ČESKÝ RÁJ: Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu

ČESKÝ RÁJ: Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu 1

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května 2012... Podpis 3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce RNDr. Jozefu Mečiarovi za odborné vedení a pomoc při její tvorbě. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Janu Mertlíkovi, Ing. Pavlu Mlejnkovi, Městské knihovně Antonína Marka v Turnově a všem ostatním, kteří mi poskytli potřebné informace. 4

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu ČESKÝ RÁJ: Analýza geografický ch předpokladů cestovního ruchu Bakalářská práce Autor: Dana Vobořilová Vedoucí práce: RNDr. Jozef Mečiar Jihlava 2012 5

COPYRIGHT 2012 Dana Vobořilová 6

Abstrakt VOBOŘILOVÁ, Dana: Český ráj. Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Jozef Mečiar. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 76 stran. Bakalářská práce se zabývá analýzou geografických předpokladů cestovního ruchu ve vybraném regionu Český ráj. Úvodní kapitoly se věnují teoretickému rámci práce a vysvětlení základních pojmů. Tato část je teoretickým východiskem pro samotnou práci. Další část se zabývá rajonizací České republiky z hlediska cestovního ruchu. Území České republiky je rozděleno na turistické regiony, turistické oblasti a turistická střediska. Další část práce se zabývá charakteristikou Českého ráje z několika pohledů. Začíná obecnou charakteristikou území, pokračuje charakteristikou Českého ráje jako turistického regionu, jako Chráněné krajinné oblasti a končí charakteristikou území jako geoparku UNESCO. Samotná analýza je prováděna podle schématu, ve kterém se postupuje po jednotlivých sférách, které jsou geograficky popsány. Na konci práce je popsán současný CR v regionu a jeho potenciál. Dále byla provedena SWOT analýza a stanovení variant potenciálního rozvoje regionu. Klíčová slova Český ráj. Cestovní ruch. Analýza. Geografické předpoklady. Chráněná krajinná oblast. Geopark UNESCO. Přírodní bohatství. Skalní města. Historické památky. Návštěvnost. 7

Abstract VOBOŘILOVÁ, Dana: The Bohemian paradise. The analysis of geographical assumptions of tourism. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Tourism Studies Department. Supervisor: RNDr. Jozef Mečiar. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 76 pages. This bachelor thesis aims to analyze geographical assumptions of tourism in chosen region The Bohemian Paradise. The introduction is about theoretical framework of the thesis and explanation of basic terms. This part is a theoretical ground for the main part of work. The next part deals with districts set in the Czech Republic. The area of country is divided in touristic regions, touristic areas and touristic resorts. Next part of work deals with characteristics of the Bohemian paradise in the three different points of view. The chapter starts with general characteristics, continues with characteristics of the Bohemian Paradise as a touristic region, as a national protected area and ends as a characteristics of geopark of UNESCO. The proper analysis is constructed by a scheme in which we continue on particular spheres which are geographically described. In the next chapter, the current tourism and his potential are described. At the end of the bachelor thesis was made a SWOT analysis and written potential options of development. Keywords The Bohemian Paradise. Tourism. Analysis. Geographical assumptions. National protected area. Geopark UNESCO. Natural resources. Rock towns. Historical monuments. Attendance of visitors. 8

Obsah ÚVOD... 11 1 CÍLE PRÁCE... 11 1.1 Hlavní cíl... 11 1.2 Dílčí cíle... 12 2 DISKUZE... 12 2.1 Diskuze pramenů a literatury a teoretického rámce práce... 12 2.2 Diskuze metodologie a metodického rámce práce... 13 3 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 14 3.1 Cestovní ruch... 14 3.2 Geografie... 15 3.3 Geografie CR... 16 4 RAJONIZACE ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CR... 17 4.1 Regiony CR... 17 4.2 Oblasti CR... 18 4.3 Střediska CR... 19 5 ČESKÝ RÁJ... 20 5.1 Základní charakteristika území... 20 5.2 Český ráj jako turistický region... 20 5.3 Český ráj jako Chráněná krajinná oblast... 23 5.4 Český ráj jako Geopark UNESCO... 28 6 HODNOCENÍ GEOGRAFICKÉHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH ZPRACOVÁVANÉHO ÚZEMÍ PODLE A. HETTNERA... 31 6.1 Fyzicko-geografická sféra... 31 6.1.1 Poloha a rozloha, vnitřní členění... 31 6.1.2 Geologie... 32 6.1.3 Geomorfologie... 32 6.1.4 Klima... 33 6.1.5 Vodstvo... 34 6.1.6 Půdy... 36 6.1.7 Biota... 37 6.1.8 Přírodní zajímavosti... 39 9

6.2 Socio-ekonomická sféra... 40 6.2.1 Obyvatelstvo... 40 6.2.2 Sídla... 40 6.2.3 Zemědělství a lesní hospodářství... 45 6.2.4 Průmyslová výroba a technické památky... 46 6.2.5 Doprava a infrastruktura... 47 6.2.6 Ubytovací a stravovací sluţby... 47 6.2.7 Druhy a formy cestovního ruchu... 48 6.2.8 Kultura a kulturní akce... 51 6.2.9 Historie... 52 7 SOUČASNÝ CR V REGIONU A JEHO POTENCIÁL... 53 8 SWOT ANALÝZA... 56 8.1 Silné stránky... 56 8.2 Slabé stránky... 57 8.3 Příleţitosti... 58 8.4 Hrozby... 58 9 STANOVENÍ VARIANT POTENCIÁLNÍHO ROZVOJE... 59 10 ZÁVĚR... 61 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK... 62 SEZNAM ILUSTRACÍ... 63 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY... 64 Literatura... 64 Internet... 65 SEZNAM PŘÍLOH... 69 PŘÍLOHY... 69 10

ÚVOD Zadání mé bakalářské práce zní Analýza geografických předpokladů cestovního ruchu (dále také jen CR ) ve vybraném regionu. Pro svou práci jsem si zvolila region Český ráj, na který lze nahlíţet z několika pohledů: a) z hlediska turistického Český ráj je jedním z takzvaných turistických regionů a zároveň takzvanou turistickou oblastí České republiky, b) z hlediska ochrany přírody je jednou z chráněných krajinných oblastí (dále také jen CHKO ) a za c) z hlediska geologie je členem významné sítě Národních geoparků UNESCO. Kaţdý z těchto regionů má odlišné vymezení, proto je tedy nutné specifikovat z jakého pohledu je na Český ráj nahlíţeno. Můj pohled na region je však zcela specifický. Ve své práci se budu zabývat analýzou Českého ráje jako CHKO a oblastí přilehlou, s níţ tvoří jednotný celek. Chráněná krajinná oblast Český ráj je tak významná, ţe kolem ní byl vytvořen celý region, který není územně její součástí, ale zabezpečuje všechny okolní sluţby, bez kterých by jako celek nemohla fungovat. V tomto regionu ţiji a mám k němu osobní vztah, proto jsem si ho vybrala jako téma své závěrečné práce. Osobně jsem také navštívila většinu analyzovaných míst a proto je výhodou, ţe mohu pouţít své vlastní poznatky a zkušenosti. Český ráj je jedním z nejvýznamnějších turistických regionů nejen pro mě, ale v rámci celé České republiky a v zahraničí. 1 CÍLE PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem této práce je komplexní analýza geografických předpokladů cestovního ruchu ve vybraném regionu, kterým je Chráněná krajinná oblast Český ráj a oblast jí přilehlá. Cílem je rozebrat všechny vyskytující se předpoklady daného regionu podle jednotlivých sfér a podrobněji je popsat. Důleţitou součástí analýzy je zdůraznit vazby těchto sfér na cestovní ruch a zhodnotit jejich význam pro cestovní ruch. Předpoklady jsou rozděleny do dvou částí: fyzicko-geografická a socioekonomická sféra, které následně dělí na jednotlivé konkrétní podkapitoly. 11

