P O V O DŇOVÝ PLÁN Obce s rozšířenou působností Město Broumov Leden 2011
Pořadí osob pro vyrozumění Příjmení Jméno Titul Mobil Fax Telefon zaměstnání E- mail Zařazení Kotrnec Milan 739 527 537 491 504 216 491 504 235 kotrnec@broumov-mesto.cz Předseda PK ORP Místopředseda Žouželková Marcela Ing. 604 228 012 491 504 346 491 504 341 zouzelkova@broumov-mesto.cz PK ORP Šedek Dušan Ing. 604 228 014 491 504 346 491 504 344 sedek@broumov-mesto.cz Tajemník PK 3
Povodňová komise Obce s rozšířenou působností Broumov Příjmení, jméno, titul Funkce v PK Telefonické spojení Adresa zaměstnání Kotrnec Milan starosta předseda 491 504 235 739 527 537 Město Broumov Třída Masarykova 239 550 01 Broumov Žouželková Marcela, Ing. vedoucí odboru ŽP místopředseda 491 504 341 604 228 012 Městský úřad Broumov odbor životního prostředí K Ráji 220 550 01 Broumov Šedek Dušan, Ing. odbor ŽP tajemník 491 504 344 604 228 014 Městský úřad Broumov odbor životního prostředí K Ráji 220 550 01 Broumov Slezák Kamil místostarosta člen 491 504 215 739 572 803 Město Broumov Třída Masarykova 239 550 01 Broumov Strnadová Blanka odbor ŽP člen 491 504 339 604 228 013 Městský úřad Broumov odbor životního prostředí K Ráji 220 550 01 Broumov Šrámková Kateřina, Ing. vedoucí správního odboru člen 491 504 227 604 228 010 Město Broumov Odbor správní Třída Masarykova 239 550 01 Broumov Blažková Eva, Ing. Tajemnice MěÚ Broumov člen 491 504 225 604 228 002 Město Broumov Třída Masarykova 239 550 01 Broumov Sliš Vladimír Policie ČR člen 491 523 833 491 523 834 720 363 521 Police ČR obvodní oddělení Broumov Plachta Lukáš HZS Náchod člen 950 516 578 724 178 110 HZS KHK, PS Broumov Králíček Václav zástupce Povodí Labe, s.p. člen 491 422 540 606 643 441 Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, HK pracoviště Hronov Náměstí Čs. armády 1 549 31 Hronov Bednařík Václav, Ing. zástupce Krajského hygienika člen 491 407 811 731 628 608 Krajská hygienická stanice Královehradeckého kraje územní pracoviště Náchod Českoskalická 254 547 01 Náchod Jiroušek Ladislav SÚS Královehradeckého kraje člen 491 433 061 602 179 705 Správa a údržba silnic Královehradeckého kraje divize Náchod Broumovská 90 547 01 Náchod - M. Poříčí 4
Průvodní list - záznam o aktualizaci poř. datum aktualizace provedl obsah aktualizace číslo aktualizace odbor jméno 1. 06. 04. 2009 OŽP Hvězda PP ORP Broumov 2. 30. 09. 2009 OŽP Hvězda Kontakty, přílohy 3. 06. 10. 2009 OŽP Ing. Žouželková Celková aktualizace 4. 09. 11. 2009 OŽP Hvězda Schéma přenosu informací 5. 28. 12. 2009 OŽP Hvězda Soulad PP + Čidla SPA 6. 05.02.2010 OŽP Hvězda Evidenční listy hl. profilů 7. 09.07.2010 OŽP Hvězda Aktualizace povod. komisí obcí 8 18.10.2010 OŽP Hvězda Seznam hladinových čidel 9. 06.12.2010 OŽP Hvězda Aktualizace kontaktů členů PK 10. 10.01.2011 OŽP Hvězda Aktualizace organizační část 11. 20.01.2011 OŽP Soulad s novelou VZ
1 VĚCNÁ ČÁST...6 1.1 CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ...6 1.1.1 Hydrologický režim území...6 1.1.1.1 Letní hydrologický režim...9 1.1.1.2 Zimní hydrologický režim...9 1.1.2 Odtokové poměry...9 1.1.3 Klimatologická charakteristika...10 1.1.4 Seznam toků ohrožujících správní území...12 1.1.4.1 Významné vodní toky...12 1.1.4.2 Drobné vodní toky...13 1.1.5 Vodní díla...13 1.1.6 Záplavová území...14 1.1.7 Charakteristika ohrožených objektů a území...15 1.1.7.1 Ohrožené objekty mimo vodní tok...15 1.1.7.2 Ohrožené objekty na vodních tocích...16 1.1.7.3 Ovlivňující objekty...16 1.1.8 Seznam obcí ve správním území ORP Broumov...16 1.1.9 Situace a popis obcí z hlediska protipovodňové ochrany...17 1.1.9.1 Adršpach...17 1.1.9.2 Božanov...17 1.1.9.3 Broumov...17 1.1.9.4 Hejtmánkovice...18 1.1.9.5 Heřmánkovice...18 1.1.9.6 Hynčice...18 1.1.9.7 Jetřichov...19 1.1.9.8 Křinice...19 1.1.9.9 Martínkovice...19 1.1.9.10 Meziměstí...20 1.1.9.11 Otovice...20 1.1.9.12 Šonov...20 1.1.9.13 Teplice nad Metují...21 1.1.9.14 Vernéřovice...21 1.1.10 Ohrožené komunikace ve správním území ORP Broumov...21 1.1.11 Významné provozy s provozem a skladováním látek závadným vodám...23 1.2 DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ...23 1.2.1 Přirozené povodně...23 1.2.2 Přirozené povodně ve správním obvodu ORP Broumov...23 1.2.3 Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami...24 1.2.4 Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy...25 1.2.5 Zvláštní povodně ve správním obvodu ORP Broumov...25 1.3 ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK...26 1.4 ŘÍZENÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI...27 1.4.1 Povodňové orgány...27 1.4.2 Ostatní účastníci ochrany před povodněmi...28 1.5 POVODŇOVÁ OPATŘENÍ...29 1.5.1 Přehled povodňových opatření...29 3
1.5.2 Povodňové prohlídky...30 1.5.3 Předpovědní povodňová služba...31 1.5.4 Hlásná povodňová služba...32 1.5.4.1 Informace předávané...33 1.5.4.2 Informace přijímané...34 1.5.4.3 Hlídková služba...34 1.6 STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY...35 1.6.1 Charakteristika hlásných profilů a teoretická charakteristika SPA...35 1.6.2 První stupeň povodňové aktivity (1. SPA)...35 1.6.3 Druhý stupeň povodňové aktivity (2. SPA)...36 1.6.4 Třetí stupeň povodňové aktivity (3. SPA)...36 1.6.5 Pozorování vodních stavů v hlásných profilech...36 1.6.6 Hlásné profily...37 1.6.7 Přehled hlásných profilů...39 1.6.8 Meteorologické stanice...41 1.7 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ OHROŽENÁ POVODNĚMI...41 1.7.1 Ohrožené objekty mimo vodní tok...42 1.7.2 Ohrožené objekty na vodních tocích...42 1.7.3 Ovlivňující objekty...43 4
