ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBYTINY Naturové hodnocení (autorizovaný posudek dle 45i zák. 114/92 Sb.) Zpracováno v Karlových Varech dne 31. 12. 2014.. Mgr. Vladimír Melichar 1
Obsah Základní údaje:... 4 1. Úvod... 5 1.1. Zadání... 5 1.2. Cíl naturového hodnocení... 5 1.3. Postup zpracování... 5 2. Údaje o koncepci... 6 2.1. Základní údaje... 6 3. Údaje o EVL a PO... 7 3.1. Identifikace potencionálně dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí... 7 3.2. Popis dotčených lokalit... 9 3.2.1. EVL CZ0314024 Šumava... 9 3.2.2. PO CZ0311040 Boletice... 13 3.3. Dotčené předměty ochrany... 16 3.3.1. EVL CZ0314024 Šumava... 17 3.3.2. PO CZ0311040 Boletice... 18 4. Hodnocení vlivů záměru na EVL a PO... 19 4.1. Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení... 19 4.2. Možné vlivy záměru... 19 4.3. Hodnocení vlivů záměru na dotčené předměty ochrany... 19 4.3.1. EVL CZ0314024 Šumava... 20 3.3.2. PO CZ0311040 Boletice... 26 4.4. Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit... 27 4.4.1. EVL CZ0314024 Šumava... 27 4.4.2. PO CZ0311040 Boletice... 27 4.5 Hodnocení možných kumulativních vlivů... 27 5. Závěr... 28 5.1. Závěr... 28 5.2. Doporučená zmírňující opatření... 28 6. Použité zdroje informací... 29 Literatura:... 29 Legislativa:... 30 Internetové zdroje:... 31 Přílohy:... 32 2
Fotografie na titulní straně: Zbytiny, u samoty Spálenec Vladimír Melichar, 24.6.2014 3
Základní údaje: Investor: Obec Zbytiny Zbytiny 3, 384 41 Zbytiny IČ: 00250864 Zpracovatel návrhu změny územního plánu: Ing. Arch. Dagmar Polcarová Pomezní 1465/14 373 16 Dobrá Voda u Českých Budějovic IČ: 11355361 DIČ: CZ6156250166 Zpracovatel vyhodnocení SEA: Ing. Hana Pešková DHW s. r. o. Na Příkopech 988/38, 110 00 Praha 1 IČ: 26050561 DIČ: CZ26050561 Zpracovatel naturového hodnocení: Mgr. Vladimír Melichar autorizovaná osoba pro hodnocení dle 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Křižíkova 9, 360 01 Karlovy Vary IČ: 65541227 DIČ: CZ7405081893 Název záměru: ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBYTINY Naturové hodnocení koncepce je předkládáno jako příloha Územního plánu Zbytin, změna č. 1 - návrhu pro společné jednání. 4
1. Úvod 1.1. Zadání Předmětem naturového hodnocení je koncepce Územní plán Zbytin, změna č. 1, předložená jako návrh pro společné jednání. Koncepce zejména zahrnuje 12 dílčích změn. K záměru byla vydána následující stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody: Vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje č. j. KUJCK 22252/2014/OZZL2 ze dne 8. 4. 2014 podle 45i zákona 114/1992 Sb., kterým krajský úřad nevyloučil významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany a na celistvost a lokalit soustavy Natura 2000. Jako přípustné uvádí záměry 12, 14, 15 a 16, jako podmínečně přípustné záměry 7 a 13 a jako nepřípustné záměry 1, 2, 3, 4, 5, 6, a 8.* Vyjádření Správy CHKO Šumava č. j. NPS 01792/2014/3 ze dne 4. 4. 2014 podle 45i zákona 114/1992 Sb. V tomto vyjádření Správa konstatuje, že významný negativní vliv koncepce na EVL Šumava nelze vyloučit. V rámci koncepce se jedná zejména o záměry 9 a 10.* * Pozn. Zde uvedené číslování záměrů je dle Návrhu zadání UP. 1.2. Cíl naturového hodnocení Cílem naturového hodnocení je zjistit zda koncepce má nebo nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. 1.3. Postup zpracování Postup prací při zpracování naturového hodnocení byl následující: Nejprve jsem se seznámil s dostupnou dokumentací záměru poskytnutou zadavatelem zahrnující zejména Návrh zadání změny č. 1 územního plánu Zbytiny včetně příloh. Následně jsem provedl rešerši dostupných odborných podkladů (viz. kapitola Literatura). Dále jsem si vyžádal si poskytnutí odborných dat o výskytu biotopů a druhů z nálezové databáze AOPK ČR: AOPK ČR (2014): Nálezová databáze ochrany přírody. (on-line georeferencovaná elektronická databáze; portal.nature.cz). Verze 2014. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. (Citováno 14-9-2014). Výskyt naturových stanovišť a druhů v k.ú. Zbytiny, Spálenec, Skříněřov, Sviňovice, Koryto. Poté jsem provedl terénní šetření na všech lokalitách dotčených jednotlivými záměry koncepce. Terénní šetření jsem prováděl v termínech 19. 6. a 12. 8. 2014. Záměr jsem konzultoval s místním expertem (Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D.). Předběžné závěry jsem konzultoval se zadavatelem a zpracovatelem vyhodnocení SEA. Byly konzultovány i technické možnosti řešení jednotlivých střetů. Z původně 17 jednotlivých rozvojových záměrů byly v rámci konzultace z koncepce odstraněny záměry s významným negativním vlivem na předměty ochrany soustavy Natura 2000. Část střetů byla řešena úpravou záměrů (rozsah, lokalizace) nebo návrhem podmínek, za kterých mohou být realizovány. Předkládané naturové hodnocení je vypracováno ve struktuře podle Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vydané jako částka č. 15/2007 ve Věstníku MŽP. 5
2. Údaje o koncepci 2.1. Základní údaje Název koncepce ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBYTINY Hlavní cíle koncepce: Umístění koncepce (kraj, obec, katastrální území) Koncepce je lokalizována do Jihočeského kraje. Umístění jednotlivých záměrů je uvedeno v územním plánu, jehož je toto hodnocení součástí. Tabulka č. 1: Územní jednotky dotčené koncepcí. Kraj Okres ORP POÚ Obec Katastrální území Jihočeský Prachatice Prachatice Prachatice Zbytiny k.ú. Koryto k.ú. Skříněřov k.ú. Spálenec k.ú. Sviňovice k.ú. Zbytiny Možnost kumulace s jinými koncepcemi a záměry Záměr bude interferovat s koncepcemi a rozvojovými záměry zejména v povodí Blanice a Zlatého potoka. Je nutné zvažovat veškeré záměry s vlivy na kvalitativní parametry vod v těchto tocích. Možné přeshraniční vlivy Přeshraniční vlivy nejsou uvažovány. Jednotlivé záměry uvedené v koncepci nemají přeshraniční vliv. 6
