IT Fitness 2015 získané výsledky testování Kapitola 1. Popis průběhu testování a testové baterie V závěru roku 2015 proběhlo veřejnosti přístupné testování znalostí v oblasti informačních a komunikačních technologií v rámci testu IT Fitness Je to vlastně čtvrté opakování úspěšné akce, a to podobně jako v letech 2010, 2012 a 2014 v rámci evropské kampaně e-skills for Jobs iniciované Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro podniky a průmysl. Jde o součást širší kampaně, organizované v úzké spolupráci se slovenským partnerem (využity tytéž testy) Domem zahraniční spolupráce. V tomto roce test získal také záštitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Stejně jako v letech minulých, vzbudilo testování značný zájem veřejnosti. Akce je primárně zaměřená na žáky a studenty, ale zúčastnili se i zájemci z vyšších věkových skupin, zejména učitelé. Níže uvádíme přehledně, jaká byla struktura účastníků podle pohlaví, věku a sociálního zařazení. Celkový počet kompletně vyplněných testů znalostí a dovedností dosáhl 15931. Testování bylo řešeno interaktivním způsobem, prostřednictvím webové aplikace. Jedná se vlastně o dva různé testy, první (dále označen jako ZŠK) byl určen pro základní školy, druhý (označen VVS) přednostně pro střední školy, případně i pro zájemce ve vyšších věkových skupinách. Dříve, než se účastník dostal k vlastnímu testu, měl možnost vyplnit zmíněný úvodní dotazník. Mnozí účastníci zřejmě pak využili možnosti projít oběma testy, o čemž svědčí věková skladba jejich řešitelů. O počtu účastníků testu a také o složení podle pohlaví a věku vypovídá tabulka 1.1, podrobné rozdělení podle věku je v grafu 1.1. V tabulce uvádíme i srovnání s minulým ročníkem. Porovnání s minulými ročníky, které by reflektovalo vývoj znalostí a dovedností v informačních technologiích, není však bohužel možné. Nelze totiž dobře rozlišit pohyby ve výsledcích, způsobené různou obtížností testu, od těch, které způsobují změny ve struktuře množiny respondentů. Tabulka 1.1 - Počty a základní struktura respondentů v aktuálním a minulém testu ukazatel počet respondentů počet mužů počet žen modus věku 2015 2014 2015 2014 2015 2014 2015 2014 ZŠK (test pro základní školy) 7612 7546 4342 4314 3270 3232 14 15 VVS (test pro vyšší věkové skupiny) 8319 5276 4937 3114 3282 2162 16 16
Graf 1.1. - Histogram rozdělení respondentů podle věku
Kapitola 2. Informace o vztahu k digitálním a komunikačním technologiím a jejich využívání Před vlastním provedením testu odpovídali účastníci na 14 otázek týkajících se jejich vztahu k digitálním technologiím, jejich možnostem tyto technologie využívat a realizovaným nebo preferovaným způsobům jejich využívání. Výsledky přinášíme v grafech a tabulkách; lze říci, že vypovídají o značném rozšíření výpočetní techniky a pokročilém způsobu její využívání. Je nutno ovšem připomenout, že je nelze vztáhnout k celkové populaci ČR. Týkají se pouze určité, v dané oblasti ovšem perspektivní skupiny, jejíž členové, od žáků základních škol po učitele a odborníky IT, projevili vůli a vytrvalost vyplnit dotazník, případně se podrobit testování. 2.1 Počítače Všimněme si nejprve odpovědí týkajících se osobních počítačů. Je zřejmé, že jde o běžnou součást vybavení domácností řešitelů. Jak zjistíme podrobněji v grafu 2.1, téměř ve všech domácnostech je PC k dispozici, ve více než třech čtvrtinách je jich k dispozici několik. Zajímavé je, že zhruba polovina řešitelů začala používat počítač již v předškolním věku. Graf 2.1 Možnosti využívání počítače O tom, jakým způsobem jsou počítače využívány, vypovídá tabulka 2.1. Účastníci zde poskytli své hodnocení na škále od 1 (nevyužíváno) po 10 (maximálně využíváno) pro deset nabízených cílů resp. úkolů. V tabulce jsou uvedeny absolutní i relativní četnosti odpovědí a dále je vypočítán škálový průměr, podle něhož jsou řádky v tabulce uspořádány. V pořadí cílů se zhruba střídají aktivity spojené s prací a studiem s aktivitami spojenými se zábavou. Celkem v pozadí je vlastní tvorba, ať již jakéhokoliv druhu, převažuje tedy pasivní využívání. Je přitom zřejmé, že většina aktivit souvisí s internetem.