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK zkratka název CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČČK Český červený kříž HZS Hasičský záchranný sbor IZS Integrovaný záchranný systém KHS Krajská hygienická stanice k. ú. Katastrální území KÚ Krajský úřad KVS Krajská veterinární správa MěÚ Městský úřad MP Městská policie MŽP Ministerstvo životního prostředí OÚ Obecní úřad OPIS HZS Operační a informační středisko Hasičského záchr. sboru ORP Obec s rozšířenou působností PC Počítač PHO Pásmo hygienické ochrany PK Povodňová komise SDH Sbor dobrovolných hasičů SMS Krátká textová zpráva SPA Stupeň povodňové aktivity SÚS Správa a údržba silnic TS Technické služby TBD Technicko-bezpečnostní dohled na vodních dílech ú. O. HZS Územní odbor Hasičského záchranného sboru VaK Vodovody a kanalizace VD Vodní dílo Vodní zákon Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů VHD Vodohospodářský dispečink ZZS Záchranná zdravotní služba 5
1 VĚCNÁ ČÁST 1.1 Charakteristika zájmového území Území ORP Broumov se rozkládá v severovýchodní části České republiky při hranici s Polskem. Celková výměra území je 25 239,55 ha a trvale zde bydlí 17 573 osob. Centrem oblasti je město Broumov s 8191 trvale bydlícími obyvateli. Region je územím pohraničním - společná hranice s Polskou republikou. Nejníže položená území jsou v nadmořské výšce kolem 360 m n. m., nejvyšší horou je Ruprechtický špičák v pohoří Javoří hory, který měří 881 m. Z celkové rozlohy oblasti zaujímají přes 36 % lesy. Zemědělské půdy je kolem 59,5 %, zastavěná plocha činí 1,2 %. Ze zemědělského půdního fondu tvoří orná půda téměř 65,84 %, 31,64 % činí louky a pastviny a zbývajících 2,5 % připadá na zahrady a sady. Klimatické podmínky na území Broumovska jsou do značné míry závislé na nadmořské výšce. Broumovská kotlina patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými letními teplotami 15-18 C, v zimě pak -2 - -4 C. Vyšší polohy stěn náleží do oblasti chladné. Určitou zvláštností je výrazný klimatický předěl na hřebenech s častým jevem inverze, kdy teplota ovzduší přibývá s nadmořskou výškou - v údolích leží mlhy a na hřebenech hor svítí jasné slunce. Správní území ORP Broumov je tvořeno 14 obcemi: Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují, Vernéřovice, z toho: - 3 obce mají statut města (Broumov, Teplice nad Metují, Meziměstí) - 11 obcí má obecní úřad (Adršpach, Božanov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Otovice, Šonov, Vernéřovice). 1.1.1 Hydrologický režim území Ve správním obvodu ORP Broumov je povrchová voda odváděna významnými vodními toky Stěnava a Metuje. V rámci Královéhradeckého kraje tok Stěnava zaujímá samostatné postavení, neboť na našem území ani nepramení ani se nevlévá do dalšího toku. Na příchodu z polského území je plocha povodí 59,2 km 2 a cca ř.km 48, při odtoku z našeho území plocha povodí již představuje 213,4 km 2 a cca ř.km 27. Celý tok je možné charakterizovat na našem území jako střední, který prochází Broumovskou vrchovinou ve svém plně vyvinutém údolí. Tok Stěnavy je historicky poměrně zastavěn a v jeho údolní nivě je vedena železnice a silnice do Broumovského výběžku. Zástavbu je možné charakterizovat v případě území procházejících obcí jako vesnickou rozptýlenou, v případě hustší zástavby jako samotné město Broumov či Meziměstí se jedná o souvislou zástavbu zcela se přimykající k toku. Obec s rozšířenou působností Broumov se nachází v CHKO Broumovsko. CHKO náleží převážně do povodí řek Metuje a Stěnavy. Jejich rozvodí tvoří výrazný orografický předěl - hřeben Broumovských a Mirošovských stěn a je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře. 6
ORP Broumovsko odvodňují dvě řeky Metuje a Stěnava. Metuje pramení v lokalitě Kalousy poblíž Horního Adršpachu. Protéká Adršpašskými skalami a úzkým údolím Polickou křídovou pánví k jihu. Stěnava pramení v Polsku nedaleko hranice s ČR v Kamenných horách a protéká Broumovskou kotlinou do Kladska. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje protéká pískovcovým územím Polické křídové tabule s členitějším reliéfem a vyšším podílem lesních porostů, Stěnava plochou pahorkatinou Broumovské kotliny po nepropustném podloží permu a zemědělskou krajinou. Proto i chod velkých vod a povodňových vln se značně liší i při stejných srážkách nebo současném prudkém zimním tání. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech. HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Průtoky N-letých vod Stěnavy Starostín státní hranice Jetřichov vodočet pod Liščím potokem Otovice vodočet Otovice státní hranice F S O Q a Q 1 Q 2 Q 5 Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 59,19 802 377 0,71 7 10 15 20 25 34 41 94,28 794 358 1,10 11 15 23 30 28 31 62 156,79 787 359 1,79 17 24 36 47 59 80 97 206,93 767 355 2,20 22 31 46 60 75 101 123 233,50 759 326 2,42 24 34 50 66 83 112 136 Údaje převzaty : Hydrologické poměry ČRS - II.díl z roku 1965 F plocha povodí v km 3 S dlouhodobá průměrná roční srážka v povodí v mm O dlouhodobý průměrný roční odtok z povodí v mm Q a dlouhodobý průměrný roční průtok v m 3 /s Q N N-leté průtoky (Q 100 = 100-letá voda) Údaje o n-letých průtocích - Teplice nad Metují, limnigraf ř. km 69,00 Q 1 Q 5 Q 10 Q 50 Q 100 7,30 m 3 /s 17,60 m 3 /s 23,30 m 3 /s 39,50 m 3 /s 47,90 m 3 /s Průměrné úhrny měsíčních srážek v mm za období 1931-1960 měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 celk. Ruprechtice 52 53 51 56 79 82 108 103 68 54 51 56 823 7
