Významná změna v účetnictví. Vítejte ve světě IFRS. Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP Květen 2011, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Změny v konsolidaci způsobené novelou zákona o účetnictví 03 IFRS Rada IASB zveřejnila nové standardy o konsolidaci, společném podnikání a zveřejňování informací Rada IASB zveřejnila nový standard o oceňování reálnou hodnotou Stav schvalování IFRS v Evropské unii 05 US GAAP Čtvrtletní finanční výkazy: Jak určit efektivní daňovou sazbu
České účetnictví Změny v konsolidaci způsobené novelou zákona o účetnictví Na konci 2010 došlo k novelizaci zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví ) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále také vyhláška ) s účinností od 1. ledna 2011. Přestože se jedná většinou o změny v názvoslovích nebo o zjednodušení, rádi bychom vás upozornili na vybrané změny. Mezi nejdůležitější změny, které si následně rozebereme v širších souvislostech, patří: Vymezení konsolidované účetní závěrky a povinnost ověření auditorem Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky Možnosti, kdy není nutné sestavit konsolidovanou účetní závěrku Vymezení konsolidačního celku Změny v povinnosti podrobit se konsolidaci ze strany konsolidovaných účetních jednotek Použití IFRS pro nekonsolidovanou účetní závěrku Nyní tedy podrobněji k jednotlivým oblastem: Vymezení konsolidované účetní závěrky a povinnost ověření auditorem Vymezení konsolidované účetní závěrky se významově příliš nezměnilo. Stále se jedná o účetní závěrku sestavenou metodami konsolidace. Z paragrafu ubyla jen povinnost ověření účetní závěrky auditorem, která je ale suplována 20 zákona o účetnictví, který stanoví kritéria pro ověření účetní závěrky auditorem. Není-li totiž specificky stanoveno jinak, ustanovení zákona o účetnictví týkající se účetní závěrky, se použijí i pro konsolidovanou účetní závěrku. Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku má nově účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv. V dřívějším znění se jednalo o obchodní společnost, která byla řídící osobou nebo ovládající osobou. Nově je zaveden pojem společný vliv, který představuje takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě. Jako příklad lze uvést situaci, kdy má účetní jednotka podíl 40% na základním kapitálu dceřiné společnosti, další dva akcionáři mají podíl každý 30%. Podle výkladu zákona před novelou by takováto účetní jednotka měla být zahrnuta do konsolidace. Podle novelizovaného zákona však je konsolidující účetní jednotka ovládající osobou, která vykonává společný vliv, nemá však rozhodující vliv, proto je zproštěna od povinnosti konsolidace. Možnosti, kdy není nutné sestavit konsolidovanou účetní závěrku V případě, že společnost je ovládající osobou, ale vykonává společný vliv, je zproštěna od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Novinkou je také to, že konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud k podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku postačuje účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, protože konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné. Dále zůstává v platnosti to, že konsolidující účetní jednotka není povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud ke konci rozvahového dne nesplňuje alespoň dvě ze tří kritérií tj. pokud konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky společně a) mají aktiva celkem více než 350 mil. Kč, b) roční úhrn čistého obratu činí více než 700 mil. Kč, c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí v průběhu účetního více než 250. Tato výjimka se ale nevztahuje na účetní jednotky, které jsou bankami nebo provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle jiných právních předpisů, nebo jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státě Evropské unie. Vymezení konsolidačního celku Konsolidační celek je nově definován jako celek, který se skládá ze společnosti, která je osobou ovládající a společností, které jsou osobami ovládanými. Společnosti, ve kterých má konsolidující účetní jednotka společný nebo podstatný vliv, se do výsledků konsolidačního celku doplňují, nejsou ale jeho přímou součástí. Dříve byl konsolidační celek vymezen jako účetní jednotka, která je ovládající nebo řídící osobou a dále účetní jednotky, které jsou řízenou osobou, ovládanou osobou, nebo ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv. Změny v povinnosti podrobit se konsolidaci ze strany konsolidovaných účetních jednotek Změnou ve vztahu k dceřiným společnostem sídlícím v zahraniční je nově uložená povinnost podrobit se konsolidaci bez ohledu na místo sídla společnosti. Povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky mají osoby, bez ohledu na jejich sídlo, které jsou ovládanou osobou (konsolidovaná účetní jednotka) a dále společnosti, ve kterých má konsolidující účetní jednotka společný (účetní jednotka pod společným vlivem) nebo podstatný vliv (účetní jednotka přidružená). 02 pokračování na další straně
České účetnictví IFRS Ustanovení o informování konsolidovaných účetních jednotek o procesu konsolidace byla rozšířena. Zatímco dříve bylo nutné sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou konsolidovány a dále informaci o vymezeném konsolidačním celku, nyní je nově vyžadováno sdělit těmto účetním jednotkám, že budou konsolidovány a současně jim sdělit informaci o vymezení konsolidačního celku a o tom, které účetní záznamy a ostatní dokumenty jsou povinny tyto účetní jednotky poskytnout konsolidující účetní jednotce pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Použití IFRS pro nekonsolidovanou účetní závěrku Další novinkou, která se dotýká oblasti konsolidace, a je určitě dobré ji připomenout, je nový 19a, který dává možnost použití mezinárodních účetních standardů ve znění přijatém Evropskou unií (dále jen IFRS EU příp. mezinárodní účetní standardy ) pro vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky podle IFRS EU pro konsolidující a konsolidované účetní jednotky, pokud jsou součástí konsolidačního celku (i zahraničního), který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS EU. Účetní jednotky, které předpokládají, že budou povinny podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky sestavované dle IFRS EU nebo budou samy konsolidovanou účetní závěrku dle IFRS EU sestavovat, mají možnost použít mezinárodní účetní standardy pro vedení účetnictví a sestavení statutární účetní závěrky podle IFRS EU. Rada IASB zveřejnila nové standardy o konsolidaci, společném podnikání a zveřejňování informací Dne 12. května 2011 rada IASB zveřejnila balíček pěti nových a revidovaných standardů zaměřených na konsolidaci, účasti ve společných uspořádáních a zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách. Všech pět standardů má datum účinnosti pro roční účetní začínající 1. ledna 2013 nebo po tomto datu s možností dřívějšího použití, pokud budou zároveň dříve použity všechny ostatní standardy v tomto balíčku. Účetní jednotky však budou moci do účetní závěrky začlenit jakékoli požadavky na zveřejnění informací uvedené ve standardu IFRS 12, aniž by formálně přistoupily k dřívějšímu použití ustanovení standardu IFRS 12 (a tedy i ostatních čtyř standardů v balíčku). Balíček pěti standardů: IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka IFRS 10 nahrazuje pokyny pro konsolidaci uvedené ve standardu IAS 27 - Konsolidovaná a individuální účetní závěrka a interpretaci SIC-12 Konsolidace jednotky zvláštního určení zavedením jediného modelu konsolidace pro všechny účetní jednotky na základě ovládání (kontroly), bez ohledu na povahu jednotky, do níž bylo investováno (tj. zda je účetní jednotka ovládána pomocí hlasovacích práv investorů nebo pomocí jiných smluvních ujednání, jak je obvyklé u jednotek zvláštního určení). Standard IFRS 11 také odstraňuje spoluovládaná aktiva a rozlišuje pouze mezi spoluovládanými operacemi a spoluovládanými jednotkami (společnými podniky). Spoluovládaná operace je společné uspořádání, kdy strany, které mají společnou kontrolu, mají práva na aktiva a povinnosti vůči závazkům. Spoluovládaná jednotka (společný podnik) je společné uspořádání, kdy strany, které mají společnou kontrolu, mají práva na čistá aktiva. IFRS 12 Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách IFRS 12 vyžaduje rozšířené zveřejňování informací o konsolidovaných i nekonsolidovaných účetních jednotkách, v nichž má účetní jednotka účast. Cílem standardu IFRS 12 je vyžadovat takové informace, aby uživatelé účetní závěrky mohli posoudit, na jakém základě ovládání (kontrola) vzniká, jaká omezení jsou spojena s konsolidovanými aktivy a závazky, jaká rizika vyplývají z účastí v nekonsolidovaných strukturovaných účetních jednotkách a z účastí držitelů nekontrolních podílů na činnosti konsolidovaných účetních jednotek. IAS 27 (2011) Individuální účetní závěrka Požadavky na individuální účetní závěrky zůstaly beze změny a jsou obsaženy v upraveném standardu IAS 27. Další části standardu IAS 27 jsou nahrazeny standardem IFRS 10. IFRS 11 Společná uspořádání IFRS 11 zavádí nové účetní požadavky pro společná uspořádání a nahrazuje standard IAS 31 - Účasti ve společném podnikání. Při účtování o spoluovládaných účetních jednotkách (společných podnicích) je zrušena možnost použít poměrnou konsolidační metodu. IAS 28 (2011) Investice do přidružených podniků a společných podniků Standard IAS 28 je upraven tak, aby zohledňoval změny způsobené vydáním standardů IFRS 10, IFRS 11 a IFRS 12. Další informace o těchto nově vydaných standardech přineseme v červnovém vydání našeho účetního zpravodaje. 03
IFRS Rada IASB zveřejnila nový standard o oceňování reálnou hodnotou Dne 12. května 2011 vydala rada IASB také standard IFRS 13 - Oceňování reálnou hodnotou, aby nahradila pokyny k oceňování reálnou hodnotou obsažené v různých stávajících standardech a interpretacích jediným standardem. Tento standard je výsledkem společné snahy rady IASB a FASB o sblížení koncepčního rámce pro oceňování reálnou hodnotou. Standard IFRS 13: definuje reálnou hodnotu, uvádí pokyny, jak stanovit reálnou hodnotu, vyžaduje zveřejňování informací o oceňování reálnou hodnotou. Standard IFRS 13 však nemění požadavky ohledně toho, které položky mají být oceňovány nebo zveřejňovány v reálné hodnotě. Také standard IFRS 13 je účinný pro roční účetní začínající 1. ledna 2013 nebo po tomto datu s možností dřívějšího použití. Další informace o standardu IFRS 13 přineseme v červnovém vydání našeho účetního zpravodaje. Stav schvalování IFRS v Evropské unii Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 16. března 2011. Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čeká k 24. květnu 2011 následujících 11 dokumentů rady IASB: Standardy IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka (vydáno v květnu 2011) IFRS 11 Společná uspořádání (vydáno v květnu 2011) IFRS 12 Zveřejňování informací o účasti v jiných účetních jednotkách (vydáno v květnu 2011) IFRS 13 - Oceňování reálnou hodnotou (vydáno v květnu 2011) IAS 27 (2011) Individuální účetní závěrka (vydáno v květnu 2011) IAS 28 (2011) Investice do přidružených podniků a společných podniků (vydáno v květnu 2011) Úpravy Úpravy standardu IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování (vydáno v říjnu 2010) Úpravy standardu IFRS 1 Zrušení pevného data pro prvouživatele IFRS (vydáno v prosinci 2010) Úpravy standardu IFRS 1 Vysoká hyperinflace (vydáno v prosinci 2010) Úpravy standardu IAS 12 Odložená daň: zpětná získatelnost podkladových aktiv úpravy standardu IAS 12 (vydáno v prosinci 2010) Zpráva o stavu schvalování IFRS je průběžně k dispozici na adrese http://www.iasplus.com/efrag/efrag.htm#endorse. 04
US GAAP Čtvrtletní finanční výkazy: Jak určit efektivní daňovou sazbu Řada společností v České republice, které mají mateřskou společnost ve Spojených státech amerických a sestavují finanční výkazy podle US GAAP, je povinna sestavovat čtvrtletní finanční výkazy. Kromě jiných finančních informací by měly čtvrtletní výkazy obsahovat vypočtenou daň z příjmu vztahující se k danému čtvrtletí. Společnost samozřejmě nemusí sestavit daňové přiznaní za dané čtvrtletí. Na druhou stranu nestačí pouze vzít platnou sazbu daně z příjmu a vynásobit s ní účetní zisk nebo ztrátu vykázané za čtvrtletí. US GAAP standardy obsahují pravidla, které musí společnost dodržovat, když stanovuje daňový náklad za čtvrtletí. Hlavní část tohoto procesu představuje odhad roční daně a roční efektivní daňové sazby (annual effective tax rate - AETR) účetní jednotky. Tato sazba se určuje a aktualizuje každé čtvrtletí. V následující části se podíváme na pravidla stanovení efektivní daňové sazby detailněji. Co je třeba brát v úvahu? Při odhadu roční efektivní daňové sazby se účetní jednotka potýká s řadou problémů, např. musí odhadnout příjmy podle jurisdikce, dopady provozních ztrát, realizaci opravných položek a použití daňových odpočtů či slev na dani. Tyto odhady se dále komplikují, dojde-li během ke změně daňového zákona nebo sazby daně z příjmů. Účetní jednotka musí vzít v úvahu také vliv všech nestandardních transakcí v daném. Nejprve se podívejme na základní pravidla. Účetní jednotka musí pro výpočet roční efektivní daňové sazby odhadnout výnosy z běžné činnosti a související daňové náklady nebo daňové odpočty za celý finanční rok (tedy součet splatné a odložené daně). Roční příjmy účetní jednotky z běžné činnosti by měly být očištěny o následující položky: významné neobvyklé nebo zřídka se vyskytující položky, mimořádné položky (v souladu s definicí v kodifikaci účetních standardů ASC 225-20-20), ukončené činnosti, kumulativní dopady změny v účetních postupech, položky úplného výsledku hospodaření neuvedené ve výkazu zisku a ztráty. Dopady výše uvedených položek vyloučených z běžných příjmů na daň z příjmů se vypočítávají samostatně a vykazují se v, v němž vzniknou. Obecně platí (kromě výše uvedených položek), že pokud lze s přiměřenou jistotou odhadnout budoucí události a jejich vliv na firemní zisk nebo ztrátu, je třeba daňové dopady těchto událostí zahrnout do výpočtu roční efektivní daňové sazby. V některých případech může vyjít i záporná roční efektivní daňová sazba (např. pokud daňově neuznatelné náklady převýší ztrátu před zdaněním). Všechna pravidla pro stanovení daně z příjmu pro účely čtvrtletních výkazů jsou uvedena v kodifikaci účetních standardů (ASC) rady FASB č. 740-270. Jak postupovat? Podívejme se nyní, jak vypadá příklad výpočtu roční efektivní daňové sazby a související čtvrtletní daně podle ASC 740. Roční efektivní daňovou sazbu budeme počítat na základě následujících předpokladů: efektivní daňová sazba použitá v první čtvrtletí 20X1 vychází z odhadovaných výsledků za celý finanční rok končící 31. prosince 20X1, na počátku 20X1 neexistují žádné odložené daňové pohledávky ani závazky, platná roční sazba daně z příjmu právnických osob je 20 %, skutečný a odhadovaný zisk před zdaněním a daňový základ za 1. čtvrtletí 20X1 a za finanční roky 20X1 a 20X2 jsou následující: Skutečnost Odhady (za 12 měsíců) 20X1 Q1 20X1 20X2 Zisk před zdaněním 55 000 60 000 60 000 Danově neuznatelné náklady 10 000 15 000 15 000 Přechodný daňový rozdíl 10 000 25 000-25 000 Základ daně 75 000 100 000 50 000 pokračování na další straně 05
US GAAP Na základě výše uvedeného předpokladu se roční efektivní daňová sazba vypočte následujícím způsobem: Odhadovaná sazba AETR 20X1 Zisk před zdaněním 60 000 Splatná daň na základě odhadovaného základu daně za rok 20X1 ve výši 100 000: 100 000 20 % 20 000 Odložený daňový náklad (výnos) 25 000 20 % -5 000 Daň z příjmu 15 000 Čistý zisk 45 000 Efektivní daňová sazba (15 000 60 000) 25 % Na základě odhadovaných ročních zisků jsme vypočetli roční efektivní daňovou sazbu ve výši 25 %. Nyní těchto 25 % aplikujeme na skutečný zisk za první čtvrtletí. Výkaz zisku a ztráty účetní jednotky za první čtvrtletí 20X1 pak bude vypadat následovně: Výkaz zisku a ztráty (vybrané účty) 1. čtvrtletí 20X1 Zisk před zdaněním 55 000 Daň z příjmu celkem 55 000 x 25 % = 13 750 Z toho: Splatná daň (13 750 + 2 000) 15 750 Odložená daň (10 000 25 000) 5 000-2 000 Poznámka: 10 000 25 000 představuje přechodné daňové rozdíly za 1Q proti odhadu za celý rok. Celkem 13 750 Čistý zisk 41 250 Efektivní daňová sazba 25 % Jak postupovat II: vliv ztráty Ve výše uvedeném příkladu jsme předpokládali, že účetní jednotka očekává za daný rok zisk z běžné činnosti a zisku dosáhla i v prvním čtvrtletí. V následujících příkladech se podíváme na další situace, které jsou také běžné: účetní jednotka vykazuje ztrátu v daném čtvrtletí, nebo očekává ztrátu za celý finanční rok. Obě tyto okolnosti budou mít dopad na výpočet a použití efektivní daňové sazby. 06 Očekávaný zisk za celý rok Nejprve se podíváme na situaci, kdy účetní jednotka vykazuje ve čtvrtletí ztrátu, ale za celý rok očekává zisk. Vycházíme z následujících předpokladů: Za celý finanční rok účetní jednotka očekává zisk z běžné činnosti ve výši 100 000. Veškeré příjmy jsou zdanitelné v jedné jurisdikci sazbou 50 %. Očekávané slevy na dani za finanční rok představují celkem 10 000. Neočekávají se žádné události bez daňových dopadů. Během nedošlo k žádným změnám v odhadovaných příjmech, daňových sazbách ani slevách na dani. Výpočet odhadované roční efektivní daňové sazby bude následující: Daň při použití platné sazby (100 000 při sazbě 50 %) 50 000 Minus očekávané slevy na dani -10 000 Daň z příjmu 40 000 Odhadovaná roční efektivní daňová sazba (40 000 100 000) 40 % V případech, kdy má účetní jednotka ve čtvrtletí ztrátu, bude výpočet a zaúčtování daně záviset na pravděpodobnosti realizace daňových ztrát za celý rok (tj. na tom, zda i při ztrátě za dané čtvrtletí společnost stále očekává zisk za celý rok). V následujícím příkladu budeme předpokládat, že kvůli sezónním výkyvům v prodejích je realizace daňové ztráty vzniklé ve čtvrtletí spíše pravděpodobná než nepravděpodobná. Čtvrtletní daňové výpočty budou následující: Zisk (ztráta) z běžné činnosti Účetní Za účetní Od začátku Odhadovaná roční efektivní daňová sazba Daň nebo daňová výhoda Od začátku Minus předchozí Za účetní První čtvrtletí -20 000-20 000 40 % -8 000-8 000 Druhé čtvrtletí 10 000-10 000 40 % -4 000-8 000 4 000 Třetí čtvrtletí 15 000 5 000 40 % 2 000-4 000 6 000 Čtvrté čtvrtletí 95 000 100 000 40 % 40 000 2 000 38 000 Finanční rok 100 000 40 000 Jak můžeme vidět ve výše uvedeném případu, v každém mezitímním je vykázán daňový náklad nebo daňová výhoda, protože je pravděpodobnější, že budou čtvrtletní daňové ztráty v běžném roce realizovány, než že realizovány nebudou, protože ztráta v prvním čtvrtletí je pouze běžným sezónním jevem, který byl očekáván. pokračování na další straně
