Návrh plánu výzkumné činnosti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i. na rok 2014
Úvod Východiskem pro výzkumnou činnost VÚPSV, v.v.i. v následujícím období je "Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v.v.i. na léta 2011-2017", který byl schválen Radou VÚPSV, v.v.i. na jejím jednání v lednu 2010. V tomto smyslu bude činnost VÚPSV, v.v.i. orientována do 3 základních oblastí: - na řešení grantových projektů, - na řešení úkolů v rámci institucionálního rozvoje, - na řešení úkolů v rámci další činnosti. V souladu s tímto základním koncepčním dokumentem bude pozornost věnována studiu v následujících výzkumných okruzích: - Přehledové, teoreticko-metodologické a komparativní studie o sociálních politikách a agendách v zemích EU, popř. OECD - Dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce - Dlouhodobé monitorování problematiky sociální diferenciace a marginalizace, sociálního vyloučení a chudoby, stejně jako i vybraných opatření, která napomáhají jejich předcházení a omezení - Dlouhodobé sledování a hodnocení faktorů, které způsobují nerovnováhy na trhu práce, a hodnocení opatření, která tyto nerovnováhy odstraňují - Monitorování procesů migrace a politik integrace cizinců na trhu práce a ve společnosti - Hodnocení politiky sociálních služeb v širší perspektivě - Hodnocení trendů demografického vývoje a možností rodinné politiky v návaznosti na další veřejné politiky čelit jeho sociálním dopadům - Hodnocení trendů v rozvoji kapacity veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sociální politice - Monitorování vývoje sociálního dialogu a pracovních podmínek Podrobný seznam projektů a jejich stručná charakteristika jsou uvedeny v následujícím textu. 3
Přehled všech řešených projektů část I.: grantové projekty projekt č. 1 Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR projekt č. 2 Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 projekt č. 3 Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb projekt č. 4 Metodika prevence ztráty bydlení v ČR projekt č. 5 Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči projekt č. 6 Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování projekt č. 7 Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce projekt č. 8 Pojetí sociální pomoci a metodika integrace sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi projekt č. 9 Využití propojených databází evidence v oblasti nezaměstnanosti a v oblasti evidence dávek hmotné nouze k monitorování situace v oblasti aktivního začleňování 4
projekt č. 10 Indikátory strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice projekt č. 11 Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravu projekt č. 12 Návrh informačního systému o rodinách imigrantů z třetích zemí projekt č. 13 Kvantitativní a kvalitativní ukazatelé pro hodnocení integrace cizinců z třetích zemí v ČR s důrazem na problematiku slučování rodin a čerpání sociálních dávek projekt č. 14 Jak slouží Centra pro integraci cizinců z třetích zemí? Výzkumná sonda do činnosti Centra pro integraci cizinců z třetích zemí v Praze projekt č. 15 Nové formy denní péče o děti v České republice projekt č. 16 Migrant Men s Well-Being in Diversity projekt č. 17 EIRO (European Industrial Relations Observatory), EWCO (European Working Conditions Observatory), ERM (European Restructuring Monitor) projekt č. 18 Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začlenění ruské komunity do většinové společnosti projekt č. 19 Průzkum veřejného mínění cizinců z třetích zemí o otázkách integrace a jejich náhledů na majoritní společnost a život v ní 5
část II.: institucionální rozvoj projekt č. 1 Knihovnicko-informační služby projekt č. 2 Vydávání časopisu FÓRUM sociální politiky projekt č. 3 Zlatý fond sociální politiky část III.: další činnost projekt č. 1 Ekonomický přínos pracovních imigrantů, zejména druhé a dalších generací projekt č. 2 Nelegální zaměstnávání (nejen) cizinců a jeho dopady na veřejné rozpočty projekt č. 3 Analýza kvalifikačních potřeb zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje pro účely cílení rekvalifikačních kurzů projekt č. 4 Vyhodnocení dílčích opatření v oblasti zahraniční zaměstnanosti a jejich dopad na trh práce v ČR projekt č. 5 Bulletin No 29 Vývoj hlavních ekonomických ukazatelů České republiky 1990-2013 projekt č. 6 Monitoring změn v důchodových systémech v zemích EU a OECD projekt č. 7 Vyhodnocení existujících domácích výzkumů a dat v oblasti bezdomovectví a návrh realizace výzkumu zaměřeného na získání chybějících klíčových dat o bezdomovectví v ČR nezbytných pro vytváření politik zaměřených na tuto cílovou skupinu projekt č. 8 Role lokálních vlád při řešení problémů sociálního začleňování 6
