ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E. 2012 Lucie Dědečková

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2012 Lucie Dědečková

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu ANALÝZA A HODNOCENÍ PŘIPRAVOVANÝCH ZMĚN DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY Lucie DĚDEČKOVÁ Vedoucí práce: Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.

Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne 24.9.2012 3

Děkuji Ing. Pavlovi Mariničovi, MBA, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4

Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 7 Úvod... 8 1 Demografický vývoj... 10 1.1 Demografický vývoj v historii... 10 1.2 Demografický vývoj v České republice... 10 1.3 Naděje dožití a průměrný věk... 11 1.4 Počet důchodců a poplatníků pojistného... 12 2 Současný stav penzijního systému... 14 2.1 Průběžně financovaný systém PAYG... 14 2.2 Systém penzijního připojištění... 15 2.3 Výdaje v sociální oblasti... 16 3 Důchodová reforma v zahraničí... 18 3.1 Důchodová reforma na Slovensku... 18 3.2 Mezigenerační důchodový systém... 19 4 Aktuální změny v důchodovém systému... 21 4.1 Malá důchodová reforma... 21 4.2 Změna výpočtu důchodů... 21 4.3 Přechod mezi penzijními fondy... 22 5 Budoucí stav penzijního systému... 24 5.1 I. pilíř... 24 5.2 II. pilíř... 24 5.3 III. Pilíř... 25 6 Porovnání Důchodového spoření, Penzijního připojištění, Kapitálového pojištění, Investičního pojištění a samostatně vytvářené renty... 27 6.1 Druhý pilíř - Důchodové spoření... 27 6.2 Třetí pilíř Penzijní připojištění, Kapitálové životní pojištění a Investiční životní pojištění... 28 6.2.1 Penzijní připojištění... 28 6.2.2 Kapitálové žitovní pojištění... 29 6.2.3 Investiční životní pojištění... 29 5

6.3 Státní dluhopisy... 29 6.4 Výhody a nevýhody finančních produktů... 30 7 Záporné stránky důchodové reformy... 32 Závěr... 34 Seznam literatury... 36 Seznam obrázků a tabulek... 40 Seznam příloh... 41 6

Seznam použitých zkratek a symbolů PAYG ČSÚ DPH STEM ČSSD Pay as you go Český statistický úřad Daň z přidané hodnoty Středisko empirických výzkumů Česká strana sociálně demokratická 7

Úvod Každý z nás jednoho dne dovrší let, kdy bude muset odejít ze svého zaměstnání. Poté však přijde o pracovní příjmy, které bude potřebovat i nadále v důchodovém věku. Aby nedocházelo k případu, že člověk bude absolutně bez příjmu a nebude se o sebe umět postarat, existuje zde důchodové zabezpečení, které kryje riziko stáří. Současná podoba důchodového systému je taková, že ekonomicky aktivní lidé odvádí ze své mzdy dané procento do státní pokladny, ze které je následně vyplácen starobní důchod dnešním důchodcům. Průběžný systém se ale nyní dostává do problémů. Přibývá totiž lidí, kteří odchází do důchodu a ubývá těch, kteří na ně musejí vydělávat. Proto je zapotřebí zavést změnu, tedy důchodovou reformu. Téma důchodové reformy je v současné době velmi diskutované a týká se všech občanů České republiky. Svou bakalářskou práci píši na téma Analýza a hodnocení připravovaných změn důchodového systému České republiky. Metodou zkoumání je analýza dostupných informací z odborné literatury a webových stránek a následná syntéza, která potvrzuje nutnost provedení reformy, ale vybízí k opatrnosti. Bakalářská práce je členěná na sedm na sebe navazujících kapitol. První kapitola je zaměřena na demografický vývoj. Poukazuje na problémy týkající se přelidnění a stárnutí populace. Ukazuje společné prvky s demograficky vyspělými západními zeměmi a vysvětluje naději dožití. Obsahem druhé kapitoly je vysvětlení stávajícího penzijního systému a jeho rozdělení na průběžně financovaný systém PAYG a systém penzijního připojištění. Ve třetí kapitole je popsána důchodová reforma na Slovensku, která proběhla již v roce 2004 a díky které se můžeme ponaučit při přechodu na nový penzijní systém. Ve čtvrté kapitole analyzuji aktuální změny, které se týkají důchodové reformy a které již byly schváleny. Jedná se o změnu redukční hranice, zvýšení věku pro odchod do důchodu, změnu výpočtu starobního důchodu a zrušení volného přechodu mezi penzijními fondy. 8

V následující části bakalářské práce je popsán budoucí stav penzijního systému, který nás čeká od roku 2013. Kromě prvního a třetího pilíře bude spuštěn i druhý pilíř, ze kterého již nebude moci vystoupit. Předmětem šesté kapitoly je porovnání produktů finančíního trhu, mezi které patří Kapitálového životního pojištění, Investiční životního pojištění, Penzijní připojištění, Důchodové spoření a státní dluhopisy. V poslední kapitole se věnuji záporným stránkám probíhající důchodové reformy. Závěr bakalářské práce obsahuje shrnutí důchodového systému a důchodové reformy. Cílem této práce je analýza současného stavu a stavu po důchodové reformě s poukázáním na výhody a nevýhody důchodové reformy a následná syntéza, z které vyplyne nejlepší možnost pro vytvoření finančních prostředků do důchodu. Téma důchodové reformy jsem si zvolila z důvodu aktuálnosti a také proto, že se týká každého z nás a je zapotřebí se s touto problematikou seznámit. Mým úmyslem bylo získat srozumitelné informace, které následně předám čtenáři. 9

1 Demografický vývoj Stárnutí obyvatelstva ovlivňuje prakticky všechny sféry národních ekonomik. Největší pozornost je věnována vlivu na výši vládních výdajů, především na zajištění nákladů na penzijní zajištění a nákladů na sociální služby a zdravotní péči. Potencionální úspory plynoucí z nižších nákladů na generaci předproduktivní jsou celkově zanedbatelné. Fiskální problém vyplývající ze stárnutí populace se tedy jeví jako nejvýznamnější (Krebs a kolektiv, 2007, str. 169). 1.1 Demografický vývoj v historii Počet obyvatel na zemi se vyvíjí velmi rychle. K datu 31. 10. 2011 se počet obyvatel vyšplhal na hranici 7 miliard. První miliardy bylo dosaženo v roce 1804. Druhé miliardy bylo dosaženo po 123 letech, v roce 1927. Třetí miliarda v roce 1969 po 23 letech, čtvrtá miliarda v roce 1974 po 14 letech, pátá miliarda v roce 1987 po 13 letech a šestá miliarda byla dosažena v roce 1999 po 12 letech. Na základě těchto údajů vidíme, že se tempo růstu obyvatel zrychluje, a proto se mluví o přelidnění a katastrofických scénářích (Jeníček, Foltýn, 2003). 1.2 Demografický vývoj v České republice Největší hrozbou penzijního systému je v současnosti demografický vývoj. Pokles porodnosti a nárust střední délky života znamená pro Českou republiku demografickou krizi. Střední délce života se však budu věnovat později. Česká republika se rychle přibližuje k demograficky vyspělým západním společnostem. Západním zemím se přibližujeme hlavně v těchto ukazatelích: a) snižování počtu narozených dětí, b) zlepšování úmrtnostních poměrů, c) prodlužováním střední délky života, d) soužití na hromádce místo manželství, e) zvyšování věkové hranice při vstupu do manželství a porodu prvního dítěte, f) snižováním potratů. 10

