Investiční program Univerzity Karlovy v Praze

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Ovocný trh 5, 116 36 Praha 1 Investiční program Univerzity Karlovy v Praze na období 2011-2015 Zpracoval : Odbor výstavby Univerzity Karlovy v Praze Datum : září 2008, aktualizace 16. listopadu 2010 projednáno v KR 16.listopadu 2010

Obsah: I. Investiční program : o Potřeba nových kapacit a zdůvodnění potřeb o Celková finanční bilance VVŠ v letech 2011 2015 - tabulka č.6a o Celková finanční bilance VVŠ z operačních programů EU v letech 2011 2015 - tabulka č.6b o Celková provozní bilance VVŠ po roce 2015 tabulka č.7 II. Rozvojová studie investiční výstavby : o Rozvojová studie investiční výstavby textová část o Stávající a plánované počty studentů - tabulka č.2 o Přehled ploch - tabulka č.3 o Tvorba a užití FRIM - tabulka č.4 o Ubytovací a stravovací kapacity - tabulka č.5 o Rámcový výpočet plošných potřeb fakult a součástí Univerzity Karlovy v Praze o Generel rozvoje v letech 1997-2020 prezentace a rozvojové aktivity Univerzity Karlovy v Praze Pasportizace majetku : o Seznam objektů vybraných k pasportizaci - tabulka č.1 o Pronajaté objekty, plochy k využití VVŠ - tabulka č.1a 2

I.Investiční program Univerzity Karlovy v Praze na období 2011 2015 Popis výchozí situace pro formulaci programu Stručné připomenutí historie Univerzita Karlova v Praze vstoupila do prvního desetiletí 21. století se sídly fakult v Praze, Hradci Králové a Plzni. V Praze se nachází 14 fakult, v Hradci Králové dvě (lékařská a farmaceutická) a v Plzni jedna fakulta (lékařská). V Praze vzniklo postupným historickým vývojem několik univerzitních center, z nichž nejstarší je na Starém Městě a zahrnuje i starobylou budovou Karolina. V 60. letech 20. st. byla budova dostavbou spojena se sousedními barokními domy a vznikl dnešní areál se sídlem rektorátu. Staré Město se postupně stalo sídlem několika fakult v budovách postavených po 1. světové válce. Ve 20. letech to byly např. budovy filozofické a právnické fakulty. Podobně pedagogická fakulta získala bývalou školní budovu z konce 19. století. Na Novém Městě pražském vznikalo od konce 19. století další univerzitní centrum. Dnes se zde, v oblasti Albertova a Karlova, nachází cca 18 budov lékařské, přírodovědecké a matematicko fyzikální fakulty. Další vysokoškolské areály vznikaly postupně v lokalitách vzdálenějších od centra. Od 70. let 20. st. byly budovány kolejní areály v Břevnově a Střešovicích v Praze 6. Jednalo se o panelovou výstavbu. Původně velkoryse zamýšlený vysokoškolský areál v Praze 8 na Pelc Tyrolce byl realizován pouze částečně. Budovy MFF tam byly zkolaudovány na počátku 80. let; budovy kolejí pak na konci 80. let. Po roce 1989 univerzita získala tři nové akvizice. (1) rozsáhlý areál bývalé politické školy na Veleslavíně, který se stal sídlem FTVS, (2) v Praze 15 - v Hostivaři sportovní centrum a později i blízkou kolej Vltava, a konečně (3) budovu v Jinonicích, která se stala výukovou budovou tří humanitních fakult (pro výuku je však špatně adaptovatelná, protože jde původně o administrativní budovu). Kromě výše uvedených center má univerzita jednotlivé budovy umístěny na Malé Straně (budova MFF, Nosticova jízdárna), na Žižkově (kolej Švehlova, kolej HTF), na Vinohradech (kolej Budeč a 3.LF), v Kunraticích (koleje), v Motole (část bývalého areálu vojenských kateder) a v Karlíně (budova MFF). Již jen tento výčet ukazuje na základní charakteristiku infrastruktury UK vzniklou historickým vývojem velký rozptyl sídel a pracovišť jednotlivých fakult po Praze. Pokud jde o mimopražské fakulty, ty vznikly po roce 1945 v Plzni a v Hradci Králové. Fakulty započaly svou práci v objektech původně určených k jinému 3

účelu (jubilejní okresní dětský domov v Plzni Lochotíně, vyšší hospodářská škola v Plzni, sborové vojenské velitelství v Hradci Králové), v objektech nevhodně rozmístěných a navzájem vzdálených. Zvláště chybějící vazba fakultních objektů na fakultní nemocnice vede dnes k projektům výstavby nových kampusů v blízkosti areálů nemocnic. V Hradci Králové je od r. 2005 lékařskou fakultou využívána nová výuková budova v areálu nemocnice. Pro Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové byl zbudován v r. 2000 výukový pavilon v Botanické zahradě léčivých rostlin. Přesto se tyto fakulty potýkají i nadále s nedostatkem prostorových kapacit. Chybí jim posluchárny, laboratorní a seminární místnosti. Původní fakultní objekty vyžadují rozsáhlé rekonstrukce. Fakultní objekty v Plzni jsou rozmístěny v různých částech města, vzájemně jsou velmi vzdáleny a vzdáleny jsou též od fakultní nemocnice. Objekty postavené na počátku 20. století jsou nemovitými kulturními památkami vyžadujícími specifickou péči. Pro výuku lékařských věd jsou nevhodné a vyžadují rozsáhlé rekonstrukce. Je třeba zdůraznit, že mimopražské fakulty představují též centra kultury v regionu, jsou zdrojem inovačního transferu a obecně plní tzv. třetí roli UK mimo Prahu. Charakteristika současné situace I po rekonstrukcích a modernizaci je akutní nedostatek užitných ploch Univerzita Karlova v Praze v 90.letech a ještě v první polovině dekády 2000-2010 věnovala velkou pozornost především rekonstrukcím a opravám vlastních budov, obnově technického vybavení a modernizacím. Ty vedly především k ekologicky šetrnějšímu provozu. K rozsáhlejší výstavbě nových budov pro výuku, vědu a výzkum, či ubytování zatím v posledních letech nedošlo. V 90. letech byla univerzita také nucena vzhledem k restitucím majetku opustit řadu objektů. Tyto skutečnosti ve svém úhrnu vedly k tomu, že neustále klesá ukazatel užívaných ploch na jednoho studenta a prostor pro důstojné zázemí výzkumné práce. Zásadní nedostatek výukových ploch pociťují zvláště některé humanitní fakulty. Situace je na většině z nich bez nadsázky katastrofální. Nedostává se na nich nejen dostatečný prostor pro pedagogy a vědecké pracovníky, ale v mnoha případech chybí i dostatečné zázemí pro knihovny, studovny a další nezbytná zařízení. V nejhorší situaci se nachází Fakulta humanitních studií, které chybí vlastní fakultní budova a prostory (zatím sdílí v Jinonicích velmi stísněné prostory s Fakultou sociálních věd). Filozofická fakulta, Fakulta sociálních věd a Pedagogická fakulta se též potýkají s nevyhovujícími prostorovými podmínkami. 4

