VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY

VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD2 Projekt Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR.

VYBRANÉ ASPEKTY PÉČE O SENIORY Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z EMPIRICKÉHO VÝZKUMU REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROJEKTU TD2 ZADAVATEL: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Karlovo náměstí 59/, 28 Praha 2 ZPRACOVATEL: Institut evaluací a sociálních analýz Heřmanova 22, 7 PRAHA 7 Tel.: +42 22 9 597 E-mail: info@inesan.eu www.inesan.eu

OBSAH EXECUTIVE SUMMARY... 2. ÚVOD... 5. ÚČEL DOKUMENTU... 5.2 VÝSTUPY PROJEKTU... 5. STRUKTURA ZKOUMANÉHO SOUBORU... 5 2. EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTI... 8 2. PŘÍJMY A VÝDAJE... 8 2.2 INSOLVENCE... 2 2. SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ (HODNOCENÍ) EKONOMICKÉ SITUACE DOMÁCNOSTI... 4. SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ... 7 4. ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ... 2 5. VYUŽÍVANÉ A PREFEROVANÉ SLUŽBY... 22 6. RIZIKOVÉ JEVY PŘISPÍVAJÍCÍ K SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ... 2 Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR.

EXECUTIVE SUMMARY EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTI Sebehodnocení ekonomické situace je významnou charakteristikou, která může usnadnit indikaci rizika sociálního vyloučení. Z výzkumu je patrné, že více než dvě třetiny respondentů (69 %) hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako velmi či spíše dobrou, a tak je u těchto jednotlivců potenciální riziko sociálního vyloučení relativně nízké. Vyšší potenciální riziko je však třeba očekávat ve skupině respondentů, kteří svou ekonomickou situaci hodnotí jako spíše špatnou (28 %). Nejvyšší potenciální riziko sociálního vyloučení je patrné u celkem 4 % dotazovaných, kteří považují ekonomickou situaci své domácnosti za velmi špatnou. Takovéto hodnocení není přitom jen subjektivním pocitem dotazovaných, ale má reálný základ, neboť se tato skupina vyznačuje vyšším podílem respondentů z domácností, jejichž čistý měsíční příjem je nižší než 5 Kč (9 %). Na špatnou ekonomickou situaci své domácnosti poukazují ve větší míře senioři, tj. respondenti ve věku 65 84 let (7 %) oproti lidem v předseniorském věku, tj. 55 64 let (27 %). Sociálním vyloučením jsou v důsledku špatné ekonomické situace dále ohroženi jednotlivci se základním vzděláním, samostatně žijící (tj. jednočlenné domácnosti), lidé v nájemních bytech a ekonomicky neaktivní. Na tyto skupiny je proto vhodné cílit aktivity podporující sociální začleňování. O ekonomické situaci zkoumané populace dále vypovídají mnohá dílčí zjištění. Především platí, že průměrný podíl příjmů ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigád či příležitostných prací se na celkových příjmech respondentů ve věku 55 64 let podílí 9 %, zatímco mezi seniory tento podíl dosahuje 5 %. Dále je patrné, že respondenti ze svého měsíčního příjmu a z příjmu svých partnerů/partnerek uspoří v průměru 2 276 Kč (medián činí 5 Kč). Vyšších průměrných úspor dosahují lidé mladší 65 let (2 627 Kč), naproti tomu senioři uspoří v průměru 97 Kč měsíčně. Přibližně čtvrtina dotázaných nevytváří žádné úspory. Tři čtvrtiny dotazovaných věnovaly v průběhu loňského roku svým dětem, vnoučatům či jiným příbuzným finanční prostředky v průměrné výši 5 47 Kč (medián činí Kč). Vyšší průměrnou částku věnovali lidé ve věku 55 64 let (7 2 Kč), zatímco respondenti starší 64 let věnovali v průměru 725 Kč. Přibližně čtyři pětiny respondentů disponují finanční rezervou pro případ nenadálých situací, přičemž průměrná výše této rezervy činí 5 54 Kč (medián dosahuje hodnoty 2 Kč). Finanční rezervy jednotlivců mladších 65 let činí v průměru 62 94 Kč, starší osoby disponují finanční rezervou v průměrné výši 4 68 Kč. Nedostatek finančních prostředků na pokrytí běžných výdajů dotazovaní řeší zejména čerpáním finančních rezerv (8 % z celkové výše chybějících finančních prostředků) a úspor (28 % z celkové výše chybějících finančních prostředků). Formou půjčky (ať už od banky či úvěrové společnosti, přátel, příbuzných či ostatních jednotlivců) respondenti financovali 28 % svého deficitu a zbylých 7 % bylo pokryto výnosy z prodejů majetku a příjmem z výdělečné činnosti. Respondentům, kteří museli pokrýt deficit z vlastních úspor, půjčkou nebo prodejem části majetku chybělo v průměru 25 272 Kč (medián činí Kč). Seniorům chybělo v průměru 27 985 Kč, zatímco respondentům v předseniorském věku pak v průměru 2 89 Kč. Využít své dřívější úspory či finanční rezervy na úhradu běžné údržby musely přibližně dvě pětiny dotazovaných a více než třetina (5 %) byla nucena omezit svou aktuální spotřebu. Jednotlivé ukazatele finanční situace respondentů, zejména pak významně vyšší míra závislosti osob starších než 64 let na starobním důchodu, nižší objem úspor a potřeba větší sumy finančních prostředků na pokrytí neočekávaných výdajů dokumentují zhoršenou ekonomickou situaci a poukazují na vyšší pravděpodobnost sociálního vyloučení této skupiny obyvatel. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 2

SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ Vztahy s nejbližším sociálním okolím jsou zásadním činitelem, který ovlivňuje míru a způsob sociálního začleňování. V tomto ohledu se výzkum zaměřil na ověřování vztahu respondentů s vybranými subjekty v jejich bezprostředním sociálním okolí. Zjišťován byl význam těchto subjektů pro respondenty (založený na respektování jejich přání a názorů) i charakter těchto vztahů (založený na důvěře). Z výsledků je patrné, že pro respondenty je nejdůležitější, aby jejich přání a názory respektovali zejména jejich manželé/manželky či partneři/partnerky. Pro dotazované je rovněž důležitý respekt ze strany dětí, lékaře a ostatních osob žijících ve společné domácnosti. Vztahy respondentů s těmito subjekty založené na respektování jejich přání a názorů jsou důležité pro více než tři pětiny dotázaných. Dále byla zjišťována subjektivní reflexe vztahů s jednotlivými subjekty. Ta se opírala o kombinaci míry respektu potřeb a názorů dotazovaných ze strany jejich sociálního okolí a důvěry, kterou dotazovaní vůči jednotlivým subjektům projevují. Na základě těchto dvou znaků byla provedena segmentace, ze které vyplývají následující tři závěry. Za prvé platí, že partneři, děti, lékař a do určité míry i přátelé obecně respektují přání respondentů a respondenti jim zároveň důvěřují (žádají je o rady a pomoc ve složitých životních situacích). Za druhé je zřejmé, že ostatní osoby ve společné domácnosti sice respektují přání respondentů, nicméně respondenti je nežádají o radu a pomoc. Za třetí lze z výsledků dovodit, že osoby žijící v místě bydliště, poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb a osoby, se kterými se respondenti setkávají v běžných životních situacích, představují subjekty, kterým respondenti nedůvěřují (resp. nežádají je o radu a pomoc) a rovněž upozorňují, že tyto subjekty nerespektují jejich potřeby a názory. ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ Vlastní zdravotní stav a jeho hodnocení jsou dalším z významných faktorů, které mohou přispívat k sociálnímu vyloučení. Téměř dvě třetiny respondentů hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi či spíše dobrý, přičemž za velmi dobrý ho považuje 7 % respondentů. Naproti tomu třetina dotázaných osob hodnotí svůj zdravotní stav jako spíše špatný a 4 % jako velmi špatný. O svém špatném zdravotním stavu je přesvědčena téměř polovina respondentů ve věku 65 84 let, naproti tomu mezi lidmi ve věku 55 64 let ohodnotila svůj zdravotní stav jako špatný čtvrtina dotázaných. Pokud by se zdravotní stav dotazovaných zhoršil, preferovali by pomoc zejména ze strany rodiny (v 82 % případů). Dvě třetiny respondentů by přivítaly pomoc od poskytovatelů terénních sociálních služeb a necelá polovina by hledala pomoc u přátel a blízkých, popř. v pobytových zařízeních. Významnou roli v tomto ohledu tedy hrají především rodinní příslušníci, nicméně významná je i role profesionálních organizací zaměřených na poskytování pomoci přímo v domácnostech. VYUŽÍVANÉ A PREFEROVANÉ SLUŽBY Z důvodu identifikace optimálního obsahu nabízených služeb bylo zjišťováno, co je podle respondentů důležité pro spokojený život. Ze spontánních odpovědí vyplývá, že nejdůležitější pro spokojený život je dobré zdraví (85 %) a dostatek finančních prostředků (46 %). Mezi volnočasovými aktivitami respondentů převládá návštěva kulturních a společenských programů a návštěvy trhů nebo prodejních akcí s nabídkou sezónního zboží. Tyto aktivity provádí čtvrtina až třetina respondentů, přičemž více než dvě třetiny z nich navštěvují tyto akce jednou měsíčně. V souvislosti Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR.

s hodnocením informací o nabídce volnočasových aktivit je zřejmé, že většina respondentů považuje tyto informace za důvěryhodné, snadno dostupné, srozumitelné a obsahující vše důležité. Kromě analýzy stávajících služeb byly zkoumány také další programy, které by respondenti rádi využívali, a které doposud nejsou k dispozici. Platí, že konkrétní program postrádá celkem 2 % respondentů, přičemž největší zájem mají o kulturní akce, návštěvy divadel a setkávání se svými vrstevníky. Sociální služby jsou využívány poměrně úzkou skupinou dotazovaných, přičemž vyšší míra využití je patrná mezi lidmi ve věku 65 84 let. Nejčastěji je využíváno ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží (tuto službu využívá % dotázaných) a rozvoz obědů (9 %). Největší část respondentů by v budoucnu ráda využila rozvoz obědů (45 %), ošetření a pomoc při řešení zdravotních potíží (8 %) a pomoc při velkém úklidu v domácnosti ( %). Významně vyšší zájem o využívání sociálních služeb všeho druhu je patrný mezi respondenty staršími 64 let. Při rozhodování o využití konkrétní služby je pro respondenty nejdůležitější její cena a obsah; tyto dvě charakteristiky jsou důležité pro téměř devět respondentů z deseti. Respondenti jsou obecně ochotni platit za sociální služby nízké částky, u většiny sledovaných služeb totiž preferovaná měsíční útrata za tyto služby nepřevyšuje 6 Kč. Důležité při výběru služby je dále dopravní (78 %) a časová (74 %) dostupnost, pozitivní reference (7 %) a vlastní zkušenost z minula (64 %). Všechny uvedené charakteristiky spolu s bezbariérovým přístupem jsou důležité zejména pro osoby ve věku 65 84 let, jež jsou, jak indikují výše uvedená zjištění, ohroženy sociálním vyloučením více než lidé v předdůchodovém věku. RIZIKOVÉ JEVY PŘISPÍVAJÍCÍ K SOCIÁLNÍMU VYLOUČENÍ V rámci výzkumného šetření byla zkoumána pravděpodobnost výskytu celkem 2 jevů (životních situací), které mohou vést či přispět k sociálnímu vyloučení. Jednotlivé rizikové situace lze z hlediska odhadu pravděpodobnosti výskytu rozdělit do šesti skupin: () nejbližší sociální okolí, (2) růst cen a nedostatek finančních prostředků, () ztráta majetku/insolvence, (4) kriminální činy cizích osob, (5) zdravotní problémy či sociální izolace a (6) ztráta či ohrožení současného zaměstnání. Největší ohrožení respondenti přitom spatřují v růstu cen a nedostatku finančních prostředků a ve zdravotních problémech či sociální izolaci. Průměrná míra vnímaného ohrožení se u těchto dvou oblastí pohybuje mezi % a 5 %. Z detailního pohledu na jednotlivé rizikové jevy je patrné, že se respondenti nejvíce obávají výskytu zdravotních potíží omezujících řešení běžných životních situací a výrazného nárůstu nákladů na bydlení. Naopak nejmenší obavy si respondenti spojují s ohrožením ze strany nejbližšího sociálního okolí a se ztrátou majetku či insolvencí. V těchto případech činí průměrná míra vnímaného ohrožení 7 %, resp. 5 %. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 4