Na druhé straně má České republika několik ukazatelů, s kterými se neshoduje. Těmito ukazateli jsou: a) úmrtnost mužů mezi 45. a 60. rokem, b) vyšší rozvodovost, c) nižší počet imigrantů (Krebs, 2007, str. 366). Vývoj obyvatelstva v České republice zachycuje od roku 1989 do roku 2010 následující tabulka. Tab. 1 Věková struktura obyvatelstva v procentech Věk / Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0-14 21,7 21,2 20,6 20,0 19,4 18,9 18,3 17,9 17,4 17,0 16,6 16,2 15,9 15,6 15,2 14,9 14,6 14,4 14,2 14,1 14,2 14,4 15-64 65,8 66,3 66,7 67,1 67,6 68,0 68,4 68,7 69,0 69,3 69,6 69,9 70,2 70,5 70,8 71,0 71,1 71,2 71,2 71,0 70,6 70,1 65 a více 12,5 12,6 12,8 12,9 13,0 13,1 13,3 13,5 13,6 13,7 13,8 13,9 13,9 13,9 13,9 14,0 14,2 14,4 14,6 14,9 15,2 15,5 Zdroj: Zpracováno dle ČSÚ (2012) Z tabulky je patrné, že ve věkové strukturě 0-14 se počet obyvatel postupně snižuje, kvůli postupnému snižování počtu narozených dětí, které jsem zmínila výše. Věková struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva zahrnuje většinu obyvatel a mírným tempem se zvyšuje a procentní podíl obyvatel ve věkové struktuře 65 a více se zvyšuje tempem rychlým. 1.3 Naděje dožití a průměrný věk Střední délka života, neboli naděje dožití, určuje průměrný počet roků, který prožije osoba právě x-letá v daném roce. Je však nutný předpoklad, že po celou dobu jejího života se nezmění řád vymírání, který se zjistí úmrtnostní tabulkou, vytvořenou pro daný kalendářní rok. Naděje dožití je tedy hypotetický údaj, který určuje, kolika let se člověk dožije, nezmění-li se struktura úmrtnosti. Například, je-li naděje dožití 74,4 při narození muže v roce 2010, mají chlapci narození v tomto roce hypotetickou střední délku života 74,4 let. Překoná-li muž rizika v dětském věku a rizika úmrtí spojená se středním věkem zvyšují se jeho šance naděje dožití. Jelikož se střední délka života prodlužuje, v České republice je čím dál tím víc obyvatel ve vyšším věku. Vzhledem k odlišnosti úmrtnosti obou pohlaví se naděje dožití uvádí zvlášť pro muže a ženy (Český statistický úřad, 2012). 11

Obrázek číslo jedna znázorňuje střední délku života. Zdroj: Zpracováno dle ČSÚ (2012) Obr. 1 Střední délka života v České republice 1.4 Počet důchodců a poplatníků pojistného Počet důchodců neustále roste a k datu 31. 12. 2011 vzrostl jejich počet meziročně o 54 000. Následující tabulka zobrazuje počet důchodců a poplatníků pojistného od roku 2006 do roku 2011. Tab. 2 Počet důchodců a poplatníků pojistného Zdroj: Tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení (2012) Počet obyvatel, kteří pobírají jakoukoliv formu důchodu neustále roste. Největší část zaujímají důchodci, kteří pobírají důchod starobní. V roce 2011 dosahovala tato část 81,4 % ze všech obyvatel, kteří pobírají důchod. Počet poplatníků, kteří 12

ve stejném roce platili sociální pojištění na jednoho důchodce, který pobíral starobní důchod, bylo 2,15. Jelikož se počet starobních důchodců neustále zvyšuje, a zároveň ubývá ekonomicky aktivních obyvatel, kteří platí sociální pojištění, počet poplatníků neustále klesá. Podle Jiřího Rusnoka, prezidenta APF ČR a předsedy představenstva ING PF, a. s. připadne v roce 2050 jeden poplatník na jednoho důchodce (Vize 2020, 2010). 13

2 Současný stav penzijního systému Na základě rozhodnutí Světové banky se od roku 1994 penzijní systém dělí na tři pilíře. V České republice je důchodový systém založen pouze na dvouch pilířích. První pilíř je průběžně financovaný (PAYG) a dávkově definovaný. Ve třetím pilíři, který je dobrovolný, jsou soukromé penzijní fondy (Bezděk, 2000, 2.díl str.69). Druhý pilíř, fondový, v České republice zatím není. V následujících odstavcích popíši oba dva fungující pilíře. 2.1 Průběžně financovaný systém PAYG Tento způsob financování funguje na mezigenerační solidaritě. Ekonomicky aktivní lidé platí kromě zdravotního pojištění také sociální pojištění, ze kterého jsou vypláceny důchody pro generaci současných penzistů. Poté, co se z dnešních ekonomicky aktivních lidí stanou důchodci, jejich penze bude placená generací dnešních dětí (Bezděk, 2000, 1.díl, str.13). Starobní důchod mohou lidé získat na základě potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku. Od 1. 1. 2012 začala platit Malá důchodová reforma, která prodlužuje věk odchodu do důchodu a mění i výši státního důchodu. K Malé důchodové reformě se však vrátím později. Do systému PAYG přispívají, jak jsem již zmínila výše, všichni ekonomicky aktivní lidé. Výše příspěvku se liší podle toho, zda se jedná o zaměstnance, zaměstnavatele či podnikatele. Přehled jednotlivých sazeb zobrazuje následující tabulka. Tab. 3 Sazby pojistného Zdroj: Zpracováno dle České správy sociálního zabezpečení. Přestože se může zdát, že podnikatelé mají horší podmínky, není tomu tak. U zaměstnanců je za základ považovaná hrubá mzda, podnikatelé si mohou svůj 14