3. Údaje o EVL a PO 3.1. Identifikace potencionálně dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí V souvislosti se záměrem byl zvažován vliv na všechny lokality soustavy Natura 2000. Podrobněji byly vyhodnoceny všechny lokality soustavy Natura 2000, které by mohly být koncepcí dotčeny. Tabulka č. 2: Potencionálně dotčené evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Název Předmět ochrany Vzdálenost EVL CZ0314024 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až Území řešené koncepcí je v Šumava subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a překryvu s územím EVL. horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Správa CHKO Šumava 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu nevyloučila významný Magnopotamion nebo Hydrocharition negativní vliv záměru. 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion. KÚ Jihočeského kraje 4030 Evropská suchá vřesoviště nevyloučil významný 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na negativní vliv záměru. vřesovištích nebo vápnitých trávnících 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7110 Aktivní vrchoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0 Rašelinný les 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 4094 Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) 1393 Srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) 1096 Mihule potoční (Lampetra planeri) 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) 1029 Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) 1361 Rys ostrovid (Lynx lynx) 1914 Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei) 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 1355 Vydra říční (Lutra lutra) CZ0311040 PO Boletice A122 Chřástal polní (Crex crex) A241 Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) A104 Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) A217 Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) A246 Skřivan lesní (Lullula arborea) Území řešené koncepcí je v překryvu s územím PO. 7
Výběr dotčených lokalit záměry proběhl s přihlédnutím k následujícím aspektům: lokalita je v přímém územním střetu, lokalita je v bezprostřední blízkosti, lokalita a její předměty ochrany mohou být ovlivněny v souvislosti se vstupy nebo výstupy (těžba surovin, doprava, odběry přípojky, odpady, emise hluku, světla a polutantů apod.) a to jak při přípravě, realizaci, tak při vlastním provozu. Na základě tohoto přístupu byly vyhodnoceny jako potencionálně dotčené tyto lokality: 1), 2) EVL CZ0314024 Šumava PO CZ0311044 Boletice 2) 1) Příslušným orgánem ochrany přírody v dotčeném území je Krajský úřad Jihočeského kraje. 2) Příslušným orgánem ochrany přírody v dotčeném území je Správa CHKO a NP Šumava. 8
3.2. Popis dotčených lokalit Zdroj: http://nature.cz/natura2000 Obrázek č. 1: Evropsky významná lokalita Šumava (fialová plocha) v území řešeném koncepcí. EVL Šumava 3.2.1. EVL CZ0314024 Šumava Rozloha: 171925.2166 ha Nadmořská výška: 463-1386 m n. m. Poloha: Pohoří na JZ ČR při státní hranici s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Lokalita zahrnuje území NP Šumava a CHKO Šumava a část biosférické rezervace Šumava. Území sahá od obce Svatá Kateřina (okres Klatovy) na SZ k obci Přední Výtoň (okres Český Krumlov) na JV. Geomorfologie a reliéf: Geomorfologie: Šumavskou megaantiklinálu, která má směr JV-SZ a jeví zřetelnou vazbu na zvedající se větev centrálního moldanubického plutonu, lze rozdělit na morfostruktury nižšího řádu, a to pohraniční trojmezenskou megaantiklinálu s vrcholy přes 1 300 m n. m., vltavickou megasynklinálu sledující zlomovou linii podél horního toku Vltavy a vnitrozemskou boubínsko-želnavsko-kleťskou megaantiklinálu, která pokračuje dále do Novohradských hor. K severu ukloněné křídlo šumavské megaantiklinály tvoří šumavské a novohradské podhůří, charakterizované silným erozním 9
rozčleněním, značnou výškovou členitostí a pestrostí tvarů podmíněných různou geomorfologickou hodnotou hornin. K nejmladším formám šumavského reliéfu patří vedle různých tvarů pleistocenního kryogenního zvětrávání a odnosu hornin několik karů vytvořených v době lokálního würmského zalednění v depresích pod nejvyššími vrcholy, z nichž většina je dnes přeměněná v jezera hrazená morénami. Reliéf: Šumava je vráso-zlomové k jihovýchodu ukloněné pohoří s okraji vysokými kolem 1 000 m n. m. Reliéf je značně členitý, ovlivněný hydrologickými a klimatickými poměry, se zbytky zarovnaných povrchů na náhorních plošinách a širokých hřbetech. Nad rozlehlé horské temeno vyčnívají rozptýlené klenby hlavních vrcholů, a to o 300 výškových m i více. Krajinná charakteristika: Jde o území montánního a submontánního stupně s vysokou ekologickou stabilitou a velkým podílem přirozených a přírodě blízkých společenstev. Z dochovaných přirozených stanovišť jsou to především pralesovité porosty, rašeliniště, mokřady, vodní toky, ledovcová jezera, extrémní stanoviště s původními biotopy a sukcesní stádia blízká přirozenému stavu. Do těchto fragmentů ekosystémů, které zůstaly v minulosti ušetřeny intenzivních lidských zásahů, je soustředěna ochrana a snaha o jejich zachování při ponechání samovolnému vývoji. K přírodě blízkým společenstvům patří zejména druhově bohaté plochy antropogenního bezlesí (louky, pastviny, luční mokřady) a mladá, či dostatečně nerozvinutá sukcesní společenstva s výraznou druhovou diverzitou. Biota: Na Šumavě se vyskytují čtyři typy zonální vegetace - acidofilní doubravy, květnaté bučiny, acidofilní horské bučiny a klimatické smrčiny. Porosty acidofilních doubrav sv. Genisto germanicae-quercion se však do dnešní doby víceméně nedochovaly, zbytky původních porostů lze najít pouze v okrajových partiích území. V nadmořských výškách 600-1100 m zejména na JV území se dochovala řada porostů květnatých bučin a jedlin sv. Fagion, podsv. Eu-Fagenion, Galio-Abietenion, as. Dentario enneaphylli- Fagetum, Festuco altissimae-fagetum a Abietetum hercynicum. Porosty acidofilních horských bučin sv. Luzulo-Fagion, as. převážně Calamagrostio villosae-fagetum, se vyvinuly na přechodu mezi květnatými bučinami a klimaxovými smrčinami v nadmořských výškách 1000-1300 m. Klimaxové smrčiny sv. Piceion excelsae jsou vázány pouze na nejvyšší vrcholové