. ÚVOD. ÚČEL DOKUMENTU Cílem celého projektu, v jehož rámci bylo provedeno výzkumné šetření, je shromáždit a vyhodnotit data, na základě kterých by bylo možné koncipovat doporučení ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života seniorů a osob v před-seniorském věku. Předkládaná zpráva přináší výsledky statistické analýzy dat získaných prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření realizovaného v ČR na specifickém vzorku malých obcí s méně než 5 obyvateli (přičemž 45 % respondentů má trvalé bydliště v obcích s méně než obyvateli) v průběhu ledna a února 25. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky. Do zkoumaného vzorku byli zařazováni lidé ve věku od 55 do 84 let, kteří byli rozděleni do čtyř věkových kategorií: 55 64 let (47 %), 65 74 let (6 %), 75 79 let ( %) a 8 84 let (8 %). Výběrový soubor obsahuje celkem 65 validních případů. Podrobnější informace o metodice provedeného výzkumu jsou k dispozici v technické zprávě. Z obsahového hlediska bylo výzkumné šetření zaměřeno jak na popis stávajících životních podmínek cílové skupiny a analýzu předpokladů pro úspěšné začlenění cílové skupiny (objektivní charakteristiky), tak také na postoje samotných seniorů a jejich preference týkající se optimálního způsobu začleňování a využívání služeb, které mohou zvýšit kvalitu života seniorů. Závěrečná zpráva je strukturována podle jednotlivých tematických oblastí, kterými jsou () ekonomická situace domácnosti, (2) sociální prostředí respondentů, () zdravotní situace respondentů, (4) využívané a preferované služby a (5) rizikové jevy vedoucí k sociálnímu vyloučení. V souladu se zadávací dokumentací obsahuje zpráva především základní (prvostupňový) popis dat a s ním související vysvětlení zjištěných postojů, názorů a preferencí respondentů. Aplikovány však byly také některé pokročilé metody analýzy dat s cílem prohloubit a rozšířit spektrum poznatků, které byly získány pomocí výzkumného šetření. Zpracování dat, jejich analýza a vyhodnocení výsledků bylo provedeno do konce května 25..2 VÝSTUPY PROJEKTU Závěrečnými výstupy realizovaného projektu jsou: a) tato závěrečná zpráva včetně shrnutí nejdůležitějších výsledků, která shrnuje a interpretuje výsledky zjištěné v rámci primárního výzkumného šetření, b) technická zpráva, která se zaměřuje na specifikaci a argumentaci metodologických rozhodnutí, c) soubor tabulek s prvním a druhým stupněm třídění jednotlivých proměnných sledovaných v rámci provedeného výzkumu, d) datový soubor ve formátu *.sav, který je opatřen popisky.. STRUKTURA ZKOUMANÉHO SOUBORU Struktura respondentů podle pohlaví a věku 8 84 let 75 79 let 4 5 6 Nejvyšší dosažené vzdělání 8 6 8 22 5 vysokoškolské střední s maturitou vyučení s maturitou 65 74 let 55 64 let 2 6 2 24 4 2 42 střední bez maturity vyučení bez maturity muž žena Pozn.: muži = 45 %/ženy = 55 % základní Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 5

Rodinný stav 8 6 4 2 Velikost místa bydliště 8 6 4 2 25 4 59 2 25 24 6 5 vdovec/vdova rozvedený/á ženatý/vdaná svobodný/á 2 4 999 obyvatel 999 obyvatel 5 999 obyvatel 2 499 obyvatel méně než 2 obyvatel Charakteristika respondentů 8 6 4 9 22 29 závislá osoba hospodyně přednosta domácnosti 2 4 přednosta domácnosti & hospodyně Pozn.: přednosta domácnosti respondent, který přináší do domácnosti největší část peněz, ale nemá na starosti každodenní chod domácnosti hospodyně respondent, který nepřináší do domácnosti největší část peněz, ale má na starosti každodenní chod domácnosti přednosta domácnosti & hospodyně respondent, který přináší do domácnosti největší část peněz a zároveň má na starosti každodenní chod domácnosti závislá osoba respondent, který nepřináší do domácnosti největší část peněz a zároveň ani nemá na starosti každodenní chod domácnosti Oblast bydliště 6 % % 7 % 8 % 8 % 4 % 6 % 6 % 8 % 6 % % 8 % 7 % Osoby žijící ve společné domácnosti s respondenty žije s dalšími osobami 69% manžel/manželka, partner/partnerka vlastní děti 28 žije sám/sama % 87 Charakter lokality bydliště 8 6 4 2 8 9 8 sídliště činžovní, městská zástavba seskupení rodinných domků zeť/snacha jiné, nepříbuzné osoby vlastní rodiče tchán/tchýně nevlastní děti 6 4 4 2 2 4 6 8 Typ bydliště 8 9 byt panelového domu Typ současného bydlení 8 vlastní bydlení 6 4 78 byt činžovního domu 6 4 89 2 rodinný domek 2 nájemní bydlení Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 6

Čistý měsíční příjem domácnosti/ respondenta více než 7 Kč 5 69 999 Kč 2 domácnost 5 49 999 Kč 8 respondent 4 999 Kč 9 25 29 999 Kč 2 8 24 999 Kč 9 5 7 999 Kč 8 4 999 Kč 24 55 5 9 999 Kč 7 2 méně než 5 Kč 2 4 5 6 (N=64 (domácnost)/6 (respondenti)) Profese dělník provozní pracovník úředník, administrativní pracovník odborník, specialista manager, ředitel Pozn.: v případě důchodců se jedná o poslední profesi před odchodem do důchodu 6 2 2 29 27 27 45 zaměstnanci důchodci 2 4 5 Zaměstnání 8 68 6 4 5 2 27 důchodci v domácnosti/na mateřské dovolené nezaměstnaní soukromí podnikatelé zaměstnanci Celkový počet osob v domácnosti respondentů 8 6 4 2 9 5 4 nebo více osob osoby 2 osoby osoba Počet osob žijících ve společné domácnosti s respondenty (podle jejich věku),8,4,2,5,48,27,4 průměrný počet osob v domácnosti dvě a více osob 2 5 42 2 2 46 28 jedna osoba žádná osoba 95 88 8 86 5 7 88 7 let 8 26 let 27 44 let 45 54 let 55 64 let 65 74 let 75 a více let Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří nežijí sami Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 7

2. EKONOMICKÁ SITUACE DOMÁCNOSTI 2. PŘÍJMY A VÝDAJE Osobní příjem respondentů ve věku 55 64 let tvoří v 6 % případů příjem ze zaměstnání nebo z vlastní výdělečné činnosti, ve 4 % případů starobní důchod a v 6 % případů příjem z brigád či příležitostných prací. Ostatní druhy příjmů má v této věkové skupině pět nebo méně procent respondentů. Respondenti starší 64 let mají osobní příjem tvořený zejména starobním důchodem (98 %), přičemž ostatní druhy příjmů má šest nebo méně procent dotázaných. Graf : Struktura osobního příjmu respondentů (podle věku respondentů) příjem ze zaměstnání nebo vlastní výdělečné činnosti 6 6 starobní důchod 4 98 brigády, příležitostné práce 6 4 invalidní důchod 5 příspěvek na péči dávky poskytované osobám se zdravotním postižením ostatní příjmy ze systému sociálního zabezpečení 2 55 64 let jiný důchod jiné příjmy 65 84 let 2 2 4 5 6 7 8 9 (N=/48) Více než polovina manželů/manželek či partnerů/partnerek respondentů ve věku 55 64 let má příjem ze zaměstnání nebo vlastní výdělečné činnosti (54 %), více než třetina (5 %) pobírá starobní důchod a ostatní zdroje příjmů má sedm nebo méně procent těchto osob. Pro manžele/manželky či partnery/ partnerky respondentů starších než 64 let je hlavním zdrojem příjmů starobní důchod, ostatní příjmy pobírá méně než pět procent těchto osob. Graf 2: Struktura osobního příjmu manželů/manželek, partnerů/partnerek (podle věku respondentů) příjem ze zaměstnání nebo vlastní výdělečné činnosti starobní důchod brigády, příležitostné práce invalidní důchod ostatní příjmy ze systému sociálního zabezpečení jiné příjmy jiný důchod příspěvek na péči dávky poskytované osobám se zdravotním postižením 4 7 2 6 4 2 2 2 4 6 8 Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří mají manžely/manželky nebo partnery/partnerky (N=25/77) 5 54 87 55 64 let 65 84 let Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 8