základ zvolit sami. Zákon č.589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení upravuje minimální hranici. Minimální měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Podnikatelé si tedy mohou optimalizovat odvody do systému, zatímco zaměstnanci nemohou (Bezděk, 2000, 2.díl, str. 72). Státní penzijní systém je povinný a důchody se vyplácí doživotně. Přesto tento způsob financování není dostačující. 2.2 Systém penzijního připojištění V roce 1994 vznikl jako zdroj doplňkového příjmu k důchodu ze státního penzijního systému nový systém se státním příspěvkem, penzijní připojištění. Penzijní připojištění se vyznačuje tím, že je dobrovolné, fondově financované a je podporováno státem formou státního příspěvku a daňových úlev (Spěváček a kolektiv, 2002, str. 425). V České republice je jediný subjekt, který může jako jediný provádět penzijní připojištění a tím jsou Penzijní fondy, které jsou velice často zakládány bankami. Účastníci systému penzijního připojištění si v průběhu svého pracovně aktivního období odkládají a investují část svého příjmu a úspor. Tyto naspořené a zhodnocené finance poté slouží jako dodatečný příjem v důchodovém věku (Nývltová, Marinič, 2010). Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji, kterému jsem se věnovala v první kapitole, je předpoklad k tomu, že výše státní penze nebude postačovat ani na základní lidské potřeby. S ukládáním peněz by měl každý občan začít již před třicátým rokem života, jelikož se jedná o nástroj dlouhodobého spoření. Lidé si odkládají měsíčně takovou částku, která nezatěžuje rozpočet, ale zároveň zajišťuje v budoucnu dostatečně vysoký příjem. Je to tedy individuální. Všechny penzijní fondy také umožňují spoření přerušit v případě, že klientovi chybí peněžní prostředky a po obnově úhrady nepřijde o státní dotace (Finance, n.d.). Mezi výhody penzijního připojištění patří vyšší kvalita služeb díky konkurenčnímu boji o klienta, lepší zhodnocení vložených finančních prostředků a transparentnost. Na proti tomu nevýhody jsou vyšší náklady na administrativu, potlačení solidarity a především riziko, které si nesou klienti sami, protože v rámci penzijního připojištění není zaručena garance státu (Dvořáková, 2007). 15

Penzijní připojištění by mělo prvotně sloužit, jak je popsáno výše, jako další příjem v důchodu. Není však vyloučeno, že jím může být kompenzováno i zvýšení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Klienti mohou odejít do předčasného důchodu a pobírat důchod z vlastních úspor. Tím získají finanční zabezpečení do té doby, než vznikne nárok na důchod ze základních systémů (Spěváček a kolektiv, 2002, str. 425). V následující tabulce uvedu přehled státního příspěvku a úspory na daních. Stát přispívá měsíčně všem klientům penzijního připojištění, liší se však výše dotace v závislosti na výši příspěvku klienta. Tab. 4 Výše státního příspěvku Zdroj: Zpracováno dle Generali penzijní fond (2012) Penzijní připojištění je státem podporováno také v rámci daňových úlev. Od základu daně z příjmu si lze odečíst část zaplacených příspěvků v daném roce. Nárok na daňovou úlevu má ten, kdo zaplatí za rok více než Kč 6 000. Měsíčně si tedy musí odkládat alespoň Kč 500. Nejvyšší možný daňový odpočet je Kč 12 000. V případě, že klient zaplatí v daném roce Kč 16 000, může si od základu daně odečíst částku Kč 10 000. Optimální platba je tedy Kč 18 000/rok, aby klient obdržel maximální státní příspěvek a zajistil si maximální daňový odpočet (Finance, 2012). 2.3 Výdaje v sociální oblasti Výdaje, které vláda každoročně vynakládá na sociální oblast, jsou velmi vysoké. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo výdaje vyplacené za rok 2011. 16

Celková hodnota sociálních výdajů se oproti loňskému roku zvýšila o téměř 12 miliard a činila tedy 451,9 miliard korun. Většinovou část, téměř 80 %, zaujímají výdaje na důchody. V roce 2011 dosáhly tyto výdaje částky 359,1 miliardy korun. Na obrázku č. 2 uvádím přehled výdajů na starobní důchody za roky 2003 až 2010. Zdroj: Zpracováno dle ČSÚ (2012) Obr. 2 Výdaje na důchody vyplacené v příslušném roce Výdaje na důchody se v roce 2011 zvýšily hlavně kvůli vládnímu opatření. Princip zásluhovosti v penzijním systému se od září 2011 změnil a nový důchodci tak mají nižší penze, než předtím. Do předčasného důchodu tak odešlo více lidí, aby zůstali v penzijním systému a penze jim byla vyplácená za starých podmínek (MPSV, 2012). 17

3 Důchodová reforma v zahraničí 3.1 Důchodová reforma na Slovensku S problémy důchodového systému se potýká většina postkomunistických zemí, které přešly na tržní eknomiku. Výjimkou není ani Slovenská republika, která provedla důchodovou reformu již v roce 2004. Na příkladu Slovenské republiky a jejího postoje k důchodové reformě se může Česká republika ponaučit a minimálně se vyvarovat větším komplikacím. Podle důchodového systému, který platil na Slovensku do 31. 12. 2003, se důchod vypočítával z 5 nejlépe placených let za posledních 10 let, před odchodem do důchodu. Výše důchodu byla navíc ohraničena shora, čáskou SK 9 219, takže nezáleželo na tom, jaké odvody občan platil Sociální pojišťovně, nebo kolik vydělával. Od roku 2005 stojí slovenský důchodový systém na třech pilířích. I. pilíř je zajišťován Sociální pojišťovnou, která působí od roku 1994. Do roku 2003 to byla jediná pojišťovna, která zprostředkovávala důchodové a i nemocenské pojišťení. II. pilíř je tvořen důchodcovskými správcovskými společnostmi. Celkové odvody na důchodové pojištění jsou 18 % a občané Slovenské republiky se mohou rozhodnout, zda celou částku dají do I. pilíře, tedy stávajícím důchodcům a nebo odvody rozdělí a 9 % připadne Sociální pojišťovně a dalších 9 % může spořit v druhém pilíři na vlastním účtu. III. pilíř je dobrovolný a občané si mohou peníze na důchod spořit formou investičního nebo kapitálového životního pojištění. Tento finanční produkt je podporován státem a umožňuje odečíst od základu daně výši naspořené částky, maximálně však částku 398,33. Do II. pilíře měli možnost vstoupit všichni, kdo platí sociální pojištění a lidé, kteří vstupovali na trh práce museli do II. pilíře povinně. Tím se však omezil přísun peněz do Sociální pojišťovny. Vláda tak vyčlenila 65 miliard slovenských korun, aby pokryla výpadek příjmů Sociální pojišťově kvůli placení pojistného soukromým fondům. Bohužel již v roce 2009 se finance vyčerpaly a hrozilo, že Sociální pojišťovna bude v deficitu. Proto se vláda rozhodla, že přesvědčí občany, aby se vrátili pouze do I. pilíře. Systém byl otevřen hned dvakrát, v první polovině roku 18

