Kavárna Era v časech minulých a budoucích

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav Nábytku, designu a bydlení Kavárna Era v časech minulých a budoucích Bakalářská práce 2010/2011 Marek Biersak

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Kavárna Era v časech minulých a budoucích zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne 25. dubna 2011

Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu Ing. Milanu Šimkovi Ph.D. za vedení a pomoc při psaní této práce. Ing. Jaroslavu Svobodovi, Ph.D. za konzultace a především pak všem, kteří mi poskytovali nejen při psaní mé práce, ale i po celé tři roky podporu a inspiraci v mém životě.

Abstrakt Vypracoval: Marek Biersak Název práce: Kavárna ERA v časech minulých a budoucích Tato práce je zaměřena na kavárnu Era jako významnou stavbu funkcionalistické architektury, její rekonstrukci a využití prostor kavárny v budoucnosti. V kontextu s tímto tématem je vypracována rešerše týkající se kávy a kaváren především v Brně, dále pak návrhy pro řešení využití kavárny s odkazem na navázání kontaktů s Mendelovou univerzitou. Klíčová slova Era, kavárna, Josef Kranz, Brno, funkcionalismus Abstract Author: Marek Biersak Title: Caffe ERA in the past a future times This work is focused on the coffee house Era, as the important building of funcionalist architecture, its reconstruction and its usage in the near future. It was made a background research related to coffee and coffee houses located in Brno city and its near neighbourhood. Finally were projected solutions of utilization of the coffee house with references to the Mendel university. Key Words Era, caffe, Josef Kranz, Brno, funkcionalism

1 Úvod a cíl práce 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 8 2 Historie kávy a kavárenství v Brně 9 2.1 Pronikání kávy do Evropy... 9 2.2 Kavárny Evropy...10 2.3 Kavárenství v Brně... 11 3 Řešení dnešních kaváren 15 3.1 Typy kaváren...16 3.2 Propojení funkcí...18 4 Ing. arch. Josef Kranz - osobnost, inspirace, projekty a realizace 21 4.1 Osobnost...21 4.2 Inspirace... 22 4.3 Realizace. 23 5 Kavárna Era - historie kavárny od prvních skic po současnou rekonstrukci 26 5.1 Od návrhu po realizaci, prvních 30 let kavárny... 26 5.2 Období po roce 1959... 28 5.3 Projekt Vysoké školy zemedělské na rekonstrukci kavárny Era.. 29 5.4 Rekonstrukce z let 2010...31 6 Kavárna Era - návrh na využití prostoru 33 6.1 Dnešní podoba kavárny... 33 6

6.2 Současná archivace bakalářských, diplomových prací a modelů na Ústavu Nábytku, designu a bydlení Mendelovy univerzity... 34 6.3 Rešerše pro samotný návrh mobiliáře 35 6.4 Návrh mobiliáře pro ukládání prací dtudentů v prostorách kavárny Era... 38 7 Kavárna Era - pohled do budoucnosti 42 7.1 Budoucnost kavárny Era... 42 8 Diskuze 44 9 Závěr 46 10 Summary 47 11 Literatura a zdroje 48 12 Seznam obrázků a tabulek 50 7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Fenomén kávy je v Brně velmi rozšířen, tak jako funkcionalistická architektura. Tyto dva aspekty vytvořily velmi dobrý základ pro vznik silného kultu kávy, jakým je káva dnes po celém světě. Avšak doba se mění a s tím i často zažité návyky. Pro uchování paměti o době minulé je nutné památky minulosti ochraňovat a starat se o ně, tak i zároveň o poselství jenž společně nesou. Na druhou stranu nelze žít pouze minulostí a přítomností. Je nutné zanechávat i stopu pro budoucí generace. Ta by měla obsahovat především myšlenku a věrný obraz soudobé společnosti. 1.2 Cíl práce Práce poskytuje zpracované téma kávy, kavárenství, funkcí kaváren a vybavením interiérů kaváren. Podrobněji je pak práce zaměřena na kavárnu ERA a veškeré dění okolo této stavby. Dále poskytuje nástin řešení pro její využití na základě rešerše podobných typů zařízení a návrhy na mobiliář pro vybavení prostoru. Metodikou práce je studie dostupné literatury, osobních pohovorů a využití vlastních vědomostí nabytých během studia. 8

2 Historie kávy a kavárenství v Brně V dnešní době je původ kávy připisován Etiopii, kde kávová zrna byla pouze žvýkána. Později se přišlo na nový způsob požití tak, jak ho známe dnes, tedy kávová zrna pomlít a přelít horkou vodou. První plantáže vznikly v Jemenu, a tak mohl začít velký rozmach tohoto nápoje. Dále se pak káva šířila do Mekky, Medíny, Damašku a Egypta. Jak je známo, příchod nového produktu bývá spjat s jedinečností, proto v Egyptě byla káva používána při náboženských úkonech. Postupem času byly pozorovány a zkoumány účinky, které pití kávy způsobují. Koncem 15. století se stalo pití kávy v arabském světě tradiční součástí společenských setkání, diskuzí a rozhovorů. Těchto setkání se samozřejmě mohou účastnit pouze muži. Ženy si svůj šálek kávy mohou vychutnat mimo zraky veřejnosti, tak aby neporušovaly zákony Koránu. (Kořínková, 2008) 2.1 Pronikání kávy do Evropy Příchod kávy do Evropy byl započat při obléhání Vídně Turky roku 1529. V tomto obléhání měl osmanský vůdce početnou převahu a velmi dobře naplánované zásobování svého vojska pomocí lodí po Dunaji a karavan velbloudů po souši. Neúspěšně obléhání vyvolalo zájem vídeňské společnosti o osmanskou kulturu. Společnost začíná získávat oblibu v kávě a cukroví, které v dnešní podobě známe jako jablečný závin. Druhým, za to ne nevýznamným proudem pronikání kávy je obchodní síť. Káva se tak pomalu stala ceněným obchodním artiklem ve významných přístavech Evropy (Benátky, Amsterdam, Hamburg ). Káva se začíná prodávat nejprve v lékárnách a ve stáncích s kořením. Mezi lidmi se stává oblíbenou díky svým povzbuzujícím účinkům. Postupem času se tak propojuje pití kávy s různými ceremoniály a podléhá určité etice a společenským rituálům. Káva jako produkt se potkává i se záporným ohlasem. V Anglii je podána skupinou žen petice proti kávě a je v ní popisován neblahý účinek na plodnost mužů. Celkově se západní Evropa tváří nedůvěřivě k tomuto nápoji. V Anglii, která vlastní velkou řadu kolonií v Novém světě přetrvává tradice v pití čaje. Francie si zakládá na svém bohatství vinných hroznů a jeho výsledného produktu, vína. 9