1.2 Dílčí cíle Dílčími cíli bakalářské práce jsou: a) Analýza celkového potenciálu CR v regionu. b) Stanovení jedné nebo více sfér s největším potenciálem cestovního ruchu. c) Návrh variant potenciálního rozvoje regionu. 2 DISKUZE 2.1 Diskuze pramenů a literatury a teoretického rámce práce Ve své práci jsem pouţila různé zdroje informací geografického i negeografického charakteru. Ke zpracovávanému tématu existuje mnoho odborných publikací a sborníků, nespočet turistických průvodců a propagačních materiálů. Dostupné odborné publikace byly v některých případech aţ příliš detailní a nezabývaly se tématem komplexně. Propagační materiály byly na druhou stranu přehnaně líbivé, a proto bylo mým úkolem zvolit střední cestu mezi těmito dvěma extrémy. Důleţité je zdůraznit to, ţe se tyto publikace aţ na výjimky zabývají Českým rájem jen jako chráněnou krajinnou oblastí a ne celým turistickým regionem. Nejdůleţitější pro mne byly tištěné zdroje ve formě odborné literatury z vlastní knihovny, a které jsem si zapůjčila v Městské knihovně Antonína Marka v Turnově. U některých kniţních zdrojů jsem se setkala s problémem, ţe informace byly zastaralé a proto jsem vyuţila internetových serverů pro jejich aktuálnost. Z tohoto důvodu jsem vyuţila internetové stránky Správy CHKO Český ráj, Sdruţení Český ráj, Czech Tourism a další. Regionální informační centrum v Turnově mi poskytlo různé propagační materiály jako letáky, prospekty a katalogy o zkoumané oblasti. Kapitoly pojednávající o současném cestovním ruchu ve zkoumaném regionu vznikly na základě rozhovorů s Ing. Janem Mertlíkem, pracovníkem pro GIS a bezmotorovou dopravu ve Sdruţení Český ráj a geologem ve Správě CHKO Český ráj. Informace, které mi poskytl, byly pro práci obrovským přínosem, protoţe jsou velice aktuální a konkrétní. Ve své práci jsem vyuţila také teoretické poznatky z odborných předmětů Cestovní ruch 1 a 2, a Geografie cestovního ruchu 1, vyučovaných na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě v rámci studia oboru Cestovní ruch. 12

2.2 Diskuze metodologie a metodického rámce práce Ve své analýza jsem pouţila několik dále popsaných metod. Pro vlastní analýzu bylo pouţito Hettnerovo schéma, které je vhodné pro zkoumání územního celku, protoţe se region podle této teorie rozdělí na jednotlivé části, jeţ je moţno postupně charakterizovat. V jednotlivých krocích Hettnerova schématu pak byla pouţita metoda regionalizace. V kartografických kartografických přílohách byla pouţita areálová metoda. V závěru práce byla vypracována metoda zkoumání slabých a silných stránek, příleţitostí a hrozeb, nazvaná SWOT analýza. Tato metoda má však i své nevýhody, protoţe nelze jasně specifikovat, v jakém smyslu informaci chápeme. Některé vlastnosti jsou zde uvedeny vícekrát, protoţe jeden aspekt můţe být zároveň slabou i silnou stránkou či zároveň příleţitostí i hrozbou. Hlavním problémem, na který jsem při tvorbě práce narazila, byl nedostatek komplexních informací o turistickém regionu. Veškeré zdroje totiţ uvádí informace pouze o chráněné části oblasti. Mým úkolem tedy bylo zjišťovat data od České centrály cestovního ruchu, která se zabývá přímo jednotlivými regiony. Jako další způsob získání těchto nedostupných dat byl výběr informací z kaţdého kraje zvlášť. V podkapitole 6.2.1 Obyvatelstvo nejsou uvedeny ţádné demografické charakteristiky, a to protoţe takové údaje o zmiňovaném regionu nebylo ţádným způsobem moţné shromáţdit. Odkazy na tištěné zdroje jsou v této práci uvedeny jako indexy v kulatých závorkách, odkazy na elektronické zdroje v závorkách hranatých. 13

3 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH POJMŮ 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch neboli turismus je činnost lidí, jejíţ kořeny sahají aţ do dávné minulosti. Je to odvětví, které prošlo bohatou historií a vývojem a mění se prakticky i v dnešní době. V cestovním ruchu můţeme pozorovat trendy, které se obměňují během jednotlivých desetiletí, ať uţ jde o turistiku rekreační nebo poznávací. Světová organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) definuje cestovní ruch jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). [1] Cestovní ruch je široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Obecně se dá říci, ţe jde o uspokojování potřeb člověka v oblasti turistiky, rekreace a kultury. Bývá také charakterizován pohybem, pobytem a masovostí. Dnes jiţ patří mezi běţné aktivity člověka a je významnou součástí národního hospodářství. Na samotný cestovní ruch se váţí další odvětví hospodářství, jako jsou ubytování, stravování, kultura, sport a obchod. [2] Cestovní ruch přináší pozitiva i negativa do všech oblastí, do kterých zasahuje. Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z hlediska: ekonomického (tvorba nových pracovních příleţitostí, zdroj kapitálu, rozvoj řemesel, celkově zvyšuje konkurenceschopnost daného území, posiluje hospodářsky slabá a postiţená území), sociálního (zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných sluţeb, oţivení folklóru a místních tradic umoţňuje zvýšit kvalitu ţivota a ţivotní úroveň v místě) a environmentálního (zvýšení odpovědnosti návštěvníků k ţivotnímu prostředí, vyuţívání regionálního přírodního, kulturního a historického potenciálu cestovní ruch zabezpečuje stabilitu ţivotního prostředí). Rizika cestovního ruchu mohou být dvojího typu: škody na ţivotním prostředí zejména při překročení únosné míry návštěvnosti (škody prostřednictvím činností a chování návštěvníků znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní poţáry, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu) a socio-kulturní změny lokality (změny ţivotního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur ohroţení jejich původního způsobu ţivota, sociální stres). [1] 14