Pro některé fakulty je problematická i dislokace jejich budov nutící k složité organizaci výuky. Řadu starších budov lze pro jejich dispoziční uspořádání využívat jen velmi obtížně. Fakultě tělesné výchovy a sportu zase chybí kvalitní kryté tělovýchovné zařízení. Provizorní objekt s tělocvičnou v areálu fakulty na Veleslavíně musí být nahrazen novou budovou. Nedostatečné podmínky pro vznik excelentních pracovišť Lékařské fakulty, přírodovědecká fakulta a matematicko-fyzikální fakulta mají nedostatek prostorových kapacit pro výuku. Chybí jim prostory pro pedagogická a vědecká pracoviště; také knihovny a studovny jsou poddimenzované. Budovy fakult v Praze 2, na Albertově a Karlově, musejí v nejbližší době postupně projít celkovými rekonstrukcemi. Do plánovaných vestaveb v těchto budovách budou umístěny laboratoře, knihovny apod. Především však vzhledem k bouřlivému rozvoji výzkumu, doktorských studií, zapojení do špičkových mezinárodních projektů i k nárůstu mobilit nevyhovuje infrastruktura. Nůžky mezi úrovní prostorového a materiálního vybavení a kvalitou vědecké produkce se v posledních letech neúnosně rozevřely. Poslání ochrany kulturního dědictví a památkové ochrany Budovy nacházející se na Starém Městě, Malé Straně, Josefově, na Novém Městě jsou součástí Pražské památkové rezervace a podléhají přísnému režimu památkové ochrany. Univerzita vlastní dále několik nemovitých kulturních památek (Karolinum, budova MFF na Malostranském nám. 2, budovy v Celetné ul. a Kamzíkově, budova Právnické fakulty na nám, Curieových, budova FSV na Smetanově nábřeží 7, budova 3.LF v ulici Ke Karlovu 4, Švehlova kolej ve Slavíkově ulici na Praze 3). I řada dalších budov (a nejen v Praze, jak již bylo řečeno výše) podléhá režimu památkové ochrany. To pochopitelně zvyšuje nároky na rekonstrukce a modernizace. UK akceptuje tuto svou roli v ochraně národního kulturního dědictví, ale předpokládá, že také stát a obce budou vnímat tuto pozitivní roli UK a vyjdou vstříc jejím potřebám v investičním rozvoji. Strategická řešení Minikampusy Koncepci budoucího univerzitního rozvoje spočívá v budování minikampusů. V Praze UK počítá se zachováním stávajících univerzitních center v historicky daných lokalitách. Přirozenou volbou je výstavba na vlastních pozemcích v oblasti Prahy 2, Albertova. Realizací dvou nových budov zde bude doplněn stávající minikampus na Albertově prostory, které budou využity pro ekologický výzkum globálních změn a pro biomedicínu. Nově získané plochy budou využívány lékařskou, přírodovědeckou a matematicko-fyzikální fakultou. Minikampus lékařských věd v těsném sousedství fakultních nemocnic vznikne v Plzni i v Hradci Králové. Další minikampus je plánován pro potřeby 5

pedagogické fakulty případně další fakulty pro vzdělávání budoucích učitelů v Praze 15 - Hostivaři. Reorganizace Chybějící prostorové kapacity, zejména pro humanitní fakulty, chce univerzita částečně získat reorganizací svých objektů. Menza 17. listopadu v Praze-Tróji byla po povodních v r. 2002 přestěhována do jiných prostor a objekt bude po celkové rekonstrukci využíván Fakultou humanitních studií. Též nevyužívaná bývalá menza v Praze 6 na Větrníku bude po rekonstrukci sloužit jako pracoviště Právnické fakulty. Po odkoupení podílu na budově bývalého hotelu Krystal v Praze 6 je jeho část transformována na Centrum doktorských a magisterských studií. Dílčí rekonstrukce Průběžně s novou výstavbou budou i nadále probíhat rekonstrukce stávajících univerzitních budov. Technický stav některých i relativně nových budov vyžaduje rozsáhlé rekonstrukce, at již např. z důvodu nevhodné technologie fasádních systémů (zateplení fasád budov kolejí, výměna obvodového pláště budovy MFF v Tróji), či morální zastaralostí dispozic (budovy kolejí). Všechna uvedená řešení jsou ohleduplná z hlediska zátěže pro životní prostředí. Umožňují navíc v přiměřené míře zavádět nové úsporné technologie (např. solární panely) nebo revitalizovat zanedbané plochy. Specifikace věcných cílů Východiska pro stanovení cílů : Investiční Program vychází z Dlouhodobého záměru Univerzity Karlovy v Praze. V něm je formulována činnost UK jako permanentní vytváření podmínek akademického života odpovídajícího mezinárodním standardům konkurenceschopné vzdělávací instituce v evropském a celosvětovém měřítku. K tomu je třeba rozvíjet kvalitní výzkum, který obstojí i v mezinárodním měřítku, zdokonalovat akreditované studijní programy s důrazem na jejich interdisciplinární charakter a významně rozšířit nabídku vzdělávacích aktivit v rámci celoživotního vzdělávání. UK se chce též stát otevřenou potřebám znalostní ekonomiky a občanské společnosti. Také rozvoj inovačního transferu a partnerství s podniky i neziskovými organizacemi patří k jejím prioritním cílům. Těmto záměrům musí být připravena materiálně technická základna univerzity. Na základě těchto rozvojových trendů jsou posuzovány plošné potřeby dle Technických podkladů pro zpracování stavebních programů vysokých škol a případné dislokace výukových ploch. Vzhledem k tomu, že většina fakult se potýká se značným nedostatkem výukových ploch, dlouhodobý záměr univerzity předpokládá řešení prostorových deficitů výstavbou minikampusů v několika lokalitách Prahy a také v Plzni a v Hradci Králové. 6