2008 a také v první polovině roku 2009. Odliv klientů nebyl však tak velký jak se předpokládalo, přestože ministryně práce a sociálních věcí rozesílala dopisy kde uváděla, že je spoření v II. pilíři nevyhodné pro střadatele. Pravdou však bylo, že II. pilíř nebyl výhodný pro vládu. Aby přesvědčili občany k odchodu, vláda oznámila, že spoření ve II. pilíři není výhodné a omezili možnosti investic. Navíc fondy musí investovat tak, aby se během šesti měsíců nedostaly do mínusu. To donutilo fondy změnit portfolia a z růstových fondů, které měly přinášet vyšší výnosy, se staly konzervativní fondy s malými výnosy. Nyní jsou proto rozdíly mezi jednotlivými fondy nepatrné a spoření v II. pilíři opravdu nevýhodné. Nevýhodnost II. pílíře bude podpořena i snížením podílu sociálního pojištění, které jde do soukromých fondů z 9 % na 3 % (Peníze, 2010), (Investujeme, 2010). 3.2 Mezigenerační důchodový systém Jednou z variant, jak vylepšit penzijní systém, je zavést mezigenerační důchodový systém. Podle experta Jana Traxlera, předního českého odborníka na akcie, jsou jedinými možnostmi, jak současný průběžný systém vyrovnat, zvýšení strany dal nebo snížení strany má dáti. Zvýšení příjmů představuje zavedení důchodového spoření ve druhém pilíři a snižení je zastoupeno krácením vyplácených penzí a zvyšování věku pro přiznání důchodu. Obě varianty jsou však velmi nepopulární. Je potřeba občany motivovat, aby chtěli do systému přispívat, aby viděli na co přispívají a co z toho budou mít. Řešením může být mezigenerační důchodový systém s individuálními důchodovými účty. Individuální důchodové účty spravované Ministerstvem financí zajistí transparentnost a důvěryhodnost. Každý občan by tak mohl kontrolovat zda na účet došla platba a bylo by zřejmé, jak velký měsíční důchod bude mít. Díky tomu také můžou občané odejít do předčasného důchodu a pobírat důchod z tohoto účtu. Ze státního sociálního účtu by začal čerpat po dosažení určitého věku, který se bude dlouhodobě adekvátně měnit dle aktuální střední délky života. Individuální důchodové účty mohou fungovat podobně jako v bance na prinicpu částečných rezerv. Část peněz může být použita jinde a část zůstane jako rezerva. Tento systém by však musel podléhat přísné kontrole. Mezigenerační systém by byl velmi motivující. Z peněz, které budou odváděné do důchodového systému by část peněz šla na vlastní individuální důchodový účet, část na 19

důchodový účet rodičů a ostatní na státní sociální účet. Tento systém je motivující pro výdělečnou činnost a také pro výchovu více dětí, které zajistí finance v důchodu. Pro lepší přehlednost je systém zaznamenán na následujícím obrázku (Peníze, 2012). Zdroj: Peníze (2012) Obr. 3 Mezigenerační důchodový systém 20

4 Aktuální změny v důchodovém systému Nyní se budu věnovat již schváleným změnám, které se týkají Malé důchodové reformy, změny výpočtu důchodů a znemožnění přechodu mezi penzijními fondy. 4.1 Malá důchodová reforma Malá důchodová reforma, která začala platit 1. 1. 2012, označuje změnu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Je to zatím poslední provedená změna českého penzijního systému. Činí tak tím, že redukční hranice stanovuje nikoli v konkrétně vyjádřených částkách, ale jako určité, v čase se konkrétně měnící, procentní podíly průměrné mzdy definované pro daný kalendářní rok a stanovuje i pravidla pro jejich použitelnost (CSSZ, n.d.). Další změnou je zvyšování důchodového věku. Tato změna se týká osob narozených nejdříve v roce 1956. Postupem času by měl být odchod do důchodu stejný jak pro muže tak pro ženy. Méně významné změny, které však mají okamžitý dopad jsou snížení procentní výměry u předčasně vyplácených starobních důchodů, zrušení jednorázové částky při sňatku vdovy nebo vdovce, parametrický vztah výše základní výměry vůči průměrné mzdě, zkrácení období pro možnost dalšího vzniku nároku na vdovský a vdovecký důchod a jednoznačné stanovení pravidel pro valorizaci vyplácených důchodů tak, aby bylo zamezeno vládě zasahovat do výše důchodů a ovlivňovat tak voliče (CSSZ, n.d.). 4.2 Změna výpočtu důchodů Starobní důchod se skládá ze dvou složek. První složkou je základní výměra, která je stanovená pevnou částkou Kč 2 230 měsíčně. Druhou složkou je procentní výměra, která je stanovena individuálně z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Výpočtový základ je určen tak, že se zredukuje osobní vyměřovací základ (průměrný měsíční úhrn ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období). 21

Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2012 jsou stanoveny v následující tabulce. Tab. 5 Redukční částky Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2012) Pro přesnější výpočet starobního důchodu slouží kalkulačka na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz/cs/2435 (MPSV, 2006). 4.3 Přechod mezi penzijními fondy Každý občan České republiky, který si spoří své finanční prostředky u penzijního fondu (3. pilíř dobrovolný), má povinnost ze zákona být pouze u jednoho penzijního fondu. Je však velmi těžké odhadnout, který penzijní fond je ten nejlepší a proto bylo možné měnit penzijní fond. Tato možnost však zkončila koncem února 2012. Je to z toho důvodu, že fondy druhého a třetího pilíře budou muset zůstat oddělené. Současné fondy mohly podávat přihlášku (transformační projekt), aby mohly vstopit od důchodové reformy, pouze do konce února. Proto i občané mohli měnit fondy jen do konce února, aby již nedocházelo k přechodu klientů a transofrmace byla providitelná. Nově transformované fondy začnou platit od 1. 1. 2013 22

V tabulce č. 6 je uvedeno srovnání penzijních fondů za rok 2010. Tab. 6 Srovnání penzijních fondů Zdroj: Srovnávač (2012) 23

