Žít plný život...pinášející ovoce Ducha George O. Wood Obsah 1. Vytvoení seznamu 2. Žij plný život s láskou 3. Žij plný život radostn 4. Žij plný život v pokoji 5. Žij plný život trpliv 6. Žij plný život - laskav 7. Žij plný život s dobrotou 8. Žij plný život vrn 9. Žij plný život tiše a mírn 10. Žij plný život ovládej se 11. Žij plný život bu ukižován
Úvod Žijete plný život? Devt vlastností (které obyejn nazýváme ovoce Ducha ) popisují osobu, která žije plným životem. Nalezli byste názvy kapitol ve svém životopise? Jsem milující. Jsem radostný. Jsem pokojný. Jsem trplivý. Jsem laskavý. Jsem dobrotivý. Jsem vrný. Jsem mírný. Ovládám se. Nejspíš nikdo z nás by si netroufl vydat vlastní životopis s takovými titulky, protože by to ped ostatními vypadalo domýšliv a jako sebechvála (i kdyby to byla pravda!). Ježíš nicmén oekává, že práv tyto vlastnosti budou popisovat Jeho uedníky. Náš Pán ekl, že pišel, abychom mli život, a mli ho v hojnosti (J 10:10). A hojný život máme tehdy, když je Jeho život prožíván skrze nás. Pojem ovoce Ducha prost popisuje znaky lovka, ve kterém pebývá Ježíš. Pavel si zoufal s ranými kesany v Galacii, protože v nich ješt nebyl zformován Kristus (Gal 4:19). Když v nás bude Kristus pln zformován, budou naše osobnosti podobné té Jeho. Poízení seznamu Jak poznáme, jestli se v našich životech rozvíjí ovoce Ducha? Ptám se, protože se v našich životech nikdy nic nemní, pokud nepociujeme potebu nebo dokonce nejsme zoufalí. Mnozí jsou píliš slepí k vlastním slabostem. Zde je pár jednoduchých krok k poízení úvodního seznamu. Za prvé, jdte za nkým blízkým, kdo má vždycky odvahu být k vám upímný. Mže to být vaše manželka nebo manžel, dít, rodi nebo pítel. Dejte mu list papíru se seznamem výše uvedených prohlášení: Jsem milující, jsem radostný atd. A požádejte jej, aby zvážil, jestli je ve vašem pípad ta vta pravdivá, nebo ne. Za druhé, pozorn sledujte, jak reagujete, když vám nkdo šlápne na kuí oko. To je neomylný test pro zjištní pítomnosti nebo nedostatku ovoce Ducha! Pokud je s vámi zle zacházeno i když jste naprosto v právu co vyjde na povrch? Láska, radost, pokoj, trplivost, sebeovládání? Nebo hnv, sžíravé poznámky, jedovaté ei, postoj odplaty, vzpoura a deprese? Apoštol Pavel byl lovk, kterého neustále pronásledovali. Vtšina badatel se domnívá, že práv lidé, kterým píše dopis Galatským, jsou jedni z tch, kteí se obrátili na jeho první misijní cest (Sk 13,14), a to nebyla žádná procházka ržovým sadem! Jan Marek je opustil (Sk 13:13), Pavel onemocnl chorobou, která ho pinutila zmnit plán své cesty a pivedla ho do Galacie (Gal 4:13), pronásledovali ho od msta k mstu, a jednou byl kamenován rozzueným davem, který ho nechal jen proto, že ho považovali za mrtvého (Sk 14:19). V takových nesnázích skuten poznáme, jestli máme ovoce Ducha, nebo ne.
Nkteí lidé by ovoce Ducha omezili jen pro takové, kteí si mohou dovolit pepych nezaplést se v život do žádných konflikt. Myslíval jsem si, že ovoce Ducha je pole psobnosti lidí, kteí bydlí ve vlastním zámku, odpoledne si vyjdou na svj anglický trávník, aby posedli v chladivém stínu strom, a doprovázeni sluhou usrkávají chlazenou limonádu! Naproti tomu, vící má vykazovat ovoce Ducha na bitevním poli! Tetí zkouška pítomnosti Kristem naplnného života je naše e. Ukažte mi lovka, který neustále snižuje ostatní, z jehož slov odkapává sarkasmus, který jeí, ve anebo proklíná, a já vám ukáži lovka, který zeteln postrádá devt vlastností ztlesnných v ovoci Ducha. ím srdce petéká, to ústa mluví (Mt 12:34)! Prozkoušení takovým testem vtšin z nás ukáže, že stále máme místo pro další rst Kristova života v nás. Jak se ale nco takového dje? Omyly Nacházím ti hlavní omyly, kterých se lidé dopouštjí v pípad rstu ovoce Ducha. Za prvé, nkteí považují souhlas s lánky uení za dkaz Kristova života. I když je pravda, že nemžete být kesanem pokud nepijmete Kristovy pravdy, pijetí tchto pravd neznamená, že se ve vašem život bude automaticky projevovat Kristova pítomnost. Znám vyznávající vící, kteí mohou zatrhnout ano u každého lánku pravovrného uení, ale žijí dále jako sobetí, samolibí, hnviví, zahoklí, neurvalí, nezdvoilí anebo netení, osudu odevzdaní lidé. Jejich teologie mže být správná, ale jejich životní styl je bludný. Na druhou stranu, pokud skuten uchopíte Boží pravdu, vaše pesvdení se odrazí na vašem chování. Kesanský život je skuten Kristus v nás a proto všechny charakteristiky zdravého životního stylu vyplývají pímo z podstaty a charakteru Boha samotného. Druhý omyl se týká vztahu mezi tím, když je Duch na nkom a v nkom. Vidl jsem lidi mocn používané Bohem u kterých nebylo možné najít dkaz, že je Bh také mocn v nich. Projevy dar Ducha jasn dokazovaly, že Duch spoívá na nich, ale jejich životní styl odrážel naprostý nedostatek ovoce Ducha. Bh nás vždy volá k tomu, že máme být nadazovat nad dlat, abychom v soudný den nebyli odmítnuti, protože nás Kristus nikdy neznal. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyat a hozen do ohn. A tak je poznáte po jejich ovoci (NE podle dar) (Mt 7:19,20). Spisovatel Stuart Briscoe vypráví píbh o svém píteli, který jako chlapec používal starý ovocný strom, aby utekl oknem ze své ložnice ve druhém podlaží, když ho otec chtl potrestat. Jednoho dne ale jeho táta oznámil, že se chystá ten starý strom porazit, protože už po léta nenese žádné ovoce. Té noci onen chlapec se svými páteli koupili haldu jablek a pod píkrovem tmy ovoce pivázali na neplodné vtve. Druhé ráno otec volá na svou ženu: Maruško, nevím svým oím! Ten starý strom, na kterém se už roky nic neurodilo, je obsypaný jablky. To musí být zázrak, protože je to hruška! Ovoce vychází z koene. Když jsou naše životy skuten vydané Bohu, ponesou Kristovo ovoce, protože Kristus je koenem! Pro vící zaujaté výhradn dary Ducha Pavel napsal, Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ješt mnohem vzácnjší cestu (1 Kor 12:31). A ta cesta je cestou lásky, ovoce Ducha. Tetí omyl je chápat ovoce Ducha v množném ísle spíše než v jednotném. Nejsou to ty ovoce Ducha, ale to ovoce. Množné íslo je uvedené u dar Ducha, protože všichni nemají stejné dary, ale všichni vící mají nést stejné ovoce. Také nemáme možnost si zvolit, které ovoce bychom chtli. Kdybych si mohl vybrat, urit bych peskoil trplivost a sebeovládání, a místo toho se zamil na lásku a radost. Ale skutený Duchem naplnný vící má všechno ovoce.