a hřebenové partie v polohách většinou nad 1200 m n. m., jen na severních svazích sestupují do nadmořské výšky 1150 m. Převážná část těchto porostů náleží široké as. Calamagrostio villosae-piceetum, na lokálně příznivějších stanovištích (např. v jezerních karech) se vyvinuly vysokobylinné kapradinové smrčiny as. Athyrio alpestris-piceetum z rámce sv. Athyrio alpestris-piceion. Na zazeměných sutích nebo v zaříznutých roklinách se vyvinula azonální společenstva suťových a roklinových lesů sv. Tilio-Acerion, as. Mercuriali-Fraxinetum, velmi vzácně i as. Lunario-Aceretum. Malé plochy skalních ostrožen a kamenných moří porůstají reliktní bory a borové březiny sv. Dicrano- Pinion, as. Betulo carpaticae-pinetum a as. Dicrano-Pinetum. Na podmáčených stanovištích, jako doprovod většiny potoků a pramenišť v zalesněných oblastech, se v nadmořských výškách nad 600 m vyvinuly podmáčené smrčiny a jedliny, které shrnuje široká as. Mastigobryo-Piceetum, resp. v nižších polohách Equiseto-Piceetum. Na kontaktech údolních vrchovišť se místy dochovaly velmi přirozené rašelinné březiny as. Betuletum pubescentis, na obvodu mnohých vrchovišť jsou vyvinuty zakrslé řídké rašelinné smrčiny (as. Sphagno-Piceetum). Spolu s podmáčenými smrčinami, údolními luhy as. Alnetum incanae a rašelinným lučním bezlesím, tvoří tyto porosty v kotlině horního a středního toku Křemelné jedinečnou vegetační mozaiku. Ve Vltavském luhu k nim přistupují také společenstva bažinných vrbin sv. Salicion cinereae, as. Salicetum pentandro-auritae. Vzácně jsou v nejjižnější části vltavského luhu vytvořeny i podmáčené smrkové olšiny as. Piceo-Alnetum. Jedná se o zvláštní typ údolních olšin (sv. Alnion incanae, posv. Alnenion glutinoso-incanae). Pro Šumavu typická společenstva rašelinišť jsou (zejména ve Vltavské kotlině) zastoupena subkontinentálními blatkovými (as. Pino rotundatae-sphagnetum) a rašelinnými bory (as. Vaccinio uliginosi-pinetum) a otevřenými rašeliništními společenstvy svazů Sphagnion medii, Oxycocco- 10
Empetrion hermaphroditi a Leuco-Scheuchzerion. V komplexu náhorních vrchovišť Šumavských plání jsou vyvinuta společenstva rašelinné kleče (Pinus pseudopumilio) řazená k široké as. Pino rotundatae-sphagnetum. V nich jsou hojné volné plochy a místy také rašelinná jezírka s vegetační mozaikou společenstev sv. Sphagnion medii (as. Andromedo polifoliae-sphagnetum magellanici, Eriophoro vaginati- Sphagnetum recurvi), boreálních typů bultových společenstev sv. Oxycocco- Empetrion hermaphroditi (as. Empetro hermephroditi-sphagnetum fusci), fragmentů oceanicky laděných fytocenóz sv. Oxycocco-Ericion (porosty blízké as. Scirpo austriaci-sphagnetum papillosi) a rašelinotvorné vegetace šlenků sv. Leuko-Scheuchzerion s několika vylišenými asociacemi, z nichž nejcennější je as. Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati. Na minerotrofních rašeliništích (slatiništích) jsou vyvinuta společenstva sv. Caricion fuscae, as. Willemetio-Caricetum paniceae, vzácně i as. Caricetum goodenowii. Na bazicky bohatších podkladech byly ve vyšším Předšumaví a nižší Šumavě hojně roztroušené fytocenózy z rámce sv. Caricion davallianae, které však prakticky zanikly. Byly zastoupeny as. Valeriano dioicae-caricetum davallianae. Na tuto asociaci navazují sukcesně pokročilejší stádia vegetace velmi podobného floristického složení z okruhu sv. Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion řazené k as. Sphagno warnstorfiani-eriophoretum latifolii. Dnešní výskyt těchto společenstev je rovněž silně redukován. Vegetace sv. Caricion demissae, vyskytující se jen v maloplošných fragmentech v rámci širšího vegetačního komplexu kyselých lučních rašelinišť, je zastoupena as. Chrysohypno-Trichophoretum alpini a Amblystegio stellati-caricetum paniceae. Oligotrofní rašeliništní fytocenózy řádu Scheuchzerietalia palustris jsou zastoupeny kyselými ostřicovými porosty silně zvodnělých stanovišť z rámce sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis. Nejběžnějším společenstvem je as. Carici rostratae-sphagnetum apiculati z laggů vrchovišť, lučních prameništních systémů a okrajů oligotrofních vodních ploch. V mrtvých, pomalu zazemňovaných říčních ramenech v nivě horní Vltavy, jsou vyvinuta společenstva vzplývavých a ponořených rostlin mělkých tekoucích vod sv. Batrachion fluitantis s dosud relativně hojným druhem Myriophyllum alterniflorum (as. Myriophylletum alterniflori). Ve slepých oligotrofních říčních ramenech se dochovaly zbytky vzácného společenstva as. Nupharetum pumili. Složitou vegetační mozaiku Vltavské kotliny dokreslují vysokostébelné bažinné i krátkostébelné ostřicové porosty sv. Caricion gracilis a Caricion rostratae, poříční rákosiny sv. Phalaridion arundinacea, as. Caricetum buekii a vzácně as. Chaerophyllo-Phalaridetum arundinaceae a vysokobylinné nivní louky, pobřežní a bažinné vysokobylinné porosty sv. Sparganio-Glycerion fluitantis a Oenanthion aquaticae. Antropogenně podmíněnou a velmi hodnotnou složku šumavské přírody představují luční společenstva. Podél vodních toků i v mírných svahových polohách nižší až střední Šumavy zůstaly v menších fragmentech dochovány přirozené podmáčené a hydrofilní vysokobylinné nivní louky sv. Molinion a zejména Calthion, které většinou bezprostředně navazují na prameništní systémy. Z rámce podsvazu Calthenion, který sdružuje původně dvousečné louky střídavě mokrých stanovišť, se nejčastěji vyskytují porosty s výraznou dominancí jednoho druhu, např. skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus) v as. Scirpetum sylvatici nebo hadího kořene většího (Bistorta major) a pcháče bahenního (Cirsium palustre) v as. Polygono-Cirsietum palustris. V podobných porostech as. Angelico-Cirsietum palustris, která je častější v severozápadní části Šumavy, se více uplatňuje děhel lesní (Angelica sylvestris). Občas kosené vysokobylinné porosty, jejichž dominantou je vždy tužebník jilmový sdružuje podsvaz Filipendulenion. Nejrozšířenějším společenstvem podsvazu jsou na Šumavě porosty as. Lysimachio vulgaris-filipenduletum. V aluviích