R O K 2 0 0 6. P o a s í

R O K 2 0 0 6 P o a s í Leden Dobré snhové podmínky se 70 cm snhu pokraovaly z prosince do ledna. Po nepatrném oteplení k nule v prvních dnech msíce pišlo stabilní zimní poasí. Ranní teploty se bhem msíce snižovaly od 1 až po 17 stup. Nejvtší mrazy byly kolem 20. ledna, blížily se 20 stupm v noci. Krásné, slunné a asto vtrné byly poslední dny v msíci. Zima byla pímo arktická se stabilní vrstvou snhu a lyžaská sezóna, která zaala 3. prosince, nepetržit pokraovala. Únor Podobný ráz si zachovalo i únorové poasí. Mrzlo až k 14 stupm a sníh padal a padal. Kolem 10. února zaala pi 120 cm snhové vrstv kalamita. Po mírném oteplení sníh ztžkl a prolomil mnoho pedevším rovných stech. Kolem 20. února nastala krátká obleva, ale snhu mnoho neubylo. Koncem msíce opt umrzlo na kost a napadlo 5 cm prašanu. Lyžaský vlek se ani v únoru nezastavil. Bezen Tuhá zima pokraovala i do bezna. Pod nulou se ranní teploty udržely až do 24. bezna a kolísaly mezi 1 až 9 stupni. Snhu stále spíše pibývalo, byly vánice a mlhy. Lidé už zaínali mít z dlouhé zimy deprese. Oteplení pišlo až 25. bezna, teploty byly ustálené kolem +6 stup ráno a dosahovaly maxima +10 stup. Obas drobn pršelo. Duben Zaátek dubna byl ve znamení hromad špinavého snhu a louky byly již protáté. Prudké tání silné snhové vrstvy pineslo povodn na Labi, Dyji a Sázav. Zastavilo se 6. dubna, kdy pituhlo a napadly 3 cm snhu. Zima se zdála nekonená, trvala od listopadu až do dubna nepetržit a byla (podobn jako loni) nazývána zimou století. Byla pedevším delší než ta pedchozí. Ochlazení bylo jen krátké. Po 10. dubnu se ranní teploty již ustálily nad nulou a dosáhly až k + 14 stupm 21. dubna. Jarní kvtiny se rychle probudily, rašily již pod snhem. Konec msíce byl deštivý a pomrn teplý. Kvten První dva májové dny byly deštivé a s ranní teplotou jen +4 až +7 stup. V týdnu od 3. kvtna byly krásné slunné dny, ráno bylo až +12 stup, chladnji bylo jen v noci. Píroda zpoždní rychle dohánla. Dobré poasí bylo i pi Hrádouské vaece, ráno bylo +11 stup a zapršelo až veer. 17. kvtna se strhla bouka a padaly kroupy. Dále pršelo každý den až do konce msíce, teplota byla ráno maximáln +15 stup. 30. se ochladilo na +5 stup. erven 2. ervna byla zima jako na Štdrý den, ráno pouze +4 stupn. Nic nerostlo a bylo nejchladnji za posledních 40 let. Pozdji se zaalo oteplovat a asto picházely peháky. 11. ervna se vyjasnilo a teploty náhle vzrostly až na +26 stup 12. ervna. Teplo bylo tém do konce msíce. Vedra dosahovala až +30 stup a bylo možné se koupat. V poslední dny se ochladilo na +14 stup a 30. erven celý propršel. ervenec Zaátek msíce byl ješt chladnjší. Brzy nastaly tropické dny bez dešt a vydržely po celý ervenec. Bylo velmi horké a velmi suché léto. Nezapršelo celé 3 týdny. Teploty dosáhly 1

maxima až +38 stup na slunci a +31 ve stínu. Nejlépe bylo u vody. V byt nebylo možné pro horko vydržet. Toužebn oekávaný déš pišel až 29. ervence s boukou. Sucho ale bylo veliké. Srpen Déš 1. srpna byl velmi vydatný. Propršel vlastn celý srpen a celkov byl nejen deštivý, ale i chladný. Teplota ani jednou nepesáhla +30 stup. Zaaly rst houby, nejprve pravé hiby. Na rozdíl od ervence nebylo koupání v srpnu vbec možné. Záí V prvních dnech v záí se dešt ponkud zmírnily. Bylo však stále pomrn chladno a vál studený vítr. Poasí se zlepšilo po 20. záí, obas se vyjasnilo a byl krásný slunný den. Ranní teploty byly pi vyjasnní nižší, kolem +8 stup, nkolik dní však bylo opravdu krásných, bylo babí léto. Lesy byly stále bohaté na houby a borvky, které se nalily opoždn teprve po deštích. íjen V prvním týdnu v íjnu byly mlhy a dešové peháky. V druhém týdnu se vyjasnilo a dny byly velmi pkné. Nepíjemný byl astý vítr. Ranní teploty se pohybovaly kolem +10 stup. První šedivák pišel 17. íjna. Po nm teploty opt stoupaly a ráno se pohybovaly od +4 do + 13 stup. Poslední slunný den byl 28. íjna a 30. bylo opt ráno na nule. Listopad Zaátkem msíce nastala radikální zmna poasí. Pi teplot +5 stup pišel déš se silným vtrem. 2. listopadu pi 4 stupních ráno zaalo snžit a sníh zstal ležet. Byla špatná sjízdnost silnic. Vypadalo to, že pišla opravdová zima. 5. listopadu snžení pešlo v déš, pršelo vytrvale a sníh zmizel. Další vývoj poasí však byl neekaný a pro listopad neobvyklý. Ranní teploty se zvýšily až na maximum +9 stup. Teplotní rekord +16 stup byl namen 15. listopadu, byla to teplota nejvyšší od roku 1926 pro tento den. Neobvyklé teplo pokraovalo až do konce msíce, kvetly sedmikrásky, fialky, tráva se zelenala a bylo možné najít v lese i borvky. Brambory ve sklep zaaly klíit. Prosinec Teplotní rekordy 40 let staré pokraovaly i v prosinci. Ranní teploty se pohybovaly v rozmezí 3 až +7 stup. Mrazíky byly pouze pízemní, pda vbec nezamrzla po celý msíc. Stále bylo bez snhu, objevoval se jen poprašek nebo vrstvika do 3 cm, která brzy roztála. Zima do konce prosince nepišla. Bylo neobvyklé teplo o Vánocích i na Silvestra a lyžaská sezóna vbec nenastala. Š k o l s t v í - školní rok 2005/2006 Mateská škola 2005/2006 Do mateské školy bylo zapsáno 37 dtí. Pedškolní tídu navštvovalo 15 dtí a tídu malých dtí 22. Tídu pedškolák vedla Alena Lokvencová, tídu mladších dtí Zdenka Wildmannová, editelkou byla Soa Brázdilová, osobní asistenkou byla Hana Poláchová, školnicí byla Libuše Vargová. Ve školní jídeln, která vaí i pro žáky ZŠ, pracovala Monika Marková, Miroslava Ducháková, Vra Škodová a Markéta Vaková. Prmrný poet vydávaných jídel byl 150. 2

asistence S Eliškou Balcarovou, vyžadující pro své postižení speciální péi, pracovala asistentka Hana Poláchová podle individuálního výchovn vzdlávacího programu. Práci asistentky financoval Úad práce z Rychnova nad Knžnou spolen s obecními úady Nový Hrádek a Snžné. pedagogická praxe a vzdlávání uitelek V podzimních msících r. 2005 konala ve školce pedagogickou praxi studentka 4. roníku SPgŠ v Nové Pace Eva Bubeníková. V kvtnu a ervnu dokonily bakaláské studium editelka Soa Brázdilová- školský managment na UK v Praze a Alena Lokvencová-speciální pedagogika pedškolního vku na TU v Liberci. Uitelky se také úastnily vzdlávacích program Centra vzdlávání. koncepce výchovné práce-výchovn vzdlávací program Pro vzdlávací program si uitelky zvolily název O tyech královstvích. Dti bhem roku procházely královstvími 4 pírodních živl : Slunce, Vody, Zem a Vzduchu. Mladší dti byly po celý rok provázeny skítky Sluneníkem, Vodákem, Zemníkem a Vtrníkem, pedškoláci se pravideln setkávali se svojí Vílou. spolupráce s veejností- akce školy Ve spolupráci všech pracovník školy a len SRDPŠ se uskutenilo vystoupení k Svátku matek, posezení s rodii ve školce, Vánoní vystoupení dtí v kin a ve spolupráci se ZŠ se zajistila organizace 6. reprezentaního plesu. Úzká spolupráce s rodii byla zejména v píprav dtí na školu. Dtem je každoron dopána ada pohádek. Bu pijedou herci do školky, nebo vystoupí v kin. Díky tomu dti potšily pohádky O Brunclíkovi, O Peince a Panice, Doba ledová nebo Madagaskar. Drakiádou se dti rozlouily s podzimem a zaala píprava na Vánoce. Pekly se perníky, vázaly adventní vnce, zdobily se tídy barborkami a pipomnly se i další tradice. Mikuláš pišel s nadílkou, pknou besídkou dti potšily rodie v kin. Navštívily jako každoron Vánoní výstavu v Novém Mst n.met. Lednový zápis dtí do 1. tídy byl pojatý tradin slavnostn. Pedcházela mu návštva pedškolák v 1. tíd. Pkný a veselý byl v únoru karneval s celodenním rejem masek v budov MŠ, kterého se zúastnily také kuchaky. Pozvání do školky v beznu pijali i píslušníci kriminální policie s protidrogovým programem odpovídajícím vku žák. Pro dti zajímavé bylo sledování ukázky práce psovod, zásahové akce a výcvik ps na místním hasiském hišti. Pedškolní dti prošly plaveckým výcvikem v bazénu v Náchod. Ped Velikonocemi všechny dti zdobily kraslice a provádly jarní výzdobu. Na Svátek matek vyrobily dárek pro maminku, nacviily písniky a taneky. K závru konce školkového roku již patí pespání ve školce s veerním hledáním Zlatého kapradí a stezkou odvahy. Všechny zúastnné dti dostaly po strašidelné noci arodjv výuní list. 1.erven Den dtí oslavily mladší dti ve školce a pedškoláci výletem na kolech do Pekla. Po výprav za zvíátky k oboe na Bydlo si opekly na školním hišti špekáky to byl pro dti nejlepší školní výlet na závr roku. Na závrené školní akademii v kin se pedškoláci rozlouili se školkou definitivn, slavnostní šerpa je pasovala na školáky. Základní škola 2005/2006 Slavnostní zahájení školního roku probhlo 1. záí 2006. Slavnostní byl i pístup do školy po zbrusu novém asfaltovém koberci. Cesta ke škole byla zpevnna v prbhu prázdnin a nový povrch byl položen v posledním srpnovém týdnu. Jiné bylo i to, že žáky pivítal ve škole nový editel školy Mgr. Josef Petera, ustavený do funkce po konkurzu k 1. 7. 2005. 3