Tabulka 2.1 Cíle a úkoly, pro které jsou počítače využívány Počítač používám na 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Poslouchání audia, nebo sledování videa Získávání informací z různých oblastí mého zájmu Získávání informací potřebných pro práci a studium Tvorba a úprava dokumentů Tvorba a úprava prezentací Tvorba a úprava digitálních obrázků Tvorba a úprava audio nebo video souborů Tvorba a editace webových stránek Tvorba a editace blogových/ wiki příspěvků Tvorba programů 1 představuje nejméně a 10 nejvíce využívaný zdroj počet odpovědí 105 50 63 51 110 91 120 232 322 1038 2182 4,8% 2,3% 2,9% 2,3% 5,0% 4,2% 5,5% 10,6% 14,8% 47,6% 100,0% 119 83 84 61 130 111 165 284 344 799 2180 5,5% 3,8% 3,9% 2,8% 6,0% 5,1% 7,6% 13,0% 15,8% 36,7% 100,0% 122 72 99 120 160 133 224 298 310 634 2172 5,6% 3,3% 4,6% 5,5% 7,4% 6,1% 10,3% 13,7% 14,3% 29,2% 100,0% 342 161 200 203 293 145 165 195 143 343 2190 15,6% 7,4% 9,1% 9,3% 13,4% 6,6% 7,5% 8,9% 6,5% 15,7% 100,0% 241 200 221 210 345 205 201 212 161 179 2175 11,1% 9,2% 10,2% 9,7% 15,9% 9,4% 9,2% 9,7% 7,4% 8,2% 100,0% 450 268 243 183 301 189 146 167 101 123 2171 20,7% 12,3% 11,2% 8,4% 13,9% 8,7% 6,7% 7,7% 4,7% 5,7% 100,0% 811 285 212 177 203 131 97 73 52 100 2141 37,9% 13,3% 9,9% 8,3% 9,5% 6,1% 4,5% 3,4% 2,4% 4,7% 100,0% 1153 228 164 140 116 77 60 45 49 100 2132 54,1% 10,7% 7,7% 6,6% 5,4% 3,6% 2,8% 2,1% 2,3% 4,7% 100,0% 1340 235 132 84 89 75 47 31 27 63 2123 63,1% 11,1% 6,2% 4,0% 4,2% 3,5% 2,2% 1,5% 1,3% 3,0% 100,0% 1405 181 135 76 82 43 54 38 21 84 2119 66,3% 8,5% 6,4% 3,6% 3,9% 2,0% 2,5% 1,8% 1,0% 4,0% 100,0% škálový průměr 8,10 7,62 7,24 5,41 5,26 4,41 3,39 2,78 2,30 2,29 Tabulka 2.2 Hodnocení významu různých typů informací pro účastníky testu Jako zdroj informací využívám 1 2 3 4 5 6 7 8 počet odpovědí škálový průměr Sociální sítě Wikipedii, resp. wiki Internetové vyhledavače Jiné zdroje Vzdělávací portály Blogy Online odborné publikace a databáze 346 203 217 197 213 227 216 516 2135 16,2% 9,5% 10,2% 9,2% 10,0% 10,6% 10,1% 24,2% 100,0% 95 119 137 204 263 299 443 595 2155 4,4% 5,5% 6,4% 9,5% 12,2% 13,9% 20,6% 27,6% 100,0% 95 47 45 70 117 169 316 1327 2186 4,3% 2,2% 2,1% 3,2% 5,4% 7,7% 14,5% 60,7% 100,0% 677 183 167 190 183 99 66 221 1786 37,9% 10,2% 9,4% 10,6% 10,2% 5,5% 3,7% 12,4% 100,0% 415 266 260 312 321 232 172 147 2125 19,5% 12,5% 12,2% 14,7% 15,1% 10,9% 8,1% 6,9% 100,0% 839 324 267 235 178 116 56 81 2096 40,0% 15,5% 12,7% 11,2% 8,5% 5,5% 2,7% 3,9% 100,0% 531 307 262 250 247 215 153 144 2109 25,2% 14,6% 12,4% 11,9% 11,7% 10,2% 7,3% 6,8% 100,0% 3,77 3,43 3,25 3,04 2,70 2,10 1,89 587 320 287 236 240 160 140 166 2136 Tištěné knihy a časopisy 27,5% 15,0% 13,4% 11,0% 11,2% 7,5% 6,6% 7,8% 100,0% 1 představuje nejméně a 8 nejvíce využívaný zdroj 1,81
Obdobné výsledky, jako vidíme v tabulce 2.1, byly získány i v roce 2014. O preferencích cílů užívání počítačů skýtají prakticky stejný obrázek. Určitý posun je jen v oblasti vlastní tvorby; zde se aktuálně posouvají prezentace před digitální obrázky a audio/video před webové stránky. Pokud jde o získávání informací, byla účastníkům položena i obecnější otázka, na níž měli odpovědět na škále od 1 (nejméně využívaný zdroj informací) do 8 (nejvyužívanější zdroj informací. Také zde byly vypočteny škálové průměry a podle nich osm nabízených variant uspořádáno. Vedou sociální sítě, celkem podle očekávání těsně následují jako zdroj informací Wikipedie a internetové vyhledávače. Tištěné knihy a časopisy jsou zcela v pozadí. Výsledky jsou v tabulce 2.2 Při porovnání s minulými výsledky v roku 2014 můžeme pozorovat přesun v pořadí tří nejvyužívanějších zdrojů. V roce 2014 bylo na prvních místech pořadí: vyhledávače wikipedie sociální sítě, aktuálně je to tedy přesně obráceně, sociální sítě na prvním místě. 