projekt č. 9 Chudoba, deprivace a sociální vyloučení v rodinách vychovávajících děti projekt č. 10 Příjmová chudoba a materiální deprivace seniorů v České republice v širších souvislostech projekt č. 11 Způsoby automatického přizpůsobení důchodového věku naději dožití v zemích EU projekt č. 12 Minimální podmínky pro nárok na starobní důchod projekt č. 13 Způsob a důvody stanovení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné 7
Podrobná charakteristika všech řešených projektů část I.: grantové projekty projekt č. 1 Reforma veřejných služeb zaměstnanosti v ČR V roce 2011 byla v České republice spuštěna reforma sociální politiky a politiky zaměstnanosti, jejíž součástí byla zásadní změna organizační struktury a nové vymezení kompetencí služeb zaměstnanosti. Cílem ustavení Úřadu práce ČR dnem 1. dubna 2011 bylo umožnit zavedení komplexnějších a zároveň individualizovaných řešení politiky zaměstnanosti, zvýšit provázanost řešení sociální politiky a politiky zaměstnanosti přenesením výkonu agend nepojistných sociálních dávek na ÚP ČR, soustředit odpovědnost za realizaci obou politik do jednoho místa, zvýšit dostupnost služeb pro obyvatele zvýšením počtu pracovišť úřadu (zřízení kontaktních pracovišť úřadu apod.). V konečném důsledku bylo cílem reformy přizpůsobit strukturu a činnosti dnešním potřebám trhu práce, zvýšit efektivitu poskytovaných služeb i snížit jejich finanční náročnost. Téměř dvouleté fungování služeb zaměstnanosti v nové podobě umožňuje posoudit, zda bylo dosaženo cílů organizační a institucionální reformy služeb zaměstnanosti, ověřit schopnost spolupráce Úřadu práce ČR (krajských poboček) s partnery na regionálním trhu práce, efektivnost rozmístění jednotlivých druhů pracovišť úřadu, účinnost a schopnost realizace APZ a poskytování individualizovaných služeb v dnešním ekonomicky náročném období i jejich připravenost na budoucí programové období 2014-20. První, dílčí zjištění ukazují na skutečnost, že realizace reformy nejenže nevedla k naplnění záměrů autorů reformy, ale dokonce její realizací dochází k ohrožení výkonu státní politiky zaměstnanosti, která je garantovaná zákonem v oblasti informační, poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Ohroženo je tak i dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020. Hodnocením efektů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy se doposud nikdo komplexně, ve všech svých důsledcích, nezabýval. Stejně tak ani není doposud zmapován současný stav veřejných služeb zaměstnanosti - zejména rozsah a kvalita nabízených služeb nezaměstnaným a zaměstnavatelům - a politiky zaměstnanosti, na jehož základě by došlo k navržení potřebných směrů dalšího postupu a rozvoje veřejných služeb zaměstnanosti. V tom spočívá hlavní přínos předkládaného projektu. Cílem projektu je, na základě zhodnocení současného stavu služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po spuštěné reformě, analýzy zahraničních zkušeností a diskusí s experty na danou problematiku vytvořit metodiku postupů vedoucích k efektivnímu 8
zajištění a dalšímu rozvoji výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Účelem projektu je přispět: 1. k šíření znalosti mezi zaměstnanci MPSV (odbor 4) a GŘ ÚP o reálných dopadech reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 2. k šíření znalosti o reálném stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zejména rozsahu a kvality nabízených služeb uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům a připravenosti na dosažení národních cílů politiky zaměstnanosti v rámci strategie EVROPA 2020; 3. k zajištění efektivnějšího výkonu veřejné služby zaměstnanosti a trhu práce, která má v tržním prostředí nezastupitelnou úlohu a je zákonem stanovenou součástí státní politiky zaměstnanosti; 4. ke zvýšení kreditu veřejných služeb zaměstnanosti, tj. že veřejné služby zaměstnanosti budou skutečnou službou svým klientům - zejména uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům. Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický nástroj, který výrazně přispěje k podpoře zajištění efektivního výkonu veřejných služeb zaměstnanosti. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním materiálu Metodika postupů ve veřejných službách zaměstnanosti. Východiskem pro zpracování uvedeného materiálu budou výstupy vytvořené v prvním roce realizace projektu: Konkrétně se bude jednat o: 1. výsledky terénního šetření zahrnující detailní popis a hloubkové zhodnocení současného stavu veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti po reformě - zhodnocení rozsahu a kvality nabízených služeb nezaměstnaným a uchazečům o zaměstnání; 2. výsledky analýzy dopadů reformy veřejných služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti realizované v ČR v období 2011-12 z hlediska naplnění jak explicitně stanoveného cíle (úspory), tak dalších záměrů reformy; 3. zahraniční zkušenosti (např. reformní kroky v SRN známá Hartzova reforma). Na začátku druhého roku řešení projektu bude zpracována pracovní verze metodiky navrhovaných postupů, která bude předložena ke kritické reflexi odborníkům z praxe. Konečná verze metodiky určená k certifikaci bude zpracována do konce června 2015, kdy bude zahájen proces certifikace. Následně bude předána Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které o využití výše navržené metodiky předběžně projevilo zájem. Doprovodnými výstupy projektu budou odborný článek (předpokládané zahájení recenzního řízení únor 2015) a odborná monografie. Termín ukončení projektu červenec 2015 Řešitel: Mgr. Jaromíra Kotíková 9
