ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE

Historická pohlednice Lampertice zdroj: webové stránky obce ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracováno ve smyslu 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Pořizovatel územního plánu: OBECNÍ ÚŘAD LAMPERTICE Zpracovatel posouzení: Mgr. Jana Švábová Nezvalová Pavlovova 19, 568 02 Svitavy tel: 608 129 375

Zpracovatelé posouzení Autorizovaná osoba: Mgr. Jana Švábová Nezvalová držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09 Vedoucí zakázky: Mgr. Jana Švábová Nezvalová Pořizovatel územního plánu: Městský úřad Trutnov, odbor rozvoje města a územního plánování Zhotovitelé územního plánu: Ing. arch. Roman Žatecký Ing. arch. Pavel Tomek Objednatel: Obec Lampertice Lampertice 210 541 01 Trutnov Strana: 2 z 66

Obsah PŘEHLED ZKRATEK... 5 ÚVOD... 7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI... 13 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni... 14 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví... 19 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE... 20 2.1. Geologické a geomorfologické poměry... 20 2.2. Hydrologické poměry... 21 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry... 24 2.4. Pedologické poměry... 26 2.5. Biogeografické poměry... 27 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území... 28 2.7. Ochrana přírody a krajiny... 29 2.8. Hmotný majetek a kulturní památky... 30 2.9. Dopravní a technická infrastruktura... 31 2.10. Obyvatelstvo... 32 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce... 33 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY... 34 3.1. Urbanizované území... 34 3.2. Zóny neurbanizované... 35 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 38 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000... 38 4.2. Ovzduší... 38 4.3. ZPF... 38 4.4. Krajinný ráz... 40 4.5. Hluk... 41 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ.... 42 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ.... 49 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000... 49 6.2. Vlivy na biotickou složku krajiny... 49 6.3. Vlivy na ÚSES a prostupnost krajiny... 49 6.4. Vlivy na ZPF resp. PUPFL... 50 6.5. Vlivy na krajinný ráz... 51 6.6. Vlivy na hlukovou situaci... 53 6.7. Vlivy na ovzduší... 53 6.8. Vlivy na veřejné zdraví... 54 6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu... 55 6.10. Vlivy na hydrologické poměry... 56 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 58 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000... 58 7.2. ÚSES a prostupnost krajiny... 58 7.3. ZPF... 58 Strana: 3 z 66

7.4. Krajinný ráz... 58 7.5. Ovzduší... 58 7.6. Hluková situace... 58 7.7. Veřejné zdraví... 58 7.8. Územní plánování... 58 7.9. Hydrologické poměry... 59 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.... 60 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.... 62 10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... 63 11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ... 64 Použité podklady... 66 Strana: 4 z 66

PŘEHLED ZKRATEK B(a)P benzopyren CO oxid uhelnatý ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČSN Česká státní norma ČSÚ Český statistický úřad db(a) ekvivalentní hladina hluku EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) EK Evropská komise EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 EO ekvivalentní obyvatel HG hydrogeologie / hydrogeologický HKK Královéhradecký kraj CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD integrovaná autobusová doprava IDS integrovaný dopravní systém KO komunální odpad KÚ HKK krajský úřad Královéhradeckého kraje LBC lokální biocentrum LV limitní hodnota MCHÚ maloplošné chráněné území MMR ministerstvo pro místní rozvoj MÚK mimoúrovňová křižovatka MZe ministerstvo zemědělství MŽP ministerstvo životního prostředí NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí ČR NO x oxidy dusíku NRP národní rozvojový plán NP národní park OP ochranné pásmo OOP orgán ochrany přírody OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší OŽP ochrana životního prostředí ph vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků PHM pohonné hmoty PHO pásmo hygienické ochrany PM 10 tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) PO ptačí oblast soustavy Natura 2000 PP přírodní park PÚR Politika územního rozvoje PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa PZKO Plán ke zlepšení kvality ovzduší RBC regionální biocentrum Strana: 5 z 66

REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší R11 rychlostní komunikace 11 SEA Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) SO 2 oxid siřičitý SPŽP Státní politika životního prostředí České republiky SUR ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky SVP Směrný vodohospodářský plán SZÚ Státní zdravotní ústav TEN-T Trans European Network - Transport TINA Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe TKO tuhý komunální odpad TTP trvalé travní porosty TZL tuhé znečišťující látky ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace ÚPO územní plán obce ÚP VÚC Územní plán velkého územního celku ÚSES Územní systém ekologické stability UZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR VD vodní dílo VKP významný krajinný prvek VN vodní nádrž VÚC velký územní celek WHO World Health Organisation Světová zdravotnická organizace ZCHÚ zvláště chráněná území ZPF zemědělský půdní fond ZÚR zásady územního rozvoje ZVHS/ZVS zemědělská vodohospodářská správa ŽP životní prostředí Strana: 6 z 66

ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Územní plán Lampertice - návrh na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obec Lampertice zadala zpracování dokumentace vlivu územního plánu na životní prostředí Mgr. Janě Švábové Nezvalové, držitelce autorizace ke zpracování dokumentací a posudků dle 19 zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Královéhradeckého kraje, vydaného v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Lampertice dne 9. 12. 2011. Hlavními důvody jsou: územní plán Lampertice může závažně ovlivnit životní prostředí, stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a na úrovni předloženého návrhu zadáni nebylo možné územní plán dostatečně posoudit dle kritérií, jež stanoví příloha č. 8. zákona. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): V. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů: Odůvodnění: Z posouzení obsahu návrhu zadání, na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a vyjádření věcně příslušných oddělení odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu provedl úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle 10i zákona EIA. Po důkladném prostudování předloženého návrhu zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, a to převážně z těchto důvodů: Předkládaný územní plán nelze dostatečně posoudit ve fázi návrhu zadání. Požadavky na územně plánovací dokumentaci jsou navrženy v rozsahu, kdy nelze vyloučit kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona EIA. Předkládaný návrh zadání nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona EIA. Vyhodnocení by se mělo zaměřit především na možnosti prověření vhodnosti ploch pro možné rekreační využití, z menší části navazující na současně zastavěné území obce, z větší části ve volné krajině, vymezení případně navržených protierozních nebo protipovodňových opatření a dalších funkčních ploch (například pro komerční zařízení, rekreačních a sportovních). Dále by se vyhodnocení mělo zaměřit na případnou výstavbu nové technické a dopravní infrastruktury. /Konec citace./ Na základě této připomínky byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace Územní plán Lampertice na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚPD je MěÚ Trutnov, odbor rozvoje a územního plánování. Zpracování posouzení proběhlo v únoru až srpnu roku 2012. Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byla ÚPD a informace předané jejími zpracovateli Ing. Arch. Romanem Žateckým a Ing. arch. Pavlem Tomkem a pořizovatelem ÚP Městským úřadem Trutnov. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: Návrh zadání územního plánu Lampertice - textová a grafická část územně analytické podklady ORP Trutnov Generel místních ÚSES Trutnovsko (1995) Plán nadregionálního a regionálního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje (Ageris, verze prosinec 2009) Strana: 7 z 66