Příjmy ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigády nebo příležitostné práce se na celkovém příjmu respondentů ve věku 55 64 let podílejí v průměru 9 %, zatímco mezi respondenty staršími 64 let dosahují tyto příjmy 5 % podílu. Celkem 85 % respondentů ve věku 55 64 let, kteří mají příjem ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigády nebo příležitostné práce, je na tomto příjmu závislých, neboť nemají žádný další zdroj příjmu. V případě respondentů ve věku 65 84 let dosahuje podíl takovýchto osob 27 %. Graf : Podíl příjmů ze zaměstnání, vlastní výdělečné činnosti, brigád nebo příležitostných prací na celkovém příjmu respondentů procenta 9 8 7 6 5 4 2 medián 9 průměr 55 64 let 65 84 let 5 45 Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří mají dané příjmy a uvedli konkrétní odpověď (N=28) 8 6 4 2 85 4 27 2 5 % 5 99 % méně než 5 % 55 64 let 65 84 let Podíl příspěvku respondentů na chod domácnosti činí 67 % (medián má hodnotu 6) z celkového rozpočtu na domácnost. V domácnostech, ve kterých žijí spolu s respondenty také jejich manželé/manželky č i partneři/partnerky, představuje průměrný příspěvek těchto osob na chod domácnosti 44 % (medián činí 5). V případě mužů činí průměrný podíl příspěvku jejich manželek/partnerek na chod domácnosti 4 % (medián je roven 45), zatímco v případě žen, činí průměrný podíl příspěvku jejich manželů/partnerů 48 % (medián má hodnotu 5). Děti žijící ve společné domácnosti se na chodu domácnosti podílejí v průměru 25 % (medián je v tomto případě 2); další členové domácnosti pak v průměru % (medián činí ). V ojedinělých případech ( 2 %) přispívají respondentům na chod domácnosti i další osoby, které nežijí s respondenty ve společné domácnosti; jedná se buď o děti a další příbuzné (ti se na chodu domácnosti podílejí 26 %, přičemž medián má hodnotu ) nebo o ostatní osoby (v jejich případě je výše příspěvku na chod domácnosti 8 % a medián činí ). Graf 4: Výše příspěvku jednotlivých osob na celkovém chodu domácnosti procenta 9 8 7 6 5 4 2 respondent 67 6 manžel/ka; partner/ka 5 44 medián 25 2 děti bydlící ve společné domácnosti průměr Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, s nimiž žijí dané osoby ve společné domácnosti/kterým přispívají osoby žijící mimo domácnost na chod domácnosti (N=65/92/29/64//6) další členové domácnosti 26 děti a další příbuzní, kteří nejsou členy domácnosti 8 ostatní osoby, které nejsou členy domácnosti Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 9

V posledním roce věnovalo svým dětem nebo vnoučatům peníze 7 % respondentů; v průměru jim přitom věnovali 4 454 Kč (medián činí 9 Kč). Z odpovědí dále plyne, že 24 % respondentů věnovalo peníze jiným příbuzným, přičemž průměrná výše příspěvku činila v tomto případě 765 Kč (medián má hodnotu 2 Kč). Lze shrnout, že finanční prostředky věnovalo celkem 74 % respondentů; ti přitom věnovali svým dětem, vnoučatům či jiným příbuzným v průměru 5 47 Kč (medián činí Kč). Graf 5: Výše finanční částky, kterou věnovali respondenti či jejich manželé/manželky, partneři/partnerky v posledním roce svým dětem/vnoučatům a jiným příbuzným (v Kč) Kč 6 4 2 8 6 4 2 4454 9 medián průměr 765 2 děti a vnoučata jiní příbuzní celkem Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří věnovali peníze svým dětem, vnoučatům/jiným příbuzným/svým dětem, vnoučatům a/nebo jiným příbuzným Pozn.: maxima se nacházejí mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) (N=47/57/484) 547 Výše poskytovaného příspěvku je diferencována podle čistého měsíčního příjmu domácnosti. Zatímco respondenti žijící v domácnostech s příjmem nižším než 5 Kč darovali svým dětem a vnoučatům v průměru 7 7 Kč, respondenti žijící v domácnostech s příjmy přesahujícími 25 Kč darovali v průměru 8 45 Kč. V případě jiných příbuzných činí hodnota finančních příspěvků Kč resp. 4 484 Kč. Celková výše příspěvku (poskytovaného dětem, vnoučatům či jiným příbuzným) činí 8 22 Kč v případě respondentů žijících v domácnostech s příjmem nižším než 5 Kč a 9 826 Kč mezi respondenty žijícími v domácnostech s příjmy vyššími než 25 Kč. Tabulka : Výše finanční částky, kterou věnovali respondenti či jejich manželé/manželky v posledním roce (podle čistého měsíčního příjmu domácnosti) děti a vnoučata jiní příbuzní celkem méně než 5 Kč 7 7 Kč Kč 8 22 Kč 5 24 999 Kč 2 285 Kč 85 Kč 29 Kč 25 Kč a více 8 45 Kč 4 484 Kč 9 826 Kč Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří věnovali peníze svým dětem, vnoučatům/jiným příbuzným/svým dětem, vnoučatům a/nebo jiným příbuzným (N=445/45/454) Z hlediska věku je patrné, že dětem a vnoučatům věnovali v posledním roce vyšší průměrnou částku respondenti ve věku 55 64 let (5 872 Kč) než respondenti starší než 64 let ( 66 Kč), nicméně tento rozdíl není statisticky významný. V případě peněz věnovaných jiným příbuzným se průměrná výše částky mezi oběma věkovými skupinami téměř neliší v obou případech dosahuje necelých čtyř tisíc korun. Tabulka 2: Výše finanční částky, kterou věnovali respondenti či jejich manželé/manželky v posledním roce (podle věku respondentů) děti a vnoučata jiní příbuzní celkem 55 64 let 5 872 Kč 878 Kč 7 2 Kč 65 84 let 66 Kč 624 Kč 725 Kč Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří věnovali peníze svým dětem, vnoučatům/jiným příbuzným/svým dětem, vnoučatům a/nebo jiným příbuzným (N=47/57/484) Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR.