2.2 Internet Dominantní pozici internetu jako zdroje informací dokládají již tabulky 2.1 a 2.2, navíc je tento zdroj zřejmě stále dostupnější, připojení na internet doma udává 98,9 % respondentů. Detailní pohled na využívání internetu přináší graf 2.2. Z výsledků vynikají jako hlavní směr komunikační aktivity, tedy telefonování, elektronická pošta, chat atd. Velký význam má i získávání informací, vzhledem k věku a zařazení účastníků většinou informací studijního charakteru. Z téhož důvodu, tedy s ohledem na převahu žáků a studentů, hraje menší roli praktické využívání internetu k nákupům, bankovnictví atd. Graf 2.2 Způsoby využívání internetu Ve způsobu využívání internetu zřejmě došlo k výraznějším změnám oproti roku 2014, kdy proběhl předešlý test. Ve všech uvedených položkách došlo k nárůstu s jedinou výjimkou a to je sedmiprocentní pokles u hraní her. Zhruba pětiprocentní nárůst pozorujeme u praktických záležitostí, jako je objednávání jízdenek, vstupenek, dovolené a u nakupování, o něco větší nárůst u služby internetbanking. Pozoruhodný je zhruba sedmiprocentní nárůst zájmu o četbu elektronických knih. O využívání internetu při plnění studijních a pracovních povinností vypovídá také graf 2.3, kde se respondenti mohli vyjádřit k intenzitě těchto činností na pětibodové škále od každodenního využívání po jeho absolutní absenci.
Graf 2.3 Využívání informací z internetu při plnění studijních resp. pracovních povinností Jak v grafu 2.2, tak i v tabulce 2.2 vidíme, že mezi aktivitami účastníků testu hrají značnou roli sociální sítě. Výsledky shrnuté v grafu 2.4 specifikují, o které sociální sítě resp. komunitní portály se jedná, graf 2.5 se týká metod používaných k aktivnímu zveřejňování informací, kde jsou sociální sítě opět na prvním místě. Graf 2.4 Členství v sociálních sítích resp. komunitních portálech Graf 2.5 Prostředky využívané k zveřejňování informací
2.3 Smartphony / mobilní telefony Pokud jde o mobilní telefony, také zde byla jedna z otázek zaměřena na jejich využívání. Výsledky, uspořádané přehledně od nejvyužívanějších k méně využívaným, znázorňuje graf 2.6. Samozřejmě jsou mobilní telefony využívány právě pro telefonování a provoz SMS a MMS. Z přehledu vyplývá, že časté jsou i služby, dříve vyhrazené počítačům a také fotoaparátům, jejichž funkci mnohdy chytré telefony přebírají. Oproti předchozímu roku můžeme pozorovat, že se dále mírně rozšířilo využívání pro komunikaci včetně e-mailu a chatu. K mírnému nárůstu došlo, i pokud jde o připojení k internetu a to přes wifi i přes internetového operátora. Graf 2.6 Cíle a úkoly, pro které je využíván mobilní telefon 2.4 Vztah respondentů k informačním technologiím Poslední dvě otázky v dotazníku se týkají určitého sebehodnocení účastníka a dále, pokud jde o žáky nebo studenty, také o jejich dalších záměrech v oblasti IT. Přehled poskytuje graf 2.7. Graf 2.7 Sebehodnocení účastníka a další jeho záměry v oblasti IT
Kapitola 3. Výsledky testu pro základní školy Test určený žákům základní školy, stejně jako paralelní test určený vyšším věkovým skupinám, konkrétně středoškolákům, pokrývá široce témata v oblasti informačních technologií. Byl realizován pomocí webové aplikace na veřejně přístupném portálu. Po vstupu do aplikace byl účastník vyzván k registraci a sdělení základních údajů o sobě. Dále odpověděl na 14 otázek týkajících se postoji k digitálním technologiím a také ke svým možnostem je využívat (viz výše) Vědomostní a kompetenční část, tedy vlastní test, určený žákům základních škol (dále ZŠK) sestával z 25 otázek. Tvůrci testu odhadovali, že čas potřebný k jeho absolvování by neměl přesáhnout 45 minut, řešitelé spotřebovali ve skutečnosti času méně, modus činí stejně jako u testu pro VVS 37 minut. Rozložení času, stráveného účastníky při řešení úloh, je znázorněno v grafu 3.1. Graf 3.1 Test ZŠK - doba strávená řešením úloh (v minutách) Řešiteli byly předkládány otázky jedna po druhé, vždy se čtyřmi nabízenými odpověďmi, z nichž právě jedna byla správná. Charakteristickým rysem použité metody testování bylo, že každá předložená otázka byla vždy vylosována ze čtyř připravených variant. To znamená, že náhodných kombinací otázek, tedy variant testu je ohromné množství a řešení je mezi účastníky prakticky nepřenositelné. Přitom je ovšem důležité, aby čtyři varianty otázek byly vždy zhruba rovnocenné co do obtížnosti (viz níže). Jednotlivé otázky jsou spolu s dosaženou průměrnou úspěšností (přesněji procentním skóre, podílu správných odpovědí) uvedeny v tabulce 3.4. Celková úspěšnost v testu se pohybovala od nuly (nejčastěji zřejmě u řešitelů, kteří se vzdali v rané fázi řešení) až do sta procent, což však je ojedinělý výsledek učitele na gymnáziu. Nejlepší výsledek mezi žáky základní školy, jimž je test převážně určen, je 92 %. Rozdělení četností je v grafu 3.2, modus je 42 %, průměrná úspěšnost činí 43%. Graf 3.2 Test ZŠK - histogram rozdělení řešitelů podle úspěšnosti
Z kombinace s výsledky doprovodného dotazníku (viz tab. 3.1 a tab. 3.2) potvrzujeme celkem očekávatelné rozdíly mezi skupinami charakterizovanými sociálním postavením nebo dosaženým vzděláním. Učitelé (pravděpodobně převážně učitelé IT) dosahují v průměru 63% úspěšnost oproti 42% úspěšnosti žáků a studentů. U dospělých řešitelů jsou nejúspěšnější absolventi gymnázia s výsledkem kolem 70 % a studenti vysokých škol resp. absolventi magisterského studia s výsledkem kolem 60 %. Tabulka 3.1 Test ZŠK - úspěšnost řešitelů podle zařazení zařazení počet řešitelů průměrná úspěšnost student / žák 7267 42% učitel 135 63% jiné 210 48% celkem 7612 43% Tabulka 3.2 Test ZŠK - úspěšnost řešitelů podle dosaženého vzdělání vzdělání počet řešitelů průměrná úspěšnost aktuálně žák základní školy 4266 38% aktuálně žák střední školy 2822 48% aktuálně student vysoké školy 314 62% absolvent základní školy 87 33% absolvent středního odborného učiliště 1 40% absolvent 4letého gymnázia 10 66% absolvent 8letého gymnázia 3 75% absolvent střední odborné školy 35 59% absolvent střední zdravotní školy 2 24% absolvent VŠ - bakalářské studium 42 59% absolvent VŠ - magisterské studium 22 61% absolvent VŠ - doktorské studium 8 28% celkem 7612 43% Zajímá nás samozřejmě závislost úspěchu v testu na věku účastníka, o které vypovídá graf 3.3. Pozorovatelné výsledky nelze však rozumně interpretovat v celé šíři škály (mj. respondenti často udávali zřejmě nesprávný věk), proto jsou sloupce odpovídající málo (méně než 30 osob) zastoupeným ročníkům barevně potlačeny. Pro dostatečně obsazený interval od 11 do 20 let uvádíme ještě v tabulce 3.3 detailně úspěšnosti v jednotlivých věkových ročnících. Od 11 do 16 let pozorujeme lineární vzestup úspěšnosti, pak již výsledky kolísají. To lze pravděpodobně připsat reálné situaci při testování, kdy žáci základních škol byli maximálně motivováni (organizovaná akce v rámci zúčastněných škol), kdežto starší ročníky mohly přistupovat k testu nezávazně, s nižší motivací. Tabulka 3.3 Test ZŠK úspěšnost podle věku v dostatečně obsazených ročnících věk 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 počet řešitelů 230 629 1256 1940 1848 531 287 182 113 112 úspěšnost % 30,8 35,0 37,3 41,9 46,0 47,2 40,3 39,3 51,1 53,4