Broumov 39 39 34 43 66 75 96 77 55 48 41 39 652 Extrémní úhrn denní srážky v mm do roku 1950 měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Max. Ruprechtice 6. 9. 1910 Broumov 25. 5. 1948 Božanov 10. 9. 1938 28 28 26 44 74 67 75 82 90 51 38 22 90 35 21 36 38 101 59 61 51 59 39 62 25 101 35 20 31 39 52 66 62 61 68 44 64 28 68 Hodnoty max. denních úhrnů srážek v mm s pravděpodobným opakováním za N-let N-let 2 10 20 50 100 Ruprechtice 49,5 82,3 95,7 112,1 125,9 Broumov 39,6 66,2 76,9 90,1 100,4 Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích na malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok. Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole). Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti kanalizačních systémů a lokálním zatopením přilehlého území. Na části území byla vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Polická pánev, a to Nařízením vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy, ze dne 24. června 1981. Rozhodnutím Okresního úřadu - referátu životního prostředí a zemědělství v Náchodě ze dne 5. února 1991, pod č.j. 739/91/Vod-Z bylo vyhlášeno ochranné pásmo 2. stupně vnější včetně ochranných pásem II. stupně vnějších zlomových oblastí s přísnějším režimem hospodaření Polické křídové pánve, která jsou využívána pro veřejné zásobování obyvatel. Tato vyhlášená ochranná pásma jsou totožná s pásmy hygienické ochrany vodních zdrojů. - Viz [PŘÍLOHA č. 9] Celé území ORP Broumov je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (vyhlášena v roce 1991). 8
1.1.1.1 Letní hydrologický režim V hydrologickém režimu v předmětném území včetně jejich přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zvýšené vodní stavy na vlastních drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně rychle a jejich vývoj lze obvykle poměrně těžko předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které dobře nelze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny. Nástup povodně je relativně rychlý, v rozmezí několika desítek minut až několika málo hodin. Voda s velkou pravděpodobností vybřeží uvnitř záplavového území Q 100 (v rozsahu podle mohutnosti povodně). Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 15 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km 2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Lze je obtížně předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. 1.1.1.2 Zimní hydrologický režim Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly podstatně méně, s větší pravděpodobností je lze očekávat v tomto regionu pouze na drobných tocích v kombinaci s ovlivněním průtočnosti vodních děl a dalších objektů tvorbou extrémních ledových jevů např. nápěchů, zácp apod. Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka např. provoz MVE apod., kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny ve zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy. Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku je část území ohrožena pouze přechodně a místně. Ledové jevy na tocích v rámci zájmového území extrémně neovlivňují odtokové poměry. Při relativně menších průtocích nelze vyloučit vznik zimních povodňových situací v důsledku ledových nápěchů a zácp. 1.1.2 Odtokové poměry Zjišťování průtoků a hladin při povodních Měrné křivky jsou vypočteny pro limnigrafy ČHMÚ Jetřichov a Otovice a pomocné 9
vodočty v Meziměstí a v Broumově Olivětín (dále i Olivětín ) a pro některé pohyblivé jezy. Pro upravené profily koryta Stěnavy nejsou měrné křivky zpracovány. V odtokové studii z roku 1995, kterou zpracovalo a je k dispozici na Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, jsou ve vybraných profilech vypočteny nadmořské výšky hladiny velkých vod. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje protéká pískovcovým územím Polické křídové tabule s členitějším reliéfem a vyšším podílem lesních porostů, Stěnava plochou pahorkatinou Broumovské kotliny po nepropustném podloží permu a zemědělskou krajinou. Proto i chod velkých vod a povodňových vln se značně liší i při stejných srážkách nebo současném prudkém zimním tání. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech. Zaplavované území Stěnava zaplavuje celkem 424,6 ha: od Starostína do Hynčic (ř. km 47,8-42,0) zaplavuje 134,4 ha z Hynčic do Olivětína (ř. km 42,0-36,7) zaplavuje 71,2 ha z Olivětína do Otovic (ř. km 36,7-27,0) zaplavuje 219 ha Historické údaje o povodních značka velkých vod jsou vyznačeny: v Hynčicích na železničním mostě 412,95 m n.m.(bpv) 17. 6. 1979 412,43 m n.m.(bpv) 1926 412,79 m n.m.(bpv) 1938 v Broumově na domu č.p. 18 381,11 m n.m.(bpv) 17. 6. 1979 v ul. Soukenická 380,88 m n.m.(bpv) 4. 6. 1955 na domu č. p. 17 v ul. Tyršova 382,15 m n.m.(bpv) 17. 6. 1979 382,03 m n.m.(bpv) 16. 7. 1970 nejvyšší průtoky za poslední období byly zaznamenány: limnigraf Jetřichov 68 m 3 /s 17. 6. 1979 53,2 m 3 /s 29. 10. 1956 36 m 3 /s 2. 8. 1977 limnigraf Otovice cca 200 m 3 /s 17. 6. 1979 110 m 3 /s 29. 10. 1956 81 m 3 /s 2. 8. 1977 60 m 3 /s 18. 6. 1997 1.1.3 Klimatologická charakteristika Velká členitost území CHKO Broumovsko probíhajícími horskými hřebeny a údolími ve směru SZ-JV a s výškovými rozdíly tohoto terénu od 351 do 880 m n. m. vytvářejí i na krátkou vzdálenost značné podnební rozdílnosti. Charakter klimatu podmiňuje hospodářské i společenské využití jednotlivých částí celé oblasti a svým dlouhodobým působením má také velký význam pro následné pochody utvářející reliéf krajiny, vznik charakteristických typů půd a výskyt rostlinných a živočišných společenstev. Podle klimatické rajonizace ČR (E. Quitt) je území CHKO začleněno do tří rajonů dvou klimatických oblastí. Nejteplejší částí území je střed jižní poloviny Broumovské kotliny, řazené do klimatické oblasti mírně teplé a rajonu MT 7, zbytek Broumovské kotliny až k úpatí Broumovských stěn a Javořích hor, dále Policko, Machovsko a Stárkovsko je ještě řazeno do mírně teplé oblasti a rajonu MT 2. Hřebenová partie Javořích hor, Jestřebích hor a 10