Respondenti ze svého měsíčního příjmu a z příjmu svých partnerů/partnerek uspoří v průměru 2 276 Kč (medián dosahuje hodnoty 5 Kč). Celkem 2 % respondentů není schopno generovat žádné měsíční úspory, naproti tomu nejvyšší spořená částka je 2 Kč. Graf 6: Výše úspor generovaných z měsíčního příjmu respondentů a jejich manželů/manželek, partnerů/partnerek (v Kč) Kč 4 medián průměr 5 8 2 Kč a více 2 5 2 5 2276 5 6 4 6 2 999 Kč 5 Pozn.: maximum se nachází mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) (N=65) 2 2 méně než Kč Respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem nižším než 5 Kč uspoří měsíčně 246 Kč. Podobně také respondenti z domácností s čistým měsíčním příjmem ve výši 5 24 999 Kč uspoří v průměru za měsíc 97 Kč. Od obou skupin se statisticky významně odlišují respondenti z domácnosti s příjmy přesahujícími 25 Kč; ty totiž měsíčně uspoří 569 Kč. Z hlediska věku platí, že domácnosti respondentů ve věku 55 64 let uspoří měsíčně 2 627 Kč, zatímco domácnosti respondentů starších než 64 let dosahují úspor v průměrné výši 97 Kč. Provedený test (ANOVA) potvrdil statistickou významnost této diference. Pokud jde o vytvořené finanční rezervy pro případ nenadálých situací, je z výsledků patrné, že přibližně čtyři pětiny dotazovaných (82 %) disponují takovýmito rezervami. Jejich průměrná výše přitom dosahuje 5 54 Kč (medián činí 2 Kč). Graf 7: Výše finanční rezervy domácnosti pro případ nenadálé situace (v Kč) Kč 6 medián průměr 5 554 8 5 Kč a více 4 6 4 42 49 999 Kč 2 2 2 Pozn.: maximum se nachází mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) (N=69) 27 méně než Kč Výše finančních rezerv je statisticky významně závislá na měsíčních příjmech domácnosti. Respondenti žijící v domácnostech s čistými měsíčními příjmy nižšími než 5 Kč disponují finančními rezervami v průměrné výši 2 82 Kč. Dále se ukazuje, že finanční rezervy respondentů z domácností s čistými měsíčními příjmy ve výši 5 24 999 Kč dosahují průměrné výše 9 594 Kč. Nejvyšší objem rezerv je patrný ve skupině respondentů z domácností s příjmy přesahujícími 25 Kč v tomto případě činí průměrná výše rezerv 78 Kč. Dále platí, že hodnota rezerv souvisí rovněž s věkem respondentů. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR.

Konkrétně platí, že lidé ve věku 55 64 let disponují finančními rezervami v průměrné výši 62 94 Kč, zatímco v případě respondentů starších 64 let je to 4 68 Kč (tj. průměrná diference ve výši 2 25 Kč). 2.2 INSOLVENCE V souvislosti s nedostatkem finančních prostředků na úhradu běžných výdajů respondenti v největší míře využili své dřívější úspory či finanční rezervy (4 %) a omezili spotřebu v dalším období (5 %). Přibližně jeden respondent z deseti byl konfrontován se situací, kdy nemohl včas uhradit poplatky za telefon, televizi nebo Internet ( %) a kdy byl nucen prodat část svého majetku (8 %). V posledním roce se respondenti nejčastěji potýkali zejména s nutností omezit spotřebu ( %) a využít finanční rezervu (8 %). Graf 8: Osobní zkušenost s vybranými situacemi, které se týkají nedostatku finančních prostředků nutnost využít dřívější úspory (za nejméně 5 let) 6 9 6 6 N=64 nutnost využít finanční rezervu na úhradu běžné údržby 6 5 7 8 N=645 omezení spotřeby v dalším období 65 4 N=642 výdaje domácnosti překročily celkový příjem domácnosti 69 2 8 N=645 nutnost přivýdělku 7 6 6 5 N=644 nutnost půjčky od bank či úvěrových společností 76 6 6 N=649 nutnost půjčky od osob, které nejsou členy domácnosti 82 5 2 N=648 nemožnost včas uhradit náklady spojené s bydlením 8 8 6 4 N=649 nutnost půjčky od přátel nebo známých 84 9 4 2 N=646 nemožnost včas uhradit poplatky za telefon, televizi nebo Internet 89 5 N=65 nutnost prodeje majetku 92 6 2 N=647 nikdy před více než 5 lety před 5 lety v posledním roce Jak je patrné z tabulky č., s jednotlivými situacemi týkajícími se nedostatku finančních prostředků se častěji setkali respondenti, kteří hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako špatnou, tzn. osoby s vyšší pravděpodobností sociálního vyloučení. Provedené statistické testy prokázaly ve všech případech statistickou významnost jednotlivých diferencí. Tabulka : Podíl respondentů, kteří se s vybranými situacemi, které se týkají nedostatku finančních prostředků, již někdy setkali (podle současné ekonomické situace v domácnosti) ekonomická situace domácnosti je dobrá ekonomická situace domácnosti je špatná nutnost využít dřívější úspory (za nejméně 5 let) 2 % 59 % N=64 nutnost využít finanční rezervu na úhradu běžné údržby % 6 % N=69 omezení spotřeby v dalším období 24 % 59 % N=65 výdaje domácnosti překročily celkový příjem domácnosti 9 % 57 % N=68 nutnost přivýdělku 2 % 6 % N=67 nutnost půjčky od bank či úvěrových společností 2 % 5 % N=622 nutnost půjčky od osob, které nejsou členy domácnosti % 4 % N=62 nemožnost včas uhradit náklady spojené s bydlením 9 % 8 % N=622 nutnost půjčky od přátel nebo známých % % N=69 nemožnost včas uhradit poplatky za telefon, televizi nebo Internet 4 % 26 % N=624 nutnost prodeje majetku 5 % 7 % N=62 Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 2