personální obsazení editele školy Mgr. Rudolfa Kratochvila, který odešel do dchodu, vystídal Mgr. Josef Petera z Nového Msta n. Met. Provedl nkteré organizaní zmny. Pro nedostatek finanních prostedk zrušil funkci zástupce editele i funkci vedoucí vychovatelky školní družiny. Z pedagogického sboru odešla do Náchoda Mgr. Vra Švorcová. Vrátily se uitelky Helena Kroupová a Lenka Dudášková, které už ve škole psobily. Funkci výchovného poradce vykonávala Marie Krbalová, protidrogovou prevenci zajišovala Lenka Dudášková. Zdravotníkem školy byla Marcela Havrdová. Z provozních zamstnanc odešla úetní Jana Machová do starobního dchodu a nastoupila za ni Jana Ducháková. Nová úetní postupn pevzala všechny oblasti úetnictví vetn mezd, jejichž zpracování se díve zadávalo ke zpracování mimo školu. stav žactva Stav žactva k 1. záí 2005 byl 160 žák, z toho bylo 15 prvák a 25 žák 9. tídy školu opustilo. Prmrný poet žák ve tíd byl 17, 7. vzdlávání Vzdlávání probíhalo podle vzdlávacího programu MŠMT Základní škola. Byly zahájeny diskuse o píprav vzdlávacího programu podle nového školského zákona. Byla k tomu uspoádána anketa pro rodie, ve které úastníci potvrdili zamení školy na užívání výpoetní techniky a ochranu životního prostedí. Projevili také zájem o rozšíení nabídky zájmových inností. To je však limitováno finanními možnostmi školy. Žáci 7. 9. roníku si mohli vybrat z volitelných pedmt : cviení z eského jazyka, cviení z matematiky, informatika a spoleenská praktika. Výuku náboženství zajišoval pro 25 žák ve dvou oddleních P. Jan Czarny v prostorách fary. kurzy a zájmové útvary Ve škole pracovaly kroužky : informatiky, runích prací (vyšívání), hry na flétnu, poítae pro nejmenší, zdravotnický, anglický jazyk (zaáteníci, konverzace, pokroilí), nmecký jazyk, píprava na pijímací zkoušky. Probhly 3 kurzy lyžaský pro 7. roník, plavecký pro 3. a 4. roník a kurz dopravní výchovy pro 4. roník. Škola bezplatn poskytovala uebnu pro výuku hudební škole. internetové stránky ZŠ Od školního roku 2005/2006 škola provozuje vlastní internetové stránky. Aktualizaci a údržbu stránek zajišoval editel školy. grant Žijeme v EU Škola uspla v grantovém ízení a mohla z toho dvodu být vybavena interaktivní výukovou technikou. Zahájila víceletou práci na zpracování výukového programu Žijeme v EU. materiální zabezpeení údržba opravy V prbhu prázdnin byly vymalovány 2 tídy. Investiní akcí obce na podzim 2005 bylo vybudování kanceláe pro novou úetní, její vybavení výpoetní technikou vetn propojení do školní poítaové sít. Na jae 2006 byla zahájena generální oprava vnjšího plášt školy. Zaala výmnou všech oken v historické ásti budovy s výjimkou suterénu. Budova byla zateplena izolací a nov nabarvena vetn umístní plkruhového názvu školy nad vchodem. Nový pláš školy je velmi estetický. Tato velká dvoumilionová investice se neobešla bez úasti dárc a sponzor. Na akci pispli : Nadace EZ, KÚ Královéhradeckého kraje, obecní úady všech obcí, z kterých do školy žáci docházejí. Je nadje, že se po zateplení školy sníží výdaje na elektrické vytápní. V závru školního roku byly zahájeny pípravné práce na další nezbytnou investiní akci vybudování školní družiny v pdním prostoru. Bylo zadáno zpracování studie. Stávající provoz školní družiny ve tíd hygienická správa chce tolerovat jen do konce roku 2007. Vzhledem k tomu, že koncem ervna obdržela obec ve druhém kole 4

grantového ízení KÚ na stavbu sportoviš další možnost dotací, zahájily se pípravné práce na stavební úprav hišt u školy. Dá se íci, že celá budova ZŠ prošla ve šk.r. 2005/2006 pod novým vedením školy velkou promnou. akce a soutže V prosinci již tradin žáci vystoupili s pásmem písní a tanc v Domov dchodc v Náchod. Navštívili i nemohoucí obyvatele na pokojích s malými dárky. Žáci 9. roníku uspoádali sbírku a zakoupili hraky a pedali je nemocným dtem, které musely trávit vánoce v nemocnici. Ve škole byla uspoádána pro veejnost vánoní výstava. Žáci navštívili i vánoní trhy a výstavy betlém. Pro nejmenší dti pipravili nadílku v mateské škole. Úinkovali pi zápisu prvák. Zapojili se do volejbalového turnaje, olympiády v anglitin, biologické olympiády, Pythagoriády, matematické soutže Klokan, tanení soutže, soutže výrobk Lepení-Prit a K terapeut. Spolupracovali s obcí v soutži Vesnice roku. Velmi prospšná byla spolupráce s obcí pi uskutenní soutže ve sbru a tídní odpad, která pedstavovala pínos nejen finanní, ale také výchovný. Žáci se úastnili besed Povídání o Betlému, výchovného koncertu Hvzdika betlémská a Jak jsme pišli na svt. Provedli exkurzi na Obecní úad, na Úad práce, do Brna a do Prahy, do Rádia OK, do knihovny, do Národního muzea, na hrad Karlštejn a do Konprus, do ZOO. Školní výlety míily do Slatian, eského ráje, Božanova, aj. ples SRPDŠ 11. února 2006 se konal 6. ples SRPDŠ pi ZŠ a MŠ v sokolovn. Hrála hudba Grundig. Poprvé byla hlavním organizátorem základní škola. Ples ml ráz Vesmír a my, a tomu byla pizpsobena i výzdoba sálu. Uitelka Jana Soukupová a vychovatelka Hana Matjková nacviily dtské pedtanení. Ples s vysokou spoleenskou úrovní zakonil plesovou sezónu. školní akademie 26. ervna 2006 se uskutenila tradiní školní akademie v místním kin. Pelivý nácvik se vyplatil, vystoupení se zamením na cestování byla zdailá. Do školy byli symbolicky ošerpováním pijati z MŠ noví prváci. Ošerpováni byli i absolventi školy. závr školního roku 2005/2006 Školní rok byl uzaven v poslední školní den hodnocením a rozdáním vysvdení ve tídách. Výjimkou byli žáci 9. tídy, kteí obdrželi závrené vysvdení spolu s pamtním listem v obadní síni obecního úadu. Z a s t u p i t e l s t v o o b c e poet obyvatel K 31. 12. 2006 mla obec Nový Hrádek 722 obyvatel. Narodilo se 11 dtí (8 dvat, 3 chlapci), zemelo 9 oban, pisthovalo se 19 a odsthovalo 18 obyvatel. V roce 2006 se uskutenily dvoje volby. Nejprve volby do Poslanecké snmovny Parlamentu R a pozdji volby do zastupitelstev obcí a 1/3 Senátu. Probhla jednání, exkurze a anketa k vtrným elektrárnám, obec v soutži Vesnice roku získala Modrou stuhu s finanní dotací za spoleenský život, k 1. 1. 2007 se Nový Hrádek stal Mstysem. hodnocení roku 2006 i celého tyletého volebního období Na posledním, 55. zasedání zastupitelstva obce 17. íjna 2006, starosta Vladimír íha zhodnotil innost vedení obce nejen za uplynulý rok, ale i za celé tyleté období. Podrobnji k jednotlivým úsekm. 5