3.2 Geografie Slovo geografie pochází z řeckých slov gé = země a grafein = psáti, coţ do češtiny můţeme překládat jako zeměpis. Geografie je disciplína zabývající se krajinnou sférou, její vzájemnou interakcí s prostorem a časem. Je to široká věda leţící v průniku věd přírodních, společenských a technických. Jejím objektem je krajinná sféra neboli ţivotní prostor člověka. Je to oblast výskytu veškerého ţivota i látek potřebných pro jeho existenci. Můţeme ji popisovat na několika úrovních. Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii. Fyzická geografie Věnuje se fyzicko-geografické sféře krajinné sféry. Můţeme sem zařadit disciplíny jako geomorfologie, klimatologie, hydrografie, pedogeografie a biogeografie. Sociální neboli socioekonomická geografie Věnuje se člověku, společnosti a jeho hospodářské činnosti. Rozdělujeme ji do dvou podkategorií: a. sociální: geografie obyvatelstva, geografie sídel, politická geografie b. ekonomická: geografie průmyslu, geografie zemědělství, geografie dopravy, geografie sluţeb, geografie cestovního ruchu Regionální geografie neboli oblastní zeměpis Věnuje se geografii regionů podle určitého kritéria, např. světadílů, jejich částí, států a zemí, administrativních jednotek apod. Kartografie Kartografie je odvětví geografie, které se zabývá mapováním území a tvorbou map. Je spojena s řadou dalších disciplín jako je např. geodézie, topografická kartografie, tematická kartografie, matematická kartografie, kartometrie, GIS, nebo dálkový průzkum Země. (1) 15

3.3 Geografie CR Geografie cestovního ruchu patří do socioekonomické části geografie. Jejím předmětem jsou územní hlediska vztahů mezi cestovním ruchem a ostatními sloţkami krajinné sféry. Cílem geografie cestovního ruchu je stanovení zákonitostí vývoje těchto vztahů obecně i v různých částech světa. Geografie cestovního ruchu je interdisciplinární a multidisciplinární odvětví. Zabývá se studiem zákonitostí a činitelů rozmístění cestovního ruchu a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblastech rozličné velikosti a významu. Studuje územně diferencované předpoklady a územní strukturu cestovního ruchu. (2) Orientuje se především (3) : a. na vyhodnocení faktorů a podmínek rozmístění cestovního ruchu, jejich vlivu obecně i v konkrétních oblastech b. na analýzu a syntézu cestovního ruchu jako specifické formy migrace obyvatelstva mezi místy jejího vzniku a místy její realizace ve vnitrostátním či mezinárodním měřítku c. na vliv cestovního ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v místě jeho realizace d. na vyhodnocování oblastí pro různé formy CR na základě přírodních a společenských předpokladů e. na vymezení oblastí CR pro praktické hospodářské účely a vyuţití 16

4 RAJONIZACE ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CR Předmětem rajonizace cestovního ruchu v České republice bylo zmapování hlavních předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v konkrétních územních celcích. Toto členění proběhlo v letech 1998 1999 pod vedením České centrály cestovního ruchu Czech Tourism. Czech Tourism je státní příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj. Byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním (a od roku 2003 také na domácím) trhu. [3] 4.1 Regiony CR V České republice byly uměle vymezeny turistické regiony, coţ jsou územní celky, pro něţ je charakteristické, ţe svou nabídkou cestovního ruchu, svým mnoţstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou přilákají turisty. Vytváří jednotný celek, který má pro návštěvníky určitou hodnotu. Při rozčleňování státu na turistické regiony bylo pouţito tzv. marketingového přístupu. To znamená, ţe turistické regiony jsou vymezeny tak, aby jejich propagace byla co nejsnadnější a nejefektivnější. Centrála cestovního ruchu Czech Tourism tyto regiony propaguje ve svých spotech v televizi, na internetu, apod. za účelem zviditelnění České republiky v zahraničí. Orientuje se tak na příjezdový cestovní ruch a nabízí zahraničním turistům své přírodní i kulturní bohatství pomocí reklamy. Turistické regiony slouţí k prezentaci potenciálního cestovního ruchu u nás. Je to jeden z nejdůleţitějších marketingových nástrojů České republiky v oblasti cestovního ruchu. [4] Vzniká zde registrovaná značka národních produktů, která zajišťuje kvalitu a zachovává tradici u takto označených výrobků. Kaţdý turistický region je řízen profesní organizací, která jeho území spravuje a shromaţďuje jeho statistické informace. Český ráj je jedním ze 17 turistických regionů v České republice. Na severu sousedí s Českolipskem a Jizerskými horami, na východě s Krkonošemi a Podkrkonoším, na jihovýchodě s Královéhradeckem a na jihozápadě se Středními Čechami. Turistické regiony se dále mohou dělit na turistické oblasti. Český ráj je 17

jedním ze 7 turistických regionů, jeţ jsou zároveň i turistickou oblastí. Viz následující mapka (Obrázek 1). Obrázek 1 Mapa turistických regionů (zdroj: [5]) 4.2 Oblasti CR Oblasti cestovního ruchu jsou územní jednotky, v nichţ se vyskytují zhruba stejné lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace: mají specifický potenciál přírodních a kulturně-historických podmínek a vlastností. Zaměření oblastí cestovního ruchu je převáţně na domácí cestovní ruch. Snaţí se vytvořit konkurenceschopnou nabídku produktů v dané oblasti. Jsou spravovány vyšší jednotkou, která se stará o propagaci oblasti. 18

Obrázek 2 Mapa turistických oblastí (zdroj: [5]) Významnými oblastmi cestovního ruchu v ČR jsou například hlavní město Praha pro své historické památky, kulturní a sportovní akce; Západočeské lázně jako nejslavnější trojúhelník lázní u nás, kde najdeme kulturní památky a kaţdoročně pořádaný mezinárodní filmový festival; Šumava, jeţ je turisticky vyuţitelná celoročně a je atraktivní zejména pro svá zimní střediska; Jiţní Čechy se svými historickými památkami a vodní turistikou; Krkonoše a Podkrkonoší, ve kterých najdeme známá zimní střediska; Český ráj díky jedinečným skalním útvarům a chráněné krajinné oblasti; Moravský kras a okolí s náleţitou historickou hodnotou, jeskyněmi, pěstováním vína a zachováváním tradic nebo Brno a okolí, které je známé pro své historické památky v centru i vně města. 4.3 Střediska CR Střediska CR jsou obce nebo jejich části, ve kterých je vyšší koncentrace materiálně technické základny cestovního ruchu. Vyznačují se různou polohou, velikostí, funkcí, významem i dimenzí atraktivnosti. Takovýchto středisek se v České republice na rozdíl do turistických oblastí nachází stovky. Nedají se charakterizovat podle počtu návštěvníků, a ani nemůţeme stanovit škálu hodnocení jejich oblíbenosti u turistů. Uveďme jich alespoň pár z Českého ráje: Ţlutá plovárna na Malé Skále, Kemp Sedmihorky, Lyţařský areál Líšný či Rekreační středisko Prachovské skály. 19