Respondenti, kteří v uplynulém roce museli využít úspory, museli si půjčit peníze a/nebo museli prodat část svého majetku, uvedli, že jim chybělo v průměru 25 272 Kč (medián dosahuje hodnoty Kč). Vyšší částky chyběly respondentům ve věku 65 84 let, a to 27 985 Kč. Naproti tomu respondentům ve věku 55 64 let v průměru chybělo 2 89 Kč, což je o 4 597 Kč méně (tato diference však není statisticky významná). Graf 9: Výše chybějících finančních prostředků na běžné výdaje domácnosti (v Kč) Kč medián průměr 4 5 8 4 2 Kč a více 25 2 5 25272 6 4 25 9 999 Kč 2 4 méně než Kč 5 Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří v posledním roce museli využít úspory, museli si půjčit peníze a/nebo museli prodat nějaký majetek a uvedli konkrétní částku Pozn.: maximum se nachází mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) (N=8) Nejvyšší průměrnou částku na pokrytí nutných výdajů získali respondenti jako půjčku od přátel nebo známých (24 25 Kč; tato hodnota je však ovlivněna extrémní hodnotou 27 Kč, při jejímž vyloučení činí průměrná výše půjčky 5 46 Kč; medián dosahuje hodnoty Kč). Další v pořadí jsou půjčky od bank nebo úvěrových společností (průměrná částka činí 8 647 Kč, medián je roven Kč), dřívější úspory, jejichž průměrná výše činí 5 882 Kč (medián je přitom Kč) a prodej majetku. V této souvislosti platí, že průměrný výnos z prodeje části majetku dosahuje hodnoty 5 75 Kč, přičemž medián činí 6 Kč. Respondenti, kteří využili finanční podpory od osob, které nejsou členy domácnosti, požadovali v průměru 2 8 Kč (medián činí 5 Kč). Z finančních rezerv respondenti použili v průměru 766 Kč (medián dosahuje 5 Kč) a vlastní aktivitou doplnili v průměru 5 6 Kč (medián činí 2 Kč). Graf : Částka uhrazená z jednotlivých zdrojů na pokrytí běžných výdajů domácnosti (v Kč) Kč 5 25 2 5 5 půjčka od přátel nebo známých 24 25 půjčky od bank nebo úvěrových společností 8 647 5 882 dřívější úspory (za nejméně 5 let) medián prodej majetku průměr 6 5 75 finanční podpora od osob, které nejsou členy domácnosti 2 8 5 5 finanční rezerva vytvořená na úhradu běžné údržby Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří v posledním roce museli využít dané zdroje finančních prostředků Pozn.: maxima se nacházejí mimo stanovený rozsah hodnot (označeno dvěma rovnoběžnými čárkami) (N=4/7/8/4//5/4) 766 vlastní aktivita 5 6 2 Celkové finanční prostředky chybějící na financování běžných výdajů byly v největší míře získány z finanční rezervy na úhradu běžné údržby (8 % z celkové výše chybějících finančních prostředků) a z dřívějších úspor (28 % z celkové výše chybějících finančních prostředků). Formou půjčky (od banky či úvěrové společnosti, přátel a příbuzných či ostatních osob) bylo získáno celkem 28 % z celkové výše chybějících finančních prostředků a zbylých 7 % bylo získáno prodejem majetku a příjmem z vlastní Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR.

aktivity. Z podrobnější analýzy vyplývá, že respondenti ve věku 65 84 let získávají chybějící finanční prostředky z rezerv a dřívějších úspor, zatímco pro respondenty mladší než 65 let je typické větší využívání půjček od známých a příjmů plynoucích z vlastní ekonomické aktivity. Graf : Podíl jednotlivých zdrojů na pokrytí běžných výdajů domácnosti 8 6 4 5 2 2 9 7 28 vlastní aktivita prodej majetku půjčky od bank nebo úvěrových společností půjčka od přátel nebo známých finanční podpora od osob, které nejsou členy domácnosti 8 6 4 8 2 5 6 22 2 8 6 2 8 dřívější úspory (za nejméně 5 let) 2 4 4 finanční rezerva vytvořená na úhradu běžné údržby 55 64 let 65 84 let Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří v posledním roce museli využít úspory, museli si půjčit peníze a/nebo museli prodat nějaký majetek (N=8) 2. SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ (HODNOCENÍ) EKONOMICKÉ SITUACE DOMÁCNOSTI Přibližně čtvrtina respondentů uvádí, že je pro ně spotřební zboží běžně dostupné bez jakéhokoliv omezení. Více než dvě pětiny respondentů si mohou dovolit nakupovat základní zboží bez omezení, nicméně nákup ostatního zboží už musí zvažovat. Více než čtvrtina respondentů si může dovolit jen levnější zboží a pro % dotázaných jsou drahé i ty nejlevnější druhy základního zboží. Výrazná diference je patrná mezi těmi, kteří hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako dobrou a těmi, kteří ji hodnotí jako špatnou. Zatímco respondenti žijící v ekonomicky stabilních a silných domácnostech si v 86 % případů mohou dovolit nakupovat bez omezení všechno nebo alespoň základní spotřební zboží, respondenti z ekonomicky slabých domácností tak mohou činit jen ve 6 % případů. Provedený test prokázal statistickou významnost těchto diferencí. Graf 2: Finanční dostupnost spotřebního zboží 8 6 4 2 28 44 26 (N=626) nejlevnější druhy základního zboží jsou velmi drahé musí si vybírat jen z nejlevnějšího zboží, dražší si nemůže dovolit základní zboží může pořizovat bez omezení, ale ostatní spotřební zboží musí zvažovat bez omezení 8 6 4 2 4 9 49 7 56 4 2 ekonomická ekonomická situace je dobrá situace je špatná Více než dvě třetiny domácností (69 %) hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako velmi nebo spíše dobrou. Naopak jako spíše špatnou ji hodnotí 28 % respondentů a 4 % ji vnímají jako velmi špatnou; jako velmi špatnou vnímají ekonomickou situaci své domácnosti především respondenti se základním vzděláním ( %) a respondenti, jejichž čistý příjem domácnosti je nižší než 5 Kč (9 %). Dále je patrný vyšší podíl respondentů hodnotících ekonomickou situaci domácnosti jako dobrou mezi lidmi ve věku 55 64 let (7 %), naproti tomu respondenti ve věku 65 84 let hodnotí ekonomickou Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 4

situaci své domácnosti jako dobrou v 64 % případů. Je třeba připomenout, že horší ekonomická situace respondentů indikuje vyšší pravděpodobnost jejich sociálního vyloučení. Graf : Hodnocení ekonomické situace domácnosti respondenty 4 4 5 velmi špatná 2 8 28 8 2 6 spíše špatná 6 4 59 spíše dobrá 4 6 55 2 (N=624) velmi dobrá 2 9 55 64 let 65 84 let Mezi osoby, které hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou, dále patří samostatně žijící (44 %), respondenti, kteří bydlí v bytech (46 %), lidé z domácností s čistým měsíčním příjmem nepřesahujícím 5 Kč (47 %), ekonomicky neaktivní (7 %) a respondenti, kteří žijí v nájemním bydlení (55 %). Všechny tyto skupiny vykazují vyšší pravděpodobnost sociálního vyloučení a měly by se na ně zaměřovat snahy o sociální začleňování. Tabulka 4: Hodnocení ekonomické situace domácnosti respondenty (podle počtu osob v domácnosti, typu bydliště, čistého měsíčného příjmu domácnosti, ekonomické aktivity a typu bydlení) Počet osob v domácnosti Ekonomická situace domácnosti dobrá špatná osoba 56% 44% 2 osoby 72% 28% a více osob 78% 22% Typ bydliště rodinný domek 72% 28% byt 54% 46% Čistý měsíční příjem domácnosti méně než 5 Kč 5% 47% 5 24 999 Kč 68% 2% 25 Kč a více 85% 5% Ekonomická aktivita ekonomicky aktivní 79% 2% ekonomicky neaktivní 6% 7% Typ bydlení nájemní bydlení 45 % 55 % vlastní bydlení 7 % 29 % (N=624/624/58/624/624) Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 5