Koordinované stanovisko KHK k návrhu zadání územního plánu Lampertice Návrh územního plánu Lampertice textová a grafická část Důvody pro pořízení územního plánu Lampertice Obec Lampertice dosud neměla platnou územně plánovací dokumentaci. Zastupitelstvo obce Lampertice rozhodlo na svém zasedání dne 6. října 2011 pořídit pro obec územně plánovací dokumentaci územní plán. Územní plán Lampertice bude pořízen postupem podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb. (dále jen stavební zákon ) a vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška ) a zákona č.500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších změn. Funkci pořizovatele územního plánu pro obec Lampertice bude v návaznosti na ustanovení 6 odst. 1) písm. c) stavebního zákona vykonávat Městský úřad Trutnov (odbor rozvoje města a územního plánování), jako obecní úřad obce s rozšířenou působností Trutnov. Návrh ÚP Lampertice byl zpracován na základě dohodnutého a následně zastupitelstvem obce Lampertice schváleného zadání ze dne 15.12.2011. Požadavky vyplývající ze zadání ÚP Lampertice, po redukci vyplývající z konzultací s DOSS, byly v návrhu ÚP Lampertice splněny. ÚP vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití, plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovuje zásady dopravní a technické infrastruktury. Plochy pro asanaci nejsou v územním plánu Lampertice stanoveny. V návrhu územního plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy: Z01 Z03 = Plochy smíšené obytné venkovské (SV) v severozápadní části obce, s komunikační návazností místních komunikací na silnici III/30022 Z04 Z07 = Plochy smíšené obytné venkovské (SV) v centrální části obce, opět s komunikační návazností místních komunikací na silnici III/30022 Z08 = Plocha smíšená obytná venkovská (SV) v proluce v jižní části obce, navazující na místní komunikaci Z09 = Plocha smíšená obytná venkovská (SV) při vyústění komunikace III/30022 z katastru obce Pro nové plochy bydlení musí být respektována OP komunikací a splněny podmínky platných hygienických limitů (hluk, vibrace ), u ploch Z06, Z07 pak navíc řešeny plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) Z10 = Plocha smíšená obytná rekreační (SR) navazující na stabilizovanou plochu SV v centrální části obce Z11 = Plochy smíšené obytné rekreační (SR) navazující ze západu na stabilizovanou plochu SV v jižní části obce Z12 = Plocha smíšená obytná rekreační (SR) v jižní části obce při hranici s k.ú. Bernartice. Plocha byla v průběhu zpracování SEA vypuštěna. Z13 = Plocha smíšená obytná rekreační (SR) navazující z východu na stabilizovanou plochu SV v jižní části obce. Plocha byla v průběhu zpracování SEA vypuštěna. Plochy rekreace - zahrádkové osady (RZ) v jižní okrajové části obce = společná plocha zahrádkové kolonie s k.ú. Bernartice (viz. ÚP Bernartice) stabilizovaná bez dalšího rozvoje. Z14 = Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) v centrální části obce rozšíření areálu stávajícího fotbalového hřiště Z15 = Plocha výroby a skladování zemědělská výroba (VZ) v západní části obce v komunikační návaznosti na stávající areál VZ, mimo hranici zastavěného území K1 = Přírodně sportovní volnočasový areál DJŠ, dislokovaný v rámci plochy změn v krajině K1 jako plocha NSsp Pro plochy Z01, Z06, Z07 je nutno zpracovat územní studie. Vzhledem k převažujícímu stabilizovanému charakteru v podstatě celé části obce při komunikaci III/30022 v k.ú. Lampertice jako SV = smíšení obytné - venkovské je ve stávajících i v nově navržených plochách nutná mimořádná citlivost při realizaci novostaveb vzhledem ke krajinnému rázu, hustotě zastavění, s výškovým omezením do max. 2 nadzemních podlaží (NP) v rodinných domech a rekreačních objektech v plochách smíšených obytných rekreačních a 1NP s možností obytného podkroví. Základními zásadami celkové koncepce rozvoje obce Lampertice jsou: Strana: 8 z 66

