DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN

Transkript

1 DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V OSTRAV DUBEN 2001

2 Dl Hlubina, koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren ešení zachování areálu v rámci tzv. Dolní oblasti Vítkovických železáren V tzv. Dolní oblasti Vítkovických železáren se nachází koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren, které z historického a technologického hlediska tvoí jeden celek s dolem Hlubina, patícím OKD a.s. Vzhledem k tomu, že výjimená památková hodnota je vázána na celý areál vetn Dolu Hlubina, zahrnuje koncepce památkových zásad, která se mla týkat pouze majetku Vítkovic a.s., také areál Dolu Hlubina. Pedkládaný materiál ovšem diferencuje veškeré náklady tak, aby mohly být posuzovány samostatn jako jednotlivé nákladové položky zvláš pro Dl Hlubina a zvláš pro koksovnu a vysoké pece Vítkovických železáren. 1. Historie Vítkovické železárny byly založeny na míst dnešního areálu vysokých pecí v roce 1828 v souvislosti se zámrem širšího využití ostravského uhlí, který pedpokládal vybudování železnice z Vídn do solných dol v dnešním Polsku. Na výstavbu plánované železnice mly budoucí železárny dodávat potebné kolejnice. Po vybudování železnice se pedpokládalo rozšíení okruhu prodeje vytženého uhlí a zvýšení odbytu výrobk železáren a v dsledku k dalšímu zvýšení odbru uhlí nutných pro jejich provoz. V roce 1832 byla spuštna prvá pudlovna (výroba oceli ze surového železa) a v roce 1836 byla uvedena do provozu koksová vysoká pec. Ob tato zaízení založená na využití kamenného uhlí jako paliva byla prvá svého druhu v celé tehdejší rakouské monarchii. Ve snaze piblížit tžbu uhlí místu nejvtší spoteby, zaalo se v roce 1852 v tsném sousedství vysokých pecí s hloubením dolu Hlubina. Po jeho dokonení na sebe bezprostedn navazoval celý technologický tok tžby uhlí, koksovny a výroby železa. Postupný vývoj a nepetržitá kontinuita výroby zanechala po zastavení provozu v roce 1998 jedinený stavební a technický fond rzných asových období. 2. Hodnotový význam Z hlediska památkové pée je dochovaný stavební a technický fond areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren významný z následujících hledisek: 1. Hodnota technologického toku. Jedná se o bezprostední unikátní návaznost celého výrobního cyklu od tžby uhlí pes výrobu koksu až po výrobu železa na jednom míst s nepetržitou kontinuitou výroby od doby založení až do roku Tvoí typické panorama msta, které se stalo jeho nezamnitelným, i když pro nkteré politické pedstavitele kontroverzním symbolem. Jedná se o ti vysoké pece, tžní vž jámy Hlubina, uhelnou vž koksovny, ti komíny a spojovací technologické mosty. 3. Hodnota jednotlivého technického zaízení a objekt jako jedinené technické památky. Jedná se napíklad o gigantická pístová plynová dmychadla vysokých pecí, strmotrubné kotle systém Garbe z let 1914 až 1916, náraží a obh dlních voz, tzv. staré koupelny mužstva apod. 4. Jedinenost prostedí, které vyvolává asociace ocelového msta a mže být pro mnohé výrazným emotivním zážitkem. 3. Vymezení památkové ochrany Vzhledem k mimoádné památkové hodnot celého areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren byly jednotlivé objekty a technická

3 zaízení prohlášeny za kulturní památky a pro jejich bezprostední okolí a pohledové koridory bylo vyhlášeno ochranné pásmo. Navrhovaná záchovná opatení se týkají plošn vymezeného území urujícího charakter památky (mapa. 1 - svtle modrá barva) a kulturních památek (mapa. 1 a 2 - mode znaené objekty) a objekt v tzv. zájmu památkové pée (mapa. 1 a 2 - modrý obrys objekt). V pípad ostatních objekt, které nejsou charakterizovány jako objekty dotváející prostedí kulturních památek, je možné jejich odstranní. Jedná se pedevším o objekty a technická zaízení, které stojí mimo technologický tok a netvoí panorama. Je ovšem nutno zvážit, zda tyto objekty není možné využít druhotným zpsobem. Pi konzultaci na Ministerstvu kultury R bylo sdleno, že poet prohlášených kulturních památek v tzv. Dolní oblasti Vítkovických železáren je konený a objekty strojírny a slévárny šedé litiny navrhované na prohlášení za kulturní památky (mapa. 1 modrý obrys objekt s modrou tekou uprosted) prohlášeny nebudou. Zachování a úpravy obou objekt budou závislé na možnosti jejich druhotného využití. V této souvislosti citeln chybí studie, která by ešila budoucí využití celé Dolní oblasti a zhodnotila stavební fond objekt a možnost jejich využití v návaznosti na blízké mstské centrum, dobrou komunikaní pístupnost a pedpokládané zpístupnní kulturních památek. V tomto pípad je nutno upozornit na aktivity Prof. Ing. arch. Heleny Zemánkové, CSc. z Fakulty architektury VUT Brno, která se podobnou problematikou vetn Dolní oblasti Vítkovických železáren dlouhodob zabývá. 4. Koncepce zachování a využití Cílem koncepce zachování a využití areálu je zpístupnit veejnosti základní technologický tok a vhodné objekty nov využít formou konverze. 1. Prohlídková trasa (mapa. 2 a 3 - trasa znaena tmav oranžovými body, mapa. 3 - oranžov znaené objekty) - autentické prostedí pístupné veejnosti, které pedpokládá stavební obnovu objekt a zajištní bezpenosti návštvník. 2. Nové využití (mapa. 3 - zelen znaené objekty) - objekty, které jsou bez závažnjších úprav vhodné pro nové využití (napíklad bývalé dílny, administrativní objekty a šatny zamstnanc). Další formou mohou být konverze výrobního zaízení a objekt pro kulturní a spoleenské úely (napíklad plynojem, odlévací hala apod.). 3. Nepístupné veejnosti (mapa. 3 - erven znaené objekty) objekty, technické zaízení a plochy, kde bude provádna pouze základní ochrana proti povtrnosti. V zásad bude možné odstranní nkterých duplicitních technických zaízení, nkterých pesn definovaných trubních rozvod vody, páry a nefunkních rozvod elektrických energií a energomost. V pípad vedení prohlídkové trasy tzv. nepístupným územím nebo objekty bude nutno ešit ochranu návštvník krytými koridory nebo jiným lokálním opatením. 5. Technické ešení zachování a zpístupnní Základní rozdíl v pojetí budoucího zachování je mezi objekty pístupnými ve form prohlídkové trasy, objekty nov využívanými a na druhé stran objekty nepístupnými (mapa. 3). Rozdílné pojetí z hlediska budoucí využitelnosti a funkce se ve svém dsledku projeví v rozdílné míe vynaložených prostedk na jejich zachování.