Velký obrat však nastává za první světové války, kdy je vynalezena instantní káva. Tento produkt je opěvován díky svým vlastnostem a to především rychlé přípravě. 2.2 Kavárny Evropy Za úplně první kavárnu je považován podnik vzniklý roku 1645 v italských Benátkách. Postupem času, jak Evropa přichází na chuť kávě, vznikají nové kavárny. Ve Francii vede jednu z prvních kaváren Ital Francesco Procop. Svou kavárnu pojme v luxusním stylu. Dnes bychom řekli, že je to interiér typické francouzské kavárny. Zákazník se zde setkal s mramorovými deskami stolů, zdobenými tapetami a těžkými závěsy. Oproti jiným kavárnám zde Francesco Procop prodával zákusky, likéry, denní tisk a další drobnosti. Velký úspěch této kavárny zapříčinila také blízkost divadla Comedy Frances. Po představení byla možnost sejít se v kulturním prostředí kavárny a rozmlouvat tam o divadle u šálku kávy. Klasickým způsobem se káva podávala v barech a hospodách společně s vínem či pivem a cigaretovým zbožím. V Anglii se kavárny staly úspěšnými podniky, a to především díky nízké ceně kávy. To lichotilo především studentům, kteří založili jeden z prvních klubů pití kávy. V těchto zařízeních se káva prodávala za pouhou jednu penci. Pro vyšší vrstvy se tato místa stala nepřijatelná pro svou nízkou úroveň a díky tomu vznikly privátní kluby pouze pro členy. Zde v těchto klubech se odehrávaly doprovodné akce a pití kávy se tak vrátil punc ceremoniálu. Avšak tradiční pití čaje zůstalo vždy upřednostněno před pitím kávy. První kavárnou ve Vídni se stává Kavárna U modré lahve, kterou založil důstojník František Kulczicki roku 1685. (Bendová, 2008) Celkově bychom pojetí kaváren v Evropě mohli brát jako místa pro střetnutí inteligence. Opakem byli lidové hospůdky. V kavárnách se tak řešila politická, umělecká a vědecká témata. Mezi společností vzrůstá pocit důležitosti v tom být viděn na veřejnosti v dobré společnosti. Prostor kaváren je pro tento účel velice vhodný. Z tohoto důvodu lze sledovat výstavbu kaváren především v okolí kulturních zařízeních a společenských bulvárů. 10

2.3 Kavárenství v Brně Brno se může pochlubit první oficiální kavárnou na území čech, moravy a slezska. Ta vznikla roku 1702 a vedl ji Turek Achmet. První kavárna v Praze vznikla až roku 1714. Pražský kavárník do té doby vařil kávu doma a již hotový nápoj roznášel po ulicích. Koncem 19. století fungovalo v Praze 71 kaváren a v Brně 93. Blízkost Vídně, ale i velký rozvoj, který zažívalo Brno 19. století, vedlo k rušnému kavárenskému dění. Zajímavostí je, že většina vlastníků kaváren bylo cizího původu. Jedinou konkurencí podobného typu tak byly brněnské vinárny. Velký rozvoj výstavby kaváren začal s celkovým rozvojem města. Vše začalo přidružením 23 menších částí v okolí Brna a vzniku nutnosti vytvořit nový urbanistický plán. To vše přilákalo do moravské metropole mladé architekty realizující své vize pro moderní město. Plánované kavárny však většinou zastínily malé podniky a spolu s válečným obdobím zastínily i jejich kouzlo. Velký počet kaváren také nutil své majitele přicházet s novinkami jak nalákat a udržet své hosty. Z tohoto důvodu přicházeli kavárníci s velkou řadou novinek. Samozřejmostí se stal denní tisk, malé pohoštění či živá hudba. Kavárny opět potvrdily svůj význam pro setkávání lidí v besedách a konverzacích, ale také při studiu. Mezi významné kavárníky patřil Otto Biber, který založil kavárnu nejprve na Lidické ulici, se kterou se po čase přemístil blíže Moravskému náměstí. V dnešní době je jeho kavárna s názvem Museum stále v provozu. Budovu na rohu ulice Lidické a Moravského náměstí postavil architekt Heinrich von Ferstel roku 1862 (viz. obrázek 1.) 11

Obr. 1 Kavárna Museum. Dalším významným kavárníkem byl Leopold Wetterschneider, jenž provozoval kavárnu Londýn a převzal také kavárnu Savoy na Běhounské ulici (Altman. 2008). Na obrázku 2. je zobrazen interiér kavárny s vybavením značky thonet. Obr. 2. Kavárna Savoy Kavárník Alois Novák si nechal vystavět v blízkosti Besedního domu kavárnu Slavii společně s hotelem. Tato kavárna byla považována za vlasteneckou. Roku 1933 ji Alois Novák Předal Antonínu Moravcovi. Kavárna Slavia byla na konci 90. let 19. století jedinou českou kavárnou v Brně (viz. obrázek 3.). 12

Obr. 3. Kavárna Slavia Kavárna Bellevue byla majetkem Antonína Uřídila. Tuto kavárnu si pořídil po dlouhých letech cestování a sbírání zkušeností z kavárenského prostředí. Své zkušenosti získal z pozice hlavního vrchního v restauraci Besedního domu a následně v kavárně Slavia. Dobová fotografie na exteriér i interiér kavárny obrázek číslo 4. Obr. 4. Kavárna Bellevue Karel Brichta je taktéž neopomenutelným brněnským kavárníkem. Rok pracoval a vedl kavárnu ve Vídni, po návratu převzal lidovou kavárnu na Mečové ulici. Po dlouhé době následně koupil kavárnu na České ulici a udělal z ní hojně navštěvovaný český podnik. Interiér kavárny obrázek 5. 13

Obr. 5. Brichtova kavárna Významnou kavárnou se stala díky staviteli Zemanova kavárna od Bohuslava Fuchse postavená v roce 1926. Tato stavba patří k prvním funkcionalistickým stavbám v Československu. Smutnou historií je ale její zbourání v roce 1965, kdy musela ustoupit stavbě nového Janáčkova divadla. V roce 1994 se kavárna znovuzrodila podle původních plánů a v den stého výročí narození architekta Fuchse byla slavnostně opětovně otevřena. Na fotografii je zachycena původní stavba (obrázek 6.). Obr. 6. Zemanova kavárna 14

3 Řešení dnešních kaváren Pro rozdělení dle hledisek týkající se hygieny, jakosti pokrmů a občerstvení, obsluhy a kvality provozu se vychází z vládního nařízení 23/1939 o opatřeních v oboru hostinských a výčepních živností. Dalším dokumentem pro úpravu této problematiky je norma ON 735413 - kategorizace odbytových středisek restauračního stravování a klasifikační znaky pro jejich zařazování do skupin účinná od 1.1.1976. Tato norma rozděluje hostinská zařízení podle funkce: Funkce stravovací - restaurace (motorest), jídelna (se samoobsluhou), pohostinství, gril bar (snack bar), koliba - salaš, restaurační vůz Funkce společenská a zábavní - kavárna, vinárna (vinný sklípek, viecha, bar, varieté a další), pivnice, hostinec Funkce doplňkového stravování bufet, občerstvení Další dělení se řídí statistickou metodikou EU. Toto dělení obsahuje tři formy restaurace, bary a sezónní a odbytová střediska. Tato metodika je také zahrnuta v doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení zpracovaní na základě jednání Rady cestovního ruchu ze dne 12.7.1994 Ministerstvem hospodářství ČR, Českým statistickým úřadem, Českou centrálou cestovního ruchu, Národní federací hotelů a restaurací ČR, Asociací cestovních kanceláří ČR, Asociací Českých soukromých cestovních kanceláří a Sdružením podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu. restaurace (dominantní prodej pokrmů s možností zakoupení nápojů a možností různých forem společenské zábavy) zahrnují: restaurace, samoobslužné restaurace (jídelny), rychlé občerstvení (ryby, hranolky) a železniční jídelní vozy či ostatní zařízení pro přepravu cestujících, ve kterých se podávají pokrmy bary (dominuje prodej nápojů s možností různých forem společenské zábavy + výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky, či minutky) zahrnují: bary, noční kluby, pivnice, vinárny, kavárny, espresa 15