řek a potoků se střídavě vyskytuje as. Chaerophyllo hirsuti-filipenduletum a na okrajích svahových pramenišť také as. Cirsio heterophylli-filipenduletum. Dalším typem přirozených šumavských luk jsou mezofilní psinečkové, trojštětové a rdesnové horské louky řazené do rámce svazu Polygono-Trisetion. Spíše jen okrajově se v nižších polohách Šumavy vyskytují mezofilní luční společenstva svazů Arrhenatherion (as. Poo-Trisetetum), Alopecurion pratensis (as. Agropyro-Alopecuretum a Sanguisorbo-Deschampsietum cespitosae) a pastviny sv. Cynosurion (as. Festuco-Cynosuretum). Charakteristickou mezofilní travinnou formací jsou krátkostébelné pastviny nižších a středních poloh Šumavy sv. Violion caninae. Tato společenstva mezických až subxerických stanovišť jsou na Šumavě zastoupena asociacemi Hyperico-Polygaletum, Gymnadenio-Nardetum a jen v nižších polohách as. Thymo-Festucetum ovinae. Část společenstev, 11
zejména ve vyšších polohách, je však vázána i na kontaktní zóny pramenišť a rašelinišť. Tyto většinou maloplošné porosty druhotně podmáčených smilkových luk jsou řazeny ke sv. Nardo-Juncion squarrosi (as. Nardo-Juncetum squarrosi) a tvoří přechod mezi společenstvy svazů Violion caninae a Caricion fuscae. Unikátní travinnou formací vysoké Šumavy jsou smilkové pastviny sv. Nardion, velmi přirozeného téměř subalpinského charakteru. Velmi osobitou vegetační formací jsou vřesovištní pastviny a kamenitá lada sv. Genistion. Nejběžnější fytocenózou je as. Calluno-Vaccinietum, ale pro Šumavu je zvlášť typická a dosud hojná as. Arnico montanae-callunetum. Velmi významný a cenný je komplex azonálních společenstev v šumavských jezerních karech. Především díky specifickým geomorfologickým a klimatickým podmínkám jsou zde již pod hranicí lesa fragmentárně vytvořena subalpinská krátkostébelná travinná a keříčková společenstva sv. Juncion trifidi. Na horních plochách skal v karech Černého a Plešného jezera se vyskytují skalní klečové porosty sv. Pinion mughi, ale mnohem rozsáhlejší klečové porosty na minerálním substrátu jsou vytvořeny na kamenných mořích mimo jezerní kary (Plechý a Třístoličník, hraniční hřeben Královského hvozdu, v menších fragmentech i v oblasti Šumavských plání). Charakteristicky jsou v uvedených karech vyvinuta společenstva silikátových skal a drolin sv. Androsacion vandellii, i vysokostébelné kapradinové nivy sv. Dryopteridi-Athyrion a vysokostébelné subalpinské trávníky sv. Calamagrostion villosae na úpatí skalních stupňů. Kapradinové nivy zde tvoří specifickou šumavskou as. Gentiano pannonicae-athyrietum alpestris. V unikátních vodních submerzních společenstvech jezer sv. Isoëtion lacustris roste v Černém jezeře šídlatka jezerní (Isoëtes lacustris) a v Plešném jezeře v as. Isoëtetum echinosporae šídlatka ostnovýtrusná (Isoëtes echinospora). Hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica) přežívá dosud ve dvou menších, ale stabilních populacích: pastviny nad silnicí pod Kvildou v NP Šumava, pastviny v PR Hamižná u Hartmanic v CHKO Šumava; jednotlivé exempláře byly nalezeny v okolí Hadího vrchu (JV od Javorné). Významná lokalita srpnatky fermežové (Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus) se nachází cca 0,5 km jižně od bývalé obce Zhůří na pravém břehu říčky Křemelná. V roce 2005 zde byla na jednom místě nalezena velice rozsáhlá populace tohoto mechu na ploše cca 3-5 m2. Jedná se o luční prameniště velice významné i z hlediska cévnatých rostlin, najdeme zde např. ostřici chudokvětou (Carex pauciflora), ostřici dvoudomou (C. dioica), ostřici blešní (C. pulicaris), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), všivec bahenní (Pedicularis palustris) apod. Dále byl tento mech z přílohy II Směrnice o stanovištích v roce 2004 nalezen v PR Zhůřská pláň, kde populace porůstá plochu cca 0,2 m2. V roce 2006 byl v NPR Boubínský prales po 47 letech úspěšné ověřen výskyt evropsky významného mechu z přílohy II Směrnice o stanovištích Buxbaumia viridis (šikoušek zelený). Fauna bezobratlých Šumavy se významně liší od severočeského (sudetského) pásma hor absencí řady druhů pro uvedená horstva specifických, na druhé straně je zde významný, i když nepočetný, výskyt alpských elementů. Význačnými biotopy jsou zejména květnaté bučiny a jedlobučiny (střevlík Carabus irregularis, roháček Sinodendron cylindricum, řada stenotopních plžů), klimaxové smrčiny (střevlíček Pterostichus selmanni, tesařík Tragosoma depsarium, můra Xestia speciosa aj.), kamenné sutě v nejvyšších polohách (střevlíček Oreonebria sumavica, drabčík Mycetoporus mulsanti, zavíječ Eudonia petrophila aj.) a zejména rašeliniště (střevlík Carabus menetriesi, perleťovec Boloria aquilonaris, více druhů můr, řada specifických druhů dvoukřídlých, pavouků aj.). Z vodních biotopů mají velmi zajímavou faunu bezobratlých oligotrofní horské potoky - perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) - s významnými populacemi v Blanici a Zlatém potoce, chráněná číhalka Atherix ibis, kalužnatka Thaumalea bezzii, mnoho význačných druhů jepic a chrostíků a šumavská jezera s charakteristickou faunou planktonních korýšů. Obratlovci: Významný je především výskyt některých boreomontánních a horských druhů v rozsáhlých šumavských lesích - datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kos horský (Turdus torquatus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), rejsek horský (Sorex alpinus) aj. Početně významné jsou šumavské populace kurovitých ptáků - tetřev lesní (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Mnohé významné druhy 12