vodní hospodáství Nové domy se napojovaly na veejný vodovod a kanalizaci postupn podle poteby. Provedla se i výmna starého potrubí v Rokolské ulici, která se stále oddalovala. Nová technologie umožnila potrubí vymnit bezvýkopovou technikou. Provádí se rozšíení vodovodní sít za Barešovou truhlárnou k již prodaným stavebním parcelám. odpadové hospodáství Je potšitelné, že se zaazujeme mezi místa s dobe zvládnutým tídním odpadu. V soutži Královéhradeckého kraje istá obec, isté msto, istý kraj... se naše obec v prbžném hodnocení množství vytídného odpadu v kg na jednoho obyvatele dostala na pední místo. Soutž v tídní odpadu vyvolala velký ohlas v základní škole. Množství vytídného odpadu se zvýšilo, náklady obce na likvidaci odpadu klesly. Tídí se sklo, plasty, PET-lahve, papír, železo, nápojové kartony, nebezpený odpad a elektroodpad. Svoz nebezpeného odpadu byl proveden pro obany zdarma 13. kvtna a 14. íjna. Tím, že se uí dti tídit odpad, si na to od dtství zvykají a pozitivn ovlivují i své rodie.. Problém s odpadem je v období prázdnin a svátk, když se zaplní chaty a chalupy. lesní hospodáství Po dohod se správcem obecních les ing. Vrat. Marešem se z dvodu poteby finanních prostedk na dokonení stavebních prací ve škole vykácelo o nco více, než uvádla 10 letá hospodáská osnova. místní komunikace Místní komunikace se nedailo opravovat tak, jak by bylo poteba. ešily se jen ty nejhorší pípady pomocí pracovník zamstnaných prostednictvím Úadu práce. Velkou ást penz si vyžádala zimní údržba. obchod Stav byl stabilizovaný, pt obchod na Námstí dobe sloužilo nejen ve všedních dnech, ale nkteré také o víkendech a svátcích. Vyvaování po sedm dní v týdnu v restauraci Na Kovárn bylo velkým zlepšením služeb zejména pro návštvníky obce. Prostedí Na Kovárn je velmi isté, vkusné a stále se zlepšuje. Pi rzných akcích dobe posloužilo pojízdné oberstvení fy Jelen. Penzion na Hrádku na Námstí p. 2 koupila firma Breg s. r. o. Majitelem se stal Rus, povoláním chirurg, Igor Denisov s rodinou. kino Budova kina je víceúelová, promítalo se pouze 20 krát do roka, a to nestailo na pokrytí náklad. Provoz kina od jeho vzniku a prvního promítání 9. listopadu 1974, tedy více než 32 let, zajišovali manželé Jan a Marie Martinkovi. Ze zdravotních dvod k 31. 12. 2006 museli tuto innost ukonit. Novým vedoucím kina se stal Milan Chára, který jediný projevil o tuto práci zájem. Promítaem se stal Jan Kejzlar z Náchoda, který promítání 24. ledna 2007 od Jana Martinka pevzal. knihovna - internetizace innost knihovny již dlouhou adu let zajišuje rodina Marie Grimové. V roce 2006 byly knihovní prostory vybaveny novými regály a byl do ní zaveden internet. Prostedí se výrazn zlepšilo. 30. záí se zde konal aktiv knihovník okresu Náchod. editelka náchodské knihovny Marie Sobotková a dalších 20 knihovník viditelnou promnu knihovny právem ocenilo. komise pro obady a slavnosti V komisi pro obady a slavnosti pracovaly 2 lenky zastupitelstva Olga Beková a Irena Fišerová, dále Jana Škodová, Anna Marková, Eva Holinková a Marcela Havrdová. Navštvovaly obany pi životních výroích a dvakrát za rok se uskutenilo vítání obánk do života. 6

kronika Kroniku obce vedla Anna Marková v písemné i digitální podob. Lidmila Ježková sama zhotovovala a shromažovala fotodokumenty a výstižky z tisku a vytváela z nich podle písemné kroniky kroniku obrazovou. bytové hospodáství Tím, že obec získala pjku 1 500 000,- K od Státního fondu rozvoje bydlení, mohla na opravy a rekonstrukce dom a byt pjovat obanm a ze zbylých penz opravovat staré obecní bytové domy. Obec také investovala do nákupu pozemk na stavební parcely pro obany. Po projednání zmny Územního plánu. 2 by se mla plocha o rozloze tém 3 ha v prostorách nad hasiským hištm pipravit k zasíování pro výstavbu rodinných domk. veejné osvtlení Nové svtelné body se musejí zizovat s rozvahou podle naléhavosti. V minulém roce žádné nové zízeno nebylo. Souasný stav nkterých svtelných bod je špatný, asto pi výmn žárovky bylo nutné vymnit celé osvtlovací tleso. pohebnictví Uklidilo se nkolik hrobových míst, o které se nikdo nestaral. Zbývá dokonit oprava hbitovní zdi v horní ásti jedné strany hbitova a celá druhá strana. Hbitov se uklízel sekáním trávy, hrabáním listí a odklízením snhu pomocí frézy. Základní cesta byla i pes velké pívaly snhu pístupná celou zimu. veejná zele Peovalo se o parky, školní zahrady a záhony podél místních komunikací. V ervenci pomohli zavlažovat trávník v parku místní hasii. O kvtiny a rže na veejnosti pomohli nezištn peovat nkteí místní obané. zdravotnictví Ti lékaské ordinace obvodního, dtského a zubního lékae sloužily ke spokojenosti zejména starších oban a maminek. Velice prospšná byla místní výdejna lék. Funguje 5 let a s MUDr. Irenou Krieglovou byla sepsána smlouva o provozu lékárny na dalších 5 let. školství Školství, zejména obma školním budovám, je vnovaná dlouhodob velká pozornost. Hodn záleží na editelích škol. Nejprve se v minulých letech provedla generální oprava mateské školy. Po nástupu Mg. Josefa Petery v záí 2005 do funkce editele základní školy se obrátila pozornost k této škole. Po astých jednáních se podailo sehnat potebné peníze a v minulém školním roce byla v budov školy vymnna okna a celá fasáda se zateplila. Náklady byly veliké, ale mly by vést k úsporám elektrické energie, kterou se budova vytápí. 30. íjna se na pozvání editele Petery uskutenilo setkání v budov školy. Byla odhalena pamtní destika s údaji o stavební firm (Alkstav) a všech sponzorech. Na pozvání se dostavila senátorka Domšová, námstek hejtmana KÚ Dohnálek, za EZ ing. Josef Sedlák, zástupci sousedních obcí, školského odboru MÚ v Náchod, odboru regionálního rozvoje KÚ Hradec Králové aj. Každý obdržel na památku keramického Frymbulína a další propaganí materiál a pohoštní Na Kovárn. správa obce Obecní úad je souasn i úadem matriním. Nároky na správu obce a službu obanm se stále zvtšují. Pomoc obou úednic, pedevším Marie Markové, je profesionální, asto i na úkor osobního volna. Výsledky voleb do Poslanecké snmovny Parlamentu R 2. a 3. ervna 2006 Úast voli v naší obci byla 74,8 %. Z 588 voli se voleb zúastnilo a platné hlasy odevzdalo 440. Zvítzila ODS se 131 volii, t.j. 29,8%. Druhá byla SSD se 113 volii, t.j. 7

25,7 % a tetí byla KDU SL se 75 volii, t.j. 17 %. Dále KSM 51 (11,6%), Strana zelených 31 (7%), SNK Evropští demokraté 25 (5,7%). Celkem kandidovalo 26 stran, alespo jeden hlas dostalo 20 stran. Výsledky voleb do zastupitelstev obcí a 1/3 Senátu 20. a 21. íjna 2006 Úast voli do zastupitelstva obce byla 72% ( v roce 2002 66,1 %). Z 565 voli odevzdalo platné hlasy 395. Do Senátu zejména v druhém kole volil podstatn nižší poet voli. Do 11 lenného zastupitelstva obce byli zvoleni: Vladimír íha, Irena Fišerová, Jaroslav Rázl, Ing. Antonín Mach, Marcela Havrdová, Olga Beková, Miloš Langr, Marie Hloušková, Petr Ruffer, Ing. Pavel Sobotka, Petr Lemfeld. 6 z nich kandidovalo na kandidátce KDU-SL a 5 na kandidátce Sdružení nezávislých. 2 kandidáti na samostatných kandidátkách se ani pes velký poet získaných hlas do zastupitelstva nedostali ( Zdenk Drašnar a Ing. Vratislav Mareš). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce 5. listopadu byl starostou obce zvolen dosavadní starosta Vladimír íha, který ml silný mandát od oban, protože ve volbách získal ze všech kandidát absolutn nejvyšší poet hlas. Místostarostkou se stala Olga Beková. Senátní volby v naší obci vyhrál Bc. Petr Fejfar. Za volební obvod. 47 Náchod byl po setení všech hlas do Senátu zvolen kandidát ODS Ing. Petr Pakosta. Anketa k vtrným elektrárnám 20. a 21. íjna 2006 Soubžn s volbami probhla obecní anketa k vtrným elektrárnám, které se mohl úastnit každý oban, který ml právo volit do zastupitelstva obce Nový Hrádek. Z 565 oprávnných voli využilo ankety k vyjádení svého názoru 384, t.j. 67,4 % oban. Platných odpovdí bylo 377. Na anketní otázku SOUHLASÍTE S TÍM, ABY FIRMA EZ OBNOVITELNÉ ZDROJE s.r.o. POSTAVILA V SOULADU S PLATNÝMI PRÁVNÍMI P EDPISY NA KOPCI ŠIBENÍK V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ NOVÉHO HRÁDKU DV NOVÉ VTRNÉ ELEKTRÁRNY? odpovdlo 283 hlasujících ANO (75%) a 97 NE (25%). Vtrné elektrárny byly a jsou stále bolestivým problémem obce, který vytváí dva protichdné tábory. O povolení nové výstavby vrtulí se na zasedáních ZO živ diskutovalo ped anketou i po anket. Hlavní tíha rozhodnutí je na zastupitelstvu, anketa byla jen przkumem názoru oban. Soutž Vesnice roku 2006 29. ervna 2006 byla v soutži Vesnice roku 2006 obci Nový Hrádek udlena modrá stuha za spoleenský život v obci. Dlouhodobá aktivita spoleenských organizací, škol, farního úadu i pedstavitel obce pinesla ovoce. Souástí ocenní, o kterém rozhodla poetná komise odborník pímou návštvou obce, je i finanní odmna pro píští rok ve výši 400 tisíc K. Slavnostní pedání ocenní podle kategorií bylo 26. srpna v Podbezí, které se stalo Vesnicí roku 2006 v Královéhradeckém kraji a postoupilo do celostátního kola. Nový Hrádek mstys Starosta obce Vladimír íha pevzal 17. íjna 2006 od pedsedy Poslanecké snmovny v Praze rozhodnutí, kterým se s úinností od 10. íjna 2006 stává obec Nový Hrádek mstysem. Na úetních dokladech se nový název objevil k 1.1.2007 a nová razítka se zaala používat od 22. ledna 2007. Na razítkách je Mstys Nový Hrádek a Úad mstyse Nový Hrádek. Nový Hrádek se vrátil k oznaení, které zaniklo k 16. kvtnu 1954, kdy zaal platit zákon o národních výborech. Obec o navrácení názvu požádala spolu s dalšími obcemi v srpnu 2005. 1. ervence 2006 vešla v platnost novela zákona o obcích, která umožnila návrat k pvodnímu oznaení. (mstys=msteko=nižší kategorie msta). 8

K u l t u r a O kulturu v obci se spolu s vedením obce starají sokolové, hasii, školy, myslivci, farní úad a ervený kíž. Lednové a únorové soboty vyplovaly pedevším plesy. Sokolský bál 7. ledna se konal Sokolský bál s hudbou MAXI BEND. Mladí hudebníci s 1 zpvakou pkn hráli a zpívali a pítomných 130 úastník si zcela získali. Pkným oživením bylo pedtanení s ukázkou stepu. Pedprodej vstupenek zajistila prodejna 3XS za 65 + 5 K. Myslivecký ples 21. ledna se v sokolovn uskutenil Myslivecký ples. Hrála osvdená hudba ELASTIC. Výborná myslivecká kuchyn pilákala velký poet úastník z místa i okolí. Pednáška z Nazareta do Betléma 3. února P. Jaroslav Linhart pednesl v místním kin zajímavou pednášku s promítáním diapozitiv nazvanou Z Nazareta do Betléma. Dvouhodinové vyprávní bylo nesmírn poutavé, bylo doplnné skvlými diapozitivy a podmalované krásnou hudbou. 8 poutník obešlo za 3 týdny adu známých míst ve Svaté zemi - Palestin a ve velkém horku ušlo 200 km. Obešli hodn míst známých z Písma Nazaret, Jordán, Genezaretské jezero, Mrtvé moe, Jeruzalém, Kána, Olivová hora, Jericho. Krajina byla pustá, veliké horko shora i zdola, asto spali pod širým nebem. Bezpen prošli i horká místa plná nebezpeí. Nkde slyšeli i stelbu. V památných místech se mísí 3 rzná náboženství a narážejí na sebe. Venkov je klidný. Hasiský bál 4. února uspoádali místní hasii Hasiský bál. Tradin mívá ze všech ples nejsrdenjší atmosféru a velkou úast. Pi hudb HEKTOR, s domácí kuchyní a tombolou se dobe pobavilo 180 taneník. 6. ples rodi a pátel škol 11. února se konal 6. ples rodi a pátel škol poádaný rodiovským sdružením základní a mateské školy. Na plese s vysokou spoleenskou úrovní hrála hudba GRUNDIG. V pedtanení se stídali žáci ZŠ Nový Hrádek, ZUŠ Dobruška ZUŠ Nové Msto n. Met. a TK KMIT Nové Msto n. Met. Bohatá tombola vnovaná štdrými sponzory byla pro školy znaným finanním pínosem. Pedprodej vstupenek zajišovala prodejna p. Pibylové za 45 + 5 K. Karneval pro dti 12. února uspoádala TJ Sokol po školním plese v sokolovn Karneval pro dti. Pi reprodukované hudb Hlabo se dti do sytosti vytancovaly. Karneval na lyžích 4. bezna se poprvé na místní sjezdovce konal Karneval na lyžích. Krásné snhové podmínky pivítaly asi 50 masek malých i velkých. Lyžovaly koky, uklízeky, uník, nevsta, indiáni aj. Masky mohly jezdit na vleku zdarma. Kdo z dtí sjel slalom, ten si mohl vybrat dárek. Dobrou pohodu zajišovalo i oberstvení fy Jelen. Byla to velmi zdailá akce. Pomlázková zábava 15. dubna uspoádali místní hasii Pomlázkovou zábavu s hudbou Hektor. Divadelní pedstavení Pes písný zákaz dotýkat se snhu 12. kvtna vystoupil v místním kin spolek Kodym z Opona s dobe zahranou komedií ze souasnosti Pes písný zákaz dotýká se snhu. Vesms mladí herci podali výkony tém profesionální. 9

Tlocviná vystoupení místní slet Nejvýznamnjší a organizan nejnáronjší akcí roku pesahující rámec obce byla Tlocviná vystoupení 20. kvtna 2007. Uspoádala je TJ Sokol ve spolupráci s Obcí Nový Hrádek ke 110. výroí založení TJ Sokol Nový Hrádek na hišti u sokolovny. V 10 skladbách nacviovaných na XIV. Všesokolský slet 2006 vystoupilo 303 cvienc. Byly to skladby To všechno pines as (ženy), Kdo si hraje nezlobí (mladší žactvo), Výlet s aerobicem (dorost, dosplí), Voda (ženy), Pod vodou (žactvo ASPV), Poítadla (žactvo), Pohoda (dosplí ASPV), Ta naše písnika eská (Vrná garda), Rozkvetlá louka (žákyn) a Chlapáci (muži). Místní cvienci a cvienky vystoupili ve skladbách žactvo Poítadla (8), žákyn Rozkvetlá louka (12), ženy Voda (9) a muži Chlapáci (9). Dopoledne byly zkoušky, ve 13 hodin prvod cvienc, slavnostní nástup a proslov. Vše klapalo jako hodinky. Náelnice Lidmila Martinková se svého úkolu zhostila na výbornou. Pedvedené skladby byly krásné. Ženy svým ladným vystoupením diváky doslova uchvátily, Vrná garda dojala zejména starší roníky, dtská vystoupení byla roztomilá. Pkné odpoledne oživil koncert Stavostrojky a zajímavá výstava k historii slet. Všichni úastníci i diváci obdrželi Pamtní list. Camerata nova Náchod 2006 25. kvtna se v rámci 36. roníku cyklu Camerata nova Náchod 2006 uskutenil v kin koncert Lhoteckého kvarteta Praha s umleckým vedoucím Janem Huínem. V druhé ásti vystoupilo Dechové trio MUSICA PER FIATI NÁCHOD pod vedením Milana Poutníka. Krásný zážitek mlo pouze 32 poslucha. Novohrádouské slavnosti 18. 6. 2. 7. 2006 Dlouhodobjší oslavy nazvané Novohrádouské slavnosti se konaly u píležitosti 250. výroí vysvcení kaple sv. Jana Nepomuckého a 270. výroí užívání názvu Nový Hrádek udlením práva trhového císaem Karlem VI. Souástí zdailých oslav byla slavnost Božího tla, školní akademie, divadelní pedstavení pro dti, utkání v kopané, pouové opékání selete v Písníku, výstava obraz obce a jejího okolí (od Vendy Grima, Josefa Štpána a dalších), historické výstavy sokolská, hasiská a trhy lidových emesel a slavnostní mše ve vymalovaném kostele pi novohrádovské pouti projekt zakonily. Na organizaci se podílely všechny zájmové složky a organizace a akce se setkala s velkým uznáním veejnosti. 30 let vydávání Frymburských ozvn V ervenci 1976 vyšlo 1. íslo tvrtletníku Frymburských ozvn. Nebylo obvyklé, aby obec se 700 obyvateli pravideln vydávala svj zpravodaj. Po 3 desetiletí jsou obané i píznivci obce informováni o souasném dní v obci, její historii, práci hasi, Sokola, škol, farního úadu, o kulturních akcích i zajímavých lidech a událostech. Redakní rada i podoba zpravodaje prošly promnami, ale jeho vydávání nebylo perušeno. Všechna ísla jsou podrobným zachycením života v obci za 3 desetiletí a tvoí hodnotnou souást obecní kroniky. Soutž O pohár starosty obce 2. roník 2. záí se na cviišti místního sboru konala hasiská soutž O pohár starosty obce Nový Hrádek. Soutž, které pálo slunené poasí, pilákalo opt znané množství divák. Habara aneb Nájemníci pana Swana 24. listopadu pedvedl Divadelní soubor áp z Dobrušky crazzy komedii Habara aneb Nájemníci pana Swana. Konverzaní komedii pro nároného diváka pedvedl soubor s plným nasazením. Mikulášská zábava 2. prosince uspoádali místní hasii v sokolovn Mikulášskou zábavu s hudbou HEKTOR. Úast byla dobrá. 10