Broumovských stěn i širší okolí Teplic nad Metují, Adršpachu a Jívky již patří do klimaticky chladné oblasti a rajonu CH 7. Klimatická charakteristika jednotlivých oblastí a rajonů CHKO je uvedena v tabulce (Quitt 1971): Klimatická oblast chladná mírně teplá mírně teplá Rajon CH 7 MT 2 MT 7 Počet letních dnů 10-30 20-30 30-40 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 120-140 140-160 140-160 Počet mrazových dnů 140-160 110-130 110-130 Počet ledových dnů 50-60 40-50 40-50 Průměrná teplota v lednu -3 C - -4 C -3 C - -4 C -2 C - -3 C Průměrná teplota v červenci 15 C - 16 C 16 C - 17 C 16 C - 17 C Průměrná teplota v dubnu 4 C - 6 C 6 C - 7 C 6 C - 7 C Průměrná teplota v říjnu 6 C - 7 C 6 C - 7 C 7 C - 8 C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120-130 mm 120-130 mm 100-120 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období 500-600 mm 450-500 mm 400-450 mm Srážkový úhrn v zimním období 350-400 mm 250-300 mm 250-300 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100-120 80-100 60-80 Počet dnů zamračených 150-160 150-160 120-150 Počet dnů jasných 40-50 40-50 40-50 V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650-850 mm, z toho podíl zimních srážek činí 250-400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70-90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonošům. V řadě extrémně chladných pseudokrasových jeskyní (v Adršpašsko-teplických skalách nebo v Broumovských stěnách) se led vyskytuje v rozmezí měsíců listopad - červenec, mimořádně říjen - srpen. Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnlivá linie klimatického předělu mezi "českou" (vlhčí) a "slezskou" (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohově mění od linie hřebenu Jestřebích hor (západní hranice CHKO) po linii hřebenu Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek a tím i negativní ovlivnění hlavně lesních ekosystémů, především v návětrných hřebenových a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto návětrné svahy hřbetů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou, většinou z nízké oblačnosti a rovněž výskyt mohutných námraz zejména v období nástupu zimy (listopad, prosinec). V inverzních dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy, které jsou zejména v zimním topném období zdrojem smogového zatížení z lokálních topenišť a ve městech i z dopravy. Výjimečný mezo a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcová skalní města (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a další), kde v hlubokých a 11
zastíněných roklích, soutěskách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se vytváří výrazná klimatická inverze se zvratem teplot. Tato situace umožňuje, aby v těchto vlhkých a podchlazených prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období. Zvlášť chladné mikroklima některých částí skalních měst spolu se specifickými projevy pískovcového reliéfu pak vytvářejí podmínky pro výskyt řady horských druhů v poměrně nízké nadmořské výšce. Speleologický výzkum v těchto částech skalních měst eviduje i řadu vzácných druhů bezobratlých živočichů. Výskyt těchto glaciálních reliktů je vázán na vyhraněné chladné a vlhké mikroklima pískovcových pseudokrasových jeskyní, propastí a mocných blokových sutí. Monitoring hydrometeorologické situace na území CHKO prováděný ČHMÚ - pobočka Hradec Králové je vzhledem k velké členitosti terénu a členitému rozložení tří existujících klimatických rajónů v ploše CHKO i vzhledem k výraznému česko-slezskému klimatickému předělu dělícímu území CHKO nedostatečný. Sestává pouze z teploměrných nebo srážkoměrných stanic nedostatečného počtu (5) - Broumov, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Božanov a Zbečník. Další čtyři srážkoměrné stanice (Radvanice, Vižňov, Heřmánkovice a Machovská Lhota) se dařilo Správě CHKO provozovat díky sponzorským prostředkům v devadesátých letech, po roce 2000 však byly bohužel pro nedostatek financí zrušeny. V roce 1996 zřídil ČHMÚ čistotářskou stanici v osadě Slavný při hřebenu Broumovských stěn, na které probíhá sledování SO2 a je připravován i monitoring dalších složek znečištění ovzduší. Na celém území CHKO není ani jedna komplexní klimatická stanice ČHMÚ, která by byla schopna dodávat potřebná základní hydrometeorologická a klimatická data o tomto chráněném území (nejbližší komplexní stanice je až v Úpici v okrese Trutnov). 