jsou vázány na četné šumavské oligotrofní vodní toky s charakteristickou faunou - např. vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri) aj. Pro vranku obecnou jsou nejvýznamnější především horní tok Blanice, Křemelná od soutoku s Prášilským potokem po silnici Skelná - Slučí tah včetně Prášilského potoka po silnici Skelná - Prášily a Slatinného potoka po silnici Skelná - Slučí tah, Řezná od státní hranice k pramenům včetně přítoků, Volyňka od Vimperka po silnici u Lipky a Světlá. Pro mihuli potoční a vranku obecnou je velmi významným biotopem povodí Teplé Vltavy, především Teplá Vltava od soutoku s Řasnicí po Františkov (ř.km 394,3-420,8) včetně přítoků - Řasnice (ř.km 0-11,2), Zelenohorský potok (ř.km 0-2,0), Vydří potok (ř.km 0-3,5) a Vltavský potok (ř.km 0-3,0). Na vodní toky je vázána také početně významná populace vydry říční (Lutra lutra). Šumavská populace rysa ostrovida, vzniklá repatriací v 80. letech 20. století, je těžištěm výskytu tohoto druhu v České republice. Velmi významná jsou i zimoviště netopýrů - netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) aj. - ve štolách v Amálině údolí u Kašperských Hor a v tunelu Schwarzenberském kanálu u Jeleních Vrchů. Kvalita a význam: Dnešní podoba Šumavy je mnohoúrovňovou mozaikou biotopů přírodních nebo různou měrou ovlivněných činností člověka, která vytváří zcela ojedinělý celek s mimořádným významem nejen v rámci České republiky. Ve všech typech biotopů se vyskytuje celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů a samotná stanoviště mají vysokou přírodní hodnotu. Cenné jsou zejména dochované komplexy rašeliništních a mokřadních biotopů, pralesovité porosty i druhově bohaté porosty sekundárního bezlesí. Celé území je areálem výskytu rysa ostrovida (Lynx lynx), lokálně je evidován výskyt dalších významných evropsky druhů živočichů, většinou s poměrně důležitým podílem jejich populací v rámci ČR, a to vydra říční (Lutra lutra), netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), vranka obecná (Cottus gobio), mihule potoční (Lampetra planeri), perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesi pacholei) a rostlin hořeček mnohotvarý český (Gentianella bohemica), s dvěma menšími, ale vcelku stabilními populacemi. Lokalita srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus) u Křemelné v blízkosti bývalé obce Zhůři je regionálně velice významná. Významný výskyt mechu z přílohy II Směrnice o stanovištích Buxbaumia viridis (šikoušek zelený). Zranitelnost: Budoucnost lesních porostů je podmíněna citlivým lesním hospodařením, porosty smrčin jsou ohrožovány kůrovcovou kalamitou. Luční porosty jsou na jedné straně ohroženy intenzivním obhospodařováním (zejména v blízkosti zemědělských farem), na druhé straně na méně přístupných místech absencí pravidelného hospodaření. Mokřadní a rašeliništní biotopy jsou lokálně ohroženy eutrofizací (zejm. v zemědělsky využívaných oblastech) a odvodňováním (většinou funkčními zbytky odvodňovací sítě vybudované v minulosti, výjimečně i nově zbudovaným odvodněním). K negativním vlivům patří i rychle rostoucí turistický ruch zejména cykloturistika, dále pěší turistika a chataření, resp. chalupaření. V posledních letech se projevuje velmi vysoká zátěž působení vodní turistikou. Populace rysa je ohrožována nelegálními odstřely. 3.2.2. PO CZ0311040 Boletice Rozloha: 23565.2157 ha Nadmořská výška: 540-1225 m n. m. Poloha: Území se nachází v jižních Čechách mezi obcemi Pěkná, Želnava, Horní Planá, Kájov, Chvalšiny, Ktiš, Křišťanov a Zbytiny. Částečně leží na území CHKO Šumava a ve vojenském újezdu Boletice. 13
Geomorfologie a reliéf: Území patří do celku Českokrumlovské vrchoviny, podcelek Boletická vrchovina. Nejvyšší vrchol Lysá (1228,3 m n. m.). Velké výškové rozdíly (Olšina 740 m n. m.). Východním směrem se terén snižuje až na 530 m n. m. Reliéf je tvořen řadou víceméně izolovaných vrchů se zarovnaným povrchem mezi nimi. Biota: Ptačí oblast je navržena v hranicích vojenského výcvikového prostoru Boletice. Jedná se o velmi pestré území s poměrně vysokou lesnatostí. Převažují lesní druhy avifauny, včetně mnoha klíčových druhů z hlediska ochrany přírody. V lesních ekosystémech se dochovalo více fragmentů přirozených stanovišť pralesního charakteru (např. Černý les, Bulov, Dlouhý hřbet). Na tato stanoviště jsou svým výskytem vázány některé významné druhy jako datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), kos horský (Turdus torquatus), čáp černý (Ciconia nigra), vzácně tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Kvalita a význam: Velmi významným fenoménem celé oblasti jsou plochy antropogenního bezlesí v různém stupni sekundární sukcese a na výcvikových plochách specificky ovlivněné vojenskou činností. Díky tomu je dnes oblast pestrou mozaikou různých stanovišť a přes svojí relativně vysokou nadmořskou výšku mnohé lokality vykazují poměrně vysokou druhovou pestrost ornitocenóz. Ptačí oblast byla vymezena s ohledem na ochrany pěti druhů, ale byl zde zaznamenán výskyt 16 dalších druhů přílohy I. Jedním z kritériových druhů je tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jehož populace v oblasti hojně využívá mozaiku stanovišť vzniklou na opuštěném sekundárním bezlesí a ovlivňovanou specifickou vojenskou činností a tvoří spolu s populací v hornovltavské kotlině jádro výskytu druhu v celých jižních a západních Čechách. V celé oblasti se vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), který obsazuje různá stanoviště: vyskytuje se i v klimaxových smrčinách, horských smíšených porostech, ale nejvyšší hustoty jsou v členitých územích, kde se prolíná les s bezlesím, zejména dlouhodobě neobhospodařovaným, v ekotonech na rozhraní smíšených porostů se zarůstajícím bezlesím, často na kontaktu s břehovými porosty kolem menších toků. Zejména preferuje mozaiky porostů olše šedé, lísky a jeřábu (potrava) s jehličnany (úkryt). Starší lesní komplexy obývá i kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Ve vazbě na vojenská cvičiště s přítomností silně narušovaných ploch bez vegetace (tankové cesty, taktická cvičiště) se zde hojněji vyskytuje skřivan lesní (Lullula arborea). Na vhodných stanovištích sekundárního bezlesí se rozptýleně po celé oblasti vyskytuje a hnízdí chřástal polní (Crex crex) a bekasina otavní (Gallinago gallinago) - 10-30 párů. Velmi početná je populace ťuhýka obecného (Lanius collurio) - 50-100 párů. Zranitelnost: Útlum vojenské činnosti na jiných lokalitách: zarůstání ploch a tím úbytek biotopů druhů vázaných na sekundární stanoviště závislé na vojenském výcviku (skřivan lesní, pěnice vlašská). Velkoplošné vyřezávání náletových dřevin, zejména břízy v lokalitách, kde zimují tetřívci. Pokračující vytváření smrkových monokultur a eliminace přirozených smíšených porostů (datlík tříprstý, kulíšek nejmenší). Záměr výstavby lyžařského areálu. 14