projekt č. 2 Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území města Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 Jednou z klíčových kompetencí, kterou město Písek jako obec s rozšířenou působností má, je poskytování celého spektra sociálních služeb pro osoby, které v tomto regionu žijí. Pro realizaci těchto činností však město nemá k dispozici dostatek informací především z hlediska dlouhodobých vizí, koncepcí a strategií. Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování je nutno vycházet ze dvou hlavních premis: - celá baterie sociálních služeb tak, jak jsou definovány v zákoně o sociálních službách, by měla být k dispozici v zásadě na území každého kraje, - při rozhodování o vybavenosti jednotlivých obcí (měst) a jejich spádových území je nutno mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města) a jejího spádového území. V tomto smyslu je proto třeba zabývat se např. tím: - jaká má být optimální velikost obce (města), v níž je již možné zabezpečovat kvalifikovaně a racionálně jednotlivé sociální aktivity, - jaká jsou kritéria pro vymezení různě velkých území, v nichž lze jednotlivé služby účelně rozvíjet. V celém procesu plánování sociálních služeb jsou poněkud do pozadí zatlačeny tyto velmi významné okruhy: - provedení analýzy sociálně demografického vývoje obce (města) a jejího spádového území (popř. kraje) se zaměřením na vývoj těch věkových skupin, které jsou stěžejními příjemci sociálních služeb, - porovnání vybavenosti daného města nebo regionu s doporučenými hodnotami vybavenosti potřebnými sociálními službami s vybaveností v sousedních regionech, popř. s celorepublikovými hodnotami, s příčinami zjištěných odchylek a s aktuálními trendy vývoje sociálních služeb v evropských zemích, - vazby sociálních služeb na související odvětví, zejména na zdravotní péči, bytovou politiku a dopravní obslužnost (tyto vazby jsou nezbytné především vzhledem k přípravě systému dlouhodobé péče a důrazu a poskytování sociálních služeb v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů), - časová diferenciace jednotlivých navrhovaných opatření (dlouhodobé cíle, střednědobé priority a roční akční plány) a jejich ekonomická kvantifikace. Účelem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 tak, aby město mělo k dispozici dostatek informací o potřebách občanů v sociální oblasti a mohlo na ně v předstihu reagovat. Cílem projektu je zpracovat dlouhodobou strategii rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností tak, aby město mělo k dispozici kvalitní informační materiály, na jejichž základě by mohlo přistupovat k řešení potřeb občanů v sociální oblasti 10
V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území Písku jako obce s rozšířenou působností do r. 2030 umožní městu Písek včas reagovat na aktuální demografické trendy a očekávané sociální situace. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. projekt č. 3 Náklady na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb Přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, došlo k definování práv a povinností všech aktérů, kteří se podílejí na poskytování sociálních služeb klientům. Koncipováním nové sociální dávky - příspěvku na péči - byl nově definován systém financování služeb sociální péče, mělo dojít k odstranění závislosti poskytovatelů sociálních služeb na přiznání dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů, a tím mělo být vytvořeno dynamizující prostředí, které by umožnilo rozvoj této oblasti v systému sociální ochrany občana. Tyto cíle však nebyly naplněny. Klíčovým důvodem této skutečnosti je fakt, že zdravotní pojišťovny - především VZP - nehradí pobytovým zařízením sociálních služeb náklady na lékařem indikovanou a zdravotnickými pracovníky skutečně provedenou a vykázanou ošetřovatelskou a rehabilitační péči ve skutečné výši, ale významným způsobem jim krátí výši těchto úhrad. Důsledkem této skutečnosti je fakt, že poskytovatelé sociálních služeb jsou i nadále závislí na poskytování dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, na jejichž přiznání však nemají právní nárok. V důsledku této skutečnosti tak nedochází ke zvyšování nabídky poskytovaných sociálních služeb, což v důsledku aktuálních demografických trendů může v následujících letech vést k omezení dostupnosti těchto služeb. Cílem předkládaného projektu je proto aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. Pro naplnění tohoto cíle bude v 10-12 pobytových zařízeních sociálních služeb (jejich výběr bude konzultován především s Asociací krajů ČR) provedeno šetření rozsahu lékařem indikované a zdravotnickými pracovníky skutečně poskytnuté a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče na celkovém vzorku cca 1 200 klientů těchto zařízení. Terénní šetření bude realizováno podle stejné metodiky, podle níž bylo realizováno šetření v r. 2008. Získané údaje o rozsahu poskytované ošetřovatelské a rehabilitační péče tak budou členěny v závislosti na pohlaví a věku klienta, jeho zdravotním stavu (diagnóza, mobilita, smyslové omezení, schopnost samostatně přijímat stravu, orientace, komunikace, inkontinence) 11
a míře závislosti vyjádřené stupněm přiznaného příspěvku na péči. Tato skutečnost umožní porovnat zjištěné údaje s dříve realizovaným šetřením, navrhnout nový systém financování ošetřovatelské a rehabilitační péče a následně koncipovat návrh na změnu systému financování sociálních služeb. Účelem projektu je na základě provedení aktualizace dříve získaných poznatků o výši nákladů lékařem indikované a zdravotními pracovníky provedené a vykázané ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb navrhnout nový systém financování této péče a tím přispět ke koncipování návrhu nového systému financování sociálních služeb. Tento návrh by měl odstranit závislost poskytovatelů služeb sociální péče na přiznání dotací a příspěvků z veřejných zdrojů, posílit jejich ekonomickou stabilitu a přispět k rozvoji sociálních služeb. Současný systém financování neumožňuje poskytovatelům sociálních služeb rozšiřovat nabídku poskytovaných služeb, soustavně se zvyšuje počet neuspokojených žadatelů o umístění v pobytových zařízeních. V souvislosti se stárnutím populace se jedná o dlouhodobě neudržitelný stav. Zkušenosti z Německa ukazují, že zavedením nového systému financování sociálních služeb v r. 1995 došlo během velmi krátké doby ke zvýšení zaměstnanosti v sociální oblasti, počty neuspokojených žadatelů o poskytování sociálních služeb se dramaticky snížily. Navazující propočty pro ČR ukázaly, že správným nastavením systému financování služeb sociální péče by bylo možno vytvořit cca 11 tis. nových pracovních míst, což by výrazně přispělo k řešení dnes existujících problémů v této oblasti. Cílem předkládaného návrhu projektu je aktualizovat dříve provedené kvantifikace skutečné výše nákladů na ošetřovatelskou a rehabilitační péči v pobytových zařízeních sociálních služeb a navrhnout nový systém jejího financování tak, aby mohl být nastaven nový systém financování sociálních služeb, který by přispěl ke zvýšení efektivnosti jejich poskytování a financování. V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů. Na základě výsledků terénního šetření o rozsahu nákladů na poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb budou navrženy úpravy systému jejího financování, na jejichž základě bude moci být koncipován takový návrh financování služeb sociální péče, který přispěje ke zvýšení efektivnosti jejich financování a poskytování. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. 12
projekt č. 4 Metodika prevence ztráty bydlení v ČR Oblast bydlení představuje jeden z klíčových aspektů sociálního vyloučení: jednak se v ní výrazně projevují dopady vyloučení prostřednictvím nejrůznějších společenských mechanismů (chudoba, předluženost, diskriminace, stigmatizace ad.) a jednak deprivace v oblasti bydlení dále výrazně prohlubuje problémy v ostatních oblastech života. Projevy sociálního vyloučení jsou zde spojeny zejména s neodpovídající kvalitou ubytování, prostorovou koncentrací a související prostorovou stigmatizací, dále také s rizikem ztráty bydlení a bezdomovectvím. Ztráta bydlení představuje extrémní formu vyloučení jednotlivců a rodin, a znamená závažný problém také v rovině společenské. V České republice je riziku ztráty bydlení věnována stále větší pozornost, navrhované postupy jsou však zatím spíše parciální a zaměřené na přístup lokálních vlád při řešení již vzniklých problémů spojených zejména s bydlením v obecních bytech (především jde o řešení problémů spojených s dlužným nájemným a případně také s bydlením v nevyhovujících ubytovnách); na národní úrovni představují nejvýznamnější nástroj sociální dávky (doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení). Menší pozornost je věnována včasné identifikaci rizika ztráty bydlení, resp. bezdomovectví, a vytvoření integrovaných služeb zaměřených na řešení problémů ještě před jejich vyhrocením. Projekt reaguje na skutečnost, že v České republice v současné době nejsou dostatečně rozvinuty nástroje prevence