Graf 3.3 Test ZŠK - úspěšnost podle věku Dosud jsme uváděli výsledky, týkající se testu pro základní školy jako celku, důležité je ale posoudit znalosti a dovednosti řešitelů po jednotlivých otázkách. Údaje o průměrné úspěšnosti v jednotlivých otázkách a v pěti kategoriích, do nichž jsou otázky v testu rozčleněny, nacházíme v tabulce 3.4. Podle zadání jsme se tamtéž pokusili zhruba vystihnout i téma, kterého se otázka týká. Tabulka 3.4 Test ZŠK - úspěšnost v testu pro základní školy v jednotlivých otázkách a kategoriích V závěru kapitoly se věnujeme ještě otázce srovnatelnosti variant otázky. Pro jednotlivé otázky a jejich témata jde vždy o čtyři varianty, které označujeme ALFA, BETA, GAMA, DELTA. Detailně se jimi zabývá tabulka 3.5, kde jsou také pro přehlednost zvýrazněny zelenou barvou varianty příliš snadné, respektive červenou barvou varianty příliš obtížné, vždy ve srovnání s průměrem za všechny varianty. Rozdíly v obtížnosti jednotlivých variant nejsou naštěstí příliš výrazné, až na výjimky se pohybují v rozmezí 0 až 12 procentních bodů. Barevné zvýraznění se týká právě těchto výjimek.
Tabulka 3.5 Test ZŠK srovnání čtyř variant otázky pro jednotlivá témata
Kapitola 4. Výsledky testu pro vyšší věkové skupiny Test určený žákům střední školy (obecně vyšším věkovým skupinám), stejně jako paralelní test určený základním školám, pokrývá široce témata v oblasti informačních technologií. Byl realizován pomocí webové aplikace na veřejně přístupném portálu. Po vstupu do aplikace byl účastník vyzván k registraci a sdělení základních údajů o sobě. Dále odpověděl na 14 otázek týkajících se postojů k digitálním technologiím a také ke svým možnostem je využívat (viz výše) Vědomostní a kompetenční část, tedy vlastní test, určený vyšším věkovým skupinám (dále VVS) sestával z 25 otázek. Tvůrci testu odhadovali, že čas potřebný k jeho absolvování by neměl přesáhnout 45 minut, řešitelé spotřebovali ve skutečnosti času méně, modus činí stejně jako u testu pro ZŠK 37 minut. Rozložení času, stráveného účastníky při řešení úloh, je znázorněno v grafu 4.1. Graf 4.1 Test VVS doba strávená řešením úloh (v minutách) Řešiteli byly předkládány otázky jedna po druhé, vždy se čtyřmi nabízenými odpověďmi, z nichž právě jedna byla správná. Charakteristickým rysem použité metody testování bylo, že každá předložená otázka byla vylosována ze čtyř připravených variant. To znamená, že náhodných kombinací otázek, tedy variant testu je ohromné množství a řešení je mezi účastníky prakticky nepřenositelné. Přitom je ovšem důležité, aby čtyři varianty otázek byly vždy zhruba rovnocenné co do obtížnosti (viz níže). Jednotlivé otázky jsou spolu s dosaženou průměrnou úspěšností (přesněji procentním skóre, podílu správných odpovědí) uvedeny v tabulce 4.4. Celková úspěšnost v testu se pohybovala od nuly (nejčastěji zřejmě u řešitelů, kteří se vzdali v rané fázi řešení) až do sta procent, což však je výsledek učitele na gymnáziu. Nejlepší výsledek mezi studenty střední školy, jimž je test převážně určen, je 96 %. Rozdělení četností je v grafu 4.2, modus je 33 %, průměrná úspěšnost činí 40 %. Graf 4.2 Test VVS - histogram rozdělení řešitelů podle úspěšnosti