Jak? Jak se mohu stát lovkem, v jehož život je zejmá Kristova pítomnost? Jednou jsem se snažil vypstovat pomeranovník. Máma a táta sloužili jako misionái v chladném horském podnebí ínsko-tibetské hranice. erstvé ovoce jakéhokoli druhu se vtšinou vbec nedalo sehnat. Zvlášt mi chybly mé oblíbené pomerane. Jednoho dne se ale pár pomeran objevilo. Nevím, odkud se vzaly, ale dlouho nevydržely. Ptal jsem se své maminky, jak bych mohl pomerane dostávat pravideln. Odpovdla mi, že pomerane se prost v našem studeném podnebí nedají pstovat. Má šestiletá vynalézavost se dala do práce, a odmítla uznat její odpov za konenou. Našel jsem si starý hlinný hrnec, naplnil ho hlínou, do hlíny zasadil pomeranové semínko a opatrn jsem hrnec postavil ke kamnm v kuchyni, kde bylo semínko aspo trochu v teple. Každý den jsem starostliv vyhlížel první zelený výhonek pomeranovníku, který by vyrašil z hlíny, a vdl jsem, že je jen otázka asu, než mi mj kuchyský strom zajistí stálý písun pomeran. Naneštstí, nic živého z té pdy nikdy nevzešlo. Nakonec jsem musel uznat porážku, a neúspch jsem piítal tomu, že jsem obas zapomínal semínko svého stromu po celé dny zalévat, a tak ho kamna úpln vysušila. Chtl jsem pomerane. Ale není možné pinutit pomeranovník, aby vyrostl ve vyprahlé hlín, v hlinném hrnci poblíž sálajících kamen umístných v kuchyni v severozápadní ín! Ml jsem dokonalé pomeranové semínko, ale podmínky, kterému jsem je vystavil, ho uinily neplodným. Ježíš íká, že Jeho život v nás vypsobí ovoce, Kdo zstává ve mn a já v nm, ten nese hojné ovoce (Jan 15:5). To je klí! Musíme zstávat v Kristu. Semínko nikdy nevydá ovoce v jiném prostedí než v Kristu. Když Ježíš pichází do našich život, pináší do naší bytosti svou osobnost. Má urité pedstavy, jak by se ml život žít. Ukáže nám, jaké zmny máme udlat, když se modlíme, studujeme a posloucháme Jeho slovo, a ve spoleenství s Jeho lidem pijímáme povzbuzení a napomenutí, nebo dáváme sami sebe jako ob Jemu. Ovoce Ducha z nás proudí, když uskuteujeme své spasení s bázní a tesením, a v tom stejném ase víme, že Bh v nás psobí chtní i inní podle své vle (Fil 2:12,13). Nkteí lidé berou píkazy Písma velmi podobn jako sedlák, který ml slepici co neustále snášela velmi malá vajíka. Ve vzteku odešel do zoo a vrátil se odtud s ním v hndém papírovém sáku. Pak si depl, aby své slepici elil z oí do zobáku, a ze sáku vytáhl pštrosí vejce. Pidržel ho ped slepicí, a ekl: Dobe si to zapamatuj, a píšt se víc snaž! Skuten, ovoce Ducha se nezane rozvíjet jen proto, že se víc snažíme. Nicmén se také nebude rozvíjet bez našeho úsilí! Ovoce nikdy nemže rst na mrtvém strom! Jen Kristova pítomnost nás mže oživit! Když jsme skuten živi v Nm a On v nás, poneseme mnoho ovoce! Jak máme tedy zaít? Musíme v nás nechat pebývat Ježíše. Bez Nho nemžeme dlat nic. Musíme mu dát úplnou moc a autoritu nad našimi životy. V každém skutku bychom se mli cviit v Kristov pítomnosti ptaním: Jak by Pán reagoval na tuto situaci? Co by On dlal? íkal? Jaký by byl tón Jeho hlasu? Jeho gesta? Duch Svatý nám skrze své Slovo a svou pítomnost ukáže, jak Ježíš chce, abychom reagovali. Když se Mu poddáme, poneseme mnoho ovoce a prokážeme, že jsme Jeho uedníci (J 15:8).
Žij plný život s láskou První ovoce Ducha je láska. Žádné další ovoce Ducha nemže vzniknout bez pítomnosti lásky. Ve skutenosti, všechno zbývající ovoce Ducha popisuje lásku v innosti. Láska se raduje. Láska pináší pokoj. Láska vytrvá, nebo trpliv zvítzí. Láska jedná laskav. Láska pináší to nejlepší, dobrotivost. Láska nikdy neopustí, ale zstane vrná. Láska zmíruje. Láska se ovládá. Kristus je koen, láska je kmen, a zbylé ovoce jsou vtve, které z koene a kmene vyrstají! Omyly Ti chybná pojetí nám stojí v cest k tomu, abychom dokázali více milovat. Za prvé si nkteí myslí, že se láska vyvíjí automaticky. Není teba žádné úsilí. Je to jen citový stav, který bu máte nebo ne. Láska je spíše nco, co se vám pihodí, než životní sklon utváený vnitním rozhodnutím vle. Ale Nový Zákon nikde nepedpokládá, že víme, jak milovat. as od asu nám znovu íká, jak to máme dlat: Miluj svého bližního jako sám sebe. Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás. Nemilujte jen slovem, ale také skutkem. Bute si navzájem oddaní bratrskou láskou. Pokládejte druhého za pednjšího sebe. Rozdlte se s Božími lidmi v nouzi. Bute pohostinní. Žehnejte tm, kdo vás pronásledují. Žijte spolu ve svornosti. Neoplácejte zlým za zlé. Nenechte zapadnout slunce nad svým hnvem. A z vašich úst nevychází žádná škodlivá e, ale jen to, co je dobré k budování ostatních podle jejich poteb. Mjte soucit jedni s druhými, odpouštjte jim, jako Kristus odpustil vám. Všechna tato napomenutí popisují, jak se láska chová, a jsou velmi potebná, protože ne vždy sami od sebe víme, jak máme milovat. Tém každý miluje miminka, ale miminka neví, jak milovat. Slzami se dožadují svých lahví, pozornosti, kamarádových hraek nebo výmny plenek. Pokud mají kdy vyrst z dtského zamení na sebe, musí být milovány a musí jim být ukázáno, jak milovat. Pokud se tak nestane, ekají je vážné osobní problémy. Ne! Láska se nerozvíjí automaticky! Lidé, kteí si to myslí, jsou ubozí milovníci a obvykle si jen zajišují výmluvu pro to, že se nemohou zmnit, protože jsou prost takoví! Druhá chyba, kterou dláme co se týká snahy více milovat, je víra, že budeme projevovat lásku když pochopíme její definici. A tak posloucháme závažné rozpravy o tyech eckých slovíkách pro lásku: eros (sexuální láska), storage (rodinná nebo pirozená láska), phileo (láska
