Vnitřní elektrické rozvody Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební
Elektrické rozvody Každá obytná budova musí umožnit připojení na rozvodná zařízení dodavatele elektřiny k telekomunikační síti a kabelovým rozvodům televizního a rozhlasového signálu v místech, kde je tento rozvod zřízen nebo se s jeho zřízením počítá. Obytná budova musí z hlediska elektrických rozvodů splňovat požadavky na: bezpečnost osob a majetku; provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném provozu a stanovených vnějších vlivech; přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch; dodávku elektrické energie pro zařízení, které musí zůstat funkční při požáru; zamezení vzájemných nepříznivých elektromagnetických vlivů a rušivých napětí při křížení a souběhu silnoproudých a telekomunikačních vedení. Požadavky na křížení a souběh vedení jsou uvedeny v ČSN 33 2000-5-52.
Normy ČSN 73 43 01/2004 - Obytné budovy ČSN 33 21 30 ed. 2/2009 - Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody Soubory norem ČSN 33 2000, jako např.: ČSN 33 2000-1/2003 - Elektrické instalace budov - Část 1: Rozsah platnosti, účel a základní hlediska ČSN 33 2000-4-41 ed. 2/2007 - Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN 33 2000-4-42/1997 - Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 42: Ochrana před účinky tepla ČSN 33 2000-4-43/2006 - Elektrické instalace budov - Část 4: Bezpečnost - Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům ČSN 33 2000-5-523 ed. 2/2003 - Elektrické instalace budov - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech.
Normy Poznámka: Samotná kritéria pro volbu vedení jsou v normě ČSN 33 2000-5-523, ovšem pro elektrické instalace (a tedy i vedení) platí, že např. podmínky samočinného odpojení a impedance vypínací smyčky řeší např. ČSN 33 2000-4-41, jištění ČSN 33 2000-4-43 a ČSN 33 2000-4-42 obecné požadavky na ochranu před účinky tepla. ČSN 33 2000-4-443 ed. 2/2007 - Elektrické instalace budov - Část 4-44: Bezpečnost - Ochrana před rušivým napětím a elektromagnetickým rušením - Kapitola 443: Ochrana proti atmosférickým nebo spínacím přepětím ČSN 33 2000-6-61 ed. 2/2007 - Elektrické instalace budov - Část 6-61: Revize - Výchozí revize ČSN 33 2000-7-701 ed. 2/2007 - Elektrické instalace nízkého napětí - Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech - Prostory s vanou nebo sprchou ČSN 33 2000-7-7xx - Elektrické instalace budov - Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech Oddíl: 7xx... A další související normy.
Základní ustanovení Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na : a) bezpečnost osob, užitných zvířat a majetku, b) provozní spolehlivost ( v daném prostředí při způsobu provozu a vlivu prostředí ), c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch, d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemisťování elektrických zařízení a strojů, e) hospodárnost rozvodu ( v investičních i provozních nákladech ), f) hospodárné použití typizovaných jednotek a celků ( např.rozvodnic, rozváděčů, transformoven apod.), g) vzhled, h) zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením. Při projektování budov musí být pamatováno na stavební úpravy, nutné pro hospodářské provedení elektrických rozvodů. Stavební konstrukce musí umožnit provedení elektrických rozvodů a umístění vývodů v místech, kde tyto rozvody a vývody jsou z hlediska provozu nutné.
Budovy pro bydlení jsou obytné domy a rodinné domky. Budovy občanské výstavby jsou: budovy pro zdravotnictví, komunální služby a osobní hygienu, výchovu, vědu, kulturu a osvětu, administrativní budovy a pomocné budovy pro obchod a veřejné stravování a budovy pro společné ubytování a rekreaci. Aby bylo možno řádně dimenzovat elektrickou instalaci v obytných domech, rozdělují se byty podle svého stupně elektrizace. Stupně elektrizace bytů jsou: Stupeň A - byty, v nichž se elektřina používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče připojované k elektrickému rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvky) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kva. Stupeň B - byty s elektrickým vybavením jako byty stupně A, v nichž se navíc k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kw. Stupeň C - byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně elektrizace A nebo B, v nichž se navíc pro vytápění nebo klimatizaci užívají elektrické spotřebiče, jejichž spotřeba je měřena u jednotlivých odběratelů.