- zachování a v nejvyšší možné míře respektování stávající urbanistické struktury obce, - využití stávající veřejné infrastruktury, - ochrana historických, kulturních, urbanistických a přírodních hodnot v celém řešeném území. Hlavními cíli rozvoje obce jsou: - rozvoj bydlení bydlení v rodinných domech venkovského typu, - rozvoj individuální rekreace - nové využití ploch přestavby - nové využití areálu Dolu Jana Švermy - rozvoj ploch pro podnikání - rozvoj dopravní infrastruktury rychlostní silnice R11, Hlavní požadované směry rozvoje obce: Řešením ÚP vytvořit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území, t.j.: vyvážený vztah hospodářského rozvoje (vymezení ploch výroby a ploch smíšených výrobních), sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek: Vymezení řešeného území Obec Lampertice se nachází cca 12 km severovýchodně od města Trutnov a cca 2 km východně od Žacléře. Obec má charakter lánové obce s rozvolněnou zástavbou, situovanou v údolí Důlního (Lampertického) potoka. Řešené území tvoří správní území obce Lampertice, které se skládá z 1 katastrálního území (kód k.ú. 602782). Velikost řešeného území je cca 584 ha a z toho urbanizované území obce má výměru cca 110 ha. K 31.12. 2011 měly Lampertice 463 obyvatel. Obr.: Schéma řešeného území: Strana: 9 z 66

Koncepční řešení územního plánu Lampertice Urbanistická koncepce vychází především z přírodních podmínek, širších vztahů a stávajícího funkčního využití území, daného historickým vývojem a společensko ekonomickými podmínkami při využití zejména silných stránek rozboru udržitelného rozvoje území ÚAP obce Lampertice. Nová zástavba bude doplňována a rozvíjena s ohledem na historické a krajinné hodnoty sídla. Navržené plochy navazují na zastavěné území obce tak, aby zásah do okolního nezastavěného území byl minimalizován. Nové stavby, s výjimkou ploch VZ = výroba a skladování zemědělská výroba, ve volné krajině nebudou povolovány. Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo z podnětů občanů a požadavků obce a zkušeností s využívání původní urbanistické studie, které byly koordinovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty, na stávající limity využití území a dále upraveny dle názoru zpracovatele. Při řešení ÚP byla respektována stávající technická infrastruktura, její kapacity a možnosti dalšího rozšíření. Nová výstavba, s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území, byla přednostně umisťována na plochy, které lze dopravně obsloužit stávajícím dopravním skeletem, které lze napojit na stávající inženýrské sítě a které přednostně doplňují proluky mezi současně zastavěným územím obce. V zájmu respektování historického rázu obce byly nastaveny regulativy zejména plošného a výškového charakteru tak, aby nedošlo k degradaci rozvolněného rázu obce v plochách mimo komunikaci II/30022. Vzhledem k situování obce v kvalitním životním prostředí rozvolněného sídla v průsmyku mezi Rýchorami a Vraními horami s menšími lesními enklávami, navazující na hodnotnou rozptýlenou a doprovodnou zeleň v krajině, bez větších narušení životního prostředí či znečištění, s ukončenou hlubinnou hornickou činností, vychází návrh Územního plánu Lampertice ze základních krajinných charakteristik včetně zájmů ochrany přírody a krajiny, byly nastaveny podmínky využití území tak, aby tyto hodnoty zůstaly zachovány a byly nadále rozvíjeny. Koncepce dopravní infrastruktury ÚP Lampertice nemění stávající dopravní koncepci v řešeném území, základní dopravní kostru severní části rozvojové osy OS4, jejíž součástí je i správní území obce Lampertice, dnes tvoří státní silnice I/16 Trutnov Královec. Vlastní obec Lampertice je dopravně obsloužena silnicí III/30022 Bernartice - Lampertice Žacléř, vycházející z centra obce Bernartice. Tato silnice na severním okraji Lampertic zaúsťuje do silnice II/300 Královec - Žacléř - Trutnov. Na tuto dopravní kostru navazuje síť místních a účelových komunikaci, včetně dopravních napojení nově navrhovaných lokalit. V územním plánu je vymezen koridor pro připravovanou výstavbu silnice R11, stavba 1109, procházející obcí, je koncovým úsekem dálnice D11 Praha - Hradec Králové Trutnov - státní hranice. Výstavba komunikace D11/R11 je dlouhodobě připravovanou stavbou dopravní infrastruktury ČR a je veřejně prospěšnou stavbou převzatou z návrhu ZÚR Královéhradeckého kraje. U nově budovaných objektů, změnách využití staveb a území bude počet parkovacích stání odpovídat požadavkům stanovených v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Stávající, především nezpevněné parkovací plochy, budou postupně opatřovány bezprašným povrchem, bude vybudováno jejich odpovídající odvodnění a stanovena jasná organizace dopravy. Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava autobusová. Doprava železniční je v současné době ukončena. Vzhledem ke stávající hustotě zastavění, majetkoprávním vztahům nejsou v obci vybudovány segregované pěší tahy podél komunikace III. třídy, s výjimkou centrální části obce. V nových lokalitách je nutné vytvořit prostorové podmínky pro vybudování chodníkové sítě s případnou možností segregovaného napojení na centrum obce s občanskou vybaveností. Koncepce technické infrastruktury Zásobování vodou V obci je vybudován vodovodní systém zásobující z místních zdrojů většinu obyvatel obce (trvalých i přechodných). Do budoucna se předpokládá rozšíření vodovodní sítě. Strana: 10 z 66