Obrázek č. 2: Ptačí oblast Boletice (modrá plocha) v území řešeném koncepcí. PO Boletice 15
3.3. Dotčené předměty ochrany Na základě dostupných nálezových dat, vlastních terénních průzkumů, konzultací a dalších údajů z informačních zdrojů bylo vyhodnoceno, které předměty ochrany výše uvedených EVL a PO mohou být dotčeny záměrem. Zvažován byl především charakter dílčích záměrů a všechny vlivy, vstupy a výstupy. Tabulka č. 3: Vyhodnocení dílčích záměrů uvedených v hodnocené Záměr Popis záměru Katastrální území ZK.Z1.1.Z ZK.Z1.2.Z ZS.Z1.1.B RR.Z1.1.B SOV.Z1.1.SK SOV.Z1.2.SK SOV.Z1.3.SK SOV.Z1.1.K ZS.Z1.1.K ZK.Z1.1.K VSZ.Z1.1.SP Změna stávající plochy zemědělské výroby a skladování (VSZ) na nezastavitelnou plochu zeleně krajinné (ZK) Změna plochy smíšené výrobní (SVK) na plochy rodinné rekreace (RR) stávající a plochy zeleně soukromé (ZS) stávající. Návrh reflektuje skutečný stav území. Změna plochy přírodní (PP) vymezuje na plochu rodinné rekreace (RR) a plochu zeleně soukromé (ZS). Dopravní obsluha je zajištěna stávající komunikací na p.č. 1178/2. V rámci k.ú. Sviňovice se p.č. 4/1 a 3/1 vymezují jako plochy zastavěné. Dále se upravuje plocha na p.č. 4/1 na plochu smíšenou obytnou venkovskou a rekreační (SOV) stávající. Pozemek na návsi p.č. 308 se vymezuje dle skutečnosti jako zeleň veřejná (ZV) stávající; místní komunikace na návsi se vypouštějí a nechávají se jako přípustné v rámci daných ploch. Vymezují se 3 plochy smíšené obytné venkovské a rekreační (SOV) a plochy zeleně krajinné (ZK) za účelem umístění staveb pro trvalé bydlení a přilehlých zahrad. Dopravně jsou nově navržené plochy obslouženy z přilehlých komunikací. Vymezuje se plocha smíšená obytná venkovská a rekreační (SOV) a plocha zeleně soukromé (ZS) za účelem umístění stavby pro trvalé bydlení a přilehlé zahrady. Dopravně je plocha obsloužena z přilehlé komunikace. Pozemek se vyjímá z vymezeného lokálního biocentra LBC Za Furišovkou, zmenšení o tento pozemek neovlivní funkčnost LBC. Funkční využití pozemku se nemění, zůstává zachována nezastavitelná plocha zeleně krajinné ZK. Změnou ÚP nedochází k novému záboru, dle KN se jedná o ostatní plochu. Plocha zemědělská (ZPF) se vymezuje dle skutečnosti jako plocha zeleně veřejné (ZV) stávající. Část plochy (1 000 m 2 ) se vymezuje jako zemědělská plocha výroby a skladování (VSZ) 16 Pozemky Zbytiny 949/33,949/34, 949/35,949/29 Zbytiny, místní část Blažejovice Zbytiny, místní část Blažejovice 250/1,1142/2, 1142/4,1142/5, 1142/6,1142/7, 1142/9 1221,1178/1, 1178/2 Možný vliv na předměty ochrany EVL a PO (ano/ne) ne ne ano Sviňovice 3/1, 4/1, 308 ne Skříněřov 137/1, 422, 421, 339/3, 135, 337/2, 126/3, 429, 129, 337/3, 414/26 Koryto 526/2, 1065, 528/1, 528/2, 528/3, 526/3, 483/9 ano ne Koryto 577/2 ano Koryto 478, 1023, 484/3 ne Spálenec 15/1 ano
za účelem umístění zemědělského objektu; plocha je přístupná z komunikace na p.č. 528. 3.3.1. EVL CZ0314024 Šumava Tabulka č. 4: Vyhodnocení dotčených předmětů ochrany evropsky významné lokality Šumava. Předmět ochrany 3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto- Nanojuncetea 3150 Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion. Přítomnost předmětu ochrany 17 Možnost ovlivnění Odůvodnění ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné vzdálenosti od záměrů uvedených v ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 4030 Evropská suchá vřesoviště ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 7110 Aktivní vrchoviště ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště ano ano Výskyty biotopu jsou v těsné blízkosti záměrů ZK.Z1.1.K a VSZ.Z1.1.SP. 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 91D0 Rašelinný les ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné
91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) ne ne Výskyty biotopu jsou v dostatečné 4094 Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) 1393 Srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) ne ne Lokality druhu jsou v dostatečné ne ne Lokality druhu jsou v dostatečné 1096 Mihule potoční (Lampetra planeri) ano ano Druh může být ovlivněn záměry s potenciálním vlivem na kvalitativní charakteristiky vod v Blanici a Zlatém potoce. Jedná se o záměry RR.Z1.1.B, SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2.SK, SOV.Z1.3.SK. 1324 Netopýr velký (Myotis myotis) ano ne Vzhledem k charakteru záměru nebude druh ovlivněn. 1029 Perlorodka říční (Margaritifera ano ano Druh může být ovlivněn záměry margaritifera) s potenciálním vlivem na kvalitativní charakteristiky vod v Blanici a Zlatém potoce. Jedná se o záměry RR.Z1.1.B, SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2.SK, SOV.Z1.3.SK. 1361 Rys ostrovid (Lynx lynx) ano ne Vzhledem k charakteru záměru nebude druh ovlivněn. 1914 Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei) ne ne Lokality druhu jsou v dostatečné ne ne Vzhledem k charakteru záměru nebude druh ovlivněn. 1303 Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 1355 Vydra říční (Lutra lutra) ano ne Vzhledem k charakteru záměru nebude druh ovlivněn. 3.3.2. PO CZ0311040 Boletice Tabulka č. 5: Vyhodnocení dotčených předmětů ochrany ptačí oblasti Boletice. Předmět ochrany Přítomnost předmětu ochrany 18 Možnost ovlivnění Odůvodnění A122 Chřástal polní (Crex crex) ano ano Výskyt druhu v těsné blízkosti záměru VSZ.Z1.1.SP. A241 Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) ne ne Lokality druhu jsou v dostatečné A104 Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) ano ne Vzhledem k charakteru záměru nebude druh ovlivněn. A217 Kulíšek nejmenší (Glaucidium ano ne Vzhledem k charakteru záměru passerinum) nebude druh ovlivněn. A246 Skřivan lesní (Lullula arborea) ano ne Vzhledem k charakteru záměru nebude druh ovlivněn.