ztráty bydlení. Zejména chybí vhodně nastavený systém vzájemně provázaných a koordinovaných postupů klíčových aktérů v této oblasti sociální politiky. Absentuje rovněž metodický postup prevence, což se projevuje v roztříštěnosti a neúplnosti zaváděných dílčích opatření. Cílem navrhovaného projektu je vytvořit metodiku prevence ztráty bydlení v České republice. K dosažení tohoto cíle bude provedena (a) analýza problému rizika ztráty bydlení a vyhodnocení existujících přístupů v ČR a (b) rozbor existujících nástrojů prevence ztráty bydlení formulovaných na národní úrovni v rámci zemí EU a programů zaměřených na prevenci ztráty bydlení ve vybraných evropských městech (jejich nastavení, případně zkušenosti s implementací). Na základě analýzy problému a vyhodnocení existujících zahraničních přístupů bude formulován postup prevence ztráty bydlení odpovídající podmínkám v ČR. Výsledkem projektu bude metodika prevence ztráty standardního bydlení v České republice formulovaná jako komplexní nástroj veřejné politiky, který bude zahrnovat (a) různé úrovně veřejné politiky ve vzájemných vazbách tak, aby byl nastavený preventivní systém komplexní, funkční a účinný a (b) postup identifikace osob/ domácností ohrožených ztrátou (standardního) bydlení tak, aby byla zajištěna co nejlepší cílenost preventivního mechanismu. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D. 13
projekt č. 5 Využívání poznatků sociálního šetření v sociální práci se žadateli o příspěvek na péči Příspěvek na péči (PnP) je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. PnP slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, ať již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem. Od počátku zavedení PnP (tj. od roku 2007) je sociální šetření nedílnou součástí řízení o přiznání této sociální dávky (viz zk. 108/2006 Sb.), přičemž dle zákona by posudkoví lékaři měli při stanovování stupně závislosti k výsledkům tohoto sociálního šetření přihlížet. Ve skutečnosti je však využití těchto výsledků v rámci řízení o PnP velmi omezené. V důsledku předchozích změn v oblasti řízení o PnP a implementace Sociální reformy I. se poznatky získané během sociálního šetření stále méně předvídatelným způsobem odrážejí v posudcích vydaných posudkovými lékaři a dochází tak k dominanci medicínského pojetí nad sociálním. Neujasněnost perspektiv a očekávání posudkových lékařů a sociálních pracovníků je pak zdrojem neefektivity celého systému, neboť sociální šetření jsou prováděna za cenu nezanedbatelných časových, finančních a často i emočních nákladů, aby pak velká část takto získaných informací o situaci žadatele nebyla při rozhodnutí zohledněna, ani využita pro zajištění optimální péče příjemci PnP. Záměrem projektu je proto podpořit změnu využívání poznatků získaných prostřednictvím sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP, a to ze dvou hledisek: Za prvé z hlediska relevance a uplatnění poznatků sociálního šetření při posuzování stupně závislosti žadatele o PnP, potažmo při společném rozhodování posudkových lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení a sociálních pracovníků Úřadu práce ČR o přiznání PnP. Dosažení změny využívání poznatků ze sociálního šetření v této oblasti zvýší efektivitu rozhodování o nároku na PnP, neboť toto rozhodování bude vycházet z detailnějších informací o funkčním dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žadatele na jeho schopnost zvládat základní životní potřeby zahrnujících rovněž sociální aspekty této životní situace. Bude tak sníženo riziko, že PnP bude přiznán neoprávněně (tj. plýtvání veřejnými zdroji), či v neadekvátní výši, a rovněž že příspěvek nebude přiznán osobě, která je skutečně závislá na pomoci druhých (tj. zhoršení péče a kvality života závislé osoby). Za druhé z hlediska zprostředkování komplexní pomoci se zvládáním životních obtíží žadatelů a rodinných pečovatelů, které přesahují poskytnutí PnP. Dodejme, že podpora rodinných pečovatelů je současně jednou z priorit Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Hlavním cílem projektu je navrhnout a zdůvodnit metodický nástroj, který významně podpoří změnu dosavadního (ne)využívání poznatků získaných v rámci sociálního šetření pro účely řízení o přiznání PnP. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním Metodiky sociálního šetření v rámci řízení o PnP, která bude sociálním pracovníkům ÚP ČR pověřeným výkonem agendy PnP poskytovat návod, jaké poznatky o potřebách a životní situaci žadatele a jakým způsobem mají být v rámci sociálního šetření shromážděny. 14