Obec Lampertice vlastní veřejný vodovod (obecní), gravitačním systémem je zásobeno pitnou a užitkovou vodou trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo a objekty občanské i technické vybavenosti. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Lampertice. Vzhledem ke dvěma vodním zdrojům mimo vlastní katastrální území je vodovodní síť rozdělena na dva vzájemně nepropojené systémy s velkými tlakovými rozdíly. Stávající vydatnost zdrojů vody a základní vodovodní síť je pro současný i pro plánovaný rozvoj obce dostačující. Potřebu pitné vody pro obec Lampertice 2,29 l.s-1 dává svojí vydatností již jen samotný zdroj ve Vodním údolí v katastru obce Bernartice u Trutnova. Pro obec je nevýhodné a dlouhodobě neúnosné, že oba její zdroje jsou mimo katastrální území obce a zdroj z Bernartic pak pro jižní část obce s vysokým tlakem. Zásobování spotřebiště s tak velkým tlakovým rozdílem není v souladu s platnými normami s tím, že je zásobováno prostřednictvím jediného tlakového pásma. Proto se navrhuje využít vodojemu 200 m3 původně určeného pro Důl J. Šverma s napojením na zdroj hydrogeologických vrtů u Průzkumné jámy Královec pro zásobování vyššího spotřebitelského tlakového pásma obce za současného propojení s rekonstruovaným řadem obce PVC 110 mm. Rozdělení tlakového pásma by bylo vhodné na kótě 515 m.n.m. v rozmezí 5 m. Nižší výškové osídlení by bylo zásobeno plně ze zdroje ve Vodním údolí s přerušovací komorou tlaku. Odkanalizování a čištění odpadních vod V obci Lampertice není vybudována veřejná kanalizační síť ani centrální čistírna odpadních vod. Pro likvidaci odpadních vod se plánuje společná obecní čistírna, která je umístěna na levém břehu říčky Ličná v sousedství křižovatky státních silnic č. 300 22 do Lampertic a č. 300 19 do Kořenova. Na novou čistírnu odpadních vod budou odpadní vody přivedeny oddílnou splaškovou kanalizací. Na novou čistírnu bude napojena především centrální část obce, okrajové části řešeného území budou řešeny individuálně. Čištění odpadních vod je řešeno buď pravidelně vyváženými bezodtokými jímkami, přepadovými septiky nebo domovními čističkami odpadních vod. Zásobování elektrickou energií Způsob zásobování elektrickou energií ze stávající distribuční soustavy tvořené vrchním vedením VN 35 kv, stávajícími trafostanicemi a rozvodnou sítí NN se v ÚP Lampertice nemění. Napojení nových lokalit výstavby bude na rozvody vysokého napětí el. energie ve vazbě na výhledový el. příkon přes distribuční trafostanice, nebo na stávající rozvody nízkého napětí. Nové rozvody el. energie v zastavěném území obce budou řešeny pokud možno kabelizací. Je třeba vzít v úvahu a respektovat ochranná pásma energetických sítí. Zásobování obce plynem V ÚP Lampertice koncepce technické infrastruktury napojení obce na plynovod neuvažuje. Nakládání s tuhým domovním odpadem Stávající způsob zneškodňování tuhého domovního odpadu, který je zajišťován pravidelným svozem specializovanou společností bude i nadále zachován. ÚP Lampertice nevymezuje v řešeném území plochy pro skládky, spalovnu nebo kompostárnu. Koncepce občanského vybavení a veřejné infrastruktury Stávající koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury se návrhem ÚP Lampertice nemění. Koncepce veřejných prostranství Stávající koncepce veřejných prostranství se návrhem územního plánu nezmění. Koncepce uspořádání krajiny ÚP Lampertice vymezuje dvě plochy pro provedení změn v krajině obě situované v areálu bývalého Dolu Jana Švermy, v ploše K1 je uvažováno využití jako sport v přírodním prostředí a v ploše K2 zalesnění. Návrhem územního plánu Lampertice bude v řešeném území vymezen územní systém ekologické stability (ÚSES), skládající se z následujících prvků: nadregionální biokoridor K28, regionální biocentrum H001 Žacléřské a lokální biocentra (BC 11, BC 12) a lokální biokoridory (BK 10-11, BK 11-12, BK 12-13). Zástavbou v zastavitelných plochách i zástavbou v zastavěném území nebude snížena prostupnost krajiny. Strana: 11 z 66

