Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období

Transkript

1 Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období Oznámení koncepce zpracované na základě 10c zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem podle přílohy č. 7 k zákonu 100/2001Sb. v platném znění Oznamovatel/žadatel: Vypracoval: Olomoucký kraj, Jeremenkova 40a, Olomouc Mgr. Radek Galousek, ARC Mikulov s.r.o., Náměstí 30, Mikulov Olomouc, 2013, 2014

2 OBSAH: A. ÚDAJE O PŘEKLADATELI 4 A.1 NÁZEV ORGANIZACE 4 A.2 IČ 4 A.3 SÍDLO 4 A.4 JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ, TELEFON A OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE 4 B. ÚDAJE O KONCEPCI 5 B.1 NÁZEV 5 B.2 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ OSNOVA 5 B.3 CHARAKTER 6 B.4 ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ 7 B.5 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ 7 B.6 HLAVNÍ CÍLE 8 B.7 PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ 10 B.8 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY 10 B.9 PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ 11 B.10 NÁVRHOVÉ OBDOBÍ 11 B.11 ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ 11 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 12 C.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ 12 C.2 VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY 17 C.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 17 C.4 STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 27 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ 29 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 32 E.1 VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY 32

3 E.2 MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE 32 E.3 DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 32 E.4 STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE 45I ODST. 1 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. 32 F. PŘÍLOHY 34 F.1 ZDROJE A PODKLADY 34 F.2 POUŽITÉ ZKRATKY 34 F.3 SEZNAM OBCÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 35 F.4 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY OLOMOUCKÉHO KRAJE 40 F.5 VÝVOJ EMISÍ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 41 F.6 KVALITA OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 41 F.7 DETAILNÍ STRUKTURA VYUŽITÍ ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE 42 F.8 PROVINCIE A BIOREGIONY OLOMOUCKÉHO KRAJE 43 F.9 ZCHÚ A LOKALITY NATURA F.10 STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE 45I ODST. 1 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 218/2004 SB. 44 Oznámení koncepce 3

4 A. ÚDAJE O PŘEKLADATELI A.1 Název organizace Olomoucký kraj Jeremenkova 40a Olomouc A.2 IČ A.3 Sídlo Olomoucký kraj Jeremenkova 40a Olomouc A.4 Jméno, příjmení, bydliště, telefon a oprávněného zástupce předkladatele Zastupuje: Statutární zástupce: Ing. Jiří Rozbořil Hejtman Olomouckého kraje Kontaktní pracovník: Projektový pracovník, oddělení cestovního ruchu, kancelář hejtmana Bc. Tomáš Vysloužil Jeremenkova 40a, Olomouc Telefon: t.vyslouzil@kr-olomoucky.cz Přímý nadřízený: Vedoucí oddělení cestovního ruchu, kancelář hejtmana Alena Křetínská Jeremenkova 40a, Olomouc Telefon: a.kretinska@kr-olomoucky.cz Oznámení koncepce 4

5 B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1 Název Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období s výhledem do roku 2016) B.2 Obsahové zaměření osnova PRCR OK na období je koncepčním dokumentem Olomouckého kraje pro oblast rozvoje cestovního ruchu, který navazuje a rozvíjí předchozí PRCR OK zpracovaný na období (s výhledem do roku 2016). Hlavním cílem zpracování aktualizované podoby Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje je vyhodnotit současný stav cestovního ruchu na území kraje a na základě dřívějších strategických opatření a aktivit definovat návazné kroky v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Aktualizovaný PRCR OK je zpracován pro území Olomouckého kraje v detailu pro jeho základní turistické destinace turistický region Střední Morava a turistický region Jeseníky. Předkládaný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období koncepčně navazuje na aktuálně platný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (s výhledem do roku 2016). Jeho analytická data, hodnocení a návrhové kroky byly využity pro sledování důležitých trendů a střednědobých změn, které se v posledním období v oblasti vývoje cestovního ruchu Olomouckého kraje udály. Z hlediska návrhu turistických trendů a opatření, které by měly být uplatňovány při rozvoji cestovního ruchu v Olomouckém kraji PRCR OK přímo navazuje na předchozí koncepci, vychází z jejich základních priorit a tyto dále rozvíjí. Veškerá navrhovaná opatření akcentují nejen důležitost rozvoje cestovního ruchu pro prosperitu místního obyvatelstva, ale také striktně respektují trendy trvale udržitelného turismu a mnohá opatření rozvojové priority staví na kulturních a přírodních hodnotách, kterými velká část kraje disponuje. Celá koncepce je postavena na respektování přírodních hodnot, které se snaží citlivě zapojit do pestré mozaiky turistické nabídky Olomouckého kraje. Dalším základním přístupem použitým v koncepci při definování budoucích rozvojových aktivit je snaha o využití místních kapacit a zdrojů a zapojení místního obyvatelstva do procesu šetrného rozvoje cestovního ruchu. Do zpracování PRCR OK byly formou pracovních skupin, seminářů a konzultací zapojeny všechny dotčené složky, orgány a organizace, které na území Olomouckého kraje působí, a to v oblasti státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, dobrovolných sdružení, zástupců ochrany přírody atd. Aktualizovaný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období je obsahově rozčleněn na 3 základní části: 1. Analytická část 2. Návrhová část 3. Akční plán Oznámení koncepce 5

6 Detailní členění jednotlivých částí: 1. Analytická část 1.1. Zadání projektu 1.2. Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu 1.3. Základní socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 1.4. Základní vývojové tendence 1.5. Území v jiných strategiích 1.6. Cestovní ruch analýza turistické nabídky 1.7. Cestovní ruch analýza poptávky 1.8. Destinační management a marketing 1.9. Analýza konkurence Souhrnné vyhodnocení Akčního plánu PRCR (s výhledem do roku 2016) Syntéza Přílohy 2. Návrhová část 2.1. Úvod 2.2. Vize rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje 2.3. Návrh řešení hlavních problémů rozvoje území Formulace hlavních rozvojových priorit a opatření Rozvojová priorita 1. Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu rozvoj základní a turistické infrastruktury Rozvojová priorita 2. Tvorba konkurenceschopných produktů, marketing destinace, budování značky Rozvojová priorita 3. Rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb, lidské zdroje Rozvojová priorita 4. Vnější vztahy, politika CR, bezpečnost destinace 2.4. Návrh organizace cestovního ruchu v Olomouckém kraji 2.5. Přílohy 3. Akční plán 3.1. Úvod 3.2. Akční plán na období s výhledem do roku Projektové záměry akčního plánu realizované Olomouckým krajem Projektové záměry akčního plánu realizované sdružením Střední Morava SCR Projektové záměry akčního plánu realizované sdružením Jeseníky SCR 3.3. Přílohy B.3 Charakter Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období je zpracováván jako aktualizovaný koncepční oborový dokument, který kontinuálně navazuje a rozvíjí priority a cíle PRCR OK pro období (s výhledem do roku 2016). PRCR OK na období bude sloužit k další podpoře rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu na území Olomouckého kraje. PRCR OK stanoví obecný rámec pro aktivity v oblasti cestovního ruchu vzhledem k určeným prioritám a cílům koncepce. PRCR OK slouží jako podklad pro koncepční rozhodování na úrovni Olomouckého kraje a jeho dvou základních turistických regionů Střední Morava a Jeseníky. Oznámení koncepce 6

7 B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení Zpracování aktualizovaného PRCR OK je důležitou podmínkou pro koncepční, systémové a kontinuální pokračování udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje v období Jedná se o dokument potřebný pro řízení CR jak z úrovně kraje, tak z úrovně jednotlivých turistických regionů, oblastí a lokalit na území Olomouckého kraje. Na základě hlavních priorit a opatření stanovených v PRCR OK bude také průběžně realizována systémová podpora rozvojových projektů a aktivit v oblasti cestovního ruchu na území kraje. Jedním z významných důvodů pořízení PRCR OK je také zjištění reálného stavu a vývoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje oproti minulému plánovacímu období a také vyhodnocení efektivity a úspěšnosti aktivit definovaných v předchozím PRCR OK. B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení Základní principy a postupy řešení aktualizovaného PRCR OK na období vycházejí z obecně platných metodik pro realizaci obdobných koncepčních dokumentů. Respektují současné rozvojové dokumenty na úrovní regionů, kraje i dokumenty celonárodní, jako jsou například: o Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období o Marketingová koncepce ČR na období o Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje o Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled do roku 2016) o Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled do roku 2016) Základním principem PRCR OK je zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu jako důsledku dosažení rovnováhy mezi ekonomickým, sociokulturním, environmentálním a regionálním rozvojem. Metodika zpracování aktualizovaného PRCR OK vychází z požadavků zadavatele definovaných v rámci zadávacího řízení a dále je odrazem dlouholetých zkušeností řešitele - Agentury pro rozvoj cestovního ruchu ARC Mikulov s.r.o. se zpracováním obdobných strategických dokumentů. Hlavním metodickým principem je využití maximálního množství aktuálních a především relevantních dat pro správné vyhotovení a následné vyhodnocení situační analýzy destinace, zhodnocení všech důležitých vazeb v rámci i vně destinace, promítnutí zásadních strategických dokumentů nižších i vyšších územních celků a vyhodnocení národních i celosvětových vývojových trendů do společně vytvářené vize hlavních směrů rozvoje i následné realizace konkrétních aktivit a projektových záměrů destinace. Za zcela zásadní metodický přístup při zpracování PRCR OK je považována široká aktivní spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu Olomouckého kraje a jejich přímá účast na tvorbě jednotlivých výstupů, a to prostřednictvím připomínkovacích řízení, diskusních fór a pracovních a fokusních skupin. Etapy řešení: 1. Vytvoření realizačního týmu 2. Vytvoření pracovních týmů a skupin 3. Navázání spolupráce se subjekty cestovního ruchu na území Olomouckého kraje 4. Sběr dat ve spolupráce se subjekty v regionu 5. Zpracování pracovních verzí výstupů (Analýza, Návrhová část, Akční plán) 6. Připomínkovací proces 7. Finální zpracování výstupů 8. Schvalovací proces Oznámení koncepce 7

8 B.6 Hlavní cíle Hlavním cílem zpracování aktualizované podoby Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje je na základě vyhodnocení současného stavu cestovního ruchu na území kraje, analýzy trendů a potřeb místního prostředí vytvořit takovou koncepci rozvoje cestovního ruchu, která akcentuje nejen důležitost rozvoje cestovního ruchu pro prosperitu místního obyvatelstva, ale také striktně respektuje trendy trvale udržitelného turismu a mnohá opatření rozvojové priority staví na kulturních a přírodních hodnotách, kterými velká část kraje disponuje. Celá koncepce je postavena na respektování přírodních hodnot, které se snaží citlivě zapojit do pestré mozaiky turistické nabídky Olomouckého kraje. Hlavní cíle, opatření a směry rozvoje přímo navazují a dále převážně rozvíjejí aktivity a cíle definované již v PRCR OK na období s výhledem do roku Dalším základních cílem navržených aktivit a opatření je snaha o využití místních kapacit a zdrojů a zapojení místního obyvatelstva do procesu šetrného rozvoje cestovního ruchu. Základní vize rozvoje, definování cílů a formulace problémových oblastí cestovního ruchu Olomouckého kraje a jeho dvou přirozených turistických regionů Střední Morava a Jeseníky musí v co největší míře akceptovat současné možnosti destinace, potenciál její nabídky i poptávky a musí vycházet z obecných trendů rozvoje cestovního ruchu i aktuální pozice Olomouckého kraje na národním i mezinárodním turistickém trhu. Kromě těchto základních parametrů musí vize i strategie rozvoje také v co největší míře zohledňovat požadavky hlavních zainteresovaných subjektů CR destinace a reflektovat názory a zkušenosti co nejširšího spektra aktérů CR, kteří cestovní ruch v destinaci prakticky realizují, nebo pro jeho rozvoj připravují podmínky. Ve vztahu k zachování hlavních směrů strategického rozvoje destinace musí Program rozvoje CR Olomouckého kraje také akceptovat již přijaté návazné rozvojové priority a opatření vyšších územních celků, především pak výstupy strategických a programových dokumentů na úrovni národní. Pro stanovení strategické vize a klíčových okruhů rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje byla využita následující základní východiska: a) hlavní silné a slabé stránky destinace b) návaznost na důležité strategické a programové dokumenty c) vyhodnocení národních i světových trendů cestovního ruchu d) vyhodnocení požadavků a námětů odborné veřejnosti destinace Vzhledem k tomu, že Olomoucký kraj má obecně dlouhodobě nižší ekonomickou sílu, vysokou nezaměstnanost a celkové problémy v oblasti sociálně-demografické, je rozvoj cestovního ruchu jedním z důležitých hospodářských odvětví kraje, které má potenciál se dále rozvíjet a které by mohlo v budoucnu výrazně pomoci dosáhnout trvale udržitelný rozvoj a ekonomickou i sociální stabilitu celé oblasti. Stanovení správné strategické vize, cílů a oblastí rozvoje cestovního ruchu je tak potřebné nejen pro rozvoj vlastního odvětví cestovního ruchu, ale v případě Olomouckého kraje je nezbytné také pro celkový hospodářský rozvoj a stabilitu regionu. Jeho role je zejména v některých hospodářsky zaostalých oblastech (např. Černá Voda, Zlatohorsko, ) klíčová. Základní strategickou vizi a globální cíl rozvoje CR Olomouckého kraje by proto bylo možné shrnout do následující definice, která charakterizuje oblast cestovního ruchu Olomouckého kraje jako jeden z významných a trvalých zdrojů prosperity regionu. Oznámení koncepce 8

9 Strategická vize cestovního ruchu navrhovaná v PRCR OK pro období představuje Olomoucký kraj jako destinaci: a) respektující rozvoj cestovního ruchu na základě trvale udržitelných principů rozvoje a zachování všech významných přírodních a kulturních hodnot krajiny b) preferující rozvoj cestovního ruchu na základě místních aktivit a místních kapacit c) dobře turisticky dostupnou, s kvalitní sítí dopravní infrastruktury d) efektivně využívající celé portfolio svého širokého přirozeného potenciálu a svého dobrého image e) atraktivní pro různé cílové skupiny a zdrojové trhy v rámci DCR i příjezdového CR f) nabízející konkurenceschopné a kvalitní produkty a služby odpovídající současným trendům a požadavkům cestovního ruchu g) efektivně marketingově i destinačně řízenou na úrovni kraje, turistických regionů a lokalit h) široce kooperujících subjektů cestovního ruchu i) otevřenou vůči spolupráci s dalšími destinacemi j) bezpečnou pro tuzemské i zahraniční návštěvníky k) nabízející potřebné pracovní příležitosti zejména v oblastech ekonomicky slabých Důležitým předpokladem splnění strategické vize cestovního ruchu Olomouckého kraje je zvýšení konkurenceschopnosti destinace v těchto hlavních faktorech 1 : 1. kvalita nabídky 2. lidské zdroje 3. destinační management a marketing Úspěšnost budování strategické vize by měla být měřena prostřednictvím kvantitativních indikátorů, které jsou zatím v obecné rovině definovány následovně: a) zvýšení celkové návštěvnosti destinace b) zvýšení počtu přenocování v HUZ c) prodloužení délky pobytu d) zvýšení počtu opakování návštěvy destinace e) zvýšení útraty při pobytu v destinaci f) zvýšení počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu a doprovodných službách g) zvýšení konkurenceschopnosti destinace v rámci ČR h) zvýšení příjmů z cestovního ruchu (spotřeba cestovního ruchu) dle přepočtu ze satelitního účtu CR pro Olomoucký kraj Na základě stanovení strategické vize a vyhodnocení současného stavu cestovního ruchu destinace ve všech strategických oblastech a dále ve vazbě na národní strategie rozvoje cestovního ruchu byly pro Olomoucký kraj na období definovány jako stěžejní tyto hlavní rozvojové priority a opatření. 1 Hlavní faktory konkurenceschopnosti destinace byly definovány v Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období Oznámení koncepce 9

10 Rozvojová priorita 1: Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu rozvoj základní a turistické infrastruktury Opatření 1.1.: Zkvalitnění dopravní infrastruktury a dopravní dostupnosti destinace Opatření 1.2.: Budování a rozvoj turistických cílů ve vazbě na potenciál a hlavní produkty destinace Opatření 1.3.: Rozvoj a zvyšování kvality turistické infrastruktury a služeb Opatření 1.4.: Budování a revitalizace komplexních středisek cestovního ruchu Rozvojová priorita 2: Tvorba konkurenceschopných produktů, marketing destinace, budování značky Opatření 2.1.: Vývoj a zkvalitnění nabídky konkurenceschopných témat a produktů destinace Opatření 2.2.: Realizace efektivních marketingových aktivit destinace, podpora prodeje, prodej produktů Opatření 2.3.: Tvorba koncepcí a strategií, zajištění marketingových informací (statistika, průzkumy,...) Rozvojová priorita 3: Rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb, lidské zdroje Opatření 3.1.: Rozvoj destinačního řízení na území destinace, spolupráce, síťování Opatření 3.2.: Rozvoj kvality lidských zdrojů, podpora vzdělávání pracovníků CR Opatření 3.3.: Podpora zvyšování kvality a standardizace služeb Rozvojová priorita 4: Vnější vztahy, politika cestovního ruchu, bezpečnost destinace Opatření 4.1.: Zkvalitnění spolupráce vně destinace, členství v organizacích, politika CR Opatření 4.2.: Budování Olomouckého kraje jako bezpečné destinace Opatření 4.3.: Podpora činnosti organizací a aktivit s pozitivním vlivem na cestovní ruch Jednotlivé výše uvedené priority a opatření budou naplňovány konkrétními aktivitami. Jejich obsahová náplň, organizační zajištění a časové rozložení bude detailně specifikováno v třetí části Programu rozvoje Olomouckého kraje Akční plán. B.7 Přehled uvažovaných variant řešení PRCR OK není zpracován variantně. B.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry PRCR OK je vytvářen na základě a v souladu s těmito strategickými dokumenty: o Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období o Marketingová koncepce ČR na období o Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje o Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled do roku 2016) o Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled do roku 2016) Oznámení koncepce 10

11 o o o Regionální operační program NUTS II Střední Morava Integrovaný operační plán Program obnovy venkova Z navržených cílů, směrů a aktivit rozvoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje nevyplývá, že by mělo docházet ke kumulaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry. Spíše naopak spousta navržených opatření reguluje a usměrňuje aktivity a pohyb turistů tak, aby nedocházelo k negativním vlivům vůči krajině, přírodě a životnímu prostřední. Mnohá opatření dále vytvářejí takové podmínky, které vliv cestovního ruchu na okolní životní prostředí omezují na minimum. Vše s cílem podpory trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Olomouckého kraje. B.9 Předpokládaný termín dokončení Všechny analytické a návrhové dokumenty PRCR OK byly dokončeny v průběhu roku Finální schválení PRCR OK je po absolvování procesu SEA plánováno v roce B.10 Návrhové období Návrhová část PRCR OK je zpracována na období Akční plán PRCR OK je zpracován na období (s výhledem do roku 2020). B.11 Způsob schvalování Koncepce zatím prošla velmi širokým připomínkovacím a schvalovacím řízením v rámci tvorby PRCR OK, na kterém se podílely pracovní skupiny, fokusní skupiny, odborná skupina zadavatele, zástupci samosprávy, turistických sdružení, občanských sdružení a iniciativ, orgány ochrany přírody a zástupci podnikatelské sféry. PRCROK prošel také jednáním Rady Olomouckého kraje. Finální schválení bude provedeno Zastupitelstvem Olomouckého kraje po ukončení všech doplňkových řízení a případných dodatečných připomínek. Předpokládaný termín je 2. pololetí roku Oznámení koncepce 11

12 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1 Vymezení dotčeného území Olomoucký kraj se nachází ve střední a severní části Moravy a svojí rozlohou km 2 zabírá přibližně 6,7 % celkové rozlohy České republiky, čímž zaujímá celkově osmé místo mezi jednotlivými kraji. Z hlediska územněsprávního tvoří Olomoucký kraj spolu se Zlínským krajem oblast Střední Moravy (NUTS 2). Vnitřně je pak členěn na pět okresů - Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník. Na území Olomouckého kraje je aktuálně 2 stanoveno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem je na území kraje 398 obcí, z nichž má 30 přiznán statut města. Celkový počet obyvatel 3 kraje k činil Krajským městem je statutární město Olomouc. Většina obyvatel (77 %) je soustředěna na území turistického regionu Střední Morava a 23 % na území TR Jeseníky. Obrázek 1: Kraje a okresy České republiky Zdroj: ČSÚ, 2012 Z hlediska hodnocení krajinného rázu je nutno říci, že Olomoucký kraj je velmi rozmanitý, se severní hornatou a extenzívně obhospodařovanou částí s pohořím Jeseníky a nejvyšší horou Moravy Pradědem (1491 m n. m.) a spíše rovinatou a zemědělsky intenzívně využívanou jižní částí tvořenou úrodným územím Hané. Krajinné a geografické různorodosti Olomouckého kraje odpovídá také rozdělení kraje na dva hlavní turistické regiony Turistický region Střední Morava 4 a Turistický region Jeseníky 5. Prostřednictvím 2 Stav k datu Stav počtu obyvatel k datu byl obyvatel. 4 Turistický region je vymezen okresy: Olomouc, Prostějov, Přerov, část okresu Šumperk (ORP Mohelnicko). 5 Turistický region je vymezen okresy: Šumperk (vyjma ORP Mohelnicko), Jeseník. Oznámení koncepce 12

13 těchto pevně definovaných a samostatně destinačně řízených turistických regionů je v posledních letech zajišťována a prezentována celková turistická a produktová nabídka Olomouckého kraje, a to jak tuzemským, tak zahraničním návštěvníkům. Obrázek 2: Turistické regiony Olomouckého kraje 1. Turistický region Střední Morava Vymezení a dostupnost regionu Turistický region Střední Morava je situován do jižní a střední části Olomouckého kraje a z hlediska administrativního členění je tvořen okresy Olomouc, Prostějov, Přerov a částí okresu Šumperk (ORP Mohelnicko). Region je dále členěn na tzv. turistické lokality, kterých je celkem 12 (Hranicko, Konicko, Lipensko, Litovelsko, Mohelnicko, Olomouc, Olomoucko, Prostějovsko, Přerovsko, Střední Haná, Šternbersko, Uničovsko). Region Střední Morava je velmi dobře dostupný po silnici i železnici, větší část regionu leží prakticky na všech důležitých silničních i železničních koridorech. Poloha ve středu Moravy je velmi příznivá pro rychlou a kvalitní dostupnost jak domácími, tak zahraničními návštěvníky. Krajina a přírodní atraktivity Charakter krajiny TR Střední Morava je definován rovinným až mírně zvlněným reliéfem oblasti Hané (Hornomoravský úval), která následně přechází do zvlněného terénu Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů, Zábřežské a Drahanské vrchoviny. Přes svoji celkově nižší krajinou rozmanitost má TR Střední Morava na svém území velmi cenné, atraktivní a turisty vyhledávané lokality. K základním kamenům přírodního bohatství regionu patří CHKO Litovelské Pomoraví, národní přírodní rezervace (6 NPR), přírodní parky (5 PP), mnohé jeskyně, propasti a další přírodní zajímavosti. Pozn.: Z hlediska vnímání návštěvníka je však nutné brát oblast Jeseníků jako celistvý region, který kromě těchto dvou okresů Olomouckého kraje zahrnuje také další oblasti v kraji Moravskoslezském a Pardubickém. Oznámení koncepce 13

14 Krajina Střední Moravy je poměrně chudá na významnější vodní plochy vhodné pro rozvoj turistických aktivit. Prakticky jedinou, za to však velmi významnou vodní plochou, je vodní nádrž Plumlov poblíž Prostějova. Dalšími vodními plochami jsou rybníky nebo nádrže severně od Olomouce a kolem Tovačova. Jejich využití pro cestovní ruch je však zatím omezené. Přírodně a krajinářsky zajímavým prostorem je také oblast současného vojenského prostoru Libavá, jehož otevření se turistickému a rekreačnímu využití by zcela jistě velmi výrazně zvýšilo celkovou atraktivitu regionu. Hlavní turistické cíle a kulturně-historické atraktivity Z hlediska současné turistické nabídky můžeme TR Střední Morava charakterizovat jako území s poměrně dobrou (i když ne výjimečnou) nabídkou atraktivních historických památek a pamětihodností (hrady, zámky, církevní památky,...), množstvím zajímavých tématických turistických cílů (zoo, muzea,...), technických a vojenských památek, přírodních atraktivit, pěší turistiky a cykloturistiky, sportovních aktivit, zážitkové turistiky, venkovské turistiky, lázeňství a nabídky bohatých tradic a kultury. Celkově jde o region s velmi dobrým potenciálem pro poznávací i pobytovou turistiku. Hlavním TOP cílem jak z hlediska celkové návštěvnosti, tak z pohledu image regionu je turistické centrum regionu město Olomouc se svým výjimečným kulturně-historickým potenciálem, včetně nejcennější památky regionu sloupem Nejsvětější Trojice, zapsaným na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a celkově komplexní turistickou nabídkou. Z jednotlivých klasických 6 turistických cílů regionu Střední Morava jsou pak co do návštěvnosti nejvíce atraktivní Zoo Svatý Kopeček, hrad Bouzov, Vlastivědné muzeum Olomouc, Muzeum moderního umění Olomouc a Arcidiecézní muzeum nebo hrad Helfštýn. Celkově je na území TR Střední Morava 1 památka UNESCO, 9 národních kulturních památek a nemovitých památek. Turistům jsou zpřístupněny 3 hrady, 2 zříceniny hradů a 8 zámků. Tradiční a turisticky atraktivní akce regionu Významné z hlediska turistické nabídky jsou také tradičně pořádané a návštěvnicky atraktivní akce, jako jsou například květinová výstava Flora v Olomouci, Mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýn, závody Ecce Homo ve Šternberku a řada dalších. Region Střední Morava je známý také zajímavou gastronomickou tradicí. Například tradiční výrobu Olomouckých tvarůžků nebo výrobu piva se v posledních letech podařilo velmi dobře zapojit do nabízených zážitkových a gastronomických produktů cestovního ruchu destinace. Turistická infrastruktura a služby Základní a produktová infrastruktura je v regionu dlouhodobě budována. Region má k dispozici hustou a kvalitní síť pěších turistických tras, průběžně je také budován systém cyklotras. Na území regionu je vybudováno 34 naučných stezek a 5 rozhleden. K dispozici je také několik hipotras, in-line stezek a lyžařských běžeckých areálů. Rekreanti a turisté mohou využívat také 8 spíše menších lyžařských areálů. Nabídka služeb je převážně koncentrována do větších měst, zejména pak do centra turistického regionu Statutárního města Olomouc. TR Střední Morava disponuje (r. 2011) celkem 124 hromadnými ubytovacími zařízeními s celkovým počtem pokojů a lůžek. Certifikovaných ubytovacích zařízení (bez započítání kempů) je 13, certifikované kempy jsou 3. Tradičním a důležitým segmentem TR Střední Morava jsou lázně a lázeňské služby. Na území TR jsou uznána 3 lázeňská místa (Slatinice, Skalka, Teplice nad Bečvou) a ve vazbě na zmíněná lázeňská místa jsou zde provozovány troje lázně. 6 Pokud bychom brali v úvahu i návštěvnost ne zcela typických turistických cílů, tak by mezi nejvíce navštěvované patřil také například Aqaupark Olomouc nebo výstavy na výstavišti Flora. Oznámení koncepce 14

15 Neustále se rozvíjejícím segmentem produktové infrastruktury jsou kongresová centra, kterých je v TR Střední Morava provozováno přibližně 34 (kongresová centra s kapacitou vyšší než 50 míst). Největší koncentrace center (cca 15) je ve městě Olomouc. Velmi významným a nezastupitelným článkem nabídky turistických služeb jsou turistická informační centra (TIC), kterých je v TR Střední Morava provozováno celkem 20. Většina z nich je členem A.T.I.C. a prošla příslušnými certifikacemi A.T.I.C. a CzT. Produktová a tématická nabídka regionu, potenciál CR Současná produktová a tématická nabídka regionu Střední Morava je velmi pestrá a reprezentuje prakticky celý potenciál regionu. Aktuálně jsou regionem nabízena tato hlavní témata: Za památkami a kulturou, Za sportem, Lázeňství a wellness, Do přírody, Kongresový turismus, Trasy a programy. Z hlediska cílových skupin má TR Střední Morava potenciál nabízet své produkty prakticky všem cílovým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrojových zemí, především těch příhraničních a středoevropských. Jediným skutečně chybějícím potenciálem TR Střední Morava jsou podmínky pro klasickou zimní dovolenou a sjezdové lyžování a také potenciál pro větší rozvoj dovolené u vody není příliš vysoký. Nižší v porovnání s některými dalšími destinacemi je přírodní potenciál, rozmanitost a pestrost krajiny, která je vyjma atraktivního podhůří Jeseníků a některých chráněných území spíše jednotvárná a zemědělsky orientovaná. To však není zásadní nevýhoda, která by se nedala eliminovat rozvojem v této krajině vhodných aktivit a turistických produktů. Destinační management Turistický region Střední Morava je destinačně rozvíjen a řízen na základě spolupráce a koordinace Olomouckého kraje a profesního sdružení Střední Morava Sdružení cestovního ruchu (Střední Morava Sdružení cestovního ruchu, Horní náměstí 5, Olomouc, 2. Turistický region Jeseníky Vymezení a dostupnost regionu Turistický region Jeseníky se nachází v severní části Olomouckého kraje a jeho image jednoznačně určuje výjimečné, byť mnohými vnímané také jako velmi drsné, pohoří Jeseníků s nejvyšší horou Moravy Pradědem. Z hlediska administrativního členění je tvořen okresy Šumperk a Jeseník 7. Region je dále členěn na tzv. turistické lokality, kterých je na území Olomouckého kraje 8 vymezeno celkem 7 (Zábřežsko, Šumpersko, Jesenicko, Zlatohorsko, Javornicko a Žulovsko, Ramzovské sedlo, Staroměstsko a Hanušovicko). TR Jeseníky je sice dostupný jak po silniční, tak železniční síti, hlavní koridory však vedou mimo jeho území a také značná odlehlost, špatná časová dostupnost, hraniční poloha celého území, špatná kvalita silniční sítě a nedostatečná hustota sítě železniční jej činí velmi špatně dostupným pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Tato skutečnost je jednou z výrazných slabých stránek regionu a také jedním z dlouhodobých limitů rozvoje jeho přirozeného a poměrně velkého potenciálu. Krajina a přírodní atraktivity Jeseníky svým horským krajinným rázem vytvářejí výrazný kontrast proti rovinaté nebo jen lehce zvlněné Střední Moravě. Jádro regionu je tvořeno nejvyšším pohořím Moravy - Hrubým Jeseníkem s vrcholem Praděd v nadmořské výšce metrů. Hornatý charakter oblasti dotvářejí dále Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Okrajově do TR Jeseníky zasahuje také Králický Sněžník. Podhůří regionu lemuje 7 Vyjma ORP Mohelnicko. 8 Na celém území regionu Jeseníky (tedy i s přesahem do jiných krajů) je dle vymezeno celkem 10 turistických lokalit. Oznámení koncepce 15

16 Hanušovická vrchovina, Mohelnická brázda a částečně také Hornomoravský úval zasahující sem z oblasti TR Střední Morava. TR Jeseníky je velmi významným a přírodně i krajinářsky ceněným územím, na kterém je od roku 1969 vyhlášena velkoplošná Chráněná krajinná oblast Jeseníky o celkové rozloze 740 km 2. Dalším velkoplošným chráněným územím v oblasti TR Jeseníky jsou dva přírodní parky (PP Březná, PP Sovinecko). Unikátnost přírodního prostředí Jeseníků dotváří také množství vyhlášených národních přírodních rezervací (5 NPR), národních přírodních památek (4 NPP) a dále pak množství atraktivních botanických a geomorfologických lokalit (jeskyně, vodopády, pozůstatky ledovcové činnosti atd.). Krajina Jeseníků je poměrně chudá na významnější vodní plochy vhodné pro rozvoj vodních sportů a turistických aktivit u vody. Atraktivní jsou zde zejména zatopené lomy a přehradní nádrže v oblasti Dolního Bušínova. Celkové využití vodních ploch pro cestovní ruch je velmi omezené. Hlavní turistické cíle a kulturně-historické atraktivity Ve srovnání s TR Střední Morava jsou Jeseníky nepoměrně chudším regionem co se týká nabídky kulturně-historických atraktivit, jako jsou hrady, zámky, muzea,... Hlavní potenciál regionu je přeci jenom více soustředěn do oblasti přírodních unikátů a celkové atraktivity krajiny a dále také do oblasti památek technických, které na druhou stranu s historií velmi často souvisí. Region disponuje díky svým výjimečným přírodním podmínkám a velmi čistému klimatu zásadním potenciálem pro rozvoj všech forem zimní dovolené, pěší turistiky, cykloturistiky, sportovních, adrenalinových a zážitkových aktivit. Velmi důležitá pro rozvoj regionu je také kvalitní nabídka a zejména pak další potenciál pro rozvoj lázeňství, relaxace a odpočinkových aktivit. Také potenciál poznávací turistiky, zaměřené na přírodní, technické nebo historické zajímavosti má region velmi dobrý, avšak zatím ne zcela stoprocentně využitý. Z jednotlivých turistických cílů jsou co do návštěvnosti nejvíce atraktivní například Ruční papírna a Muzeum papíru Velké Losiny, Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, Jeskyně Na Pomezí, zámek Jánský vrch nebo zámek Velké Losiny. Žádný z těchto turistických cílů však nedosahuje návštěvnosti turistických cílů TR Střední Morava a také v porovnání s ostatními regiony je návštěvnost cílů TR Jeseníky nízká. Celkově se na území TR Jeseníky nenachází žádná památka UNESCO, jsou zde vyhlášeny 4 národní kulturní památky a 607 nemovitých památek. Na území regionu se nacházejí 4 zámky, 1 hrad a 7 zřícenin hradů. Jeseníky mají stejně jako další hory velkou konkurenční výhodu oproti nížinným destinacím, a tou je možnost prakticky celoročního využití s hlavní zimní a vedlejší letní sezonou. Jediným skutečně chybějícím potenciálem Jeseníků jsou podmínky pro klasickou letní dovolenou u vody, což je ale z hlediska přírodních a klimatických podmínek Jeseníků logické a navíc to nijak významně nesnižuje jejich celkovou turistickou atraktivitu, která je v jiných oblastech naopak nadprůměrná. Tradiční a turisticky atraktivní akce regionu Vyhledávanými akcemi na území regionu jsou zejména akce s mnohdy bouřlivou historickou tematikou, poutě na významná místa Jeseníků, sportovní a kulturní akce. Ve vztahu k tradicím regionu se začínají také stále více prosazovat gastronomické akce a různé folklorní festivaly a slavnosti. Turistická infrastruktura a služby Turistická infrastruktura je v regionu dlouhodobě budována a má zde mnohaletou tradici, zejména v oblasti pěší turistiky a zimních sportů. Region má tak k dispozici velmi kvalitní síť pěších turistických tras a dlouhodobě je také budován systém cyklotras. Na území regionu je vybudováno 25 naučných stezek a 4 rozhledny. Oznámení koncepce 16

17 Významnou součástí turistické infrastruktury Jeseníků jsou tradiční i nově budované lyžařské (snowboardové) areály a lyžařských běžecké areály. Na území TR je cca 39 lyžařských areálů a přibližně 380 km lyžařských tras ve 13 lokalitách. TR Jeseníky disponuje (r. 2011) celkem 271 hromadnými ubytovacími zařízeními s celkovým počtem pokojů a lůžek. Certifikovaných ubytovacích zařízení (bez započítání kempů) je 8, certifikovaný kemp je 1 (Autocamping Bobrovník). Tradičním a velmi silným segmentem TR Jeseníky jsou lázně a lázeňské služby. Na území TR jsou uznána 4 lázeňská místa (Bludov, Jeseník, Lipová-lázně, Velké Losiny) a ve vazbě na zmíněná lázeňská místa je zde provozovány 4 lázně. Kongresových center s kapacitou větší než 50 osob je v TR Jeseníky provozováno přibližně 22. Nezastupitelným článkem struktury turistických služeb jsou turistická informační centra (TIC), kterých je v TR Jeseníky provozováno celkem 20. Jen menší část z nich je členem A.T.I.C. a přibližně polovina prošla některou z certifikací A.T.I.C. a CzT. Produktová a tématická nabídka regionu, potenciál CR Produktová a tématická nabídka regionu Jeseníky je sestavena velmi dobře a reprezentuje prakticky celý současný potenciál destinace. Aktuálně jsou nabízena tato hlavní témata: Zimní sporty, Letní sporty, Trasy a programy, Příroda, Lázeňství a wellness, Památky a kultura. V rámci nabídky produktů cílovým skupinám má TR Jeseníky potenciál nabízet svá témata a produkty prakticky všem cílovým skupinám v rámci DCR a dále specifickým skupinám ze zahraničních zdrojových zemí (primárně příhraniční Polsko a středoevropské země, hlavně Slovensko). Jediným skutečně chybějícím potenciálem regionu jsou podmínky pro klasickou letní dovolenou u vody. Destinační management Turistický region Jeseníky je destinačně rozvíjen a řízen na základě spolupráce a koordinace Olomouckého kraje a profesního sdružení Jeseníky Sdružení cestovního ruchu (Jeseníky Sdružení cestovního ruchu, Kladská 1, Šumperk, C.2 Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Územní samosprávné celky jsou jednak kraje v samostatné působnosti, jednak obce v samostatné působnosti. Dotčenými územními samosprávnými celky tedy budou Olomoucký kraj a všechny obce na území Olomouckého kraje. Seznam obcí Olomouckého kraje je uveden v příloze č. 1. C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky s nejvyšší horou Praděd (1491 m n. m.). Jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou. Územím kraje protéká řeka Morava, na jejíž hladině u Kojetína v okrese Přerov je nejníže položený bod kraje (190 m n. m.). K celková výměra kraje dosáhla 5 266,64 km2 (tj. 6,7 % z celkové rozlohy ČR), přičemž rok od roku klesá podíl orné půdy (39,5 %) a zvyšuje se podíl nezemědělské půdy (46,8 %). Většina obyvatel kraje je zásobena vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (90,9 %) a bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci (77,6 % obyvatel). Hodnoty měrných emisí nedosahují průměrných hodnot za ČR, životní prostředí můžeme tedy hodnotit jako méně poškozené. Horské a podhorské oblasti mají vynikající kvalitu ovzduší a jsou významným zdrojem pitné vody. Oznámení koncepce 17

18 Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy pěstovaných plodin ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky i technické cukrovky dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. Olomoucký kraj je regionem s bohatou historií, s pestrou a malebnou přírodou, s množstvím kulturních, sportovních i rekreačních příležitostí. Ekonomika regionu je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a služby. Předpokladem pro další rozvoj regionu je strategicky výhodná poloha, dopravní dostupnost, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil i vstup zahraničních investorů. Díky realizacím dlouhodobých strategických plánů se ekonomická situace v Olomouckém kraji postupně zlepšuje a vzestupná tendence má pokračovat i v následujících letech. Zdroj: Statistická ročenka Olomouckého kraje 2011 Klima a ovzduší Území Olomouckého kraje náleží takřka ke všem klimatickým oblastem (nezasahuje pouze do oblastí T4 a MT4). Nejteplejší je zde oblast T2, která zasahuje do kraje od jihu a nejvíce ovlivňuje okresy Přerov, Prostějov a Olomouc (oblasti Hornomoravského úvalu a Moravské brány). Oblast T2 je charakteristická dlouhým suchým létem, teplým, suchým a velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Na tuto oblast navazují poměrně teplé oblasti MT9, MT10 a MT11 ve směru V až Z, které tvoří společně s chladnějšími oblastmi mírně teplými MT2, MT3, MT5 a MT7 (oblast Nízkého Jeseníku nižší polohy Kralického Sněžníku a Drahanské vrchoviny) nárazníkovou zónu před přechodem do chladných oblastí CH4, CH6 a CH7 v severní části kraje pohoří Jeseníky, okresy Šumperk a Jeseník (oblast Jesenického podhůří a nejvyšší polohy Jeseníků, Kralického Sněžníku a Drahanské vrchoviny). Bližší specifikace jednotlivých klimatických oblastí uvádíme v kapitole Přílohy. Emise Zatížení emisemi Olomouckého kraje je vzhledem k velké diverzitě kraje velmi nerovnoměrné. Celkově lze emisní zatížení v rámci Olomouckého kraje hodnotit pozitivně. U všech základních znečišťujících látek, s výjimkou TZL, došlo v roce 2008 oproti roku 2007 ke snížení jejich produkce. V případe emisí TZL bylo v roce 2008 produkováno množství srovnatelné s rokem Na celkovém snížení emisí SO 2 se největší měrou podílely zvláště velké stacionární spalovací zdroje. Důvodem celkového snížení množství emisí NOx, CO a VOC je menší produkce těchto emisí v oblasti mobilních zdrojů. Směrně doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro SO2, NOx, VOC a NH3 pro rok 2010 byly v Olomouckém kraji v roce 2008 dodrženy. I nadále zůstává problematická produkce NOx, která i přesto, že v roce 2008 byla nižší než v předešlém hodnoceném období, zůstává blízká emisnímu stropu. Na produkci NOx se největší měrou podílejí mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční automobilová doprava), s minimálními možnostmi ovlivnit produkované množství znečištění. Na produkci VOC se nejvíce podílely malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Z celkového množství emisí v Olomouckém kraji v roce 2008 vyprodukovaly mobilní zdroje cca 50 % emisí TZL, 71 % emisí NOx a 69 % emisí CO. Vývoj emisí za období uvádíme v kapitole Přílohy. Kvalita ovzduší V roce 2008 došlo na území kraje k překročení denního imisního limitu pro PM10 na 2 stanicích (Olomouc-Velkomoravská a Šumperk MÚ) z celkového počtu osmi. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší byly vymezeny na 0,7 % území kraje. Oblast s překračováním cílových imisních limitu bez zahrnutí přízemního ozonu byla vyhlášena na 2,2 % území kraje. Cílový imisní limit pro ozon byl překročen na třech stanicích (Jeseník, Přerov, Olomouc-Šmeralova) z šesti, na kterých je tato látka na území kraje monitorována. Imisní situace je silně ovlivňována rozptylovými podmínkami. V roce 2007 i 2008 byly tyto podmínky příznivé, v důsledku čehož lze konstatovat zlepšení situace týkající se kvality ovzduší. Oznámení koncepce 18

19 V období mezi je zřetelné, že pouze v počátku sledování byly ojediněle zjištěny významnější koncentrace SO 2, v dalších letech se pak jeho koncentrace významně snížila a nepředstavuje významnější problém. U NO 2 také nedošlo ani jednou ke splnění podmínek k vydání signálu regulace ani signálu upozornění. Došlo sice k překročení ZIL pro upozornění, ale nebyla splněna podmínka trvání překročení ZIL, resp. k překročení došlo lokálně na dopravně zatížené stanici. Tento výsledek lze poměrně spolehlivě zobecnit ovzduší je zatíženo imisemi oxidu dusíku takřka výhradně v okolí hlavních dopravních tahů a zejména velkých městských komunikací (Olomouc, Přerov, Prostějov). Nejvíce je tak kvalita ovzduší podmíněna výskytem PM10. ZIL pro regulaci byl překračován během zimních období 1995/ /10 na všech stanicích kromě Olomouc-Velkomoravská a Šumperk MÚ. K žádnému překročení nedošlo v sezónách 1997/98, 1999/2000 a 2007/08. V sezóně 2000/01 došlo pouze k 1 překročení na stanici Přerov, v sezónách 2004/05 a 2006/2007 pouze v jednom případe na několika stanicích. ZIL pro upozornění byl překračován na všech stanicích, na stanicích Bělotín, Dolní Studénky, Prostějov a Přerov v každém zimním období, během kterého probíhalo měření. K nejvyššímu počtu dnů s překročením během jedné sezóny došlo v sezóně 1995/96, a sice na stanici Brodek u Přerova, Prostějov a Přerov. K nejméně překročením došlo v sezónách 1997/98, 1999/2000 a 2007/08. K nejvyššímu počtu překročení dochází v průměru v Přerově a rovněž v Brodku u Přerova, kde však měření skončilo v prosinci 2000; k nejméně překročením došlo v Jeseníku. Koncentrace SO 2, NO 2 a PM10 jsou během letního období nižší než během období zimního, meteorologické podmínky rozptylu jsou příznivější a emise škodlivin do ovzduší nižší. Nicméně zejména během měsíce dubna v některých letech ještě doznívá zima a není tedy vyloučen výskyt zvýšených koncentrací škodlivin v ovzduší. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že kvalita ovzduší v Olomouckém kraji je z celorepublikového pohledu poměrně dobrá. Zhoršená kvalita je pak vázána zejména na velké městské aglomerace (Olomouc, Přerov, Prostějov), kde je hlavním původcem znečištění doprava a výroba. Lokálně však může být kvalita ovzduší zhoršena v zimních obdobích a po dobu trvání inverzních stavů také v malých obcích ve strmých či uzavřených údolích, kde kvalitu zhoršují zejména emise z lokálních topenišť. Detailní tabulky vztahující se ke kvalitě ovzduší uvádíme v kapitole Přílohy. Voda a vodní hospodářství Srážky a hydrologické poměry Plošné rozdělení srážek je na území kraje nerovnoměrné. Nejvlhčí bývá východní a severní část kraje. Nejméně srážek pak bývá v okresech Prostějov a Přerov. Za období posledních 50ti let byl doposud nejvyšší krajský srážkový úhrn v roce 1966 a to 884 mm (nad 850 mm ještě rok 1977 s 875 mm, rok 1997 s 863 mm a rok 2001 s 861 mm srážek) a nejnižší v roce 1983, pouze 564 mm. Hydrologicky je Olomoucký kraj rozdělen rozvodím, jehož hranici určuje pohoří Oderských Vrchů, Jeseníků a Rychlebských Hor, na dvě části. První, menší část tvoří úmoří Baltského moře a zaujímá území bývalého okresu Jeseník. Na území se nachází celá řada horských potoků, které odvádí vody ze severních svahů Jeseníků a Rychlebských hor. Nejvýznamnějšími vodotečemi jsou řeky Bělá a Vidnávka s celou řadou přítoků. Druhou část tvoří převážná většina kraje, která patří k úmoří Černého moře. Páteř povodí tvoří řeka Morava. Mezi nejvýznamnější přítoky Moravy patří na Šumpersku řeka Desná, na Litovelsku řeka Písečná, na Olomoucku Oskava a Bystřice, na Přerovsku nejvýznamnější přítok Moravy v regionu řeka Bečva a poslední významnější přítok na území Olomouckého kraje představuje říčka Romže. V obdobích intenzivních srážek dochází na řadě toků k překračování N-letých průtoků a výjimkou není ani vybřežení a tvorba rozlivu, vedoucích v extrémních případech k zaplavování obydlených oblastí. Přirozené vodní plochy (jezera) na území kraje jsou velmi vzácné. Jedná se většinou o jezera vzniklá zaškrcováním meandru v údolních nivách. Oznámení koncepce 19

20 Rybníky a jiné uměle vybudované vodní nádrže jsou pak rozmístěny nepravidelně po celém kraji. Mezi největší patří Hradecký (154 ha) a Křenovský (16 ha) rybník. Největší údolní nádrží v kraji je přehrada Plumlov s rozlohou 68 ha. Nejmladší údolní nádrží z roku 1994 jsou Dlouhé Stráně tvořící soustavu dvou nádrží přečerpávací elektrárny. Další rozsáhlé a významné vodní plochy se nachází v údolních nivách řek Moravy a Bečvy. Jedná se o jezera vzniklá v důsledku těžby štěrkopísku. Mezi největší patří Moravičanské jezero (90 ha) či jezera u Hustopečí nad Bečvou, Troubek nebo Tovačova. Podzemí vody Území Olomouckého kraje patří k několika hydrogeologickým rajónům, které se vzájemně liší tvorbou i oběhem podzemních vod. Ztížený oběh je vázán zejména na horniny vyvřelé a metamorfované, zatímco oběh živější průlinový je vázán na kvartérní fluviální nivy v okolí větších vodních toků a živý oběh puklinový na krasové útvary. V Olomouckém kraji jsou vyhlášeny tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod jejichž plocha zaujímá 24,3 % rozlohy kraje. Na území Olomouckého kraje se nachází níže uvedená území, ve kterých je při realizaci staveb nutné postupovat v souladu s požadavky zákona 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Lázeňská místa Bludov, Jeseník, Lipová Lázně, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů minerálních vod Bludov, Slatinice, Skalka u Prostějova, Teplice nad Bečvou, Velké Losiny. Ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod Horní Moštěnice, Domašov a Sedm Dvorů, Brodek u Přerova. Přírodní léčivé vody náleží z vetší části k alkalickým teplicím s vysokým obsahem sulfanu, které jsou účinné při léčbě pohybového ústrojí. Uhličité minerální vody se pak využívají jak v lázeňství, tak při přípravě balených vod a ochucených nápojů. Zásobování pitnou vodou Města a obce Olomouckého kraje jsou zásobována pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení obyvatel na veřejný vodovod je 86,2 % obyvatelstva. Na území Olomouckého kraje je vybudováno 4973 km veřejného vodovodu v 599 obcích či místních částech měst a obcí. Z hlediska zásobování pitnou vodou lze konstatovat, že zásobování celého Olomouckého kraje pitnou vodou je na dobré úrovni co do napojení obyvatel i co do technického a koncepčního řešení. Odvedení a čištění odpadních vod Z celkového počtu obyvatel Olomouckého kraje je na veřejnou kanalizaci napojeno 63 % obyvatel a na ČOV 61 % obyvatel. Ve 134 obcích jsou vybudovány čistírny odpadních vod, na které je napojeno celkem obyvatel. Stav odkanalizování a čištění odpadních vod na území Olomouckého kraje lze hodnotit jako uspokojivý, protože všechna města nad EO mají dnes mechanickobiologické čištění odpadních vod, přičemž většina byla již rekonstruována na technologie čištění s vysokou účinností odstranění dusíku, nebo se jejich rekonstrukce připravuje. Jakost vodních toků Znečištění vodních toků prošlo během posledních patnácti let výraznými změnami. Zejména během první poloviny 90. let minulého století došlo k výraznému zlepšení kvality vody na většině toků. Příčinou je zánik některých zastaralých průmyslových výrob a investice do ochrany čistoty vod (nové průmyslové technologie, výstavba ČOV). Trend výrazného zlepšení kvality vod kraje je nepochybný a evidentně se projevuje také na živé složce vodních ekosystému. Oznámení koncepce 20