mezi páteli), a agape (láska Kalvárie). Jsem pro to znát tyto sémantické rozdíly, ale samy o sob nikdy nemohou vypsobit zmnu chování ani ve mn ani ve vás. Tetí chyba, kterou dláme, je podcenní našeho zlého anebo navyklého chování. Kázal jsem o lásce nádherná kázání, jen abych po shromáždní slyšel o nezdvoilém chování k uvadi, návštvníkovi, který odešel bez toho, aby ho nkdo pozdravil, nebo ostrou odsuzující poznámku k nkteré stránce pobožnosti. A žádná z tch vcí není ani zdaleka tak vážná jako nezmnné chování, které si s sebou odnášíme dom poté, co bylo vystaveno Božímu Slovu, Jeho vli a Jeho cest. Jak mohu více milovat? Je tedy njaká nadje? Ano, rozhodn! Jsou kroky, které mžeme udlat, abychom v našem život vidli rst ovoce lásky. Nejprve je teba mít touhu milovat. Z našeho nitra musí povstat tato modlitba: Pane, pomož mi milovat. Taková modlitba dlá tyi vci: Rozpoznává potebu zmny. íká Bohu, že zmnu chceme. Zaostuje naši pozornost na touhu milovat spíše než být milován. Otevírá naše srdce psobení Pánovy pítomnosti a Jeho pomoci. Za druhé, milující lovk musí být bezstarostný. Nejistí lidé se zajímají jen o to, jestli je lidé milují nebo je mají rádi. Každého dne je jejich štstí pímo svázáno s uznáním nkoho jiného, nebo jejich vlastní oblíbeností. Soustedí se na to, co si o nich myslí ostatní, a nejastji se domnívají, že o nich jiní smýšlejí odmítav! Jak se staneme bezstarostnými lidmi obzvlášt pokud jsme již zakusili velký díl nejistoty jako dti anebo odmítnutí jako dosplí? Nejprve musíte být milováni. Já miluji, protože Bh první miloval m! Má jistota má koen v tchto ujištních: Ježíši, vím, že mne miluješ. Svou lásku ke mn jsi dokázal smrtí na kíži. Ježíši, vím, že jsem ti za to stál, protože jinak bys za mne nikdy nezemel. Ježíši, vím, že mi v život obracíš vše k dobrému a dáváš mi sílu nejen pežít, ale i uspt. Ježíši, dále mne prosím oišuj, když myslím nebo dlám nco špatného, a dkuji ti za to, že mne miluješ i když nejsem stoprocentn istý. Ježíši, žij svj život skrze mne. Pomož mi vidt, mluvit, slyšet a dotýkat se jako Ty. Ježíši, pomož mi dnes, abych vyšel sám ze sebe k potebám jiného, a nežil pro sebe, ale pro druhé. Když se nadechnete atmosféry takového druhu modlitby, Bh bude uvnit vás utváet ujištní. Vím, kdo jsem, když vím, kým jsem pro Boha. Jsem milovaný. Jsem žádaný. Jsem nádherný, jsem schopen. To je to, co si Bh myslí o mn! Tyto pravdy mi dávají novou odvahu setkat se s Boží láskou i v hlubších rovinách mého života. A když to dlám, mohu milovat ostatní ješt více! Tetí krok ke zmn v milující osobu je trénink jazyka. Naše e mže selhat pi vyjádení lásky dvma zpsoby: když jsme zticha ve chvíli, kdy jsme mli mluvit, a srážením, když jsme mli budovat. Jak je tragické slyšet vyznání dosplého lovka, který se celý život trápil s pocity nejistoty, a pes slzy vyhrkne: Táta mi nikdy neekl, že m má rád.
Možná ješt tragitjší je dít, které se stalo pedmtem odsuzujících eí: K niemu se nehodíš. Jsi hlupák. Vždycky se dostaneš do problém. Nedá se na tebe spolehnout. Nejsi ani zdaleka tak chytrý jako tvoje sestra. Potebujeme najít a zniit všechny tyto odsuzující nahrávky, které do nás ostatní vložili zraující eí. Žádejte Pána, aby takovou pásku vymazal a vložil na její místo jinou nahrávku. Jsou rodiny, kde slova prší jako kameny z nebe a útoí na duši. Každý se zdá být zranný a nikdo nemá sílu pomáhat ostatním. Milující e buduje! Jak si máme vypstovat zvyk tak mluvit? Za prvé si mžeme vybudovat slovník chvály a žehnání nejen chvály Boha, ale i lidí, které milujete a znáte. Pavel nám ve Filipským 4:8 íká, že máme pemýšlet o tom, co je pravdivé, estné, spravedlivé, isté, hodné lásky, obdivuhodné nebo o emkoli vydaeném i hodném chvály. Nikdy nemžeme ostatní zbudovat tím, že je srazíme. Za druhé, když musíme napravovat, je teba dát si pozor, abychom nezniili. V Pavlových dopisech ho vidíme vypoádávat se s mnoha hroznými problémy. Ale jeho zpsob je vždy pochválit ped napomenutím. Pokud pokaždé používáte napomínající jazyk bez pochvalné pedmluvy, jen vtisknete špatné chování hloubji do lovka. Pamatuji si z jedné situace, jak zniený jsem se cítil po napomenutí. Bhem mých dn v seminái jsem byl v lét zamstnán jako zahradník na statku. A bylo pár vcí, které jsem prost nedokázal jakkoli jsem se snažil teba sázet kytky do rovné ady. Jednoho dne mi hlavní zahradník tikrát ukazoval, jak to mám dlat, a já jsem to pokaždé pokazil. Nakonec mi zaal nadávat a pak pokraoval, aby mi ekl, jaký jsem strašný nemotora, což jsem už samozejm dobe vdl. Byla pravda, že jsem ten ádek neudlal rovný. Ale byla také pravda, že jsem tvrd pracoval osm hodin denn. Ml jsem tžký pípad senné rýmy, ale vykonával jsem své povinnosti tak vrn, že jsem pokraoval v práci i když se každá minuta stala povzdechem po erstvém vzduchu a suchých oích. Hlavní zahradník si vybral nevidt na mn dobré vci, ale jen ty špatné! Zejm jsem se na to místo nehodil, ale to mi mohl íct bez toho, že m slovn napadl. Mohl m opravit bez toho, aby mne dále ponižoval. Za tetí, naše e musí být ryzí. Nesmíme používat slova pro slova samotná. Mžeme žádat našeho Pána, aby naše slova vždy ukazovala skutený stav Jeho i našeho srdce. Jak se uíme milovat? Tím, že toužíme, staneme se bezstarostnými a jistými a íkáme to, co buduje! tvrtý krok k tomu stát se lovkem, který více miluje, je odpustit a nechovat záš. Jednou jsem si pivodil ošklivou otravu krve v prstu, protože jsem zanedbával tísku, která mi uvízla poblíž nehtu. Nakonec byl teba doktorv nž, aby proízl zranní a vytáhl ven všechnu neistotu. To samé platí i v duchovní oblasti. Pokud nás nkdo zranil, musíme si nechat zranní proistit, nebo zhnisá a bude ješt závažnjší. Taková zranní omýváme odpuštním. Když odmítáme odpustit, naše neodpuštní se stane zátkou pehrazující jezero lásky, která chce proudit z nás k jinému. Musíme žádat Boha, aby nám pomohl takovou zátku vytáhnout. Pátý krok v rstu k lásce je ji tlesn vyjádit. Ped njakým asem jsem ml píležitost pozorovat matku objímající laskavými pažemi jedno velmi zranné dve. Ale vypadalo to, jako kdyby ono dve mlo ruce pivázané k bokm. Instinktivn jsem vdl, že nebude v poádku, dokud ty ruce nepoužije k objetí své mámy. Ma Bell íká správn: Musíš se natáhnout a nkoho se dotknout. Nakonec, lásku pohání oddanost, ne pocity. Pocity se mní, oddanost zstává. Pocity vyžadují, aby druhý oplácel stejnými pocity, oddanost pokrauje v péi bez ohledu na to. Pocit je pitahován ke kráse, oddanost to táhne k potebám.
Láska je rozhodnutí postavit prospch nkoho jiného na první místo. Milovat svého bližního jako sama sebe nás staví na start cesty k lásce, ale kesanská láska jde daleko za to aby milovala jako Ježíš. Kdyby Ježíš ídil svj život podle pocit, utekl by ped kížem, ale jeho láska pramenila z oddanosti, a tak nadadil náš prospch dokonce i nad ten svj. Nikdo nemá vtší lásku, než takovou.