SOUHRN Mezi respondenty v předseniorském věku (55 64 let) a seniory (65 84 let) existuje významná diference ve struktuře osobních příjmů. Zatímco příjem ze zaměstnání nebo z vlastní výdělečné činnosti pobírá většina osob ve věku 55 64 let (6 %), podíl seniorů s příjmy z výdělečné činnosti dosahuje 6 %. Současně platí, že 98 % seniorů pobírá starobní důchod. Dále je třeba uvést, že výdělečně činné osoby starší 64 let nejsou na těchto příjmech závislí v takové míře jako lidé v předseniorském věku. Z konkrétních údajů je patrné, že v případě výdělečně činných seniorů se příjmy ze zaměstnání či jiné výdělečné činnosti podílejí na celkových příjmech přibližně jednou polovinou (5 %), mezi osobami v předseniorském věku podíl těchto příjmů dosahuje 9 %. Respondenti ze svého měsíčního příjmu a z příjmu svých partnerů/partnerek uspoří v průměru 2 276 Kč, přičemž osoby v předseniorském věku (55 64 let) uspoří o 656 Kč více než senioři. Přibližně čtvrtina dotázaných není schopna ze svých příjmů spořit. O ekonomické situaci respondentů dále vypovídá schopnost finančně přispívat svým dětem, vnoučatům či příbuzným. V této souvislosti bylo zjištěno, že v posledním roce takto věnovala peníze většina respondentů (téměř tři čtvrtiny), přičemž průměrná výše příspěvku činí 5 47 Kč. Třetím ukazatelem ekonomické situace respondentů je výše finanční rezervy na krytí nenadálých výdajů. Takovouto rezervou disponují více než čtyři pětiny dotazovaných, přičemž průměrná částka činí 5 54 Kč. Podobně jako výše měsíčních úspor, také finanční dary v rámci rodiny a finanční rezerva dosahují vyšších hodnot mezi respondenty ve věku 55 64 let než mezi seniory. Nedostatek finančních prostředků na běžné výdaje respondenti kryli svými úsporami či finanční rezervou (shodně dvě pětiny) nebo získali dodatečné prostředky díky omezením své spotřeby (jedna třetina) a čtvrtina respondentů využila na řešení insolvence půjčku od banky či úvěrové společnosti. Respondenti, kteří se v průběhu uplynulého roku dostali do problémů s placením běžných výdajů, uvedli, že jim chybělo v průměru 25 272 Kč (seniorům přitom chybělo o 4 597 Kč více než respondentům ve věku 55 64 let). Z vlastních úspor a finančních rezerv respondenti použili v průměru dvě třetiny z chybějící částky, přičemž podíl těchto zdrojů je významně vyšší v segmentu respondentů starších 64 let (79 % oproti 56 %). V obecné rovině lze konstatovat, že sedm z deseti respondentů vnímá svou ekonomickou situaci jako dobrou, zatímco 4 % ji hodnotí jako velmi špatnou. Jednotlivé indikátory charakterizující ekonomickou situaci respondentů spolu se subjektivním vnímáním vlastní ekonomické situace poukazují na ekonomickou soběstačnost obou segmentů cílové skupiny. Možnosti zobecnění ekonomické situace jsou v případě zkoumaného vzorku dány tím, že jde o obyvatele obcí s méně než 5 obyvateli. V rámci takto vymezené populace je zřejmý vysoký podíl respondentů, kteří žijí ve vlastním obydlí a jejichž náklady na bydlení jsou nižší ve srovnání s výdaji populace ve větších obcích. Z hlediska věku byla identifikována zhoršená ekonomická situace v segmentu seniorů, což indikuje vyšší míru rizika jejich sociálního vyloučení. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 6

. SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ RESPONDENTŮ Pro respondenty je důležité, aby jejich přání a názory respektovali zejména partneři, děti, lékař a ostatní osoby žijící s nimi ve společné domácnosti; respekt přání a názorů ze strany těchto osob je důležitý pro více než tři pětiny dotazovaných. Porozumění ze strany přátel a dalších blízkých osob je důležité pro polovinu respondentů a respekt ze strany ostatních osob je významný pro méně než třetinu dotázaných. Graf 4: Důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob manžel/manželka (partner/partnerka) 6 92 6,7 N=45 děti 6 84 5,66 N=59 lékař 4 4 7 5,4 N=68 jiné osoby žijící v domácnosti 2 8 62 4,8 N=56 přátelé a ostatní blízké osoby 27 2 5 4,29 N=64 poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb 49 2 28,5 N=46 osoby žijící v místě bydliště 57 22 2,24 N=64 osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích 72 8 2,69 N=69 nedůležité ani, ani důležité Pozn.: průměrné hodnocení: = nepodstatné, 7 = zásadní Pozn.: nedůležité (kódy až ), ani, ani (kód 4), důležité (kódy 5 až 7) Pozn.: Údaje se vztahují jen k respondentům, pro které jsou dané subjekty relevantní Jednoznačně největší míra aktuálně projevovaného respektu a porozumění je patrná ze strany partnerů (9 %), dětí (87 %) a lékaře (8 %). Přibližně dvě třetiny respondentů potvrdily, že jejich přání a názory respektují i ostatní osoby žijící s nimi ve společné domácnosti a v neposlední řadě také přátelé a další blízké osoby. Graf 5: Respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob manžel/manželka (partner/partnerka) 49 44 5 2,4 N=44 děti 2 55 2,6 N=59 lékař 8 62 6 4 2,9 N=599 jiné osoby žijící v domácnosti 7 47 5 2,75 N=48 přátelé a ostatní blízké osoby 5 64 25 6 2,68 N=595 osoby žijící v místě bydliště 2 42 4 5 2, N=568 poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb 4 7 4 8 2,26 N=6 osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích 2 5 4 22 2,7 N=568 2 4 6 8 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Pozn.: průměrné hodnocení: = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Jak je patrné z tabulky č. 5, respondenti, kteří očekávají respekt od ostatních osob, tento respekt také ve velké míře dostávají. Naopak názory a přání osob, pro které není respekt ostatních důležitý, jsou ze strany nejbližšího sociálního okolí respektována v minimální míře. Respektování respondentů Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 7