5 ČESKÝ RÁJ 5.1 Základní charakteristika území Český ráj je jedním z turistických regionů České republiky. Jeho název mu byl přidělen jiţ kolem roku 1870, kdy hosté lázní Sedmihorky obdivovali tamní přírodu. Region je vzdálen přibliţně 50 kilometrů severovýchodně od hlavního města Prahy. Je ohraničen spojnicí Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Hodkovice nad Mohelkou Malá Skála Ţelezný Brod Semily Nová Paka Jičín Sobotka a Ţidovice. Rozkládá se na území tří krajů a čtyř okresů: Královéhradecký kraj (okres Jičín), Liberecký kraj (okresy Semily a Jablonec nad Nisou) a Středočeský kraj (okres Mladá Boleslav). Na severu přechází v Jizerské hory a Krkonoše, na východě v Podkrkonoší, na jihu a západě v Polabí. Český ráj je oblíbeným turistickým cílem především pro svou rozmanitost, specifičnost a intenzitu rozmístění památek, hradů, zámků, skalních měst, rybníků, lidové architektury a v neposlední řadě pro svou kouzelnou přírodu na relativně malém území. Významná jsou zdejší naleziště drahých kamenů a tradice jejich zpracování. 5.2 Český ráj jako turistický region Český ráj je turistickým regionem, v jehoţ centru se nachází hodnotné přírodní bohatství. Okolní území nabízí spoustu aktivit, které slouţí jako doplňkové sluţby cestovního ruchu. Marketingově je tento turistický region vymezen právě takto, aby se vyuţily i moţnosti a potenciál okolních měst. Dominující funkcí této oblasti cestovního ruchu je poznávací turistika, krátkodobá rekreace, městská a venkovská turistika, cykloturistika a horolezectví. Hlavními pilíři, na kterých stojí místní cestovní ruch, jsou skutečnosti, ţe Český ráj je jednou z Chráněných krajinných oblastí České republiky, a dále byl zapsán jako Geopark na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Region Český ráj je lokalizován v územních jednotkách NUTS 2 Severovýchod a Střední Čechy. Oblast s celkovou rozlohou 1 091 km 2 se rozkládá na území tří krajů Královéhradeckého (482 km 2, 63 obcí), Libereckého (399 km 2, 51 obcí) a Středočeského (210 km 2, 12 obcí). [6] 20

Pro podporu cestovního ruchu v regionu pod hlavičkou České centrály cestovního ruchu bylo v roce 1992 vytvořeno spojením obcí, měst a dalších právnických subjektů Sdruţení Český ráj. Dnes má toto sdruţení okolo 60 členů. Cílem je vytvořit atraktivní nabídku pro návštěvníky a zlepšovat potenciál v oblasti cestovního ruchu. Na základě členských příspěvků a dotací (ty tvoří průměrně 50% celkového rozpočtu) vytváří sdruţení projekty pro rozvoj CR, vydává informační materiály a stará se o informační servis na svých webových stránkách. Jedním z dalších dlouhodobých cílů je eliminovat administrativně dané hranice krajů, na jejichţ území se turistický region Český ráj nachází a nahlíţet na něj jako na ucelené území s komplexní nabídkou sluţeb. Sídlo organizace je na adrese Markova 311, Turnov 511 01. Na přiloţené mapě (Obrázek 3) jsou vyznačeny hranice regionu Český ráj v jednotlivých krajích. 21

Obrázek 3 Hranice regionu Český ráj v jednotlivých krajích (zdroj: [7]) 22

5.3 Český ráj jako Chráněná krajinná oblast CHKO Český ráj byla vyhlášena jako prvních chráněná oblast v tehdejším Československu. Zřízena byla vyhláškou Ministerstva kultury ČSR č. j. 70 261 ze dne 1. 3. 1955 (Úřední list 1955, částka 31) se sídlem správy v Turnově. Vládním nařízením č. 508/2002 Sb. dne 5. 12. 2002 byla chráněná část rozšířena ze stávajících 92 km 2 na území o velikosti 181,5 km 2. Důvod vyhlášení byl zřejmý: zachovat panenskou přírodu i s jejími krásami pro příští generace. Objektem ochrany jsou rozsáhlé lesy, rozmanitá fauna a flora, jedinečná skalní města a další geomorfologické hodnoty. Cílem je zabezpečit hospodářské a rekreační vyuţívání území podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce území a aby nedocházelo k poškozování přírodních a krajinných hodnot. (4) Lokality s nejcennějším bohatstvím byly vyhlášeny přírodními rezervacemi. Botanikové a zoologové plánují v příštích letech dokonce některá zvláště ohroţená místa dočasně úplně uzavřít, aby se příroda mohla zregenerovat. O oblast se stará Správa CHKO Český ráj se sídlem Antonína Dvořáka 294, 511 01, Turnov. Pečuje o dané území, vydává povolení pro stavební činnost, rozhoduje o vodohospodářské a lesní činnosti na území, vydává nařízení o zvláště chráněných územích (ZCHÚ) a v neposlední řadě vytváří naučné stezky pro veřejnost. V CHKO Český ráj najdeme 24 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho jsou 2 národní přírodní památky, 11 přírodních rezervací a 11 přírodních památek. Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a chráněné území Stráţník. Samotná Chráněná krajinná oblast tvoří téměř jednu pětinu území turistického regionu. Dělí se na 3 oddělené podoblasti, které budou podrobněji popsány v dalších kapitolách a jsou zřetelné i na následujících mapách. Chráněná část území hraje klíčovou roli v cestovním ruchu, protoţe tyto tři celky patří mezi nejnavštěvovanější. Na tomto území jsou však lidské aktivity značně omezeny, proto okolní města a obce tvoří prvky socio-ekonomické sféry, bez které by nemohl region tvořit jednotný fungující celek. V Tabulce 1 najdeme seznam jednotlivých zvláště chráněných území, předmět jejich ochrany, rozlohu a datum vyhlášení. Na Obrázku 4 pak detailní rozloţení zvláště chráněných území v CHKO Český ráj a na Obrázku 5 vymezení odstupňované ochrany přírody podle zón ochrany. Jednotlivé zóny jsou popsány dále. 23