5 Budoucí stav penzijního systému Jak jsem již zmínila výše, plánovaný důchodový systém bude tvořen ze tří pilířů, které nyní přiblížím. Schéma pilířů je přílohou č.1. 5.1 I. pilíř Změny dopadající na průběžný důchodový systém se týkají snížení procentní sazby odváděné z hrubé mzdy občanů. Do průběžného systému lidé odvádí celkem 28 % ze své hrubé mzdy. Po zavedení důchodové reformy se však odvod do systému PAYG sníží na 25 %. Zbylá 3 % budou odváděná do penzijního fondu, který bude ve II. pilíři. Důchod z prvního pilíře penzijního systému bude vyplácen na základě standardních mechanismů České správy sociálního zabezpečení. Prvního pilíře se týkají také již zmíněné parametrické změny, tedy zvyšování věku odchodu do důchodu a následné sjednocení věkové hranice pro muže i ženy. Dle premiéra Petra Nečase je nutné zrušení možnosti vlády libovolně valorizovat důchody (Vláda, 2011). 5.2 II. pilíř Kromě současného průběžného důchodového systému a penzijniho připojištění vzniká další možnost na zajištění v budoucnosti dobrovolné spoření v druhém pilíři. Vstup do druhého pilíře bude dobrovolný. Vstup do tohoto pilíře bude možný před dosažením 35 roku života, a pro starší občany ještě 6 měsíců od spuštění reformy. Rozhodnutí vstupu je nevratné. Nebude tedy možné z pilíře vystoupit a pro ostatní, kteří se rozhodli nevstoupit, nebude možné do pilíře vstoupit. Spoření ve druhém pilíři je založeno na převedení části peněz z průběžného systému důchodového pojištění. Jak bylo zmíněno výše, do průběžného systému budou lidé odvádět pouze 25 % z hrubé mzdy a zbylá 3 % budou odvádět právě do fondů v druhém pilíři. Je však podmínkou, že ke 3 % musí přidat i 2 % z vyměřovacího základu. Pro účastníky II. pilíře tak bude činit celková výše odvodu na pojistné 30 % z hrubé mzdy. 24

Penzijní společnosti, které budou spravovat investice klientů budou nabízet čtyři investiční strategie. Podle toho se liší výhodnost a rizikovost investice. Strategie budou: konzervativní, vyvážená, dynamická a všeobecná. Výhodou bude, že klient bude moci přecházet v průběhu spoření mezi jednotlivými profily dle vlastního uvážení. Předpokládaná výše úroku se bude pohybovat mezi 3 % a 7 % spořené částky, v závislosti na typu profilu. Klienti ve II. pilíři si mohou vybrat ze tří způsobů, jak si nechat vyplatit naspořené peníze. První varianta je výplata doživotní penze. Podmínky vyplácení jsou srovnatelné s výplatou důchodu z prvního pilíře, tedy důchod bude klient pobírat až do doby jeho úmrtí. Druhá varianta je výplata penze s pozůstalostní penzí po dobu tří let ode dne úmrtí klienta. V tomto případě bude důchod o něco menší než v první variantě, ale následující tři roky po úmrtí klienta bude tato částka vyplácená rodinným příslušníkům. Poslední variantou je výplata renty po dobu dvaceti let. V tomto případě budou veškeré naspořené prostředky vyplaceny, tedy rozpočítány na dobu dvacet let. V případě úmrtí klienta jsou finance vyplaceny dědicům, naopak v případě přežití této lhůty bude důchodce odkázan jen na státní důchod. Přestože dne 7. 9. 2012 sněmovna odhlasovala fungování druhého pilíře od roku 2013, prezident Václav Klaus zákon dne 24. 9. 2012 vetoval. Podle prezidenta nejsou jasné dopady na dnešní důchodce ani na ty, kteří do důchodu půjdou v brzké době. "V takové situaci je spuštění této reformy hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi" (Novinky, 2012). Důvodem pro odložení spuštění II.pilíře je také postrádání finančních prostředků, z kterých by se reforma měla financovat. Jde o výnosy ze zvýšení DPH, které kvůli neschodám není schváleno. 5.3 III. Pilíř Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření upravuje III. pilíř. Na základě tohoto zákona dojde k transofrmaci penzijních fondů, což znamená vyčlenění aktiva a pasiva související s penzijním připojištěním do transformovaného fondu. Tím dojde k oddělení majetku penzijní společnosti a majetku klientů (Penzijní fond České pojišťovny, 2012). K penzijním fondům přibudou i další účastnické fondy, pro které však budou platit jiná pravidla. U stávajících fondů je povinnost připisovat každoročně nezáporný 25

zisk zatímco u nových účastnických fondů tato povinnost není. To však může podpořit dynamičtější investiční strategii, která může přinést vyšší zisky. Další změnou je výsluhová penze po 15 letech, která u nově vzniklých fondů nebude možná. Od 1. 1. 2013 nebude možné uzavírat nové smlouvy do stávajícího připojištění, noví klienti budou moci vstoupit pouze do účastnických fondů. Stávajícím klientům bude umožněno zůstat v tranformovaných fondech, nebo přejít do nového doplňkového penzijního spoření. Výplata z III. pilíře bude možná formou odbytného, jednorázového vyrovnání nebo penze vyplácená dočasně nebo doživotně (Vláda, 2011). 26

6 Porovnání Důchodového spoření, Penzijního připojištění, Kapitálového pojištění, Investičního pojištění a samostatně vytvářené renty Přestože bude v rámci důchodové reformy nabízen druhý pilíř jako varianta pro nastřádání peněz, na trhu je několik dalších produktů, které pomohou vytvořit finanční obnos. V této kapitole porovnám jejich výnosy, výhody i nevýhody. Na základě dostupných informací jsem provedla srovnání čtyř produktů: Důchodové spoření z druhého pilíře a Investiční životní pojištění, Kapitálové životní pojištění a Penzijní připojištění z třetího pilíře. Jako samostatně vytvářenou rentu, která má konkurovat těmto produktům, jsem zvolila investice do státních dluhopisů. 6.1 Druhý pilíř - Důchodové spoření Důchodové spoření v rámci druhého pilíře bude nabízet čtyři investiční strategie, které jsou zobrazeny v tabulce č. 7. Tab. 7 Přehled investičních strategií Zdroj: Investujeme (2012) Náklady provozní i marketingové ponese správce. Odměna za zhodnocení majetku a úplata za obhospodařování majetku jsou jediné náklady, které zaplatí klient. Konkrétně je výše úplaty z objemu majetku ve fondu omezena na max.0,3 % až 0,6 % z majetku dle typu fondu (nejnižší u fondu státních dluhopisů a nejvyšší u dynamického fondu) (MFCR, 2011). 27