Východiskem pro zpracování Metodiky budou: (1) výsledky terénního šetření realizovaného v prvním roce řešení projektu zahrnující detailní popis a hloubkové porozumění tomu, jaká pojetí sociálního šetření a jaká očekávání vůči jeho výsledkům jsou v současnosti v ČR v souvislosti s řízením o PnP uplatňována; (2) zahraniční zkušenosti; (3) kritická reflexe navrhovaných postupů odborníky z praxe. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: prof. PhDr. Libor Musil, CSc. projekt č. 6 Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska sociálního začleňování Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz bude kladen na podporu sociálních služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče. Analyzovány budou předpoklady pro poskytování ambulantních, terénních a pobytových sociálních služeb, které poskytují péči a pomáhají seniorům. Tyto otázky jsou v současné době vysoce aktuální. Dříve realizované analýzy mj. ukázaly, že v dostupnosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v jednotlivých regionech existují značné rozdíly. Chybějící kapacity v pobytových zařízeních sociálních služeb nejsou saturovány službami ve zdravotnických zařízeních ani v jiných formách ambulantních a terénních sociálních ani zdravotních služeb, na regionální úrovni nedochází k propojování sociálních a zdravotních služeb. Ukazuje se tedy, že současné evropské trendy, projevující se v odklonu od péče poskytované v rezidenčních zařízeních k péči poskytované v přirozeném domácím prostředí jednotlivých klientů, se v naší zemi zatím patrně uplatňují pouze ve velmi omezeném měřítku. Při řešení projektu bude věnována pozornost těmto klíčovým otázkám: - zmapování změn, k nimž došlo v poskytování sociálních služeb pro seniory v posledních cca 5 letech, a to především z hlediska cílů preferovaných EU (zajištění přístupu k celému spektru služeb prostřednictvím jejich dostupnosti, pojistného krytí a kratších čekacích dob, zajištění kvality poskytovaných služeb s důrazem na pomoc lidem, aby mohli zůstat doma a zajištění udržitelnosti prostřednictvím vhodné kombinace veřejných a soukromých financí a lepší koordinace sociálních a zdravotních služeb, vč. příslušné osvěty); - problematice aktivního stárnutí a intergenerační solidarity - v tomto smyslu bude věnována pozornost možnostem využití potenciálu seniorů v oblasti uplatnění na trhu práce, účasti na společenském životě a vytváření podmínek pro zajištění nezávislého způsobu života (pozornost bude zaměřena např. na příklady dobré praxe při zaměstnávání seniorů v zemích EU, na důsledky liberalizace nájemného v ČR, na potřebu sociálních služeb v pobytových zařízeních, na důsledky liberalizace výše úhrad za poskytované sociální služby na jejich dostupnost); 15
- možnostem využití formy sociálního podnikání při poskytování sociálních nebo obdobných služeb (vznik seniorských domů, sociálních multifunkčních podniků) s tím, že zároveň přispěje k řešení problémů stárnoucí populace a místní nezaměstnanosti vytvořením nových pracovních míst v regionech; - hledání odpovědí na otázku, která péče je efektivnější, a to jak z hlediska samotného klienta, tak i z makroekonomického pohledu; - očekávaným důsledkům stárnutí populace na potřebu sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Hlavním účelem projektu je na základě zjištěných poznatků koncipovat doporučení na definování národních priorit rozvoje sociálních služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Cílem projektu je provedení komplexního zmapování potřeb poskytování služeb pro seniory z hlediska jejich sociálního začleňování. Důraz přitom bude kladen na podporu služeb podporujících život v domácím sociálním prostředí a péči v rodině, na zlepšení návaznosti a propojení sociálních a zdravotních služeb a na zvýšení efektivity financování dlouhodobé zdravotně sociální péče s tím, že budou analyzovány předpoklady pro poskytování registrovaných ambulantních, terénních a pobytových služeb. V rámci projektu budou koncipována doporučení na definování národních priorit rozvoje služeb pro seniory vedoucí ke stimulaci rozvoje terénních a ambulantních sociálních služeb podporujících život v přirozeném sociálním prostředí. Pozornost bude rovněž věnována koncipování opatření, která by přispěla ke zlepšení možností pro uplatnění seniorů na trhu práce, k jejich účasti na společenském životě a ke zlepšení podmínek pro zajištění nezávislého života, vč. zvýšení dostupnosti a provázanosti sociálních a zdravotních služeb pro seniory. V zájmu prezentace získaných poznatků široké odborné veřejnosti se v průběhu realizace projektu předpokládá zpracování minimálně dvou článků do odborných recenzovaných časopisů a odborné monografie. Na základě výsledků terénního šetření budou koncipovány Národní priority rozvoje sociálních služeb pro seniory. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. 16