US GAAP Podívejme se nyní, jak bude čtvrtletní výpočet daně vypadat, pokud společnost dosáhne ve čtvrtletí ztrátu, která však není daná sezónností prodejů, a proto je pravděpodobnější, že daňové ztráty nebudou v budoucích letech realizovány (tj. vzniká nejistota, zda společnost opravdu dosáhne zisku za celý hospodářský rok). V takovém případě se v, kdy má účetní jednotka ztrátu, nebude daňová výhoda účtovat. Není totiž jisté, zda společnost daňové ztráty v běžném roce využije a není ani jisté, jestli ji bude možné ke konci běžného vykázat jako odloženou daňovou pohledávku. Společnost začne účtovat o dani až ve čtvrtletí, kdy dosáhne kumulativně zisk. Zisk (ztráta) z běžné činnosti Účetní Za účetní Od začátku Odhadovaná roční efektivní daňová sazba Od začátku Daň Minus předchozí Za účetní První čtvrtletí -20 000-20 000 Druhé čtvrtletí 10 000-10 000 Třetí čtvrtletí 15 000 5 000 40 % 2 000 2 000 Čtvrté čtvrtletí 95 000 100 000 40 % 40 000 2 000 38 000 Finanční rok 100 000 40 000 Očekávaná ztráta za celý rok Na konec se podíváme na situaci, kdy má společnost ve čtvrtletí zisk, ale za celý rok očekává ztrátu. Výchozí předpoklady: Za celý finanční rok účetní jednotka očekává ztrátu z běžné činnosti ve výši 100 000. Účetní jednotka působí pouze v jedné jurisdikci, kde je daňová sazba 50 procent. Očekávané slevy na dani za finanční rok činí 10 000. Neočekávají se události, které nemají daňové důsledky. Výpočet odhadované roční efektivní daňové sazby uplatnitelné na ztrátu z běžné činnosti bude následující: Dále předpokládáme, že úplná daňová výhoda plynoucí z očekávané ztráty z běžné činnosti a očekávaných slev na dani bude realizována pomocí odčitatelných položek. Plná daňová výhoda plynoucí z maximální ztráty z běžné činnosti k dnešnímu dni může být také realizována pomocí odčitatelných položek. Čtvrtletní výpočty budou následující: Zisk (ztráta) z běžné činnosti Účetní Za účetní Od začátku Daň (nebo daňová výhoda) Od začátku AETR Výpočet Omezení do výše Minus předchozí Za účetní První čtvrtletí 20 000 20 000 60 % 12 000-12 000 Druhé čtvrtletí -80 000-60 000 60 % -36 000 12 000-48 000 Třetí čtvrtletí -80 000-140 000 60 % -84 000-80 000 (a) -36 000-44 000 Čtvrté čtvrtletí 40 000-100 000 60 % -60 000-80 000 20 000 Finanční rok -100 000-60 000 (a) Jelikož ztráta z běžné činnosti k dnešnímu dni převyšuje očekávanou ztrátu z běžné činnosti za finanční rok, daňová výhoda vykázaná k dnešnímu dni se omezuje na částku, která by byla vykázána, kdyby ztráta z běžné činnosti k dnešnímu dni představovala očekávanou ztrátu z běžné činnosti za finanční rok. Omezení se vypočte následujícím způsobem: Ztráta z běžné činnosti k dnešnímu dni krát daňová sazba (140 000 při sazbě 50 %) -70 000 Odhadované slevy na dani za rok -10 000 Daňová výhoda k dnešnímu dni omezená do výše -80 000 Daňová výhoda při daňové sazbě (100 000 při sazbě 50 %) -50 000 Slevy na dani -10 000 Čistá daňová výhoda -60 000 Očekávaná roční efektivní daňová sazba (60 000 100 000) 60 % 07
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví Romana Pojslová: Stanislav Staněk: Michal Brandejs: rpojslova@deloittece.com sstanek@deloittece.com mbrandejs@deloittece.com IFRS a US GAAP Martin Tesař: mtesar@deloittece.com Soňa Plachá: splacha@deloittece.com Gabriela Jindřišková: gjindriskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. Přibližně 170 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality. 2011 Deloitte Česká republika