Pro orientační výpočet renty jsem použila online kalkulačku z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Výpočet zobrazuje obrázek č. 4. Kalkulačka poskytne informace o věku odchodu do důchodu a měsíčním důchodu. Po dosazení roku narození (1989), pohlaví (žena), hrubé mzdy (25 000 Kč) a zvoleného výnosu dynamický fond (6,5 %) vypočítala celkový důchod pro dvě varianty: účast pouze v prvním pilíři nebo účast v prvním a zároveň i v druhém pilíři. Výsledný měsíční důchod při vstupu do druhého pilíře bude činit v mém případě 16 899 Kč. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (n.d.) Obr. 4 Měsíční důchod v pilířích 6.2 Třetí pilíř Penzijní připojištění, Kapitálové životní pojištění a Investiční životní pojištění Produkty z třetího pilíře jsem porovnala u společnosti Generali a zjistila jsem, jaký bude výnos za 42 let, tedy v době, kdy mi bude 65 let. Měsíční platba je 1 000 Kč bez pojištění. (V případě Kapitálového životního pojištění a Investičního životního pojištění, kde je pojištění automatické, je nastevené na minimální možnou hodnotu, tedy 10 000 Kč v případě smrti). Výsledné částky jsou uvedené v tabulce č. 8. 6.2.1 Penzijní připojištění U tohoto typu spoření je zhodnocení v průměru kolem 3,5 % a není možné sjednat pojistnou ochranu. Podmínkou pro získání daňových úlev je povinnost platit smlouvu minimálně 60 měsíců a smlouvu mít uzavřenou do šedesáti let. V případě sjednání určitého typu renty je možno část peněz po patnácti letech vybrat. 28

Náklady penzijního připojištění jsou u jednotlivých společností různé, ale pohybují se kolem 0,8 % (OVB, 2012). Konkrétní nabídka je přílohou č.2. 6.2.2 Kapitálové žitovní pojištění U kapitálového životního pojištění je technická úroková míra 2,4 % a je možné sjednat pojistnou ochranu. Pro získání daňové úlevy je stejná povinnost jako v případě Penzijního připojištění. V rámci kapitálového pojištění téměř nelze peníze před uplynutím sepsané lhůty vybrat. Náklady jsou vyšší, v prvních dvouch letech se splácí provize za sepsání smlouvy a obhospodařovací poplatek jsou obvykle 1 2 % (OVB, 2012). Konkrétní nabídka je přílohou č.3. 6.2.3 Investiční životní pojištění Poslední produkt ze třetího pilíře nabízí v rámci deseti let zhodnocení kolem 9 %. Opět je možné sjednat pojistnou ochranu a daňové odpočty lze získat pouze při sepsání smlouvy do šedesáti let. Výhodou je, že peníze lze vybrat již před šedesátým rokem života. Náklady jsou podobné jako u přechozího produktu (OVB, 2012). Konkrétní nabídka je přílohou č.4. Tab. 8 Výsledné částky u produtků finančního trhu Penzijní připojištění Kapitálové životní pojištění Investiční životní pojištění Měsíční platba 1 000 Kč 1002 Kč * 1 000 Kč Doba placení 42 let 42 Let 42 let Zhodnocení 2% 2,40% 7% Pojištění Nelze Minimální Minimální Výnos za 42 let 904 766 Kč 545 435 Kč 2 905 658 Kč *nelze určit konkrétní částku, závisí na pojištění 6.3 Státní dluhopisy Ministerstvo financí vydává dvakrát ročně státní dluhopisy, které mají nízkou míru rizika. Datum splatnosti vychází z jeho délky. 29

V současnosti jsou nabízené čtyři druhy podle úrokové míry. Diskontovaný: 2,05 procenta za rok, splatnost 1 až 2 roky Kuponový: 3,22 procenta za rok, splatnost 5 až 6 let Reinvestiční: 3,41 procenta za rok, splatnost 5 až 6 let Proti-inflační: závisí na míře inflace, splatnost 7 až 8 let (Česká televize, 2012). Výnos až 6 % nabízí Ministerstvo financí v rámci nákupu státních dluhopisů. Ministr financí Kalousek uvedl: "Naším cílem je nabídnout občanům bezpečnou investici pro jejich úspory a zároveň neplatit úrokové výnosy ze státního dluhu pouze velkým finančním skupinám, ale právě i drobným investorům" (Idnes, 2011). K porovnání produktů z finančního trhu jsem zvolila jako samostatně vytvářenou rentu Státní dluhopisy s výnosem 6 %. Za cílovou částku, která je přibližně stejná jako výnos u ostatních produktů, jsem určila 3 000 000 Kč. Pokud bych spořila po dobu 42 let, potřebovala bych počáteční vklad 17 050 Kč. Tuto částku jsem spočítala na základě vzorce pro výpočet Budoucí hodnoty peněz. Postup je přílohou č. 5 6.4 Výhody a nevýhody finančních produktů Výše byly popsány finanční produkty, které by měli zajistit klidné stáří a v tabulce č. 9 jsou shrnuty očekávané výnosy. Tab. 9 Očekávané výnosy všech porovnávaných produktů Na základě propočtů je vidět, že Kapitálové životní pojištění skončilo nejhůře, Penzijní připojištění může být lepší variantou avšak Investiční životní pojištění, Důchodové spoření a samostatně vytvářená renta v podobě Státních dluhopisů se jeví jako nejvýnosnější. Je nutné se však zamyslet nad náklady spojenými se zavedením, vedením a ukončením Investičního životního pojištění a Důchodového 30

spoření. Kvůli těmto poplatkům se tedy stává investice do Státních dluhopisů nejlepší variantou, jak se zabezpečit do důchodu. Vytváření finančních zásob do budocnosti je velmi důležité. Každý by však měl být zodpovědný za své vlastní rozhodnutí, kdy a kam bude peníze vkládat. Spoléhat se na kokoliv jiného než sám na sebe je vždy velké riziko. Penzijní fond i stát může zkrachovat. Investování na burze cenných papírů, nákup akcií či financování nemovitostí jsou dalšími variantami, jak si nashromáždit finance na důchod. Každý, kdo se rozhodne takto investovat, má kontrolu nad svými financemi a neplatí náklady spojené s vedením penzijních fondů. U těchto možností však žádná garance ze strany státu není. 31