Hrádouský advent Prosincový kulturní projekt Hrádouský advent zaal 2. prosince s názvem Mikuláš v kin. Po pásmu dtských film následovala mikulášská nadílka. 10. prosince se konala milá Vánoní besídka mateské školy. Dti ze školky pedvedly krátké minidivadélko s písnikami. 16. prosince pijeli muzikanti ze ZUŠ Police nad Metují a pedvedli velmi pkný Vánoní koncert. Vystoupilo tém 50 úinkujících v ele s editelem ZUŠ p. Bokem dirigentem a konferenciérem. V úvodu siln zaujalo žesové trio nejmenších hudebník, které již získalo i zahraniní ocenní. Následovalo vystoupení smycového kvinteta s pásmem koled, dechového kvinteta a nakonec velkého orchestru. Posluchai nadchl neobvyklý a obtížný repertoár pedvedený precizn a s velkou chutí. Dti hrály keltské spirituály, africké rytmy, filmové melodie, skladbu k mileniu i píse Vlasty Horvátha, se kterou uspl v soutži Superstar. Orchestr se rozlouil vánoní písní Tichá noc. Pro všechny, kteí do kina pišli, znamenal koncert hluboký citový zážitek. Na práci orchestru bylo vidt citlivé vedení charismatického dirigenta. Adventní pásmo písní a tanc 19. prosince pozvali žáci základní školy v dopoledních hodinách místní seniory do tlocviny na Advetní pásmo písní a tanc. Štpánská tanení zábava 26. prosince uspoádala TJ Sokol Vánoní tanení zábavu. Byla opt po svátením hodování hojn navštívena. S b o r d o b r o v o l n ý c h h a s i Valná hromada 28. prosince 2006 se v pohostinství Na Kovárn konala valná hromada místního hasiského sboru. Zprávy o innosti v roce 2006 pednesli starosta Jií Bek, velitel Vladimír Suchánek, vedoucí mládeže Olga Beková, jednatelka Petra Pibylová a referentka žen Jarmila Grimová. V souasné dob má sbor 71 dosplých (z toho 18 žen) a 14 mladých len. zásahy výjezdové jednotky Výjezdové družstvo bylo HZS OPIS Náchod v roce 2006 vyzváno k 5 výjezdm. 11. 3. 2006 odklízení snhu ze stech hal provozovny Detecha na Rzech. Zásahu se zúastnilo 10 len. 12. 5. 2006 požár paseky u eské ermné. Dodávku vody zajišovalo 6 len. 3. 7. 2006 pád stromu na Dlouhém. Odstranní provedli 4 lenové. 2. 10. 2006 požár malého rozsahu v koteln rekreaního a školícího areálu na Rzech. Zasahovalo 5 len. 17. 10. 2006 požár na Lipí likvidovali 4 lenové výjezdové jednotky. cviení a soutže dosplých Výjezdová jednotka má 19 len z nichž každý prošel odborným školením a absolvoval nezbytnou zdravotní prohlídku. Školením profesní zpsobilosti idi pro ízení vozidla s majákem prošli jako každoron všichni 4 idii ( Bek J., Suchánek Vl., Grim J. a Štpán I.). Nositelé prkazu na dýchací techniku složili náronou zkoušku v Polygonu ve Velkém Poíí. Zde absolvovali školení také strojníci a velitelé. Novou odbornost strojníka získali Radomír Lanta a Jaroslav Šprear ve Velkých Polianech. Školení okrsku Mezilesí se konala dvakrát v hasiské zbrojnici na Jestebí. 17. ervna 2006 se konala okrsková soutž v Blažkov. Soutžilo 1 družstvo muž a 1 družstvo žen. 11

22. záí probhlo cviení okrsku ve Slavoov. Simulovalo požár lisovny plast Jiího Pibyla. Na dálkové doprav vody z místní nádrže se podílely všechny sbory našeho okrsku. V seriálové soutži náchodská Primátorliga probhlo celkem 7 soutží Velký Tebešov, Jesenice, Jestebí, Blažkov, Vysokov, Kramolna a Nový Hrádek-O Pohár starosty obce a všech se sbor zúastnil. V celkovém poadí se družstvo muž umístilo na 8. míst. Úast v této soutži stmelila kolektiv a motivovala ke cviení, je to dobrá cesta do budoucnosti. V roce 2006 se více do práce zapojily ženy nejen pi organizaci akcí v míst, ale také v soutžích. Z 12 družstev se celkov umístily na 4. míst a 28. íjna ve Velkém Tebešov pebíraly pohár spolu s muži. Složení družstva: Suchánková Martina, Marešová Martina, Beková Radka, Pibylová Petra, Siegelová Žaneta, Mulerová Renata, Lantová Mirka, a Lantová Šárka. Ženy spolen oslavily 10. výroí práce s dtmi, na které se nejvíce podílely Vendula Beková, Tereza Rufferová a Olga Beková. cviení a soutže mládeže 21. ledna se konal trojboj v Jetichov, 15. dubna probhl branný závod v Šonov, 22. dubna se uskutenila soutž v požárním sportu CTIF a štafeta v Blovsi, 7. kvtna následovala soutž ve tech disciplinách požárního sportu v Nízké Srbské a 20. kvtna Bohdašínský pohár. Svými výsledky se dti probojovaly do okresního kola 27. kvtna v Jaromi. 9. záí se mladší i starší dti úspšn zúastnily soutže opt v Jaromi. Mladší byli první a starší pátí. 7. íjna se konal hasiský desetiboj v Hronov a 14. íjna branný závod v Mezilesí. O prázdninách se úastnili Bára Janeková, Lucka Beková, Lukáš Bek a Milan Holinka jako instruktor hasiského tábora v Kamenci, který letos propršel. Spolen dti pochodovaly v kvtnu o Hrádouské vaece, plnily znaky odbornosti, malovaly výkresy s hasiskou tématikou a také si užily Mikulášskou nadílku. cviišt-požární zbrojnice-technika Ke stálým povinnostem patilo udržování a zvelebování toho, co se v minulých letech vybudovalo. Samozejmostí je pravidelné seení hasiského hišt, opravy a nátry zaízení v Písníku a v požární zbrojnici. Zakoupily se ti kusy zásahového odvu, obuvi a pileb. Nov zakoupený stan sloužil nejen v Písníku, ale také pi soutži Primátor Ligy o Pohár starosty obce. Krásné poasí pisplo k velmi pkné akci na cviišti. Byla pedlána elektroinstalace na CAS-25 a opravila se PS-12. Zrekonstruoval se také pídavný vozík na cisternu. spolupráce s veejností Na všech akcích konaných v obci sbor zajišoval požární hlídky, ve spolupráci se základní školou pipravil den dtí, školní družin byl pedán dar 500,- K a pi školní akademii postavili hasii u kina písteší. Tradicí se staly každoroní akce: opékání selete, hasiský bál, mikulášská a velikononí zábava. S kytikou navštvovali lenové sboru jubilanty a potšili také kytikou své lenky ke Dni matek. Pro obecní úad provedli sbr železného šrotu a pomohli udržovat parkový trávník v ervencových vedrech. Veejnost byla o innosti sboru informována ve Frymburských ozvnách, na vývsce i na internetových stránkách. Pokraovali v psané i obrazové kronice požárního sboru. T l o v ý c h o v a a s p o r t stav lenstva K 31. prosinci 2006 byl celkový poet len TJ Sokol 278, z toho dosplých len 186, dorostu 27 a žák bylo 65. 12

Valná hromada Na Valné hromad 5. bezna 2007 bylo pítomno 14 len a 2 hosté editel ZŠ Mgr. Josef Petera a nový topi Petr Smšný. Mezi pítomnými leny byl také starosta obce Vladimír íha. V úvodu starosta jednoty vzpomnl na tragicky zesnulou aktivní lenku sokola MUDr. Marcelu Chrenkovou. Hlavními body programu byly zprávy len výboru a vedoucích oddíl a volba nového výboru. Nejvtším úspchem loského roku byl místní slet 20. kvtna 2006, kterého se zúastnilo 303 cvienc z 12 jednot a divák bylo 355. Pro nedostatek snhu se nevydaila lyžaská sezóna, a to neblaze ovlivnilo finanní situaci celé jednoty. Starostou jednoty byl na 4 leté období optovn zvolen ing. Jeroným Holý. Dalšími leny výboru se stali: Imrich Chrenko, Jarmila Drašnarová, Hana Možná, Lidmila Martinková, Jeroným Holý st., Renata Suchánková, ing. Jana Šinkorová, Hana Svatoová a Jan Raule. organizaní záležitosti a údržba sokolovny V nejbližší dob se odsthuje z bytu v sokolovn dlouholetý správce Jan Raule s rodinou. Ped výborem stojí úkol zajistit vhodnou náhradu. Novým topiem se stal Petr Smšný. Jedná se o odkoupení pozemku pilehlého k zadní ásti budovy sokolovny, aby se mohl vybudovat únikový východ z chodby mezi toaletami. Souasný stav nevyhovuje platným bezpenostním pedpism. Ped dokonením je projekt opravy hlavního venkovního schodišt a projekt na pebudování záchod. Všechno je limitováno financemi. Vedle zisku z lyžaského vleku (letos nebyl žádný) jsou možnosti znan omezené. Pronájem sokolovny, tržba ze zábav, lenské a oddílové píspvky, pípadn dotace a dary na údržbu a opravy velké chátrající budovy sokolovny nestaí. zpráva náelnice Náelnice Lidmila Martinková zhodnotila ást innosti jednoty nazvané všestrannost. Na to, že dostala za podíl na zdaru XIV.Všesokolského sletu Pamtní list od Sokolské župy Podkrkonošské- Jiráskovy i na pozvání do Tyršova domu, kde pevzala Pamtní sletovou medaili, z dvodu své typické skromnosti nevzpomnla. Ve všestrannosti cvií rodie a dti, chlapci 1.-4. roníku se zamením na fotbal, starší chlapci se zamením na florbal, žákyn aerobic, starší cvienci v sokolovn, ženy zdravotní cviení ve školní cviebn. Podle statistiky je ve všestrannosti zapojeno 200 len (z celkových 278) a sportovn aktivních je asi polovina. Nov prošlo základní cviitelskou tídou 5 dívek a 1 chlapec. Náelnice propaguje zapojení vtšího potu mládeže do tlovýchovné innosti, nemusí se za každou cenu úastnit soutží. lyžaský oddíl innost oddílu podstatn ovlivnila mírná zima, která nemá pamtníka. Provoz lyžaského vleku byl pouze od 24. ledna do 11. února a ješt s pestávkou. Finanní výnos vleku sotva stail pokrýt režii, dosáhl jedné ticetiny loských píjm. Loni se poídila nová stecha na lyžaské buce za 170 000,-K. Podobná investice je za souasného stavu nemyslitelná. Další sezóna se však musí pipravit revize, seení, nový žebík (nkdo starý ukradl), reklamní panel, suché WC, opravy areálu, školné na seminá na Benecku pro obsluhu lyžaského vleku, údržba rolby, rekonstrukce vleku, opravy kotev (zdarma dlá p.štpán a Mareš), sloužící na vleku (zdarma slouží 94 lidí)... Po loské úspšné sezón se provedl nábor dtí a jejich poet vzrostl na 36 (o 8 dtí). Tréninky probíhaly v tlocvin, na snhu jen málo. Za snhem se vyjelo dvakrát, jednou do Pece a jednou na Deštnou. Soustední na Zvonice, župní akce, akce vesnické tlovýchovy, závody Svazu lyža byly vtšinou zrušeny vetn Ceny Frymburku. Pouze jednou závodili 4 žáci v Polsku. Loni závodili celkem 16 krát a navíc 3 krát v Polsku. Na bedra pedsedy lyžaského oddílu Jeronýma Holého st. dolehly starosti tžší než únava z velmi dlouhé loské sezóny. Potšitelná je cílená dotace ve výši 90 tisíc K, kterou lyžaský oddíl získal od kraje 13