4. Hodnocení vlivů záměru na EVL a PO 4.1. Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Odborné podklady a nálezová data jsou dostatečné pro provedení hodnocení a vyslovení níže uvedených závěrů. U skrytě žijících nebo obtížně zjistitelných druhů hodnocení zahrnuje i přiměřenou míru principu předběžné opatrnosti a vychází také z biotopových nároků těchto druhů. 4.2. Možné vlivy záměru Jako možné vlivy záměru byly identifikovány následující: 1/ Přímý zábor biotopu (zábor potravního biotopu, přímý zábor stanovišť). Tento vliv zahrnuje přímý zábor předmětného stanoviště nebo biotopu druhu v podobě změny stávajícího využívání pozemků. Zahrnuje také nepřímé ovlivnění biotopu druhu v podobě záboru potravního biotopu, dočasného nebo trvalého prameniště nebo místa významného povrchového odtoku. 2/ Ovlivnění kvalitativních charakteristik biotopu (kvalita a teplota vody v tocích, znečištění vodami z povrchového odtoku). Kvalitativní charakteristiky biotopu v tomto případě zahrnují zhoršení kvality vody z hlediska znečištění, teploty a dostupných živin a to jak splaškovou vodou, tak vodou z neřízeného povrchového odtoku nebo vodou ze smyvů. 3/ Rušení zejména v době hnízdění. Změna využívání pozemků v těsné blízkosti hnízdiště cílového druhu může znamenat zvýšený ruch jak při výstavbě tak při trvalém užívání lokality. 4.3. Hodnocení vlivů záměru na dotčené předměty ochrany Cílem tohoto naturového hodnocení je popsat vliv záměru na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. U dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany je nutné zachování příznivého stavu z hlediska jejich ochrany. Tabulka č. 6 : Pro hodnocení významnosti vlivů byla využita stupnice převzatá z metodiky naturového posouzení MŽP ČR z roku 2007. Vliv Hodnota Popis Významný negativní -2 Negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. 19
Mírně negativní -1 Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. Nulový 0 Záměr nemá žádný vliv. Mírně pozitivní +1 Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný pozitivní +2 Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Poznámka: Vlivy na prioritní stanoviště či druhy nemohou být hodnoceny stejně jako u ostatních předmětů ochrany (viz 45i, odst. 10). Platí, že při identifikaci významného negativního vlivu na lokality s prioritními typy přírodních stanovišť a druhy je vždy třeba prokázat převažující důvody veřejného zájmu týkající se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. V takovém případě je na Ministerstvu životního prostředí, aby rozhodlo o odůvodněnosti realizace záměru, případně aby požádalo o stanovisko Evropskou komisi. 4.3.1. EVL CZ0314024 Šumava 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště Ekologické nároky předmětu ochrany vzhledem k možným vlivům (dle www.biomonitoring.cz) Ostřicovo mechová rašelinná až slatinná společenstva, která jsou dobře zásobená podzemní vodou. Hladina podzemní vody dosahuje na povrch a nebo je blízko povrchu. Dominují v nich nízké ostřice a další druhy šáchorovitých s velmi dobře vyvinutým mechovým patrem. Společenstva osidlují hlavně svahové nebo údolní polohy, ale také prameniště a místa v blízkosti potoků na chudém geologickém podloží, případně navazují na okraje oligotrofních jezer nebo okrajové zóny vrchovišť, tzv.laggy. Vrstva humolitu má různou mocnost, obvykle je nižší než u vrchovišť, pohybuje od desítek centimetrů k několika metrům. Společenstva vyžadují vysokou hladinu podzemní vody s kyselou až mírně zásaditou reakcí, chudou až středně bohatou na minerální látky. Kvantitativní údaje Celková plocha v ČR Celková plocha ve všech EVL v ČR Plocha v dotčené EVL 5 154,00 ha Je předmětem ochrany v 69 EVL. Údaj o celkové ploše v EVL není dostupný. 1 422,83 ha Záměry uvedené v koncepci s potencionálním vlivem na předmět ochrany VSZ.Z1.1.SP, ZK.Z1.1.K 20
Kvalita Samotná plocha záměru VSZ.Z1.1.SP zahrnuje pouze nepřírodní biotopy (X5, X7A) a náznaky vlhkých pcháčových luk (Pavlíčko 2014). Severně od lokality však navazují hodnotné plochy přechodových rašelinišť s nízkými ostřicemi o. černou (Carex nigra), o. zobánkatou (Carex rostrata), pcháčem bahenním (Cirsium palustre), suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris), rašeliníkem křivolistým (Sphagnum fallax), ploníkem obecným (Polytrichum commune) a dalšími typickými druhy rostlin. Obrázek č. 4.: Rozšíření biotopu 7140 v místě záměru VSZ.Z1.1.SP (dle mapomat.nature.cz). V případě záměru ZK.Z1.1.K je situace obdobná, plocha určená k vyjmutí z biocentra je pokrytá nepřírodním biotopem (X1), navazují na ní přechodová rašeliniště obdobného charakteru jako u záměru VSZ.Z1.1.SP. Přibližně 1 ha mokřadů přiléhajících k záměru je navíc koseno v rámci programu péče o krajinu. Obrázek č. 5.: Rozšíření biotopu 7140 v místě záměru ZK.Z1.1.K (dle mapomat.nature.cz). 21
Identifikace vlivů na předměty ochrany 2/ Ovlivnění kvalitativních charakteristik biotopu (kvalita a teplota vody v tocích, znečištění vodami z povrchového odtoku). Podíl ovlivnění - plocha V případě dodržení podmínek pro realizaci záměrů nebude biotop 7140 záměry VSZ.Z1.1.SP a ZK.Z1.1.K vůbec ovlivněn. Hodnocení významnosti vlivů Předmět ochrany Hodnocení vlivu 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 0 (žádný vliv) Odůvodnění V případě dodržení podmínek pro realizaci záměrů nebude biotop 7140 záměry VSZ.Z1.1.SP a 13 vůbec ovlivněn. Podmínky musí být zapracovány do územně plánovací dokumentace. Podmínky pro realizaci záměru VSZ.Z1.1.SP: - vymezená plocha nepřesáhne 1000 m 2 a zároveň zastavěná plocha nepřesáhne navržených 150 m 2, - lokalizace skutečně zastavěné plochy bude v souladu s výsledky průzkum A. Pavlíčka (Pavlíčko 2014), - bude vyřešeno odkanalizování objektu, tak aby nedocházelo k žádnému vnosu nežádoucích živin do prostoru ochranného pásma NPP Blanice. Podmínky pro realizaci záměru ZK.Z1.1.K: - bude vyřešeno odkanalizování stávajícího objektu, tak aby nedocházelo k vnosu nežádoucích živin do prostoru NPP Blanice (nepropustná jímka). 