Žij plný život - radostn Druhé ovoce Ducha je radost. Kesan zakouší dva druhy radosti: za prvé radost spolenou všem lidem a už jsou kesané nebo ne, a za druhé radost pocházející z toho, že patí Kristu. Lidská radost Je nejmén pt druh radosti sdílené jak spasenými tak nespasenými. Za prvé, jedni i druzí mají chvíle oslav, kdy radost pímo taní: narození dítte, svatbu, významné výroí, rodinnou sešlost, maturitu, promoci. Takové okamžiky vždy doprovází veliké štstí a pocit emocionálního pozvednutí a spokojenosti. Druhé spolené chvíle radosti pichází s úspchy. Radost mže být jen prostá spokojenost s dobe vykonanou denní prací, nebo veliké uspokojení z dokoneného dležitého projektu. Taková radost se mže otisknout do koup domova, splacení hypotéky, pekonání zlozvyku, umístní na estnou listinu nebo získání idiského prkazu. Za tetí, kesané i nekesané zakoušejí radost ve vztazích. Je pravda, že všechny naše vztahy jsou zakalené híchem, takže žádný není dokonalý, ale i pesto mže být v pátelství, v manželství, v rodin nebo mezi spolupracovníky mnoho radosti. Hluboký vnitní pocit potšení mže pocházet ze spoleenství s njakou vybranou osobou. tvrtá oblast radosti, kterou cítí jak spasený tak nespasený, jsou pocity radosti doprovázející neoekávaný úspch nebo štstí. Sleva na daních, náhlé neoekávané ddictví, neuviteln dobrý obchod pi nákupu neho vytouženého, nepedvídaná prémie, složení zkoušky, když jsme si zasloužili vylett! Potšení ze samotného života je pátá oblast radosti prožívané lidmi uvnit i vn Krista. Pohled skrz okno Šumae na steše Za zvuk hudby pináší pesvdivý dkaz, že život mže být bohatou mozaikou i pro nevícího. Samozejm máme dost rozumu na to, abychom si uvdomili, že (a) jak vící tak nevící mohou být veselí nebo zachmuení, (b) nkteí nespasení zdá se mají více radosti než nkteí obrácení, a (c) i ten nejradostnjší nekesan postrádá plnost radosti, která pichází jen skrze Krista. Nekesanská radost nevyhnuteln mizí, protože není trvalá. Moudrý filozof piznává, že se život toí nahoru a dol, když íká: Nastanou zlé dny a dostaví se léta, o kterých ekneš: Nemám v nich zalíbení (Kaz 12:1). Smrt je jako padací dvee pod nohama naší existence, dvee ekající na to, že se neoekávan otevou a ukoní jakoukoli radost. Život je krátký... modrému vejci v hnízd ervenky narostou kídla a zobák i hru, a uletí pry... Brzy se poledne stává veerem, zakrátko dnešek zítkem. Longfellow
Kesanská radost Radost nekesana se dá pirovnat k vod v nádrži, zatímco radost vícího k vod tryskající z artéské studny. V jakém ohledu zakouší kesan radost, která není nikomu jinému dostupná? Nový Zákon nám ukazuje pt zpsob, skrze které radost vniká do našich život. Za prvé je to radost ze spasení. Kdo mže íst evangelia a nezpozorovat jejich radost? Vždy zaínají oznámením o narození Ježíšova pedchdce, když andl íká Zachariášovi, že ze syna Jana bude mít radost a veselí. Jan skáe radostí už v ln, když slyší zvuk hlasu Ježíšovy matky, jak zdraví jeho vlastní. Marie se raduje v Bohu, svém spasiteli, nad sveným úkolem dát život Mesiáši. Záící andl zvstuje velikou radost venkovským pastým. Když byl Ježíš umuen a zemel, a svítá v ráno vzkíšení, ženy spchají od prázdné hrobky se strachem i s velikou radostí. A tyicet dní setkávání se vzkíšeným Ježíšem koní s uedníky, kteí Jej uctívají a s velikou radostí se navrací do Jeruzaléma (Luk 1:14, 44, 47; 2:10; Mt 28). Kesan ví, že Ježíš zvítzil nad smrtí. Naše radost je plná. Naše záchrana od híchu, smrti a oddlení od Boha je dokonená! Jsme lovkem, který našel na poli ukrytý poklad, a s velikou radostí odešel a prodal vše, co má, aby koupil to pole (Mt 13:44)! Jsme zbloudilou ovcí, o které Dobrý pastý íká: Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila. Jsme zmizelou mincí, o které íká vdova: Radujte se se mnou, ponvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila. Jsme marnotratným synem, o kterém íká Otec: Máme pro se veselit a radovat, ponvadž tento tvj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen (Lk 15:6, 9, 32). Cítíme radost Afriana, který se setkal s Ježíšem pi Filipov svdectví a radoval se a jel dál svou cestou. Pro Samaany, kteí nalezli Ježíše, nastala veliká radost v tom mst. Když s našimi milovanými picházíme k poznání Pána, sdílíme zkušenost žaláníka ve Filipech, který se s celou rodinou radoval, že uvili v Boha (Sk 8:39, 8:8, 16:34). Ano, jestliže toužíme po radosti, musíme nechat Ježíše vejít do našich srdcí! Žádná radost na Zemi není vtší než radost ze spasení! Za druhé, radujeme se nad postupem evangelia. Nkteí vící nikdy nezakusili tuto radost, ani ji nemají v njaké velké míe. Radovali se nad svým vlastním spasením, ale ukazují pramalý zájem nebo starost o spasení ostatních. Nenesou žádná bemena v Pánov díle. Jejich nedostatek zájmu se odráží v zanedbávání modliteb za Pánovu práci, vrné služby v Pánov armád nebo finanní podpory Pánovy vci. Bible velmi jasn hovoí o radosti z vynaložení našich život a prostedk pro vtší úkol zde na zemi rozšíení království Božího. Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet. S pláem nyní chodí, kdo rozsévá, s plesáním však pijde, až ponese snopy (Ž 126:5,6). Ježíš hovoí o radosti ze žn, když íká: Již pijímá odmnu ten, kdo žne, a shromažuje úrodu k vnému životu, aby se spolen radovali rozséva i žnec (J 4:36).