sezónní a odbytová střediska výše uvedených kategorií jako terasy, atria, zahrady, předzahrádky, salónky, sály apod. (Salač, 2004) 3.1 Typy kaváren Kavárny minulého století byly místem pro dlouhé debaty s různorodostí témat. Jak by se dala vyjádřit tradiční kavárna na přelomu 19. a 20. století? Určitě nelze opomenout velká okna, mramorové desky stolů, vůni cigaret a nejspíše návštěvníky sedící na ohýbaných židlích značky Thonet. Postupem času se vše změnilo a tento typ kaváren téměř vymizel. Ve velkých městech lze ale stále najít takovéto kavárny. Dalo by se říci, že móda nedělních procházek zakončených šálkem dobré kávy se navrací. Kavárny dnes dělíme na dva základní typy. Prvním z nich jsou kavárny, kde většinu zákazníků tvoří spěchající lidé. Zde si zákazník pouze kávu objedná, zaplatí a odnese s sebou. Tyto kavárny vznikají na rušných ulicích, v blízkosti dopravních uzlů. Prostor zde nebývá příliš velký a většinu z něj zabírá pult pro obsluhu zákazníků. Tento trend dal vzniknout řetězcům, které po celém světě provozují síť takovýchto podniků. Zákazník si tak může vybrat z velkého výběru příchutí a úprav kávy s jistotou, že stejnou chuť bude mít jak v Evropě, tak i v Americe. Síť těchto podniků je označena jednotným logem, obrázky č. 7. a č. 8. Obr. 7. Starbucks coffe. Obr. 8. Gloria Jeans coffees. Druhým typem kaváren jsou podniky vracející se k tradici kaváren z přelomu 19. a 20. století. Tyto kavárny bývají především v centrech měst a zakládají si na širokém výběru kvalitních káv a pohoštění, dobré obsluze a snaží se lákat hosty na zajímavý program či svou historii. Pro příklad lze uvést známé pražské kavárny Slavia a Myšák. 16

Kavárna Slavia si zakládá na tradici. Velkou výhodou je její postavení v blízkosti Národního divadla a vltavského nábřeží. Jak již bylo zmíněno dříve kavárny v blízkosti divadel a jiných kulturních zařízeních byly často navštěvovány významnými osobnostmi daného divadla. Existovala tak možnost společenského setkávání hned po představení. Na fotografiích lze vidět interiér kavárny Slavia několik let po otevření (viz. obrázek 9.) a interiér kavárny dnes (viz. obrázek 10). Obr. 9. Kavárna Slavia historie Obr. 10. Kavárna Slavia současnost Kavárna Myšák má také velmi dobrou polohu, nachází se ve Vodičkově ulici v blízkosti Václavského náměstí. V samostatné budově propojil majitel kavárnu s věhlasnou cukrárnou. Kavárna se do této budovy nastěhovala v roce 1911 a majitel František Myšák ji nechal v roce 1922 přestavět architektem Josefem Čapkem dle návrhu Josefa Gočára. Budova tak získala rondokubistickou fasádu z červených pemrlovaných cihel. Původní interiér byl vybaven nábytkem značky Thonet (viz. obrázek 11). Současné vybavení bylo navrženo v rámci rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2008 (interiér viz. obrázek 12.). Obr. 11. Kavárna Myšák historie Obr. 12. Kavárna Myšák současnost 17

3.2 Propojení funkcí Následující kapitola popisuje kavárny u kterých došlo k propojení funkce občerstvení s další funkcí. Od zrodu kaváren bylo nutné lákat nové hosty a poskytovat více zábavy či komfortu než konkurence. Samozřejmostí bylo také jít s dobou a pořizovat do kaváren modernější přístroje. Jedním takovým příkladem je kavárna Lucerna v Praze ve Vodičkově ulici. Kavárna Lucerna Praha Tato kavárna se nachází v secesním multifunkčním paláci, který vznikl v letech 1907-1921. Tento objekt je komplexem několika domů pod jejichž realizaci se podepsal Ing. Vácslav Havel ve spolupráci s architektem Stanislavem Bechyňou. V celém komplexu se nachází obchodní pasáž, kavárny, kulturní sály a kino Lucerna. Toto kino se může pyšnit titulem prvního stálého kina v Čechách. Vstup do kina je veden přes kavárnu Lucerna. Návštěvníkům se zde nabízí možnost příjemného posezení při čekání na filmové představení, či následně po něm. Prostor zaujme mramorovým obložením, vybavením mramorovými stolky a čalouněnými židlemi, i klavírním křídlem, které umožňuje občas oživit kavárnu hudbou. Originální je i umístění baru ve středu kavárny. Velkými okny mohou návštěvníci sledovat dění v pasáži. Propojená funkce s kinem nevyžaduje speciální vybavení. Jako jedinou výjimečnou záležitost lze shledat umístění šatny v prostoru kavárny. Ta však slouží především návštěvníkům kina. Toto spojení kavárny(viz. obrázek 13.) s kinosálem (viz. obrázek 14.) si získalo velkou oblibu a i v dnešní době je to velmi příjemné místo pro setkání nad kávou a konverzací ohledně filmového světa i dění mino tento svět. Je zde tedy funkce kavárny propojena se zábavou. Obr. 13. Kavárna Lucerna Obr. 14. Kino Lucerna 18

Kavárna v polském Těšíně Kavárna v polském Těšíně zaujme nejvíce svým konceptem. Jedná se o kavárnu, která je vybavena zařizovacími předměty od studentů designu a mladých návrhářů. Jejich produkty tu však nejsou pouze vystavené ve vitrínách nebo nafocené v katalogu, ale každý zákazník se s nimi velice dobře seznámí. Z designérských počinů se zde totiž pije, jí, sedí se na nich a jsou rozprostřeny všude okolo. Dalo by se říct, že každý kus je zde originál. Návštěvník kavárny si zde může tak věc vyzkoušet a následně se rozmyslí, zda daná věc stojí za koupi či ne. Tento koncept je dobrým řešením pro všechny neobjevené nebo začínající designéry. Skýtá se tu možnost prezentace vlastní tvorby s možností ohlasu k jednotlivým věcem. Tvůrce tak získá velmi důležitou zpětnou vazbu, která může posunout jeho objekt dál či naopak. Nacházíme zde tedy propojení funkce kavárny s funkcí prodejní výstavy. Salon Daguerre Tento tajemný název skrývá původně dvoupatrový byt lékárníka na Slovákově ulici v Brně. V tomto prostoru našla útočiště kavárna a výstavní prostor. Provozovatelem je zde občanské sdružení Studio 19, které vede i kavárnu a restauraci v nově zrekonstruované kavárně ERA. Kavárna obsahuje barový pult v zádveří a prostor pro sezení. Z bývalého bytu lékárníka se zachovalo velké množství vestavného nábytku a řemeslných detailů. Prostor tak získal na osobitosti díky vestavné knihovně, dřevěnému obložení, či staré sedací soupravě. Pro hosty jsou tu pak připraveny tonetky a mramorové stolky. Interiér kavárny viz. obrázek 15. Výstavní prostor v prvním patře skýtá pouze samotné volné pokoje s provedeným dřevěným obložením a jídelní stůl, který díky svým rozměrům nebylo možné přenést do spodního patra. V prvním patře se mimo výstav pořádají audiovizuální projekce, divadelní performance, živé hudební koncerty i veřejné přednášky. Saloon Daguerre má tak potenciál stát se prostorem pro uměleckou duši. Oslovit kavárenského povaleče jak vůní kávy, tak i přítomným duchem starých receptů a medikamentů. 19

Obr. 15. Salon Daguerre Café Tungsram Realizace kavárny z roku 2008 (viz. obrázek 16.) je zajímavá z několika důvodů. Především je to velikost samotného prostoru. Celková výměra kavárny je tak 45m 2. Na tomto prostoru je vyřešeno sezení pro 30 35 hostů, barový pult i samotné zázemí kavárny se sociálním zařízení. Interiér kavárny je řešen velmi flexibilně a vybavení tak ve větší části prostoru lze libovolně přestavovat. Tím vzniká prostor pro časté divadelní představení, drobné koncerty či happeningy. Přes velikost prostoru tak vzniká funkce kulturní. Café Tungsram je zajímavé i pro svůj odkaz k funkcionalismu. Ten je vyjádřen skrz židle společnosti Chrom design z ohýbaných trubek odkazovaných na nábytek typu ARA 3120 a grafikou jenž sjednocuje interiér s vizuálním stylem kavárny. Obr. 16. Café Tungsram 20

4 Ing. arch. Josef Kranz osobnost, inspirace, projekty a realizace 4.1. Osobnost Obr. 17. Fotografie Ing. arch. Josef Kranz. 28. 2. 1901 Brno 30. 5. 1968 Znojmo Letos je to již 110 let od narození Ing. arch. Josefa Kranze (viz. obrázek 16.). Maturitu složil v roce 1919 na II. české státní reálce v Brně. Dále pokračoval 1919 1926 ve studiu na České vysoké škole technické v Brně pod vedením Emila Králíka a Adolfa Liebschera. Praxi absolvoval u Jaroslava Stockara-Bernkopfa v Brně a u Jiřího Krohy v Mladé Boleslavi a v Brně. Dále také v ateliéru Bohuslava Fuchse v Brně, se tím spolupracoval na projektech Hotelu Avion a Masarykova studentského domu. Po získání zkušeností z absolvovaných praxí nastupuje do zaměstnání. V roce 1929 1949 se stává projektantem pro Ředitelství pošt v Brně. Následně v letech 1945 1968 je zaměstnán u Stavoprojektu v Brně. Během let se účastní mnoha vypsaných soutěží. Mezi nimi je i mezinárodní soutěž na Baťovy domky ve Zlíně z roku 1935, ve které získal i ocenění poroty. V porotě zasedal mimo jiné i architekt Le Corbusier, Pavel Janák a Bohuslav Fuchs. Během působení v ateliéru Bohuslava Fuchse vznikají jeho první samostatné projekty, k nimž se řadí i kavárna Era. Ing. arch. Josef Kranz se také aktivně podílí v mnoha skupinách, je člen Skupiny výtvarných umělců v Brně, Svazu socialistických architektů, Svazu architektů ČSR, Bloku architektonických pokrokových spolků a Svazu československých výtvarných umělců. 21

4.2. Inspirace Hlavní vliv na tvorbu Ing. arch. Josefa Kranze má sekupení Devětsil a holandské neoplatistické sdružení De Stijl a především tedy dílo Pietra Mondriana. Devětsil bylo seskupení založeno v roce 1920 v Praze a jeho cílem bylo sdružovat avantgardní české umělce. V roce 1923 je také založena brněnská odnož. Členové se po založení věnovali proletářskému umění tzv. magickému realismu. Představa členů byla, že k umělecké revoluci nelze přistupovat jednotlivě, ale jako organizovaná skupina. Program celé skupiny byl sepsán a vycházel ve sbornících s názvem Devětsil a Život. Cíle skupiny byly vcelku jednoduché. Soustředily se především na přiblížení umění široké veřejnosti. Konec pražské skupiny nastal 1930 a brněnské uskupení skončilo již o tři roky dříve, tedy v roce 1927. Holandská skupina De Stijl vznikla již v roce 1917 a sdružovala umělce, kteří v tehdejších letech tvořili pod vlivem této skupiny. Principy jsou ořezány na dosažení čisté abstrakce a redukci základních tvarů a barev (viz. obrázek 17.). Nejznámějšími představiteli jsou Piet Mondrian, J.J.P. Oud a Gerrit Rietveld. Obr. 18. Ukázka práce ve stylu De stijl 22

4.3. Realizace Ing. arch. Josef Kranz založil svou kariéru na stálém pracovním poměru. Nepůsobil tedy na volné noze a většina jeho projektů vznikala jako součást jeho pracovního poměru. Díky těmto reáliím se jeho dílu nedostávalo takového ohlasu jako jiným architektům této doby. Většinu jeho nejvýznamnějších staveb lze vidět v Brně. Kino Avia Rok výstavby: 1927-1929 místo: Brno, Černovice adresa: Štolcova 6 Soutěžní návrh na areál Sokola Brno s kinem Avia v letech 1927-1929. Budova se zachovala do dnešních let. Bohužel díky nešetrným stavebním úpravám došlo k znehodnocení stavby. Na fotografiích (obrázek 18. a 19.) je zachycen stav po dokončení stavby. Obr. 19. Kino Avia Obr. 20. Interiér Kina Avia Vila Ing. Slavíka Rok výstavby: 1930-1932 místo: Brno, Žabovřesky adresa: Tůmova 15 23