7 Záporné stránky důchodové reformy Přestože důchodová reforma přinese největší změny až od roku 2013 (pokud bude zákon schválen), už nyní se setkává s vlnou negativních názorů. Obyvatelé České republiky většinou s reformou důchodu nesouhlasí. Nejvíce diskutovaným tématem je pozdější odchod do důchodu. Dle Ústavního soudu půjdou dnešní třicátníci do důchodu až v šedesátišesti letech a více. Pro mladší generaci to znamená možný odchod do důchodu v sedmdesáti letech. V mnoha případech jsou občané schopni pracovat na stará kolena i v současné době, ale dělají práci, která není tolik náročná. Nelze srovnávat práci např. ve státní sféře nebo práci dělníka. Je těžké si představit, že by všichni museli pracovat tak dlouho na svých původních místech. I dnes mají problémy lidé kolem padésátého roku života s udržením si zaměstnání, aby je o práci nepřipravila mladší generace. Jak si ji potom bude moci udržet sedmdesátiletý řidič autobusu? Nebude to trochu riskantní? Dalším negativním aspektem je povinné spoření v druhém pilíři. Vláda by neměla nutit občany k investování do soukromých fondů, které nejsou garantovány státem. Každý by se měl sám rozhodnout, zda chce podstoupit riziko, které přináší dlouhodobé investování do soukromých fondů. Jednou z variant je však kompromis, že riziko investice bude převedeno na stát. Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl: Lidé by měli mít možnost stoprocentně garantované investice. Střadatelé by měli mít možnost investovat výlučně do státních dluhopisů" (Česká televize, 2011). Kritizované je také rozhodnutí, že nebude možné vystoupit z druhého pilíře. Dojdeli k měnové reformě, fond zkrachuje nebo bude vytunelovaný, na účtech nemusí zbýt nic. To je příliš značné riziko pro setrvání v soukromém fondu po celý život (Idnes, 2011). K podpoře důchodové reformy nepříspívá ani fakt, že výnosy z většiny penzijních fondů za rok 2011 nepřekonali inflaci. Za rok 2011 byla průměrná meziroční míra inflace 1,9 % (Český statistický úřad, 2012). 32

Výnosy penzijních fondů za rok 2011 zobrazuje následující obrázek č. 5. Zdroj: Finmag (2012) Obr. 5 Zhodnocení penzijních fondů za rok 2011 Stížnosti přichází také na vysoké náklady spojené s důchodovou reformou. Penzijní reformu je nutné financovat a vláda řeší otázku peněz zvýšením sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Sazby DPH jsou uvedeny v tabulce č. 10. Podle ministra práce a sociálních věci Jaromíra Drábka jsou náklady na penzijní reformu vyčísleny na 26 miliard, stát však vybere zvýšením daně z přidané hodnoty každý rok 58 miliard. Není zbytečné zvyšovat sazbu DPH, když stát vlastně tolik peněz nepotřebuje? Není zvýšení sazby DPH kvůli penzijní reformě pouhou záminkou jak naplnit kasu státního rozpočtu? To jsou otázky, které si kladou obyvatelé České republiky a bohužel nenachází odpověď. Tab. 10 Sazby DPH DPH 2011 2012 2013 Dolní sazba 10% 14% 17,5% Horní sazba 20% 20% 17,5% Zdroj: Ohrožený podnikatel (2012) 33

Závěr Každý stát má menší či větší problém s vytvořením důchodového systému, který vyhovuje ekonomickým požadavkům a je schopen zajistit dobré finanční zajištění důchodcům, kterých díky stárnutí populace neustále přibývá. V České republice máme problém větší a proto probíhá důchodová reforma, která by měla přinést od roku 2013 lepší podmínky pro budoucí důchodce. Počet důchodců se zvyšuje ( ke konci března 2012 jich bylo 2 340 218) a snižuje se porodnost, která je 1,27 dítěte na ženu, osmá nejnižší na světě. Jelikož nových důchodců přibývá rychleji, ekonomicky aktivní obyvatelé je nemohou uživit. Kvůli demografickému vývoji je tedy současný důchodový systém neudržitelný. Současný penzijní systém je rozdělen na dva pilíře, průběžně financovaný systém základního důchodového pojištění a kapitalově financované připojištění s dobrovolnou účastí. Než začne platit nový důchodový systém, vláda by se měla poučit z chyb, které nastaly při důchodové reformě na Slovensku. Druhý pilíř se stal pro vládu nevýhodný, a proto byli klienti přesvědčeni k odchodu z pilíře. Důchodová reforma již přinesla několik změn týkajících se redukční hranice, věkové hranice pro odchod do důchodu, výpočtu starobního důchodu a přechodu mezi fondy u penzijního pojištění. V rámci právě probíhající důchodové reformy přibude od roku 2013 další pilíř, který má posílit připravenost dnešních čtyřicátníků a mladších obyvatel na období strávené v důchodu. Do tohoto pilíře lze vstoupit dobrovolně před 35 rokem života, ale nelze z něho již vystoupit. V rámci syntézy jsem porovnala produkty finančního trhu se samostatně vytvářenou rentou a došla k závěru, že investice do Státních dluhopisů se jeví jako lepší varianta pro naspoření finančních prostředků do starobního důchodu. Přestože se vláda snaží vytvořit lepší důchodový systém, ne každý s plánovaným konceptem souhlasí. V České republice panuje obecné mínění proti reformě důchodového systému. Nedůvěra v soukromé penzijní společnosti je opodstatněná, protože při jakékoliv ekonomické nestabilitě krachují penzijní fondy jako první. 34

Prezident Václav Klaus vetoval zákon o zavedení II. pilíře od roku roku 2013 a pokud ho sněmovna nepřehlasuje svými 101 hlasy, druhý pilíř od nového roku spuštěn nebude. Tím se získá čas pro lepší připravu a financování a pilíř bude moci být spuštěn v roce 2015, tak jak plánuje ČSSD. Ačkoliv je podle průzkumu agentury STEM většina občanů České republiky nespokojená se změnami, které vláda provádí, je nutné změnu pomalu provést. Nelze spoléhat na garanci státu a před hrozícím problémem zavírat oči. Výše úroku je vždy přímo úměrná velikosti rizika, proto si každý musí rozhodnout, co je ochoten riskovat pro zajištění dostatečných příjmů v důchodu. Ne každý má tu možnost investovat, ale pro zabezpečení financí do důchodu musí začít již před třicátým rokem života a k vytvoření renty by měl každý využít více možností a diverzifikovat tak možné riziko. 35

Seznam literatury Abeceda penzijního připojištění. Finance [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abecedapenzijniho-pripojisteni/ Aktuality. Penizjní fond České pojišťovny [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/o-nas/aktuality.html Aktuální příručky ČSSZ poradí a provedou. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o- cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-03-09- aktualni_prirucky_cssz_poradi_a_provedou.htm BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky: Současný stav a potřeba reforem. Praha: Česká národní banka, 2000. BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky: Současný stav a potřeba reforem II.Díl. Praha: Česká národní banka, 2000. Česká republika od roku 1989 v číslech. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989 Česká republika v datech. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/1420-11-n_2011-0100 Důchodová kalkulačka. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. n.d. [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/?rok_narozeni=1989&pohlavi=2&mzda= 25000&vynos=6&save=Vypoč%C3%ADtat&_form_=calc Důchodová reforma od roku 2013. Generali penzijní fond [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.generalipf.cz/cz/horni-menu/duchodova-reformaod-roku-2013/c2344 Informace o produktech finančního trhu. Praha: Interní materiály společnosti OVB, 2012 [cit. 2012-09-22] Investujte do státu, v listopadu vydá dluhopisy s úrokem až 6 procent. IDnes [online]. 2011 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/investujtedo-statu-v-listopadu-vyda-dluhopisy-s-urokem-az-6-procent-1it-/e konomika.aspx?c=a110915_113523_ekonomika_spi Jan Traxler: Zaveďme mezigenerační důchodový systém. Peníze [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody/232669-jan-traxlerzavedme-mezigeneracni-duchodovy-system 36