Naše radost pi pohledu na ostatní jak pichází ke Kristu následuje píklad dobrého pastýe, který když nalezne jednu ztracenou z devadesáti devíti vezme si ji s radostí na ramena, a když pijde dom, svolá své pátele a sousedy a ekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila (Lk 15:5,6). I raná církev rozumla této stránce kesanské radosti, protože zprávy o obrácení pohan byly všude k veliké radosti (Sk 15:3). Tetí zkušenost kesanské radosti pichází s naplnním Duchem. Duchem naplnný lovk mže zakoušet tak nesmírnou radost, že nkdo mže dojít k závru, že je opilý (Sk 2:13). Kest v Duchu nevyhnuteln pináší vnitní osvobození, oištní a radost probublávající z hlubin duše. Od Pána máme zaslíben as odpoinutí (Sk 3:20). V takových chvílích shledáváme, že Pánova radost je naší silou. tvrtá stránka kesanské radosti je radost, kterou máme uprosted zápas, utrpení a stresu. Pro bychom se mli radovat i v takových asech? 1. Protože nkdy je naše utrpení tak nespravedlivé, že nám dává píležitost být skuten jedno s Kristovým vlastním utrpením. Když apoštoly zbiovali, opustili Sanhedrin s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno (Sk 5:41). 2. Protože utrpení, i když není dobré samo o sob, psobí dobro. ímanm 5:3,4 nám íká, že soužení zahajuje proces, který psobí vytrvalost, vytrvalost osvdenost, která nakonec vyvrcholí v nadji. Jakub íká tu samou vc, když nám radí: Mjte z toho jen radost, moji bratí, když na vás picházejí rozliné zkoušky. Vždy víte, že osvdí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti (Jk 1:2,3). 3. Protože utrpení by mlo být vždy porovnáno s budoucí slávou. Velikost mých nynjších zápas a stresu se nedá porovnat s tím, co pro mne Bh má v budoucnosti. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odmnu v nebesích, íká Ježíš (Mt 5:12). Židovští vící jsou upomínáni: Vždy jste trpli spolu s uvznnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli pipraveni o majetek, nebo víte, že máte bohatství lepší a trvalé (Žd 10:34). A Pán nám íká: I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opt a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme (J 16:22). Takže jako kesané se radujeme ze svého spasení, pokroku evangelia, naplnní Duchem, zápas, utrpení a stresu, a nakonec, radujeme se z naší nadje do budoucnosti! Chlubíme se nadjí, že dosáhneme slávy Boží. Bh nás jednoho dne postaví neposkvrnné a v radosti ped tvá své slávy. V této nadji se radujeme, i když snad máme ješt nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek ( 5:2; Ju 1:24; 1 Pt 1:6). Všech pt zpsob, jak zakoušíme a vyjadujeme radost, je jen ástekou skutenosti, že pro nás kesany je radost v našem Pánu. Proto jsme vyzváni: Radujte se v Pánu vždycky, znovu íkám, radujte se (Fil 4:4)! Spoušte radosti Na jednu stranu poznáváme, že skutená kesanská radost pramení z pebývání Ježíše v nás, ale na druhou stranu nás Písmo také uí, že existují i praktické kroky, které mžeme podniknout, abychom žili pln a radostn. Takové spoušte radosti vyjmenovává Efezským 5:19-21. Za prvé, zpívejte! A z vás tryskají žalmy, chvalozpvy a duchovní písn. Smutní lidé nezpívají. Za druhé, žijte s díkvzdáním! Každý má volbu zamit se pedevším na to dobré nebo zlé z toho, co se mu pihodí. Jakmile se zamíte na vše kritické a špatné spíše než na tvrí a konstruktivní, budete žít jen s malikou radostí.
Za tetí, naute se od nkterých vcí upustit! Existují situace, u kterých je nad vaši sílu je zmnit. Žádoucí je spíše poddání se než odpor. Naše radost zmizí, když se budeme nepetržit snažit zmnit ostatní proti jejich vli. Místo toho potebujeme vyhledávat zmny, které chce Bh udlat v nás, a poddat se Jeho cestám. tvrtý a poslední spoušt radosti je chození ve spoleenství a poslušnosti s Pánem, a když mu vyznáváme své híchy kdykoli padneme (1 J 1:5-10). Když jako David nejednáme s híchem v našich životech, zjistíme, že na nás ve dne i v noci tžce doléhá Boží ruka (Ž 32:4). Ježíš pišel, aby Jeho radost byla v nás, a aby naše radost byla úplná (J 15:11).
Žij plný život v pokoji Tetí ovoce Ducha je pokoj. Pokusím se vám nkolika slovy sdlit, jak nalézt pokoj. Mj úkol by nebyl možný, kdyby nám Písmo nedávalo vodítka. Skuten se v nm nachází recept na pokoj! Principy lze pochopit za dvacet pt minut, ale trvá celý život nauit se je žít. Jak tedy máme získávat pokoj? Definice pokoje Za prvé, musíme pochopit, co Písmo míní slovem pokoj. Když používáme toto slovo, obvykle máme na mysli ukonení nepátelství 1. Pokoj znamená nebýt s nikým ve sporu nebo v konfliktu, nebojovat v žádné válce. Že je taková pedstava o pokoji neúplná nejlépe pochopíme pi tení epitafu na náhrobním kameni: Odpoívej v pokoji. Tlo v hrob už skuten nemá žádné spory, ale kdo touží po takovém druhu pokoje? Biblické chápání pokoje v sob nese mnohem aktivnjší, innjší význam. Hebrejská a ecká slova pro pokoj, užívaná ve Starém a Novém Zákon, jsou shalom a eirene (ze kterého pochází jméno Irena). Tato slova v sob nesou pocit pohody, úplnosti, vyváženého života, harmonie, neporušenosti, spolehlivosti a klidného ádu. Fascinující vhled do biblického významu pokoje nacházíme ve 2. Samuelov 11:7. Urijáš pijíždí dom z fronty, aby podal hlášení králi. David se ho ptá: Jak to vypadá se shalomem Joabovým, shalomem voják a shalomem války? Pokoj války? Pesn! Shalom neznamená nepítomnost vnjších stetnutí, znamená jen pítomnost pohody. Když používal slovo shalom, David se ve skutenosti ptal: Vyvíjí se válka dobe, dosahujeme svých cíl, dje se vše v souladu s našimi zámry? Znalost biblického porozumní pokoji nás chrání od pedstavy, že pokoje mže být v našich životech dosaženo jen peuspoádáním nebo zmnou našich okolností. Ped njakou dobou jsem dostal pohlednici od jedné dámy z Miami Beach. Stálo v ní: Drahý pastore. Prosím vás o modlitby, abych dostala trvalou schopnost uzdravovat lidi, dokázala uzdravit vztahy v manželství a posílit své tlo, také abych žila bez bolestí, krutosti, bez návštv nemocnice, bez drog a pohb, v úplném bezpeí a vidla oste i bez použití brýlí. Ráda bych uzdravila svého manžela, a také ho vyléila z jeho nevlídné povahy, aby poslouchal všechny mé píkazy, pestal kouit a také aby estn zacházel s penzi i s hotovostí... Též prosím o modlitbu, abychom bez ekání dostali dm v Miami Beach a v Nmecku... Modlete se prosím, aby pro mne lidé mli srdce a aby ml mj manžel vždy zamstnání a pinášel mi dom peníze atd. I když jí naše srdce vycházejí vstíc, ona paní není na správné cest k pokoji! Všechny její požadavky na zmnu se týkají ostatních lidí a okolností. Nikdy nežádá Boha, aby zmnil její vlastní postoje. Mám dojem, že by se cítila mizern i kdyby Bh splnil všechny její požadavky. Ješt se nenauila, že mžete žít v pokoji, i když nic kolem vás pokojné není! Pavel ilustruje tuto pravdu když zavený v žalái píše: Nauil jsem se být spokojen s tím, co mám (Fil 4:11). Milost a pokoj Druhá cesta jak získat pokoj je uvdomit si, že milost musí vždy pijít první. 1 Anglicky peace je také mír (pozn. pekl.).