Pro řadu fakult by situaci dlouhodobě vyřešila výstavba jejich minikampusu, event. společného kampusu s další fakultou UK. Pokud jde o Prahu, v rámci tohoto programu bude realizována výstavba Biocentra a Globcentra na Albertově, dále se uvažuje o rozšíření již využívaných lokalit jako jsou Troja, Jinonice nebo v delším výhledu Hostivař. Jejich zásadní předností je jejich polyfunkčnost: plní funkci studijní, badatelskou, sociálního zázemí i společenskokulturní (osvětové aktivity, další vzdělávání). Na rozdíl od rekonstrukcí historických budov kampus umožňuje: - radikálně (skokově) zlepšit prostorové podmínky pro studenty i učitele, - naplánovat a postavit adekvátní, vzájemně navazující prostory pro výzkumnou činnost, včetně potřebného zázemí, - vytvořit žádoucí sociální zabezpečení studentů i učitelů (koleje, menzy, sportovní a kulturní zázemí), - takto dosaženou úrovní zvýšit předpoklady pro mobilitu studentů i učitelů univerzity (bezproblémové umístění zahraničních studentů, včetně samoplátců, a vyučujících), - vytvořit moderní zázemí pro tvorbu nových studijních oborů a studijních programů, distančního studia, různých podob celoživotního vzdělávání apod. Plánované nové univerzitní minikampusy vytvoří kvalitativně nové podmínky pro fakulty, u kterých je v současnosti stav prostorových kapacit zcela nepostačující vinou rychlého růstu počtu studentů ve studijních programech. Zlepšení podmínek nastane i u ostatních fakult v důsledku nového organizačního uspořádání. Výstavbou nových kampusů bude řešen i problém s dislokacemi objektů, což přispěje k rozvoji mezioborových studií. Některé provozy budou moci být sdíleny více katedrami, fakultami, tak dojde k maximálnímu a efektivnímu využití a vzroste prostupnost jednotlivých oborů. Úlohou nových univerzitních kampusů je tedy především: - zlepšení studijních a pracovních podmínek fakult - zabezpečení rozvoje výzkumné činnosti - podpora mezioborových aktivit (výukové programy, výzkumné programy) - zlepšení sociálního zabezpečení studentů (koleje, menzy) - podpora vědních a výzkumných aktivit nerealizovatelných v historických budovách - podpora doktorských a magisterských studijních programů - perspektiva nárůstu počtu zahraničních studentů a též podpora výměnných studijních programů - podpora mezinárodních výměnných studijních pobytů - vytvoření podmínek pro rozvoj celoživotního vzdělávání Cílem Investičního programu je vytvoření potřebné infrastruktury moderní evropské univerzity s vysokou úrovní vzdělávací a vědecké práce. Na UK se realizují všechny tři typy studijních programů: bakalářské, magisterské a 7

doktorské, v prezenční nebo kombinované formě. Mimořádný význam je přikládán doktorským studijním programům. UK bude podporovat jejich kvalitativní i kvantitativní rozvoj, mezioborovou spolupráci, s nimi spojený výzkum, a to jako program národní i mezinárodní. Za perspektivní UK považuje, v souladu s programy EU, rozvoj kombinovaného typu studia a programů celoživotního vzdělávání. Univerzita usiluje o zkvalitňování studia zaváděním nových výukových technologií i koncipováním nových moderních výukových programů. Významně je podporován interdisciplinární charakter studia, který znamená širší spolupráci mezi jednotlivými obory. Ve větší míře se bude prosazovat prostupnost studia na úrovni mezifakultní, meziuniverzitní i mezinárodní. Komplexnost univerzitního prostředí přináší výhody v možnostech interdisciplinární spolupráce a posuzování výsledků vědecké tvorby. Tomu má též napomáhat kvalitní univerzitní informační síť. Je třeba vytvořit podmínky pro mezinárodní výměnné programy, pro společná pracoviště s AV ČR, s resortními výzkumnými ústavy. Znovu však musíme konstatovat, že rozvoj UK uvedeným směrem je limitován chybějícími prostorovými kapacitami, dislokací objektů, jejich technickými možnostmi a vybavením. Cíle rozvoje Univerzity Karlovy v Praze odpovídají Dlouhodobému záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol (Dlouhodobý záměr MŠMT) ve využívání intelektuálního potenciálu mladé generace. Formulace jednotlivých cílů 1.cíl - Nová výstavba a dostavba kampusů Prvním cílem programu je nová výstavba a dostavba minikampusů. Tím bude zajištěno větší soustředění výuky v určité lokalitě. Dojde tak k efektivnějšímu využití vysokoškolských prostor, omezí se časové ztráty vznikající přesunem studentů i pedagogů. Soustředění výuky dává možnost společného užívání technologicky náročných provozů pro více oborů i z různých fakult (Albertov). Vytváří lepší podmínky pro komunikaci, kooperaci ve výuce, i vědecké práci. Zlepší se podmínky pro prostupnost studia. V případě lékařských fakult je z hlediska propojení výuky, výzkumu a klinické praxe nezbytné umístění v blízkosti fakultních nemocnic. Protože současný stav takovouto základní vazbu u některých fakult plně neumožňuje, jsou navrhovány nové objekty v blízkosti stávajících nemocnic (Lékařská fakulta Plzeň, Lékařská fakulta Hradec Králové). Novou výstavbou budou zlepšeny podmínky výuky ve studijních programech odpovídající současným požadavkům tak, aby byly dosaženy plánované parametry, tj. došlo k rozšíření užitné plochy včetně plné vybavenosti. 8

Výrazný nárůst počtu studentů denního studia za posledních deset let a nově se rozvíjející další aktivity školy (např. program celoživotního vzdělávání) vyžadují vybudování potřebné technické a prostorové infrastruktury. V současnosti pracují zejména fakulty humanitního, společenskovědního, ale v některých případech i medicínského a přírodovědeckého zaměření ve velmi stísněných, a někdy až alarmujících, podmínkách. V nich přesto provozují kvalitní výuku, vědu a výzkum, fungují v nich děkanáty a příslušná administrativa. Uvedená situace je však již nadále neudržitelná a vyžaduje okamžité řešení. Z dosavadního vývoje je zřejmý trend rostoucího počtu zájemců o studium. Obrovský zájem o studium dokazuje každoroční počet uchazečů, které nelze přijmout z kapacitních důvodů. Snahou univerzity je rozvíjet především navazující magisterské a doktorské studijní programy. Univerzita hledá možnosti, jak zapojit již studenty magisterských programů do řešení vědeckých projektů. Usiluje o zvýšení počtu doktorandů i z řad absolventů jiných vysokých škol a hledá partnery pro spolupráci na významných badatelských, vzdělávacích i komercionalizačních projektech v zahraničí. Optimální prostorové podmínky tedy neznamenají jen prosté zvýšení ploch pro přímou výuku, ale komplexní, kvalitativně vyšší zázemí studijní i badatelské činnosti. 2.cíl - Rekonstrukce, modernizace a obnova stávajících budov Druhým cílem programu je optimalizace prostorových podmínek fakult a součástí Univerzity Karlovy spočívající v rekonstrukcích, modernizacích a obnově stávajících budov, modernizacích inženýrských sítí a technického vybavení a rekonstrukcí plášťů budov. Tyto konstrukční prvky jsou v mnoha případech opotřebované a za hranicí své životnosti nebo na nich dochází k poruchám a haváriím, u kterých již není efektivní pouhá oprava. 3.cíl - Zabezpečení přístrojového vybavení a rozvoj informačních a komunikačních technologií Třetím cílem programu je zabezpečení odpovídajícího přístrojového vybavení výukových, vědeckých a výzkumných center, zajištění výukové technologie používané v moderních výukových programech, zabezpečení informačními systémy, systémy přenosu dat, síťovými strukturami, zabezpečeného propojení vybraných pracovišť ke sdílení interních dat apod. Moderní a technicky vyspělé vybavení je nutnou podmínkou pro kvalitní naplňování poslání školy. 9

Formulace a zhodnocení variantních řešení Rozvojovou koncepcí univerzity je dostavba, přestavba a rekonstrukce stávajících univerzitních areálů či výstavba nových minikampusů ve vhodných lokalitách (viz dostavbu minikampusu v Praze Albertově). Variantním řešením pro rozvoj některých fakult může být vyhledání vhodného objektu, jeho nákup a případně následná rekonstrukce, tak aby vyhověl podmínkám výuky. Další možností je převod nevyužitého objektu mezi jednotlivými součástmi a fakultami např. mezi Kolejemi a menzami a Fakultou humanitních studií popř. Právnickou fakultou (viz rekonstrukci objektu bývalé menzy 17. listopadu v Tróji pro potřeby Fakulty humanitních studií nebo rekonstrukci objektu menzy Větrník pro potřeby Právnické fakulty). V případě odchodu FHS (do zrekonstruované menzy 17. listopadu v Tróji) z areálu Jinonice bude FSV umožněno využití uvolněných místností (899 m2). Podobná situace ve prospěch FSV by mohla v delším horizontu nastat i v případě uvolnění některých pracovišť FF po vyřešení její prostorové situace. Členění programu na podprogramy Program je členěn na čtyři následující podprogramy : - Budovy a stavby - Hmotný majetek ICT - Nehmotný majetek ICT - Stroje a zařízení Rozvoj a obnova materiálně technické základny UK v Praze přitom respektuje následující priority UK v Praze: - podpora studijních programů, zejména magisterských, doktorských a celoživotního vzdělávání, - rozvíjení vědy a výzkumu, zejména základního, experimentálního, ale i aplikovaného, - zkvalitnění informačního systému (zajištění prostupnosti studia elektronickou komunikací, sjednocování databází vědeckých informací a zvýšení jejich dostupnosti, zkvalitnění zázemí pro administrativně řídící činnosti), - zlepšení sociálních podmínek studentů (ubytování, stravování, školicí a výcviková střediska). Cílem programu je zajistit kvantitativní i kvalitativní rozvoj všech hlavních funkcí UK od studia, vědecké a výzkumné činnosti až po podmínky života studentů a pracovníků na jednotlivých fakultách a součástech. 10

Podprogram Budovy a stavby : Podprogram zajistí finanční krytí investiční výstavby nových staveb, dostaveb a nástaveb objektů, obnovy, oprav, rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů. Prioritou univerzity je v první řadě využití a zkvalitnění podmínek pro realizaci programů ve stávajících prostorách, případně dostavba ve stávajících univerzitních areálech, a to přednostně tam, kde univerzita vlastní své pozemky. Jedná se o areál v Praze 2 na Albertově, areál Lékařské fakulty v Hradci Králové a Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, areál Lékařské fakulty v Plzni. Univerzita má zájem - nejen v uvedených případech - vykoupit i ty pozemky, které nejsou v jejím vlastnictví, pokud by to umožnilo výstavbu potřebných kapacit. Univerzita dále plánuje výstavbu nových objektů lékařských fakult na pozemcích areálů fakultních nemocnic, např. v areálu FN Královské Vinohrady v Praze 10 pro 3. lékařskou fakultu. Mezi další rozvojové plány pak patří i výstavba minikampusů v nových lokalitách v Praze. Je však třeba zdůraznit, že tyto projekty velkých kampusů přesahují standardní možnosti financování z vlastních zdrojů. Podprogramy Hmotný majetek ICT a Nehmotný majetek ICT : V těchto podprogramech se jedná o zajištění prostředků pro zkvalitnění informačního systému (zajištění prostupnosti studia elektronickou komunikací, sjednocování databází vědeckých informací, knihovní systém, pořízení výpočetní techniky, síťové systémy a zvýšení jejich dostupnosti a zkvalitnění zázemí pro administrativně řídící činnosti s vazbou na informační systémy MŠMT a státní správu). Hlavní kritéria pro jednotlivé akce ICT jsou : - pořízení zařízení k zabezpečení požadavků vyplývajících ze zákonů a vyhlášek - obnova zařízení, která jsou za hranicí své životnosti - technická a morální zastaralost stávajících zařízení, která je v rozporu s potřebami realizace jednotlivých studijních programů univerzity - pořízení nových zařízení v souladu s požadavky rozšiřování akreditovaných studijních programů a vědeckých oborů, na kterých jsou založeny - inovace zařízení vedoucí ke snížení provozních nákladů - kompatibilita s provozovanými zařízeními, resp.soulad s koncepcí systému ICT na UK 11

Podprogram Stroje a zařízení : Podprogram zajistí financování odpovídajícího laboratorního, přístrojového a strojního vybavení vysokoškolských provozů, ať už výukových, tak i dalších univerzitních provozů fakult a součástí UK. Jeho uskutečnění je hlavní podmínkou pro zajištění programu rozvoje zakotveného v Dlouhodobém záměru Univerzity Karlovy v Praze, udržení moderních výzkumných trendů, badatelských možností, vědeckých výsledků a pokroku srovnatelných s moderními evropskými univerzitami. Tento podprogram zahrnuje investice spojené se zajištěním odpovídající výukové technologie používané v moderních výukových programech, laboratorních přístrojů, výukových přístrojů, knihovních depozit, audiovizuální techniky, konferenční techniky aj. Hlavní kritéria pro strojní a přístrojové vybavení jsou : - pořízení strojního a přístrojového vybavení k zabezpečení požadavků vyplývajících ze zákonů a vyhlášek - obnova zařízení, která jsou za hranicí své životnosti - technická a morální zastaralost stávajících zařízení, která je v rozporu s potřebami realizace jednotlivých studijních programů univerzity - pořízení nových zařízení v souladu s požadavky rozšiřování akreditovaných studijních programů a vědeckých oborů, na kterých jsou založeny - inovace strojního a přístrojového vybavení vedoucí ke snížení provozních nákladů Zdůvodnění cílů programu Technicky je program řešený jako systémově pojatý komplexní rozvoj univerzity založený na řešení prostorové a technické infrastruktury formou výstavby univerzitních kampusů a rekonstrukcí a modernizací v současnosti užívaných objektů. 1.cíl - nová výstavba a dostavba kampusů : Z tabulky prostorových kapacit užívaných fakultami vyplývá neúnosná situace ve vybavenosti univerzity potřebnými plochami. Zvláště Fakulta sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Pedagogická fakulta a Filozofická fakulta mají pro svoji výuku k dispozici jen omezené prostorové kapacity, nižší než doporučují prostorové standardy. Chybí plochy pro knihovny, počítačové učebny, studovny, pracovny pedagogů aj. Porovnáním doporučených prostorových normativů uváděných v Technických podkladech pro zpracování stavebních programů vysokých škol s užívanými 12

prostorovými kapacitami se jeví prostorové vybavení fakult jako zcela nedostatečné. S přihlédnutím na nároky potřebného technologického vybavení, chybějí na fakultách prostory pro rozvoj. Soustředění výuky v jedné lokalitě přinese nutné ekonomické výhody spojené s možností společného užívání některých provozů více subjekty, zamezení budování stejných provozů v různých lokalitách. Efektivní využití vysoce finančně náročných provozů vybavených drahými přístroji je nutnou podmínkou zřizování takových pracovišť. Zřizování těchto center je také výrazným krokem k většímu propojení výzkumných a vývojových kapacit s výukovými a tvoří základ pro další rozvoj v klíčových oblastech vědy. 2.cíl rekonstrukce, modernizace a obnova stávajících budov : Nutnost rekonstrukcí, modernizací a obnov budov a pracovišť je doložena technickým stavem konstrukčních prvků, inženýrských sítí a technického vybavení. V mnoha případech nejde jen o obnovu po opotřebení, ale i o odstraňování poruch a havárií v důsledku odkládání včasné nápravy s ohledem na finanční možnosti. Tím dochází k tomu, že řada technologických prvků budov je hluboce za hranicí své životnosti. S tím souvisí také uzpůsobení provozu a technických podmínek kolejí a menz ve vazbě na závazné platné hygienické, požární a další související předpisy, vztahující se na tuto problematiku. 3.cíl - zabezpečení odpovídajícího přístrojového vybavení, rozvoj ICT : Zabezpečení odpovídajícího přístrojového vybavení výukových, vědeckých a výzkumných center, zajištění výukové technologie používané v moderních výukových programech, zabezpečení informačními systémy, systémy přenosu dat, síťovými strukturami apod. je nutnou podmínkou pro kvalitní naplňování poslání vysoké školy, zabezpečení odpovídajícího výukového standardu a výzkumného zázemí tak, aby vysoká škola měla srovnatelné vybavení s ostatními evropskými univerzitami. Analýza provozních nákladů v důsledku realizace programu Reprodukce hmotného majetku, jako forma zejména technického zajištění vzdělávacího procesu, musí odrážet vývoj jeho struktury a návaznost na vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti. Jedná se o kontinuální činnost zaměřenou na plnění uvedených úkolů jak v oblasti strategické (dlouhodobé), tak v prováděcí, konkretizované v ročním rozpočtu. Základním strategickým dokumentem Univerzity je Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké nebo další tvůrčí činnosti Univerzity, který vymezuje rámec inovačních procesů stanovením směrů rozvoje již akreditovaných studijních programů, zajištění nových akreditací a odpovídajícího 13

trendu ve vývoji počtu studentů, početního stavu akademických pracovníků a jejich vědecké kvalifikace (habilitační struktury). Na Univerzitě Karlově je Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a umělecké nebo další tvůrčí činnosti zpracován s ohledem na rozsah a počet akreditovaných studijních oborů a jejich specifiku ve dvou úrovních a to na univerzitní úrovni a na úrovni fakult a dalších součástí univerzity. Univerzitní Dlouhodobý záměr obsahuje nejen směry rozvoje fakult a dalších součástí, ale i akcí celouniverzitního charakteru. Více než 80% budov je starších než 50 let a vyžaduje dnes rozsáhlé a nákladné stavební rekonstrukce. Kromě programu celkové rekonstrukce stávajících objektů a modernizace jejich vybavenosti plánuje UK výstavbu nových objektů, které jsou motivovány vytvářením minikampusů se speciálním oborovým zaměřením. Zvláštní pozornost bude věnována zvyšování standardu kvality ubytování, který je hlavní podmínkou realizace výměnných programů studentů, učitelů a vědeckých pracovníků. Realizace těchto inovačních procesů nachází svůj finanční odraz ve vývoji výdajů provozních prostředků (materiál, energie, služby, mzdy a pojištění z mezd a odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku). Struktura financování programu Rozsah modernizace a rekonstrukce stávajícího hmotného majetku, nezbytná nová výstavba a tomu odpovídající nákup přístrojového a strojního vybavení učeben, studoven a laboratoří, zapracovaný do programu, je v současné době nezbytným základem pro rozvoj akreditovaných studijních programů. Financování programu předpokládá značný podíl prostředků státního rozpočtu a plné využití vlastních zdrojů. Jmenovité akce Investičního programu Univerzity Karlovy v Praze na období 2011 2015 V této kapitole jsou podrobněji popsány stěžejní akce UK, především výstavby nových objektů. Analýza prostorového a materiálního vybavení humanitních fakult provedená v r. 2008 ukázala, že nejtísnivější situace mezi fakultami univerzity je právě na fakultách humanitních. Do investičního programu proto urychleně zařazujeme akce, které vyřeší (nebo alespoň významně zlepší) situaci zejména filozofické fakulty a fakulty humanitních studií. Opatření budou mít podobu rekonstrukcí vlastních objektů, reorganizací i nákupů budov. 14

FHS Rekonstrukce objektu menzy 17.listopadu Vzhledem k tomu, že participace na kampusu Albertov by nároky fakulty v tomto směru dostatečně a včas nevyřešila, bylo rozhodnuto pro FHS rekonstruovat objekt bývalé menzy areálu Kolejí 17. listopadu v Tróji. Toto rozhodnutí o využití budovy bývalé menzy 17. listopadu pro potřeby Fakulty humanitních studií vzniklo na základě prostorové a finanční rozvahy zpracované v r. 2007, která ukázala, že je možno zde umístit celou fakultu o její současné velikosti. Po přestavbě dojde k pokrytí prostorových potřeb FHS. Po přestavbě v objektu vzniknou seminární a přednáškové místnosti, pracovny pedagogů, knihovna, prostory pro administrativu včetně nezbytného zázemí. Na jaře 2009 proběhla architektonická soutěž na přestavbu objektu bývalé menzy kolejí 17. listopadu v Praze 8 pro Fakultu humanitních studií, jejímž cílem bylo nalézt nejvhodnější řešení na přestavbu uvedeného objektu. Všechny návrhy v této soutěži byly prezentovány v Křížové chodbě Karolina. Vítězný návrh umístil ve třech podlažích budovy 2 141 m 2 ploch pro výuku a k ní příslušející zázemí, 1978 m 2 ploch pro pedagogy, vědecké pracovníky a administrativu a 712 m 2 dalších prostor potřebných pro studenty (knihovna, bufet). Prosklené atrium přivede světlo do středu budovy, kde vznikne dvorana se schodišti a ochozy. Většina neosvětlených ploch ve 2. PP bude využita k parkování (2 081 m²), v 1. PP je vyhrazeno 1 034 m² pro sportovní využití (např. fitness). FF - Rekonstrukce a dostavba objektů Opletalova 47 a 49 V roce 2009 bylo proto prověřeno několik nemovitostí nabízených na realitním trhu pro využití univerzitou. Jako nejvhodnější se ukázaly dvě sousední nemovitosti v centru Prahy, v Opletalově ulici. Zájem o ně projevila Filozofická fakulta, protože se nacházejí v nevelké vzdálenosti od stávajících výukových středisek fakulty. Po zpracování ověřovací kapacitní studie se ukázalo, že tato investice by po rekonstrukci fakultě zajistila prostor pro 7 ústavů se 122 zaměstnanci a 1126 studenty a knihovnu, tedy asi 3000 m 2 čistých užitkových ploch. V březnu 2010 obdržela UK od MŠMT registrační list na nákup objektů v Opletalově ulici 47 a 49. Celá investice zahrnuje dostavbu a komplexní rekonstrukci pro výukové účely FF. Navržené řešení prohlubuje propojení obou objektů v jeden funkční celek s jedním vstupem hlavním (provozním), vstupem vedlejším a nově budovaným vjezdem do podzemních garáží. Bývalé přízemní garáže ve dvoře jsou určeny k demolici, dvorní trakt, řešený v rámci studie jako zastřešená hala, foyer, se stává hlavním komunikačním uzlem objektu. Z důvodu zvětšení kapacity objektu se uvažuje se zvýšením (nástavbou) původní funkcionalistické budovy ve dvoře a se vznikem nové stavby v rámci dvorního traktu objektu č.47. 15