4 1. ást pístupná a znovu využitelná - pedpokládá odstranní stavebních a technických závad, pravidelnou údržbu a standardní ochranu proti povtrnostním vlivm. Zahrnuje klíové ásti prohlídkové trasy (jámovou budovu, strojovnu, plošinu plnícího vozu a koksárenskou baterii. 5, velín a vysokou pec. 1 a energetickou ústednu. VI.). Základem koncepce je zachování veškerých konstrukcí a detail bezprostedn souvisejících s technologií vysoké pece. V tomto pípad bude nutno provést opravu a základní údržbu objekt a zaízení a dále opatení, která umožní bezpený pístup návštvník (vymezení prohlídkové trasy - instalace zábradlí, pípadných bariér a ochranných stíšek splujících požadavky na bezpenost návštvník). Do náklad bude nutno zahrnout také nápravu odstranní ásti kolejišt v prostoru vysokých pecí a stržení elektrického vedení pro napájení sypného vozu. Jako vhodný z muzejního a památkového hlediska se jeví návrh na doplnní stávajícího pepravního vagónu na surové železo ("Veronika") a struskového vozu poblíž vysoké pece. 1 o tažnou lokomotivu. 2. ást nepístupná - pedpokládá zamezení nebo zpomalení další destrukce vlivem povtrnosti. Zahrnuje prvky nutné k zachování celkového panoramatu a atmosféry místa. Hranice požadované životnosti byla stanovena na 30 let s tím, že po uplynutí této doby bude nutno daný stav a opatení vzhledem ke konkrétní nastalé situaci znovu zhodnotit. Pro dosažení požadované životnosti bude nutno provést údržbu a stabilizaci zejména hlavních nosných prvk a tém všech patek ocelových konstrukcí narušených zpravidla ostikem. Nepodstatné konstrukní a technologické ásti budou jednorázov odstranny a dále postupn (v pravidelných intervalech napíklad 3-5 let ) proišovány tak, aby zstalo zachováno hlavní panorama, technologická itelnost celku a celková atmosféra místa. 6. Vedení prohlídkové trasy Prozatímní prohlídková trasa. Cílem je, aby areál nebo jeho ást byly veejnosti pístupny v co možná nejkratší dob. Z tohoto dvodu jsou prioritou památkové obnovy vysoká pec. 1 a ústedna. VI s plynovými dmychadly. Prozatímní prohlídková trasa bude vedena z vrátnice na Ruské ulici na vysokou pec. 1, kde bude výstup do strojovny tžního stroje, na sazebnu a sestup zpt do licí haly a velínu. Prohlídka, která bude provázena odborným výkladem, bude ukonena v ústedn. VI. a odchodem zpt ke vrátnici. Prohlídková trasa v areálu Vítkovických železáren. Po dokonení stabilizace areálu koksovny a vysokých pecí bude prozatímní prohlídková trasa rozšíena o výstup na plošinu koksové baterie. 5 a o pochzku s píslušným výkladem kolem hasící vže, zavážení vysoké pece a plynoistírny. Cílová prohlídková trasa (mapa. 2 a 3 trasa znaena tmav oranžovými body). Pedpokládá se zpístupnní celého areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Trasa bude vedena z vrátnice dolu Hlubina pes dvoranu (výplatní halu) tzv. nových koupelen do etízkových šaten, kde by mla být umístna vstupní expozice s vysvtlením historického vývoje prmyslové aglomerace a základních technologických princip výroby vetn názorných model a autentických exponát. Z nových koupelen a vstupní expozice v etízkových šatnách by trasa vedla po pístupových mostech na tžní poval v jámové budov a pokraovala po obhu voz do tídírny uhlí. Odtud by návštvníci pešli po terénu do strojovny tžního stroje dolu Hlubina a kotelny. Jako další ást prohlídkové trasy by následoval pesun po terénu do areálu koksovny s pochzkou kolem koksových baterií a výtlaného vozu. Prohlídka by pokraovala výstupem na plošinu koksové baterie. 5 se sypným vozem a pochzkou kolem hasicí vže a hasícího vozu

5 smrem k vysoké peci. 1. Zde by prohlídka probíhala jako v pípad tzv. prozatímní prohlídkové trasy (tžní stroj, plošina sazebny, licí hala a velín) se závrem v ústedn. VI a odchodem vrátnicí na Ruské ulici, pípadn s návratem v doprovodu prvodce pes depozitáe Muzea Vítkovic a.s. (mapa. 2 a 3 - objekt znaen tmav žlutou barvou) a areál Dolu Hlubina k jeho vrátnici a parkovišti. 7. Koncepce zachování kulturního ddictví Vítkovických železáren jako celku V areálu Vítkovických železáren, pípadn jejich bývalých provoz, které jsou ve vlastnictví nových majitel, se nachází celá ada historicky zajímavého technického zaízení. Bylo by proto žádoucí, aby toto zaízení, pokud je vyazeno z provozu, bylo pemísováno do krytých a zabezpeených prostor, kde by mohlo být pístupno návštvníkm. Již v minulosti byla provozn dožitá, ale technicky zajímavá zaízení pemísována do energetické ústedny. VI, kde jsou omezené prostory, nebo do objektu tzv. bílého zdiva poblíž areálu vysokých pecí (mapa. 1, 2 a 3 objekt znaen tmav žlutou barvou). Podle našeho názoru by tento depozitá ml být ve správ Muzea Vítkovic a.s., které by z prostedk a.s. Vítkovice bylo schopno zabezpeit pevoz vybraného technického zaízení a poízení píslušné dokumentace podobným zpsobem, jak s touto inností v minulosti zapoalo. 8. Finanní ešení ešení Dolní oblasti není jednoduchou a levnou záležitostí a každá varianta od plošné demolice až po zachování ásti areálu a jeho zpístupnní veejnosti je nákladná. Pi rozhodování jde tedy pedevším o otázku koncepní a organizaní - zda lze problém starých a historicky cenných výrobních areál ešit jinak než formou demolic. Podle našeho názoru je nutno náklady na zachování a zpístupnní areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren posuzovat práv v porovnání s prostedky nutnými na demolice a dekontaminace území. Z tohoto pohledu se nám vynaložené náklady na zachování a zpístupnní areálu jeví jako nižší a pínosnjší s dalšími možnými pozitivními dsledky: 1. Vytvoení dlouhodobých pracovních míst nutných pro zajištní provozu a údržby areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Jedná se o 16 pímých pracovních míst v instituci zajišující provoz areálu a další pracovní místa ve službách a stavební údržb poskytované dodavatelsky. 2. Zpístupnní významného cíle tzv. industriální turistiky, a tím možné zvýšení návštvnosti celého regionu. 3. Potencionální možnost získání prostedk EU v rámci podpory rozvoje Euroregionu Slezsko a vzájemné spolupráce a spolených program prezentace prmyslového ddictví pipravovaných mezi polskými a eskými institucemi. 9. Náklady na provoz instituce zajišující zpístupnní areálu Za nezbytné se jeví, aby areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren pevzala instituce, která zajistí návštvnický provoz, potebnou údržbu, úklid a ostrahu. Ze stávajících poznatk vyplývá, že je nanejvýš potebné, aby tato instituce byla urena co nejdíve a byla vybavena píslušnými prostedky tak, aby mohla jednotlivé klíové uzly zpístupnit veejnosti v nejkratší možné dob (velín, vysoká pec. 1, energetická ústedna. VI) ješt ped dokonením stabilizace celého areálu. V zásad lze tedy náklady potebné na zachování areálu Dolu Hlubina a vysokých pecí VŽ rozdlit na:

6 1. Prostedky na jednorázovou stabilizaci areálu a jeho zpístupnní veejnosti - viz tabulková ást pílohy (v tis. K): Dl Hlubina koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren celkem Náklady na obnovu kolejového svršku, odstranného vlastníkem bez píslušného rozhodnutí výkonného orgánu státní památkové pée, nejsou zahrnuty do stabilizace. Náklady na obnovu kolejišt v pvodním rozsahu ped ukonením provozu (v tis. K.) jsou: Po ukonení obnovy a realizace tzv. cílové prohlídkové trasy bude nutno jednorázov pispt na vybudování vstupní expozice (v tis. K): Každoroní píspvek pro instituci zajišující provoz areálu - z toho na údržbu: Nestejná poteba náklad je charakterizována poáteními náklady na údržbu po ukonení obnovy v roce 2006 a prmrnými roními náklady na údržbu v letech 2006 až 2032 se zapotením mezironí inflace 4% a skokového nárstu v dsledku cyklické obnovy nátr, stabilizace patek a tzv. proišování (v tis. K): poátení náklady prmrné náklady Dl Hlubina koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren celkem Každoroní píspvek pro instituci zajišující provoz areálu - z toho na bžné provozní prostedky, ostrahu, mzdové prostedky a odbornou innost (v tis. K): Dl Hlubina koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren celkem Jako zcela nouzové ešení se jeví pevzetí ásti areálu Státním památkovým ústavem v Ostrav (po píslušném finanním a personálním navýšení) a zapojení Hornického muzea v Ostrav s cílem, aby zpístupnilo klíová místa dolu Hlubina (jámová budova, strojovna, kotelna, stará tídírna) a podílelo se tak na provozu ásti návštvnické trasy sledující technologický tok v prostoru Dolu Hlubina Širší památková a muzejní koncepce zachování kulturního ddictví ostravskokarvinské aglomerace (píloha pro potebu Ministerstva kultury R, Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brn) Uhelné hornictví. Podstata prmyslového ddictví ostravsko-karvinské aglomerace je ve vzájemné podmínnosti tžby uhlí, hutnictví železa, dopravy a v

