řízení výroby, tok materiálu, princip tahu, supermarket, milkrun, kanban, čárový kód

Anotace V bakalářské práci se zabývám analýzou a optimalizací zásobování montáže vstřikovacích čerpadel ve společnosti MOTORPAL, a. s. V teoretické části uvádím základní pojmy z oblasti logistiky a toku materiálu včetně možných způsobů jak tento tok řídit. Dále rozebírám problematiku skladování a prvky logistických systémů. V praktické části představuji společnost MOTORPAL, a. s., popisuji současný stav toku materiálu na montáž, který probíhá prostřednictvím předmontážního skladu. Na závěr uvádím koncept optimálnějšího zásobování této montáže. Klíčová slova řízení výroby, tok materiálu, princip tahu, supermarket, milkrun, kanban, čárový kód Annotation In the bachelor thesis I deal with the analysis and optimization of the supply of the assembly in the company MOTRPAL, a. s. In the theoretical part I introduce the basic concepts of logistics and material flow including possible ways how to manage this flow. Then I explain the issue of storage and logistics systems elements. The practical part introduces the company MOTORPAL, a. s. then describes the current state of the material flow to the assembly which takes place through the pre-assembly warehouse. At the conclusion I mention the concept of more optimal supply of this assembly. Key words production management, flow of material, pull principle, supermarket, milkrun, kanban, barcode

Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Tyráčkovi, Ph.D., MBA, vedoucímu bakalářské práce, za poskytnuté rady, připomínky a za trpělivost, kterou se mnou měl. Dále děkuji všem zaměstnancům společnosti MOTORPAL, a. s., kteří mi věnovali svůj čas a poskytli mi potřebné údaje a informace pro zpracování této práce. Děkuji také své rodině a přátelům, kteří za mnou stáli po celou dobu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě 29. dubna 2015... Podpis

Obsah: Úvod... 8 1 Teoretická východiska... 9 1.1 Logistické řízení... 9 1.1.1 Oblast vlivu logistiky... 10 1.1.2 Řízení oblasti materiálů... 12 1.2 Tok materiálu... 13 1.2.1 Tlak vs. tah... 13 1.3 Logistické technologie... 14 1.3.1 Kanban... 14 1.3.2 Just in Time... 17 1.3.3 Milkrun... 18 1.4 Koncepty řízení výroby... 19 1.4.1 MRP I... 19 1.4.2 MRP II... 20 1.4.3 ERP... 20 1.5 Skladování... 21 1.5.1 Charakter a význam skladování... 21 1.5.2 Funkce skladování... 22 1.5.3 Druhy skladů... 23 1.6 Pasivní prvky logistických systémů... 24 1.6.1 Přepravní prostředky... 24 1.6.2 Obaly... 25 1.6.3 Materiál... 26 1.6.4 Identifikace pasivních prvků... 26 1.7 Aktivní prvky logistických systémů... 28 1.7.1 Manipulační prostředky a zařízení... 28 1.7.2 Dopravní prostředky... 29 2 Představení společnosti MOTORPAL, a. s.... 30 2.1 Historie a současnost... 30 2.2 Výrobní závody... 31 2.3 Produkty... 31 2.4 Organizace skladování ve společnosti... 33 2.4.1 Druhy a značení skladů... 33 2.5 Plánování výroby... 34 2.6 Motorpal Production System... 34

3 Analýza způsobu zásobování montáže čerpadel... 35 3.1 Předmontážní sklad... 35 3.1.1 Skladovací prostory... 35 3.1.2 Způsob manipulace... 36 3.1.3 Pracovníci skladu... 37 3.1.4 Skladové zásoby... 37 3.1.5 Umísťování dílců ve skladu... 38 3.1.6 Skladová evidence... 38 3.2 Procesy v předmontážním skladu... 39 3.2.1 Požadavek montáže... 39 3.2.2 Dodávky do skladu... 41 3.2.3 Příjem a ukládání do skladu... 41 3.2.4 Vychystávání a výdej ze skladu... 42 3.2.5 Dopravení dílců na montáž... 44 3.3 Shrnutí současného způsobu zásobování montáže... 44 4 Optimalizace zásobování montáže čerpadel... 46 4.1 Použité zařízení a technologie... 46 4.1.1 Supermarket... 46 4.1.2 Identifikace a umisťování materiálu... 47 4.1.3 Milkrun... 48 4.1.4 Forma požadavku montáže... 49 4.1.5 Požadavek na doplnění supermarketu... 50 4.2 Procesy zajišťující zásobování montáže... 50 4.2.1 Činnost milkrunu... 50 4.2.2 Vychystávání materiálu... 51 4.2.3 Příjem a ukládání materiálu... 52 Závěr... 54 Seznam použitých zdrojů... 56 Seznam obrázků a tabulek... 57

Úvod Neustále rostoucí konkurence vede podniky k tomu, aby hledaly cesty, jak uspořit náklady a jakým způsobem zvýšit spokojenost svých zákazníků. U výrobních podniků se toho například dosahuje snižováním zásob ve výrobě, zrychlováním toku materiálu výrobou nebo vyráběním pouze toho, co je opravdu poptáváno. Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací zásobování montáže vstřikovacích čerpadel ve společnosti MOTORPAL, a. s., kde jsem vykonával semestrální praxi. Společnost MOTORPAL je strojírenský podnik pohybující se v automobilovém průmyslu, kde hraje roli významného producenta vstřikovacích zařízení pro vznětové motory. Téma práce vyšlo z přání vedení společnosti vytvořit koncept, který ukáže, jakým způsobem by se dalo změnit stávající zásobování montáže vstřikovacích čerpadel, tak aby odpovídalo možnostem a trendům moderní doby. Teoretická část práce představuje logistické řízení a uvádí, jakou roli v řízení materiálu hraje logistika. Dále čtenáře seznamuje s tím, jaký je rozdíl v řízení toku materiálu tlačným nebo tažným systémem. Představeny jsou některé z logistických technologií i koncepty pro řízení výroby. Pozornost je věnována pojmu skladování a také aktivním a pasivním prvkům, které se v logistických systémech vyskytují. Následující, praktická část nejprve představuje společnost MOTORPAL. Poté charakterizuje předmontážní sklad, tak jak vypadá v současnosti. Pozornost je zaměřena na vybavení a pracovníky skladu, dále na způsoby umisťování materiálu ve skladu a na jeho evidenci. Další část popisuje procesy probíhající v předmontážním skladu od podání požadavku na připravení materiálu, příjem a uskladnění materiálu až po vychystání, výdej a samotnou dopravu materiálu na montáž. Z výsledku analýzy současného stavu zásobování montáže jsou identifikovány jeho nedostatky. Identifikované nedostatky současného stavu jsou na závěr práce odstraněny prostřednictvím návrhu optimálnějšího zásobování montáže čerpadel. Cílem práce je zanalyzovat současný stav toku materiálu na montáž vstřikovacích čerpadel s přihlédnutím na jeho skladování a vytvořit koncept optimálnějšího zásobování této montáže. 8