Pette si Pavlových tináct dopis. V úvodu každého z nich ho uvidíte íkat: Milost a pokoj vám od Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Nikdy neobrátí poadí, ani jednou neekne: Pokoj a milost vám. Pro? Nikdy totiž nepoznáte pokoj, pokud nejprve neporozumíte milosti a nezakusíte ji. Celý svt hledá pokoj. Minulý rok, podle studie organizace Center for Defense Information (skupina vedená vysloužilým dstojníkem ozbrojených sil Spojených Stát), bylo tyicet pt národ pedstavujících celou tvrtinu svtových zemí ve válce. Zapojeno bylo více než tyi miliony voják a ve výsledku bylo zabito pt milion lidí. Tolik hledaný pokoj se zdá být tak prchavý a nepolapitelný jako vždycky. Nikdy nenajdete pokoj mimo milost Boha našeho Otce a Pána Ježíše Krista. Ve skále na jihu Západní Virginie je vyrytá dálniní znaka: Musíte zaplatit za své híchy. Pod ní menším, ale stále itelným písmem, nkdo dopsal tato slova: Pokud jste již zaplatili, nevšímejte si prosím tohoto upozornní. Milost íká, že Kristus již zaplatil za mé híchy na kíži. Když picházím k Bohu v pokání a víe, On mne pijímá. Milost není jen Boží poátení dar pi spasení, je to pokraující ovzduší našeho života v Bohu. Písmo nás povzbuzuje, abychom rostli v milosti, v ujištní, že nás Bh zadarmo pijímá a miluje, což nám dává záruku bezpeí. Pedstavuji si toto bezpeí nkolika zpsoby: jako pdu položenou pod mé nohy, Otcovy paže objímající syna, Boží ruku, která mne obklopuje jako Jeho bezpené vlastnictví. Pokoj nebo pohoda vyplývá z postavení milosti. Zanechejte agrese Tetí krok ke získání pokoje je ukonení agresivních postoj v našich životech. Jsou dva druhy agrese. Ten první se týká hnvivosti ve všeobecném smyslu lovk, který žije s velikým množstvím voln poletujícího hnvu. Takový si potebuje uvdomit svj hnv a zjistit jeho zdroj. Pak musí zahájit proces odpuštní a vytvoit si odlišný pohled na život a lidi. Druhý druh agrese je zamený proti uritým situacím a lidem. Pavel íká: Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji ( 12:18). Pavel upímn uznává, že nkteí lidé prost nechtjí žít v pokoji bez ohledu na to, jak moc se snažíme, odmítají usmíení. A tak musíme elit možnosti, že i pes naše nejlepší úsilí budeme mít stále nepátele. Ale i v takovém pípad, kde nemžeme žít v pokoji s jinou osobou, mžeme mít pokoj ve svém nitru. Všechna voda na svt nedokáže potopit lo dokud se nedostane dovnit. Práv tak hnv jiného lovka mi nemže ublížit dokud mu neumožním vstup. Jsme povoláni vyhledávat pokoj ve všech našich vztazích. Jak to máme udlat? Musíme zaít s tím, že si oznaíme lidi, na které jsme nahnvaní nebo vi nim chováme hokost. Pak nám Písmo íká, abychom zahájili pt akcí lásky: (1) ite té osob dobro (2) Žehnejte jim (doslova mluvte dobe o ) spíše než je proklínejte (3) Modlete se za n (4) Odpuste jim a (5) Odložte svj hnv ve stejný den, kdy vzplanul (Lk 6:27,28; 11:4; Ef 4:26). To všechno se snadno íká a tžko provádí! Ale dlat to musíme! Ovládnte stres tvrtý pístup k životu v pokoji zahrnuje úspšné ovládání stresu. Neschopnost vypoádat se se stresem plodí nemoci, deprese, zhroucení, vyhoení a jiné bolestivé výsledky. Našel jsem pár posteh z Božího slova, které mi pomáhají udržovat úplný pokoj i uprosted stresu.
Za prvé, žiji s ujištním, že Pán vše ídí. Vzpomínám si na modlitby, ve kterých lidé íkali: Víme, že Bh je stále na trnu. Nikdy jsem neml rád vtu stále na trnu. Vyplývá z ní, že se stží drží, že byly podniknuty vážné snahy Ho vytlait, a že existuje nejistota, jestli si své místo dokáže udržet. Pátelé, Bh je na trnu! Vždy byl a vždy bude! Nic se ani zdaleka nepibližuje tomu, že by s Ním mohlo pohnout. Když vykonám vše, jak dokážu nejlépe, a požádám o odpuštní tam, kde se mi to nepodailo, dávám svj život znovu Bohu. Každý den! Pane, vše nezáleží na mn. Udlám co budu moci, ale Pane, vše ostatní závisí na Tob. Práv tehdy, když uctívám, modlím se a rozjímám nad Božím Slovem, hloubji si uvdomuji, že Bh je, že vládne a že Mu mohu úpln vit (P 3:5, 6). Má druhá odpov na stres je mít cíle a sny. Takové sny mne netíží, ale dodávají mi život. Pokud se vaše vize stala bemenem, pak je teba ji zahodit nebo znovu zhodnotit, jak ji naplujete. Sny mají pozvednout a inspirovat, ale i když se vážn vydáváme za jejich uskutenním, máme je držet dost voln na to, abychom byli schopní se podídit, když je Bh odmítne naplnit a ekne nám: Máš sice dobrý úmysl, ale... (1 Kr 8:18). Sny a vize mi pomáhají pedejít vyhoení a udržují mne v horlivosti! Má tetí odpov na stres je dopát si vhodný odpoinek a zotavení. Samá práce a žádná hra udlaly z Jeníka hloupého Honzu! Vyjít si zahrát golf je pro mne mnohem víc než hra, pomáhá mi to zstat naživu! Další obvyklý zpsob, jak snížit stres, je také každodenní pohyb. tvrtá základní odpov na stres je udržovat si smysl pro humor. Vzpomínám si na moudrého starého biskupa ve Virginii, který pinutil nov zvoleného lena Kongresu vyjít v prudkém lijáku ven a pozvednout oi k nebi. Pinese vám to nové zjevení, pedpovídal. Kongresman biskupa poslechl a pišel zpt promoený až na kži. Podívejte se na m, naíkal, nedostal jsem žádné zjevení. Jen jsem se cítil jako užvanný idiot. To není špatné, usmál se biskup. Nemyslíte, že napoprvé to bylo docela ucházející zjevení? Písloví 15:15 íká: Kdo je dobré mysli, má hody každodenn. Kéž nám Pán pomže, abychom byli lidmi, kteí si dokáží udržet smysl pro humor i když se musí vypoádat s velmi vážnou zodpovdností. Stav nouze Nkdy nastanou události, které nás hrozí pemoci: vážné, nebo dokonce smrtelné onemocnní, smrt, rozvod, ztráta zamstnání nebo finanních zdroj, nepekonatelná pekážka! Jak mžeme mít pokoj v takových chvílích? Ježíš mže ten pokoj pinést do našich srdcí! Jako uedníci, kteí v boui strachem zpanikaili, i my potebujeme slyšet Ježíšv hlas, jak nám íká: Uklidni se! Utiš se! V takových chvílích nás Pán volá jako nikdy pedtím, abychom vili Jeho slovu, že nás penese na druhou stranu (Mk 4:35). Pavel nám íká, že pokoj Boží, pevyšující každé pomyšlení, bude stežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (Fil 4:7). Horatio Spafford znal tento pokoj, když po ztrát své manželky a tí dcer v boui na Atlantiku napsal nádherný chvalozpv S mou duší je to dobré. Boží pokoj mže být jak v okamžiku udlený dar, tak proces na kterém je teba pracovat. Pán mže ve chvilce vnést pokoj do našich život jako to udlal pro ustrašené uedníky, když naídil boui, aby se uklidnila (Mk 4:39), ale také nás vyzývá k poslušnosti princip podle kterých mžeme nechat Jeho pokoj vládnout v našich srdcích (Kol 3:15).