7 pozdjší fázi vývoje energetiky. Jestliže má dojít k zachování kulturního ddictví aglomerace v jejím nedeformovaném pojetí, je nutno zachovat a prezentovat kulturní ddictví všech jejích rozhodujících složek. V pípad hornictví má tato snaha reálnou podobu v aktivit Hornického muzea v Ostrav - Petkovicích a ve zpístupnní dolu Michal v Ostrav-Michálkovicích. Hutnictví železa. V pípad hutnictví je základem této aktivity dívjší dokumentaní a sbírkotvorná innost Muzea Vítkovic a.s., kterou je nutno dále rozvíjet. Vybrané technické zaízení by mlo být po ukonení svého provozu pemístno do depozitáe a tam jednoduchými prostedky instalováno a zpístupnno veejnosti tak, aby demonstrovalo technologickou návaznost klíových operací jednotlivých obor (oceláství, slévárenství, válcování materiálu, kovárny). Jako vhodný depozitá se jeví stávající tzv. haly bílého zdiva, kde jsou ásten nkteré sbírkové pedmty Muzea Vítkovic a.s. shromáždny a kde by mohlo být v budoucnu deponováno a souasn prezentováno dochované technické zaízení slévárny, ocelárny, kovárny, válcovny a rourovny. Veejnosti pístupný depozitá v tzv. hale bílého zdiva, který se nachází v bezprostední blízkosti areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren, mže pro návštvníka vytvoit ucelenou pedstavu o hutnictví jako celku a v tomto smru mže mít nezastupitelnou výchovnou funkci. Jako nezbytná souást takové expozice je prezentace pracovního prostedí a životního stylu tzv. všedního dne lidí, kteí zde pracovali. V pípad koncepce depozitáe by bylo úelné do jeho fondu zahrnout technické zaízení nejen Vítkovic a.s., ale také dalších hutních podnik, pokud v nich nebude vle vybudovat vlastní muzea a depozitáe. V tomto pípad bude nutno pojímat muzeum ne pouze jako podnikové muzeum, ale jako muzeum se zastešující regionální funkcí, pípadn jej budovat jako budoucí prmyslové muzeum celostátní psobnosti. Pak je ovšem nutno pedejít podobné chyb, která se stala v pípad Prmyslového muzea v Ostrav založeného na Dole Michal v Ostrav - Michálkovicích, kdy nejprve v dsledku dívjšího neodborného vedení muzea a po jeho slouení se Státním památkovým ústavem v Ostrav z dvod nedostatku prostor pro uložení rozmrných stroj a nedostatku finanních prostedk na jejich pevoz nebylo možno rozvíjet sbírkotvornou innost a prezentaci prmyslového ddictví jako celku v jeho rozhodujících složkách. Železniní doprava. V pípad dopravy, a to pedevším železnice, je koncepce založena na postupné rehabilitaci architektonicky zdevastovaných železniních stanic v Ostrav-Svinov / Porub a železniní stanice Ostrava-sted, která je v bezprostední docházkové vzdálenosti areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. V souasné dob je projektována celková rekonstrukce stanice Ostrava-sted a píprava železniního muzea, které bude v objektu stavdla a místnostech bývalého bytu pednosty prezentovat železniní historii a autentickou zabezpeovací techniku. Pro prezentaci historicky zajímavých železniních vagón a lokomotiv lze, krom pravidelných "parních jízd", využít také remízu Báské dráhy v Ostrav-Pívoze, která je pro své technické a architektonické hodnoty chránna jako kulturní památka. Energetika. Co se týe prezentace kulturního prmyslového ddictví energetiky je situace složitjší, protože zde byly v minulosti znieny rozhodující stavební památky- energetická ústedna. II, historicky mimoádn významná tzv. nová elektrárna Karolina a tém všechno historické technické zaízení. Jako úvaha o míst budoucí prezentace energetiky by mohla sloužit architektonicky zajímavá energetická ústedna.iv (v souasné dob v majetku SME) v bezprostední