Tabulka 1 Seznam maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Český ráj Název Kategorie Předmět ochrany Rozloha [ha] Datum vyhlášení Apolena PR Skalní město a jeho lesní 18,3 22. 4. 1998 ekosystém Baţantník PR Fragment lipové doubravy a na ni 14 22. 4. 1998 navazující olšiny a mokřadu na břehu rybníka. Bučiny u PR Lesní společenstvo 24,64 27. 6. 1995 Rakous polopřirozeného charakteru, s řadou rostlin, ţivočichů a členitou geomorfologií. Hruboskalsko PR Skalní město. 219,2 22. 4. 1998 Klokočské PR Rozsáhlý souvislý skalní útvar 228,13 13. 6. 1985 skály křídového původu a zbytek reliktního boru. Na hranicích PR Přirozená svahová bučina se smrkem a jedlí, výskyt přesličky 3,8157 15. 11. 1953 obrovské. Podtrosecká PR Nejrozsáhlejší souvislý komplex 143,0431 15. 6. 1999 údolí mokřadních biotopů v oblasti. Prachovské PR Skalní město, lesní ekosystém a 261,9144 1. 1. 1928 skály volně ţijící rostliny a ţivočichové. Příhrazské PR Významný komplex skal, 519,2693 15. 6. 1999 skály přirozených a polopřirozených lesních společenstev, geomorfologicky cenné území. Údolí PR Údolní niva kaňonovitého údolí 90,8183 26. 9. 1990 Plakánek horního toku říčky Klenice a přilehlých porostů. Ţabakor PR Ochrana rybníků Ţabakor a 80,5 22. 4. 1998 Oběšenec a k nim přilehlých mokřadů. Libunecké PP Slatinné louky u přirozeného toku 18,6893 1. 9. 1998 rašeliniště Javorky s výskytem chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Libuňka PP Přirozený tok s typickými 3,7983 1. 11. 1990 24

meandry a břehovými porosty, chráněné a ohroţené druhy ţivočichů. Meziluţí PP Populace silně ohroţeného vstavače obecného. Na Vápenici PP Regionálně významné porosty vápnomilných a květnatých bučin na vápenatém podkladu. Oborská luka PP Vlhké louky u rybníka Oborský s výskytem chráněných a ohroţených druhů rostlin. Ondříkovický PP Systém pseudokrasové jeskyně, pseudokrasový ponoru a vývěračky v systém Ondříkovickém propadání. Rybník Vraţda PP Vlhké louky u rybníka Vraţda s výskytem vzácných rostlin a ţivočichů. Tachovský PP Geomorfologický fenomén vodopád vodopád a pískovce sekundárně obohacených vápníkem, skalní most a tunel. Trosky PP Suky nefelinického čediče, symbol Českého ráje. V Dubech PP Mokřad na úpatí Příhrazských skal. Vústra PP Mokřadní biotop s výskytem zvlášť chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Kozákov NPP Geologický útvar vzniklý sopečnou činností, naleziště unikátních minerálů a drahých kamenů. Suché skály NPP Pískovcový hřeben se smíšenými lesními porosty. Zdroj: [8] 1,4724 1. 8. 1997 7,8828 16. 4. 2008 11,8063 1. 9. 1998 0,86 1. 10. 1965 6,2651 1. 9. 1998 1,6044 15. 7. 2004 3,4643 22. 4. 1998 4,7472 1. 1. 1998 2,2385 1. 1. 1996 162,8329 13. 6. 1985 23 4. 7. 1956 25

Obrázek 4 Detailní rozloţení ZCHÚ v CHKO Český ráj (zdroj: [9]) 26

Obrázek 5 Vymezení odstupňované ochrany přírody v CHKO Český ráj (zdroj: [9]) 27

Popis zonace v CHKO Český ráj [9] Zóna I. Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny nadregionálního a regionálního významu. Zóna II. Do II. zóny se zařazují území hospodářsky vyuţívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovanými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské vyuţívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Součástí jsou samoty a drobné enklávy zástavby s dochovanou lidovou architekturou. Zóna III. Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně vyuţívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Zóna IV. Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda. 5.4 Český ráj jako Geopark UNESCO Geopark je oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd. Na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO byl Český ráj zapsán jako geopark 5. října 2005, jakoţto 25. člen Evropské sítě geoparků. Je jeden ze dvou takovýchto útvarů v České republice. Druhým členem je Národní geopark Egeria v západních Čechách. Zařazení na tento seznam však není trvalé, kaţdé 4 roky si musí kaţdý člen svoji pozici obhajovat podle zvláštního hodnocení. Rozloha Národního geoparku Český ráj je téměř 700 km 2. Jednu třetinu území tvoří chráněná krajinná 28

oblast. Účelem zřízení byla podpora trvale udrţitelného rozvoje v oblasti a výzkum geologie. Kromě geologických zajímavostí nabízí geopark další atraktivity jako kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky významné z celoevropského hlediska, šetrné formy cestovního ruchu, kulturní, sportovní, společenské a vzdělávací akce pro veřejnost, výzkum v oblasti věd o Zemi. Geopark Český ráj dbá především na rozvoj geoturismu, jenţ podporuje zejména místní ekonomiku. Jedná se o moderní šetrnou formu cestovního ruchu, která podporuje vzdělanost v oblasti geologie a ekologie. Geoturismus doslova vyuţívá a interpretuje geologické hodnoty krajiny pro cestovní ruch. (5) Kaţdoročně jsou zde pořádány vzdělávací a kulturní programy se zaměřením zejména na témata týkajících se místních skalních měst, drahých kamenů a jejich zpracování, historii regionu nebo lidové architektury. Jsou zde zřizovány naučné a poznávací stezky, které jsou atraktivní pro turisty. Činnost geoparku Český ráj v rámci prestiţní Sítě evropských geoparků představuje velkou příleţitost pro udrţitelný rozvoj tohoto území. (6) Obrázek 6 Mapa území národního geoparku Český ráj (zdroj: (7)) 29

Obrázek 7 Míra překrytí geoparku chráněnou částí v Českém ráji (zdroj: (8)) 30

6 HODNOCENÍ GEOGRAFICKÉHO POTENCIÁLU PRO CESTOVNÍ RUCH ZPRACOVÁVANÉHO ÚZEMÍ PODLE A. HETTNERA Alfréd Hettner (* 1859, 1941) byl německý geograf, který v Sasku publikoval své teorie o chorologii, neboli o příčinných vztazích mezi zeměpisnými úkazy uvnitř zeměpisného regionu. Jeho chorologické členění je uspořádáno do logické řady, v níţ na sebe navazují jednotlivé sféry podle toho, jak za sebou vznikaly v čase a vyvíjely se ze sebe navzájem. Hodnocení je rozděleno do dvou částí, na fyzicko-geografickou a socio-ekonomickou část. Tyto části Hettner dále dělí na jednotlivé sféry. 6.1 Fyzicko-geografická sféra Kapitola fyzicko-geografická sféra se věnuje území CHKO Český ráj. Vznik přírodních předpokladů a geologická minulost jsou v této oblasti totiţ velice specifické. 6.1.1 Poloha a rozloha, vnitřní členění Rozloha Chráněné krajinné oblasti Český ráj je 181,5 km 2. Jak jiţ bylo řečeno, region se dělí na 3 oddělené segmenty: největší z nich se nachází mezi Mnichovým Hradištěm, Turnovem a Sobotkou (zahrnuje oblast Muţského a Příhrazských skal, Hruboskalsko a okolí Trosek). Druhá část leţí mezi Turnovem, Malou Skálou a Kozákovem (oblast Maloskalska, Suchých skal a vrchu Kozákova). Třetí část je nejmenší, přibliţně mezi Jičínem a Mladějovem (spadá sem oblast Prachovských skal). Tabulka 2 Popis jednotlivých segmentů v CHKO Český ráj rozloha [km 2 ] obvod [km] Nejvýznamnější objekty Severní část 34,449 52,35 Sokol, Suché skály, Klokočské skály, Kozákov Centrální část 124,259 61,74 Muţský, Příhrazské skály, Hruboskalsko, Trosky Východní 22,815 26,62 Prachovské skály, Přivýšina část Celkem 181,523 - Zdroj: [10] 31