projekt č. 7 Nové postupy pro zpracování a využití databáze nezaměstnaných k hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších opatření k začlenění na trhu práce Nezaměstnanost je jedním z nejvýznamnějších evropských sociálních problémů na počátku 21. století. Aktivity EU stejně jako národních států při řešení situace nezaměstnaných osob se v posledních desetiletích zaměřují především na programy aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V mnoha evropských zemích souběžně dochází k hodnocení efektů programů APZ s cílem vyhodnotit úspěšnost (výsledky) realizovaných programů. Vhodnou příležitostí vedle jiných možností je využití elektronicky vedených administrativních databází o nezaměstnaných a účastnících APZ. Přínosy evaluací na administrativních datech lze spatřovat především v následujících skutečnostech: je možné hodnotit velké množství programů, informace o programech (např. výsledky programů) jsou do jisté míry standardizovány, což umožňuje vzájemně srovnávat výsledky jednotlivých typů programů či úspěšnost programů v jednotlivých regionech, hodnocení programů zpravidla probíhá bez výrazných dodatečných nákladů na sběr a administraci dat a vyžaduje přiměřenou kapacitu také pro vlastní hodnocení (nižší ve srovnání s jinými typy evaluace), velké množství dat (zpravidla stovky tisíc případů v jednom kalendářním roce) umožňuje bezproblémové využití mnoha statistických postupů včetně konstrukce odpovídající kontrolní skupiny. Cílem projektu je navrhnout nové postupy práce s databází nezaměstnaných, jež budou odpovídat novým možnostem přetvářené databáze nezaměstnaných a prohloubí dosavadní možnosti jejího využití. Metodika bude řešit: 1. tvorbu databáze - návrh potřebných doplnění dat či úprav vkládání a organizace dat v databázi, návazně úpravy výtahu dat z databáze; 2. možnosti a postupy hodnocení na úrovni programů, projektů, cílových skupin atd.; 3. obsah hodnocení programů: 3.1 rozsah a cílenost programů, projektů, 3.2 kvality programů, projektů, 3.3 efekty programů na zaměstnanost účastníků - různé časové horizonty; 4. metody zpracování dat k hodnocení programů, zejména v oblasti efektů, možnosti srovnávání efektů a možnosti odhadu čistých efektů. Výsledkem projektu bude metodika, která umožní kvalitní a spolehlivé hodnocení programů APZ z několika významných hledisek (viz cíle projektu). 17
Výsledky projektu tak přispějí k tvorbě koncepce aktivní politiky zaměstnanosti, k formování a implementaci opatření (programů, projektů) aktivní politiky zaměstnanosti i dalších aktivačních opatření. Výsledky mohou být přínosné pro řešení nezaměstnanosti též na regionální a lokální úrovni. Termín ukončení projektu prosinec 2015 Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. projekt č. 8 Pojetí sociální pomoci a metodika integrace sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi Projekt navrhuje vytvoření metodické podpory efektivního propojení sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi (viz zákon 111/2006 Sb.), jež jsou jedním z nástrojů třetího pilíře sociálního zabezpečení v ČR. Systém dávek pomoci v hmotné nouzi (DPvHN) je určen osobám s nedostatečnými příjmy, které se nacházejí v situacích, jež nedokáží samy řešit, a má za cíl motivovat tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb a je také jedním z opatření, kterými ČR bojuje proti sociálnímu vyloučení. Jelikož typickými příjemci DPvHN jsou lidé, jejichž životní situace se vyznačuje nejen nedostatečnými příjmy, ale zahrnuje celý komplex potíží při zvládání nároků jejich sociálního prostředí (tj. mezi příjemci jsou často dlouhodobě nezaměstnaní, osoby ve finanční tísni způsobené zadlužováním se, osoby a rodiny ohrožené sociálním vyloučením apod.), je nasnadě, že pouhé vyplacení dávky většinou jejich tíživou sociální situaci nevyřeší. To reflektuje i příslušný zákon, dosud však bez účinného dotažení do praxe. Účelem projektu je proto podpořit změnu převládajícího pojetí sociální pomoci poskytované příjemcům DPvHN, a to zavedením takových postupů práce s příjemci dávek, které umožní pracovníkům obecního úřadu (resp. pracovníkům ÚP ČR) v závislosti na typu životní situace klienta doprovázet poskytnutí dávek i vhodným typem činností sociální práce směřující ke zvýšení schopnosti příjemce samostatně řešit svou životní situaci. Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický nástroj, který významně podpoří implementaci jednoho z principů systému pomoci v hmotné nouzi, a to spojení poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi (DPvHN) se sociální prací. Tohoto cíle bude dosaženo vypracováním Metodiky integrace sociální práce a poskytování DPvHN, která bude pracovníkům v přímém kontaktu s příjemci DPvHN poskytovat návod, jak s ohledem na životní situaci příjemce DPvHN diferencovaně vybírat z typů pojetí sociální pomoci (tj. propojení sociální dávky a činností sociální práce) a jak tyto uplatňovat v praxi. Východiskem pro zpracování metodiky budou: (1) výsledky terénního šetření realizovaného v prvním roce řešení projektu zahrnující detailní popis a hloubkové porozumění tomu, jaká pojetí sociální pomoci jsou v současnosti v ČR v souvislosti s poskytováním 18