1096 Mihule potoční (Lampetra planeri) Ekologické nároky předmětu ochrany vzhledem k možným vlivům (dle www.biomonitoring.cz) Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými bahnitými náplavy ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Živí se především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Většinou ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze, kdy se z larev stávají plodní dospělci. Dospělí jedinci již potravu nepřijímají a po tření hynou. Nejvýznamnějšími faktory ohrožení pro mihuli potoční jsou nevhodné úpravy toků, při nichž dochází k likvidaci vhodných náplavů a dnového substrátu pro život minoh a také dlouhodobé znečištění některých potoků a řek a nadměrná rybí obsádka. Přes příznivé zprávy o opětovném celoplošném rozšíření mihule potoční ve svém původním areálu je nutné zachovat toky, v nichž se vyskytuje, ve stavu umožňujícím její dlouhodobou existenci. Je zapotřebí přísně chránit obývaný biotop a případně umožnit jeho další rozšíření vhodnými úpravami, po kterých se vytvoří více vyhovujících stanovišť. Je nutné vyvarovat se především zahlubování toků, zpevňování koryt a těžby jemných náplavů. 22
Kvantitativní údaje Celková populace v ČR Celková populace ve všech EVL v ČR Populace v dotčené EVL Druh se recentně vyskytuje na vyšších desítkách až stovkách lokalit v ČR. Je předmětem ochrany ve 28 EVL. Na Šumavě se vyskytuje dosud poměrně často ve vhodných tocích. Takovými toky jsou Blanice a Zlatý potok. Záměry uvedené v koncepci s potencionálním vlivem na předmět ochrany RR.Z1.1.B, SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2.SK, SOV.Z1.3.SK. Kvalita Z Blanice je mihule potoční udávána naposledy v letech 2011 a 2012 (Spálenec-Kratušín), ze Zlatého potoka v celém toku od Ledrova mlýna (2012). Údaje o početnosti a populační hustotě nejsou k dispozici, vzhledem ke stavu biotopu se předpokládá početná stabilní populace. Identifikace vlivů na PO 2/ Ovlivnění kvalitativních charakteristik biotopu (kvalita a teplota vody v tocích, znečištění vodami z povrchového odtoku). Podíl ovlivnění - populace Podíl ovlivněné populace nelze přesně specifikovat. Hodnocení významnosti vlivů Předmět ochrany Hodnocení vlivu 1096 Mihule potoční (Lampetra planeri) 0 (žádný vliv) Odůvodnění Biotop mihule potoční by mohl být ovlivněn nepřímo zvýšeným vnosem živin a splachů při realizaci výše uvedených záměrů. Vzhledem k tomu, že odkanalizování objektů bude zajištěno nepropustnou jímkou a objekty nebudou umístěny v místech významných pro povrchový odtok, bude případný vnos živin a splachů snížen na minimum. Navíc mírné zvýšení živinové zátěže mihule snáší. 1029 Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) Ekologické nároky předmětu ochrany vzhledem k možným vlivům (dle www.biomonitoring.cz) Perlorodka říční je druhem chladných, čistých a málo úživných (oligotrofních) vod potoků a menších řek ve vyšších polohách. Téměř výlučně se jedná o toky, pramenící na geologickém podloží s nízkým obsahem vápníku. Její existence je závislá na specifickém přírodním společenstvu celého povodí a to jak z hlediska zdrojů potravy, tak i z hlediska reprodukce. Populace perlorodky říční jsou ohroženy zejména znečištěním vody a nepříznivými změnami půdních a vegetačních poměrů a způsobů hospodaření v povodí. Velkoplošné formy zemědělského hospodaření, systematické odvodňování, změny původní skladby lesů na převážně smrkové monokultury, používání těžké techniky stejně jako všechny postupy vedoucí k nadměrnému zvyšování eroze jsou rizikovými faktory. 23
Kvantitativní údaje Celková populace v ČR Celková populace ve všech EVL v ČR Populace v dotčené EVL Druh se recentně vyskytuje jen v několika vodních tocích v Ašském výběžku, Na Šumavě a v jejím Podhůří a na Českomoravské vysočině. Je předmětem ochrany v 5 EVL (zahrnují všechny recentní lokality). V EVL Šumava se vyskytují poslední relativně početné populace druhu, zejména v povodí Blanice, Teplé Vltavy a Zlatého potoka, populace na ostatních lokalitách jsou vymírající. Záměry uvedené v koncepci s potencionálním vlivem na předmět ochrany RR.Z1.1.B, SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2.SK, SOV.Z1.3.SK. Kvalita Řeka Blanice je klíčovou lokalitou pro ochranu druhu v ČR, v roce 2010 zde bylo napočítáno 10 120 dospělých jedinců (Švanyga a kol. 2013). Její přítok Zbytinský potok pod Zbytinami je považován za vhodný tok pro uchycování juvenilních stadií a byla v něm pozorována přítomnost invadovaných hostitelských ryb. Zlatý potok je další klíčovou lokalitou druhu v ČR, v roce zde bylo napočítáno 1 710 dospělých jedinců (Švanyga a kol. 2013). Perlorodka se zde vyskytuje již od horního toku pod Skříněřovem a v oblasti Ledrova mlýna. Obě lokality jsou zařazeny jako jediné do I. kategorie lokalit záchranného programu druhu. Přesto populace v obou dotčených lokalitách nejsou v dobrém stavu, téměř se nerozmnožují a počet dospělých jedinců zvolna klesá. Příčinou špatného stavu populací je souhra více negativních faktorů, které nelze jednoduše napravit. Jedná se zejména o fyzikálně-chemické parametry vody a množství a kvalitu přístupného organického detritu. Pozitivní odezva na přípravná nápravná opatření i vypouštění juvenilních jedinců je také velmi pomalá. Jako nejkritičtější fáze životního cyklu bylo identifikováno období růstu juvenilních jedinců v období od glochidie po dospělce. Identifikace vlivů na PO 2/ Ovlivnění kvalitativních charakteristik biotopu (kvalita a teplota vody v tocích, znečištění vodami z povrchového odtoku). Podíl ovlivnění - populace Realizací záměru RR.Z1.1.B by mohla být ovlivněna populace na lokalitě Můstek a níže po proudu Blanice. Realizací záměrů SOV.Z1.1.SK, SOV.Z1.2.SK, SOV.Z1.3.SK by mohla být ovlivněna populace na horním toku Zlatého potoka. Hodnocení významnosti vlivů Předmět ochrany Hodnocení vlivu 1029 Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) -1 (mírný negativní vliv) 24