6.1.2 Geologie Krajina Českého ráje má tři podoby, které vznikly geologickým vývojem. V jiţní části se nachází uloţené horniny české křídové pánve. Severní část regionu tvoří odlišný a geologicky pestrý přechod k horským masivům Krkonoš a Jizerských hor. Ve střední části dominuje oblast kvádrových pískovců se skalními městy a hlubokými kaňony. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jeţ tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Muţský, Káčov, Vyskeř atd.). [11] Georeliéf je zde modelován kvádrovitými pískovci, jeţ jsou proraţeny útvary neovulkanického původu, a dále je členěn údolími vodních toků. Přírodě blízkým hospodařením se zde jiţ od neolitu vyvíjela vyváţená krajina s pestrou mozaikou přirozených lesních, skalních, lučních a mokřadních ekosystémů. Dochovaly se četné památky historického osídlení. (4) Oblast patří mezi geologicky rozmanitá území. V období prvohor byla oblast zasaţena silnými vulkanickými změnami, při nichţ se vytvořily základy pro nejvyšší vrcholy v regionu Kozákov, Tábor, Kozlov a Kopaninu. Na úpatí Kozákova vyvřely horniny, které byly dozníváním sopečné činnosti vyplněny drahými kameny. Dnes je toto místo známým nalezištěm achátů, jaspisů, křišťálů, ametystů, záhněd nebo citrínů. Dlouhá léta poté omývalo Kozákov mělké moře, z jehoţ dna poté vlivem eroze a přírodních jevů vznikly všudypřítomné pískovcové skály. Nejvýznamnějším prvkem jsou však druhohorní kvádrové pískovce místy proniknuté terciérními vulkanity. Zvětráváním a odnosem těchto pískovců vznikla překrásná skalní města tvořená skalními věţemi a pilíři, jeţ oddělují soutěsky. Ze třetihor pocházejí také relikty fluviálních štěrkopísků a sopečné čedičové výlevy Trosky, Muţský, ze čtvrtohor uloţeniny fluviálních sedimentů, relikty spraší, suťových plášťů a smíšených svahovin. Pískovcový georeliéf je na území České tabule unikátem. (4) 6.1.3 Geomorfologie Podle regionálně-geomorfologického členění ČR náleţí CHKO Český ráj k sestavě Česká tabule, k podsestavě Severočeské tabule, k celku Jičínská pahorkatina. Severovýchodní okraj území patří ke Krkonošsko-jesenické soustavě, celku Ještědsko-kozákovský hřbet. [12] 32

Současná podoba reliéfu vznikla dlouhodobým působením vnitřních a vnějších geologických sil. Krajinu dotvářel člověk lesním, zemědělským a rybníkářským hospodářstvím a architekturou. Krajina Českého ráje je tedy krajinou kulturní. (6) Tabulka 3 Přehled geomorfologických jednotek v CHKO Český ráj Provincie: Česká vysočina Oblast: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatina Okrsek: Prachovská pahorkatina, Vyskeřská vrchovina, Turnovská stupňovina, Rovenská brázda, Libuňská brázda, Mnichovohradištská kotlina, Mladoboleslavská kotlina, Českodubská pahorkatina, Jičínská kotlina, Markvartická pahorkatina Subprovincie: Krkonošsko-jesenická soustava Oblast: Krkonošská podsoustava Celek: Ještědsko-kozákovský hřbet Podcelek: Kozákovský hřbet, Ještědský hřbet Okrsek: Komárovský hřbet Zdroj: [12] Bohatství různých geomorfologických tvarů a hodnotné biotické sloţky dávají Českému ráji velmi vysokou estetickou i vědeckou hodnotu. 6.1.4 Klima Území Českého ráje leţí ve dvou klimatických oblastech - chladné a mírně teplé. Chladná oblast se rozprostírá v okolí Kozákova. Léto je zde velmi krátké aţ krátké, mírně chladné, vlhké aţ velmi vlhké. Přechodné období je charakterizováno jako dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Naopak zima bývá velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá oblast zaujímá největší část území. Léto je zde dlouhé, teplé aţ mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je zde krátká, mírně teplá a velmi suchá. Sněhová pokrývka má krátké trvání. [12] Průměrná teplota ledna jako nejchladnějšího měsíce roku je 2,0 aţ 3,0 C, průměrná teplota července jako naopak nejteplejšího měsíce činí 17 aţ 18 C. [13] 33

Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 aţ 8 C. V průběhu roku se průměrně objevuje 110 140 dnů se sráţkovým úhrnem nad 1,0 mm a 20 30 dnů se sráţkovým úhrnem nad 10,0 mm. Průměrný roční úhrn sráţek je 550 aţ 650 mm. [12] Letní turistická sezóna začíná na přelomu dubna a května a končí v září. V těchto měsících zaţívá Český ráj největší návštěvnost za celý rok. Letní sezóna značně dominuje nad zimní a to z důvodu nabídky svých aktivit jako jsou pěší turistika, cykloturistika, koupání a vodní sporty v místních umělých i přírodních nádrţích. Dalšími aktivitami v letní sezóně jsou venkovská turistika nebo návštěva kulturních akcí. Zimní sezóna trvá od prosince do února. Turisté vyuţívají místní sjezdovky a lyţařská střediska pro snowboarding, sjezdové nebo běţecké lyţování. Podmínky jsou však kvůli nadmořské výšce omezeny, proto místní obyvatelé častěji vyuţívají sluţeb nedalekých Jizerských hor nebo Krkonoš. 6.1.5 Vodstvo Zkoumaná oblast leţí v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jiţních svahů Prachovských skal v dílčím povodí Cidliny. [12] V regionu se nachází spoustu drobných toků jako například Ţehrovka (pramení v západní části Prachovských skal), Stebenka (pramenící pod Kozákovem v nadmořské výšce 510 m) nebo Libuňka (pramenící u Kněţice v nadmořské výšce 340 m). (9) Nemají však pro cestovní ruch zvláštní význam. Hlavním a stěţejním vodním tokem v této oblasti je řeka Jizera. Historie se váţe aţ k časům před 7 tisíci lety, kdy na jejich březích začaly vznikat osady, pole a pastviny. Do té doby tudy pouze procházeli pastevci se svými zvířaty. Dnes je Jizera jedním z významných turistických atraktorů v Českém ráji. Pramení v Jizerských horách na úpatí hory Smrk (1124 m. n. m.). Pro dobrou splavnost a pravidelný průtok je oblíbeným místem pro vodní sporty a rekreaci. Protéká severní částí CHKO z Malé Skály (260 m. n. m.) do Dolánek u Turnova (247 m. n. m.). U Malé Skály má Jizera dva pravobřeţní přítoky: Vranský a Frýdštejnský potok. Z levobřeţních jsou významné bezejmenný potok pramenící pod Michovkou, druhý pramenící pod Loučkami a ústící do Jizery v osadě Betlém. [12] Charakteristickým znakem Jizery je výskyt několika povodňových průtoků během roku. Zpravidla při jarním tání, ale i v ostatních ročních obdobích, coţ je způsobeno vysokými 34