Architekta oslovil ředitel brněnského rozhlasu Ing. Slavík ohledně výstavby vily v Brně Žabovřeskách. Celý projekt byl specifický díky poloze a velikosti pozemku. Konečným řešením vznikla třípodlažní vila obsahující byt domovníka v prvním částečně zapuštěném podlaží. Byt pro rodinu v prvním podlaží a třetí patro s pracovnou a dalšími prostory, možné využívat jako samostatnou bytovou jednotku. Obrázek 20. je fotografií z publikace Slavné vily. Obr. 21. Vila Ing. Slavíka Vlastní rodinný dům Rok výstavby: 1933-1935 místo: Brno, Černá Pole adresa: Alešova 24 Původní návrh byl zpracován pro Karlu Šťádalovou, budoucí manželku architekta Josefa Kranze (sňatek 1940). U domu zaujme nejvíce jeho uliční fasáda. Jednopatrová stavba obsahuje velkoplošná okna, které jsou vertikálně členěna. Plánem architekta bylo pokrytí fasády domu popínavou zelení (obrázek 21.) a tak následné propojení se zahradou. Na obrázku 22. lze vidět interiér domu. Tato fotografie zachycuje jídelní kout. Ing. arch. Josf Kranz nejen navrhl samotnou stavbu,ale i detaily týkající se vybavení domu nábytkem. 24

Obr. 22. Rodinný dům Ing. arch. J. Kranz Obr. 23. Interiér domu Další projekty: 1934 1935 rodinný dům, Brno, Pflegrova 50 1935 1936 činžovní vila manželů Míčkových, Brno, Zeleného 5a 1936 1938 poštovní úřad, Rájec nad Svitavou 1945 1960 telekomunikační blok, Brno, Královo Pole 25

5 Kavárna Era historie kavárny od prvních skic po současnou rekonstrukci 5.1. Od návrhu po realizaci, prvních 30 let kavárny. Projekt kavárny Era byl jedním z prvních realizovaných staveb Ing. arch. J. Kranze. Zadavatel a majitel v jedné osobě byl kavárník Josef Špunar, ten po architektovi chtěl skloubit funkce kavárny a bytu pro majitele. J. Kranz navrhl budovu na ulici Zemědělská 30 o třech patrech s využitím přízemí a 1. patra pro kavárnu a horního patra pro bydlení majitele a jeho rodinu. Stavba byla zahájena v letech 1927 a dokončena 1929, v tuto dobu stála zcela osamocena. Dalo by se říci, že postavit kavárnu na takovém místě je nesmysl, když doba přála korzování centrem města a návštěvám kaváren na náměstích či přilehlých třídách. Prozíravý přístup jak majitele tak i architekta však přinesly své ovoce. V sousedství kavárny stála již Vysoká škola zemědělská v Brně, jejíž studenti určitě rádi využili po přednáškách příjemné posezení či kulečník v prvním patře pro relaxaci. J. Kranz také díky svým zkušenostem z architektonických praxí mohl předpokládat prudký rozvoj urbanismu v dané lokalitě Černých polích. Pro první skici bylo velkou inspirací pro Kranze holandské seskupení De Stijl a jeho představitelé. Přímá inspirace od J. J. P. Ouda mohla proběhnout v letech 1925 a 1926, kdy mohl navštívit přednášky evropských moderních architektů v Brně. Mezi slavné stavby J. J. P. Ouda patří rotterdamská kavárna De Unie (realizace 1925),(obrázek 23.). Při samotné realizaci vytvořil Kranz několik variant čelního průčelí a jedna z nich obsahovala název UNA. Je tedy vidět patrná inspirace ve významné rotterdamské kavárně. Ta však byla během válečných let, 30. května 1940, zbořena. V letech 1986 byla vystavěna v jiných místech Rotterdamu její replika, která byla doplněna o přístavbu. Její koncept však zůstal stejný, stejně jako i její výrazné barevné provedení interiéru i exteriéru (červená, modrá, žlutá). Ing. arch. Josef Kranz využil této inspirace a barevnou kombinaci převedl do prostředí Černých polí. Oproti barevné fasádě De Unie použil pouze zbarvené luxferové stěny, prosvětlující prostor vnitřního schodiště. Na celé fasádě domu jinak převažovala čistá bílá barva. Zdeněk Kudělka v článku časopisu Era 21 poukázal na 26

určitou plakátovitost hlavního průčelí. Samotná přední fasáda se dá rozdělit do pomyslných tří částí, z nichž je každá komponována ze základních grafických elementů. (Převzato Era 21, Jiří Koupa) Na dobové fotografii je zachycena uliční fasáda po dokončení stavby (obrázek 24.). Na fotografii lze částečně vidět, že v blízkosti nestála po dokončení kavárny Era, žádná jiná stavba. Obr. 24. Průčelí Cafe De Unie Obr. 25. Průčelí kavárna Era Fasáda směřující do dnešního vnitrobloku zahrnuje terasu v prvním a druhém patře. Z přízemní části kavárny se také dalo vstoupit na letní zahrádku s možností posezení. Přízemní část kavárny skýtala samotný prostor pro sezení, bar, zázemí kuchyně a toalety. Dominantním prvkem celého prostoru se stalo šroubovité schodiště spojující přízemí s prvním patrem kavárny. Celý prostor byl prosvětlen velkými výkladními okny do ulice a luxferovou stěnou do zadního traktu domu. Z dochovaných fotografií a archeologického průzkumu je vidět i barevné řešení prostoru. Interiér tak nebyl vymalován pouze bíle, ale byl doplněn o velké barevné plochy. Barevné ladění celkově vychází z inspirace Café De Unie od J. J. P. Ouda. Grafický prvek v prostoru dotvářely nápisy na zdech. Dnes bychom tomu říkali jakási forma reklamy. První patro pak zaujímal prostor pro kulečníkové stoly, boxy pro intimnější posezení a malé mramorové stolky u zídky schodiště. V zadní části se pak nacházel pokoj pro služky a kuchyně náležící k bytu majitele. Celý prostor opět 27

prosvětlovaly výkladní okna a luxferová stěna. V letních měsících měli návštěvníci možnost využít venkovní terasy. V posledním patře se nacházel byt majitele. Tento byt měl samostatný přístup po schodišti z přízemí. Byt se skládal z předsíně, koupelny, ložnice, dívčího pokoje a obývacího pokoje. V horním patře se také nalézala terasa využívaná majitelem bytu. 5.2. Období po roce 1959 Po roce 1959 nastává pro kavárnu Era období úpadku. I přesto, že válečná léta nezpůsobila škody, snad o to více mají být příchozí události zničující. Toto období začíná odnětím kavárny původním majitelům a nastává doba, kdy je budova nevyužita. Po čase zde RaJ Brno II (restaurace a jídelny) zřizuje provoz pivnice a během let tak dochází k stavebním zásahům, které nejsou zcela v souladu s původním návrhem. V dalších letech projeví o budovu kavárny zájem Vysoká škola zemědělská. Její záměr je využít prostory pro potřeby zaměstnanců školy, který přinesl další stavební úpravy a hlavně změnu čelní fasády. Veškeré tyto zásahy se nesetkají s kladným ohlasem u památkářů. Těm se podaří v roce 1977 kavárnu zapsat do seznamu nemovitých kulturních památek. Památkový ústav se tak snaží prosadit odstranění druhotných úprav a obnovu dochovaných stavebních a konstrukčních prvků. Vyjednávání mezi památkovým ústavem a VŠZ trvá několik let. Za tuto dobu je jediným pozitivem částečné udržování budovy před dalším chátráním. V roce 1985 VŠZ požádá o vynětí kavárny Era z památkového seznamu. V roce 1988 je vypracován projekt na rekonstrukci kavárny v několika verzích. Po roce 1989 je budova kavárny Era vrácena restituentům. Se staronovými majiteli přichází i naděje na znovu zprovoznění kavárny a návrat její slavné éry ze 30. let 20. století. V roce 1994 je odhadována rekonstrukce na částku 4,2 milionu Kč. Finanční situace majitelů není však velmi pozitivní, a tak se do celé věci přidává Město Brno a Ministerstvo kultury s dotacemi ve výši přes 2 miliony Kč. Celá rekonstrukce ztroskotá na firmě, která získala zakázku. Po vyplacení peněz práci na budově zahájí, ale nedokončí. Stav samotné budovy se tak rapidně zhorší. Budova po následující léta není vytápěna, ani uzamčena a je narušena i samotná statika celé budovy. 28