Stávající koncepce systému cest v krajině, včetně pěších cest (i turistických tras) a cyklotras se ÚP Lampertice nezmění. ÚP Lampertice nevymezuje žádné plochy pro návrh protierozních opatření ani žádné plochy pro realizaci protipovodňových opatření. Veřejně prospěšné stavby ÚP Lampertice vymezuje jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, pouze plochu označenou Z100 - koridor rychlostní silnice R 11. Jako veřejně prospěšná opatření jsou potom vymezeny skladebné prvky ÚSES. Vymezení ploch přestavby a ploch územních rezerv ÚP Lampertice nevymezuje žádné plochy územních rezerv. V návrhu územního plánu je vymezena plocha přestavby P1 na místě bývalého zemědělského areálu určená pro lehký průmysl a skladování. Strana: 12 z 66

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších, koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) -Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2003, aktualizace na léta 2007-2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Strategie rozvoje kraje 2006-2015 Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010-2013 Program rozvoje kraje 2008-2010 Program rozvoje cestovního ruchu (2008) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v Královéhradeckém kraji (2004) Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (2004) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje - verze 04/2004 Strana: 13 z 66

Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2009) Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (V současní době je vyhotoven návrhu konceptu aktualizace, který je předložen k připomínkování. ) Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007-2009. 1. Aktualizace pro období 2008-2009. Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2008 2010 Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, (2007) Koncepce prevence kriminality na léta 2009 až 2011 v Královéhradeckém kraji Strategie rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje 2007-2015 Koncepce protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje (2010) Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Místní úroveň ÚAP ORP Trutnov Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Lampertice na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení. 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR) 1 Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Celé řešené území spadá dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje do Rozvojové osy republikového významu (OS 4). OS 4 Praha - Hradec Králové/Pardubice - Trutnov - hranice ČR/Polsko (- Wroclaw) vymezena jako území obcí mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D11, koridory připravovaného pokračování dálnice D11 a připravované rychlostní silnice R11 a železniční trať č. 010 v úseku Praha Pardubice. Vymezení: Území ovlivněné dálnicí D11 a jejím připravovaným pokračováním do Jaroměře, připravovanou rychlostní silnicí R11 Jaroměř Trutnov hranice ČR/Polsko, železniční tratí č. 010 v úseku Praha Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje stanovuje PÚR následující relevantní priority (upraveno pro účely posouzení): Strana: 14 z 66

(14) 1 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice..bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurence-schopnost. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření..v rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace je-jich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobo-vání území energiemi. Komentář zpracovatele: Z výše uvedeného lze konstatovat, že návrh územního plánu Lampertice je navržen v souladu s prioritami územního plánování tak, jak jsou stanoveny Politikou územního rozvoje. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší V rámci prioritní oblastí životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle SPŽP: 1 Pro snadnější orientaci odpovídá v závorce uváděné číslování odstavcům originálního znění Politiky územního rozvoje Strana: 15 z 66

1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Komentář zpracovatele: V rámci posouzení vlivů návrhu ÚP Lampertice na životní prostředí nebyly identifikovány žádné významně negativní vazby vůči přijatým cílům SPŽP. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR) Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04). Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzované změně územního plánu: podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; Strana: 16 z 66

podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Cíle aktualizovaného dokumentu jsou: stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR, určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury. Dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady, připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů), zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). Komentář zpracovatele: Návrh ÚP Lampertice je navržen v souladu s cíli Strategického rámce udržitelného rozvoje. Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, ochrana ozónové vrstvy Země, ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA návrhu územního plánu) stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; Strana: 17 z 66

stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace. Komentář zpracovatele: V rámci posouzení vlivů ÚP Lampertice na životní prostředí nebyly identifikovány žádné významně negativní vazby vůči této koncepci. Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu Health for all in the 21st century, který následně rozpracovala do strategického dokumentu Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ; CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ; CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY. Komentář zpracovatele: Návrh ÚP Lampertice nevykazuje žádné negativní vazby vůči Zdraví 21. Strana: 18 z 66

1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Návrh územního plánu Lampertice by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP Složka ŽP Referenční cíl ochrany ŽP 1. ovzduší, klima 1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. 2. voda funkce vodních útvarů 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na 3. půda a horninové prostředí zabezpečení jejích funkcí; 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního 6. hluk plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví determinanty lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody 8. sídla, urbanizace a krajiny Strana: 19 z 66

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Geologické a geomorfologické poměry Geologie Geologicky je zájmové území součástí Podkrkonošské pánve, která náleží k nemetamorfovaným částem svrchního paleozoika. Jsou zde zastoupeny permské sedimenty. Podkrkonošská pánev je tvořena sledem sedimentů do mocnosti 1000 m, sedimentace začíná v nejvyšším vestfálu a končí ve v. části pánve ve spodním triasu. Subsekventní magmatické horniny jsou reprezentovány ložními žilami a subaerickými příkrovy bazaltových a andezitových hornin v komplexech sedimentů spodnopermského stáří. Stejného stáří jsou i kyselé vulkanity. Obr.: Geologická mapa zájmového území (zdroj: mapový server ČGS) Surovinové zdroje Do katastrálního území Lampertice zasahuje dobývací prostor DP 20060 Žacléř a prognózní zdroj B 3 07 5000 Žacléř. Dobývací prostor je chráněným ložiskovým územím. Evidenci těchto území vede ministerstvo životního prostředí ČR. V chráněném ložiskovém území je možno zřizovat stavby a zařízení, které q Strana: 20 z 66

nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen za souhlasu dle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ÚP Lampertice nevymezuje žádné další plochy dobývání nerostů. V řešeném území se nenachází žádné aktivní ani jiné sesuvy. Geomorfologické poměry Řešené území náleží z geomorfologického hlediska do Krkonošsko jesenické subprovincie. Bližší členění dle Vyšších geomorfologických jednotek České republiky: systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina (I) subprovincie: Krkonošsko jesenická (I4) oblast: Orlická podsoustava (I4B) celek: Broumovská vrchovina (I4B-1) podcelek: Žačléřská vrchovina okrsek: Bernartická vrchovina Širší zájmové území se vyznačuje rozmanitým a poměrně členitým georeliéfem, který je výsledkem dlouhodobého geologického vývoje. Výškové rozpětí je v rozmezí od cca 460 m n.m. v Lamperticích v údolí Důlního (Lampertického) potoka až po kopec Hůrka o nadmořské výšce 596 m n.m. v severovýchodní části katastru. Krkonošsko-jesenická soustava je výsledkem starohorních a prvohorních horotvorných procesů, z nichž poslední variský (hercynský) vyvrcholil v průběhu karbonu. Do oblasti zasahují dvě podsoustavy Krkonošská a Orlická. Bernartická vrchovina představuje severní část Žacléřské vrchoviny. Jedná se o plochou vrchovinu převážně v povodí Úpy, na severu Bóbru. Podloží představují karbonské slepence, pískovce a jílovce s porfyry a melafyry. Rozčleněný erozně denudační reliéf se vyznačuje litologicky podmíněnými sedimentární stupňovinami se strukturně podmíněnými tvary (strukturní hřbety, suky, strukturně denudační plošiny) a antropogenní tvary po těžbě uhlí na Žacléřsku (haldy, odvaly). Významnými body jsou Hřebínek 632 m n.m., Královecké sedlo 528 m n.m., Na popravišti 635 m n.m., Valy 599 m n.m. Bernartická vrchovina je středně zalesněná převážně smrkovými porosty. 2.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Zájmové území náleží do úmoří Baltického moře, hlavního povodí řeky Labe a na rozhraní hlavního povodí Odry, do kterého zasahuje severní okraj katastru obce. Převážná většina území náleží do dílčího povodí řeky Úpy. V území se nachází řada drobných povodí. Obr.. Hydrologická povodí 4. řádu Strana: 21 z 66

Členění z vodopisného hlediska: hlavní povodí řeky 1-00-00 Labe. dílčí povodí 1-01-02 Úpa a Labe od Úpy po Metuji drobné povodí 1-01-02-027/0 Lampertický potok drobné povodí 1-01-02-028/0 Líčná do severní části katastru zasahuje i povodí řeky Odry: hlavní povodí řeky 2-00-00 Odra dílčí povodí 2-04-05 Bobr po Kwisu drobné povodí 2-04-05-005/0 Černý potok Zájmové území je zachyceno na základní vodohospodářské mapě ČR listy 03-42 Trutnov v měřítku 1:50 000. Ústředním recipientem území je řeka Úpa - číslo hydrologického pohoří 1-01-02-023. Úpa pramení v Krkonoších pod Studniční horou v nadmořské výšce 1432 m. Úpa je z vodohospodářského hlediska významným vodním tokem, pstruhová voda nad ústím Lhoteckého potoka k pramenům, mimopstruhová voda na ostatním toku. Povodí Úpy má 175,61 km 2. Řešené území je odvodněné Líčnou, především jejím přítokem Lampertickým (Důlním) potokem a rovněž Lesním potokem do řeky Úpy. Líčná pramení při státní hranici s Polskem ve výšce 645 m n.m., ústí zleva do Úpy u Trutnova, délka toku je 17,5 km. Severní okraj katastru obce zasahuje do povodí Odry, je odvodňován Černým potokem do řeky Bobr. Obec Lampertice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Likvidace odpadních vod od rodinných domů a bytových objektů v obci je řešena: 1. bezodtokové jímky (žumpy), které jsou vyváženy k dalšímu zpracování na městské ČOV Žacléř Bobr nebo ČOV Trutnov - Bohuslavice nebo na polní pozemky dle projednaného a schváleného rozvozového plánu. Strana: 22 z 66