1.1.4 Seznam toků ohrožujících správní území 1.1.4.1 Významné vodní toky Ve správním obvodu ORP Broumov je povrchová voda odváděna významnými vodními toky Stěnava a Metuje. V rámci Královéhradeckého kraje tok Stěnava zaujímá samostatné postavení, neboť na našem území ani nepramení ani se nevlévá do dalšího toku. Na příchodu z polského území je plocha povodí 59,2 km 2 a cca ř.km 48, při odtoku z našeho území plocha povodí již představuje 213,4 km 2 a cca ř.km 27. Celý tok je možné charakterizovat na našem území jako střední, který prochází Broumovskou vrchovinou ve svém plně vyvinutém údolí. Tok Stěnavy je historicky poměrně zastavěn a v jeho údolní nivě je vedena železnice a silnice do Broumovského výběžku. Zástavbu je možné charakterizovat v případě území procházejících obcí jako vesnickou rozptýlenou, v případě hustší zástavby jako samotné město Broumov či Meziměstí se jedná o souvislou zástavbu zcela se přimykající k toku. Významný vodní tok Stěnava pramení v Polsku, Českou republikou protéká Broumovským výběžkem od ř. km 48,10, následně se opět vrací v ř. km 27,2 na území Polska. Délka vodního toku na území ČR je 20,2 km. Protéká obcemi Meziměstí, Jetřichov, Hynčice, Broumov a Otovice, kde opouští území České republiky. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v Meziměstí za Městským úřadem a v areálu závodů Cedima Meziměstí s.r.o. a PROMA REHA s.r.o. (dříve Strojtex a Veba, textilní závody a.s.), dále v zastavěném území obce Hynčice, kdy při vybřežení vody z vodního toku dochází k zaplavení obytné zástavby a podjezdu pod železnicí, čímž se komunikace stává neprůjezdnou. Dále dochází k vybřežení toku téměř v celé délce v zastavěném území města Broumov a obce Otovice. 12
Přítoky Stěnavy na našem území je možné charakterizovat jako potoky s poněkud vyšším sklonem ve svých horních partiích, které jsou ve většině případů historicky rovněž staženy do zástavby obcí. S ohledem na charakter zástavby není možné nacházet účelné retenční prostory na samotném toku Stěnavy, vyjma lokality nad Meziměstím, nad Olivětínem a nad Otovicemi. Přítoky vodního toku Stěnava ve správním obvodu ORP Broumov jsou: Levostranné: Starostínský potok, Dobrohošť (Vižňovský potok), Ruprechtický potok, Uhlířský potok, Heřmánkovický potok, Kravský potok, Svinský potok,, Rožmitálský (Černý potok). Pravostranné: Vernéřovický potok, Jetřichovský potok, Liščí potok, Křinický potok, Martínkovický potok, Božanovský potok. V povodí vodního toku Stěnava leží tyto obce: Meziměstí, Jetřichov, Hynčice, Heřmánkovice, Broumov, Otovice, Křinice, Hejtmánkovice, Martínkovice, Vernéřovice, Božanov. Významný vodní tok Metuje pramení v oblasti Adršpašských skal, protéká částí správního území ORP Broumov, Náchod, Nové Město nad Metují a Jaroměř. Do vodního toku Labe se vlévá v Josefově. Délka významného vodního toku Metuje od pramene je po ústí do Labe cca 75 km. Hydrogeologicky je území povodí Metuje velmi rozmanité a bohaté na zvodnělé vrstvy. Vodohospodářská bilance zásob podzemních vod je přebytková a umožňuje odběry pro vodárenskou soustavu Východní Čechy. Pro ochranu těchto zásob a zdrojů podzemních vod jsou v této oblasti vyhlášeny CHOPAV Polická pánev a CHOPAV Východočeská křída a PHO. Přítoky vodního toku Metuje ve správním obvodu ORP Broumov jsou: Levostranné: Adršpašský potok, Zdoňovský potok, Bučnice, Teplický potok, Bohdašínský potok Pravostranné: Skalní potok V povodí vodního toku Metuje leží tyto obce: Adršpach, Teplice nad Metují, Dědov. 1.1.4.2 Drobné vodní toky Přehled vodních toků a jejich správců ve správním obvodu ORP Broumov - Viz [PŘÍLOHA č. 8] 1.1.5 Vodní díla Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů apod. Přehrady: ve správním obvodu ORP Broumov není vybudována žádná přehrada. Vodní nádrže: v povodí Stěnavy a Metuje není nádrž s retenčním účinkem. 13
Jezy Stěnava Metuje objekt místo ř. km objekt místo ř. km jez kamenný Otovice 30.338 pevný jez Dědov 62,747 jez kamenný Velká Ves 32,341 jez Lachov-D. Teplice 66,738 jez kamenný Broumov 37,750 betonový jez Teplice nad Metují 68,800 jez kamenný Broumov 38.462 pevný jez Dolní Adršpach 72,905 jez kamenný Heřmánkovice 40,978 jez kamenný Jetřichov 44,138 jez kamenný Jetřichov 44,603 Úpravny vody a čistírny odpadních vod Čistírna odpadních vod Adršpach Čistírna odpadních vod Střemenské podhradí Čistírna odpadních vod Teplice nad Metují Čistírna odpadních vod Meziměstí Čistírna odpadních vod Broumov Stavby na ochranu před povodněmi Ochranná inundační zeď v Broumově ochrana obytných domů městské památkové zóny v ul. Na Příkopech, Sladovnická, Dělnické domy, Tyršova. Mezi 35,006 ř.km a 35,621 ř.km vodního toku Stěnava. Vodní elektrárny: Otovice ř. km 30,338 Martínkovice ř. km 32,341 VEBA Olivětín ř. km 37,750 1.1.6 Záplavová území Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Tato území jsou vymezena křivkou, která představuje hranice zaplaveného území při tzv. "stoleté vodě". Metodika zpracování využívá výpočtů, ale i poznatků z chování vody při předešlých povodních. "Stoletou vodou" (Q 100 ) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. Viz [grafická část] 14