Obr. 26. Interiér kavárny během rekonstrukce. Toto období je ukončeno rokem kdy původní restituenti chátrající budovu prodají novému majiteli. Ten je přesvědčen o tom, že je možné navrátit kavárně její funkčnost. Prostor kavárny tak pronajme občanskému sdružení Studio 19, které se zaváže vyřešit dotace z fondů evropské unie, programu ROP (regionální operační program) a provozovat v budově kavárenskou činnost. Toto sdružení již vede po Brně několik podniků s charakterem kaváren. Na celkovou rekonstrukci byla poskytnuta dotace z evropských fondů. Architektem jenž se zhostil rekonstrukce je Akad. arch. Ing Jan Velek a jeho studio. Při rekonstrukci (viz. obrázek 25.) vychází z dochovaných materiálů, tedy fotografií a výkresové dokumentace. 5.3. Projekt Vysoké školy zemědělské na rekonstrukci kavárny Era Velkou a samostatnou kapitolou je projekt VŠZ v Brně, která si nechala v roce 1988 vypracovat studii rekonstrukce bývalé kavárny Era pro účely VŠZ. Tento projekt vypracoval Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze, středisko 11 Brno. Celkový projekt obsahuje rozsáhlou fotodokumentaci, výkresovou dokumentaci a jednotlivé stáže o hlediscích, která by při samotné rekonstrukci neměla být přehlédnuta. Cílem studie je návrh řešení obnovení architektonického významu objektu a stanovení následného využití. Zadání VŠZ v Brně spočívalo v rozšíření svých dosavadních prostor o učebny, pracoviště pedagogů i pomocné prostory. 29

Prvotním stavebním problémem byl železobetonový nosný systém, pro který bylo navrhováno jeho obnažení a následné zesílení jak v horizontální tak vertikální pozici. Studie pak nabízí řešení ve dvou variantách: Varianta A se přibližuje více zadání VŠZ V BRNĚ a to především vybudováním dvorní nadstavby druhého podlaží s prostorem pro výuku. Varianta B tato varianta více dbá na hodnotu kulturní památky. V této vizi je uvedena dvorní fasáda do původního stavu. Celkový rozsah prací byl stanoven od studie rekonstrukce v březnu 1988 až po předpokládané ukončení stavby v listopadu 1992. K těmto událostem díky revolučním převratům nedošlo a v letech 1989 byla kavárna Era vrácena restituentům. Oslovená památková péče uvádí jako svůj požadavek obnovu do původní podoby a to především v přízemí, pro vyniknutí tělesa volného točitého schodiště. Tato podmínka je zohledněna ve zpracované variantě B. V době vypracování studie rekonstrukce byl objekt využíván jako sklad, učebna v 1. podlaží, výpočetní středisko školy ve 2. patře a administrativa v patře třetím. V dalších oddílech studie jsou vypracovány jednotlivé sekce pro samotnou rekonstrukci. Každá kapitola tak dokumentuje stav při výstavbě, současný stav pomocí sond a hlavně řeší samotný stav rekonstrukce a její průběh, to vše je v některých částech doplněno o výkresovou dokumentaci a cenovou bilanci. Najdeme zde podklady pro statiku, elektroinstalace, ústřední vytápění, vzduchotechniku, měření a regulace, zdravotní instalaci a požární ochranu. Samotnou další velkou kapitolou je pak rozpočet. Zde jsou uvedeny částky za jednotlivé stavební a administrativní práce spojené s rekonstrukcí objektu. Poslední kapitolou je výkresová dokumentace. Ta obsahuje samotné zaměření objektu v dané zástavbě, v lokalizaci vůči ostatním objektům VŠZ v Brně a výkresy stavebních úprav pro variantu A i B včetně zakreslení konstrukcí ponechaných, bouracích i navržených. Součástí vypracovaného projektu je i hospodářská smlouva o dodávce projektových (průzkumných) prací a technické pomoci projektové organizace mezi dodavatelem Státním ústavem pro rekonstrukce památkových měst a objektů a odběratelem Vysokou školou zemědělskou, technický obor. Další přílohou je zápis z jednání 30

konaného 29.2.1988 mezi investorem a dalšími jednateli zohledněnými v problematice rekonstrukce kavárny Era. Během jednání byly projednány jednotlivé varianty A i B. V jednotlivých statích jsou rozvedeny návrhy investora. Tyto dispoziční úpravy zahrnují vybudování výtahu v místě bývalého shozu sudů. V prvním podlaží je navržena experimentální učebna s měnitelnou sestavou mobiliáře (viz. obrázek 26.). V druhém podlaží se investor rozhodl pro variantu s dvorní dostavbou o jednu učebnu a uzavření schodišťového prostoru pro zvukového odizolování. Poslední patro, tedy bývalý byt majitele, bude sloužit jako pracovny pedagogů bez znatelných úprav. Celková proměna dle přání investora by vedla k vybudování prostoru o kapacitě cca 50 studentů v experimentální učebně nacházející se v 1. podlaží. Cca 50 posluchačů v učebnách v 2. podlaží a dalším místem až pro 11 pracovníků ve 2. a 3. podlaží. Obr. 27. Návrh interiéru učebny v prostorách kavárny 5.4. Rekonstrukce z let 2010 Samotná rekonstrukce si klade za cíl navrátit budově podobu a funkci z doby jejího vzniku. Nutné bylo odstranění vzniklých nepůvodních prvků a revitalizace dochovaných stavebních a technických záležitostí. Zachování kavárenské činnosti však vedlo k jistým změnám týkající se dnešních bezpečnostních předpisů upravující prostředí a požadavky na ně kladených. Nejvíce rekonstrukci pocítil prostor přípravy jídel a samotné zázemí kavárny. 31

V suterénních částech tak vznikly prostory pro personál, tepelné čerpadlo či nové sklady pro úschovu potravin a nápojů. V přízemní části je největší změnou přesun barového pultu. Ten v původní verzi stál hned u vstupu do prostoru kavárny. Dnes je přesunut za roh schodiště do bývalého prostoru spíže. Další úpravou je nahrazení původní luxferové stěny ve zdi do zahrady výkladovým oknem. Luxferová stěna byla ve velmi špatném stavu a nebylo možné získat původní luxfery díky zániku technologií výroby. Jinak veškeré okenní rámy jsou původního charakteru a v rámci rekonstrukce byly pouze opraveny. V prvním patře nedochází k velkým změnám, hlavním rozdílem zde bude nová podlaha. Ta by měla být vzhledově podobná té původní. Do původních barev se vrací i celý interiér. A tak se opět navrátí modré a červené akcenty barev do interiéru. Díky dochovaným fotografiím lze velmi jednoduše dohledat původní vybavení. K němu patřily především židle značky Thonet, dřevěné stoly a kulečníkové stoly. Dokonce by i dnes měl být použit stejný typ židlí jako v původním návrhu. Pohled do interiéru na schodiště v době vzniku kavárny (viz. obrázek 27.) a po rekonstrukci v roce 2011 (viz. obrázek 28.). Obr. 28. Interiér kavárny s vybavením. Obr. 29. Interiér po rekonstrukci Poslední patro již nebude využíváno pro byt majitele, ale jako výstavní a společenský prostor. Zázemí zde najde malý promítací sál, počítače s internetovým připojením a dokonce prostor pro výstavy. S původním záměrem budou využity i předzahrádka i terasa za domem. V letních měsících by tak měli mít návštěvníci možnost posedět venku a kochat se plakátovou fasádou, či klidem vnitrobloku. 32

6 Kavárna Era - návrh na využití prostoru 6.1. Dnešní podoba kavárny Po vykoupení kavárny od bývalých restituentů nastal čas změny pro budovu Ing. arch. J. Kranze. Nový majitel ve spolupráci s občanským sdružením Studio 19 se pustili do rekonstrukce. Samotný projekt rekonstrukce vypracoval Ing. arch. Jan Velek. Ten se snažil o celkovou revitalizaci a navrácení původních prvků do interiéru. Financování rekonstrukce probíhalo z evropských fondů. Toto financování přineslo na jednu stranu naději, ale také zdlouhavé procesy při vyplňování potřebných dokladů. Z tohoto důvodu se samotná rekonstrukce protáhla o několik měsíců. Slibované otevření se tak čím dál tím víc oddalovalo. Rekonstrukce počítá s obnovou kavárenského a restauračního pohoštění. Nově zde přibude prostor výstavní, který vznikne v posledním patře z bývalého bytu J. Špunara. Studio 19 se zavázalo provozovat výstavní a vzdělávací činnost, díky níž jim také byla poskytnuta dotace na rekonstrukci z evropského dotačního programu ROP. Typický návštěvník kavárny bude s velkou pravděpodobností obdivovatel brněnského funkcionalismu. Dá se předpokládat, že převážnou klientelou se však stanou studenti Mendelovy univerzity a to díky blízkosti kampusu univerzity ležící na protější ulici. Student zde získá místo pro odpočinek, možnost občerstvení či setkávání na zajímavých kulturních akcích. Výstavní prostor láká k samotnému využití pro výstavy diplomových, bakalářských či semestrálních projektů, které v současné době nemohou z důvodů omezeného prostoru být vystavovány ve škole. Kavárna Era má tak velice dobrou pozici stát se univerzitní kavárnou s ruchem vysokoškolského života. V práci je naznačeno i možné směřování propojení kavárny Era s Ústavem nábytku, designu a bydlení na Mendelově univerzitě. Propojením je myšleno umístění mobiliáře ve výstavních prostorech kavárny Era (viz. obrázek 29.), jehož účelem by bylo uchování svázaných bakalářských a diplomových prací, modelů a prezentace posterů, grafik a výstupů z ateliérů studentů Ústavu Nábytku, designu a bydlení na Mendelově unierzitě. 33

Obr. 30. Půdorys výstavních prostor s označením místa pro navrhovaný mobiliář 6.2 Současná archivace bakalářských, diplomových prací a modelů v Ústavu nábytku, designu a bydlení Svázané práce studentů bakalářských či diplomových programů se nachází v univerzitní studovně na budově A. Zde je i možnost nahlížení. Modely a výstupy z ateliérů studentů Ústavu nábytku, designu a bydlení bývají uskladněny v jedné místnosti ateliéru v budově T, která je svou kapacitou omezena. Grafické práce a plakáty jsou uchovávány dnes již především v elektronické podobě u samotných vyučujících. Starší práce jsou pak skladovány v arboru umístěném také v ateliéru budovy T. Přesto, že tento ateliér prošel v poslední době určitými změnami zcela jistě nedosahuje požadovaných kapacit. V případě ukázky nějaké práce je zde nutno brát ohledy na výuku. Taktéž je to v prostorách studovny, v budově A, zde je možnost prostudování prací v prezenční formě. Toto prostředí tak nedovoluje samotným 34

návštěvníkům plnohodnotné posezení či debatu nad příslušnou prací. K rozšíření kapacit pro ukládání prací a možnost jejich studia v současné době slouží také knihovna v budově T. 6.3 Rešerše pro samotný návrh mobiliáře Před samotným návrhem mobiliáře je velmi podstatné prostudování všech okolností týkající se dané problematiky. Na předchozích stranách byla sumárně popsaná rešerše týkající se samotné problematiky kávy a její historie, propojených funkcí kaváren s dalším účelem. U vybraných kaváren jsou uvedeny prvky mobiliáře doplňující interiér, které mají za úkol propojení daných funkcí. Pro návrh mobiliáře na ukládání a prezentaci prací studentů ústavu nábytku jsou podstatné zejména tyto aspekty Stávající mobiliář interiéru Architektonické a stylové pojednání prostoru a doby Funkce mobiliáře Technické možnosti výroby Stávající mobiliář interiéru kavárny Era Bohatá fotodokumentace interiéru dovoluje dohledat původní typy zařízení. Na fotografiích jsou vidět židle značky Thonet. Přesnou verzí bylo polokřeslo typu 233 značky Thonet a dřevěné obdélníkové stoly. V prvním patře pak byly u nízké zídky schodiště přisazené malé mramorové desky jako stolky pro dva. V rohu místnosti se nacházely čalouněné boxy. Prostor u oken do ulice byl věnován kulečníkovým stolům. Z původního zařízení je nutné zdůraznit zachování vestavných skříní ve 3. Patře (viz. obrázek 30.). Tyto vestavné prvky bylo nutné zachovat s ohledem na požadavky památkářů. V rámci rekonstrukce je tak možné dohledat daný typ a objednat tak stejný model nábytku či nechat vyrobit na zakázku repliky. 35

Obr. 31. Vestavné skříně 3. patro. Stav během rekonstrukce Architektonické a stylové pojednání prostoru a doby Tato stať obsahuje popis doby a především pohled na nábytek a materiály používané architekty. Doba vzniku kavárny a jejího vybavení je přesně určena lety 1927-1928 a díky Ing. arch. J. Kranzovi se hlásí k době funkcionalismu. Funkcionalismus popsal jednou větou americký architekt Louis Henri Sullivan jako Tvar sledující funkci. Samotný vznik a vývoj funkcionalismu celkově ovlivnil rychle se rozvíjející průmysl, věda a nástup nových technologií. Všechny tyto aspekty vedly k vytvoření stylu působícím v široké škále každodenního života bez ohledu na zeměpisnou polohu. Cílem návrhů se tak stala široká veřejnost střední třídy. Architekti tak začínají řešit sociální problémy bydlení. Nejvíce patrné myšlenky s tímto zaměřením měl Ebenezeward Howard se svým plánem zahradních měst. Na českém území se tato otázka řešila také. V letech 1922 a 1927 byly vypsány soutěže pořádané Svazem čs. díla na témata lidový byt a lidový nábytek. Přesto se myšlenky funkcionalismu projevují především u individuálních návrhů pro zákazníky, kteří patřili mezi dobře situované podnikatele a továrníky. 36

Funkce mobiliáře v období funkcionalismu Podstata návrhů mobiliáře spočívala v zachování pouze základních potřeb a odstranění přebytečných zařizovacích předmětů z odvozených potřeb. Samotné kusy nábytku se tak stávaly multifunkční a zahrnovaly v sobě několik možností změn. Nábytek se také obcházel bez dekorativních prvků. Je zcela jasné, že průmyslová výroba nedovolovala věnovat se dekorativním prvkům. Taktéž materiály používané na nábytek plnily určité funkce. Podnože z ohýbaných trubkových konstrukcí zajišťovaly stabilitu i lehkost konstrukce. Naopak mramorové a dřevěné desky stolů a pracovních ploch splňovaly hygienické podmínky a snadnou údržbu. Čalouněné prvky získaly mnoho podob díky novým materiálům. Dalo by se říci, že dekorativní prvek se transformoval do materiálů a jejich struktury. Zakázky návrhu domu či interiéru bývají realizovány současně jedním architektem, to dává prostor pro vznik vestavného nábytku. Vestavné skříně a šatníky tak plní v některých případech funkci jak pro ukládání tak i pro dělení prostoru. Vznikem se také pyšní stavebnicový-sektorový nábytek. Inspirací jsou mu strohé geometrické linie, jaké můžeme najít například v malbách P. Mondriana a dalších umělců hnutí De Stijl. Z bytů a nábytku se tak staly plně funkční prostory a zařízení bez vlastního vnitřního pojetí. Vše tak na jedince působilo pouze svou funkčností. Je zřejmé, že všichni lidé mají stejné základní potřeby, ale každý z nás má rozdílné duševní hodnoty, které se snaží vyjádřit právě skrz své bydlení. Technické možnosti výroby Technické možnosti právě v tomto období získávají na síle. Právě na projektu kavárny Era je to zřejmé. Samotná budova zastupuje typické ukazatele funkcionalistické architektury. Materiály použité na stavbě jsou v přesném kroku doby, skleněné obklady, výkladní okna, betonové točité schodiště, kvalitní xylolitové podlahy. Pro prvky interiéru jsou typické ohýbané židle značky Thonet a mramorové stolky. Vše plní jasnou funkci dané doby. Kvalitu návrhu a provedení lze zhodnotit i dnes, kdy budova bez větších stavebních problémů stojí dodnes i přes svá chmurná období v historii. 37

6.4 Návrh mobiliáře pro ukládání prací studentů v prostorách kavárny Era Samotný návrh vychází z půdorysu zrekonstruovaného prostoru, bývalého bytu Josefa Špunara, dnes výstavních prostor v kavárně Era. V současné době má třetí patro kavárny Era plnit několik funkcí. Vznikla zde malá kancelář z bývalé koupelny, výstavní sál a promítací sál z bývalých ložnic. Z obývacího pokoje se nyní stal multifunkční prostor. Stěžejní jsou zde umístěné informační kiosky s možností hledání informací pro návštěvníky. V době zpracovávání této bakalářské práce nebylo přímo vybrané zařízení pro tyto informační kiosky. Pro samotné stoly pod počítače by bylo řešením zakoupit stoly s označením B 21 od designéra Marcela Breuera. Tento stůl byl navržen v letech 1928 pro značku Thonet. Materiálem je ohýbaná trubka a dřevo. Již v době svého vzniku byl určen jako stůl do kanceláří pod psací stroje s malým odkládacím prostorem po straně (viz. obrázek 31.) Obr. 32. Marcel Breuer, stůl B21 Obr. 33. Židle Lina značky Ton Jako sezení k těmto stolům dobře poslouží stohovatelné židle označení Lina, firmy Ton (viz. obrázek 32.). Tyto nábytkové kusy odděluje vznik několika desetiletí, přesto mezi nimi najdeme spoustu faktorů jenž je spojují. Mezi tyto faktory patří především funkčnost, materiál a kvalita provedení. Dalším prvkem interiéru by pak měl být už samotný návrh mobiliáře pro ukládání závěrečných prací a modelů studentů oboru nábytek Mendelovy univerzity. Umístění daného prvku je zakresleno v příloze půdorysu třetího poschodí, výstavní části. 38

Níže uvedené návrhy na obrázku 33, vycházejí z autentických návrhů nábytku světoznámých designérů a architektů. Vlastní návrh autora se tak snaží pouze o posunutí původní myšlenky a případné inovace funkce. Vše v respektování pravidel doby a technologií. Materiál myšlený pro předkládané návrhy vychází z materiálu použitého na stávajícím vybavení interiéru a respektující dobu vzniku kavárny Era. Základem konstrukce jsou ohýbané trubky. Prostor ukládání je řešen z masivního dřeva s dokončeným povrchem. Případné zakrytí prostorů umožňují je řešeno posuvnými skly. 39

Obr. 34. Skici návrhu mobiliáře Umístění navrženého mobiliáře do výstavních prostor má své opodstatnění. Hlavním důvodem je funkce prostoru (výstavní, informační). Návštěvník tak bude moct zde nalézt informace nejen o uložených pracech, ale také o Mendelově univerzitě či samotném Ústavu nábytku, designu a bydlení. Prezentaci těchto informací je možno zajistit také ve formě posteru vyvěšeného nad prvkem mobiliáře. Přesné rozměry nábytkových prvků nejsou přesně stanoveny. Z tohoto důvodu je stanoveno pouze lidské měřítko znázorněno na skicách nárožních perspektiv (viz. obrázek 34.,35.,36.). Obr. 35. Nárožní perspektiv, varianta A. Varianta A znázorňuje návrh inspirovaný nábytkovým kusem od Marcela Breuera Laccio table. Původní návrh je doplněn o prostor ukládání pod nízkým 40

prvkem a skleněným kvádrem nad vyšším prvkem, ten lze tak využít pro uložení modelů nutných chránit před okolními vlivy. Obr. 36. Nárožní perspektiva, varianta B. Obr. 37. Nárožní perspektiva, varianta C. Varianta B a C je inspirována psacím stolem od Andreho Lurcata pro značku Thonet vyráběného v letech 1930. Nosným prvkem je jako u všech ostatních návrhů ohýbaná trubka, doplněna o dřevěné korpusy skříněk. 41