1 Teoretická východiska První kapitola této práce je zaměřena na teoretická východiska týkající se problematiky logistiky ve výrobních podnicích, toku materiálu a způsobů jeho řízení, skladování a prvků logistických systémů. 1.1 Logistické řízení Americká organizace The Coucncil of Logistict Management definovala logistické řízení jako: proces plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků. (Lambert, Stock, Ellram 2000, str. 3) obr. 1-1: Složky logistického řízení (zdroj: Lambert, Stock, Ellram 2000, str. 5) Z obr. 1-1 je patrné, že logistika je závislá na vstupech, jako jsou přírodní, lidské, finanční či informační zdroje. Pomocí řídících činností jsou koordinovány logistické činnosti, jejichž přehled je uveden ve spodní části obr. 1-1. Výstupem logistického řízení jsou konkurenční výhody, využití času a místa, efektivní zásobování a poskytování logistických služeb ostatním oddělením podniku. Logistické řízení se zabývá efektivním tokem surovin, zásob ve výrobě a hotových výrobků z místa vzniku do místa spotřeby. (Sixta, Mačát 2005, str. 54) 9

Pro celkový logistický proces podniku je životně důležité právě řízení oblasti materiálu. Konečných zákazníků se sice řízení materiálu v podniku přímo nedotýká, ale způsob, jakým je tato oblast nastavena a řízena, zákazník pociťuje. Může tomu být například nižší cenou výrobků, která je vyvolána úsporou nákladů, nebo dřívější dodávkou výrobků, která může být důsledkem rychlejšího toku materiálu výrobou. V případě, že není v podniku efektivně nastaven a řízen tok materiálu, tak se může podnik dostat do problémů. Nastává situace, kdy není schopen vyrábět za konkurenční cenu, v přijatelném čase, nebo také může docházet ke zpomalení výroby či dokonce k jejímu zastavení. (Sixta, Mačát 2005) 1.1.1 Oblast vlivu logistiky Elipsa na obr. 1-2 znázorňuje, jak je logistika v oblasti řízení materiálu ve výrobním podniku komplexní. obr. 1-2: Oblast vlivu logistiky (zdroj: Sixta, Mačát 2005, str. 55) Následovat bude rozklad vlivu úseku logistiky na jednotlivá oddělení v podniku podle směru toku materiálu, jak ho zobrazuje právě obr. 1-2. 10

V oddělení nákupu logistika zajišťuje výběr a prověření dodavatele, vypracování dodavatelsko-odběratelské smlouvy, neustále hledá výhodnějšího dodavatele a informuje oddělení vývoje o novinkách v oblasti nákupu. V oddělení zásobování má logistika za úkol zajistit dodávání potřebných komponent pro výrobu s ohledem na minimalizaci nákladů a operativní řízení materiálového toku na straně vstupu do podniku. Výroba bývá tradičně zahrnuta pod vlastní úsek, avšak i logistika zde hraje roli, protože poskytuje vstupy pro plánování a řízení výroby. Pro oddělení distribuce by logistika měla zajistit vysokou úroveň služeb, vybudování fyzické distribuční sítě, vhodný podíl skladovaných zásob v jednotlivých skladech a možnost přímého prodeje. Prodejem se mění pouze majitel daného výrobku. Je-li logistika zapojena do procesů v oddělení vývoje, může to přinést řadu výhod. Vývoj by spolu s logistikou měly brát ohled na požadavky zákazníků a na náklady v celém logistickém řetězci. Jelikož úkolem marketingového oddělení je dosáhnout spokojenosti zákazníka, hraje i zde logistika roli a to v zajištění správného místa. Pokud shrneme uvedené vlivy logistiky na celý tok materiálu v podniku, tak můžeme říct, že obsahem logistiky je integrální řízení veškerého materiálového toku podnikem jako celku a příslušného informačního toku. obr. 1-3: Vliv organizace toku materiálu na zkrácení dodací lhůty (zdroj: Sixta, Mačát 2005 str. 58) Příklad, jak může logistika pomocí integrovaného řízení materiálového toku v podniku přispět ke zkrácení dodací lhůty zákazníkovi, uvádí obr. 1-3. (Sixta, Mačát 2005) 11

1.1.2 Řízení oblasti materiálů Sixta a Mačát (2005, str. 59) definují řízení oblasti materiálů jako: určitý organizační systém s různými funkcemi, které tvoří vzájemně propojené a vzájemně na sebe působící subsystémy. Řízení oblasti materiálů má za hlavní cíl řešit materiálové problémy z hlediska celého podniku. Konkrétní cíle v této oblasti jsou znázorněné na obr. 1-4, z něj je také zřetelné, že cíle řízení v oblasti materiálů jsou propojeny se základními podnikovými cíly. obr. 1-4: Cíle řízení oblasti materiálů (zdroj: Sixta, Mačát 2005, str. 60) Obsahem řízení oblasti materiálů jsou tyto základní činnosti: 1. Předvídání materiálových požadavků. 2. Zjišťování zdrojů a získávání materiálů. 3. Dopravení a uložení materiálů do podniku. 4. Monitorování stavu materiálů jakožto běžného aktiva. Se změnou priorit podniků, jako jsou globální orientace, zkracování životního cyklu výrobků, nižší stavy zásob, elektronické zpracování dat, se změnila i celková orientace podniků. Z původního zaměření na stranu nabídky (tzn. výrobu), jsou v současné době podniky nuceny se orientovat na stranu poptávky, která je charakterizována trhem. (Sixta, Mačát 2005) 12

1.2 Tok materiálu Pernica (1998, str. 640) označuje tok materiálu jako: řízený pohyb materiálu prováděný zpravidla pomocí manipulačních, dopravních, přepravních a pomocných prostředků a zařízení cílevědomě tak, aby materiál byl k dispozici na daném místě, v potřebném množství a v očekávané kvalitě, v požadovanou dobu a s předem určenou spolehlivostí. obr. 1-5: Schéma toku materiálu a informací (zdroj: Sixta, Mačát 2005, str. 51) 1.2.1 Tlak vs. tah V řízení toku materiálu, potažmo v řízení výroby, se používají dva principy. Prvním je tzv. princip tlaku (push), ten spočívá v tom, že každé pracoviště protlačuje materiál výrobou bez ohledu na to, jestli je následující pracoviště připraveno na přísun tohoto materiálu. Důsledkem toho vznikají ve výrobě zbytečně vysoké zásoby. obr. 1-6: Tlačný (push) a tažný (pull) princip řízení výroby (zdroj: Keřkovský 2009, str. 76) 13

Druhým principem používaným v řízení toku materiálu je princip tahu (pull). Charakteristické pro tento způsob řízení toku materiálu je, že každé pracoviště je zodpovědné za zajištění dodávek pro pracoviště následující. Tudíž následující pracoviště představuje jakéhosi interního zákazníka pro pracoviště předcházející. Jak je i z obr. 1-6 patrné, tak princip tahu přináší oproti principu tlaku značné úspory nákladů, které jsou vázány v zásobách rozpracované výroby. Dalším důsledkem využití principu tahu je, že dochází ke zkrácení průběžných dob výroby. (Keřkovský 2009) 1.3 Logistické technologie Úlohou oddělení logistiky v podniku by mělo mimo jiné být optimálně uspořádat jednotlivé operace v logistickém řetězci tak, aby logistický řetězec zajistil zákazníkem požadovanou úroveň logistických služeb s co možná nejnižšími náklady. Za tímto účelem byly a stále jsou vyvíjeny tzv. logistické technologie. Jedná se o posloupnost procesů a operací, jež jsou uspořádány pomocí ustálených vazeb. Mezi nejdůležitějších logistické technologie lze zařadit: Kanban Just in Time Milkrun Quick Response Efficient Consumer Response Hub and Spoke Cross Docking 1.3.1 Kanban Logistická technologie zvaná kanban má své kořeny v japonské společnosti Toyota Motors, kde byla vyvinuta v průběhu 50. a 60. let minulého století. Dnes je již rozšířena po celém světě a to zejména ve strojírenské výrobě (obzvlášť v automobilovém průmyslu). Důvodem proč tuto technologii používají právě podniky tohoto typu je, že použití kanbanu se skvěle osvědčuje pro výrobu z dílů, které se používají opakovaně. 14

Metoda kanban vychází z těchto principů: Fungují v něm tzv. samořídící regulační okruhy tvoří dvojice článků (dodavatel a odběratel), které jsou vzájemně propojeny na základě tažného principu. Objednací množství je obsah jednoho přepravního prostředku (nebo jeho násobků), který je vždy naplněn konstantním množstvím. Dodavatel ručí za kvalitu dodávky a odběratel má povinnost dodávku vždy převzít. Dodavatel a odběratel mají vyvážené kapacity a synchronizované činnosti. Materiál je spotřebováván rovnoměrně bez velkých výkyvů a změn v sortimentu. Nikdo (dodavatel ani odběratel) nevytváří žádné zásoby. Nejefektivněji lze kanban použít ve velkosériové výrobě s ustáleným prodejem a jednosměrným tokem materiálu, kde lze sladit výrobní operace a kde nedochází k velkým změnám požadavků na finální výrobu. V jakých podmínkách je využití systému kanban možné, shrnují Tomek a Vávrová (2007) podle jednotlivých charakteristik výrobního procesu takto: spektrum výrobků výhradně standardní výrobky, struktura výrobků výrobky jednoduché i sestávající se z více částí, způsob řešení zakázky výroba na objednávku i na sklad, způsob dispozice dispozice orientovaná na zákaznické zakázky i programově, způsob nákupu neovlivňuje, typ výroby výroba velkosériová až hromadná, způsob organizace výroby dílenská a proudová výroba. V systému kanban bývají nejčastěji používané dva druhy kanbanových karet výrobní a přesunové, které jsou připojovány k přepravním prostředkům. 15

obr. 1-7: Systém kanbanových karet (zdroj: Lambert, Stock, Ellram 2000, str. 201) Materiálové a informační toky v systému kanban probíhají v těchto krocích: 1. Odběratel odešle dodavateli prázdný přepravní prostředek s přesunovou kanban kartou k přesunu materiálu tedy dává popud odběratel. 2. Dodavatel po obdržení prázdného přepravního prostředku s přesunovou kanban kartou zahajuje výrobu příslušné dávky materiálu povolení pro výrobu představuje výrobní kanban karta. 3. Vyrobenou dávkou dodavatel naplní přepravní prostředek, označí ho přesunovou kanban kartou a odešle k odběrateli. 4. Odběratel má povinnost dávku převzít a zkontrolovat. (Sixta, Mačát 2005) obr. 1-8: Ukázka kanban karty (zdroj: Přikryl 2004, str. 20) 16

Kanban karta na obr. 1-8 je používána v akciové společnosti Škoda auto, jsou na ní uvedené (čísla v kroužku) následující údaje: 1. název dílu 2. modifikace (typ vozu) 3. číslo dílu 4. typ palety 5. množství kusů na paletě 6. odpisové středisko 7. skladová skupina 8. pevné úložiště ve skladu 9. cílová adresa linky 10. kanban číslo 11. čárový kód (skladový systém Ineas) 1.3.2 Just in Time Snad nejznámější logistickou technologií je Just in Time (JIT), vznikla na počátku 80. let minulého století v Japonsku a USA a následně se rozšířila do Evropy. Jedná se o způsob uspokojování potřeb výroby z hlediska materiálu a to v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodání tzv. právě včas. Technologie JIT se zaměřuje na identifikování a odstraňování ztrát ve všech místech výrobního procesu. Principem JIT je dostat správný materiál na správné místo ve správný čas. V podstatě se velmi často dodávají malá množství v nejpozději přípustných časech. Důsledkem toho je, že operace v logistickém řetězci mohou navazovat jen s minimálními pojistnými zásobami. JIT se zaměřuje na odstranění všech činností v dodavatelském řetězci, které nepřidávají žádnou hodnotu nebo jsou vykonávány jak dodavatelem, tak odběratelem (např. kontrola, příprava, kompletování a skladování materiálu). Aby byl systém JIT úspěšně zaveden a správně fungoval, musí být zajištěno, aby byl odběratel dominantním článkem v řetězci, aby přeprava byla svěřena kvalitním dopravcům a aby mezi všemi partnery v celém řetězci fungoval informační systém, který poskytuje podklady pro plánování, sledování a operativní řízení všech vzájemně souvisejících procesů. Přínosy, které plynou ze zavedení JIT jsou výrazné snížení zásob, značné zkrácení doby toku materiálů, snížení velikosti potřebných prostorů pro výrobní proces, zlepšení produktivity, větší úroveň řízení a zlepšení obrátky zásob. 17

Problémy které mohou nastat v důsledku zavedení JIT lze zařadit do tří kategorií: výrobní plánování daného závodu, výrobní plány dodavatelů, rozmístění dodavatelů. (Sixta, Mačát 2005) JIT II Podstatou systému JIT II je zařazení zaměstnance dodavatele do oddělení nákupu odběratele. Tento pracovník dokonale zná problematiku podnikání odběratele, tudíž může operativně nebo dokonce i s dostatečným předstihem reagovat na případné změny a informovat svého zaměstnavatele dodavatele. Jedná se tedy o velmi těsnou koordinaci plánů obou partnerů, díky tomu dochází ke zkrácení toků informací a odběratel ušetří pracovní sílu. (Stehlík, Kapoun 2009) 1.3.3 Milkrun Jak vyplývá z doslovného překladu slova milkrun (milk = mléko, run = běh), tak tato metoda zásobování montážních pracovišť vychází ze služby, kterou vykonávají mlékárny (např. ve Velké Británii nebo v USA). Mlékárny poskytují služby, která spočívá v pravidelném rozvozu mléka přímo domácnostem a zároveň odvozu prázdných lahví zpět do mlékárny. Uvnitř výrobního podniku pak milkrun zajišťuje rozvoz materiálu na montážní pracoviště a má také za úkol odvoz prázdných obalů nebo i hotových výrobků. Je určen jízdní řád a trasa, kterou milkrun objíždí, jsou stanoveny i zastávky, kde zastavuje. Milkrun bývá tvoření jízdní soupravou, která je složena z tažného vozidla a za ním připojených vozíků. V supermarketu (viz kapitola 1.5.3) je naložen montáží požadovaný materiál (např. na základě kanbanových karet), který je většinou umisťován do přepravek. Na zastávkách jsou tyto přepravky vyloženy a naloženy jsou prázdné přepravky, které mohou být doprovázeny novými kanbanovými kartami, které se vrací do supermarketu. 18

1.4 Koncepty řízení výroby K řízení výroby byly a stále jsou vyvíjeny ucelené koncepty. Většinou se jedná o softwarový balíček, který na základě určitých principů plánuje výrobu, ta je jeho pomocí také řízena. Nejznámějšími koncepty řízení výroby jsou: MRP I MRP II ERP Optimized Production Technology 1.4.1 MRP I Počátkem 60. let 20. století byl v USA pro řízení zásob vyvinut systém Material Requirement Planning. Tento systém nahradil dřívější řízení zásob pomocí norem spotřeby. Plánování je realizováno pomocí softwaru. MRP I je založen na objednávání materiálu podle skutečné potřeby výroby. Pro výpočet plánu potřeby materiálu je důležitý hrubý rozvrh výroby, ve kterém jsou pro jednotlivé časové úseky (např. týdny) stanoveny počty výrobků, které musí být vyrobeny. Hrubý rozvrh vychází z objednávek zákazníků a predikce prodeje. Důležitým vstupem do procesu plánování MRP I jsou tzv. kusovníky výrobků, ty uvádí jaký materiál (díly, sestavy) a v jakém množství je potřeba na výrobu jednoho kusu výrobku. Při aplikaci MRP I se berou v potaz i stávající zásoby, avšak výrobní kapacity se považují za nekonečné. obr. 1-9: Schéma MRP I (zdroj: autorem upraveno dle Keřkovský 2009, str. 66) Hlavní výhodou systému plánování pomocí MRP I oproti předcházejícím metodám je, že téměř vždy dojde ke snížení objemu zásob a nákladů na pořizování a udržování 19

zásob. Nevýhodu je, že se plán potřeby materiálu uskutečňuje na základě hrubého plánu výroby, který nebere v potaz skutečný průběh výroby. Kvůli tomuto nedostatku byla později do systému MRP I přidána tzv. uzavřená informační smyčka, která objednávání materiálu koriguje na základě průběhu výroby. (Keřkovský 2009) 1.4.2 MRP II Úzké propojení materiálových objednávek s rozvrhy výroby a kapacitními propočty zajistilo v 70. letech zdokonalení systému MRP I. Vytvořen byl systém Manufacturing Resource Planning, který je v mnohých podnicích používán dodnes. V podstatě jde o systém MRP I rozšířený o detailnější plánování výroby a kapacitní propočty. Opět se jedná o softwarový balíček, který plánování po zadání požadavků provede. Hlavním přínosem systému MRP II proti systému MRP I je snížení finančních prostředků vázaných v zásobách. Avšak problémy mohou činit nepřesnosti zadávaných informací. (Keřkovský 2009) 1.4.3 ERP Informační systémy, které seskupují mnoho subsystémů v podniku, jsou tzv. systémy Enterprise Resource Planning. Základem takového systému je společná databáze, ve které jsou obsaženy oblasti jako výroba, obchod a marketing, distribuce, technologie, finance nebo lidské zdroje. Systém ERP se tedy dá charakterizovat jako software, který umožňuje řídit podnikové zdroje. obr. 1-10: Příklad struktury ERP (zdroj: Keřkovský 2009, str. 68) 20

Přínosem ERP je, že jsou data v rámci celého podniku zpracovávána v reálném čase, díky tomu je podnik schopen automatizovat a integrovat základní podnikové procesy. (Keřkovský 2009) 1.5 Skladování Jak je patrné z obr. 1-1, tak skladování je jednou z logistických činností logistického řízení. Lambert, Stock a Ellram (2000, str. 266) definují skladování jako: část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby, a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístěný skladovaných produktů. 1.5.1 Charakter a význam skladování Jak už bylo zmíněno, skladování zajišťuje uskladnění produktů v rámci celého logistického procesu. Uskladňované produkty můžeme označit jako zásoby. Podnik potřebuje uskladnit dva základní druhy zásob. Prvním jsou suroviny, součástky a díly (fáze zásobování) a druhým uskladňovaným druhem zásob jsou hotové výrobky (fáze distribuce). Kromě těchto dvou druhů disponuje většinou výrobní podnik zásobami zboží ve výrobě a zásobami materiálu určeného k likvidaci nebo recyklaci. Podnik by měl udržovat zásoby z následujících důvodů: Snaha o dodržení úspor nákladů na přepravu. Snaha o dodržení úspor ve výrobě. Využití množstevních slev nebo nákupů do zásoby. Snaha udržet si dodavatelský zdroj. Podpora podnikové strategie v oblasti zákaznického servisu. Reakce na měnící se podmínky na trhu (sezónnost, konkurence). Překlenutí časových a prostorových rozdílů, které existují mezi výrobcem a spotřebitelem. Dosažení nejmenších celkových logistických nákladů při současném udržení požadované úrovně zákaznického servisu. Podpora JIT u dodavatele nebo zákazníka. 21

Snaha poskytnout zákazníkovi komplexní sortiment produktů, nejen jednotlivé výrobky. Dočasné uskladnění materiálů, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány. Sklady jsou stále více využívány jako průtokové body, nikoliv jako místa úschovy. V některých případech se sklady úplně obcházejí (např. plánovaná dodávka přímo zákazníkovi), a to proto, že podniky ve větší míře nahrazují zásoby informacemi. (Lambert, Stock, Ellram 2000) 1.5.2 Funkce skladování Základními třemi funkcemi skladování jsou přesun produktů, uskladnění produktů a přenos informací. Funkce přesun produktů se stává z činností, jako jsou příjem zboží, ukládání zboží, kompletace zboží podle objednávky, překládka zboží nebo expedice zboží. Produkty se uskladňují na přechodnou dobu (uskladnění nezbytné pro doplnění základních zásob) nebo v případě nadměrných zásob, které se drží např. kvůli sezonním výkyvům poptávky, na časově omezenou dobu. Ve skladování se přenos informací týká stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zboží, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, pracovníků a využití skladových prostor. Při přenosu informací hrají důležitou roli osobní počítače vybavené nejrůznějšími informačními systémy, které jsou propojeny do počítačových sítí. (Sixta, Mačát 2005) Hlavními motivy či důvody skladování jsou podle Stehlíka a Kapouna (2008): vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska množství, kvality nebo z hlediska času, zabezpečovací funkce plynoucí z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a z kolísání potřeb na odbytových trzích a z časových posunů dodávek na zásobovacích trzích, kompletační funkce spočívá v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle požadavků jednotlivých prodejen nebo dílen, 22

spekulační funkce vyplývá z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích, zušlechťovací funkce spočívá v jakostní změně uskladněných druhů sortimentu (např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení aj.). 1.5.3 Druhy skladů Sklady můžeme rozdělovat podle řady různých kritérií. Jedno z nejrozsáhlejších dělení, které zobrazuje tab. 1-1, uvádí Schulte (1994). tab. 1-1: Druhy skladů (zdroj: autorem upraveno dle Schulte 1994, str. 92) Kritérium dělení Fáze hodnototvorného řetězce Stupeň centralizace Kompletace Počet možných nositelů potřeb Ochrana před povětrnostními vlivy Stanoviště Správa skladu Druh skladu Vstupní sklad Mezisklad Odbytový sklad Centralizovaný sklad Decentralizovaný sklad Sklad orientovaný na materiál Sklad orientovaný na spotřebu Všeobecný sklad Přípravný sklad Příruční sklad Sklad v budově Nekrytý sklad Vnější sklad Vnitřní sklad Vlastní sklad Cizí sklad Z pohledu logistiky je však nejdůležitější dělení skladů podle postavení samotného skladu v rámci hodnotového procesu. V tomto rozdělení nacházíme sklady na straně vstupu (zásobovací sklady), mezisklady, sklady sloužící k předzásobení mezi různými stupni výrobního procesu a sklady na výstupu z podniku (odbytové sklady). (Sixta, Mačát 2005) obr. 1-11: Schéma rozložení skladů v hodnotovém procesu (zdroj: Sixta, Mačát 2005, str. 151) 23

Konsignační sklady Konsignační sklad představuje sklad dodavatele, který je umístěn ve skladových prostorách odběratele. Materiál je skladován na účet a riziko dodavatele. Odběratel má právo materiál podle potřeby odebírat, za materiál platí v určitém časovém odstupu, případně upozorňuje dodavatele na potřebu doplnit materiál do skladu. (Stehlík, Kapoun 2008) Supermarket Jako supermarket se označuje sklad nacházející se v blízkosti montážní linky, který zabezpečuje zásobování této montážní linky. Supermarket bývá charakteristický následujícími vlastnostmi, ty jmenuje Polák (2011): definování minimální a maximální zásoby, umístění supermarketu v bezprostřední blízkosti zdroje, zdroj je odpovědný za stav zásob, doplňování pouze toho, co bylo spotřebováno, hospodaření metodou FIFO definování stran pro odběr a doplňování materiálu, přizpůsobení délky kanálů pro možnost přehledného systému řazení, jednoznačné a dobře viditelné značení obsazených kanálů, rozložení regálů tak, aby bylo možné odebírat materiál bez pomoci technických prostředků, vizualizace skladu při plném stavu zásob. 1.6 Pasivní prvky logistických systémů Jako pasivní prvky v logistických systémech označujeme přepravní prostředky, obaly, materiál, odpad a informace. Pohyb pasivních prvků uskutečňují aktivní prvky logistických systémů. 1.6.1 Přepravní prostředky Přepravní prostředek je takový technický prostředek, který vytváří manipulační nebo přepravní jednotku a jehož úkolem je usnadnění manipulace nebo přepravy. Za manipulační a přepravní jednotku se považuje takové množství materiálu, které lze bez dalších úprav přepravovat. 24

Přepravní prostředky lze rozdělit na ukládací bedny a přepravky, palety, roltejnery, přepravníky, kontejnery a výměnné nástavby. Ukládací bedny slouží pro skladování materiálu a pro mezioperační manipulaci. Přepravky jsou pak určeny k rozvozu materiálu. Pro ruční manipulaci jsou uzpůsobeny vytvarovanými madly. Dají se ukládat na palety a jsou stohovatelné. Snadné identifikaci jsou uzpůsobeny pomocí rámečků, do kterých je možné vkládat štítky s údaji. Bedny i přepravky jsou vyráběny jako rovné, zkosené, ukládací, zásuvkové nebo skládací. Palety jsou určené k mezioperační manipulaci, skladovým operacím, ložným operacím a meziobjektové přepravě v rozsahu celého logistického řetězce. Jsou uzpůsobeny k vidlicové manipulaci (např. vysokozdvižným vozíkem) a jsou stohovatelné. Podle jejich provedení rozdělujeme palety na prosté, sloupkové, ohradové, skříňové a speciální. Roltejnery jsou opatřeny čtyřkolovým podvozkem. Jsou vyhovující pro mezioperační manipulaci, skladové operace, ložné operace a meziobjektovou přepravu všude tam, kde nelze použít palety. Roltejnery mohou mít mřížkovou, drátěnou nebo plnostěnnou konstrukci. Kontejnery jsou přepravní prostředky trvalé povahy uzpůsobené k opakovanému použití, usnadňují přepravu i mezi více druhy dopravy. Mohou být použity jako dočasné skladovací prostředky, které nevyžadují jiné zastřešené prostory. Jsou stohovatelné, při ložných operacích usnadňují namáhavou lidskou práci, čímž zkracují i čas nutný na tyto operace. (Sixta, Mačát 2005) 1.6.2 Obaly Obal je nositel informací pro spotřebitele, identifikaci a určení obsahu, identifikaci odesílatele a příjemce, volbu způsobu manipulace, přepravy a uložení, který spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku. Obal by měl plnit tři základní funkce: funkce manipulační vytváří výrobku úložný prostor, zabezpečuje úplnost a celistvost zabaleného výrobku, funkce ochranná poskytuje výrobku ochranu před škodlivými vnějšími vlivy, informační funkce podílí se na zajištění oběhu, odbytu a spotřeby výrobku. 25

Mimo tyto základní funkce může obal výrobku plnit funkci prodejní, grafickou a ekologickou. V závislosti na tom, jaké funkce obal vykonává, rozeznáváme tři druhy obalů spotřebitelský, distribuční a přepravní obal. (Sixta, Mačát 2005) 1.6.3 Materiál Dokonalá znalost charakteristických vlastností, množství nebo tvaru materiálu, kterým bude manipulováno, je důležitá při plánování logistických řetězců. Základní členění materiálu podle jeho skupenství je uvedeno na obr. 1-12. obr. 1-12: Dělení materiálu podle skupenství (zdroj: autorem upraveno dle Sixta, Mačát 2005, str. 175) 1.6.4 Identifikace pasivních prvků Emmett (2008, str. 125) uvádí, že: toky informací ve skladech a dodavatelských řetězcích jsou zrovna tak zásadní, jako fyzické toky zboží a materiálu. Pro tento tok informací je důležitá právě i identifikace pasivních prvků v logistických řetězcích, díky té máme přesnou znalost o pohybu pasivních prvků. Nosičem označení k identifikaci je přímo surovina, polotovar či výrobek. V případě, že je takto označit nelze, použije se k označení obal, visačka, etiketa apod., avšak tento nosič informace musí být přímo fyzicky vázán k samotnému pasivnímu prvku. Identifikovat totožnost pasivního prvku můžeme například podle jeho fyzických znaků (kamera), podle kódu (čárový kód) nebo snímačem dat (radiofrekvenční transponder). 26

V praxi se stále více pracuje s automatickou identifikací, která usnadňuje řízení procesů, kontrolu stavů, sběr informací nebo provádění transakčních procesů. Výhodou automatické identifikace je vysoká rychlost snímání a minimální počet chyb. Čárové kódy Čárové kódy představují nejúčelnější a nejlevnější způsob označování pasivních prvků v logistickém systému pro automatickou identifikaci. Jsou založené na optickém principu, pracují na základech rozdílů tmavých a světlých ploch, které jsou ozařovány laserovým paprskem. V současnosti je známo okolo 200 různých čárových kódů, nejznámější a nejpoužívanější jsou číselné (EAN, UPC), číselné se zvláštními znaky (CODABAR) a alfanumerické (TELEPEN 93). Radiofrekvenční identifikace Bezdotykový automatický identifikační systém, který slouží k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln, je radiofrekvenční identifikace (RFID). Tento systém je tvořen čipem a jeho anténou, která slouží k výměně dat. Čip s anténou se nazývají transponder, ten je připevněn na pasivní prvek. K čtení informace slouží čtecí zařízení tzv. reader. Transponderů existují dva druhy. Aktivní transpondery, které disponují vlastní baterií, ta vydrží až 5 let. Akční rádius aktivních transponderů je až 100 m. Pasivní transpondery nemají vlastní napájení a jejich akční rádius je v řádu jen několika málo metrů. Transponderová technologie má oproti čárovému kódu výhody, jako jsou: bezdotyková identifikace (bez vizuálního kontaktu) funkčnost na větší vzdálenosti, necitlivost na vnější prostředí, neomezená životnost, opakovaná použitelnost, možnost aktualizovat informaci v paměti, různé tvary podle potřeby aplikace, velká přesnost čtení, rychlé snímání (až 1000 položek současně v okruhu 4 m) atd. 27

Ve srovnání s technologií čárových kódů mají transpondery tyto nevýhody: vyšší náklady než na čárové kódy, jednodušší umisťování čárových kódů, nedostatečná celosvětová standardizace transponderů aj. (Sixta, Mačát 2005) 1.7 Aktivní prvky logistických systémů V logistickém systému mají jeho aktivní prvky za úkol provádět operace s prvky pasivními, jedná se např. o balení, nakládku, přepravu, vykládku, uskladňování, vyskladňování, identifikaci nebo sběr, zpracování, přenos a uchování informací. Uvedené operace spočívají buď ve změně místa pasivních prvků, nebo ve sběru, v přenosu a uchování informací o pasivních prvcích. Aktivními prvky sloužící pro změnu místa pasivních prvků jsou prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, skladování, balení nebo fixaci. K činnostem s informacemi slouží prostředky pro automatické sledování a identifikaci pasivních prvků, počítače, prostředky a sítě pro dálkový přenos údajů a dat aj. Samozřejmě za aktivní prvek logistického systému lze považovat i lidskou složku. (Sixta, Mačát 2005) 1.7.1 Manipulační prostředky a zařízení Prostředků a zařízení pro manipulaci s pasivními prvky logistických systémů existuje nepřeberné množství. Přehled nejčastěji používaných uvádějí Sixta a Mačát (2005): Zařízení s přetržitým pohybem: o prostředky a zařízení pro zdvih (zvedáky, zdvižné plošiny, výtahy, kladky, jeřáby aj.), o prostředky a zařízení pro pojezd (paletové nízkozdvižné vozíky, vozíky se zdvižnou plošinou aj.), o prostředky a zařízení pro stohování (regálové zakladače, vysokozdvižné vozíky aj.). Zařízení s plynulým pohybem dopravníky (např. žlabové, článkové, řetězové, pneumatické, hydraulické, šroubové a vibrační dopravníky, válečkové a kuličkové dráhy, skluzy, různé elevátory aj.). 28

1.7.2 Dopravní prostředky K přepravě pasivních prvků jsou určeny různé dopravní prostředky, jedná se o dopravní prostředky siliční, kolejové, vodní, vzdušné a nekonvenční. Toto rozdělení potřebám logistiky příliš nevyhovuje, proto je nahrazeno tříděním, jež je shodné s tříděním manipulačních prostředků a zařízení. Pak jsou dopravní prostředky rozděleny na obsluhované, samoobslužné a speciální. (Sixta, Mačát 2005) 29

2 Představení společnosti MOTORPAL, a. s. Tato kapitola představuje strojírenský podnik, který se řadí mezi nejvýznamnější výrobce vstřikovacích systémů pro vznětové motory - MOTORPAL, a. s. V čele společnosti MOTORPAL, a. s. stojí RNDr. Milan Medonos, který zastává funkci generálního ředitele a zároveň je předsedou představenstva. Společnost sídlí na adrese Humpolecká 313/5, 587 41 Jihlava. Její základní kapitál je 32 mil. Kč a všechny akcie jsou v držení čtyř fyzických osob. obr. 2-1: Logo MOTORPAL, a. s. (zdroj: www.motorpal.cz) 2.1 Historie a současnost V roce 1946 byl v Jihlavě založen pobočný závod strojírenského podniku PAL České Budějovice PAL Jihlava, národní podnik. V průběhu roku 1949 se závod v Jihlavě osamostatnil a od roku 1950 je znám pod názvem MOTORPAL. Zaveden byl nový výrobní program Výroba vstřikovacího zařízení pro vznětové motory, který přetrval až do současnosti. Na konci roku 1995 byla dokončena privatizace podniku. Současnými zákazníky společnosti jsou Deutz, John Deere, Zetor, Bosch, Steyr, Wabco, Škoda auto a mnoho dalších. Produkty MOTORPALu nachází uplatnění v zemích západní Evropy, Asii, Jižní a Severní Americe či Africe. Konkurenční výhodou společnosti je dosažení limitů STAGE IV a TIER 4 FINAL se zdokonaleným ekonomicky méně náročným standardním systémem vstřikování. Kvalita výrobků je pro MOTORPAL na prvním místě a ty splňují všechny požadavky norem ISO 9001, ISO/TS 16949 a ISO 14001, díky tomu se společnost stala kvalifikovaným OEM partnerem výrobců v pohybujících se v automobilovém průmyslu. 30

Organizační struktura společnosti je rozdělena na oblast Kvalita, oblast Obchod a rozvoj, oblast Výroba a logistika, oblast Technických řešení a oblast Lidské zdroje a podpůrné činnosti. (www.motorpal.cz) 2.2 Výrobní závody Společnost MOTORPAL tvoří čtyři výrobní závody umístěné v Jihlavě, Jemnici, Batelově a Velkém Meziříčí. Produkce je rozdělena do celkem pěti výrob. tab. 2-1: Závody a výroby MOTORPAL, a. s. (zdroj: vlastní zpracování) Jihlava, Humpolecká 313/5 Jemnice, Topolová 816 Výroba I čerpadla, autodíly Výroba III regulátory, korektory Výroba II trysky, vstřikovače Batelov, Tovární 157/2 Velké Meziříčí, Příkopy 1228/39 Výroba IV písty, válce Výroba V - trysky 2.3 Produkty Společnost MOTORPAL vyrábí a nabízí řadu produktů související se vstřikováním paliva do vznětových motorů, v nabídce má také díly pro automobilový průmysl. 31

Vstřikovací soupravy Vstřikovací souprava je tvořena řadovým vstřikovacím čerpadlem a jeho příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí regulátor otáček, podávací čerpadlo, spojka, přidavač paliva, přetlakový korektor a další součástky. Vstřikovací soupravy se používají na vznětových motorech traktorů, silničních motorových vozidel, lodí, drážních vozidel, stavebních strojů či generátorů. Vstřikovací čerpadla Tato čerpadla nedisponují vlastním pohonem, to znamená, že nemají vlastní vačkový hřídel. Vyrábějí se převážně v jednoválcovém provedení, každý válec má tedy vlastní vstřikovací čerpadlo. Tato čerpadla mají širokou oblast použití v motorech s výkonem od cca 1 kw/válec až po výkon jednoho válce pohybujícího se okolo 500 kw. Vstřikovače, vstřikovací trysky obr. 2-2: Ukázka produktů (zdroj: www.motorpal.cz) Dokonalé rozprášení paliva ve spalovacím prostoru vznětového motoru zajišťují právě vstřikovače a vstřikovací trysky. Výtlačné ventily, písty s válci MOTORPAL vyrábí výtlačné ventily a písty s válci pro všechny velkosti vstřikovacích čerpadel jak vlastní konstrukce, tak pro vstřikovací čerpadla jiných výrobců. Pomůcky pro servis V nabídce produktů MOTORPALu je také nářadí pro správnou montáž, demontáž a servis vstřikovacích zařízení i zkušební pomůcky. 32

Díly pro automobilový průmysl Tento směr výroby je pro MOTORPAL relativně nový. Vyrábí se vyvažovací hřídel pro motory Škoda, komponenty pro brzdové systémy společnosti Wabco a dílce pro převodovky společnosti Steyr. (www.motorpal.cz) 2.4 Organizace skladování ve společnosti Skladování ve společnosti MOTORPAL je zahrnuto v oblasti Výroba a logistika. Řídícím pracovníkem skladování, který spadá pod vedoucího úseku Logistika, je manažer Skladování a manipulace, kterému jsou přímo podřízeni vedoucí jednotlivých skladů. 2.4.1 Druhy a značení skladů V každém výrobním závodě společnosti se vyskytuje několik skladů, ty jsou rozlišovány na základě artiklů, které se v nich skladují. Navíc má několik dodavatelů prostřednictvím konsignačních skladů uložen materiál ve skladových prostorách MOTORPALu. Označení každého skladu tvoří tři znaky číslice, písmeno a číslice. První číslice, uvádí, ke které výrobě sklad připadá. Výrobě I připadají sklady označené 1xx, výrobě II sklady 2xx, analogicky pro zbylé výroby. Druhé, písmenné znaky mají následující významy: A hutní materiál G vyráběné dílce B režijní materiál I výrobní sklad C obalový materiál K sklad kalírny D sklady nářaďovny P hotové výrobky F nakupované dílce Závěrečná číslice detailně rozlišuje artikl, který je uskladněn v daném skladu. Například sklad 1A1 je sklad hutního jednicového materiálu, připadající výrobě I, sklad elektro v závodě Batelov (výroba IV) má označení 4B5 apod. 33

U konsignačních skladů dodavatelů je značení odlišné. Prvním znakem je písmeno X, které značí skutečnost, že se jedná právě o sklad konsignační. Další dva znaky tvoří číselné označení dodavatele. 2.5 Plánování výroby Plánování celého výrobního procesu je zahájeno na základě prodejního plánu, jehož základním podmětem jsou požadavky zákazníků. V další fázi je vytvořen výrobní plán, který z prodejního plánu vychází. K jeho vytvoření se používá podnikový informační systém typu ERP. Plán výroby je vytvářen v horizontu nejméně tří měsíců, je průběžně aktualizován a upřesňován. Vytváří se na základě metody MRP II. Nejprve jsou možnosti výroby zkoumány na základě měsíčních kapacit strojních i lidských. K tomu slouží modul v ERP, který rozpadem prodejního plánu vytvoří výrobní objednávky na všechny úrovně výroby. Poté v dalším modulu ERP probíhá podrobnější plánování kapacit, kdy je možno sledovat strojohodiny a člověkohodiny na každém pracovišti zvlášť. Výstupem tohoto procesu je výrobní plán (na měsíc, týden, den), který je tvořen výrobními objednávkami na příslušné období. Na základě výrobního plánu je zhotoven nákupní plán. Opět pomocí rozpadu, tentokrát plánu výrobního, jsou v ERP vytvořeny nákupní objednávky pro příslušný sklad, dodavatele a pracovníka nákupu a nákupní logistiky. 2.6 Motorpal Production System Produkční systém společnosti MOTORPAL tzv. Motorpal Production System (MPS) byl založen v průběhu roku 2010. Základy MPS byly čerpány z produkčního systému společnosti Toyota. Tým MPS navrhuje projekty, jejichž prostřednictvím dochází k neustálému zdokonalování procesů a zabraňování nežádoucího plýtvání přírodními, lidskými a podnikovými zdroji. Následně vedení společnosti rozhoduje, jestli dojde či nedojde k realizaci projektu. Právě pod režií MPS probíhá v současné době ve společnosti MOTORPAL zavádění metody 5S. 34

3 Analýza způsobu zásobování montáže čerpadel V prostoru montáže čerpadel se nachází celkem 5 pracovišť. Jsou jimi montáž jednoválcových čerpadel, dvě montáže podsestav (podávací čerpadla, přetlakové korektory), montážní pás vstřikovacích souprav (víceválcová čerpadla) a dokončovací pás vstřikovacích souprav. Veškeré dílce, které vstupují do montáže vstřikovacích čerpadel, jsou na montáž dopravovány ze skladu dílců pro montáž čerpadel. Tato kapitola je věnována jak představení samotného skladu, tak také procesům (s ohledem na zásobování montáže), které v tomto skladu probíhají. 3.1 Předmontážní sklad S montáží vstřikovacích čerpadel sousedí skladovací prostor, ve kterém se skladují a vychystávají potřebné dílce pro montážní pracoviště. Předmontážní sklad zaujímá plochu cca 520 m 2. V prostoru předmontážního skladu se skladují dílce, které připadají na konta dvou skladů. Prvním je sklad nakupovaných dílců pro montáž čerpadel 1F1 a druhým skladem je sklad 1G2 sklad vyráběných dílců pro montáž čerpadel. 3.1.1 Skladovací prostory Dílce se skladují v zakladačem obsluhovaných regálech, v policových regálech, nebo se ukládají v bednách, na paletách či na stojanech na volné ploše uvnitř skladu. Regálů, které jsou obsluhovány zakladačem, je celkem 8, jsou označeny písmeny A až H. Regály A a B jsou po 198 buňkách, C a D po 180 buňkách, zbylé regály mají vždy 72 buněk. Regály A, B, C a D mají buňky o rozměrech 130 x 60 x 40 cm (pozn.: rozměry jsou uvedeny ve formátu šířka x hloubka x výška). Buňky regálů E, F, G a H jsou o rozměrech 130 x 80 x 110 cm. Celkem je v regálech obsluhovaných zakladačem 1 044 buněk a jejich celková využitelná plocha je 889,2 m 2. Policových regálů je ve skladu celkem 10, jsou písmenně označeny. Rozměry a počty buněk v regálu a plochu všech buněk v regálu zobrazuje tab. 3-1. 35

Regál tab. 3-1: Policové regály v předmontážním skladu (zdroj: vlastní zpracování) Počet buněk Rozměry buňky (v cm) Šířka Hloubka Výška Plocha buněk (v m 2 ) I 20 80 60 45 9,6 J 52 100 60 35 31,2 K 20 100 60 35 12 L 20 100 60 35 12 M 24 100 60 35 14,4 N 10 100 55 30 5,5 O 10 100 55 30 5,5 P 8 100 55 40 4,4 R 5 100 60 35 3 T 16 100 60 40 9,6 Celkem 185 - - - 107,2 Policové regály disponují dohromady 185 buňkami, ty mají celkovou využitelnou plochu 107,2 m 2. V předmontážním skladu je k dispozici ve všech regálech celkem 1 229 buněk, jejichž celková využitelná plocha je 996,4 m 2. Volná plocha na podlaze, na kterou se umisťuje materiál, přidává přibližně dalších 100 m 2 využitelné plochy. To znamená, že celková využitelná plocha skladu dílců pro montáž čerpadel je necelých 1 100 m 2. 3.1.2 Způsob manipulace V předmontážním skladu se k manipulaci kromě rukou používají různé ruční vozíky, ruční paletové vozíky a regálový zakladač. Ten vyváží dílce před regál, je obsluhován pracovníkem skladu. obr. 3-1: Ruční vozík a ruční paletový vozík (zdroj: vlastní zpracování) 36

obr. 3-2: Regálový zakladač (zdroj: vlastní zpracování) 3.1.3 Pracovníci skladu Chod skladu zajišťuje vedoucí skladu a 5 skladových operátorů. Celkem tedy 6 pracovníků, všichni pracují na ranní směnu (6:00 14:00 hodin). Operátoři mají skladové položky rozděleny mají na starost své položky. Skladoví operátoři se po týdnu střídají na tzv. odpoledním dozoru, který zpravidla trvá do 15:00 hodin. Je určen jeden pracovník, který přijímá zboží, jež je centrální dopravou po 14cté hodině dopraveno z pobočných závodů. 3.1.4 Skladové zásoby Skladové položky ukládané v předmontážním skladu nemají stanovenou žádnou pojistnou či minimální zásobu. Do skladu se ukládají dílce pocházející z předešlé výroby, které nejsou právě požadovány montáží, ale v blízké době se plánuje montáž výrobků, kde budou potřeba. Z tohoto důvodu se jich proto v předešlých fázích výroby naráz vyrobí více. Dalším typickým příkladem do skladových prostor ukládaných položek jsou nakupované dílce, jež se objednávají v množství, které zajistí jejich dostatek např. na měsíc, a poté se postupně odebírají. V předmontážním skladu, jako i v celé společnosti MOTORPAL, se pohyb zásob řídí metodou FIFO, tou jsou pracovníci skladu povinni se řídit a za její dodržování je zodpovědná vedoucí skladu. Pokud se ve skladu vyskytuje nějaká položka, která již nemá dlouhodobě další uplatnění, tak se odepíše z konta skladu a je odeslána do skladu pomaluobrátkových zásob. 37

3.1.5 Umísťování dílců ve skladu Informační systém má u každé skladové položky pevně nastavené její umístění ve skladu, ale fyzicky se ne vždy položka nachází tam, kde uvádí informační systém. Pokud je již položka na skladě umístěna, tak se přijímané množství umístí na stejné místo. V případě, že ve skladu nemá skladová položka žádnou zásobu, tak se přijímané množství uloží na nejvhodnější místo v regálu. Místo, kam je položka fyzicky uložena se do informačního systému poté nezadává. Proto vznikají v umístění, které uvádí informační systém a jaké je skutečné, rozdíly. Jak se tedy skladoví operátoři orientují ve skladu? Pamatují si aktuální umístění všech skladových položek, které jim připadají. Protože si skladoví operátoři pamatují umístění každé položky alespoň orientačně, tak jsou schopni při výpadku svého kolegy ho bez větších problémů zastoupit. K orientaci ve skladu také napomáhá značení jednotlivých buněk v regálu, ty jsou označovány identifikačním číslem dílce, stejným způsobem je označen i obal (originální obal, modré plastové bedny aj.), ve kterém jsou dílce uchovány. obr. 3-3: Označení buňky v regálu (zdroj: vlastní zpracování) 3.1.6 Skladová evidence Evidence skladových položek probíhá elektronicky prostřednictvím informačního systému, kde se u každé skladové položky může zadat informace o jejím příjmu, výdeji a umístění ve skladu. Kromě elektronického vedení skladové evidence se paralelně vede ruční evidence o pohybu položky na skladě. V buňce se společně s dílci nachází tzv. skladová visačka. Duplicitní skladovou visačku každé jemu připadající skladové 38

položky má skladový operátor uloženu na svém stole, ta mu slouží jako zdroj informace o aktuální zásobě skladové položky. Visačka neplní pouze funkci informativní, ale jedná se také o záložní způsob evidence. V případě výpadku informačního systému by mohl sklad určitou dobu fungovat. obr. 3-4: Skladová visačka (zdroj: interní dokumenty MOTORPAL, a. s.) 3.2 Procesy v předmontážním skladu Tato kapitola ilustruje procesy, které probíhají v předmontážním skladu v souvislosti se zásobováním montáže čerpadel od požadavku montáže až po samotné vychystání dílců v předmontážním skladu a jejich následném dopravení na montáž. 3.2.1 Požadavek montáže Požadavky na vychystání dílců pro montáž obdrží vedoucí předmontážního skladu ve formě tištěných výrobních objednávek. Výrobní objednávka zobrazuje označení a množství výrobku, který se bude montovat, dále všechny položky, které do procesu montáže vstupují a požadované množství každé položky. Výrobní objednávku by měla vedoucí předmontážního skladu obdržet nejméně čtyři pracovní dny před zahájením montáže. Následně si vedoucí předmontážního skladu v informačním systému vyhledá výrobní objednávku a provede tisk tzv. dílčích průvodek pro všechny skladové položky, které jsou uvedené na výrobní objednávce. 39