V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě, případně v dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu (nebo když není stanovena) může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Ve správním území ORP Broumov je stanoveno záplavové území u vodního toku Metuje od ř.km 16,346 do ř.km 68,829 pod č.j. 387/2002/žp-Ve-V2 ze dne 12.8. 2002, aktivní zóna není stanovena. Pokud záplavová území určena nejsou, mohou vodoprávní úřady při své činnosti vycházet z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou - Viz [kapitola 1.2. Druh a rozsah ohrožení] Záplavová území a území ohrožená povodněmi jsou vyznačena v grafické části povodňových plánů obcí správního obvodu ORP Broumov. Území ohrožená zvláštními povodněmi, která by výrazně přesahovala stanovená záplavová území, se ve správním obvodu ORP Broumov nenacházejí. "Pětiletou vodou" (Q 5 ) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 5 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. "Dvacetiletou vodou" (Q 20 ) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 20 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. 1.1.7 Charakteristika ohrožených objektů a území 1.1.7.1 Ohrožené objekty mimo vodní tok Jednotlivé objekty ohrožené povodní jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je uveden jejich seznam (č.p., majitel, spojení na majitele apod.) Jsou to objekty, které leží v území ohroženém povodněmi. Vlastníci těchto objektů jsou povinni, podle 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zpracovat povodňový plán nemovitosti a nechat si potvrdit jeho soulad s povodňovým plánem obce. Ohrožené objekty mimo vodní tok v území ohroženém povodněmi ve správním obvodu ORP Broumov. - Viz [PŘÍLOHA č. 3] Přehled ohrožených objektů (ČOV, MVE) na vodním toku Stěnava: Malá vodní elektrárna Otovice ř. km 30,338 Martínkovice ř. km 32,341 VEBA Olivětín ř. km 37,750 Čistírna odpadních vod Meziměstí Broumov 15
Přehled ohrožených objektů (ČOV, MVE) na vodním toku Metuje: Čistírna odpadních vod Střemenské podhradí Teplice nad Metují 1.1.7.2 Ohrožené objekty na vodních tocích Jednotlivé ohrožené objekty na vodních tocích jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je uveden jejich seznam (č.p., majitel, spojení na majitele apod.) díla. Tyto objekty představují: malé vodní elektrárny, případně jiné. Jde o vybraná vodní Vlastníci těchto objektů jsou povinni, podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zpracovat manipulační nebo provozní řád, který musí schválit vodoprávní úřad. 1.1.7.3 Ovlivňující objekty Povodňové průtoky mohou ovlivnit vodní díla, zvláště jezy a mosty. Jezy při správné manipulaci mohou pozitivně ovlivnit odtokové poměry. Dodržování manipulačních řádů je věcí zásadní. Odpovědnost za dodržování odpovídají vlastníci nebo provozovatelé. Nízko propustné jezy, jezové konstrukce a mosty ovlivňují odtokové poměry při povodni negativně. Zejména jde o zachytávání splavené dřevní hmoty a jiného vodou unášeného materiálu. Takováto místa musí být předem vytipována a musí jim být při povodni věnována zvláštní pozornost. Někdy se nazývají jako tzv. "kritická místa". Jednotlivé objekty které mohou ovlivnit odtokové poměry při povodni jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je většinou uveden jejich seznam, majitel, spojení na majitele apod. Přehled objektů ovlivňující povodeň: jezy, mosty a mostky na významném vodním toku Stěnava Viz [PŘÍLOHA č. 1] Přehled objektů ovlivňující povodeň: jezy, mosty a mostky na významném vodním toku Metuje Viz [ PŘÍLOHA č. 2] 1.1.8 Seznam obcí ve správním území ORP Broumov Název obce Povodňové Vodní tok Povodňový Datum ohrožení plán zpracování Adršpach nízké Adršpašský potok ano 04/2007 Božanov střední Božanovský potok Hejtmánkovice Liščí potok Heřmánkovice nízké Heřmánkovický ano 05/2008 potok Hynčice vysoké Stěnava nezpracován Jetřichov nízké Jetřichovský potok ano 09/2008 Křinice vysoké Křinický potok ano 07/2008 Martínkovice vysoké Martínkovický p. ano 04/2005 Meziměstí střední Stěnava ano 03/2003 16
Otovice vysoké Stěnava ano 08/2010 Šonov střední Šonovský potok ano 04/2008 Teplice n./m. střední Metuje ano 04/2008 Vernéřovice střední Vernéřovický ano 11/2008 potok Broumov střední Stěnava ano 12/2010 1.1.9 Situace a popis obcí z hlediska protipovodňové ochrany 1.1.9.1 Adršpach Obec je situována (v dlouhém táhlém svahu) po obou stranách Adršpašského potoka, který částečně upraveným korytem meandruje zástavbou. Protéká přirozeným korytem s řadou přemostění různého charakteru. Potok má velký spád a vzhledem k jeho konfiguraci je citlivý na omezení průtočné kapacity. Ohrožuje odvodňovací systém a zahrady přilehlých chalup. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.2 Božanov Povodí Božanovského potoka má přes vlastní obec obdelníkový tvar s orientací od jihozápadu na severovýchod, dolní úsek Božanovského potoka pod obcí má díky levostrannému přítoku Olšina již charakter povodí hruškovitý se stejnou orientací. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Božanovského potoka, do níž v dolní části obce Božanov zaúsťuje zleva údolnice Olšiny podchycující především ploché zemědělsky obhospodařované území. V povodí se nachází téměř 54% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Božanov můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec nemá zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.3 Broumov Městem Broumov protéká řeka Stěnava, která protéká Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od severozápadu, kde u obce Starostín přitéká z Polska, směrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska. Zástavbu je možné charakterizovat jako souvislou zcela se přimykající k toku. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v Broumově Olivětíně podél celého areálu VEBA, textilní závod a.s. V době povodně dochází k vybřežení toku téměř v celé délce v zastavěném území města Broumov. Město Broumov zahrnuje poměrně rozlehlé území s několika městskými částmi: Rožmitál, Benešov, Velká Ves. Povodí Kravského (Benešovského) potoka má v podstatě hruškovitý tvar s orientací od severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Broumov a postupně se zužujícím tvarem pak prochází jižním směrem okrajovou zástavbou města. Vlastnímu povodí je 17