nejbližším sociálním okolí je tak do značné míry ovlivněno vnímanou důležitostí chování jednotlivých subjektů k osobě respondenta. Tabulka 5: Podíl respondentů, kteří uvedli, že dané osoby respektují jejich přání a názory (podle důležitosti respektování přání a názorů respondentů ze strany jednotlivých osob) Důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob je to pro respondenty důležité ani, ani je to pro respondenty nedůležité manžel/manželka, partner/partnerka (N=4) 96 % (4 %) 79 % (2 %) % (89 %) děti (N=586) 9 % (7 %) 7 % (29 %) 6 % (64 %) jiné osoby žijící v domácnosti (N=4) 8 % (7 %) 4 % (6 %) 2 % (8 %) přátelé a ostatní blízké osoby (N=578) 84 % (6 %) 7 % (27 %) 9 % (6 %) osoby žijící v místě bydliště (N=55) 72 % (28 %) 58 % (42 %) 28 % (72 %) osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích (N=556) 64 % (6 %) 64 % (6 %) 26 % (74 %) poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb (N=42) 69 % ( %) 5 % (47 %) 2 % (77 %) lékař (N=59) 89 % ( %) 74 % (26 %) 8 % (62 %) Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Pozn.: hodnoty v závorce vyjadřují podíl respondentů, kteří uvedli, že dané osoby nerespektují jejich přání a názory Výše uvedené výsledky potvrzují také další zjištění. V případě obtížně řešitelné situace by se respondenti obrátili s žádostí o radu nebo pomoc nejčastěji na své partnery (92 %) a děti (84 %). Dvě třetiny dotázaných by se obrátily na svého lékaře (v relevantní situaci) a přibližně polovina dotázaných by se obrátila na své přátele a ostatní osoby žijící ve společné domácnosti. Na ostatní osoby by se s žádostí o pomoc obrátila méně než čtvrtina respondentů. Graf 6: Osoby, na které se respondenti obracejí s žádostí o radu či pomoc manžel/manželka (partner/partnerka) 62 6 2,52 N=4 děti 9 45 2 4,9 N=59 lékař 8 5 22 2,74 N=68 přátelé a ostatní blízké osoby 7 49 2,5 N=65 jiné osoby žijící v domácnosti 7 2 2,42 N=65 osoby žijící v místě bydliště 2 2 4 5,9 N=59 poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb 2 2 4 7,87 N=454 osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích 2 7 5,6 N=59 2 4 6 8 rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Pozn.: průměrné hodnocení: = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Mezi osoby, které respektují přání respondentů a respondenti je zároveň žádají o pomoc ve složitých situacích, patří obvykle partneři, děti, lékař a do určité míry také přátelé. Vedle toho ostatní osoby žijící s respondenty ve společné domácnosti sice respektují přání a názory respondentů, ale respondenti se na ně obracejí s žádostí o pomoc významně méně. Okrajovou část sociální sítě dotazovaných jednotlivců představují lidé v místě bydliště, poskytovatelé sociálních služeb a osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích. Tyto subjekty totiž obvykle nerespektují přání a názory respondentů, a tak je respondenti ani nežádají o rady či pomoc. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 8

Graf 7: Positioning subjektů z hlediska poskytování pomoci a respektování přání a názorů respondentů žádost o pomoc ve složitých situacích 4, 2,5 poskytovatelé profesionálních/ sociálních služeb přátelé a ostatní blízké osoby osoby žijící v místě bydliště osoby, které respondenty respektují a respondenti je zároveň žádají o pomoc ve složitých situacích lékař jiné osoby žijící v domácnosti manžel/manželka, partner/partnerka děti, osoby, které respondenty nerespektují a respondenti je ani nežádají o pomoc ve složitých situacích osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných životních situacích osoby, které respondenty respektují, ale respondenti je nežádají o pomoc ve složitých situacích, 2,5 4, respektování přání a názorů Pozn.: průměrné hodnocení: = rozhodně ne, 4 = rozhodně ano Pozn.: údaje se vztahují k respondentům, kteří jsou v kontaktu s danými osobami Pozn.: velikost bodů vyjadřuje důležitost respektování přání a názorů respondentů ze strany vybraných osob; čím jsou body větší, tím je důležitost vyšší Z výše uvedených zjištění tak vyplývá, že z hlediska sociálního okolí respondentů hrají v případě sociálního začleňování důležitou roli partneři, děti a lékaři. SOUHRN Pro většinu respondentů je důležité, aby je respektovalo jejich nejbližší sociální okolí, zejména pak členové rodiny. Respekt ze strany partnerů považuje za důležitý nejméně devět respondentů z deseti, respekt ze strany svých dětí pak více než osm respondentů z deseti a důležitý je pro respondenty také respekt ze strany jejich lékaře konkrétně pro více než sedm respondentů z deseti. Současně platí, že partneři respondentů, jejich děti a lékaři patří mezi osoby, na které se dotázaní v největší míře obracejí s žádostí o radu či pomoc ve složitých životních situacích. Tato zjištění vypovídají o vysokém významu nejbližšího sociálního okolí respondentů, a zejména pak jejich rodiny v případě zajištění péče a pomoci, resp. v případě řešení problematiky sociálního vyloučení. Z hlediska role ostatních osob lze definovat dvě skupiny. První představují osoby žijící s respondenty ve společné domácnosti a další blízké osoby. Tyto osoby většinou respektují přání a názory respondentů, nicméně respondenti u nich nevyhledávají pomoc v tíživých životních situacích v takové míře, jako u svých partnerů, dětí či lékaře. Druhou skupinou jsou poskytovatelé profesionálních/sociálních služeb a ostatní osoby žijící v místě bydliště či osoby, se kterými se respondenti potkávají v běžných situacích. Respondenti tyto osoby většinou nežádají o pomoc; jejich význam je z hlediska sociálního začleňování tedy marginální. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 9

4. ZDRAVOTNÍ SITUACE RESPONDENTŮ Téměř dvě třetiny respondentů hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi nebo spíše dobrý, přičemž za velmi dobrý ho považuje 7 % respondentů; kromě toho třetina dotázaných hodnotí zdravotní stav jako spíše špatný a 4 % jako velmi špatný. Podle předpokladu hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý častěji respondenti ve věku 55 64 let (75 %) oproti respondentům ve věku 65 84 let (52 %). Graf 8: Sebehodnocení zdravotního stavu 4 velmi špatný 8 spíše špatný 6 8 6 2 5 2 4 4 56 2 7 (N=6) spíše dobrý velmi dobrý 4 2 64 49 55 64 let 65 84 let Celkem čtvrtina dotázaných, kteří nežijí v domácnosti sami, žije s osobou, jejíž zdravotní stav je špatný. Ve větší míře žijí s osobou se špatným zdravotním stavem respondenti ve věku 65 84 let ( %). Naproti tomu mezi respondenty mladšími 65 let činí jejich podíl 8 %, což je statisticky významně méně. Graf 9: Osoba se špatným zdravotním stavem žijící v domácnosti respondenta/počet osob se špatným zdravotním stavem 8 6 4 77 ne 7 2 ano 2 a více osob 24 9 osoba Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří žijí ve společné domácnosti alespoň s jednou další osobou/jen k respondentům, kteří žijí v domácnosti s osobou se špatným zdravotním stavem (N=45/6) Jak vyplývá z následujícího grafu, osoby se špatným zdravotním stavem žijí významně častěji v domácnostech respondentů, kteří mají sami zdravotní problémy, zejména pak v segmentu respondentů starších než 64 let. Konkrétně platí, že osoby se špatným zdravotním stavem žijí v 5 % domácností respondentů se zdravotními problémy ve věku 55 až 64 let a v 59 % domácností respondentů se zdravotními problémy ve věku 65 až 84 let. Naproti tomu v domácnostech respondentů, kteří netrpí zdravotními problémy, žije jen % resp. % osob se zdravotními problémy. Projekt TD2/Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování je řešen s finanční podporou TA ČR. 2