DPvHN uplatňována; (2) zahraniční zkušenosti po zpracování pracovní verze metodiky i (3) kritická reflexe navrhovaných postupů odborníky z praxe. Metodika integrace sociální práce a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Termín ukončení projektu leden 2014 Řešitel: prof. PhDr. Libor Musil, CSc. projekt č. 9 Využití propojených databází evidence v oblasti nezaměstnanosti a v oblasti evidence dávek hmotné nouze k monitorování situace v oblasti aktivního začleňování Projekt má napomoci realizaci přístupů nové veřejné správy/governance v České republice, založené na informacích/evidenci, tj. i na monitorování a analýze sociálních dopadů a efektů opatření veřejných politik. Konkrétně jde o vytvoření předpokladů pro monitorování a analýzu sociálních problémů, v tomto případě problému dlouhodobější odkázanosti či závislosti na sociálních dávkách, a efektivnosti opatření v aktivním začleňování osob takto odkázaných nebo závislých. Tyto předpoklady vzniknou vytvořením bohaté a unikátní informační databáze a metodiky jejího využití k monitorování definovaného problému. Vyhodnocení dopadů opatření v oblasti politiky zaměstnanosti a hmotné nouze je relativně obtížné nejen metodologicky, ale i z hlediska potřebných informací. Jak ukazují zahraniční zkušenosti, nejefektivnějším přístupem je využití existujících informačních (administrativních) databází. V tomto případě je potřeba spojit dvě informační databáze, databázi nezaměstnaných a databázi dávek hmotné nouze, a zpracovat metodiku jejich analýzy, jež by umožnila komplexní monitorování funkcí systémů hmotné nouze a politiky zaměstnanosti. Cílem projektu je vypracovat metodiku výběru a propojení dat z informačních databází nezaměstnaných a dávek hmotné nouze a metodiku jejich analýzy, jež by umožnila komplexní monitorování funkcí systémů hmotné nouze a politiky zaměstnanosti. Metodika bude zahrnovat: 1. metodiku výběru dat, tj. definici proměnných a jejich hodnot, jež budou z obou informačních databází použity, a způsob jejich propojení; 2. metodiku analýzy dat rutinními postupy, jež by vedly k výsledkům, jež budou představovat základní monitorovací nástroj k hodnocení: - ochranné funkce systému hmotné nouze: počty a struktura příjemců dávek hmotné nouze, jejich příjmy a specifické dávky ve vztahu k výdajům na osobní potřeby a bydlení, 19
- pobídkové funkce: pohyby na trhu práce versus setrvání v systému dávek v důsledku změn výše a podmínek poskytování dávek a uplatnění aktivačních institutů v systému hmotné nouze, - podpůrné - reintegrační funkce: efekty různých opatření aktivní politiky zaměstnanosti z hlediska přechodu na trh práce (do zaměstnání). Obě metodiky budou představovat nástroj pro efektivní rozhodování o nastavení a úpravě nástrojů v oblasti hmotné nouze a aktivní politiky zaměstnanosti. Metodiky výběru dat z informačních databází a jejich propojení. Termín ukončení projektu leden 2014 Řešitel: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. projekt č. 10 Indikátory strategie potlačování chudoby a sociálního vyloučení v České republice V rámci Otevřené metody koordinace EU doporučuje členským zemím přijímat specifické národní cíle, jež mají umožnit formulaci vhodných opatření a monitorování pokroku. Některé země přijaly ve svých programových dokumentech, ať už se jedná o Národní akční plány sociálního začleňování, Národní programy reforem či Strategii Evropa 2020, řadu národních specifických cílů. Vedle toho tyto země rozvíjejí soustavy sociálního monitoringu a reportingu ve více oblastech veřejných politik, včetně oblasti zmírňování chudoby a sociálního vyloučení. ČR však dosud v rámci strategie sociálního začleňování, formulované především v národních akčních plánech sociálního začleňování, specifické kvantifikované cíle využívala jen výjimečně. Specifické národní priority v dané oblasti, které formulovala, zpravidla nejsou operacionalizovány do podoby kvantifikovaných cílů a není ani jasná jejich vazba na specifická opatření. V souladu s doporučením Evropské komise ČR formulovala národní kvantifikované cíle v rámci strategie Evropa 2020 (promítnuté v Národním programu reforem 2011) v řadě oblastí zde zahrnutých; v oblasti sociálního začleňování však jsou takové cíle značně omezené a zůstávají, pokud jde o jejich zpřesnění - operacionalizaci, na relativně obecné úrovni: v podstatě se přidržují základních kvantifikovaných cílů, jak jsou stanoveny ve Strategii Evropa 2020, a jen málokdy přidávají některé specifické cíle. Cílem projektu je vypracovat metodiku pro rozšíření a specifikaci indikátorů k hodnocení pokroku vzhledem ke stanoveným cílům v oblasti potlačování chudoby a sociálního vyloučení v ČR. Indikátory budou stanoveny zejména na národní úrovni, vybrané a 20