Technická zařízení budovy Technická zařízení zahrnují: zdravotně technická zařízení(vnitřní kanalizace, vodovod) vytápění; větrání bytů; větrání domovních komunikací a domovního vybavení; plynová odběrná zařízení; elektrické rozvody; ochranu před bleskem; výtahy; elektrickou požární signalizaci (EPS); elektrickou zabezpečovací signalizaci (EZS).
Hlavní domovní vedení Hlavní domovní vedení je vedení od přípojkové skříně až k odbočce k poslednímu elektroměru. Jeho svislá část procházející dvěma nebo více podlažími se nazývá hlavní stoupací vedení. Rozbočuje-li hlavní domovní vedení do více odboček, nazývá se část, z níž větve odbočují, kmenové hlavní vedení, odbočující větve se nazývají větve hlavního domovního vedení. Systém hlavního domovního vedení a jeho provedení se volí podle dispozice budovy. V budovách nejvýše se třemi odběrateli, tj. obvykle v rodinných domcích, není nutné zřizovat hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům lze provést přímo z přípojkové skříně. V budovách s více než třemi odběrateli se zřizuje od přípojkové skříně jedno nebo podle potřeby i více hlavních domovních vedení. Je-li v objektu více hlavních domovních vedení, lze jako přípojkovou skříň použít rozpojovací jisticí skříň Hlavní domovní vedení musí svým umístěním a provedením znemožňovat nedovolený odběr.
Světelné obvody Světelný obvod je určen převážně pro pevné připojení svítidel, popřípadě pro připojení svítidel na zásuvky ovládané spínači. V bytech se jistí světelné obvody pojistkou nebo jističem nejvýše 10A. Na jeden světelný obvod se smí připojit tolik svítidel, aby součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil jmenovitý proud jistícího obvodu, tedy při jmenovitém napětí 230V maximálně 2 300W. Spínače pro ovládání světelného okruhu se umisťují lehce dosažitelných místech ve výši 0,9 až 1,2 m nad podlahou. Způsoby osvětlení společných prostor. Rovnoměrnost osvětlení. Nouzové osvetlení
Zásuvkové obvody Na jeden jednofázový zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů, přičemž celkový instalovaný příkon nesmí překročit 3680W při jištění 16A. Dvojitá zásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod. Jednofázové zásuvkové obvody v bytech se zpravidla jistí jističi 16A. Zásuvky se montují ve výši 90-20 cm. Trojfázové zásuvky se vyrábějí pro jmenovitý proud 16A, 32A, 64A a 125A.
Způsob uložení vodičů Výroba kabelů: http://etour.nktcables.cz/
Tabulka přípustného proudového zatížení
Tabulka dimenzování a jištění vedení z vodičů s měděními jádry v domovních, bytových a podobných instalacích Hodnoty uvedené v tabulce vycházejí z požadavků norem ČSN 33 2000-4-41, 41, ČSN 33 2000-4-43, 43, ČSN 33 2000-5-523, 523, ČSN IEC 1200-53 ČSN 33 2130, ČSN EN 60898, ČSN EN 60269.
Dimenzování vedení První krok: zjištění tzv. výpočtového zatížení P v P v = β * Σ P i P i jsou výkony nainstalovaných spotřebičů β je činitel náročnosti (0,2-1 ) dle skupin Druhý krok: stanovení výpočtového proudu Iv Vztah pro hodnotu výpočtového proudu v trojfázové soustavě U sdružené napětí cosϕ střední účiník pro danou skupinu zařízení
Barevné značení žil silových kabelů Staré značení Staré značení Barevné značení žil silových kabelů a vodičů dle ČSN 33 0166 ed. 2
Označování svorek na elektrických předmětech a v elektrických zařízeních a spotřebičích
Děkuji za pozornost Nashledanou