Výstavba teoretických, preklinických a výzkumných ústavů Lékařské fakulty UK v Plzni Lékařská fakulta UK v Plzni je významným regionálním centrem medicínských, biomedicínckých a paramedicínských oborů s bohatým inovačním potenciálem. V současnosti neexistuje vhodné zázemí a infrastruktura pro podporu výzkumu a vývoje, včetně podpory špičkové výuky v pregraduálních a doktorských studijních programech, ani pro podporu postdoktorských pracovníků směrem k inovačnímu transferu (dislokace do mnoha nevhodných a zastaralých objektů). Projekt má zajistit výstavbu (včetně moderního přístrojového vybavení) teoretických, preklinických a výzkumných ústavů soustředěných v jedné lokalitě s propojením na fakultní nemocnici. Jeho významnou součástí budou pracoviště centra medicínských technologií regionu, jehož předběžnou studii proveditelnosti připravuje RRA Plzeňského kraje a město Plzeň. V rámci přípravy akce Výstavby teoretických, preklinických a výzkumných ústavů Lékařské fakulty UK v Plzni je již zpracováno architektonické řešení včetně připraveného investičního záměru s podrobnou specifikací stavebního programu. Projekt má zajistit výstavbu teoretických, preklinických a výzkumných ústavů soustředěných v jedné lokalitě s propojením na fakultní nemocnici, a to včetně moderního přístrojového vybavení. 1. Biomedicínské centrum Významnou součástí celého projektu bude Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Na financování tohoto záměru byla zpracována projektová žádost do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), prioritní osa 2, která postoupila po fázi mezinárodního hodnocení do fáze negociací. Na tuto akci již existuje platné stavební povolení. 2. Výstavba teoretických ústavů Na výstavbu teoretických ústavů Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy bylo zahájeno zpracování projektové žádosti. Předpokládaný termín podání projektu do Operačního programu VaVpI, prioritní osa 4, je červen 2010. K tomuto datu se také předpokládá získání platného stavebního povolení. Výstavba společných pracovišť Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové si stanovily cíl vybudovat společný výukový a vědecko-výzkumný areál v blízkosti Fakultní nemocnice Hradec Králové. Jedná se o rozsáhlý projekt zasahující výměru cca 42 tis. m2, do něhož by postupně přestěhovaly své aktivity obě fakulty. Poloha byla strategicky zvolena v návaznosti na úzkou spolupráci 16

s fakultní nemocnicí a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, obě tyto instituce leží v sousedství vybraného území. Protože se jedná o široký a finančně náročný projekt, bude výstavba postupovat etapovitě dle možných finančních a organizačně technických podmínek. V první etapě je plánováno využítí dotací v rámci OP VaVpI, proto je naplánována výstavba těchto center: 1. Výukové a výzkumné centrum Univerzity Karlovy v Hradci Králové MEPHARED Náplní projektu MEPHARED je zkvalitnění a rozvoj doktorandských studijních programů a podpora integrace výzkumu a výuky v oblasti medicíny a farmacie. Realizace projektu umožní zkvalitnění materiálních podmínek výuky a výzkumu a zvýšení kapacity vzdělávání na fakultě s akcentací praktické stránky vzdělávání a zlepšení uplatnitelnosti studentů. Realizací projektu dojde nejen ke koordinaci aktivit při zajištění výzkumného a výukového zázemí a realizaci doktorandského studia, ale také k rozvoji v oblasti zkoušení nových léků, diagnostických metod, biotechnologií, lékařské a farmaceutické techniky. Cílem je vybudovat zázemí pro teoretické a preklinické obory výuky na LF UK a některé vybrané obory na FaF UK, především ty, které odborně navazují na obory obdobného charakteru na LF UK. 2. Vědecké centrum pro aplikovaný biomedicínský výzkum v Hradci Králové (CeBioMed) CeBioMed je vědecké pracoviště, které podporuje rozvoj již existujících vědeckých týmů a širší zapojení studentů doktorských studijních programů. Vznik centra CeBioMed v Hradci Králové výrazně ovlivní kvalitu inovačního transferu v regionu v oblasti medicíny a farmacie. Vzhledem k lokalizaci v Hradci Králové je tento projekt velmi významný i pro rozvoj celého regionu, respektive cílové oblasti NUTS II. Zvýší zaměstnanost v regionu, výrazně přispěje ke zvýšení kvalifikační struktury osob regionu a umožní realizaci programů celoživotního vzdělávání. Součástí záměru je i vybudování infrastruktury pro spolupráci s vývojovými a komerčními subjekty regionu. Kampus Albertov (Biocentrum a Globcentrum) Na projektu se podílejí tři fakulty, které sídlí v širší oblasti Albertova (MFF, 1LF a PřF), a které představují seskupení přírodovědeckých disciplín se značným badatelským i výukovým potenciálem. Vznikne tak ojedinělá lokalita koncentrace badatelských a pedagogických aktivit několika fakult v blízkosti centra města. Nabízí se zde forma sdružení fakult do výzkumných "center", umožňujících propojení kvalitního výzkumu s evropsky srovnatelným vzděláním na všech stupních studia. 17