dominantní vyvinutá údolnice Kravského potoka, do níž v dolní části obce Broumov zaúsťuje zprava přítok. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.4 Hejtmánkovice Povodí Liščího potoka má hruškovitý tvar s orientací ze severozápadu na jihovýchod, kde stěžejní část povodí natéká do Hejtmánkovic a postupně se zužujícím tvarem pak prochází jihovýchodním směrem do Broumova. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Liščího potoka, do níž v dolní části Hejtmánkovic zaúsťuje z leva paralelní údolnice podchycující především krátké strmější svahy, výše proti toku pak v Hejtmánkovicích jsou šikmo zaústěny další dva boční pravostranné přítoky. V povodí se nachází téměř 50% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části. Zalesnění je odsunuto na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Hejtmánkovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad, v úseku přecházejícím do města Broumov pak plochy zeleně se pozvolna vytrácejí, objekty jsou stavěny blíže k sobě až vzájemně spojeny, objevuje se více zpevněných ploch. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec nemá zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.5 Heřmánkovice Povodí Heřmánkovického potoka má hruškovitý tvar s orientací od severu k jihu s úzkým koncem v místě zaústěním do Stěnavy, kde stěžejní část povodí protéká obcí Heřmánkovice, přičemž v horním úseku obce se nachází dominantní pravostranný přítok v úseku nad a pod tímto pak dva přítoky levostranné. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Heřmánkovického potoka se třemi dominantními přítoky v horní části obce. V povodí se nachází téměř 30% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy hraničních hor a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Heřmánkovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.6 Hynčice Celou obcí Hynčice protéká řeka Stěnava. Zástavbu v obci Hynčice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v zastavěném území obce Hynčice, kdy při vybřežení vody z vodního toku dochází k zaplavení obytné zástavby a podjezdu pod železnicí, čímž se komunikace stává neprůjezdnou. Obec nemá zpracovaný vlastní povodňový plán. 18
1.1.9.7 Jetřichov Povodí Jetřichovského potoka má obdelníkový tvar s orientací od jihozápadu na severovýchod, kde stěžejní část povodí protéká obcí Jetřichov. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Jetřichovského potoka, bez dalších dominantních přítoků v intravilánu obce. V povodí se nachází téměř 56% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Jetřichov můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad, v úseku přecházejícím do dolního konce obce pak se zástavba zhušťuje. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.8 Křinice Povodí Křinického potoka má částečně vějířovitý tvar s orientací od západu k východu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Křinice a postupně pak prochází jižním okrajem Broumova. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Křinického potoka, do níž průběžně v obci zaúsťují dominantní přítoky nejdříve z levé a pak z pravé strany. V povodí se nachází téměř 44% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Křinice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka potoka je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.9 Martínkovice Povodí Martínkovického potoka má hruškovitý tvar s orientací z jihozápadu na severovýchod, kde stěžejní část povodí natéká do obce Martínkovice a postupně se zužujícím tvarem pak zaúsťuje do Stěnavy v Otovicích. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Martínkovického potoka, se řadou oboustranných přítoků ve střední a horní části obce Martínkovice. V povodí se nachází téměř 47% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Martínkovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 19
1.1.9.10 Meziměstí Zástavbu je možné charakterizovat jako souvislou zcela se přimykající k toku. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v Meziměstí za Městským úřadem a v areálu závodů Cedima Meziměstí s.r.o. a PROMA REHA s.r.o. (dříve Strojtex a Veba, textilní závody a.s.). Město Meziměstí zahrnuje poměrně rozlehlé území s několika vesnicemi. Jedná se o Vižňov, Ruprechtice, Starostín a Březovou. Městem Meziměstí protéká řeka Stěnava, která protéká Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od severozápadu, kde u obce Starostín přitéká z Polska, směrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska. Stěnava v Meziměstí protéká přes střed města obytnou zástavbou a město opouští kolem průmyslových areálů. Řeka je charakteristická v době povodně rychlým a nečekaným vzestupem. Povodí Starostínského potoka má na území České republiky obdelníkový tvar s orientací od severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Starostín. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Starostínského potoka, která nemá na území České republiky žádný dominantní přítok. Povodí Ruprechtického potoka má hruškovitý až vějířovitý tvar s orientací ze severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Ruprechtice, pak prochází jižním směrem k zaústění do Stěnavy. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Ruprechtického potoka, do níž v dolní části obce Ruprechtice zaúsťuje pravostranný přítok, pod obcí pak levostranný přítok. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.11 Otovice Celou obcí Otovice protéká řeka Stěnava, zástavbu v obci můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách řeky. V době povodně dochází k vybřežení toku téměř v celé délce v zastavěném území obce Otovice Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.12 Šonov Povodí Šonovského potoka má postupně vějířovitý tvar s orientací od severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Šonov. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Šonovského potoka, do níž v centru obce Šonov zleva zaúsťují dva dominantní přítoky, v dolní části obce pak je dominantním přítokem pravostranná bezejmenná vodoteč. V povodí se nachází téměř 21% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy hraničních hor a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Šonov můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 20
1.1.9.13 Teplice nad Metují Zástavbu je možné charakterizovat jako souvislou zcela se přimykající k toku. Problémové úseky na významném vodním toku Metuje jsou většinou mimo město, pravidelně v horní části Javoru, kde dochází k vybřežení řeky převážně po okolních loukách, ve střední části pak dochází k opakovanému zaplavování několika objektů a chalup včetně silnice ve směru na Českou Metuji. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.14 Vernéřovice Povodí Vernéřovického potoka má vějířovitý tvar s orientací od jihozápadu na severovýchod, kde stěžejní část povodí natéká do obce Vernéřovice, po překonání polní trati pak vodoteč pokračuje areálem Barumu k Meziměstí do Stěnavy. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Vernéřovického potoka, do níž ve střední části obce Vernéřovice zprava zaúsťují bezejmenné vodoteče podchycující především plošné poměrně rozsáhlé území okolo železniční trati. V povodí se nachází téměř 34% intenzivně obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Vernéřovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.10 Ohrožené komunikace ve správním území ORP Broumov Hlavní přístupové komunikace do obcí ve správní oblasti nejsou zaplaveny a nebo přímo ohroženy záplavou. Mosty na hlavních silnicích jsou ve většině obcí z hlediska průtoku kapacitní. Samozřejmě v případě omezení průtočnosti (nahromadění spláví, vývraty stromů a příbřežní vegetace apod.) propustků a mostních objektů může dojít k přelití přilehlých komunikací vodou. Podrobné řešení ústupových cest musí být zpracováno v jednotlivých povodňových plánech měst a obcí. V tomto povodňovém plánu jsou uvedeny pouze základní popisy situace. Vzhledem k charakteru a konfiguraci území nedojde k velkoplošnému zaplavení území a odříznutí měst a obcí od ústupových cest, které jsou s postupující vodou průjezdné do výše položených míst v zástavbě. Na základě vyhodnocení dopravní situace a průjezdnosti ve správním obvodu ORP Broumov spolupracuje 2. pracovní skupina týlového zabezpečení s Policií ČR a SÚS při uzavírkách, vedení tras odklonu - ORP Broumov - o těchto skutečnostech vede přehled a podává informace Povodňové komisi města Broumov. Správním územím obce s rozšířenou působností Broumov prochází několik důležitých dopravních komunikací. Z důležitých silničních komunikací mohou být povodněmi ohroženy úseky v těchto obcích: - místní komunikace: Meziměstí Broumov v úseku Hynčice objížďka po silnici č. II/302 směr Jetřichov Hejtmánkovice - Broumov 21
- místní komunikace: Broumov Olivětín v úseku třída Soukenická objížďka po silnici č. II/303 směr Broumov třída Osvobození - Hejtmánkovice - místní komunikace: Broumov - Otovice v úseku Otovice před hraničním přechodem s PR objížďka po silnici č. II/302 směr Broumov Meziměstí Mieroszów - silnice č. II/302: Starostín - Meziměstí - Broumov v úseku Meziměstí objížďka po místní a účelové komunikaci směr Ruprechtice u Broumova - Jetřichov - místní komunikace: Teplice nad Metují Javor Dědov Česká Metuje objížďka po místních komunikacích Teplice nad Metují Lachov Police nad Metují Česká Metuje V případě potřeby požádá povodňová komise postižené obce prostřednictvím PK ORP Broumov Správu a údržbu silnic, odloučené pracoviště Náchod, Policii ČR, OŘ Náchod o dočasnou uzavírku silnice a odklon dopravy, respektive o dočasnou místní úpravu dopravního značení v postižených obcích. - Viz [grafická část] Správním územím obce s rozšířenou působností Broumov vede železniční trať č. 026 Broumov Hronov železniční trať č. 047 Teplice nad Metují - Trutnov Trať číslo 026 by mohla být ohrožena povodní v úseku Broumov, Olivětín. Náhradní doprava je řešena autobusovou dopravou firmy P-TRANSPORT. Ostatní tratě nejsou povodněmi ohroženy. Pro povodňovou komisi města Broumov je k dispozici: Terénní automobil: SUZUKI Jimni Garáž v budově Městského úřadu č. III, ul. K Ráji č.p. 220 Klíče a příkaz k jízdě je k dispozici: v pracovní době: vedoucí odborné skupiny I. - analýzy situace a plánování mimo pracovní dobu: vedoucí odborné skupiny I. - analýzy situace a plánování Osobní automobil: Škoda Fabia, Škoda Roomster a Škoda Superb Garáž u budovy Městského úřadu č. II Klíče a příkaz k jízdě je k dispozici: v pracovní době: vedoucí odborné skupiny III. - ochrany obyvatelstva mimo pracovní dobu: vedoucí odborné skupiny III. - ochrany obyvatelstva 22