piinním RNDr. Jiího Stejskala. Dotace je urena na doplnní stávajícího pohonu vleku o frekvenní mni, který dovolí plynule navodit malou rychlost, která nebude init potíže pi nastupování ani nejmenším lyžam. pechod Orlických hor na lyžích 17. února se uskutenil tradiní (datuje se od r. 1985) lyžaský pechod Orlických hor na bžkách. Mezi Masarykovou chatou a Rokytnicí v Orl. horách pochodovala proti sob osazenstva 4 aut v jednom a 4 aut v opaném smru. K radosti organizátora Pavla Bohadla se poasí velmi vydailo, bylo sluneno, bezvtí, krásná viditelnost a na hebenu i dobré snhové podmínky. volejbal Oddíl se úastní dvou soutží Rychnovské volejbalové ligy a Amatérské volejbalové ligy (v Hradci Králové). Jádro volejbalového družstva tvoí manželé ing. Jeroným a Zuzana Holých, ostatní lenové se promují. Starší byli vystídáni mladšími. Zapojili se také chalupái Marie Ptová a Michal Pop. V rychnovské soutži v roce 2006 se ze 13 umístili na 6. míst a v amatérské lize obsadili ze 42 úastník 13. místo. Volejbal se hrál i v rámci soutže Vesnických tlovýchovných jednot. florbal a fotbal Podle sdlení Vlastimila Krejího se poet zájemc o florbal zvyšuje, rozrstají se. Bylo by poteba poídit nové branky. Mladí fotbalisté pod vedením ing. Sobotky a Standy Drašnara byli loni 8. Oddíly obsazují poádané turnaje, které jsou vtšinou nepravidelné. Pravidelná je fotbalová Horská liga hraná na hištích mezi Novým Hrádkem a Náchodem. Hrádouská vaeka XXIV. roník pochodu se konal 13. kvtna 2006. Poasí pochodu opt pálo, bylo krásn. Pochodovalo 595 úastník, z toho 197 dtí do 15 let. Zájemci pišli celkem ze 66 rzných míst, nejvíce z Nového Hrádku 188 a z Nového Msta n.met. 102. Nejstarším úastníkem byl Miroslav Cink (1929) z Trutnova, rodinných kolektiv bylo 36, velkou vaeku si odnesly 4 skupiny : Stíkaky Nový Hrádek, SKI Skuhrov, Rafani a Kopekovic. Kontrola s tradiním pohoštním byla na hišti v Borové. Na pohoštní se zakoupilo 38 bochník chleba, 690 vajec, 8 tvrtek másla, 11 vaniek Ramy, 7 lahví šávy, 5 kg cukru a 5 velkých sák aje. Nco z kroniky : Jsme nadšeni krásnou pírodou, pkn pipravenou tratí a dobe a vtipn znaenou. Svainka výborná, píjemní a obtaví organizátoi. Dkujeme za píjemn prožité dopoledne. SKI Skuhrov nad Blou, oddíl bžeckého lyžování. Již druhý rok se podailo získat na poádání vaeky nezanedbatelnou dotaci z evropských fond prostednictvím Královéhradeckého kraje. Podmínkou dotací je využití financí dsledn podle pedem daných pedpis, výhodou je mezinárodní úast v píhraniním styku (úastníci z Polska) a nezbytné je pesné finanní vyútování. O získávání penz pro Sokol i pro celou obec se obtav stará Zdenk Drašnar. T r a n s f o r m a c e v ý r o b n í c h d r u ž s t e v Velodružstvo v.d. Hradec Králové- závod Nový Hrádek Výrobní družstvo Velorex Hradec Králové závod Nový Hrádek využívalo pro svou innost 3 objekty v Novém Hrádku : Námstí, Šmalcovna a Doly. Zakoupen byl také dm p. 62 v Novém Hrádku. 1. záí 1992 bylo delimitací v.d. Velorex Hradec Králové ustaveno v.d. Velos Nový 14

Hrádek. Pedsedou družstva byl zvolen Zdenk Kubeek, dívjší vedoucí Velorexu. Výrobní program zstal stejný. Vyrábly se náhradní díly jízdních kol, rozvíjela se výroba bytových doplk pro švédskou firmu IKEA. Velký podíl na zajištní této výroby mla obchodní firma Brantál Praha. Spolupráce s touto firmou petrvala až do souasnosti. V dubnu 1995 byl na výroní lenské schzi odvolán z funkce pedsedy Zdenk Kubeek, který po svém odvolání družstvo opustil. V té dob družstvo mlo asi 70 zamstnanc. ízení družstva se ujal Ferdinand Grym, který byl na lenské schzi v íjnu 1995 do funkce pedsedy v.d. Velos Nový Hrádek právoplatn zvolen. Výrobní program byl i nadále beze zmny, výroba pro firmu IKEA se ješt více rozrostla. Zvýšil se také poet zamstnanc. Postupn zaala probíhat rekonstrukce a rozšiování prostor v provozovn Šmalcovna. Budova bývalé textilky Karla Lepše, kterou mlo družstvo po restituci v roce 1990 v pronájmu, byla od majitele odkoupena 18. 3. 1998. Byla opravena a zalenna do komplexu provozovny. Pestavba celého areálu trvala až do roku 2005, kdy byla postavena administrativní ást. Vedení v.d. Velos se pesthovalo z Námstí do Šmalcovny. Výroba laminátových lodí sidecaru ve smaltovn v Dolích skonila v roce 1990. Hlavní budova smaltovny byla v restituci vrácena p. Novotnému z Bstvin, ddici po pvodním majiteli p. Hejdovi. V majetku v.d. Velos zstala pouze budova kotelny a skladu a tyto objekty slouží ke skladování. Objekt na Námstí byl v restituci vrácen rodin Sychrovských i s pístavbou, kterou provedl Velorex v 70. letech. Od roku 1990 je zde družstvo v pronájmu. Objekty skladu za provozovnou na Námstí zstaly ve vlastnictví v.d. Velos a jsou stále pln využívány. V letech 1996 98 byla provedena generální oprava domu p. 62 na Námstí, který v minulosti v.d. Velorex zakoupilo od režiséra Františka Laurina a dm byl delší dobu nevyužitý. Po oprav zaal tento dm sloužit v pízemí jako byt a garáž pro osobní a dodávkový automobil. První poschodí domu bylo upraveno pro poádání lenských schzí a kulturních akcí. Družstvo je vybavováno stále novými technologiemi výroby. Velkou pedností se stala rekonstruovaná linka povrchových úprav. Bylo odstranno zdraví velmi škodlivé odmašování výrobk v parách perchlorethylenu. V roce 2001 byla zavedena výroba tíkolových vozítek pohánných lidskou silou a pomocným elektromotorem. Vozítka se vyvážejí a slouží jako ekologická taxi ve velkých mstech svta. V roce 2003 odešel Ferdinand Grym do starobního dchodu. V té dob mlo družstvo asi 120 zamstnanc. Novým pedsedou Velosu byl zvolen dlouholetý len družstva Vratislav Ptáek. Kovodružstvo Náchod 1. ledna 1990 bylo Kovodružstvo Náchod pejmenováno na KADEN Náchod. Pedsedou družstva se stal ing. Bohuslav Peterka. Sídlo správního stediska bylo v Náchod, Krámská 28. Vedoucím provozovny 23 Nový Hrádek byl Jií Tauchman a provozovny 25 Nový Hrádek-Doly Radz Herda. K 1. 5. 1991 se družstvo rozdlilo na 4 ásti : KADEN, KOVAP v.d. Náchod, STAVIS Náchod a Elektrodružstvo Turnov. KOVAP v.d. Náchod tedy vznikl k 1. 5. 1991 a jeho pedsedou se stal ing. Vladimír Kozel. 15