8 blízkosti areálu Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Technické zaízení by ovšem muselo být prezentováno ze svozu historického technického zaízení v rámci celé eské republiky. Souasn by tak mohlo být zachránno technické zaízení energetického charakteru z jiných prmyslových oblastí, kde se nepedpokládá podobná muzejní aktivita (kotle, parní turbíny, generátory, mnie apod.). V tomto pípad by bylo nutno posílit prostedky nutné na provozování Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí o tým, který by navazoval na przkumy technických a prmyslových památek v rámci památkové pée a byl schopen zajišovat pemísování vytipovaného historicky zajímavého technického zaízení do depozitá, vetn provádní píslušné podrobné dokumentace, instalace a základní konzervace. V této souvislosti by musely být rovnž známy depozitáe, kde bude možné uchovat pípadn prezentovat vytipované technické zaízení. Jako úvaha, krom zmínného objektu tzv. bílého zdiva a energetické ústedny. IV, se nabízí zdevastovaný, ale historicky zajímavý objekt slévárny šedé litiny v Dolní oblasti Vítkovických železáren. 10. Seznam píloh Mapová ást: 1. Mapa památkové hodnoty a celkového rozsahu ochranného pásma (M. 1:5000) 2. Mapa památkové hodnoty strukturovaná na kulturní památky, památkový zájem a plán ochrany ochranného pásma v rozsahu území urujícího charakter areálu Dolu Hlubina a koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren (M. 1:2000) 3. Mapa využitelnosti lenící jednotlivé objekty na pístupné jako souást prohlídkové trasy, nov využitelné, nepístupné a jejich vzájemné kombinace. V pípad kombinace objektu s oznaením pístupného a nepístupného se konkrétn jedná o vedení prohlídkové trasy objektem, který by nebyl voln pístupný a prohlídková trasa by byla vymezena chránným koridorem (M. 1:2000) Tabulková ást: Pehledová tabulka jednotlivých objekt (ve své struktue navazuje na legendu mapových píloh), která uvádí jejich památkovou hodnotu, využitelnost a náklady na obnovu. Výpoet náklad na opravy ocelových konstrukcí (v tabulkové ásti zkratka OK) zpracovala firma Promont. Výpoet náklad na zdné a železobetonové konstrukce a ocelové skelety s cihelnou vyzdívkou byly provedeny Státním památkovým ústavem v Ostrav za úasti odborných konzultant a rozpotáe. Výsledné protokoly výpot jsou archivovány na SPÚ v Ostrav. 1. Pípravné práce zahrnují demontáže potencionáln dožitých ocelových konstrukcí, demolice nevhodných stavebních objekt a úklid. 2. Opravy zahrnují nutné práce a úpravy poškozených míst, které by mohly ohrozit stabilitu zaízení a konstrukcí pípadn obecnou bezpenost. 3. Nátry zahrnují náklady na nátry ocelových konstrukcí, které jsou zapotebí pro zpístupnní areálu veejnosti a zajištní pístupových míst údržby. 4. Stabilizace ocelových konstrukcí (OK) zahrnují práce nutné pro zajištní dlouhodobé životnosti konstrukcí, zejména omezení vliv vedoucích k rozvoji lokální koroze, která by mohla ohrozit stabilitu konstrukcí (stabilizace patek- obnažení, oištní a nátr do výše 1,5 m, stabilizace ocelových skoepin- otrýskání a nátr, provedení hydroizolace plechových stech, kompletní výmna opláštní a zastešení most a provedení drenáží). 5. Rezerva náklad 10% na práce spojené ze zajištním ocelových konstrukcí.

9 6. Stavební práce. Náklady na zdné a železobetonové konstrukce a ocelové skelety s cihelnou vyzdívkou stanoveny výpotem na základ odborného posouzení stavebního stavu. Fotografická ást: 1. Panorama Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren od severu/ z mstského centra 2. Pohled na areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren z vysoké pece Dl Hlubina - prohlídková trasa 4. Dl Hlubina a koksovna Vítkovických železáren - prohlídková trasa 5. Vysoké pece Vítkovických železáren - prohlídková trasa 6. Vysoké pece Vítkovických železáren - prohlídková trasa Katalogová ást (samostatná píloha zpracována pro Ministerstvo prmyslu a obchodu R): Pro vyjádení finanních náklad na zachování objekt oznaených jako kulturní památky nebo tzv. zájem památkové pée jsou zpracovány protokoly k jednotlivým objektm (viz píloha), kde je uvedena základní identifikace (íslo parcely), popis stavebních konstrukcí, charakteristika stávajícího stavebního stavu a cílový stav požadovaný z hlediska památkové pée. Náronost zásah a oprav je vyjádena finanní ástkou, která je výsledkem podrobného posouzení stavebního stavu a návrh opatení a propot provedených odbornými firmami. Rozpis náklad na instituci zajišující provoz (samostatná píloha zpracovaná pro Ministerstvo kultury R): Rozepisuje náklady podle jednotlivých položek na mzdové a provozní prostedky.

10

11

12

13

14

15 . OBJ. NÁZEV OBJEKTU PARCELNÍ ÍSLO PAMÁT- KOVÁ HODNOTA VYUŽITEL- NOST PÍPRAV. PRÁCE (tis. K) DL HLUBINA Tžní vž a tžní budova 2 Strojovna tžních stroj s tžním strojem Škoda 3 Kompresorovn 4a 4b a, bývalá vtrná jáma s kompresorem B-D Koupelny mužstva staré Koupelny mužstva nové 5 Kotelna s kotly Garbe, komín 6 Tídírna uhlí, nakládka do vagón a dopravní mosty 7 Úpravna uhlí (uhelné prádlo), mísi uhelné služby koksovny 3220/ /5 3220/ Rozvodna 3220/ OPRAVY OK (tis. K) NÁTRY OK (tis. K) PATKY (tis. K) 28, ,8 409 SKOEP. (tis. K) STABILIZACE OK HYDROIZO. STECH (tis. K) OPL. A ST. MOST (tis. K) DRENÁŽ E (tis. K) REZERVA OK 10% (tis. K) STAVEB NÍ PRÁCE (tis. K) , ,6 10, ,9 27, ,7 CENA CELKEM ( (tis. K) 43, ,5 7, , ,4 6 50, , , , , , , , ,7 497,7 497,

16 9 Jámová budova vtrné jámy 3220/1 10 Nová kotelna 3220/5 11 editelská vila Správní 3241 budova 13 Stolárna 3244 KOKSOVNA VÍTKOVICKÝC H ŽELEZÁREN 14 Vykládka uhlí 1051/1 z vagón, dopravní mosty 15 Mlýnice uhlí 1051/1 vetn zásobník a mlýn, dopravní mosty 16 Uhelná služba 1051/1 koksovny budova zásobník, dopravní mosty 17 Uhelná vž 1051/1 18a Koksárenská 1051/1 baterie. 4 vetn zaízení a potrubí koks. plynu 18b Koksárenská 1051/ , , , , , , , ,2 611,6 81, ,6 200, ,1 200, , , , , ,2 590,2 817,4 657,6 624,2 611, , , , , ,2 600,1 886,5 739, ,7

17 baterie. 5 vetn zaízení 19 Dv hasicí vže 1051/1 20 Hrubá tídírna 1051/1 koksu vetn tídi, dopravní mosty 21 Jemná tídírna 1051/1 koksu vetn zaízení, dopravní mosty 22 Bývalá kovárna 1051/1 VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝC H ŽELEZÁREN 23 Most 1051/1 z aglomerace, pesýpací stanice 24 Starý rudný 1051/1 most 25 Zásobníky, 1051/1 zavážení vysokých pecí a dopravní mosty 26a Vysoká pec. 1051/1 1 vetn zaízení 26b Velín vysoké 1051/1 62 6, , , , ,6 451,7 204, , ,2 6067,4 619,1 1715,2 210,5 439,1 507,3 796,2 361, , ,6 702,2 702, , , , ,5 824,4 131,1 43,3 994,4 476,2 997, ,9 551, ,8 32,4 677, , ,5 37,4 37,

18 pece. 1 26c Ohívae vtru 1051/1 vysoké pece.1 26d Prašník vysoké 1051/1 pece. 1 26e Odlévací hala 1051/1 vysoké pece.1 27a Vysoká pec. 1051/1 4 27b Ohívae vtru 1051/1 vysoké pece.4 27c Prašník vysoké 1051/1 pece. 4 27d Odlévací hala 1051/1 vysokých pecí. 4 a 6 28a Vysoká pec. 1051/1 6 28b Ohívae vtru 1051/1 vysoké pece. 6 28c Prašník vysoké 1051/1 pece istírna 1051/1 vysokopecního plynu 30 Plynojem 1051/1 31 erpadlovna 1051/ ,4 37,4 464, ,9 112, ,6 795,3 131, , , , ,2 5 0, ,7 167, , , , ,8 153, , , ,7 16 5,5 943,3 175,8 238,6 23, ,9 382,9

19 32 Energetická ústedna. VI s dmychadly 33 Chladi vody pro vysoké pece 34 Výstavní pavilon 1051/1 1051/1 1051/1 35 Vodojem 1051/1 36 Trubní vedení CELKEM , , ,5 451,7 209, ,1 62, , , , , , , ,7 225,7 225,7 374,7 374,7 688, ,6

20 Koncepce: Ing. arch. Jií Gwuzd, CSc., Ing. Jana Kynclová, Ing. arch. Dr. Miloš Matj, Dr., Mgr. Michaela Ryšková Propoty stavebních náklad: Ržena Kovaíková Technické posouzení a propoty zachování ocelových konstrukcí: PROMONT v.o.s. Ostrava Axonometrie: Architektonická kancelá Ing. arch. Radim Václavík Fotografie: Ing. arch. Dr. Miloš Matj, Dr., Mgr. Michaela Ryšková Poítaová grafika: Petr Vondrášek Státní památkový ústav v Ostrav, duben 2001