sráţkami v horských oblastech povodí. (9) To způsobuje téměř kaţdoroční povodně v oblasti Rakous, Dolánek a okolí řeky Jizery v Turnově. Povodně přicházejí brzy na jaře, tudíţ nemají negativní vliv na vodní turistiku v těchto oblastech. Obrázek 8 Průtok řeky Jizery oblastí Českého ráje (zdroj: [14], vlastní úprava) Na sledovaném území se nachází mnoţství rybníků, které se také staly turistickým cílem. Vyuţívají se k rekreaci i přes to, ţe kvalita vody není vyhovující během celé letní sezóny. Rybníky jsou vyuţívány především pro hospodářské účely, jako je chov ryb. Jejich koncentrace je nejhustší v centrální a východní části CHKO. Nachází se jich zde více jak 40. Rozlohou největší rybník je Ţabakor, který leţí mezi městy Mnichovo Hradiště a Turnov. Dalšími rybníky v centrální části území jsou Komárovský, Štejferna, Baţantník a rybníky v údolích pod Troskami Věţičký, Nebákov a Vidlák. Ve východní části CHKO se nachází rybník Pařez a soustava Jinolických rybníků. Spolu s vysokými skalami vytváří rybníky harmonický celek a působí klidným dojmem. V zimě nezamrzají, a proto se stávají útočištěm pro přeţití stěhovavých ptáků ze severu. 35

Obrázek 9 Rozmístění rybníků v centrální a východní části CHKO (zdroj: (5)) 6.1.6 Půdy Na území CHKO Český ráj lze rozlišit celkem 5 oblastí tvorby půd. Jsou to plochy výskytu kvádrových pískovců a jejich zvětralin na plošinách a strukturních terasách. Byly dlouho vystaveny plošné erozi a jsou k ní stále náchylné. Druhými jsou plochy výskytu drťových sprašových hlín, převážně odvápnělých. Vznikly zde nejúrodnější půdy, především hnědozemě. Třetí oblastí jsou relikty starých říčních teras s kamenitými hnědými půdami. Čtvrtým případem jsou na plochách svahovin a sutí kvádrových pískovců hnědé půdy podzolované a tzv. svažité půdy. V místech, postižených sesuvy se vyskytují pseudogleje. Pátými jsou plochy v údolích na nivních uloženinách, které vydatně zvlhčuje podzemní voda. Především se tu vyskytují gleje a gleje zrašelinělé či rašelinné, často i překryté. Půdy lesního půdního fondu jsou převážně živinami chudé, málo produktivní, propustné písčité, které převažují nad hlinitějšími půdami na drťových sprašových hlínách. [15] Pedosféra jako taková nemá na cestovní ruch přímý vliv, ale pouze zprostředkovaný. 36

6.1.7 Biota Díky geomorfologické členitosti a výrazné povrchové mnohotvárnosti zůstaly na území skalních měst zachovány původní biotopy přirozených lesních společenstev, mokřadních luk, rašelinišť a slatinišť, přirozené břehové porosty rybníků a potoků, stepní vegetace a mezofilních luk. Tyto biotopy jsou významnými zdroji biodiverzity pro okolní krajinu. V důsledku vysoké rozmanitosti biotopů na území Českého ráje roste téměř 1000 druhů vyšších rostlin. Podobně jako rostliny, tak i zvířectvo je odrazem členitosti a různorodosti přírodních poměrů území. Celkový počet druhů, který je současnosti odhadován na 30 000 druhů, velmi významně ovlivňuje přítomnost rozsáhlých vodních a mokřadních biotopů. [10] Na faunu a flóru má cestovní ruch negativní dopady. Ačkoliv bývá v chráněných oblastech největším zdrojem příjmů, bývá také největším činitelem nevratného procesu ničení vegetace a půd. Flóra Český ráj je destinací, ve které se vyskytují různá rostlinná společenství. Skalní města jsou zde hlavními činiteli, které vytvářejí specifické ekosystémy. Přímo na skalách rostou lišejníky a mechy, vytvářející na skalách typický ţlutý povlak. Ve vlhkých roklinách pískovcových měst se vyskytují kapradiny plavuň vidlačka, ţebrovice různolistá, čípek objímavý nebo hasivka orličí. Významnou roli zde hrají i mykologická společenstva. Na suchých a slunných částech skalních měst se vyskytují aromatické byliny jako mateřídouška, dobromysl, vřes obecný, brusinka obecná, vrbka úzkolistá či tráva metlička křivolaká. Druhým nejrozšířenějším ekosystémem jsou bučiny a doubravy. Tato lesní společenstva jsou polopřirozeného aţ přirozeného charakteru. Velké lesní komplexy se vyskytují např. v Ţehrovském lese, na Hruboskalsku, Maloskalsku či Kozákově. Bučiny mají velmi pestrý bylinný podrost, ve kterém nalezneme sasanky většiny našich druhů, jaterník podléšku, kyčelnici devítilistou, dymnivku dutou a další. Jsou zde rozsáhlá společenstva borovice, z listnatých stromů se zde vyskytují buky, duby a habry. Borové lesy mohou být doplněné např. břízou a modřínem. Dalším významným ekosystémem jsou vodní toky, rybníky a vlhké louky. Také rašeliniště jsou v Českém ráji na mnoha místech. Najdeme je v Ţehrovském lese, 37

v údolích pod Troskami nebo v údolí Plakánek pod hradem Kost. Zde roste přeslička největší (dosahující výšky aţ 2 m), upolín nejvyšší, stulík ţlutý, rosnatka okrouhlolistá, ţebratka bahenní či bledule jarní. Podél potoků je k vidění kosatec ţlutý, na vlhkých loukách rostou české orchideje vstavače či ďáblík bahenní. Na teplých vápnitých podkladech roste lecha jarní, medovník velkokvětý, lilie zlatohlávek, ladoňka dvoulistá, dymnivka dutá a další. (5) Na zkoumaném území se nachází téměř 400 chráněných památných stromů. Jedná se především o staleté aţ tisícileté lípy a duby. Nejznámějším památným stromem bývala v minulosti Semtinská lípa nedaleko hradu Kost, která byla však v roce 2000 rozlámána vichřicí a zbylo z ní pouze torzo. Dnes největší lípou je Boseňská lípa, nacházející se pod hradem Valečov. Dalšími známými stromy jsou tisícileté Pekařovy lípy na Hrubém Rohozci, či Tatobitská lípa. V krajině je však zřejmý úbytek a dokonce i vymizení některých druhů rostlin a to převáţně z důvodu zásahu člověka. Tím se tyto rostliny stávají vzácnějšími a jsou proto chráněné. Fauna Na zkoumaném území je pestrá fauna, a to díky více odlišným biotopům, které se na území vyskytují. Jsou zde horské i teplomilné druhy. Nejpočetněji zastoupené jsou skupiny ptáků a savců. Z ptáků zde hnízdí čáp černý, čáp bílý, včelojed lesní, orel mořský, výr velký, ledňáček říční, lelek lesní, lejsek černohlavý nebo poštolka obecná. Ze savců je to: vrápenec malý, netopýr severní či kuna skalní. Ze vzácnějších savců zde ţije plšík lískový nebo myšice lesní. Dalšími rozšířenými druhy jsou motýli (otakárek fenyklový) a další hmyz (cvrčci, sarančata) a plazi (ještěrky, zmije obecná). Podél vodních toků a v jejich ekosystémech se vyskytují tito ţivočichové: rak říční, škeble rybničná, lipan podhorní, čolek horský, rosnička zelená, uţovka obojková, labuť velká, volavka popelavá, ledňáček říční, myška drobná. V čistých vodách se vyskytují raci a mloci. Fauna Českého ráje se však během let mění. V 50. letech 20. století vymizel například sokol stěhovavý a vydra říční. Výrazně se sníţila početnost populace kavky obecné i vodních a mokřadních ptáků. Naopak v 70. letech 20. století se objevil čáp černý a krkavec. 38

6.1.8 Přírodní zajímavosti Přírodní zajímavosti jsou v Českém ráji jedním z hlavních turistických lákadel. Region nabízí unikátní přírodní památky v podobě pískovcových skalních měst, jeskyní, skalních bran, vyhlídek a jiných pískovcových útvarů. Mezi nejznámější skalní města a jeskyně patří: Přírodní rezervace Prachovské skály, jeţ je jednou z nejstarších přírodních rezervací v České republice. Nachází se ve východní části CHKO. Pro návštěvníky je zde zřízen velký a malý okruh, jeţ spojuje nejzajímavější místa a vyhlídky. Přírodní rezervace Hruboskalské skalní město, která se nachází mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála v centrální části CHKO. Ukrývá rozsáhlou pískovcovou plošinu v nadmořské výšce 400 m. Skalnímu městu dominuje více jak 400 skalních věţí dosahujících výšek aţ 55 metrů. Nachází se zde pověstný Skalák (v pomyslném trojúhelníku mezi Hrubou Skálou, Turnovem a Sedmihorkami), jeţ je vyhlášenou horolezeckou oblastí. Přírodní rezervace Klokočské skály, kterou nalezneme v severní části CHKO. Dělí se na dvě části, Betlémské a Klokočské skály. Skalní oblast je tvořena prvohorními pískovci o mocnosti aţ 60 metrů. Hojně turisticky vyuţívaná je oblast se souvislými skalními hradbami nad stejnojmennou obcí, Klokočské průchody nebo zbytky skalního hradu Rotštejna. Národní přírodní památka Suché skály, která se tyčí nad lesy nedaleko Malé Skály v severní části CHKO. Ostrý skalní hřeben z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad okolí. Oblast je vyuţívána především pro horolezectví, a to i v deštivém počasí. Právě pevnost zdejšího pískovce dovoluje lezení i za mokra, aniţ by se skalní útvary poškodily. Bozkovské dolomitové jeskyně na Semilsku, jeţ jsou oblíbeným turistickým cílem návštěvníků Krkonoš a to i za nepříznivého počasí. Jejich délka je 1100 metrů, coţ znamená, ţe jsou největším jeskynním systémem v severní části Čech. Velkou výhodou je dostupnost po celý rok a za kaţdého počasí. K vidění jsou různé krasové útvary, které vznikaly postupným rozpouštěním vápnitého dolomitu od začátku prvohor. 39

6.2 Socio-ekonomická sféra Kapitola socio-ekonomická sféra se věnuje území přilehlému k CHKO Český ráj, se kterou tvoří jednotný region. Cílem této kapitoly je vytvořit charakteristiku socioekonomických poměrů v daném regionu a najít jejich návaznost na cestovní ruch, popřípadě na jeho rozvoj. Charakter jednotlivých částí této sféry se odlišuje od fyzickogeografických v tom, ţe byly vytvořeny činností člověka. Liší se také uspořádáním. Zatímco přírodní charakteristiky jsou rozmístěny převáţně plošně, v této kapitole se budeme zabývat bodovým rozmístěním jednotlivých památek. 6.2.1 Obyvatelstvo Turistický region zahrnuje 170 měst a obcí. V chráněné části ţije trvale cca 8 000 obyvatel. Převáţná část obyvatel ţije na venkově. [10] Personál ve sluţbách je návštěvníky hodnocen celkově dobře, avšak jisté jsou nedostatky v jazykové vybavenosti obsluhujícího personálu v ubytovacích a stravovacích zařízeních. Častým problémem také bývá, ţe majitel takového zařízení není současně jeho provozovatelem, tudíţ jediným jeho cílem jsou zisky na úkor kvality. 6.2.2 Sídla Města Kaţdé město v regionu má k cestovnímu ruchu odlišný přístup. Za centrum oblasti je obecně povaţován Turnov. Nachází v turistickém regionu Český ráj, avšak nikoliv v chráněné části. Leţí přímo mezi severní a centrální částí CHKO. Je však povaţováno za správní, ekonomické i kulturní centrum regionu. Bývá označováno za srdce Českého ráje, bránu do Českého ráje nebo město drahých kamenů. Rozkládá po obou březích řeky Jizery a bylo zaloţeno ve 13. století. Hlavními turistickými zajímavostmi v Turnově jsou místní kostely (dominantou města je věţ kostela Narození Panny Marie), ţidovská synagoga, Muzeum Českého ráje a oblastní galerie. Město Turnov velice podporuje cestovní ruch a je hlavním tahounem, který financuje činnosti v této sféře v celém regionu. Je členem neziskové organizace 40