Žij plný život trpliv tvrté ovoce Ducha je trplivost. Když bylo mému synu Georgi Paulovi trnáct, navrhl zpsob, kterým bych mohl pomoci našemu shromáždní rozvíjet trplivost. Tati, ekl, povz jim, že dnes budeš mít dlouhé a nudné kázání! Ped nkolika lety jsem odjel na krátkou dovolenou. Jak jsem si sedal do jacuzzi v našem motelu, pamatuji si, že jsem svj spch pi vstupu do vody vysvtloval slovy: Chci si pospíšit a odpoinout si. Trplivost, stejn jako odpoinek, se nedá uspíšit! Kdyby nebyla žádná rozarování, nic co by nás dráždilo, žádní obtížní lidé, nikdy bychom trplivost nepotebovali. A práv proto se vtšina z nás nemodlí, aby nám Bh dal trplivost! Za její získání se platí cena! Definice Nový Zákon používá vtšinou dv ecká slova, která jsou podkladem pro slovo trplivost v naší Bibli: macrothumia a hupomone. Práv macrothumia (spojení dvou slov macro a thumos) se nachází v Galatským 5:22. Thumos pvodn oznaovalo prudký pohyb vtru, vody, zem, zvíat nebo lidí. Nese v sob pedstavu vytrysknutí, vyvení, vybuchnutí. Jak pesn takové pojmy popisují hnv! íkáme o rozhnvaném lovku, že vybuchl, ztratil svj klid, vykypl, explodoval jako vulkán a z uší mu stoupal kou. Nahnvaná osoba je nkdo, kdo pomstychtiv zuí. Macro znamená dlouho. Takže macrothumia doslova znamená dlouhý-hnv, neboli hnv, kterému trvá dlouho, než se vybuduje a ukáže. Nkteí lidé mají krátké doutnáky. lovk macrothumia jej má dlouhý. Trplivost je tedy slovo, které souvisí s hnvem. Možná jste nepemýšleli o trplivosti v tchto pojmech, nicmén když se zamyslíte nad okamžiky, kdy jste ztratili trplivost, zjistíte, že jste také byli nahnvaní nebo rozmrzelí. Mj otec se jednou pustil do ukázování mého bratra. ekl mu: Už t mám až po krk. Mj bratr neuvážen odpovdl: Tak si dej pozor, aby se to nedostalo výš. To nebyla odpov zamýšlená k podpoení trplivosti! Nový zákon nám dává množství píklad trplivosti v akci. Dlužník žádá svého vitele o strpení, aby ml as splatit obrovskou dlužnou ástku (Mt 18:26). Pavel prosí krále Agrippu, aby ho trpliv vyslechl (Sk 26:3). Bh sám ml trplivost se Saulem, nejhorším z híšník (1 Tim 1:16). Trpící vící jsou povoláni napodobovat ty, kdo pro víru a trplivost získali podíl na zaslíbení (Žd 6:12; Jk 5:10). Zaslíbení dané Abrahamovi dlouho nepicházelo, ale on trpliv ekal (Žd 6:15). Práv takovým zpsobem máme být i my trpliví, když ekáme na Jeho slíbený píchod (Jk 5:7; 2 Pt 3:9). Všechna tato místa nás pivádí k tomu, abychom si položili pesn míenou otázku. Jak reaguji na lovka, který mi nco dluží? Na osobu, které nechci vbec naslouchat? Na nkoho s nenapravitelným chováním? Na protivenství, a zvlášt když je nespravedlivé? Na pozdržení dobrých vcí, které mi byly slíbeny?
Vinev Výkladový slovník novozákonních slov 2 výborn definuje macrothumia jako schopnost sebeovládání tváí v tvá pronásledování, která uspchan neodplácí ani okamžit netrestá... Trplivost je vlastnost, která se nevzdává okolnostem a nepodlehne zkoušce. Druhé ecké slovo pro trplivost je hupomone. Hupo znamená pod, a mone (od slova meno) znamená snášet nebo vytrvat. Tento význam trplivosti v sob nese innjší povahu než macrothumia. Lidé macrothumia se prost vyhýbají vybuchnutí. Jejich reakce je spíše nepodnikat žádnou akci. Ale lovk hupomone je inn houževnatý, zstává pevný i pod tlakem. Na míst je slovo vytrvalý. Pavel íká, že se máme radovat z utrpení, protože z nj roste hupomone ( 5:3). V procesu, kdy elíme protivenství, roste vytrvalost! Tak hupomone utváí charakter ( 5:4). Bh nám mže odpovdt na modlitby tak, že odstraní naše bemeno, nebo nám dá sílu je unést. Hupomone je to druhé. Máme vytrvat (hupomone) v bhu, který je nám uložen, tak jako Kristus podstoupil (hupomone) kíž (Žd 12:1,2). Macrothumia i hupomone jdou ruku v ruce jako známky milující osoby. Agape je trplivá (macrothumia), a podobn, agape snáší (hupomone) vše (1 Kor 13:4,7). Tato kombinace ctností je vidt, když Pavel zve Timotea, aby následoval jeho píklad a stal se lovkem macrothumie, agape a hupomone (2 Tim 3:10). Studium tchto dvou novozákonních slov pro trplivost vede k závru, že Bh do nás chce vložit svj vlastní charakter: vždy On je shovívavý, pomalý k hnvu (1 Pt 3:20; 2 Pt 3:9), a Kristova vlastní vytrvalost nás volá, abychom jednali podobn (Žd 12:1; Zj 1:9). Jak pichází vytrvalost Jak se rozvíjí tyto vlastnosti trplivost a vytrvalost? Za prvé, jako u každého ovoce Ducha, Ježíš musí být pítomen v našich životech. Máme vypadat obydlen. Kristus žijící v nás je nezbytný, pokud máme nosit známky Jeho osobnosti. Když jsem byl ješt svobodný student a bydlel jsem na koleji, mé obydlí bylo obas dost zanedbáváno: neustlané postele, obleení rozházené všude po pokoji, stl zaskládaný hromadou knih a papír. Kdykoli se schylovalo k njaké vážnjší zkoušce nebo písemce, vyhradil jsem si nejprve as na úklid svého pokoje. Ustlal jsem si postel, vyistil místnost, vypral prádlo, povsil obleení, podklady a knihy jsem správn umístil a roztídil, uklidil jsem si stl. Pak jsem se pustil do práce na svém akademickém úkolu. Nedokázal jsem odvést dobrou práci, když se v mém obydlí roztahovala ledabylost. Netrplivost v našich životech ukazuje, že jsme si nechali svj pokoj duchovní zkušenosti s Ježíšem zaneádit a rozházet. Musíme Ho požádat, aby nám pomohl ho vyistit. Když naše srdce stojí ped Pánem správn, pak budou správn nastavena i k ostatním lidem. Druhý krok k nauení trplivosti je pochopit, že jí pedchází ti jiné druhy ovoce Ducha: láska, radost a pokoj. Když máme tyto ti, být trplivý a vytrvat již není tžké. Chápeme tedy, pro není trplivost prvním ovocem Ducha. Ovoce se vyvíjí jedno z druhého a vše zaíná láskou. Pemýšlím nad devíti druhy ovoce Ducha jako nad zdymadly v Panamském prplavu. Když lo vjede do osmdesát jedna kilometr dlouhého prplavu z Atlantiku, musí být Gatunskými zdymadly vyzvednuta dvacet pt metr nad hladinu Atlantiku. Když projde Gatunskými zdymadly a Gaillardskou brázdou, je teba ji spustit o devt metr níže ve zdymadlech Pedro Miguel, a pak ješt jednou ve zdymadlech Miraflore, aby se dostala na hladinu Pacifiku. To vše 2 Vine s Expository Dictionary of New Testament Words
je nutné protože hladina Tichého oceánu je výš než Atlanského a kvli výškám hladiny samotného prplavu. Samotná zdymadla jsou v podstat obrovské, vodou naplnné komory s použitelnou délkou asi tista metr a šíkou pes ticet metr. Když lo vjede do zdymadla, uzavou se za ní obrovské ocelové brány. Otevou se ventily, které pouští vodu do zdymadla, a za osm až patnáct minut je lo bu vyzvednuta nebo spuštna. Když už je hladina ve zdymadle stejná jako v dalším úseku, brány ped lodí se otevou. Lo je pak odtažena do dalšího zdymadla a celý proces se opakuje. Žádná lo nemže proplout skrze Panamský prplav aniž by prošla zdymadly. Jednotlivé druhy ovoce Ducha jsou zdymadly v prplavu, který spojuje oceán naší osobnosti bez Krista s oceánem naší osobnosti v Kristu. Pechod od našeho pirozeného lovka k duchovnímu zahrnuje projít zdymadly, z nichž první je láska. Když jsme naplnni láskou, posouváme se k radosti. A když jsme plní radosti, jdeme k pokoji. A jakmile nás naplní pokoj, pohybujeme se k trplivosti! Tetí krok pi uení se trplivosti je udržovat v hrnci svého života chladnjší vodu. To mže vypadat jako velmi zvláštní rada! Pesto o ní pemýšlejte. Thumos je zuivost nebo hnv, který ve. Dejme tomu, že máte v hrnci velmi horkou vodu, a postavíte ji na prudký plamen. Nebude to dlouho trvat, a voda zane vít. Ale když je voda v hrnci studená a postavíte ji na ten samý hoák, bude to trvat déle. Pokud zjistíte, že výbuch hnvu je ve vašem život astým návštvníkem, domnívám se, že voda vašich pocit je stále pomrn horká. Tém všechno vás vytoí! Potebujete svou teplotu snížit! Je pár vcí, o kterých vím, že m vytoí. Napíklad se vždy snažím na schzku pijít pesn vas nebo chvilku naped. Když m nkdo zpozdí, mj hrnec zane vít! Pro? Protože už jsem rozžhavený! Když jsem plný lásky, radosti a pokoje, nejsem tak pehnan rozrušený z toho, že pijdu pozd! Jednou, když jsem vidl škodu, kterou jistá osoba zpsobila církvi, okamžit jsem se spravedliv rozhnval. Vím, že jsem byl tak naštvaný, že bylo lepší nic neíkat. A tak jsem nastoupil do auta a jezdil jsem kolem dokola dokud jsem se neuklidnil. Pak jsem k tomu lovku mohl mluvit pevn a užiten. Kdybych se pokoušel o rozhovor ve chvíli, kdy jsem byl do bla rozžhavený, jen bych rozdmýchal vášn spíše než uzdravil. Když jsme v pokušení vybuchnout, mžeme si pedstavit pimen studenou vodu! Jdte na procházku. Uvolnte své napjaté svaly. Pokuste se usmát. Jednoho manželského páru, který spolu šastn žil po mnoho let, se dotazovali na tajemství jejich úspchu. Odpovdli: Nikdy se na sebe nenaštveme oba zárove. tvrtý krok k nauení trplivosti je rozpoznat bolestivé dsledky její nepítomnosti. Nesprávn uvolnný hnv mrzaí a zrauje. Spisovatel Frederick Buechner moude ekl: Ze sedmi smrtelných hích je hnv nejspíš ta nejvtší legrace. Lízat si své rány, mít na rtech pachu z dávných kivd, pevalovat na jazyku vyhlídky hokých konfrontací, které vás ješt ekají, vychutnávat si poslední chutné sousto bolesti, kterou jste vytrpli i kterou jste vrátili zpt v mnoha ohledech je to hostina hodná krále. Hlavní nevýhoda je, že to, co se chystáte pohltit, jste vy. Ta kostra na hostin jste vy. Pán nás volá k trplivosti: trplivosti s námi samými, s ostatními (1 Tes 5:14), a dokonce i s Ním. Ano, nkdy jsme nahnvaní na Boha, protože nejedná dost rychle, nebo, podle našeho názoru, nejedná vbec. V takových chvílích musíme znovu slyšet Boží Slovo. Ale ti, kdo skládají nadji v Hospodina, obnoví své síly (Iz 40:31). Jako Jan ve vyhnanství, ekající až bude Pán jednat, se musíme stát bratry a spoleníky v soužení a v království (všimnte si toho
kontrastu: soužení a království), a v trplivé vytrvalosti (hupomone) kterou máme v Kristu Ježíši (Zj 1:9).
Žij plný život - laskav Páté ovoce Ducha je laskavost. Zaujímá prostední místo mezi devíti vlastnostmi popisujícími lovka, ve kterém pebývá Boží pítomnost. Je nkolik skuteností, které ovlivují náš pístup k ovoci Ducha. Za prvé, tchto devt vlastností je mnohem více než jen žádoucí rysy osobnosti. Jsou to dkazy pebývání Ducha v nás. Mnoho lidí se dívá na Ducha Svatého jako na nco mystického, pízraného, strašidelného, nepístupného, nadpozemského nebo vzdáleného. Tyto mylné pedstavy se nicmén otesou v základech, když si uvdomíme, že pítomnost Ducha je pítomnost lásky, radosti, pokoje, trplivosti, laskavosti, dobroty, vrnosti, mírnosti a sebeovládání. Ve skutenosti je Svatý Duch také Zdravý Duch. Bh jej v nás nechal sídlit, abychom se my sami mohli radovat a být obrazem Boží vlastní zdravé osobnosti. Za druhé, ovoce je lahodné. lovk, ve kterém pebývá ovoce Ducha, se stává potšením pro ostatní, poskytuje jim oberstvení a potravu. Za tetí, mrháme asem a energií pi zahálivém ekání na to, až se toto ovoce urodí v život nkoho jiného, zatímco zanedbáváme jeho rst ve svém vlastním. O kolik jednodušší je pát svým partnerm nebo blízkým rodinným píslušníkm, aby mli více ovoce Ducha, a pak je vinit za svou vlastní neplodnost. Zstanete navždy bídní, pokud vaše osobní pohoda závisí na zmn nkoho jiného. Ježíš nás nepovolal abychom byli ochutnávai ovoce, ale abychom je nesli. Jeden lovk vešel do kanceláe psychiatra. Na hlav ml místo klobouku plku melounu. Ob uši si zabalil do kousku slaniny. Psychiatr mu radostn potásl rukou. Konen mám aspo jednoho naživo, pomyslel si. Pak se ten lovk s melounem na hlav a ušima obalenýma kousky slaniny posadil. Pišel jsem, ekl psychiatrovi, si s vámi pohovoit o svém bratrovi. Skuten, o kolik jednodušší je snažit se o zmnu kohokoli jiného než nás. Ale starý spirituál nám pipomíná: Ani soused, ani bratr, ani knz mj, ale jsem to já, ó Pane, stojím tady v modlitbách. Laskavost její význam Novozákonní ecké slovo pro laskavost je chrestos, nezamovat s Christos (což znamená Mesiáš). Skutený kesan bude známý jako chrestos lovk. Pro? Protože kesan na sebe bere Boží charakter skrze pebývání Jeho Ducha v nm. V osmi ze sedmnácti výskyt, kdy je slovo chrestos používáno v Novém Zákon jako podstatné nebo pídavné jméno, popisuje ásteku Božího charakteru. Jeho dobrotivost nás vede k pokání ( 2:4). Okusili jste, že Pán je dobrý (1 Pt 2:3). Aby se nadcházejícím vkm prokázalo, jak nesmírné bohatství milosti je v jeho dobrot k nám v Kristu Ježíši. (Ef 2:7). Co to znamená být laskavý? Když vynecháte poslední písmeno ve slov laskavý (angl. kind), dostanete jeho koen píbuzný (angl. kin). Píbuzní jsou pokrevn spíznní lenové rodiny. Být laskavý jednoduše znamená zacházet s ostatními jako s píbuznými. Laskavost je postoj k píbuzným. Až píliš asto vnujeme cizincm více pozornosti než vlastní rodin, ale skutená laskavost se nejprve projeví doma. Pak se propracovává ven jako vlastnost, která bere i cizince jako píbuzného. Jak se v našich životech rozvíjí laskavost? Ježíšv píbh o milosrdném Samaritánovi (Lk 10:30-35), muži, který jednal s naprostým cizincem jako by to byl len rodiny, ukazuje ti rysy, které u lovka ukazují laskavost.