Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji

Výzkumná zpráva z projektu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji 2014 Josef Bernard Renata Mikešová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Zpracováno s podporou dotace pro regionální spolupráci AV ČR a s podporou Pardubického kraje

Obsah Hlavní zjištění z výzkumu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji... 2 Metodologie... 7 Neziskový sektor v Pardubickém kraji základní struktura a její vývoj v čase... 10 Financování neziskových organizací... 15 Struktura příjmů neziskových organizací... 19 Služby a aktivity poskytované neziskovými organizacemi... 22 Neziskový sektor v roli zaměstnavatele... 27 Spolupráce neziskových organizací a firem... 32 Podpora neziskových organizací z pohledu firem... 39 Vybrané případy spolupráce firem a neziskových organizací... 46 Podpora neziskových organizací obcemi... 52 Příloha 1 - Osnova rozhovoru s neziskovými organizacemi a firmami... 54 Seznam tabulek... 56 Seznam grafů... 57 1

Hlavní zjištění z výzkumu Mapování neziskového sektoru a společenské odpovědnosti firem v Pardubickém kraji Výzkum byl zaměřen na několik témat. Obecným cílem projektu bylo získat aktuální informace o stavu neziskového sektoru v Pardubickém kraji, zejména o rozsahu činností, které neziskový sektor na území kraje realizuje, o jeho roli jako zaměstnavatele (mimo jiné z hlediska zaměstnávání osob s postižením) a o jeho financování. Z hlediska financování a podpory neziskového sektoru bylo záměrem zejména získat informace o existujících vazbách mezi neziskovým sektorem a soukromým sektorem a o naplňování společenské odpovědnosti firem v regionu. Tento obecný cíl byl specifikován do série konkrétních cílů: 1. Zmapovat strukturu činností zajišťovaných neziskovým sektorem v Pardubickém kraji; 2. Odhadnout počet lidí zaměstnávaných v rámci neziskového sektoru v Pardubickém kraji; 3. Zjistit platovou a kvalifikační strukturu zaměstnanců v neziskovém sektoru v Pardubickém kraji a podíl zaměstnaných osob se zdravotním postižením nebo osob jinak znevýhodněných na trhu práce; 4. Zmapovat strukturu finančních zdrojů neziskového sektoru v Pardubickém kraji (dotace, sponzorské dary, vlastní činnost, apod.); 5. Zjistit motivaci neziskových organizací i soukromých firem pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením 6. Zmapovat přístup soukromých firem ke spolupráci s neziskovým sektorem a uplatňování společenské odpovědnosti firem. Mimo jiné zjistit rozdíl mezi zaměstnavateli s českým a zahraničním vlastníkem; 7. Zmapovat nejčastější okruhy (trendy) spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami; 8. Zjistit představy o možném zlepšení a prohloubení spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami z pohledu neziskových organizací a firem. Hlavní zjištění vztažená k těmto bodům jsou následující: Ad 1) Mapování struktury činností zajišťovaných neziskovým sektorem v Pardubickém kraji V Pardubickém kraji působí zhruba 6200 neziskových organizací, přičemž každý rok se registruje cca 200 nových organizací a naopak formálně zaniká jen cca 80 organizací. Neziskový sektor jako celek tak prochází dosti výrazným růstem a zároveň neustálou transformací. Z hlediska vývoje struktury organizací lze pozorovat, že se poněkud snižuje počet tradičních organizací, které často působí jako jednotky větších občanských sdružení, a naopak roste počet samostatných občanských sdružení. Vzhledem k obtížnému zachycení organizací, které de facto nevyvíjejí žádnou činnost, mají ovšem poznatky o nárůstu či poklesu aktivity neziskového sektoru vždy jen pravděpodobnostní charakter. Mezi neziskovými organizacemi výrazně převažují organizace zaměřené na sportovní a volnočasové aktivity (více než 2500 organizací). Další početně silnou skupinu, výrazně zastoupenou především ve venkovských oblastech kraje, tvoří Sdružení dobrovolných hasičů (více než 600 organizací), a 2

myslivecké spolky (více než 300 organizací). Z hlediska velikosti rozpočtu a počtu aktivních spolupracovníků tvoří podstatnou skupinu organizace poskytující sociální služby (cca 160 organizací). I u nich docházelo v uplynulých letech k nárůstu počtu. Relativně nejrychleji přibývají neziskové organizace věnující se různým formám vzdělávání dětí nebo dospělých. Celkem takových organizací působí v kraji několik desítek. Hlavní zaměření organizací ovšem nevypovídá příliš dobře o všech aktivitách, které tyto organizace realizují. Většina organizací se hlásí k několika různým aktivitám a kromě svého dominantního cíle mnoho z nich přispívá obecně k oživování veřejného života v území, na němž působí. Typickým příkladem jsou hasičské sbory, z nichž převážná část se věnuje různým typům volnočasových a kulturních aktivit v obci, farnosti realizující kulturní aktivity a podobně. Ad 2) Odhadnout počet lidí zaměstnávaných v rámci neziskového sektoru v Pardubickém kraji Neziskový sektor působí jako významný sektor zaměstnanosti, podle našich odhadů zaměstnává v Pardubickém kraji cca 4000-5000 osob v pracovním poměru a poskytuje výdělek dalším několika tisícům osob formou dohody o provedení práce. Odhad tohoto typu je ovšem na základě sebraných dotazníkových dat možný jen velmi rámcově. Poslední realizované šetření neziskového sektoru v Pardubickém kraji, které proběhlo v roce 2009, dospělo k závěru, že neziskový sektor zaměstnává minimálně 16 495 osob, z toho cca 9 000 v pracovním poměru a 7 500 na dohodu o provedení práce. K tomuto počtu dospěli autoři šetření tak, že sečetli počet osob zaměstnaných v organizacích zařazených do vzorku a vynásobili ho podle podílu organizací zařazených do šetření. Zkreslení reprezentativity výzkumného vzorku mohlo ovšem vést k výrazným nepřesnostem. Pokud bychom v námi provedeném šetření postupovali analogicky, dospěli bychom k podobným, dokonce ještě o něco vyšším hodnotám (9500 osob v pracovním poměru, 9600 osob na DPP). Pokud ovšem ve výpočtu zohledníme zkreslenou reprezentativitu vzorku (některé typy organizací jsou zastoupeny příliš, jiné příliš málo), dospějeme k výrazně nižší hodnotě (cca 5000 osob v pracovním poměru a cca 7000 osob na DPP). Snížení odhadu je způsobeno zejména tím, že zdaleka nejvíce zaměstnanců mají organizace poskytující sociální služby, které jsou ve vzorku zároveň výrazně nadreprezentovány. I tento nižší odhad ovšem považujeme za příliš optimistický vzhledem k tomu, že vzorek je zřejmě vychýlen celkově ve prospěch větších organizací a organizací zaměstnávajících personál. Celkový počet osob pracujících v neziskovém sektoru tedy bude s velkou pravděpodobností ještě nižší. Ad 3) Zjistit platovou a kvalifikační strukturu zaměstnanců v neziskovém sektoru v Pardubickém kraji a podíl zaměstnaných osob se zdravotním postižením V uplynulých letech došlo k nárůstu vysoce kvalifikovaných zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v neziskovém sektoru. Tento nárůst ovšem není doprovázený adekvátním zvýšením platů. Podle odhadů z výzkumu se podíl zaměstnanců v neziskovém sektoru s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním oproti roku 2009 zvýšil z cca 23 % na cca 37 % a naopak podíl zaměstnanců bez maturity poklesl z 31 % na 24 %. Tato čísla sice mohou být zatížena nepřesnostmi, 3

nicméně v každém případě se zde projevuje silný trend směrem k nárůstu vysokoškolské kvalifikace, možná spojený s celkovou profesionalizací neziskového sektoru. Naproti tomu platová struktura v neziskovém sektoru se od roku 2009 prakticky nezměnila. Téměř polovina zaměstnanců má měsíční plat nižší než 10 000 Kč, a naopak jen cca 15 % zaměstnanců má plat vyšší než 20 000 Kč. Nízké mzdy do určité míry vyplývají z toho, že v neziskovém sektoru jsou relativně běžné částečné úvazky, celkově ovšem dochází k situaci, kdy neziskový sektor má sice v kraji nadprůměrně kvalifikované zaměstnance, nicméně jejich platové ohodnocení je v rámci kraje hluboce podprůměrné (průměrná hrubá mzda v kraji v roce 2014 činila cca 21 800 Kč). Nízké platy zaměstnanců v neziskovém sektoru zmiňovaly i organizace při hloubkových rozhovorech, přičemž jako jeden z důvodů jejich nízké úrovně uvedly i neexistenci víceletého financování, což je spojeno s nejistotou, zda na platy v případě jejich zvýšení budou mít prostředky i v příštím roce. V případě vyšších příjmů by všechny organizace dotázané v hloubkových rozhovorech poskytly tyto prostředky zejména na dorovnání platů a na rozvoj organizace. Z hlediska zaměstnávání osob s postižením se ukazuje, že mezi soukromými firmami a neziskovými organizacemi není zásadní rozdíl v tom, jak velký podíl z nich zaměstnává osoby znevýhodněné na trhu práce. Neziskové organizace mají ovšem v průměru méně zaměstnanců než firmy, a znevýhodněné osoby tak mezi jejich zaměstnanci tvoří větší podíl. Některé neziskové organizace navíc působí jako zprostředkovatelé zaměstnání pro zdravotně postižené. Ad 4) Zmapovat strukturu finančních zdrojů neziskového sektoru v Pardubickém kraji Celkové objemy finančních rozpočtů i struktura příjmů, s nimiž neziskové organizace v Pardubickém kraji hospodaří, jsou dosti stabilní v čase. Zjištěný objem ročních rozpočtů i struktura finančních zdrojů zjištěné v tomto výzkumu velmi dobře odpovídají zjištěním z roku 2009. Z hlediska celkového objemu rozpočtu v neziskovém sektoru převažují organizace s rozpočty do 100 tis. Kč ročně (cca polovina organizací), třetina organizací má roční rozpočet dokonce nižší než 50 tis. Kč. Rozpočet přesahující 2 mil. Kč má jen cca 10 % organizací ve vzorku. Struktura příjmů se liší podle zaměření organizací i podle jejich velikosti. Velmi výrazný podíl příjmů u nejmenších organizací mají dotace poskytované obcemi a členské příspěvky. S nárůstem velikosti organizací pak výrazně roste především význam dotací poskytovaných jinými subjekty než obcemi a Pardubickým krajem. Pro všechny typy organizací je rovněž podstatným zdrojem příjmů jejich vlastní hospodářská činnost. Dotace z krajského rozpočtu mají pro všechny velikostní kategorie neziskových organizací spíše doplňkový význam a představují cca kolem 5 10 % rozpočtu. Dary od firemního sektoru jsou rovněž doplňkovým zdrojem příjmů, v průměru ovšem o něco významnějším než příjmy s krajských dotací. Využívají je všechny typy organizací. Nejedná se tedy o selektivní finanční zdroj významný jen pro část neziskového sektoru. Celkově deklaruje příjmy od soukromých firem cca 40 % organizací ve vzorku, a tyto příjmy představují v průměru necelých 10 % jejich ročních ropočtů. Celkově nejvyšší příjmy od firem mají organizace poskytující sociální služby, ovšem procentuálně největší část rozpočtu tvoří firemní podpora u kulturních, sportovních a volnočasových organizací (cca 15 % rozpočtu). 4

Ad 5) Zjistit motivaci neziskových organizací i soukromých firem pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením Motivaci k zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsme zjišťovali především pomocí částečně standardizovaných rozhovorů, protože zjišťování motivace pomocí dotazníkového šetření je vždy problematické. Motivace pro zaměstnávání zdravotně postižených není příliš vysoká a existující stimuly nejsou vždy motivační. Velká část firem při hloubkových rozhovorech uvedla, že dotace na mzdu zaměstnanců, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni, nevyužívá. V případě zdravotně postižených zaměstnávají především ty s nižším stupněm postižení. Jedna z dotazovaných firem uvedla, že má pro zdravotně postižené vypracované jiné limity produktivity práce. Určitou formou podpory zaměstnávání zdravotně postižených, kterou využívají firmy spolupracující s neziskovým sektorem, je nákup výrobků z chráněných dílen nebo spolupráce s neziskovými organizacemi zaměstnávajícími zdravotně postižené. Zdravotně postižení ovšem tvoří jen část osob považovaných za znevýhodněné na trhu práce. Jiné znevýhodněné skupiny (zejména absolventi a osoby starší 50 let) nejsou vedením oslovených firem v mnoha případech považovány za znevýhodněné. Jedna z dotázaných firem v hloubkovém rozhovoru uvedla, že jejich cílem je naopak zaměstnávat absolventy a s mnohými začínají spolupracovat již při studiu, přičemž za hlavní pozitivum této strategie považují možnost vychovat si zaměstnance. Co se týče dlouhodobě nezaměstnaných, většina firem v hloubkových rozhovorech uvedla, že spolupracuje s úřady práce, hlavní je však úspěch ve výběrovém řízení. Ad 6) Zmapovat přístup soukromých firem ke spolupráci s neziskovým sektorem a uplatňování společenské odpovědnosti firem Podpora neziskových organizací je rozšířená mezi všemi typy firem i všemi typy organizací, převládá ovšem podpora jednorázová, s dlouhodobou podporou má zkušenost jen menší část neziskových organizací. Zhruba polovina firem uvádí, že neziskové organizace podporují, častěji se jedná o větší firmy. Do šetření se podařilo zařadit jen 18 firem se zahraničním vlastníkem a nezaznamenali jsme u nich vyšší míru podpory neziskového sektoru, spíše naopak podporu nižší. V převážné většině podporují firmy neziskové organizace nízkými částkami, které dosahují maximálně (a spíše výjimečně) řádu desetitisíců. Pro organizace je tak podpora firem spíše doplňkem k pravidelnému rozpočtu. Nejčastějším způsobem navázání kontaktu mezi firmami a neziskovými organizacemi jsou osobní známosti. Organizace velmi často firmy samy oslovují, ovšem s různou úspěšností, samy tento postup považují za spíše neúspěšný. Organizace a firmy, které mají zkušenost s Burzou filantropie, si tuto příležitost velmi chválí. Využívá ji však prozatím jen nízký podíl z celkového počtu organizací a firem. Ad 7) Zmapovat nejčastější okruhy (trendy) spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami Spolupráce mezi firmami a neziskovými organizacemi má zpravidla jednostranný charakter a jedná se o finanční podporu, v některých případech doplňovanou o podporu formou poskytování různých služeb. Firmy za tuto podporu neočekávají výraznější protihodnotu, nicméně neziskové organizace přesto různé formy protislužeb poskytují. Běžnou formou protihodnoty je zveřejnění poděkování na webových stránkách. V některých případech je dotace dokonce poskytována formou platby za 5

reklamu. Pozitivním efektem poskytování protihodnoty dárcovské firmě je rozvinutí oboustranného vztahu, který se může rozvinout do dlouhodobější spolupráce založené na vzájemné důvěře. Velké firmy v některých případech připravují vlastní dotační schémata, resp. nadační fondy. Tento postup je na jednu stranu výhodný, protože umožňuje ucházet se o podporu i organizacím, které nemají ve firmě osobní kontakty, ale na druhou stranu kvůli těmto schématům nevznikají dlouhodobé vazby mezi neziskovými organizacemi a firmami, které mají pro neziskové organizace velký význam. Ad 8) Zjistit představy o možném zlepšení a prohloubení spolupráce mezi neziskovými organizacemi a soukromými firmami Vzhledem k tomu, že vzájemná spolupráce mezi neziskovými organizacemi a firmami patří u obou těchto skupin jen k velice okrajovým tématům jejich činnosti, nemají ani firmy, ani neziskové organizace ujasněné představy o možnostech zlepšení a prohloubení spolupráce. Lze konstatovat, že pro neziskové organizace je při získávání podpory ze strany firem velmi výhodná zejména nízká byrokratická zátěž spojená s touto formou darů a v některých případech též možnost spolehnout se na dlouhodobý zdroj příjmů. Téměř vždy se ovšem jedná pouze o doplňkové příjmy. Ze strany firem je zdůrazňována především potřeba důvěryhodnosti organizací, které žádají o podporu. Takovou důvěryhodnost může v některých případech zajistit Burza filantropie, nebo Koalice nevládek Pardubicka (KONEP). 6

Metodologie Cílem výzkumného projektu bylo získat aktuální informace o stavu neziskového sektoru v Pardubickém kraji, zejména o rozsahu činností, které neziskový sektor na území kraje realizuje, o jeho roli jako zaměstnavatele a o jeho financování. Z hlediska financování bylo hlavním cílem získat informace o existujících vazbách mezi neziskovým sektorem a soukromým sektorem a o naplňování společenské odpovědnosti firem v regionu. Podle Registru ekonomických subjektů (ČSÚ) fungovalo na začátku roku 2014 v Pardubickém kraji 6240 neziskových organizací. Vzhledem k jejich množství jsme se ve snaze oslovit co největší počet neziskových organizací rozhodli využít k výzkumu metodu elektronického dotazníku. Při této metodě respondenti obdrží prostřednictvím emailové adresy odkaz na elektronický dotazník, který se po vyplnění respondentem automaticky odešle zpět k výzkumníkovi. Tato metoda má značné výhody, avšak ostatně jako všechny výzkumné metody i své nevýhody. Jednou z nesporných výhod jsou nízké náklady, neboť není třeba dotazníky tisknout a zasílat poštou či jakkoli jinak distribuovat v papírové podobě, a je tak možno oslovit velké množství respondentů, pro které je ve většině případů snazší vyplnit elektronický dotazník než dotazník, kde musí něco vyplňovat tužkou. Další výhodou je to, že díky interaktivnosti, která respondenta při vyplňování otázek navádí k dalším otázkám, vyplní více respondentů dotazník správným způsobem. Mezi nevýhody patří nižší návratnost a nemožnost ověření identity respondenta a riziko nepochopení otázky. Riziko nepochopení otázky jsme se snažili zredukovat kladením jednoduchých a jasných otázek a zejména provedením pilotáže, při které byla většina takovýchto problémů a nejasností odstraněna. Prostřednictvím internetové aplikace Expert Survey jsme zaslali pozvánku k účasti na výzkumu celkem na 2813 mailových adres neziskových organizací nebo jejich představitelů, které jsme nejprve mailem informovali o cílech výzkumu a požádali je o vyplnění dotazníku. Mailové adresy pro kontaktování respondentů jsme získali dvojím způsobem. Zaprvé z Registru ekonomických subjektů, spravovaného Českým statistickým úřadem, byly vyfiltrovány všechny existující právnické osoby se sídlem v Pardubickém kraji, které mají jednu z následujících právních forem: sdružení, organizační jednotka sdružení, nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, církevní organizace. U všech těchto organizací byly manuálně vyhledávány pomocí internetu mailové adresy. Druhým zdrojem získání kontaktů byly existující adresáře neziskového sektoru v Pardubickém kraji (např. adresář Koalice nevládek Pardubicka) a další. Na asi 300 adres se nám dotazník nepodařilo doručit. Dotazník vyplnilo 521 neziskových organizací. Po konzultaci se zadavatelem jsme se rozhodli provést dovýzkum, přičemž jsme se zaměřili na organizace dobrovolných hasičů, myslivců a sportovní organizace. Celkově dotazník nakonec vyplnilo 626 neziskových organizací. Návratnost dosáhla cca 25 % z kontaktovaných organizací, což s ohledem na objekt výzkumu a zvolenou techniku sběru dat považujeme za solidní výsledek. Dotazník zaslaný neziskovým organizacím měl tři části. První část se věnovala identifikaci neziskové organizace, obsahovala otázky na právní subjektivitu, místo působení, délku fungování, velikost neziskové organizace, hlavní náplň činnosti a otázky na zdroje financování neziskové organizace. Druhá část se věnovala struktuře zaměstnanosti v neziskové organizaci a zaměstnávání osob 7

znevýhodněných na trhu práce. Třetí část se zaměřila na spolupráci neziskové organizace se soukromými firmami. Pro účely kontroly reprezentativity vzorku a korigování jeho případného zkreslení jsme celý základní soubor neziskových organizací klasifikovali do několika skupin podle zaměření organizace a podle její právní formy a kontrolovali jsme zastoupení jednotlivých typů organizací ve vzorku. Potvrdilo se tak, že ve vzorku jsou některé typy organizací zastoupeny častěji než jiné. Graf na Obr. 1 ukazuje, jak velký podíl jednotlivých typů organizací zařazených do RES vyplnil dotazník. Obr. 1 Podíl jednotlivých typů organizací, které vyplnily dotazník poskytovatelé soc. služeb a organizace pro postižené náboženské organizace organizace zaměřující se na děti a mládež hasiči ochrana přírody vzdělávací organizace nejasné sportovní organizace zájmové kluby kulturní organizace myslivci sdružení přátel školy odbory sdružení bytová 0% 10% 20% 30% 40% Zdroj: Dotazníkové šetření, RES Z grafu vyplývá, že do vzorku se podařilo nejúspěšněji zahrnout organizace poskytující sociální služby, naopak získávání respondentů zcela selhalo v případě mysliveckých sdružení, sdružení rodičů a přátel škol, odborů a bytových sdružení. Z velké části je tomu tak proto, že se nepodařilo dohledat na většinu těchto sdružení žádné kontaktní údaje. V mnoha případech je možné, že tyto organizace ve skutečnosti nevyvíjejí žádnou, nebo téměř žádnou činnost, a jejich registrace v RES je pouze formální. Předpokládáme, že ve vzorku jsou dále nadreprezentovány větší organizace a organizace, které disponují placenými pracovníky, nicméně míru zkreslení nelze ověřit. Na základě konzultace se zadavatelem však získaný vzorek považujeme za dostatečný pro záměry tohoto výzkumu, tedy základní deskripci neziskového sektoru a jeho spolupráce s firmami. Limity zjištěných poznatků vyplývající z omezené reprezentativity jsou průběžně diskutovány v jednotlivých kapitolách zprávy. 8

Na výzkum neziskových organizací navazoval v říjnu výzkum firem působících v Pardubickém kraji, přičemž jsme do výzkumu zařadili pouze společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, společnosti komoditní a družstva. Hlavním cílem bylo zjistit rozsah spolupráce mezi firmami a neziskovým sektorem. Výzkum probíhal stejně jako v případě neziskových organizací prostřednictvím elektronického dotazníku. Podle Registru ekonomických firem bylo registrováno v Pardubickém kraji v roce 2013 celkem 10 867 firem vymezené právní subjektivity. Kontakty na firmy jsme opětovně získávali dvojím způsobem. Zaprvé vyhledáváním adres pomocí internetu a zadruhé prostřednictvím adresářů poskytnutých Pardubickým krajem (např. Hospodářskou komorou). Elektronický dotazník jsme zaslali na 5288 emailových adres. Zhruba z 500 adres se nám dotazník vrátil jako nedoručený. U dotazníkového šetření zástupců firemního sektoru se podařilo získat 491 vyplněných dotazníků. Návratnost v tomto případě činí cca 9 %. Tabulka 1 Výzkum neziskových organizací a firem Výzkum neziskových organizací Počet podle RES Počet zaslaných Počet vyplněných Návratnost dotazníků dotazníků 6246 2813 626 25 % Výzkum firem 10867 5288 491 9 % Dotazník pro firmy měl dvě části. První část se zabývala spoluprací firem s neziskovým sektorem a druhá část se týkala identifikace firmy. Dotazníky v obou případech obsahovaly jak uzavřené otázky, kde respondenti mohli zvolit z několika nabízených možností, tak otázky otevřené, kde se mohli vyjádřit svými slovy. V další části výzkumu bylo provedeno 18 nestandardizovaných rozhovorů s vybranými firmami a neziskovými organizacemi, které mají zkušenost se vzájemnou spoluprací. Hlavním tématem rozhovoru byla spolupráce firem a neziskových organizací a zejména jejich konkrétní zkušenosti. 9

Neziskový sektor v Pardubickém kraji základní struktura a její vývoj v čase Neziskový sektor je heterogenní množina organizací, které se od sebe navzájem odlišují typem právní formy i druhem a rozsahem činností. Organizace neziskového sektoru a jejich aktivity tak nelze dost dobře převést na jednoho společného jmenovatele. Při jakýchkoliv úvahách o vývoji neziskového sektoru je tudíž třeba znát jeho vnitřní strukturu a odlišnosti mezi jednotlivými organizacemi, které neziskový sektor utvářejí. V této části výzkumné zprávy tak představíme vnitřní strukturovanost neziskového sektoru v Pardubickém kraji a její proměnlivost v čase. Prvním klasifikačním kritériem neziskového sektoru je právní forma neziskových organizací. Právní forma organizace je jednou z mála informací, které obsahuje Registr ekonomických subjektů (RES), tedy nejúplnější databáze neziskových organizací (ovšem nejen jich) v České republice. V Registru ekonomických subjektů lze neziskové organizace identifikovat nejlépe právě podle jejich právní formy. Pro účely této analýzy k nim řadíme organizace následujícího typu: občanské sdružení, organizační jednotka občanského sdružení, nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost a církevní organizace. 1 Podle Registru ekonomických subjektů mělo v roce 2014 v Pardubickém kraji sídlo celkem 6240 organizací neziskového sektoru, jejichž strukturu zobrazuje Tabulka 2. Tabulka 2 Struktura organizací neziskového sektoru v Pardubickém kraji podle RES, rok 2014 počet % občanské sdružení 3894 62,4 organizační jednotka sdružení 1954 31,3 církevní organizace 215 3,4 obecně prospěšná společnost 114 1,8 nadační fond 52 0,8 nadace 11 0,2 CELKEM 6240 100,0 Zdroj: RES Zdaleka nejrozšířenější právní formou neziskových organizací jsou občanská sdružení a jejich organizační složky. Dohromady zahrnují téměř 94 % všech organizací. Tato struktura ovšem prochází postupnou dlouhodobou proměnou. Pokud existující organizace rozdělíme podle toho, v jakém období vznikly, zjistíme několik zřetelných trendů. V první řadě lze pozorovat, že většina neziskových organizací v kraji vznikla do roku 2001. V následujících letech nicméně docházelo ke stabilnímu a poměrně významnému nárůstu počtu nově registrovaných organizací. Každé tři roky bylo registrováno zhruba mezi 500 a 600 novými organizacemi. Dochází tak ke stabilnímu a poměrně masivnímu vznikání nových organizací. Dále je z analýzy patrné, že mezi nově vznikajícími organizacemi klesá podíl organizačních jednotek sdružení a naopak strmě roste podíl samostatných 1 Klasifikace odpovídá starému občanskému zákoníku. V novém OZ, platném od roku 2014 je klasifikace mírně upravena, nicméně tyto změny se do Registru ekonomických subjektů dosud nepromítly. 10

občanských sdružení. Rovněž lze pozorovat postupný nárůst počtu obecně prospěšných společností a naopak pokles počtu nově vznikajících církevních organizací. Ostatních typů organizací je tak nízký počet, že u nich nelze vysledovat žádný dlouhodobý trend. Trendy ilustruje tabulka a graf na Obr. 2. Tabulka 3 Počty neziskových organizací v Pardubickém kraji podle období vzniku do 2001 2002-2004 rok vzniku 2005-2007 2008-2010 2011-2014 CELKEM Nadace 6 2 1 2 0 11 nadační fond 34 7 2 5 4 52 obecně prospěšná společnost 26 13 22 22 31 114 občanské sdružení 2025 424 425 502 518 3894 církevní organizace 205 7 2 1 0 215 organizační jednotka sdružení 1634 110 97 69 44 1954 CELKEM 3930 563 549 601 597 6240 Zdroj: RES Obr. 2 Struktura neziskových organizací podle období vzniku 100% občanské sdružení 80% 60% organizační jednotka sdružení církevní organizace 40% nadační fond 20% 0% do 2001 2002-2004 2005-2007 2008-2010 2011-2014 obecně prospěšná společnost nadace rok vzniku Zdroj: RES Vznikání nových organizací a měnící se struktura nově vznikajících organizací nemusí nutně znamenat, že počet aktivních organizací v neziskovém sektoru dlouhodobě stabilně roste, ani to, že se celkový počet aktivních organizací mění ve prospěch samostatných občanských sdružení. Do Registru ekonomických subjektů se totiž často nepromítnou údaje o faktickém zániku neziskových organizací nebo o utlumení jejich činnosti. Je tedy možné, že vznikání nových organizací je doprovázeno zánikem organizací starších a zjištěné údaje tak vypovídají spíše o značné organizační proměnlivosti neziskového sektoru. V každém případě lze ovšem říci, že k nejvýraznějším změnám (nárůstu nebo fluktuaci) dochází u organizací registrovaných jako samostatná občanská sdružení a naopak u církevních organizací a u organizačních jednotek sdružení dochází k poklesu nebo ke 11

stabilizaci počtu. U organizací registrovaných jako církevní se jedná v naprosté většině o katolické farnosti nebo evangelické farní sbory, částečně též o oblastní charity. U organizačních jednotek sdružení jde převážně, i když ne výlučně, o tradiční organizace, jako jsou sbory dobrovolných hasičů, spolky chovatelů, zahrádkářů, včelařů, dále o organizační součásti odborů a o sdružení zaměřená na práci s dětmi a mládeží (Skaut, Pionýr). Neziskové organizace Pardubického kraje jsou rozloženy poměrně rovnoměrně do všech čtyř okresů kraje. Nejvyšší počet organizací lze nalézt v okresu Pardubice, který je zároveň nejlidnatějším okresem kraje, naopak nejmenší počet neziskových organizací se nachází ve svitavském a chrudimském okrese, které mají nejméně obyvatel (Tabulka 4). Tabulka 4 Rozložení neziskových organizací v okresech Pardubického kraje okres NNO počet % obyvatel obyvatel na organizaci Chrudim 1295 20,0 104043 80,3 Pardubice 2057 31,7 168569 81,9 Svitavy 1236 19,1 104622 84,6 Ústí nad Orlicí 1652 25,5 138751 84,0 Zdroj: RES, ČSÚ CELKEM 6240 96,3 515985 82,7 Podobně jako v případě právní formy organizací i u okresů můžeme rozlišit, jak se vyvíjejí v jednotlivých okresech počty nově vznikajících organizací. Graf na Obr. 3 ukazuje, že v posledních letech nedochází k výraznějším prostorovým změnám v rozložení neziskových organizací, jediným zaznamenatelným trendem je slabé zvyšování podílu nově vznikajících organizací v pardubickém okrese. Obr. 3 Prostorové rozložení neziskových organizací podle období vzniku (okresy) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% do 2001 2002-2004 2005-2007 2008-2010 2011-2014 rok vzniku Ústí nad Orlicí Svitavy Pardubice Chrudim Zdroj: RES 12

do 2001 2002-2004 2005-2007 2008-2010 2011-2014 Stabilní zůstává rovněž rozložení neziskových organizací v různých velikostních kategoriích obcí. Organizace vzniklé v posledních letech mají podle velikostních kategorií zhruba stejnou strukturu jako organizace starší. Z hlediska celkového počtu organizací tedy prochází města i venkovské oblasti Pardubického kraje zhruba stejným vývojem. Pouze v krajském městě, tedy v Pardubicích, přibyl od roku 2001 relativně větší podíl organizací než v jiných obcích kraje (Obr. 4). Obr. 4 Rozložení neziskových organizací v obcích různé velikosti podle období vzniku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pardubice 5001-50000 obyvatel 1001-5000 obyvatel 200-1000 obyvatel do 200 obyvatel rok vzniku Zdroj: RES Registr ekonomických subjektů bohužel neumožňuje automaticky třídit neziskové organizace podle zaměření jejich aktivit. U většiny organizací v registru je sice uveden kód z číselníku OKEČ 2, ten nicméně v řadě případů neumožňuje přiřadit organizaci k určitému typu činnosti, nehledě na to, že mnoho neziskových organizací se věnuje různým aktivitám a jejich klasifikace je tak sama o sobě komplikovaná. Přesto jsme se pokusili zpracovat klasifikaci neziskových organizací v kraji podle zaměření aktivit, přičemž kromě kódu OKEČ jsme pro klasifikaci využili rovněž název organizace a v případě, že představitelé organizace vyplnili dotazník, rovněž údaje z šetření. Touto metodou se podařilo klasifikovat celkem 5075 organizací, tedy cca 82 % organizací registrovaných v RES. Mezi nimi jednoznačně dominují organizace zaměřené na sportovní aktivity, druhou nejsilnější skupinu pak představují různorodé zájmové kluby, od chovatelů přes rybáře, včelaře, modeláře až po milovníky železniční historie. Jen o něco slabší skupinu organizací tvoří sbory dobrovolných hasičů. Celkovou strukturu organizací podle zaměření jejich aktivit zobrazuje Tabulka 5. 2 Odvětvová klasifikace ekonomických činností 13

Tabulka 5 Struktura neziskových organizací Pardubického kraje podle zaměření aktivit Zaměření organizace počet % sportovní organizace 1844 29,6 zájmové kluby 737 11,8 hasiči 631 10,1 myslivci 322 5,2 odbory 319 5,1 kulturní organizace 224 3,6 náboženské organizace 217 3,5 sdružení přátel školy 213 3,4 poskytovatelé soc. služeb a organizace pro postižené 166 2,7 organizace zaměřující se na děti a mládež 132 2,1 sdružení bytová 127 2,0 ochrana přírody 94 1,5 vzdělávací organizace 49 0,8 nejasné 1165 18,7 CELKEM 6240 100,0 Zdroj: RES Vzhledem k množství aktivit, kterým se některé organizace neziskového sektoru věnují, je tato klasifikace jen základním přehledem a v mnoha případech nezachycuje přesně povahu činností, které jednotlivé organizace rozvíjejí. Přesto dává nahlédnout do základní struktury aktivit, kterým se neziskové organizace věnují, a jejich intenzitě. Některé kategorie organizací v posledních letech prakticky vůbec nevznikají (hasiči, myslivci, náboženské organizace, bytová sdružení) a téměř celá jejich základna vznikla před rokem 2001. U jiných kategorií organizací naopak teprve v posledních letech počty výrazněji narůstají. Relativně nejdynamičtěji se v posledních letech zvyšuje počet nově registrovaných vzdělávacích a kulturních organizací. Z celkem 49 registrovaných vzdělávacích organizací jich 37 vzniklo až po roce 2001, z toho 29 až po roce 2008. Z celkem 224 kulturních organizací jich po roce 2001 vzniklo 130, po roce 2008 60. Relativně malou část ze všech neziskových organizací tvoří organizace poskytující sociální služby nebo sdružující a zastupující postižené obyvatele. Velká část těchto organizací nemá příliš dlouhou historii (83 ze 166 vzniklo až po roce 2001), největší počet z nově vzniklých byl registrován v letech 2001-2003, od té doby se každé tři roky registruje v RES mezi 10 a 20 novými organizacemi tohoto typu. Je třeba podotknout, že počet organizací určitého typu nemusí příliš dobře vypovídat o rozsahu aktivit, které určitý typ organizací realizuje, o počtu osob do nich zapojených nebo o množství finančních prostředků, které tyto organizace obhospodařují. Například organizace poskytující sociální služby patří i přes svůj omezený počet k nejdůležitějším zaměstnavatelům v neziskovém sektoru a pracují s největšími finančními prostředky. Údaje podobného typu ovšem v RESu nejsou k dispozici a pro jejich analýzu jsme tak odkázáni na data z dotazníkového šetření. 14

Financování neziskových organizací Převážná většina neziskových organizací, které odpověděly na dotazníkové šetření, vykazuje jen nízké příjmy. Zhruba polovina z nich hospodaří ročně s částkou nižší než 100 tis. Kč, třetina dokonce s částkou nižší než 50 tis. Kč. Otázka financí patří k citlivějším informacím, na které respondenti často nechtějí odpovídat a odpovědi vynechávají. Rovněž v tomto šetření otázku vyplnilo jen 512 organizací, tedy 85 % z těch, které se výzkumu zúčastnily. Zjištěné výsledky velmi dobře odpovídají zjištěním z posledního výzkumu neziskového sektoru v Pardubickém kraji, které bylo realizováno v roce 2009. Respondenti v roce 2009 odpovídali na otázku financování pomocí mírně odlišných kategorií, nicméně celkové výsledky téměř přesně kopírují aktuální zjištění viz Tabulka 6. Rozdíly v jednotkách procent jsou bezpečně uvnitř intervalu náhodné statistické odchylky. Tabulka 6 Roční rozpočet neziskových organizací 2014 2009 počet % % Do 50 tisíc Kč 178 34,8 50-100 tisíc Kč 76 14,8 52 100-499 tisíc Kč 136 26,6 25 500 tis.- 2 mil. Kč 67 13,1 11 2-5 mil. Kč 32 6,3 Více než 5 mil. Kč 23 4,5 12 CELKEM 512 100,0 100 neodpovědělo 89 a Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji 2009 Z porovnání obou zjištění tedy vyplývá, že objem financí, který jednotlivé neziskové organizace využívají, zůstává dlouhodobě na stejné, resp. velmi podobné úrovni. Neprokázal se nárůst ani pokles průměrných rozpočtů. Jednotlivé typy organizací se průměrnou výší svého rozpočtu výrazně odlišují. Liší se rozpočty organizací s různým zaměřením a zároveň dochází k odlišnostem podle velikosti organizací. Roztřídíme-li organizace podle zaměření jejich aktivit, můžeme odlišit celou řadu skupin organizací, z nichž některé jsou ovšem v provedeném šetření zastoupeny jen několika málo příklady. Samotné třídění organizací podle zaměření činnosti je v řadě případů problematické, protože mnoho organizací neziskového sektoru se zabývá různými a často velmi odlišnými druhy aktivit. Je běžné, že organizace zabývající se prací s dětmi a mládeží se zároveň věnují ochraně přírody, kluby pro volnočasové aktivity zároveň rozvíjejí kulturní dědictví, poskytovatelé sociálních služeb se věnují vzdělávacím aktivitám a podobně. Klasifikace organizací podle převládajících aktivit tak vždy má víceméně provizorní charakter a i naši klasifikaci je třeba chápat jako přibližnou. Celkovou klasifikaci zobrazuje Tabulka 7. 15

Tabulka 7 Kategorizace organizací v dotazníkovém šetření podle převládajících aktivit sportovci 178 kluby a volnočasové aktivity 86 poskytovatelé sociálních služeb a organizace pro postižené 82 hasiči 82 náboženské organizace 51 kulturní 32 děti a mládež 27 ochrana přírody 21 místní a regionální rozvoj 15 vzdělávací 14 jiná kategorie 10 myslivci 3 CELKEM 601 Zdroj: dotazníkové šetření 2014 Pro účely analýzy rozdílů z hlediska financování jsme ovšem z této detailní klasifikace utvořili celkem sedm skupin organizací, tak aby z každé skupiny bylo ve vzorku dotazníkového šetření obsaženo alespoň 30 jednotek. 3 Organizace, které nebylo možné přiřadit ani do jedné skupiny, tvoří kategorii ostatní. Přehled o výši ročního rozpočtu v kategoriích organizací podle zaměření jejich činnosti obsahuje graf na Obr. 5. Obr. 5 Výše ročního rozpočtu neziskových organizací podle zaměření jejich činnosti hasiči kluby, volnočasové aktivity kulturní organizace sportovci ostatní náboženské organizace poskytovatelé sociálních služeb 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% do 100 tisíc Kč 100-499 tisíc Kč 500 tis.- 2 mil. Kč 2-5 mil. Kč Více než 5 mil. Kč 3 Organizace je sice možné třídit podrobněji do většího počtu kategorií, v některých kategoriích by ovšem počty případů byly tak nízké, že výsledky analýzy by byly extrémně nespolehlivé. Alespoň 30 případů na kategorii lze považovat za minimální hodnoty. 16

K organizacím s nejnižším rozpočtem patří jednoznačně sbory dobrovolných hasičů, z nichž cca 90 % hospodaří ročně s částkou nižší než 100 tis. Kč. Nejrůznější kluby a organizace nabízející volnočasové aktivity tvoří společně s organizacemi zaměřenými na kulturní tvorbu a podporu kultury a se sportovními kluby druhou skupinu organizací. O něco více než polovina z nich hospodaří ročně s částkou nižší než 100 tis. Kč, je mezi nimi ovšem cca 15-20 % organizací, jejichž roční rozpočet přesahuje 0,5 mil. Kč. Mezi sportovními kluby se v šetření vyskytovaly i organizace s ročním rozpočtem přesahujícím dva miliony Kč. U těchto bohatých organizací se jedná buď o relativně velké sportovní organizace sdružující větší množství oddílů, nebo o organizace provozující rozsáhlou sportovní infrastrukturu (např. zimní stadiony). Církevní organizace, tedy římskokatolické farnosti a sbory dalších církví, hospodaří ročně nejčastěji s částkou od 100 do 500 tisíc Kč, ve vzorku se nevyskytla žádná náboženská organizace s rozpočtem nad 2 miliony Kč. Zdaleka nejvyšší rozpočet mají ve vzorku organizace zabývající se poskytováním sociálních služeb, popř. sdružující osoby s postižením. I mezi těmito organizacemi sice necelá čtvrtina hospodaří s ročním rozpočtem pouze do 100 tis. Kč, nicméně polovina z nich má rozpočet přesahující 2 miliony Kč a zhruba čtvrtina pak rozpočet přesahující 5 milionů Kč. Z hlediska výše rozpočtu (a jak lze vidět v dalších kapitolách výzkumné zprávy, rovněž z hlediska struktury příjmů a z hlediska zaměstnanosti) se u poskytovatelů sociálních služeb jedná o velmi svébytnou skupinu neziskových organizací, které se od ostatních organizací neziskového sektoru výrazně odlišují. V kategorii ostatní se skrývá velmi rozmanitá skupina neziskových organizací. V rámci této heterogenní skupiny hospodaří s vyššími rozpočty zejména některé vzdělávací organizace, a organizace pro místní a regionální rozvoj (například Místní akční skupiny), a rovněž organizace disponující rozsáhlejší infrastrukturou. Celková výše rozpočtu souvisí s počtem členů, které jednotlivé organizace mají, nicméně souvislost není příliš silná. Zjišťovat závislost výše rozpočtu na počtu členů má cenu jen u takových typů organizací, které mají členskou základnu a u nichž členská základna může smysluplně vypovídat o rozsahu organizace. Zároveň lze v datech takovou souvislost zjišťovat pouze v případě, že obsahují v každé kategorii dostatek jednotek pro analýzu. Závislost rozpočtu na členské základně jsme proto zkoumali u organizací typu kluby a volnočasové aktivity, sportovci a hasiči. Grafy na obrázcích Obr. 6, Obr. 7 a Obr. 8 ilustrují souvislosti pro tyto tři typy organizací: 17

Obr. 6 Souvislost mezi výší rozpočtu a velikostí členské základny kluby a volnočasové aktivity nad 50 členů 11-50 členů do 100 tisíc Kč 100-499 tisíc Kč nad 500 tis. Kč do 10 členů 0% 20% 40% 60% 80% 100% Obr. 7 Souvislost mezi výší rozpočtu a velikostí členské základny sportovci nad 50 členů 11-50 členů do 100 tisíc Kč 100-499 tisíc Kč nad 500 tis. Kč do 10 členů 0% 20% 40% 60% 80% 100% Obr. 8 Souvislost mezi výší rozpočtu a velikostí členské základny hasiči nad 50 členů 11-50 členů do 100 tisíc Kč 100-499 tisíc Kč nad 500 tis. Kč do 10 členů 85% 90% 95% 100% 18

Grafy jasně ukazují, že v případě klubů i sportovních organizací je kritickou velikostí, za níž se výrazně zvyšuje pravděpodobnost nárůstu rozpočtu, cca 50 členů. Organizace s více než 50 členy mají mnohem častěji střední a vyšší rozpočet ve srovnání s organizacemi do 50 členů. V případě hasičů zjišťujeme v podstatě lineární souvislost mezi počtem členů a rozpočtem. U všech tří typů organizací nicméně platí, že i organizace s minimálním počtem členů mohou mít nadprůměrně vysoké rozpočty. Struktura příjmů neziskových organizací Zkoumané neziskové organizace získávají prostředky na svou činnost z různých zdrojů. K nejčastějším zdrojům financování patří členské příspěvky a finanční podpora měst a obcí, které získávají cca dvě třetiny ze všech organizací ve vzorku. Četnost jednotlivých druhů financování ilustruje Tabulka 8. Tabulka 8 Zdroje financování neziskových organizací v Pardubickém kraji počet % organizací dotace z rozpočtu obce 370 64,0% členské příspěvky 358 61,9% vlastní hospodářská činnost 251 43,4% firemní dárci 236 40,8% drobní dárci, sbírky 221 38,2% dotace z krajského rozpočtu 191 33,0% jiné dotace 172 29,8% nadace 36 6,2% burza filantropie 35 6,1% jiné příjmy 87 15,1% Četnost druhů příjmů ilustruje význam různých zdrojů financování jen povrchně, neboť neudává informaci o tom, jak velké částky neziskové organizace z jednotlivých zdrojů čerpají. Pro podrobnější analýzu výše finanční podpory z jednotlivých zdrojů financování jsme organizace rozdělili jednak podle typu jejich činnosti a jednak podle celkové výše jejich rozpočtu. 4 4 V otázce, kde respondenti museli specifikovat částky získané z jednotlivých zdrojů, se naplno projevil efekt vynechávaných odpovědí. Odpovědi poskytlo pouze 297 organizací, tedy cca polovina respondentů. Vysoké počty vynechaných odpovědí tak do jisté míry snižují spolehlivost získaných informací. 19

Obr. 9 Struktura příjmů neziskových organizací podle zaměření jejich činnosti ostatní hasiči kulturní náboženské organizace sportovci kluby, volnočasové aktivity poskytovatelé sociálních služeb 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% dotace z rozpočtu obce dotace z krajského rozpočtu firemní dárci jiné dotace drobní dárci, sbírky nadace členské příspěvky vlastní hospodářské činnost jiné příjmy Neziskové organizace sdružující členy kolem určitých zájmových činností, ať už se jedná o různé volnočasové aktivity, sport (včetně hasičů), nebo kulturní dění, čerpají svůj příjem převážně z obecních dotací, v roce 2013 tak získaly v průměru zhruba čtvrtinu až třetinu svého rozpočtu. Dalším výrazným zdrojem jejich příjmů jsou členské příspěvky (cca 15-20 % rozpočtu) a vlastní hospodářská činnost (20 25 % rozpočtu). Krajské dotace se na jejich činnosti podílejí jen cca 5 10 %, v případě sportovních klubů dokonce ještě nižším podílem. Velmi specifickou skupinu organizací z hlediska struktury příjmů představují náboženské organizace, které deklarují, že téměř polovinu svých příjmů získávají pomocí sbírek a od drobných dárců. Kraj se na jejich financování podílí jen zcela marginálně. Svébytnou skupinou jsou rovněž organizace poskytující sociální služby. Poskytovatelé sociálních služeb jsou ze všech ostatních skupin organizací nejsilněji závislí na dotacích, z nichž čerpají zhruba dvě třetiny svých příjmů. Převážná většina dotačních prostředků se však ani v jejich případě netýká dotací krajských, ale spíše ministerských a evropských fondů. Velká část organizací deklaruje příjmy od firemních dárců (cca 41 % organizací ve vzorku), které v řadě případů mají poměrně významný podíl na jejich celkovém rozpočtu. U organizací zabývajících se kulturou tento podíl dosahuje necelých 20 %, u sportovních klubů a organizací realizujících různé volnočasové aktivity se pohybuje mezi 10 a 15 % příjmů. Po kategorizaci organizací podle výše jejich celkového ročního rozpočtu lze jasně vidět, že význam obecních dotací a členských příspěvků klesá s rostoucím celkovým rozpočtem organizací. Pro nejmenší organizace s ročním rozpočtem nižším než 100 tis. Kč tyto dvě položky tvoří dohromady cca 50 % rozpočtu, ale u největších organizací se na rozpočtu podílí jen cca 10 %. Naopak význam dotací z jiných než obecních či krajských zdrojů (především ministerské a evropské) se s rostoucí velikostí organizací rychle zvyšuje. Malé organizace z tohoto zdroje čerpají finance spíše výjimečně a v nízkých částkách, naopak u velkých organizací je tento zdroj příjmů dominantní. 20

Význam krajských dotací v rozpočtu s velikostí organizace nesouvisí a pohybuje se v celém velikostním spektru organizací zhruba mezi 5 a 10 % ročního rozpočtu. Celou strukturu finančních zdrojů podle velikosti rozpočtu zobrazuje graf na obrázku Obr. 10. Obr. 10 Struktura příjmů neziskových organizací podle velikosti jejich rozpočtu. Více než 5 mil. Kč 2-5 mil. Kč 500 tis.- 2 mil. Kč 100-499 tisíc Kč do 100 tisíc Kč 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% dotace z rozpočtu obce dotace z krajského rozpočtu firemní dárci jiné dotace drobní dárci, sbírky nadace členské příspěvky vlastní hospodářské činnost jiné příjmy Tyto výsledky lze srovnat s výsledky výzkumu z roku 2009. V něm byly využity poněkud odlišné kategorie zdrojů příjmů, nicméně v hrubých rysech je možné výsledky porovnat. Na první pohled zaujme odlišnost významu dotací získaných od obcí a měst. Zatímco ve výzkumu v roce 2009 se tato částka u většiny organizací pohybovala kolem 10 % jejich příjmů, v aktuálním výzkumu dosahuje u malých organizací dvoj až trojnásobného podílu. U větších organizací je rozdíl patrný zejména u dotací z jiných zdrojů než z rozpočtu obcí a kraje. V roce 2009 takové dotace u organizací s rozpočtem na 0,5 mil. Kč dosahovaly cca 20 % rozpočtu. V roce 2014 byl význam těchto dotací výrazně vyšší a přesahoval 30 % rozpočtu, přičemž u organizací s rozpočtem 2-5 mil. Kč se jednalo dokonce o cca 50 % rozpočtových příjmů. Naopak význam krajských dotací je v obou výzkumech zhruba stejný. Zjištěné rozdíly nelze automaticky interpretovat jako změnu v dostupnosti a výši obecních, ministerských a evropských dotací. Ani jeden z realizovaných průzkumů si nemůže činit nároky na reprezentativitu vzorku a kvůli velkému počtu chybějících odpovědí navíc uvedená zjištění vycházejí z relativně malého počtu odpovědí. Naznačený trend rostoucí dostupnosti a významu obecních dotací pro všechny typy neziskových organizací a rostoucí dostupnosti ministerských a evropských dotací pro větší organizace by pro neziskový sektor v Pardubickém kraji byl jistě pozitivní zprávou, nelze ho však jednoznačně potvrdit. Navíc z výše uvedené komparace celkové výše rozpočtu v šetření v roce 2009 a 2014 vyplývá, že nemůžeme prokázat systematický nárůst rozpočtů neziskových organizací. Spíše se zdá, že výše rozpočtů zůstaly na podobné úrovni, možná ovšem došlo k určité restrukturalizaci zdrojů příjmu. 21

Služby a aktivity poskytované neziskovými organizacemi Aktivity neziskových organizací jsou velmi různorodé a je těžké je nějak třídit, neboť některé organizace jsou zaměřené na úzkou skupinu lidí a naopak zaměření jiných organizací je velmi rozsáhlé, zahrnující několik kategorií, které jsme v dotazníku navrhli. Přesto jsme se o to alespoň částečně pokusili, přičemž jednotlivé neziskové organizace se mohly přiřadit i k více nabízeným kategoriím (viz Tabulka 9). Jak je z výsledku patrné, nejvíce se neziskové orientace zabývají sportem a aktivitami ve volném čase. Tabulka 9 Aktivity neziskových organizací počet v % sport (včetně hasičů) 282 29,4% aktivity pro volný čas 264 27,5% sociální a zdravotní služby 103 10,7% kultura nebo péče o památky 99 10,3% vzdělávání nebo výzkum 81 8,4% ochrana životního prostředí 60 6,3% náboženství a církve 57 5,9% hospodářské nebo profesní skupiny 13 1,4% V kapitole o financování neziskových organizací jsme organizace ve vzorku rozdělili do několika typů podle převládajícího zamření jejich činnosti. Následující graf (Obr. 11) nicméně ukazuje, jak různorodá je činnosti těchto typů a že třídění organizací podle jejich činnosti není ani zdaleka triviální úloha. Téměř u všech typů organizací se alespoň třetina hlásí k tomu, že realizuje různé volnočasové aktivity, velké množství organizací se rovněž věnuje kultuře, i když nejsou primárně orientované na kulturní aktivity (zejména náboženské organizace a hasiči), mnoho typů organizací se hlásí k aktivitě vzdělávání nebo výzkum, ale i ke sportovním aktivitám. Potvrzuje se tak předpoklad, že organizace neziskového sektoru jsou jen zřídka úzce specializované a kromě své dominantní činnosti mají velmi často ještě sekundární význam, který může mít velmi podstatný dopad na kvalitu života v obcích a regionech (kulturní aktivity pořádané hasiči a farnostmi, vzdělávací význam sportovních a volnočasových klubů, atd.) 22

Obr. 11 Různorodost aktivit jednotlivých typů neziskových organizací podle převládajícího zaměření 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% poskytovatelé sociálních služeb kluby sportovci náboženské organizace kulturní hasiči ostatní sociální a zdravotní služby sport (včetně hasičů) náboženství a církve kutura nebo péče o památky aktivity pro volný čas ochrana životního prostředí vzdělávání nebo výzkum hospodářské nebo profesní skupiny Téměř 85 % neziskových organizací uvedlo v dotazníkovém šetření, že poskytují služby nebo aktivity osobám, které nejsou členy jejich organizace. Pro mnohé to však nemusí být hlavní náplní jejich činnosti a více se orientují na členy organizace. Jak ukazuje Tabulka 10, největší podíl neziskových organizací se orientuje na děti a mládež a na rodiny. Třetí nejvíce zastoupenou cílovou skupinou jsou senioři. Tabulka 10 Cílové skupiny, na které se orientují svými aktivitami a službami neziskové orientace Počet v % Děti a mládež 356 37,1% Rodiny 236 24,6% Senioři 159 16,6% Osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nemocní 75 7,8% Osoby s mentálním postižením 38 4,0% Nezaměstnaní 28 2,9% Osoby bez přístřeší nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením Oběti trestné činnosti, domácího násilí apod. 21 2,2% 14 1,5% Etnické menšiny, uprchlíci 14 1,5% Osoby závislé na drogách nebo jiných návykových látkách 10 1,0% Osoby po výkonu trestu 8 0,8% 23