Celkový poet inil asi 130 zamstnanc. Provozovny byly 4 : 11 Náchod, 12 Nový Hrádek- Doly (vedoucí Radz Herda), 13 Semily (vedoucí Václav Drašnar) a 14 Mezimstí (vedoucí Josef Wihan) V ervnu 1995 KOVAP koupil objekt p. 66 v Hradní ulici od Detechy a založil v nm montážní stedisko 15, jehož vedoucí se stala Hana Svatoová. 28. 2. 1996 došlo ke zmn ve vedení družstva a pedsedou se stal ing. Josef Kulek. 1. 9. 1996 došlo k pesunu správního stediska 11 Náchod do objektu v Hradní ulici p. 66 v Novém Hrádku. 31. 12. 2004 došlo k ukonení innosti montážního stediska 15 Nový Hrádek a k pesunu do stediska 12 Nový Hrádek-Doly a 13 Semily. V souasnosti, tedy k 1. 1. 2007, je pedsedou KOVAPU v. d. ing. Josef Kulek. V provozovn 11 Nový Hrádek je 6 zamstnanc, v provozovn 12 Nový Hrádek Doly je 28 zamstnanc a jeho vedoucím je Radz Herda, v provozovn 13 Semily je 31 zamstnanc a jeho vedoucím je Lubomír Hošek. V provozovn 12 Nový Hrádek Doly je nástrojárna, ofsetový potisk plechu, lisovna plechu a plastických hmot, montáž a výroba odlitk DCA. KOVAP v.d. vyrábí pestré hraky, kovové s plastovými souástkami. Jsou to traktory, pívsy, cisterny, nákladní auta, autobusy, mikrobusy, osobní autíka, vysokozdvižné vozíky, požární auta, pojízdné jeáby, berušky, aj. Vtšina hraek je na mechanický klíek. 60 70 % celkové výroby jde na export do Anglie, Nmecka a Japonska. V souasnosti pi posilování naší koruny není vývoz finann výhodný. Kaden v.d. vznikl, jak je již shora uvedeno, k 1. 1. 1990 pejmenováním pvodního Kovodružstva Náchod. Jeho pedsedou se stal Bohuslav Peterka. V roce 1991 došlo k dlení a Kadenu v.d. zstala provozovna v Novém Hrádku v Rokolské ulici. Do Kadenu byla dále zalenna provozovna v Osenici, centrální sklad v Náchod, provozovna v Náchod v ulici eských bratí a provozovna v Radechové. Do stávajícího celku patila i provozovna ve Dvoe Králové. Vedoucím provozovny v Novém Hrádku byl Jií Tauchman. 1. 2. 1994 rozdlila valná hromada výrobní družstvo Kaden dále na spolenosti s.r.o.. Vznikl KADEN Hraky, s.r.o. Nový Hrádek a jeho jednateli se stali Jií Tauchman, ing. Bohuslav Peterka, ing. Stanislav Petrovický a od 1. 5. 1994 Zdenk Jaroš. Zpoátku byla výroba zamena na pevzatou výrobu hraek. Tato výroba prodlala znaný útlum a od roku 1997 se již pvodní sortiment prakticky nevyrábí. V záí roku 1995 došlo ke slouení spolenosti KADEN Hraky, s.r.o. a KADEN Kovo, s.r.o. Sídlo spolenosti zstalo v Novém Hrádku a dalším spoleníkem spolenosti KADEN, s.r.o. se stal Ivo Hanka. V souvislosti se slouením obou s.r.o. byla do provozovny v Novém Hrádku pevedena výroba zahradních a reklamních sluneník, které byly vyrábny pro všechny pední pivovary v eské republice. V roce 1996 byla zahájena výroba model v mítku 1 : 43 a 1 : 87 pro Škodu Auto Mladá Boleslav. V roce 2001 zaala spolupráce s holandskou firmou na výrob kamion v mítku 1 : 50. Vyrábjí se modely všech rozhodujících znaek a holandský partner se stal dalším spoleníkem KADENu, s.r.o. V souvislosti s nárstem výroby zakoupila spolenost v roce 1998 objekt provozovny v Ohnišov, kam byla ást výroby model aut a kamion pevedena. V souasné dob KADEN s.r.o. vyrábí modely aut Škoda ve 25 úpravách a modely kamion 6 pedních znaek. Provozuje také lisovnu plechu a plastu a tampoprintový tisk vetn tiskové pípravy (výroba film a klišé). Výrobky spolenosti v hodnot cca 30 milion korun ron jdou z 90% na export. Jednateli spolenosti KADEN s.r.o. k 1. 1. 2007 jsou Tekno b.v. Maslland, ing. Stanislav Petrovický, Jií Tauchman a Zdenk Jaroš. 16

D e t e c h a v. d. Výrobní družstvo Detecha bylo založeno na ustavující schzi 18. záí 1954 v Sedlonov v O.h. za pítomnosti 42 len. Prvním vedoucím družstva byl Ladislav Horáek z Hradce Králové. Dlouhodobým pedsedou se pozdji stal Josef Vacek z Nového Msta n.met.. První provoz zaal nesmle v Olešnici v Orl. h., ze kterého se stalo pozdji stedisko domácí výroby. Nejdíve byla otevena provozovna v Sedloov. Následovalo Nové Msto n. Met., eská Skalice, Nový Hrádek Hradní ul., Tis, Rzy a Koniny, dále Deštné v Orl. h., Rokytnice v Orl.h. a Opono. Vedoucím provozovny Nový Hrádek- Hradní ul. byl Zdenk Balada, ve vývoji pracoval Karel Škvára, pozdji se stal pedsedou celého družstva. V Tisu vedl provozovnu pan Svato, ve Rzech a Koninách Václav Cejnar z eské ermné. Vznik nových malých provozoven zejména po Orlických horách byl vhodnou náhradou za zrušené textilní továrniky. Pivítaly ho hlavn maminky od malých dtí. Zaalo se s výrobou mazlavého mýdla, Solviny, celofánových svíek, barev na vejce. Pozdji pišla na adu kosmetika, vznikla znaka Regina. V provozovn v Novém Hrádku se zaaly vyrábt rtnky, pudry a oní stíny. V provozn v Tisu se zídila výroba nátrových hmot, a ta je tam dodnes. Po roce 1990 se zaala Detecha transformovat podobn jako ostatní výrobní družstva. Družstvo v naší obci v roce 1994 opustilo 3 provozovny - na Rzech, v Koninách a také v Hradní ulici. Zstala pouze provozovna v Tisu, všechny ostatní provozy se pesunuly do nov postavené budovy v Novém Mst n. Met.- Krín. Pro vedení družstva to znamenalo výhodu, pro bývalé zamstnance místních provozoven to však znamenalo dojíždní se všemi nevýhodami a dotklo se mnoha žen ped odchodem do dchodu. Za 50 let psobnosti má Detecha 3 patentované znaky : DETECHA, REGINA a MEDICALCARE. Výroba má 2 divize : kosmetiky Nové Msto n.met. a nátrových hmot Nový Hrádek- Tis. Provozuje také Stanici technické kontroly (STK), truhlárnu, strojní a stavební údržbu a dopravu. Kosmetika se dlí na svtlou pro mladistvé a ernostíbrnou, decentní, pro všechny. MEDICALCARE je ozdravující kosmetika, která vyrábí krémy, pomády na rty aj. Z nátrových hmot vyrábných v Tisu hraje prim nová nátrová hmota na stechy a železné konstrukce nazvaná SUPERFEST. Souasnou pedsedkyní Detechy je ing. Božena Voborníková z Nového Msta n. Met. a místopedsedou je ing. Josef Kahler z Opona. Ústedí sídlí na Husov námstí v Novém Mst n. Met. a pracuje tam 8 lidí. Vedoucím provozovny v Novém Mst n. Met. Krín je ing. Karel Hubený a provozovnu v Tisu vede Zdenk Macháek. V souasné dob má Detecha 125 zamstnanc, v Novém Mst n. Met. 112 a v Tisu 13. R z n é Tíkrálová sbírka 2006 7. ledna probhla v obci každoroní Tíkrálová sbírka poádaná eskou katolickou charitou na pomoc rodinám a lidem v nouzi u nás i v zahranií a podporu charitního díla. Skupinky tí král procházely ulice s koledou a pokladnikami a lidé pispívali opt vtšími ástkami než v pedchozím roce. 65% vybraných prostedk bylo použito pro aktuální poteby v oblasti konání sbírky a 35% pro národní a zahraniní humanitární pomoc. Farní charita Náchod pidlila ze sbírky pro obec Nový Hrádek, Borovou a Snžné 7 289,-K. Byly zakoupeny uební pomcky pro žáky s vývojovými poruchami, školní pomcky a ošacení potebným a polohovací lehátko pro postižené dít ze Snžného. Na nákup lehátka pidlila charita dalších potebných 4 661,- K. Garantem správného využití financí byla Mgr. Hana Hlaváková. 17