JENÍČEK, Vladimír a Jaroslav FOLTÝN. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-795-2. Klaus vetoval penzijní reformu. Novinky [online]. 2012 [cit. 2012-09-24]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/279573-klaus-vetoval-penzijni-reformu.html KREBS, Vojtěch a kolektiv. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80- 7357-276-1. Malá důchodová reforma: DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. n.d. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanychcisel/clanky/mala_duchodova_reforma.html Míra inflace. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace Naděje dožití a průměrný věk - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek Nečas: Před demografickým vývojem se nedá strčit hlava do písku. Vláda [online]. 2011 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/aktualne/necas-pred-demografickym-vyvojem-se-neda-strcit-hlava-dopisku-82429/ NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ, Pavel. Finanční řízení podniku : Moderní metody a trendy. Praha : Grada Publishing, 2010. 204 s. ISBN 978-80-247-3158- 2. Od ledna 2012 roste DPH. Čtěte, co tato změna ovlivní. Ohrožený podnikatel [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/odledna-2012-roste-dph-ctete-co-tato-zmena-ovlivni/ Penzijní fond srovnání. Srovnávač [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.srovnavac.cz/penzijni-fondy-srovnani Penzijní fondy v roce 2011: výsledky. Finmag [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/investice/penzijni-fondy-v-roce-2011- vysledky/ Penzijní reforma na kolenou. Slováci si na důchod už sami nenaspoří. Penize [online]. 2010 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.penize.cz/duchody/64970- penzijni-reforma-na-kolenou-slovaci-si-na-duchod-uz-sami-nena spori Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí 2012. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy- 2012/25_04_2012_pocty_duchodu_duchodcu_a_poplatniku_pojistneho_za_1_ctvr tleti_2012.htm 37

PROBLEMATIKA DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR [online]. Brno, 2007 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/76041/esf_m/problematika_duchodove_reformy_v_cr.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Dalibor PÁNEK. Proč využít penzijní připojištění?: Co je to penzijní připojištění?. Finance [online]. n.d. [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-adavky/penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/proc-vyuzit-penzijnipripojisteni/ RUSNOK. Poznámky k některým principům sociální politiky, zejm. důchodového systému v podmínkách ČR. Poznámky k některým principům sociální politiky, zejm. důchodového systému v podmínkách ČR [online]. 2010, č. 1 [cit. 2012-09- 13]. Dostupné z: http://www.vize2020.cz/docs/p/vize8-rusnok.pdf Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2011 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vysea-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm Schváleno: Důchodová reforma ochrání před chudobou. Vláda [online]. 2011 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/aktualne/schvaleno-duchodova-reforma-ochrani-pred-chudobou--87233/ Slovenský důchodový systém v kostce. Investujeme [online]. 2010 [cit. 2012-09- 11]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/slovensky-duchodovy-system-vkostce/ SPĚVÁČEK, Vojtěch a kolektiv. Transofrmace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. Praha: Linde s. r. o., 2002. ISBN 80-86131-32-7. Spořit na penzi ve druhém pilíři je nevratný risk, říká analytička. IDnes [online]. 2011 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/sporit-na-penzi-vedruhem-piliri-je-nevratny-risk-rika-analyticka-p92-/penze.as px?c=a110414_102635_poj_sov Stát loni na dávkách vyplatil 452 miliard Kč (Právo). Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/12661 Státní dluhopisy: Nově sedmiletý protiinflační a 1,5letý diskontovaný. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/174615-statni-dluhopisy-novesedmilety-protiinflacni-a-1-5lety-diskontovany/ Ukládání peněz na penzi do fondů bude povinné, stát se zaručí. In: Česká televize [online]. 2011 [cit. 2012-09-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/112145-ukladani-penez-na-penzi-dofondu-bude-povinne-stat-se-zaruci/ 38

Výnos ze spoření v rámci II. pilíře bude mít každý ve svých rukou. Investujeme [online]. 2012 [cit. 2012-09-16]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/vynos-zesporeni-v-ramci-ii-pilire-bude-mit-kazdy-ve-svych-rukou/ Základní aspekty reformy penzijního systému České republiky. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/duchodova_reforma_62395.html 39

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Střední délka života v České republice... 12 Obr. 2 Výdaje na důchody vyplacené v příslušném roce... 17 Obr. 3 Mezigenerační důchodový systém... 20 Obr. 4 Měsíční důchod v pilířích... 28 Obr. 5 Zhodnocení penzijních fondů za rok 2011... 33 Seznam tabulek Tab. 1 Věková struktura obyvatelstva v procentech... 11 Tab. 2 Počet důchodců a poplatníků pojistného... 12 Tab. 3 Sazby pojistného... 14 Tab. 4 Výše státního příspěvku... 16 Tab. 5 Redukční částky... 22 Tab. 6 Srovnání penzijních fondů... 23 Tab. 7 Přehled investičních strategií... 27 Tab. 8 Výsledné částky u produtků finančního trhu... 29 Tab. 9 Očekávané výnosy všech porovnávaných produktů... 30 Tab. 10 Sazby DPH... 33 40

Seznam příloh Příloha č. 1 Schéma pilířů... 42 Příloha č. 2 Penzijní připojištění... 43 Příloha č. 3 Kapitálové životní pojištění... 46 Příloha č. 4 Investiční životní pojištění... 49 Příloha č. 5 Anuitní platba z budoucí hodnoty... 52 41

ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR STUDIJNÍ OBOR NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE INSTITUT Lucie Dědečková 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Analýza a hodnocení připravovaných změn důchodového systému České republiky Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D. IUF Institut účetnictví a finančního řízení podniku ROK ODEVZDÁNÍ 2012 POČET STRAN 41 POČET OBRÁZKŮ 5 POČET TABULEK 10 POČET PŘÍLOH 5 STRUČNÝ POPIS Tato Bakalářská práce zachycuje systém důchodového zabezpečení před a po zavedení důchodové reformy. Cílem práce je analýza dostupných informací a vytvoření přehledu možností pro zajištění financí do důchodu. Závěrem je nutnost provedení reformy avšak nutnost přihlédnout k riziku, které vybízí k opatrnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Demografie, důchodový systém, důchodová reforma, pilíř, pojištění PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE