Vývoj návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vývoj návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Veronika Blašková, Ph.D. Markéta Stejskalová Brno 2014

Chtěla bych poděkovat vedoucí mé práce Mgr. Veronice Blaškové, Ph.D. za vstřícný přístup, odborné vedení, ochotu a cenné rady, které mi při zpracování práce poskytovala. Dále patří mé poděkování panu O. Košatovi, zaměstnanci Českého statistického úřadu za trpělivost a ochotu týkající se poskytování mnou požadovaných informací.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Vývoj návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 2. prosince 2013

Abstract Stejskalová, M. The development of attendance of spa accommodation facilities in Karlovarský region. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, Faculty of Business and Economics, 2013. The goal of this Bachelor thesis is to analyse attendance of spa accommodation facilities of Karlovarský region in years 2000-2012. The theoretical part acquaints the reader with the basic terms and information about tourism, spa, spa areas of Karlovarský region. There is also described time-series issue used in practical part of the thesis. Every time series of attendance is analysed with the estimation of its possible future evolution due to chosen model. Then the results of every analysis are discussed. The recommendations useful for maintaining or increasing in competitiveness and attendance of accommodation facilities are suggested. Keywords Tourism, spa, spa areas, Karlovarský region, time series Abstrakt Stejskalová, M. Vývoj návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení v Karlovarském kraji. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2013. Cílem bakalářské práce je analyzovat návštěvnost lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje v letech 2000-2012. V teoretické části je čtenář seznámen se základními pojmy a informacemi o cestovním ruchu, lázeňství, lázeňských zónách Karlovarského kraje. Dále je zde zmíněna problematika časových řad, jež je následně aplikována v praktické části práce, kde jsou zpracovány a analyzovány jednotlivé časové řady návštěvnosti spolu s predikcí jejich možného vývoje na základě navrženého modelu. Výsledky jednotlivých analýz jsou diskutovány. Jsou navržena doporučení vedoucí k udržení, případně zvýšení konkurenceschopnosti a návštěvnosti zařízení. Klíčová slova Cestovní ruch, lázeňství, lázeňské zóny, Karlovarský kraj, časové řady

Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce 15 1.1 Úvod... 15 1.2 Cíl práce... 16 2 Literární přehled 17 2.1 Cestovní ruch... 17 2.2 Vývoj cestovního ruchu... 18 2.3 Důležité pojmy v cestovním ruchu... 19 2.4 Důležité pojmy v lázeňství... 20 2.5 Karlovarský kraj... 20 2.6 Lázeňství v Karlovarském kraji... 21 2.6.1 Karlovy Vary... 21 2.6.2 Mariánské lázně... 22 2.6.3 Františkovy lázně... 22 2.6.4 Lázně Jáchymov... 23 2.6.5 Lázně Kynžvart... 23 2.7 Ostatní památky a atraktivní místa Karlovarského kraje... 23 3 Materiál a metodika 25 3.1 Časové řady a jejich druhy... 25 3.2 Specifické problémy časových řad... 26 3.3 Elementární charakteristiky časových řad... 27 3.4 Dekompozice časových řad... 29 3.5 Analýza trendové složky... 30 3.5.1 Analytické vyrovnání... 30 3.6 Analýza sezónní složky... 31 3.6.1 Konstantní sezónnost... 31 3.6.2 Proporcionální sezónnost... 31 3.6.3 Regresní přístup... 31 3.7 Analýza náhodné složky... 32

10 Obsah 3.8 Predikce budoucích hodnot daného ukazatele... 32 3.9 Výpočet parametrů modelu... 32 3.10 Hodnocení vybraného modelu... 33 4 Statistické zpracování 36 4.1 Popis získaných dat a metodologie jejich vzniku... 36 4.2 Analýza vybraných časových řad... 36 4.2.1 Analýza návštěvnosti LUZ Karlovarského kraje... 37 4.2.2 Analýza návštěvnosti LUZ Karlovarského kraje z pohledu rezidentů 42 4.2.3 Analýza počtu přenocování rezidentů v LUZ Karlovarského kraje... 45 4.2.4 Analýza návštěvnosti LUZ Karlovarského kraje z pohledu nerezidentů48 4.2.5 Analýza počtu přenocování nerezidentů v LUZ Karlovarského kraje 53 4.2.6 Závislost návštěvnosti LUZ České republiky na návštěvnosti LUZ Karlovarského kraje.... 56 5 Diskuze a doporučení 59 6 Závěr 67 7 Literatura 69 8 Přílohy Chyba! Záložka není definována.

Obsah 11

12 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Graf celkové návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje (2000-2012) 37 Obr. 2 Znázornění popisu naměřených dat vybranou trendovou funkcí 40 Obr. 3 Znázornění popisu naměřených dat součtem trendové a sezónní složky 41 Obr. 4 Graf skutečných a vyrovnaných hodnot s predikcí na rok 2013 (celková návštěvnost rezidenti) 44 Obr. 5 Graf skutečných a vyrovnaných hodnot s predikcí na rok 2013 (přenocované noci rezidentů) 47 Obr. 6 Graf skutečných a vyrovnaných hodnot (celková návštěvnost nerezidenti) 51 Obr. 7 Graf skutečných a vyrovnaných hodnot modelu se zlomem a predikcí na rok 2013 (celková návštěvnost nerezidenti) 52 Obr. 8 Graf skutečných a vyrovnaných hodnot s predikcí na rok 2013 (přenocované noci nerezidentů) 55 Obr. 9 Podíl návštěvnosti LUZ jednotlivých krajů na návštěvnosti LUZ celé České republiky roku 2012 57

Seznam tabulek 13 Seznam tabulek Tab. 1 Volba trendové funkce analýzou grafů elementárních charakteristik 31 Tab. 2 Kritéria vypovídající o vhodnosti navrženého modelu (celková návštěvnost KV kraje) 38 Tab. 3 Porovnání původní a nově vzniklé formy kubické paraboly (celková návštěvnost KV kraje) 39 Tab. 4 Vypočtené sezónní konstanty (celková návštěvnost KV kraje) 40 Tab. 5 Predikované hodnoty na rok 2013 (celková návštěvnost KV kraje) 42 Tab. 6 Kritéria vypovídající o vhodnosti navrženého modelu (celková návštěvnost rezidenti) 42 Tab. 7 Odhad parametrů u parabolické funkční formy (celková návštěvnost rezidenti) 43 Tab. 8 Vypočtené sezónní konstanty (celková návštěvnost rezidenti) 43 Tab. 9 Predikované hodnoty na rok 2013 (celková návštěvnost rezidenti) 45 Tab. 10 Kritéria vypovídající o vhodnosti navrženého modelu (přenocované noci rezidentů) 46 Tab. 11 Odhad parametrů u funkce přímky (přenocované noci rezidentů) 46 Tab. 12 Vypočtené sezónní indexy (přenocované noci rezidentů) 47 Tab. 13 Predikované hodnoty na rok 2013 (přenocované noci rezidentů) 48 Tab. 14 Kritéria vypovídající o vhodnosti navrženého modelu (celková návštěvnost nerezidenti) 49 Tab. 15 Porovnání původní a nově vzniklé formy kubické paraboly (celková návštěvnost nerezidenti) 49

14 Seznam tabulek Tab. 16 Vypočtené sezónní konstanty (celková návštěvnost nerezidenti) 50 Tab. 17 Tabulka koeficientů a interpolačních kritérií u modelu se zlomem (celková návštěvnost nerezidenti) 51 Tab. 18 Vypočtené sezónní konstanty (celková návštěvnost nerezidenti) 52 Tab. 19 Predikované hodnoty na rok 2013 (přenocované noci nerezidentů) 53 Tab. 20 Kritéria vypovídající o vhodnosti navrženého modelu (přenocované noci nerezidentů) 54 Tab. 21 Odhad parametrů u lineárního trendu se zlomem (přenocované noci nerezidentů) 54 Tab. 22 Vypočtené sezónní indexy (přenocované noci nerezidentů) 55 Tab. 23 Predikované hodnoty na rok 2013 (přenocované noci nerezidentů) 56

Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Lidé jevili dle Seifertové (2003) zájem o přírodní minerální prameny, lišících se od těch běžných teplotou a specifickou chutí, už v dobách před naším letopočtem. Spojovali je s nadpřirozenou mocí, v místech jejich výskytu stavěli jako projev díků oltáře a chrámy, vyprávěli si legendy a pověsti, jež se k těmto pramenům vztahovaly. Výskyt minerálních pramenů, příznivé a zvláštní klima přispěly ke vzniku rašelin, slatin a bahen. Historie lázní spadá do dob starověkého Řecka a Říma. Počátkem prvního století byly právě v Římě vybudovány první veřejné lázně s doprovodnou nabídkou masáží, čítáren, kolonád, galerií a divadelních sálů, obchůdků apod. Ve středověku, období politické nestability, nekulturnosti, však rozvoj lázní a jejich užívání značně zaostával, lidé zanedbávali jak péči o své tělo tak i o zdraví. 18. a 19. století, doby rozvoje techniky a nových vědních oborů, daly předpoklad pro následný rozvoj a vnik dalších lázeňských středisek. Střediska byla nyní lépe dostupná, nové dopravní prostředky byly schopny přepravovat větší počet osob. Lázně se postupně stávaly jak důležitým léčebným, tak i kulturním centrem, kde se setkávali především bohaté vrstvy společnosti, což rozvoj lázeňských míst také nepochybně ovlivnilo. Zlatým věkem pro lázeňství bylo období do 2. světové války. Rozšiřovala se struktura a objem návštěvníků ve střediscích také díky vzniku a rozvoji dalších zdravotních pojišťoven podílejících se na úhradě léčebného pobytu. Návštěva lázní se stala prestižní záležitostí dostupnou i pro střední vrstvy obyvatel. Díky vědeckému rozvoji byly prohloubeny a zdokonaleny určité léčebné procedury, vznikaly nové vědecké postupy, ale i významná sochařská, malířská a architektonická díla. Po 2. světové válce byl v naší zemi rozvoj lázní poznamenán především kvůli politické orientaci. Lázeňská péče oplývala nadále vysokou úrovní, avšak dlouhodobě zde nebyly investovány žádné finanční zdroje do obnovy či výstavby materiálně technické základny, úroveň ubytovacích, stravovacích a dalších doplňkových služeb stagnovala, případně klesala. Lázeňská zařízení byla zestátněna, převažovala návštěvnost klientů, jejichž pobyt byl hrazen pojišťovnami. Mezi zahraničními klienty převažovali hosté z východního bloku. Po pádu komunismu byla většina lázeňských zařízení opět privatizována. Rostoucí konkurence zvyšuje tlak především na pracující, sedavá zaměstnaní, stresující situace, špatné návyky i stav životního prostředí zhoršují jejich psychický i fyzický stav. Do popředí se tedy začíná dostávat prevence. Lidé mění pojetí péče o své zdraví, svůj volný čas využívají spolu s řadou odborníků právě v lázeňských místech, kde obnovují své fyzické i psychické síly. Lázeňská místa se přeměňují v centra cestovního ruchu, rozšiřuje se nabídka rozmanitých služeb, zvyšuje se jejich kvalita. Lázeňská zařízení nabízí svým klientům pobyty v různých délkách, mezi nimi i zkrácené pobyty pro specifické skupiny obyvatel (např. manažeři, ženy

16 Úvod a cíl práce podnikatelky, senioři apod.), rozšiřuje se též nabídka speciálních programů (např. antistresový program, zeštíhlovací a regenerační program apod.) Největší koncentrace lázeňských míst v České republice je v turistickém regionu Západočeské lázně, jež se rozprostírá převážně na území Karlovarského kraje, na který se v této práci zaměříme. Karlovarský kraj je velmi bohatý na přírodní léčivé zdroje. Jsou zde termální i studené minerální vody, které jsou využívány k přípravě koupelí, pitné léčbě, inhalacím a slizničním výplachům, dále pak bahna, slatiny, které jsou využívány ve formě zábalů, koupelí a další, například léčivé plyny. Lázně nabízí svým klientům další rehabilitační a fyzikální metody (např. pohybové aktivity v tělocvičnách, bazénech či terénní kúry v přírodě., dále pak masáže, akupunkturu, elektroterapie, aplikaci chladu a tepla, oxygenoterapii apod. (Fischer, 2008) 1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je analýza návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje a na jejím základě informace o stabilitě či výkyvech v návštěvnosti. V teoretické části práce se budeme věnovat základním aspektům cestovního ruchu, jeho vlastnostem včetně průřezového vlivu, organizacím, které v této oblasti působí, vývoji, budou objasněny základní pojmy, se kterými se čtenář v práci může setkat. Následně bude zmíněna základní charakteristika Karlovarského kraje, jednotlivých lázeňských zón, v nichž ubytovací zařízení, jejichž návštěvnost analyzujeme, působí, a to nejen z hlediska jejich vzniku a specifičnosti, budou zmíněny i kulturní a jiné akce, které mohou být v zónách pro návštěvníky atraktivní. Poslední část teoretické části bude věnována časovým řadám, jejich druhům, problémům, se kterými se můžeme setkat, dále pak odvozeným ukazatelům a způsobu vytváření a hodnocení modelů. Tato část bude aplikována v praktické části, kde budou vytvářeny a testovány modely pro námi vybrané časové řady. Nejdříve budeme pro funkce hledat vhodný trend, který následně upravíme o sezónní složku, neboť se ve všech vybraných řadách se sezónností setkáváme. Pomocí vytvořených modelů pak budou predikovány budoucí hodnoty jednotlivých ukazatelů, jež budou porovnány s již vypočtenými hodnotami publikovanými Českým statistickým úřadem. V následující části práci budou zmíněny klíčové problémy a přínosy, které za sledované období v rozmezí let 2000-2012 nastaly a mohly ovlivnit vývoj analyzované návštěvnosti, dále budou diskutovány možné příčiny změn ve vývoji počtu návštěvníků jednotlivých řad. Budou navržena doporučení a strategie vedoucí k udržení, případně zvýšení konkurenceschopnosti a návštěvnosti zařízení.

Literární přehled 17 2 Literární přehled 2.1 Cestovní ruch Původně byl pojem cestovního ruchu chápán jako jiný výraz pro cestování, nyní se můžeme setkat s větším počtem definic, a to z různých pohledů. Ryglová (2011), přetváří definici Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) a označuje cestovní ruch za aktivitu pojící se s přemísťováním osob, trvající po omezenou dobu. Cílem cestovatele není výdělek, ale například potřeba poznávání kulturních památek, tradic, tamějších obyvatel apod. Nadále však zmiňuje, že by měl být cestovní ruch chápán jako průmysl, jež poskytuje veškeré služby, jež se s cestováním a turistikou pojí (např. ubytovací, stravovací služby, atrakce jako národní parky apod.). Cestovní ruch je tzv. odvětvím průřezovým, má vliv na řadu dalších odvětví, která pro něj pracují, nabízí nové pracovní příležitosti, nabaluje na sebe mnoho dalších činností (např. provozování sportovních činností). Oživuje kulturní, historické i například přírodní atraktivity. Dále se podílí i na sociálním rozvoji, podporuje mezinárodní porozumění, toleranci, působí jako nástroj uspokojení individuálních i kolektivních potřeb i jako zdroj sebevzdělávání. Ryglová (2009) uvádí ještě další přínosy cestovního ruchu. Mezi nimi například zvyšování životní úrovně obyvatel díky využívání zařízení vybudovaných pro návštěvníky, zisk prostředků na financování ochrany přírody prostřednictvím příjmů ze vstupného do jeskyní, národních parků, výběru daní a poplatků (např. lázeňské poplatky). Dále přispívá cestovní ruch k výchově obyvatel k ochraně životního prostředí apod. (Ryglová, 2011) Cestovní ruch je však i odvětvím vysoce závislým na přírodních a historických atraktivitách, přírodních faktorech a politicko-správních podmínkách. Jeho produkt je nehmotný, jak říká Vaštíková (2008), nehmotné služby nelze skladovat, a proto jsou v případě jejich nevyužití zničené, ztracené, je nutné skloubit nabídku s poptávkou, aby byly veškeré nabízené služby využity a nevznikala tak ztráta potenciálního výdělku. Cestovní ruch je velmi ovlivněn sezónností. (Ryglová, 2011) Ryglová (2009, s. 163) zmiňuje organizace působící ve sféře cestovního ruchu, říká, že aby mohlo odvětví cestovního ruchu přinášet žádoucí efekty, je nezbytné ho účinně a na všech úrovních koordinovat, řídit a vytvářet pro něj potřebné podmínky a současně vhodnými nástroji podněcovat jeho udržitelný rozvoj. Tato odpovědnost přísluší v České republice Ministerstvu pro místní rozvoj v ČR, mezi jehož činnosti patří dle Petrů (2007) také vyhledávání a využívání zahraniční pomoci na rozvoj cestovního ruchu, vykonávání agendy pojící se se členstvím ČR např. ve Světové organizaci cestovního ruchu apod. Za účelem propagace ČR u nás i v zahraničí zde působí agentura CzechTourism, státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, mezi jejíž činnosti patří také např. částečné financování účastí regionů na veletrzích. Cestovním ruchem se však zabývají i samotné kraje či obce vypracováváním programů jeho rozvoje, podporováním investic či investováním z vlastních zdrojů na vybudování požadované infrastruktury, turistických informačních center apod. V oblasti cestovního ruchu působí další organizace a

18 Literární přehled zájmová sdružení (např. Správa českých center, Klub českých turistů atd.). Na mezinárodní úrovni zde působí například již zmiňovaná Světová organizace cestovního ruchu, specializovaná agentura OSN. (Ryglová, 2009) Oblast cestovního ruchu se neustále vyvíjí. Mezi nynějšími trendy můžeme například zpozorovat rostoucí náročnost zákazníků na poskytované služby, měnící se věková strukturu obyvatelstva Evropy a tudíž formování skupiny vzdělaných, zámožných seniorů v dobré kondici, zvýšenou dostupnost letecké přepravy díky nízkonákladovým leteckým společnostem, rostoucí zájem o zdravý životní styl pojící se s požadavkem na nízkokalorickou, bezcholesterolovou stravu, biopotraviny, wellness procedury, fitness centra. Roste zájem o různé typy zájezdových kurzů za účelem sebevzdělávání, roste tlak na dostupnost a kvalitu informací, rozvíjí se specifické formy cestovního ruchu mezi nimi např. kongresový, náboženský cestovní ruch, cykloturistika, venkovská turistika. (Ryglová, 2009) Petrů (2007) vytyčuje prvky ovlivňující atraktivitu České republiky. Říká, že tato republika disponuje přirozeně krásnou krajinou, příznivou zeměpisnou polohou, bohatstvím kulturních památek (mnoho památek je zařazeno na seznamu UNESCO), zajímavostmi z oblastí folkloru. Je považována za bezpečnou destinaci a je členkou Světové organizace cestovního ruchu, Evropské unie, přičemž pro ni z tohoto členství a dalších mezinárodních dohod o usnadnění cestovního ruchu plynou závazky, o které se politika cestovního ruchu ČR opírá. Má poměrně hustou síť služeb všeho druhu a opírá se o ve světě známou tradici českého pohostinství. Upozorňuje však také na drobné nedostatky. Navzdory poměrně dobré úrovně vzdělanosti existují v určitých oblastech neustále jazykové bariéry a skladba sítě služeb někdy neodpovídá požadavkům zahraničních klientů z hlediska kapacity a úrovně. 2.2 Vývoj cestovního ruchu Historie cestovního ruchu sahá dle Ryglové (2011) až do poloviny 1. století př. n. l. do dob starověkého Řecka, Říma a Egypta. Ve středověku bylo cestování umožněno jen bohatým mladým šlechticům, obchodníkům, objevitelům a kolonizátorům především do asijských oblastí, od 15. století však i do oblastí ostatních, díky čemuž došlo k velkému rozvoji především portugalských a španělských zámořských objevů. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu nepochybně vedla i první průmyslová revoluce pojící se s potřebou nových pracovních sil a následně zrušení nevolnictví císařem Josefem II. V polovině 19. století byla Angličanem Cookem založena první cestovní kancelář provádějící organizované výlety a zájezdy, rozvíjí se lázeňství. V druhé polovině téhož století roste obliba horské a pěší turistiky, rozvíjí se doprava. Po první světové válce došlo k rozvoji cestování, státy volný pohyb výrazně neomezovaly, k ochranářským opatřením je však vedla následná hospodářská krize.

Literární přehled 19 Po druhé světové válce došlo, jak říká Petrů (2007), k rozdělení světa na kapitalistický a socialistický blok. V Československé republice byla omezena svoboda pohybu, došlo k rozvoji chataření, stanování, rekreací zaměstnanců financovaných samotnými podniky a k soustředění výjezdů republiky převážně do socialistických zemí, neboť do těch ostatních byly výjezdy přísně regulovány. Naproti tomu západní blok byl po přijetí Marshallova plánu zrekonstruován, rostly kapacity služeb i konkurence vedoucí podniky ke spojování za účelem společného prosazování se na trhu. Vznikaly specifické formy cestovního ruchu (např. návštěvy exotických krajin). Tento rozvoj má však i své stinné stránky, dochází k postupnému mizení zvyků, tradičních řemesel, jedinečnosti a rozmanitosti kultur. (Ryglová, 2011) V roce 1989 byla svržena železná opona a Československo se cestovnímu ruchu začalo více otevírat. Začaly se stavět nové kapacity, rostly investice do propagace České republiky, které však byly v porovnání s ostatními zeměmi stále nízké. Narostl počet cestovních kanceláří a jejich nabídky, ČR se stala pro cizince atraktivní levnou zemí se zajímavým hlavním městem i prezidentem. Vznikají nové formy cestovního ruchu (např. agroturistika), podniky pro své zaměstnance objednávají a financují zájezdy. Převládají zájezdy do sousedních zemí, levné a krátkodobé. Petrů (2007) zmiňuje, že vývoj počtu návštěvníků ČR rostl do roku 1996, od té doby však klesal, po roce 2000 byl pokles ovlivněn i teroristickými útoky v USA a následně tuzemskými záplavami, nárůst byl zaznamenán opět v roce 2005, po vstupu ČR do Evropské unie roku 2004. (Ryglová, 2011) Po roce 2000 dochází k vytváření strategických dokumentů týkajících se cestovního ruchu, agentura CzechTourism specifikuje turistické regiony, dochází k rozvoji dalších specifických forem cestovního ruchu (např. golfové turistiky apod.). Neustále sílí role internetu, cestovní ruch se začíná evidovat. Oblibu získává také lyžování v zahraničních střediscích, cykloturistika a poznávání exotických krajin. (Ryglová, 2011) 2.3 Důležité pojmy v cestovním ruchu Domácí cestovní ruch osoby, které v zemi trvale sídlí, cestují uvnitř této země a hranice nepřekračují Zahraniční cestovní ruch osoby překračují hranici jednoho či více států, dělíme jej nadále na výjezdový, kdy hranice překračují osoby z tuzemska a příjezdový, kde jsou hranice tuzemska překračovány osobami ze zahraničí. Rezident je osoba žijící alespoň po dobu jednoho roku v dané zemi, z hlediska domácího cestovního ruchu se pak jedná o osobu, jež žije v daném místě po dobu alespoň šesti měsíců. Návštěvníkem rozumíme osobu cestující do jiné země než do země s jejím trvalým bydlištěm mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než 12 měsíců z důvodu jiného než výdělečného. Turistický region je území kde jsou jednotlivé prvky dané oblasti spojovány a sjednocovány cestovním ruchem, a tím je ruch též odlišuje od ostatních regi-

20 Literární přehled onů. Tyto regiony jsou definovány agenturou CzechTourism a nekorespondují s administrativním uspořádáním ČR na samosprávné kraje. (Ryglová, 2011) 2.4 Důležité pojmy v lázeňství V současné době jezdí do lázní odlišné typy klientů dle úhrady nákladů, které se s lázeňským pobytem pojí. Klientem v rámci komplexní lázeňské léčby je pojištěná osoba, jejíž pobyt je po schválení návrhu lékaře zdravotní pojišťovnou touto pojišťovnou (kromě lázeňského poplatku a jízdného) zcela hrazen. Pojišťovna následně odešle návrh lázeňskému zařízení, které bylo vybráno dle dohody mezi pojištěncem a lékařem. To určí dle naléhavosti léčby termín a písemně vyzve klienta k nástupu lázeňské léčby. Mluvíme-li o příspěvkové lázeňské léčbě, pak pojišťovna hradí pouze léčbu, pacient hradí jak lázeňský poplatek, jízdné, tak náklady na ubytování a stravování. Po schválení návrhu pojišťovnou si klient sám dohodne termín nástupu se zařízením. Samoplátcem je pak osoba, která si veškeré náklady hradí zcela sama, nepotřebuje doporučení lékaře, termín nástupu je stanoven na základě dohody mezi pacientem a lázeňským zařízením.(seifertová, 2003) Nauku o léčivých vodách a lázních spolu s jejich účinky na lidský organismus nazýváme balneologií (Barták a kol., 2008). Od 1. října 2012 vešla v platnost nová vyhláška týkající se lázeňské péče zkracující pobyt v lázních hrazený zcela pojišťovnou pro dospělé na za 28 na 21 dnů i délku příspěvkové péče z 21 dnů na 14 dnů. Mimo jiné zpřísňuje tato vyhláška podmínky potřebné pro úhradu pobytu pojišťovnou. Stát tuto vyhlášku zavedl z důvodu úspor, které by pojišťovny mohly přenést do jiného typu péče (např. pro pacienty s rakovinou). (Válková, 2012, [online]) 2.5 Karlovarský kraj Karlovarský kraj se dle Turistického portálu Karlovarského kraje nachází na západě České republiky, hned za krajem Prahou a krajem Libereckým, je to náš třetí nejmenší kraj s rozlohou 331 4,54 km 2 rozdělený do tří okresů karlovarský, sokolovský a chebský. Nejlidnatějším a největším okresem je okres karlovarský. Na severu a západě kraj sousedí s Německem, na jihu s krajem Plzeňským a na východě s krajem Ústeckým. Nejvýznamnější řekou kraje je řeka Ohře, celé území spadá do jejího povodí. Řeky Teplá, Rolava, Bystřice a Svatava jsou dalšími významnými řekami kraje. Po stránce geologické, hydrologické a biologické je území velice pestré. Na sever od řeky Ohře vyplňují povrch kraje Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec a pohoří Smrčiny. Jižně leží Český les, směrem do vnitrozemí pak Chráněná krajinná oblast Slavkovský les s největším množstvím přírodně hodnotných lokalit (např. lesy, louky, rašeliniště, vývěry minerálních vod a plynů) a Doupovské hory. Kraj oplývá zásobami hnědého uhlí, keramických jílů a zejména zdrojů minerálních a léčivých vod. Co se týká hospodářské struktury, hlavní prioritou v okresech Cheb a Karlovy Vary je lázeňství a cestoví ruch, v okrese Sokolov pak těžba uhlí, energetická, stro-

Literární přehled 21 jírenská a chemická výroba. Nezanedbatelné postavení zaujímají v kraji tradiční odvětví, jako je výroba skla, porcelánu, lihovin (např. Becherovky), minerálních vod apod. Tento kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí, silnic, nachází se zde mezinárodní letiště. Kraj nabízí širokou škálu pravidelně se opakujících kulturních (např. Mezinárodní filmový festival, Mezinárodní jazzový festival), sportovních (např. Kanoe Mattoni, Carlsbad Triatlon) a dalších společenských akcí. Nachází se zde nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst ČR, která jsou hlavním cílem návštěvníků. Jejich kvalitní vybavení napomáhá i například rozvoji kongresové turistiky. V Krušných horách a Slavkovském lese jsou příznivé podmínky pro provozování zimních sportů, k dispozici jsou sjezdovky, běžecké tratě. Rozvíjí se síť cyklostezek a informačních center. Tento kraj je proslulý především díky lázeňství, je bohatý na spoustu léčivých pramenů a minerálních vod, známou minerální vodou je například voda Mattoni. S lázeňstvím se též pojí lázeňské oplatky a pohárky. Kraj je také proslulý díky výrobě bylinného likéru Becherovka, skla společností Moser a porcelánu. (Turistický portál Karlovarského kraje, [online]) 2.6 Lázeňství v Karlovarském kraji V Karlovarském kraji najdeme 5 lázeňských center, zón. Lázně v Karlových Varech, Mariánské lázně a Františkovy lázně tvoří tzv. lázeňský trojúhelník (RISY, [online]). 2.6.1 Karlovy Vary Toto největší a nejproslulejší lázeňské město bylo založeno v roce 1350 králem Karlem IV. Na přelomu 16. a 17. století bylo postiženo povodněmi a požárem, po němž nastal velký stavební rozvoj. V roce 1870 bylo město napojeno na evropskou železniční síť, což s sebou přineslo tzv. Zlatý věk Karlových Varů. Lázeňská léčba zde probíhala zpočátku ve formě koupelí, na začátku 17. století začala převažovat léčba pomocí pitné kúry. V 18. století zde působil doktor David Becher, po němž je pojmenován světoznámý bylinný likér Becherovka. Becher provedl první chemický rozbor karlovarských vod. Na základě své analýzy propagoval mimo jiné i hojný pohyb ve formě vycházek, prosadil realizaci pokrokových léčebných metod, čímž se zasloužil o modernizaci karlovarské balneologie. Karlovy Vary jsou významným střediskem cestovního ruchu i díky své jedinečné architektuře (secese, historismus, neorenesance). Základem tamější léčby je pramen Vřídlo o teplotě až 73 C tryskající až do výše 15 metrů. Užívají se zde i další prameny o teplotách 42 až 72 C. V karlovarských pramenech lze najít více než 50 prvků, jež lidský organismus potřebuje. (Seifertová, 2003) Toto město nadále oplývá bohatou kulturní nabídkou. Od roku 1946 se zde pořádá světoznámý Mezinárodní filmový festival, ale i další například hudební, jazzové festivaly. Karlovy Vary nabízí pestrou a bohatou škálu sportovního vyžití a aktivního odpočinku. Seifertová (2003) zmiňuje, že tamější golfový areál patří

22 Literární přehled k těm nejstarším v naší zemi. Druhým nejoblíbenějším sportem je tenis, golfový klub Golf Club Karlovy Vary s klubem tenisovým TC Gejzírpark zde působí už přes 100 let. V roce 1894 byl založen jezdecký klub a začala se rozvíjet též dlouholetá historie koňských dostihů. Nachází se zde sklářská huť sklárny Moser. (Kajlík, 2007) David a kol. (2005) navíc zmiňují další atraktivní místa, která lze v tomto městě navštívit. Mezi nimi například Karlovarské rozhledny (např. Diana), velké množství kolonád, Grandhotel Pupp jako symbol vznešenosti a noblesy, řadu církevních památek (např. i pravoslavný chrám Petra a Pavla) i japonskou zahradu u hotelu Richmond. Dostupnost tohoto města je zajištěna také díky tamějšímu mezinárodnímu letišti. (Kajlík, 2007) 2.6.2 Mariánské lázně Vznik tohoto města se datuje přibližně od počátku 19. století, z lázeňského trojúhelníku jsou tyto lázně nejmladší. Největší zásluhy na vzniku města jsou připisovány opatu Karlovi Kašparovi Reitenbergerovi. (Seifertová, 2003) Za Reitenbergovy podpory bylo během dvaceti let vybudováno nové lázeňské městečko v klasicistně-empirickém slohu. Tvůrcem tamějších anglických parků s altánky a pavilony byl pak architekt Václav Skalník. I toto město oplývá tedy jedinečnou architekturou, ze stavebních slohů zde převládá především novoklasicismus a novorenesance. Na území tohoto městečka vyvěrá přes 40 studených léčivých pramenů s teplotou v rozmezí 7 až 10 C, dle Davida a kol. (2005) je každý z těchto pramenů odlišný, specifický a taková pestrá škála vod na tak malém prostoru je jedinečná na celém světě. (Kajlík, 2007) Mariánské lázně nabízí též golfové a tenisové vyžití. První golfové hřiště zde bylo založeno anglickým králem Edwardem VII. v roce 1905. V roce 1947 byl založen golfový klub Golf Club, jemuž byl roku 2003 udělen prestižní titul Royal Golf Club anglickou královnou Alžbětou II. Od roku 1922 byla zprovozněna unikátní kilometrová plochá dráha původně využívána pro dostihy, posléze jako závodiště pro motocykly. (Kajlík, 2007) Významnou atrakcí je zde i Zpívající fontána, navazující na novobarokní kolonádu. Tato fontána hraje od května do října v každou lichou hodinu jednu z osmi různých skladeb. Mariánské lázně navštívilo mnoho významným osob spisovatelů, básníků, skladatelů, malířů i vědců, mezi nimi například Fryderyk Goethe, jehož pokoj spolu s předměty, které používal lze shlédnout zcela v původním stavu, ale i Chopin, Edison atd. Shlédnout lze též i přesné kopie historických staveb České republiky v tzv. Miniatur parku. (David a kol., 2005) 2.6.3 Františkovy lázně První zdejší lázně byly založeny roku 1793 chebským lékařem Adlerem, roku 1795 pak vzniklo toto město, jehož původní název byl Lázně císaře Františka. V 19. století zde byly objeveny další prameny přispívající k rozkvětu tohoto města. Seifertová

Literární přehled 23 (2003) zmiňuje, že Františkovy lázně jsou nejmenšími lázněmi lázeňského trojúhelníku. (Kajlík, 2007) Během sezony nabízí lázně bohatý kulturní program, mají svůj vlastní lázeňský orchestr. Bylo zde vybudováno nové rekreační centrum Aquaforum a Fitforum i nedaleký golfový areál. (Kajlík, 2007) Návštěvníci zde mohou shlédnout mimo jiné Císařskou třídu, korzo s typickou lázeňskou architekturou, obchůdky, kavárnami, dále pak sochu Františka, symbolu tohoto města, rotundu nad pramenem Glauber IV jako zmenšenou kopii Napoleonovy hrobky v Paříži, tzv. Invalidovny i lesopark zvaný Amerika. (David a kol., 2005) 2.6.4 Lázně Jáchymov Jáchymov byl původně hornickým městem s více než pětisetletou hornickou historií. Věhlas tomuto městu byl zaručen díky bohatým nalezištím stříbra. V roce 1716 zde vznikla první báňská škola ve střední Evropě. Lázně v Jáchymově jsou nejmladšími západočeskými lázněmi s dramatickým začátkem, a to objevením silného pramenu radonové vody horníky, který posléze důl zaplavil. Po druhé světové válce prudce vzrostla těžba uranu, jež poznamenala jak vzhled, tak i pověst města. Těžba byla později zastavena a město spolu s lázněmi opět otevřeny pro veřejnost. Mezi nejznámější jáchymovské prameny patří například pramen Svornost, později po návštěvě Marie Curie přejmenován na pramen Curie. Seifertová (2003) zmiňuje, že se manželé Curieovi též postarali o věhlas tohoto města, jejich objev sem přivedl spoustu vědců a lékařů zabývajících se radioaktivním zářením. (Kajlík, 2007) Mezi významné památky zde patří Královská mincovna, kde se zrodil Tolar, předchůdce dolaru (Seifertová, 2003). David a kol. (2005) zmiňují další významné památky v Jáchymově, mezi nimi například kostely sv. Jáchyma a sv. Anny či pozdně gotický špitální kostel Všech svatých i pozůstatky hradu Freudensteinu, spatřit lze druhý nejstarší léčebný ústav Radium Palace, jenž byl ve své době jedním z nejlepších v Evropě. 2.6.5 Lázně Kynžvart Dějiny lázní Kynžvart se datují kolem roku 1822, kdy se švédský chemik Berzelius zasloužil o využívání kynžvartských pramenů k léčbě a pití. V té době patřily obce se zámkem Kynžvart rodu Metternichů, kteří rozvoj lázeňství též podporovali. Nyní se tyto lázně specializují na léčbu dětí. Co se týká kulturního vyžití, oplývá toto město též hojným počtem akcí, mezi nimi například myslivecké zábavy, zámecký jarmark, folklorní slavnosti apod. (Kajlík, 2007) 2.7 Ostatní památky a atraktivní místa Karlovarského kraje Návštěvník Karlovarského kraje však může navštívit místa a památky ne přímo s lázeňstvím související.

24 Literární přehled Hrad ze 14. století ve městě Bečov nad Teplou s renesančním zámkem ze století osmnáctého nabízí prohlídku muzejních sbírek, mezi kterými lze spatřit i relikviář sv. Maura. V úvahu připadá i návštěva zámku Kynžvart, rodového sídla Metternichů a dalších hradů (např. Ostroh, Vildštejn, Loket). Navštívit lze také pivovar v Chodové Plané, středověké město Stříbro, poblíž kterého lze navštívit i klášter Benediktinů v Kladrubech u Stříbra s unikátní architekturou chrámu Nanebevzetí Panny Marie od známého architekta J. B. Santiniho. Karlovarský kraj nabízí řadu udržovaných cyklostezek, dokonce i motýlí farmu. Turisté mohou navštívit též Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les a absolvovat řadu výletů a naučných stezek například skrz Kladská a jiná četná rašeliniště, dále pak výlety do obce Prameny nebo k premonstrátskému klášteru Teplá ze 12. století s klášterní knihovnou i Pravěké sídliště a pohřebiště v Žirovicích datované od doby bronzové. Navštívit lze také městskou památkovou rezervaci Cheb i ostatní okolní města jako Loket, Kynšperk, Horní Slavkov, kde byla založena první česká porcelánka, Ostrov nad Ohří se zámkem a rozsáhlým parkem, stejně tak Klášterec nad Ohří městskou památkovou rezervaci apod. Z přírodních útvarů lze spatřit Svatošské skály v povodí řeky Ohře, přírodní rezervaci Soos jako dokladu pozdní vulkanické činnosti a Goethovu skalku, kterou básník Goethe sám navštěvoval. V nedalekých Krušných horách lze podnikat výlety na zdejší nejvyšší horu Klínovec. Vyžití je zde nabízeno i v zimě, kraj oplývá řadou lyžařských tras a svahů. (Kajlík, 2007)

Materiál a metodika 25 3 Materiál a metodika 3.1 Časové řady a jejich druhy Mnoho společenských či ekonomických jevů popisujeme pomocí tzv. časových řad. Pod pojmem časová řada, nebo též řada chronologická, vývojová či dynamická (Minařík, 2000), rozumíme posloupnost hodnot daného ukazatele uspořádaných ve směru od minulosti po přítomnost. Týkají-li se tyto naměřené hodnoty ukazatele ekonomického, mluvíme o tzv. časových řadách ekonomických. Je nezbytné, aby byly naměřené údaje srovnatelné prostorově, tedy aby se vztahovaly stále ke stejnému objektu či geografickému území, ale také věcně, neboť se obsahová vymezení měřených ukazatelů mohou postupem času měnit. Neméně důležitá je i časová srovnatelnost, tj. aby délka intervalu byla u intervalových ukazatelů konstantní nebo i srovnatelnost cenová, tedy aby nebyly údaje vyjádřené v peněžních jednotkách zkreslené v důsledku vlastního vývoje cen. Porušení předchozích předpokladů by způsobilo nesrovnatelnost, zkreslenost a téměř bezcennost hodnot dané časové řady. (Hindls a kol., 2006) Cílem analýzy časových řad, pomocí četných druhů metod, je pochopit principy, jak tyto řady vznikají, vytvořit vhodný model charakterizující mechanismus generování jejich hodnot. S pomocí tohoto modelu budeme následně schopni predikovat budoucí vývoj daného ukazatele. (Adamec a kol., 2013) Rozdílnost a určitá specifika časových řad vedla k jejich rozčlenění dle několika hledisek. Hindls a kol. (2006) uvádí toto rozdělení: Podle rozhodného časového hlediska dělíme časové řady na řady intervalových ukazatelů, jejichž velikost se odvíjí od délky úseku, za který je sledujeme, např. prodej výrobků za první čtvrtletí daného roku. Sečteme-li první čtyři čtvrtletí, získáme hodnotu tohoto ukazatele za rok. Opakem jsou řady okamžikových ukazatelů, jejichž velikost se vztahuje k určitému okamžiku, např. stav zásob ke konci účetního období. Jednotlivé údaje nemá smysl kumulovat, ale průměrovat ano, a to tzv. chronologickým průměrem. Podle periodicity, s jakou údaje v řadách sledujeme, dělíme řady na krátkodobé, které mají délku periodicity zpravidla kratší než jeden rok, např. měsíčně zachycený index spotřebitelských cen. Řady s roční či ještě delší periodou se nazývají dlouhodobé, např. řada ročních hodnot hrubého národního produktu. Arlt a Arltová (2009) zmiňují navíc řady vysokofrekvenční s periodou kratší než jeden týden, např. vývoj cen akcií. Podle druhu sledovaných ukazatelů členíme časové řady na řady ukazatelů primárních (prvotních), které lze získat přímým měřením, např. počet prodaných kusů výrobku. Řady ukazatelů sekundárních (odvozených) následně vzniknou odvozením od řad primárních, např. počet prodaných kusů připadajících na jednoho pracovníka.

26 Materiál a metodika Podle způsobů vyjádření hodnot rozlišujeme řady naturálních ukazatelů vyjádřené v naturálních jednotkách, např. kusy, kilogramy. Řady peněžních ukazatelů jsou vyčísleny v peněžní formě, např. vývoj průměrné hrubé mzdy. 3.2 Specifické problémy časových řad Při analýze časových řad se můžeme setkat s několika specifickými problémy, které mohou postup zkoumání ztížit či jeho výsledky zkreslit. Poznáním a pochopením příčin těchto problémů můžeme jejich vliv na analýzu vývoje daného ukazatele eliminovat. V předchozí kapitole byly zmíněny tři problémy související se srovnatelností časovou, prostorovou, cenovou a věcnou, pokusíme se tedy tyto druhy nesrovnatelností více rozvést a rozšířit o problémy další. Nejčastěji se podle Minaříka (2000) setkáváme s těmito problémy: Problém zastarávání údajů se pojí s nadále a rychle se rozvíjejícím technologickým pokrokem, v jehož důsledku dochází k mnohým inovacím ve vývoji daných produktů, což je činí následně nesrovnatelnými. Zde se naskýtá i otázka cenové nesrovnatelnosti. Tento problém lze však vyřešit přepočítáním běžných cen na ceny stálé očištěním od inflace. Problém kalendářních variací souvisí s nestejnou délkou roků, měsíců, nestejným počtem pracovních dnů, svátků apod. Tento problém tedy souvisí s potřebou časové srovnatelnosti údajů. Problém volby hustoty okamžiku zjišťování souvisí s tím, jak často hodnoty měříme. Měříme-li příliš často, máme následně zbytečně rozsáhlá data. Ba naopak, je-li hustota okamžiků zjišťování velmi nízká, můžeme přehlédnout mnoho důležitých zákonitostí. Problémy závislosti časově blízkých hodnot je u analýzy časových řad velice typický, označujeme jej jako tzv. autokorelaci, kdy nynější naměřená hodnota vykazuje závislost na naměřené hodnotě předchozí, nebo hodnotě jiné v rámci periodického kolísání. Adamec a kol. (2013) upozorňují na problémy další: Problém chybějících hodnot, tedy potřebu doplnit chybějící pozorování lze několika způsoby. Můžeme jej doplnit aritmetickým průměrem nebo mediánem hodnot celého souboru nebo pouze hodnot okolních. V případě, kdy se řady vyvíjejí očekávaně a vyznačují se vysokou setrvačností lze doplnit hodnotu lineární interpolací neboli proložením sousedních bodů přímkou. Chybějící hodnotu můžeme také nahradit na základě vypočteného trendu dané řady. V případě, že řadu zcela neznáme a víme jen, že průměr všech hodnot souboru by měl být nulový, můžeme za chybějící člen dosadit hodnotu nulovou. Ba naopak, jsme-li schopni s jistotou určit model chování procesu, nahradíme člen odhadem na základě tohoto modelu.

Materiál a metodika 27 Problém s volbou časových bodů pozorování souvisí s potřebou analyzovat časové řady diskrétní (stavové), vztahující se k jednotlivým okamžikům, a ne spojité (tokové), které se vyvíjejí za určité období. Proto je potřeba tokové veličiny za určité období například sečíst a tím je diskretizovat. Problém s oficiální statistikou souvisí například s problémem mezinárodního srovnávání určitých ukazatelů, které nemusí být co do metody použití a jednotek shodné. 3.3 Elementární charakteristiky časových řad Při analýze časové řady je vhodné zabývat se i tzv. elementárními charakteristikami. Díky jejich zkoumání můžeme následně zjistit mnoho dalších principů a informací o analyzovaném ukazateli, které na první pohled nebyly zřejmé, tím nám mohou pomoci při jeho podrobnější analýze. Lze je také použít jako nápovědu pro určení trendu naší časové řady, o čemž pojednáme v následující kapitole. Mezi elementární charakteristiky časových řad řadíme dle Kropáče (2009) diference neboli absolutní přírůstky a koeficienty růstu. Minařík (2000) zmiňuje navíc i koeficient přírůstku a následně tempo růstu i přírůstku. Vzorce i v následujících kapitolách převezmeme od Adamce a kol. (2013), kteří též následně zmiňují i další pohledy na měřené elementární ukazatele. Diference (absolutní přírůstky) vypočítáme jako rozdíl dvou po sobě jdoucích hodnot dle vzorce: t y - t y t-1 d =, pro t = 2, 3,, T. 3. 1 Výsledek nám říká, o kolik měrných jednotek se změnila hodnota sledovaného ukazatele oproti hodnotě naměřené v bezprostředně předcházejícím okamžiku. Z interpretace lze tedy usoudit, že výsledná diference může být kladná (přírůstek), záporná (úbytek) i nulová. Diference prvního řádu můžeme zprůměrovat pomocí vzorce: d T d = = 2 T 1 = y y t t T 1 3. 2 T 1 Díky tomuto aritmetickému průměru získáme diferenci prvního řádu průměrnou, říká, o kolik se průměrně měnila hodnota ukazatelů vzhledem k hodnotám měřeným v bezprostředně předcházejícím okamžiku. Protože se hodnota tohoto ukazatele odvíjí od krajních hodnot dané řady, doporučuje se pro časové řady ukazatelů, jež se vyvíjí monotónně. Kromě diferencí řádu prvního existují i diference řádů vyšších. Například diference druhého řádu vzniká odvozením z řady diferencí prvního řádu dosazením do vzorce:

28 Materiál a metodika 2 d d d =, pro t = 3, 4,, T. 3. 3 t t t 1 Někdy nedochází k porovnávání přímo dvou sousedních hodnot, ale například hodnot vztahujících se ke stejnému období (např. změna počtu návštěvníků za první čtvrtletí 2013 oproti prvnímu čtvrtletí roku 2012), v tomto případě se jedná o diference sezónní a i ty lze průměrovat. Koeficienty růstu charakterizují rychlost, jakou se mění (rostou či klesají) hodnoty časové řady, vypočítáme je dle vzorce: k y y t =, pro t = 2, 3,, T. 3. 4 t t 1 Výsledek nám říká, kolikrát se změnila hodnota sledovaného ukazatele oproti hodnotě naměřené v bezprostředně předcházejícím okamžiku. Velikost tohoto ukazatele nemůže být nikdy záporná. V případě úbytku je ukazatel menší jak číslo jedna, v případě žádné změny je roven jedné a v případě přírůstku je větší než jedna. I koeficient růstu můžeme průměrovat, avšak protože se jedná o bezrozměrné charakteristiky, průměrujeme geometrickým průměrem dle vzorce: y T T = T 1 = T 1 k C k 3. 5 t t= 2 y1 Po dosazení nám výsledné číslo říká, kolikrát průměrně se měnila hodnota sledovaného ukazatele oproti hodnotám naměřeným v bezprostředně předcházejícím okamžiku. I zde platí, že se hodnota tohoto ukazatele odvíjí od krajních hodnot dané řady, stejně jako u průměrné diference je vhodné tuto charakteristiku počítat pouze u monotónních časových řad. Zjišťovat můžeme i sezónní koeficienty růstu. Vynásobíme-li tento bezrozměrný ukazatel číslem sto, dojde k jeho vyjádření v procentech, tzv. tempu růstu, ten nás informuje, na kolik procent vzrostla či poklesla hodnota sledovaného ukazatele oproti hodnotě naměřené v bezprostředně předcházejícím okamžiku. Koeficienty přírůstku můžeme vypočítat jak z diferencí dosazením do vzorce: d y t δ =, pro t = 2, 3,, T. t 3. 6 t 1 Můžeme jej však vypočítat i z koeficientu růstu, použijeme vzorec: δ = k 1, pro t = 2, 3,, T. 3. 7 t t Po dosazení do vzorce následně mluvíme o tzv. relativním přírůstku či v případě záporného výsledku o relativním úbytku. I tento ukazatel lze však vyjádřit v procentech. Tzv. tempo přírůstku vypočítáme tak, že jej po dosazení

Materiál a metodika 29 do předchozích dvou vzorečků vynásobíme číslem sto, nebo použijeme vzorec uvedený níže, kam dosadíme koeficient růstu vyjádřený v procentech: δ = k 100, pro t = 2, 3,, T. 3. 8 t t Výsledek nám po dosazení říká, o kolik procent se změnila hodnota sledovaného ukazatele oproti hodnotě naměřené v bezprostředně předcházejícím okamžiku. I zde můžeme počítat sezónní koeficient přírůstku či tempo přírůstku. Lze vypočítat i průměrný koeficient přírůstku či tempo růstu dosazením průměrného koeficientu růstu do předchozích dvou vzorečků. 3.4 Dekompozice časových řad Dekompoziční metoda rozkládá časovou řadu na čtyři složky. Dle Kropáče (2009) napomůže tento separovaný pohled k nalezení zákonitostí, které bychom bez rozložení nemuseli zjistit, a jednotlivými složkami jsou: Složka trendová udává obecnou dlouhodobou tendenci vývoje daného ukazatele. Dle Minaříka (2000) může být trend rostoucí, klesající, střídavý, může být i omezený shora či zdola, vykazuje-li řada neměnný trend je označena jako řada stacionární. Tuto složku označujeme písmenem Tt. Složka sezónní vyjadřuje periodické změny v časové řadě, odchylky od trendu, jež se odehrávají během jednoho roku a pravidelně se opakují, tedy dle Minaříka (2000) je perioda kratší nebo rovna jednomu roku. Tyto výkyvy jsou způsobeny faktory jako např. střídání ročních období apod. Složku označujeme písmenem St. Složka cyklická popisuje dle Hindlse a kol. (2006) dlouhodobé kolísání kolem trendové funkce s délkou vlny delší než jeden rok. Určení příčin těchto kolísání bývá někdy velmi obtížné, mohou mít jak charakter ekonomický tak i neekonomický (např. vliv módy). Hindls a kol. (2006) navíc říká, že někdy tato složka nebývá považována jako samostatná, nýbrž je zahrnuta pod složku trendovou. Značíme ji písmenem Ct. Složka náhodná je zbývající složkou po odstranění složky trendové, sezónní, případně cyklické, neboli po odstranění tzv. systematické složky. Zahrnuje například chyby v měření a při zpracování. Dle Hindlse a kol. (2006) je možné vysvětlit chování této složky pomocí pravděpodobnosti, musí se však ověřit splnění předpokladů tzv. normálního bílého šumu, o nichž pojednáme později. Náleží jí písmeno εt. Skládání jednotlivých složek může mít dle Hindlse a kol. (2006) formu: Aditivní, kdy jednotlivé složky sčítáme Y t T + t S + t C + t ε t Multiplikativní, kdy jednotlivé složky násobíme = 3. 9

30 Materiál a metodika Y t T t S t C t ε t = 3. 10 Smíšenou zmiňuje navíc Adamec a kol. (2013), členy systematické složky násobíme, složku nesystematickou následně přičítáme Y t T t S t C + t ε t = 3. 11 3.5 Analýza trendové složky Při analýze časových řad lze trend popsat pomocí přístupu adaptivního (mechanického), kdy řada mění svůj charakter a nelze ji proložit vhodnou, jedinou matematickou funkcí, kde si pomůžeme např. použitím klouzavých průměrů a exponenciálního vyrovnání, tak pomocí přístupu analytického. Předpokládáme, že sledovaná veličina Yt je funkcí času, vysvětlující proměnnou je zde tedy proměnná časová. V případě, že analyzujeme časovou řadu pouze s trendovou složkou, skládá se výsledná funkce Yt pouze z této složky. V případě, že časová řada zahrnuje i další části systematické složky, skládá se výsledná funkce Yt ze všech těchto složek. (Adamec a kol., 2013) 3.5.1 Analytické vyrovnání Analytickým vyrovnáním rozumíme podle Minaříka (2000) proložení hodnot daného ukazatele určitou matematickou křivkou. Základními typy matematických křivek jsou dle Hindlse a kol. (2006): Polynom 1. stupně pro řadu vykazující lineární trend β 0 1 T + t t = β Polynom 2. stupně pro řadu vykazující kvadratický trend T t β + + β 0 1 t β 2t 2 3. 12 = 3. 13 Výhodou lineárního trendu je jeho možné použití vždy, chceme-li alespoň orientačně určit základní směr vývoje časové řady. Protože se jedná o funkce lineární v parametrech, vypočítáme jednotlivé parametry pomocí metody nejmenších čtverců, které budeme věnovat samostatnou kapitolu. Exponenciální tvar pro řadu vykazující exponenciální trend T t β 0 1 t β = 3. 14 Exponenciální trend lze převést do lineárního tvaru, proto lze hodnotu parametrů odhadnout také pomocí metody nejmenších čtverců, a to z tvaru

Materiál a metodika 31 ln T 3. 15 = lnβ + 0 t lnβ 1 Při hledání vhodné matematické křivky, kterou lze časovou řadu proložit, můžeme použít i analýzu grafického znázornění elementárních charakteristik. Tab. 1 Volba trendové funkce analýzou grafů elementárních charakteristik Vývoj charakteristik První diference jsou konstantní První diference lineárně rostou Koeficienty růstu jsou konstantní Zdroj: Hindls a kol., 2006, strana 293 3.6 Analýza sezónní složky Doporučená funkce trendu Lineární trend Kvadratický trend Exponenciální trend Se sezónními vlivy se setkáváme vždy, analyzujeme-li časovou řadu s periodou kratší než jeden rok. Sezónní vlivy mohou být klimatické, jako důsledek oběhu Země kolem Slunce, tak zprostředkované, dané společenskými standardy a zvyklostmi lidí. Tyto vlivy jsou pak v modelu reprezentovány sezónní složkou. Cílem analýzy této složky je ji kvantifikovat a následně od ní řadu očistit. Při analýze sezónní složky se setkáváme se dvěma jejími typy, a to sezónností konstantní a proporcionální. (Hindls a kol., 2006) 3.6.1 Konstantní sezónnost Vyskytuje-li se v modelu tento druh sezónnosti, pak se předpokládá, že se amplituda jednotlivých výkyvů v závislosti na směru trendu nemění, trendová a sezónní složka se zde sčítají, vychází se zde z výpočtu tzv. sezónních konstant wj. (Minařík, 2000). Výkyvy se dle Hindlse a kol. (2006) v rámci roku kompenzují, proto předpokládáme jejich nulový součet. 3.6.2 Proporcionální sezónnost U tohoto druhu sezónnosti se naopak amplituda mění v závislosti na směru trendové složky. Je-li trendová složka klesající, amplituda výkyvů se postupně zmenšuje, je-li rostoucí, amplituda se naopak zvětšuje. Trendová a sezónní složka se zde násobí, vychází se z výpočtu tzv. sezónních indexů. (Minařík, 2000) 3.6.3 Regresní přístup Při tomto přístupu využíváme tzv. umělé (dummy) proměnné Djt. Hodnota umělých proměnných může být buď nulová, nebo rovna jedné, a to v případě, že čas t odpovídá j-té roční sezónně, přičemž j = 1, 2,, m. Vyrovnanou hodnotu následně vypočítáme dosazením do vzorce: