Deváťáci před přihláškami. Studie Než zazvoní 9. února 2016

Transkript

1 Deváťáci před přihláškami Studie Než zazvoní 9. února 2016

2 Studie o výběru střední školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie Než zazvoní, která mapuje proces rozhodování o výběru školy u žáků osmých a devátých tříd. Výsledky studie by měly sloužit především vedoucím pracovníkům středních škol k tomu, aby činili zodpovědná a efektivní rozhodnutí a výchovným poradcům základních škol pro zlepšení obrazu o žákovských preferencích. Posláním Než zazvoní je jim v tom pomáhat. Hlavní zjištění Více než 48 % dotázaných deváťáků je již plně rozhodnuto o tom, kam si podá přihlášku. Přibylo také těch, kteří mají obecnou představu o své budoucí škole. Udržet jejich zájem o studium i po podání přihlášky by mělo být prvořadým zájmem škol. Dvě třetiny dotazovaných deváťáků neví, zda má škola, na kterou mají v úmyslu podat přihlášku, stránku nebo skupinu pro prváky na Facebooku. Deváťáci nejsou ochotní ze své vlastní iniciativy vyhledávat informace, což školám značně stěžuje jejich úsilí se správou profilů a skupin. Pokud chtějí být úspěšné na sociálních sítích, měly by se soustředit na svou propagaci. Více než 66 % respondentů vypovědělo, že škola, kterou navštívili na dni otevřených dveří, neměla zájem o jejich ovou adresu. O telefonní číslo nebylo požádáno dokonce 78 % respondentů. Školy polevují ve snaze o získávání kontaktních informací od zájemců o studium, což jim komplikuje udržení zájmu deváťáků. Téměř 60 % respondentů, kteří škole sdělili své kontaktní informace, nebylo následně žádným způsobem kontaktováno. Školy pod náporem jiných aktivit zapomínají na udržení kontaktu s uchazeči o studium, a tak jejich šance u nerozhodnutých deváťáků klesají. Velká většina (82 %) dotázaných deváťáků projevila zájem o akci pro budoucí žáky prvních ročníků pořádanou školou, na kterou si podali přihlášku. Nejpřitažlivějšími typy takovýchto akcí jsou společný výlet, sportovní turnaj nebo přijímačky na nečisto. Událost pro budoucí prváky by se měla dle respondentů uskutečnit nejlépe v únoru, květnu či červnu.

3 Metodika Studie byla provedena formou on-line dotazování žáků devátých ročníků. Participace na výzkumu byla nabídnuta náhodně vybraným základním školám z celé České republiky. Výsledný vzorek po očištění dat činil 1219 respondentů. Do analýzy jsou zahrnuti pouze ti respondenti, kteří jsou rozhodnuti se hlásit na střední školu nebo učiliště. Odpovědi ostatních nejsou relevantní cílům výzkumu, jelikož se rozhodli pracovat či zodpověděli jen málo nebo žádné otázky. Mezi respondenty bylo 50 % dívek a 49 % chlapců (1 % nezjištěno). Sběr dat proběhl v týdenním období na začátku února Kontakt Studii vypracovalo Než zazvoní, s.r.o., které se věnuje poradenství základním a středním školám. Mgr. Ing. Richard Malovič, Ing. Mgr. Petr Soukeník, Mgr. Karel Komínek, Mgr. Tereza Havlíková, Bc. Aneta Košíková info@nezzazvoni.cz Kontakt pro média Ing. Mgr. Petr Soukeník soukenik@nezzazvoni.cz

4 Deváťáci jsou již téměř rozhodnuti Jak se potvrdilo i v našich předchozích výzkumech, velká většina deváťáku je v únoru již téměř či plně rozhodnuta, kam si podat přihlášku. Zatímco v září se deváťáci spíše zamýšleli nad svými preferencemi, dnes, téměř měsíc do podání přihlášek, již musí zcela závazně uvažovat o svém budoucím směřování. Víš už, kam si budeš podávat přihlášky? N = 1219 Ještě vůbec nevím. 48% 15% 34% Mám už nějakou představu, ale možná se ještě změní. Mám už nějakou představu, která se pravděpodobně nezmění. Už vím přesně, kam se chci hlásit. Určitě se to nezmění. V následujícím grafu, který srovnává odpovědi z aktuální studie a průzkumu realizovaného Než zazvoní v září minulého roku, si můžeme povšimnout, že situace se v uplynulém období výrazně změnila. Deváťáků, kteří neměli žádnou představu o volbě střední školy, ubylo o 10 %, stejně jako žáků s nejasnou představou o volbě střední školy, kde je úbytek ještě výraznější. Deváťáci, jejichž představa o budoucí škole se nejspíše nezmění, zůstali víceméně na stejně hladině. Velký příbytek však zaznamenala kategorie pevně rozhodnutých, k dnešnímu datu je pevně o podání přihlášky rozhodnuto téměř 50 % dotazovaných deváťáků. Víš už, kam si budeš podávat přihlášky? Srovnání září 2015 a únor % 41% 31% 34% 1 15% 15% září 2015 únor 2016 Ještě vůbec nevím. Mám už nějakou představu, ale možná se ještě změní. Mám už nějakou představu, která se pravděpodobně nezmění. Už vím přesně, kam se chci hlásit. Určitě se to nezmění.

5 Deváťáci a Facebook Jedním z témat, na které jsme se v tomto průzkumu blíže zaměřili, je aktivita škol a uchazečů o studium na sociálních sítích. Jak ukazují naše předchozí průzkumy, internet je na prvních příčkách možností, kterými deváťáci získávají informace o středních školách či učilištích. Dnešní mladá generace je k internetu a sociálním sítím, jako je například Facebook, připojena každý den. Tohoto faktu si všimly také školy, a tak na Facebooku můžeme najít také jejich osobní stránky či skupiny, jejichž prostřednictvím komunikují s uchazeči o studium i vlastními žáky. Mají školy, o kterých uvažuješ, stránku na Facebooku? N = 1219 Nedopověděli. Dal/a jsi některé ze škol, o kterých uvažuješ, "like" nebo ses přidal/a do skupiny? N = 339 5% 1% Ano, mají fanouškovskou stránku. Ano, dal/a jsem "like". 58% 17% 11% 8% Ano, mají skupinu pro zájemce o studium. Ne, nenašel/nenašla jsem jejich stránku. Nevím, nehledal/a jsem ji. 46% 40% Ano, přidal/a jsem se do skupiny. Ano, přidal/a jsem se do skupiny a dal/a jsem i "like". Nevím, nemám profil na Facebooku. 7% 7% Ne, nepřidal/a jsem se do skupiny ani jsem nedal/a "like". Jak je možné vidět v prvním přiloženém grafu, pouze 5 % z našich respondentů nemá profil na Facebooku, což dokazuje fakt, že středním školám se na této sociální síti otevírá široký prostor pro nábor nových žáků. Zároveň je však nutné zdůraznit, že pouze 36 % z našich respondentů se pokusilo na Facebooku najít fanouškovskou stránku nebo skupinu pro zájemce o studium vybrané školy. Tato skutečnost je způsobena vysokým podílem respondentů, kteří se nepokusili svoji vybranou školu na Facebooku vyhledat. Z odpovědí respondentů tak můžeme vyvodit neochotu deváťáků samostatně vyhledávat informace, což školám značně stěžuje jejich úsilí se správou profilů a skupin. Facebook má však pro tuto situaci snadné a elegantní řešení v podobě reklam, které se zobrazují cílovým skupinám, a tak se povědomí o existenci školních fanouškovských stránek a skupin dostává i k těm žákům, kteří školu aktivně nevyhledali. Respondenti, kteří odpověděli kladně na předchozí otázku, tedy jestli mají jejich preferované školy stránku či skupinu na Facebooku, byli dále dotazováni na skutečnost, zda nalezenému profilu školy dali like nebo se přidali do skupin pro budoucí žáky prvních ročníků. Dohromady 54 % dotázaných takto opravdu učinilo, zbylých 46 % dotázaných však nemělo potřebu se více zajímat o školu, kterou považují za možnou volbu pro studium. Vyvozovat z těchto informací závěry je obtížné, z našich zkušeností se školským marketingem však víme, že existuje mnoho škol, jenž facebookové profily používají spíše jako informační nástěnky pro současné žáky, anebo naopak profil téměř nevyužívají. Případný zájemce o studium, který na jejich profil zabrouzdá, pak ztrácí motivaci k oblíbení profilu, neboť mu nepřinese žádné nové informace.

6 Udržení kontaktu se zájemci o studium Stejně jako v minulých letech, i v letošním výzkumu většina dotazovaných deváťáku navštívila nejčastěji 1 nebo 2 dny otevřených dveří a alespoň jedné návštěvy na vybrané škole se zúčastnilo více než 80 % respondentů. Den otevřených dveří je jedinečnou příležitostí k navázání kontaktu s uchazeči o studium. Principem navazování kontaktů je však v prvé řadě jeho udržení. V následující sadě otázek jsme se zaměřili na to, zda a jakým způsobem školy udržují kontakt s uchazeči. Na kolika dnech otevřených dveří jsi už byl/a? N = 1219 Neodpověděli. 5% 1% 0 15% 30% 18% 29% a víc V níže uvedeném grafu můžeme vidět podíly odpovědí na otázku, zda respondenti, kteří navštívili alespoň jeden den otevřených dveří, poskytli škole kontakt na svůj Facebook, telefon, nebo adresu bydliště. Pozitivním jevem je nízký počet respondentů, kteří odmítli dát vybrané škole jakýkoliv kontakt, jenž se u všech typů možných spojení pohybuje na hladině mezi 6-8 %. Jako nejčastěji uváděným spojením, které respondenti škole sdělili, je s 28 % ová adresa, následuje telefonní číslo s 15 %. Největší podíl odpovědí však u všech typů kontaktů zabírá možnost, ve které respondenti uvedli, že škola se o kontakt s nimi nijak nezajímala. Hodnoty variují mezi %, s tím, že školou nejvíce žádaným kontaktem je ová adresa deváťáků. Dal/a jsi škole, kde jsi byl/a na dni otevřených dveří, kontakt na sebe? N = 1015 Kontakt na Facebook. 8% 7% 85% Poštovní adresa. 8% 12% 80% ová adresa. 6% 28% 66% Telefonní číslo. 7% 15% 78% Ne, nikdo ho po mně nechtěl. Ne, nechtěl/a jsem jim ho dát. Ano, dal/a.

7 Do průzkumu jsme pro vyšší míru reliability zařadili podobnou otázku, avšak s rozdílem v kontaktní osobě. Ptali jsme se tedy, zda respondenti škole, kde byli na dni otevřených dveří, sdělili kontaktní informace na své rodiče. Ani zde nemůžeme zkonstatovat, že by školy byly důsledné ve sbírání kontaktů na zájemce o studium. Nejvýraznější pozitivní rozdíl oproti předcházející otázce je v položce vztahující se k telefonnímu číslu, které si vyžádalo o 5 % více škol. Dal/a jsi škole, kde jsi byl/a na dni otevřených dveří, kontakt na své rodiče? N = 1015 Poštovní adresa. 8% 10% 82% ová adresa. 5% 20% 75% Telefonní číslo. 6% 20% 74% Ne, nikdo ho po mně nechtěl. Ne, nechtěl/a jsem jim ho dát. Ano, dal/a. Nejzásadnějším zjištěním z této sady otázek však byla skutečnost, že i když respondenti škole na dni otevřených dveří sdělili své kontaktní údaje, celým 57 % z nich se škola žádným z uvedených způsobů neozvala. Z této situace můžeme vyvodit, že i když školy pořádají dny otevřených dveří a snaží se sebrat co nejvíce informací o budoucích prvácích, po získání kontaktu soustředění škol na jeho udržení upadá. Dnem otevřených dveří, ba ani přihláškou, však náborový proces středních škol nekončí. Kontaktoval tě někdo ze školy, kde jsi byl/a na dni otevřených dveří? N = 456 Ano, poslali mi 21% Ano, poslali mi SMS. Ano, zavolali mi. Ano, poslali mi dopis. Ne, nikdo se neozval. 57% Jiné 1

8 Follow-up aktivity středních škol Follow-up aktivity neboli činnosti následující po nejdůležitějších událostech od počátku období náborového procesu až po zasednutí žáků do školních lavic, jsou dalším z témat, kterými jsme se v našem průzkumu rozhodování deváťáků zabývali. Chtěl/a by ses zúčastnit nějaké akce pro budoucí prváky pořádané školou, kam si podáš přihlášku? N = % 1% 38% Ano, velmi rád/a bych se zúčastnil/a jakékoli akce. Ano, ale záleželo by na tom, o jaký druh akce by šlo. Ne, spíš bych se nechtěl/a zúčastnit. 44% Ne, určitě bych se nezúčastnil/a. Nedopověděli. Zájem o poznání nových spolužáků, ale i učitelů nebo prostředí školy nad rámec dne otevřených dveří je mezi respondenty velmi vysoký. Podíl dotazovaných deváťáků, kteří by se rádi zúčastnili akce pořádané vybranou školou, je více než 80 %. Otázku na mínění respondentů o akcích pro budoucí prváky do našich průzkumů zařazujeme pravidelně, letos jsme však přidali doplňující otázku na druh akce, který by budoucí prváci nejvíce ocenili. Jaký druh akce pro budoucí prváky by se ti nejvíc líbil? N = 973 Jiné. Zážitkový den ve škole. Vědomostní soutěž. Beseda s žáky nebo absolventy školy. Přijímačky na nečisto. Ukázka typické vyučovací hodiny. Ochutnávka výrobků. Zahradní slavnost. Společný výlet. Sportovní turnaj. 1% 2% 4% 4% 8% 12% 1 14% 18% 24%

9 Pro respondenty se nejpřitažlivější akcí jeví společný výlet se 24 % odpovědí. Na druhém místě následuje sportovní turnaj s 18 % a jako třetí nejčastější odpověď 14 % dotazovaných uvedlo možnost zkusit si přijímačky na nečisto. S naprostou nechutí respondentů k účasti se naopak setkala vědomostní soutěž a ochutnávka výrobků s 1 %, respektive 2 % hlasů. Respondenti z řad deváťáků měli také možnost navrhnout svůj vlastní nápad na akci nad rámec navrhovaných možností. Nejčastější odpovědí v tomto případě bylo společné táboření v přírodě, a v případě žáků zajímajících se o odborné školy také příležitost vyzkoušet si praktika. Respondentů jsme se také ptali na preferenci období, ve kterém by se tyto follow-up akce měly uskutečnit. Největší podíl dotazovaných se rozprostřel mezi tři možnosti, a to sice únor, kdy mají deváťáci poslední možnost k rozhodnutí, následovaný květnem a červnem, kdy je nejpříhodnější doba k podnikání výletů a pořádání sportovních turnajů. Kdy by se podle tebe měla akce pro budoucí prváky nejlépe uskutečnit? N = % 16% 19% 20% 10% 5% 6% Únor. Březen. Duben. Květen. Červen. Červenec. Srpen. Jiné.

10 Další informace a pomoc s kampaní pro přijímací řízení Neváhejte se na nás obrátit pro další informace o chování a rozhodování žáků osmých a devátých tříd, nebo pokud máte zájem o pomoc s marketingem a kampaněmi zaměřenými na zisk většího počtu uchazečů a následně studentů ve vaší škole. Navštivte náš web kde najdete další studie. Pro informace o školení a termíny nejbližších školení se podívejte na Kontakt info@nezzazvoni.cz O nás Než zazvoní pomáhá ředitelům a dalším vedoucím pracovníkům základních a středních škol. Věnujeme se výzkumům a aplikaci marketingových poznatků do prostředí škol. Pomáháme s marketingem. Od roku 2011 jsme proškolili a pomohli 423 pracovníkům ze 171 základních a středních škol.