Z kombinace s výsledky doprovodného dotazníku (viz tab. 4.1 a tab. 4.2) potvrzujeme celkem očekávatelné rozdíly mezi skupinami charakterizovanými sociálním postavením nebo dosaženým vzděláním. Učitelé (pravděpodobně převážně učitelé IT) dosahují v průměru 59% úspěšnost oproti 39% úspěšnosti žáků a studentů. U dospělých řešitelů jsou nejúspěšnější absolventi vysokoškolského magisterského studia s 64% úspěšností. Tabulka 4.1 Test VVS - úspěšnost řešitelů podle zařazení zařazení počet řešitelů průměrná úspěšnost student / žák 7938 39% učitel 127 59% jiné 254 50% celkem 8319 40% Tabulka 4.2 Test VVS - úspěšnost řešitelů podle dosaženého vzdělání vzdělání počet řešitelů průměrná úspěšnost aktuálně žák základní školy 131 29% aktuálně žák střední školy 7564 39% aktuálně student vysoké školy 370 54% absolvent základní školy 46 37% absolvent středního odborného učiliště 17 44% absolvent 4letého gymnázia 14 53% absolvent 8letého gymnázia 4 42% absolvent střední odborné školy 61 52% absolvent střední zdravotní školy 5 57% absolvent VŠ - bakalářské studium 52 55% absolvent VŠ - magisterské studium 37 64% absolvent VŠ - doktorské studium 18 39% celkem 8319 40% Zajímá nás samozřejmě závislost úspěchu v testu na věku účastníka, o které vypovídá graf 4.3. Pozorovatelné výsledky nelze však rozumně interpretovat v celé šíři škály (mj. respondenti často udávali zřejmě nesprávný věk), proto jsou sloupce odpovídající málo (méně než 30 osob) zastoupeným ročníkům barevně potlačeny. Pro dostatečně obsazený interval od 14 do 20 let uvádíme ještě v tabulce 4.3 detailně úspěšnosti v jednotlivých věkových ročnících. Od 14 do 19 let pozorujeme lineární vzestup úspěšnosti, pak již výsledky kolísají. To lze pravděpodobně připsat reálné situaci při testování, kdy žáci středních škol byli maximálně motivováni (organizovaná akce v rámci zúčastněných škol), kdežto starší ročníky mohly přistupovat k testu nezávazně, s nižší motivací. Tabulka 4.3 Test VVS úspěšnost podle věku v dostatečně obsazených ročnících věk 15 16 17 18 19 20 počet řešitelů 1556 2103 1824 1301 585 314 úspěšnost % 36,6 38,1 38,3 41,0 40,6 41,9
Graf 4.3 Test VVS - úspěšnost podle věku Dosud jsme uváděli výsledky, týkající se testu pro vyšší věkové skupiny jako celku, důležité je ale posoudit znalosti a dovednosti řešitelů po jednotlivých otázkách. Údaje o průměrné úspěšnosti v jednotlivých otázkách a v pěti kategoriích, do nichž jsou otázky v testu rozčleněny, nacházíme v tabulce 4.4. Podle zadání jsme se tamtéž pokusili zhruba vystihnout i téma, kterého se otázka týká. Tabulka 4.4 Test VVS - úspěšnost v testu pro vyšší věkové skupiny v jednotlivých otázkách a kategoriích V závěru kapitoly se věnujeme ještě otázce srovnatelnosti variant otázky. Pro jednotlivé otázky a jejich témata jde vždy o čtyři varianty, které označujeme ALFA, BETA, GAMA, DELTA. Detailně se jimi zabývá tabulka 4.5, kde jsou také pro přehlednost zvýrazněny zelenou barvou varianty příliš snadné, respektive červenou barvou varianty příliš obtížné, vždy ve srovnání s průměrem za všechny varianty. Rozdíly v obtížnosti jednotlivých variant nejsou naštěstí příliš výrazné, až na výjimky se pohybují v rozmezí 0 až 12 procentních bodů. Barevné zvýraznění se týká právě těchto výjimek.
Tabulka 4.5 Srovnání čtyř variant otázky pro jednotlivá témata