havárie slovenského letadla 19. ledna došlo nad Maarskem k nešastné havárii slovenského letadla, které se vracelo z vojenské mise KFOR v Kosovu. Zahynulo 42 osob, 1 voják se jako zázrakem zachránil. Letadlo KFOR se o 3 km odchýlilo z trasy, narazilo do kopce a spadlo do lesa. Letoun byl starý, z roku 1969 a po 5 generálních opravách. R letouny tohoto typu již nepoužívá. Stailo nkolik minut a vojáci by byli v poádku doma. Byla to nejvtší letecká katastrofa v historii Slovenska. Byl vyhlášen národní smutek. 26. ledna se konalo v Prešov státní rozlouení s obmi havárie. stávka lékárník 26. ledna ped ministerstvem zdravotnictví v Praze stávkovalo asi 1000 lékárník na protest proti postupu ministra Davida Ratha vi jejich resortu. Ministr Rath ji nazval stávkou milioná. úmrtí režiséra Antonína Moskalyka 27. ledna zemel ve vku 75 let vynikající filmový a televizní režisér Antonín Moskalyk. Natoil laskavé kriminální seriály Híšní lidé msta pražského, Dobrodružství kriminalistiky, etnické humoresky, ale také nap. Babiku s Jarmilou Kurandovou a pohádku Tetí princ. zícení stechy výstavní haly v polských Katowicích 28. ledna se v dsledku petížení neodklizeným snhem zítila stecha výstavní haly v Katowicích. V hale bylo v té chvíli asi 1 000 lidí na výstav holub. Vrstva snhu o tlousce 170 cm znamenala velké petížení stechy, a zhroutila se. Byla to velká katastrofa, která si vyžádala 66 obtí. Mezi nimi byli i ti eši. 30 hodin trvalo vyprošování, záchranái vhánli do trosek teplý vzduch, aby zavalení lidé nezmrzli. potopení egyptské lodi 3. února se v Rudém moi potopila egyptská lo s 1 400 lidmi na palub, z toho bylo 300 len posádky. Lo byla petížená, ze Saudské Arábie vyplouvala za velmi špatného poasí a narazila na pekážku. Potopila se do velké hloubky, vypukl i požár, proto se zachránilo pouze 400 lidí. Chybu udlal také kapitán, který se pi potížích nechtl vrátit. Pozdji nastoupil do záchranného lunu a nepostaral se o lidi. Následn byl nezvstný. ztracený svt Papai-Nové Guiney 8. února oznámili vdci, že v Papai-Nové Guiney našli ztracený svt. V místech, kam byli dopraveni vrtulníkem a kam lidská noha vetn domorodc dosud nevkroila, našli desítky nových druh zvíat, pták, motýl a žab. Zvíata se lidí vbec nebála, byl to doslova nedotený ráj. zima století Snhové spousty dosáhly v zim 2005-2006 neobvyklého objemu. Sníh poprvé napadl v listopadu a neustále ho pibývalo celý leden, únor i zaátkem bezna. Snhové hromady dosahovaly výšky 3 až 4 m, cesty byly úzké, tak pro jedno vozidlo. Prohrnovat nebylo kam. 24. bezna spadl sníh ze stechy Hejdova domu na automobil íšníka Z Kovárny a úpln ho demoloval. Po pedchozím tání a záplavách napadl sníh ješt 11. dubna. Souvislá snhová pokrývka ležela nepetržit 148 dní. Na horách se lyžovalo ješt v dubnu. XX. zimní olympijské hry 10. února byly v italském Turín slavnostn zahájeny XX. zimní olympijské hry a trvaly 16 dní. Úastnilo se jich 83 eských sportovc. Nejúspšnjší byla lyžaka Kateina Neumannová, která získala v bhu na 30 km volnou technikou zlatou medaili a v bhu na kratší tra stíbrnou medaili. Celý svt obletla dojemná fotografie, kde jí po dojezdu pibhla jako první popát její dcera Lucka v ržovém kabátku. Celkem má Kateina 6 olympijských medailí. V Turín oslavila své 33. narozeniny. úmrtí prezidenta Slobodana Miloševie 11. bezna zemel ve vzení v Haagu ve vku 64 let bývalý prezident Srbska Slobodan 18

Miloševi. Byl 4 roky vznn mezinárodním soudem za zloiny a genocidu na obyvatelstvu. Unikl spravedlivému trestu. Pro haagský soud to byl problém. Vyskytlo se i podezení ze strany jeho píznivc, že byl otráven. Pitva prokázala srdení infarkt. 18. bezna byl pohben ve vesnici Požarevac pod stromem u rodného domu. Žena zesnulého Miriam Markoviová, syn Markov a bratr emigrovali do Moskvy a na poheb nepijeli. Na Miriam byl vydán zatyka. Pe pohbem byly ostatky vystaveny v Blehradu ped budovou federálního parlamentu a bývalého prezidenta pišel naposledy pozdravit asi milion lidí. úmrtí MUDr.Jaroslavy Moserové 24. bezna zemela ve vku 76 let senátorka, pekladatelka a první kandidátka na prezidentku R MUDr. Jaroslava Moserová. Byla to žena velmi vzdlaná a odvážná. Psobila jako velvyslankyn v Austrálii, pekládala z anglitiny a nejvíce byla známa ze svého psobení na popáleninovém centru vinohradské nemocnice, kde ped léty léila i popáleného studenta Jana Palacha. prudké tání-povodn 26. bezna zaalo prudké tání snhu v dsledku náhlého oteplení. Pišla i bouka a déš. 28. bezna se hladiny ek zaaly zvedat. Nejdíve se rozvodnila Mrlina a vesnice Vestec se 350 lidmi musela být evakuována. Následovala ji Dyje ve Znojm, Tebíi, u zámku Jaromice, na Vranov. Vranovská pehrada petekla. Stejn jako ped 4 lety stoupla hladina Lužnice v Sobslavi, Plané, Veselí. Zvedlo se i Labe v Ústí a Hensku a 2. dubna eka Morava zaplavila Olomouc. Voda zde stoupla až do 1. patra paneláku. V posledních 9 letech Olomouc zažila 3 velké povodn. Protipovodová nádrž Horka nad Mor. se protrhla a voda zaplavila Litovel. 3. dubna povodn pokraovaly a postupovaly. Pod vodu se dostaly Poáply na Labi. Zatopený byl hbitov a kostel. Fará evakuaci odmítl a místní mu dováželi na loce poštu a potraviny. Do10. dubna Byl vyhlášen stav nouze. Vznikla povodová konta a lidé si zaali sami stavt hráze. Záplavy si vyžádaly nejen velké materiální škody, ale také 7 lidských život a zasáhly i sousední Nmecko a Maarsko. sbírka na pomoc postiženým povodní Naše obec se pipojila k veejné finanní sbírce Povodn 2006 vyhlášené Úadem K v Praze. Sbírka probhla ve dnech 7. 30. 4. 2006. Místní obané pispli ástkou 7 200,- K a obdrželi za to dkovné uznání od prezidenta K. zemtesení na Jáv 24. kvtna postihlo ostrov Jáva, pedevším msto Yodjakarta, silné zemtesení. Pišlo se svítáním a dosáhlo síly 6,2 stupn Richterovy stupnice. Zhroutily se stovky budov a panovaly i obavy z pílivové vlny tsunami. Chybla zejména pitná voda. Zahynulo 6 000 lidí a 200 tisíc jich pišlo o stechu nad hlavou. úmrtí herce Borise Rossnera 31. kvtna ve vku 55 let zemel na rakovinu v kladenské nemocnici významný herec Národního divadla Boris Rossner. fotbalové mistrovství svta v Nmecku 9. ervna zaalo v Nmecku mistrovství svta ve fotbale. Všech 64 zápas vysílala T 2. vymalování kostela sv. Petra a Pavla 27. ervna 2006 byl dokonen úklid po malování kostela a 28. ervna se konala první mše v istém kostele záícím jemnými okrovými barvami. Byl také obnoven díve zamalovaný nápis Pochválen bu Ježíš Kristus. Tináct let sbírali farníci mezi sebou peníze na malování. Podstatné práce na obnov kostela zaaly už ped deseti lety. Nejdíve bylo nutné vymnit trámy napadené devomorkou. Následovala restaurace vzácných devoezeb historicky vzácného oltáe sv. Josefa z konce 17. století a sochy sv Jana Nepomuckého. Ped malováním byla opravena elektroinstalace a vlhké zdivo. Všechny práce byly nároné finann i organizan. Vztah oban i vedení obce ke kostelu jako historické památce je píkladný. 80% získala farnost ze sbírek a 20% od sponzor. Pispli památkái, Obec Nový 19

Hrádek, EZ, aj. Je potšitelné, že s obnovou i závreným úklidem pomohli i píslušníci jiných církví a nevící. V uplynulých letech byla opravena také stecha kostela a v roce 2006 i malá vžika z pnz získaných od ministerstva kultury. Kíž vžiky musel být ukován nový, stávající se rozpadl. Do vnitku vžiky byly uloženy dokumenty o souasnosti obce. vyhláška o provozu na pozemních komunikacích 1. ervence 2006 vešla v platnost nová vyhláška o pozemních komunikacích. Zavedla pro idie bodový systém, celoroní povinné svícení vozidel, povinné užívání pileb pro cyklisty do vku 18 let aj. Pimla idie k vtší opatrnosti a zejména zpoátku snížila poet dopravních nehod. ervencové vedro a sucho Msíc ervenec pinesl nezvykle vysoké teploty a velké sucho.tropických dní s teplotami pes 30 stup bylo 18 nepetržit za sebou a celý msíc tém nezapršelo. Msíc srpen byl naopak neobvykle studený a deštivý. Zaaly ve velké míe rst houby. úmrtí Marie Klausové 5. srpna zemela ve vku 92 let matka prezidenta republiky Marie Klausová. úmrtí dokumentaristy Jana Špáty 18. srpna neekan zemel ve vku 74 let vynikající filmový dokumentarista, rodák z Hronova, Jan Špáta. vandalský in 23. srpna v noci se neznámý pachatel dopustil vandalského inu. Prorazil dvee u kaple sv. Jana Nepomuckého ve hbitovní zdi, ohnul kliku a pevrátil devný kvtiná ped kaplí. vyazení Pluta ze skupiny planet Na svtové astronomické konferenci v srpnu v Praze bylo Pluto vyazeno ze skupiny planet pro malou hmotnost a odlišné vlastnosti. Zstává jich ve slunení soustav nadále pouze 8. sbírka Pomoc potebným 22. a 23. záí probhl v místním kin sbr obleení, bot, hraek, pokrývek, aj. v charitní akci Pomoc potebným. bimování dožínky posvícení 1. íjna se v místním kostele pi píležitosti posvícení a dožínek uskutenilo bimování celkem 12 vesms mladých vících. Obad vedl biskup Josef Kajnek z Hradce Králové. Jako hosté pijali pozvání poslanec ing. Jií Hanuš, zástupce starosty z Nového Msta n.met. ing. Karel Nývlt a ing. Jií Stejskal za Charitu. atomová zkouška v Severní Korei 9. íjna provedla Severní Korea pes protest všech svtových mírových sil podzemní jaderný výbuch o síle odpovídající jaderné bomb svržený ped lety na Hirošimu. krádež za bílého dne V íjnu došlo ke krádeži za bílého dne pímo v dom jedné naší dvivé obanky. Lstí jí bylo odcizeno 35 tisíc korun. poprava Saddáma Hussajna 30. prosince byl na základ rozhodnutí domácí justice popraven obšením v Bagdádu irácký diktátor Saddám Hussajn za zloiny a genocidu na obyvatelstvu Iráku. Kolem jeho popravy probhly rozporuplné diskuse a zábry z popravy poízené tajn mobilním telefonem obletly celý svt. 20 S p o l e e n s k á k r o n i k a