Výzkum v Centrech bude sloužit jako základna pro studium, zejména na magisterské a doktorské úrovni. Předpokladem úspěchu je zejména ucelené a dostatečně velkorysé řešení umožňující sestavit základ několika větších a většího počtu menších dobře vybavených laboratoří/skupin/technologických laboratoří. Při dostavbě Kampusu Albertov zanikne stávající menza, takže tuto kapacitu bude třeba pokrýt novou stravovací kapacitou, která je navrhována do budovy Centra studia globálních změn. Ubytovací kapacity v rámci dostavby Kampusu Albertov nejsou v současné době navrhovány. Biocentrum Biocentrum bude koncipováno jako centrum excelence v oblasti přírodních a lékařských věd a core facility (základna přístrojově náročných technologií UK) zajišťující nejnáročnější a nejprogresivnější analytické techniky, které budou sloužit všem zainteresovaným skupinám i mimo zakládající fakulty. Objekt Biocentra je navržen jako čtyřpodlažní budova s částečně využitelným podkrovím. Pracoviště mají především výzkumný charakter přibližně 70 % náplně objektu tvoří laboratoře s potřebným zázemím. V objektu je dále navržena velká posluchárna s kapacitou 250 300 míst, dvě malé posluchárny s 50 80 místy, malý praktikový sál pro 20 osob a nezbytné zázemí. Část s posluchárnami bude fungovat jako samostatný provozní celek. Globcentrum Objekt Globcentra (Centrum studia globálních změn) je navržen jako čtyřpodlažní budova s pátým ustupujícím podlažím. Charakter pracovišť je vědecko-výzkumný a výukový. V objektu jsou plánovány laboratoře, pracovny, seminární i přednáškové místnosti, tři patra podzemního parkingu a menza. Plánovaná menza v 1. PP by měla vydávat denně 2000 jídel a byla by určena pro cca 1200 osob. V úrovni 1. NP a 1. PP se dále nachází přednáškový sál s kapacitou 400 450 míst, dále je v přízemí počítáno s osmi seminárními místnostmi o kapacitě á 50 míst (t.j. 400 míst celkem). Záměrem je využít již ustavených skupin působících v ekologických, biologických, klimatologických, geochemických, geobiologických, geofyzikálních a geografických oborech pěstovaných na PřF a MFF k založení centra. Zásadním směrem činnosti Centra by bylo studium globálních změn s patřičným paleoekologickým, paleogeografickým, evolučním a historickým kontextem. Z tohoto důvodu bude Globcentrum představovat významný a celospolečensky přínosný zdroj poznatků o životním prostředí, ale také konkrétní mezioborovou instituci sledující systémově životně důležité procesy. 18

Kompletní rekonstrukce Celetná 13 Důvodem rekonstrukce je především nutnost řešit konstrukční závady objektu. Je třeba neprodleně řešit větrání suterénu, kde dochází k destrukci historických kamenných prvků. Nosná konstrukce krovu je napadena jak dřevokaznými houbami, tak dřevokazným hmyzem. Krytina je na mnoha místech poškozená, podobně jako klempířské prvky. Bylo zjištěno i biotické poškození dřevěných stropních trámů dřevokazným hmyzem. Hygienické zázemí pro studenty a pedagogy je nedostatečné, dále nevyhovuje řada dispozičních vazeb. Výukové místnosti v přízemí jsou nedostatečně větrané. Podzemní prostory nejsou využívány. Stávající situace neumožňuje pohyb tělesně postiženým. V objektu není výtah, mobilní plošina ani jiné zařízení pro vertikální dopravu vozíčkářů. Z technických instalací je nutno vyměnit rozvody vody a kanalizace. Podle zprávy o revizi elektrického zařízení a posouzení celkového stavu elektrické instalace objektu je nutná celková rekonstrukce silnoproudé elektrické instalace. Dále je potřeba doplnit slaboproudé el.rozvody (počítačová síť, STA apod.). 1. LF Rekonstrukce Ústavu imunologie, mikrobiologie a hygieny Studničkova 7 Stávající objekt byl dokončen ve třicátých letech minulého století. Od té doby neprošel žádnou významnější rekonstrukcí. Veškeré rozvody médií jsou již za hranicí své životnosti, uspořádání prostor pro výuku a studentský výzkum nevyhovuje současným nárokům a hygienickým předpisům. Realizací této akce dojde k výraznému zkvalitnění podmínek pro výuku a laboratorní praktika včetně zázemí pro studenty. V rámci této akce budou kompletně zrekonstruovány vnitřní prostory objektu, vyměněny veškeré nevyhovující inženýrské sítě, a dále se předpokládá provedení dispozičních úprav a změn, po kterých budou výukové prostory odpovídat stávajícím požadavkům výuky a výzkumu. 2.LF Výstavba a dostavba výukových pavilonů v areálu Plzeňská 2.lékařská fakulta UK je jedinou lékařskou fakultou, která nemá vlastní sídlo. Administrativní část fakulty je v současné době v nájmu FN Motol. Většina teoretických ústavů je umístěna ve starých budovách po bývalé vojenské katedře v areálu Plzeňská, z nichž část byla zničena požárem a zbylá část je v technickém stavu na hranici únosnosti. V roce 2006 byla zahájena projektová příprava přestavby prvé části teoretických ústavů a v roce 2007 zahájena výstavba 1.etapy. Záměrem je v rámci investičního programu dokončení 2. a 3. etapy výstavby a dostavby výukových pavilonů areálu Plzeňská. 19

2.LF Výstavba komplexu v areálu FN Motol preklinické ústavy, knihovna a děkanát FN Motol v rámci plánu rozvoje nemocnice zamýšlí rozsáhlou přestavbu a výstavbu na svém území. V tomto plánu je počítáno s výstavbou komplexu, který by sloužil 2. LF. Nezbytné je v předstihu zahájit přípravné práce včetně vyřešení otázky ohledně pozemků budoucího komplexu. 3.LF Výstavba výukového pavilonu patologie, mikrobiologie a soudního lékařství Fakulta provozuje výuku uvedených oborů v budově FNKV. Budova, která je v provozu přes 60 let je v havarijním stavu. Výuka probíhá ve zdravotně závadných prostorách za podmínek nevyhovujícím hygienickým normám. FNKV, jako správce budovy, nemá finanční prostředky na rekonstrukci, nemůže proto řešit problém výuky. Řešením by byla výstavba nového pavilonu. 3.LF - Přístavba výukového pavilonu interního lékařství Stávající posluchárny a seminární místnosti nepostačují potřebě výuky studentů. Budova je navržena na severní straně pavilonu S v areálu FNKV, ale na pozemku MHMP, který bude nutno vykoupit. 3.LF - Koupě SZŠ v areálu FNKV Od roku 2002 má část budovy SZŠ fakulta pronajatou. S ohledem na předpoklad, že Magistrát hl. m. Prahy bude z důvodu nevyužití budovu prodávat, má UK eminentní zájem budou odkoupit a přesunout do ni některá pracoviště 3.LF, provádět zde výzkum a rozšířit výuku. KaM Revitalizace kolejí a menz Současnou úroveň ubytování lze zvýšit pouze formou rozsáhlých rekonstrukcí a modernizací (rušení vícelůžkových pokojů, budování tzv. buňkového uspořádání náhradou za pokoje bez sociálního zařízení, splnění normových hodnot ubytovací plochy na jednoho studenta a pod. ), což však ve svém důsledku přinese snížení počtu lůžek na cca 8 800. Současně je nutné řešit rekonstrukce kotelen a rozvodů, rekonstrukci výtahů nevyhovujících směrnicím EU, přetížené Al elektrorozvody, splnění podmínek energetických auditů (nutné zateplení budov) atd. Zvýšená potřeba plochy pro ubytování (normovaná hodnota plochy nutná pro jednoho ubytovaného studenta) představuje cca 25.000 m 2 ( v této ploše nejsou zahrnuty ostatní plochy v objektu chodby, studovny, zázemí atd.) 20

v odhadované ceně za 1 m 2 ve výši 30.000 Kč jde o částku převyšující 700 mil. Kč. UK Centrální univerzitní archiv Jedná se o výstavbu specializovaného archivu vykonávajícího dohled nad výkonem spisové služby všech součástí univerzity. Bude uchovávat historické a současné písemné fondy zejména Univerzity Karlovy, Německé univerzity v Praze a písemnosti studentských spolků působících na území českých zemí (v současné době 5300 běžných metrů; počet stále narůstá). Shromažďuje odbornou literaturu a další informační zdroje k dějinám školství a vzdělanosti se zvláštním zaměřením na dějiny Univerzity Karlovy, k nimž připravuje bibliografické pomůcky. Knihovna obsahuje 44 000 svazků. Archiv v současné době realizuje projekty výzkumného záměru UDAUK Badatelské využití nejstarších památek pražské univerzity (listiny, matriky, úřední knihy) a Vědecká obec v českých zemích 1882-2000. Stěžejním úkolem je práce na biografickém slovníku pražských univerzit pro léta 1882-1945, skládajícího se z biografických slovníků jednotlivých fakult. Přestože ve stávajících depozitářích archivu v Praze (Ovocný trh) a Lešeticích byly v roce 2008-2009 prováděny nejnutnější stavební úpravy, aby prostory vyhověly přísným normám nového archivního zákona, ve střednědobé perspektivě je nutné řešit otázku moderních depozitářů zásadním způsobem. PF Přestavba objektu menzy Větrník Právnická fakulta je druhá největší fakulta ze skupiny humanitních fakult, má však zhruba polovinu studentů než největší Filosofická fakulta. Charakteristické je, že výuka není tak členěna jako u ostatních fakult, akreditované jsou pouze dva studijní obory pro magisterské studium. Bilance ploch (bez započtení menzy Větrník) ukázala deficit PUČ při současném stavu přibližně 2200 m2. Mírný je nedostatek učební plochy, hlavní podíl deficitu připadá na knihovnu - 2000 m2. Fakulta v současnosti užívá jedinou budovu. Samostatně stojící rozsáhlý objekt Právnické fakulty je situován na Dvořákově nábřeží v centru města. Druhým objektem, který má fakulta ve správě, je objekt bývalé menzy v areálu kolejí v Praze 6 na Petřinách. Jedná se o samostatně stojící objekt. Postaven byl v osmdesátých letech minulého století. V původním záměru sloužil jako menza pro studentské koleje. V současnosti je nevyužívaný a je pouze v dílčích částech pronajímán soukromým osobám. Samostatně stojící objekt má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží, jeho stav vyžaduje kompletní rekonstrukci. V současnosti je zpracována studie na jeho nové využití. 21

Po rekonstrukci by měl objekt sloužit jako knihovna, částečně pro výuku (2. NP) a dále zde budou vybudovány nové služební byty sloužící především k ubytování zahraničních návštěv a hostů účastnících se mezinárodních konferencí v rámci vědecko výzkumné činnosti fakulty, a dále též reprezentačních konferenčních prostor v nově vybudovaném 4. NP. Rekonstrukce budovy menzy Větrník vcelku pokrývá celkovou vypočítanou potřebu PUČ pro potřeby Právnické fakulty. Hlavním záměrem je využití daných prostor pro uskladnění knih, neboť po povodních v roce 2002 nemohou být knihovní fondy trvale umístěny a uskladněny v 2. PP budovy Právnické fakulty UK, kde dle znaleckých posudků hrozí trvalé riziko zatopení těchto prostor při povodňovém stupni hladiny Vltavy. D8le se počítá s přenesením části výuky z PF UK a s vybudováním nových služebních bytů včetně konferenčních prostor. Tomuto zadání bylo podřízeno nově vzniklé dispoziční řešení. Hlavní těžiště 1.PP bude uskladnění a možnost vypůjčení knih. V 1. NP. bude část dispozice rozložena do prostor sloužící ke studiu, zázemí pro celý objekt, akademická knihovna, komerční prostory, technické prostory a zázemí pro knihovnu. Ve 2. NP. bude hlavní zaměření na výukové prostory s kabinety. Ve 3.NP. budou vybudovány hlavně služební bytové jednotky a v části bude zázemí pro konferenční místnosti umístěné ve 4. NP. Ve 4.NP. budou dvě konferenční místnosti. Dílčí rekonstrukce a obnova budov UK Do této položky jsou zařazeny ostatní významné, ale doposud jmenovitě nespecifikované akce dílčího rozsahu a obsahu, jednotlivých fakult a součástí UK. Veškeré náklady jsou uvedeny v CÚ 2009. 22

II. Rozvojová studie investiční výstavby Univerzity Karlovy v Praze na období 2011 2015 1. Charakteristika, postavení a poslání Univerzity Karlovy v Praze Univerzita Karlova v Praze je univerzitní veřejná vysoká škola, která je dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, právnickou osobou. Univerzita svobodně uskutečňuje tvůrčí vědeckou, vzdělávací, uměleckou a kulturní činnost, jejímž nutným předpokladem jsou akademické svobody a akademická práva. Pedagogická činnost na univerzitě je založena na poznatcích vědy včetně výsledků vlastního vědeckého bádání. Univerzita uskutečňuje všechny typy studijních programů, jakož i programy celoživotního vzdělávání. Poskytuje knihovnické a jiné informační služby, vykonává nakladatelskou a vydavatelskou činnost související především s vědeckou a pedagogickou činností její akademické obce. Spolupracuje s domácími a zahraničními vysokými školami, vědeckými a výzkumnými institucemi a jinými právnickými institucemi. Je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice uznávanou v kontextu evropském i světovém. Její vědecký a pedagogický výkon i unikátní historická tradice z ní činí významnou kulturní instituci. Na Univerzitě Karlově v Praze studuje téměř 1/6 všech studentů České republiky a 1/3 všech doktorandů v ČR. Posláním univerzity je šíření vzdělanosti a ochrana poznaného, pěstování svobodného myšlení, nezávislého vědeckého bádání i svébytné umělecké tvorby a všestranná podpora tvůrčího ducha lidské společnosti. 2. Historie Pražskou univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých učení (studií generale) na sever od Alp a na východ od Paříže. V krátkém čase dosáhla mezinárodního věhlasu. Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou. Na její vývoj měly zásadní vliv významné dějinné události, jako husitské reformního hnutí, vláda Rudolfa II, porážka protihabsburské opozice v 17. století, reformní roky 1848/49. Po jejím rozdělení na českou a německou (v r. 1882) obě dosáhly vysoké vědecké úrovně a na obou působily výjimečné osobnosti. Univerzita Karlova, jak byla česká univerzita v samostatné Československé republice nazvána, dále vynikajícně přispívala k rozvoji vědeckého bádání, s přerušením činnosti v době hitlerovské okupace. Nastolený režim po r. 1948 podřídil ideologicky a politicky výuku i bádání kontrole, zasaženy byly i mezinárodní styky a impulsy vědy. Sepětí univerzity s osudy českého národa se znovu projevilo 17. listopadu 1989, kdy studenti, věrni tradici svých svobodných zásad, dali podnět k odstranění totalitního režimu. 23