Energetická koncepce ČR uhlí jako nejvýznamnější domácí energetický zdroj

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika Energetická koncepce ČR uhlí jako nejvýznamnější domácí energetický zdroj diplomová práce Autor: Radka Lepeltová Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Dvořák,CSc. Rok: 2009

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Radka Lepeltová V Praze, dne 6. 5. 2009

Na tomto místě bych chtěla poděkovat za odborné rady a spolupráci vedoucímu práce panu doc. Ing. Antonínu Dvořákovi, CSc a odbornému konzultantovi panu Ing. Drahomíru Šelongovi.

Abstrakt Státní energetická koncepce určuje směr země v energetickém průmyslu a nastiňuje hlavní nástroje a trendy v této oblasti. Prioritou státní energetické koncepce je dosažení energetické bezpečnosti země, jež je možné docílit s více zdroji energií palivového mixu. Hlavní složku tuzemského energetické mixu tvoří hnědé uhlí, které je nejvíce využíváno v hnědouhelných elektrárnách na výrobu elektrické energie a tepla. Těžba uhlí tvoří a tvořila jednu ze základních složek národního hospodářství České republiky, avšak se získáváním uhlí jsou spojeny i negativní dopady v ekologické oblasti. Další dobývání domácích uhelných zásob je však omezeno tzv. územními ekologickými limity těžby hnědého uhlí, které chrání životní prostředí a obce před následky těžby. Mnohé hnědouhelné zásoby však mohou tvořit i v budoucnu významný zdroj energie, který umožní dosažení bezpečnosti, nezávislosti výroby a cenové dostupnosti energie. V práci je bližší vysvětlení limitů a vývoj při jejich prolomení. Dalšími zdroji výroby energie jsou jaderná energie a obnovitelné zdroje energie, které nabývají stále na významu a připívají k dosažení vyváženého energetickému mixu. Abstract The state energy conception sets the direction in energy industry and outlines main instruments and trends in this area. The priority of the state energy conception is to reach energy security of the country, which can be ensured by more energy resources of the fuel mix. The main component of the domestic energy mix is brown coal, which is mostly used in brown coal electric works for generating electric energy and heat. Coal mining is and was one of the main elements of Czech Republic s national industry, but there are also negative ecological impacts connected with coal winning. Further coal mining is restricted by so-called territorial ecological limits for brown coal mining that protect the environment and community against the mining consequences. Many of the brown coal supplies can, however, also in future represent an important energy resource, which will enable security, production independence and price availability of energy. At work is further explanation of the limits and progress of breaking the limits. Other energy resources are nuclear energy and renewable energy resources, whose importance rises and which contribute to a balanced energy mix.

Obsah Úvod... 1 1. Státní energetické koncepce ČR... 3 1.1 Cíle platné státní energetické koncepce...4 1.1.1. Maximalizace energetické efektivnosti...4 1.1.2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů...5 1.1.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí...6 1.1.4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství...6 1.2. Nástroje platné státní energetické koncepce...7 1.2.1. Maximalizace energetické efektivnosti...7 1.2.2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ...9 1.2.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí...10 1.3. Platná energetická politika ČR...12 1.3.1.,,Zelený scénář U...12 1.3.2. Pravděpodobný předpokládaný budoucí vývoj do roku 2050...13 1.3.3. Současný stav energetiky ČR...16 1.4. Energetická politika EU...21 2. Energetika, externality a životní prostředí... 25 2.1. Externality...25 2.2. Emise skleníkových a ostatních plynů...30 3. Složky energetického mixu v ČR... 32 3.1. Fosilní paliva...32 3.1.1. Uhlí...32 3.3.2. Zemní plyn...37 3.2. Jaderná energie...38 3.3. Obnovitelné zdroje energie...40 3.3.1. Vodní energie...41 3.3.2. Biomasa...42 3.3.3. Větrné elektrárny...44 3.3.4. Fotovoltanické systémy...46 3.3.5. Geotermální energie...47 3.4. Zhodnocení energetického mixu v ČR a jeho budoucí vývoj...48

4. Analýza využívání uhlí a územních ekologických limitů v ČR... 50 4.1. Historie těžby uhlí v ČR...50 4.2. Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí...52 4.3. Návrhy řešení uvolnění územních ekologických limitů...54 4.4. Historický průběh těžby uhlí...56 4.5. Důsledky problematiky územně ekologických limitů...57 4.5.1. Úloha územních ekologických limitů z ekonomického hlediska...58 4.5.2. Úloha územních ekologických limitů z hlediska ŽP...59 Závěr... 61 Příloha mapové dokumentace... 63 Literatura... 66 Seznam obrázků a tabulek:... 72 Summary... 74

Úvod V úvodu představím následující téma. Státní energetická koncepce České republiky, která se stala hlavním podkladem této práce, určuje jakým směrem se bude energetické hospodářství země vyvíjet v budoucnu. Usměrňuje používání energetických zdrojů a vytváří podmínky pro jejich bezpečné využívání v energetickém průmyslu země. Jedním z hlavních cílů koncepce je docílení energetické bezpečnosti země, jež je možné dosáhnout s využíváním více druhů energií v tzv. energetickém mixu. Mezi hlavní zdroje energií patří v České republice převážně tzv. fosilní paliva (uhlí, plyn, ropa), z nichž významnou roli hraje právě hnědé i černé uhlí. Těžba uhlí, jak černého v hlubinných dolech, tak hnědého v dolech povrchových, tvoří a tvořilo jednu ze základních a nejdůležitějších hodnot národního hospodářství České republiky a můžeme ji započítávat mezi významné složky národního důchodu. Získávání těchto strategických surovin bylo a je nepostradatelnou součástí rozkvětu českého těžkého a energetického průmyslu, jehož základnou je využívání tuzemských uhelných dolů, čímž bohužel může dobývání domácích uhelných zdrojů souviset s negativními a těžko odstranitelnými dopady i v ekologické oblasti. Výroba elektrické energie z ropy a zemního plynu se prakticky nevyužívá a výroba tepla ze zemního plynu pouze omezeně, neboť Česká republika je závislá na dovozu těchto komodit. Dalšími zdroji energie jsou jaderná energie i obnovitelné zdroje, které nabývají stále na významu a je jim věnována zvyšující se pozornost. Cílem diplomové práce je nastínění českého nynějšího energetického průmyslu a jeho budoucího vývoje, kde Státní energetická koncepce bude hlavním pilířem práce. Snahou je odhalit nejlepší možné složeni palivového mixu, tak aby odpovídal platným předpokladům koncepce s důrazem na naše surovinové zásoby zejména uhelné komodity. Pokusím se zhodnotit, zda-li uhlí bude stále důležitý energetický zdroj a jednou z nejvíce využívaných základních složek energetického mixu. S námětem těžbou uhlí a s ní spojenými otázkami jsem se zaobírala již během mého studia v seminární práci, kde mě toto téma velmi upoutalo. Díky tomu se snažím pokračovat, rozšířit a aktualizovat prvotní práci a doplnit ji o nepostradatelná data. 1

V první kapitole naznačím cíle, priority a používané nástroje Státní energetické koncepce České republiky, kde představím hlavní směr budoucího ubírání se českého energetického průmyslu a výroby elektrické a tepelné energie jako takové. Prioritami zůstávají maximální efektivita při zpracovávání energetických zdrojů, preference energetických úspor, využívání šetrných metod výroby energie k životnímu prostředí s celkovým důrazem na ochranu klimatu a snaha o nastavení takového vyváženého energetického mixu, který zabezpečí veškerou společenskou poptávku po energii s důrazem na domácí zdroje energie zejména na uhelné zásoby. Dále přiblížím evropskou strategii v energetické oblasti a poukáži na soudobý vývoj v České republice. Druhá kapitola se zaměřuje na negativní dopady, které souvisí s produkcí a se získáváním zdrojů v energetice. Zde budou uvedeny mnohé neefektivnosti v jednotlivých složkách energetických zdrojů a celkového mixu. Následnou třetí kapitolou rozčlením jednotlivé složky energetického mixu a ukáži možnosti výroby energie ze samostatných složek. Snahou bude odhad v popisu složek mixu a nastínit možné úskalí při dodržování cílů státní energetické koncepce v sekci domácích uhelných zdrojů a uvést proč je využívání uhlí nezbytné pro potřeby soudobé a budoucí energetiky. V poslední čtvrté kapitole zhodnotím analýzu minulého a současného vývoje energetiky z pohledu využívání uhlí jako významné energetické suroviny a ukáži možné budoucí trendy v energetickém hospodářství. V dalších částech práce budu vycházet z publikované Státní energetické koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2004 a jejího pracovního návrhu z roku 2008. 2

1. Státní energetické koncepce ČR První energetická politika České republiky byla schválena usnesením vlády ČR č. 112/92 dne 19.2.1992. Stala se základem pro postup vlády v energetickém hospodářství a zformulovala základní požadavky provedení změn v energetické oblasti. Mezi její pilíře patřilo zejména dodržování požadavků a priorit tržní ekonomiky díky liberalizaci cen a privatizaci státních podniků 1, zmenšování energetické náročnosti průmyslu ČR, rozdělení a maximalizace efektivity energetických zdrojů, programy ekologického získávání a užití energie, restrukturalizace uhelného průmyslu, rozhodnutí o dokončení JE Temelín a pod 2. Energetická politika byla průběžně obnovována tak, aby vyhovovala stále náročnějším požadavkům souladu mezi energetickou a ekologickou oblastí. Následující energetická politika byla schválena usnesením vlády ČR č. 50 dne 12.ledna 2000, představuje skupinu opatření k docílení ekonomické přeměny energetického hospodářství (liberalizace trhu s elektrickou energií, deregulace cen ) a sbližování tuzemské energetické legislativy s legislativou EU 3.,,V rámci aktualizace nejde o volbu zcela nové energetické strategie, ale o doplnění o její nové priority. Ty by měly vytvořit komplexnější pilíře ekonomicky životaschopného, bezpečného a ekologicky vyhovujícího energetického hospodářství, pro zajištění udržitelného rozvoje České republiky. [ Pouček,2003] Jako třetí dokument v energetice byla ustanovena státní energetická koncepce (SEK) usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10.3.2004. SEK České republiky, jak ji zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a vláda České republiky schválila svým usnesením č. 211 ze dne 10.3.2004 4, je důležitou strategií hospodářské politiky státu, která ovlivňuje vývoj České republiky v energetickém hospodářství na několik desítek let a to do roku 2030 a připravovaný návrh aktualizace z listopadu 2008 je dlouhodobou predikcí dosahující až do roku 2050. Udává povinnost státu zodpovědně a spolehlivě distribuovat energii v cenách, které jsou dostupné všem soukromým, státním i podnikatelským subjektům, dohlíží na životní prostředí, které by mohlo být poškozeno neefektivním využíváním energie a řídí se zásadami udržitelného rozvoje. 1 Stecenková, M.: Energetická koncepce ČR, 2008, str. 22 2 Pouček, J.: Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, 2003 3 Pouček, J.: Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, 2003 4 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004 3

SEK má dopady i na obyvatele státu, neboť určuje z jakých zdrojů se bude energie vyrábět a výdaje jaké budou muset občané na její platbu vynaložit. Koncepce státu vychází, jak již bylo řečeno, z tzv. energetickému mixu, který patří k prioritním cílům koncepce. Je snahou umožnit výrobu energie z několika samostatných druhů zdrojů, abychom zajistili požadavek tzv. energetické bezpečnosti země (tedy zajištění soběstačnosti získávání strategických surovin pro výrobu energie v zemi, během nebezpečného vývoje událostí, kdy země může být např. zapojena do ozbrojeného mezinárodního konfliktu nebo podléhat nepříznivým klimatickým jevům) a tím znemožnili případnou závislost země na dodávkách energie ze zahraničí nebo úplný výpadek dodávek energie, které by znamenaly velké ztráty českého hospodářství a společnosti. 1.1 Cíle platné státní energetické koncepce 5 Státní energetická koncepce ČR, jak ji zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, si stanovila následující cíle, které představují hlavní priority budoucího vývoje energetického hospodářství v České republice. V koncepci jsou zahrnuty čtyři hlavní cíle, které jsou rozčleněny na celou řadu dílčích cílů. Tyto představené cíle by se měly v následujícím období naplňovat a můžeme je považovat za důležité vodítko pro samotnou produkci a distribuci energie a její dopady v ekonomické i ekologické oblasti. Cíle byly definovány takto: 1.1.1. Maximalizace energetické efektivnosti Do tohoto cíle můžeme zahrnout několik menších cílů. Tato snaha má za úkol docílit energetické efektivnosti: - při získávání a přeměnách energetických zdrojů upřednostňování energií a takových technologií, jenž umožní spolehlivě a bez velkých ztrát získávat primární zdroje energie, pomohou eliminovat ztráty při jejich přepravě a přispějí k výrobě elektrické energie a tepla zároveň. - při maximalizaci zhodnocování energie směřuje k využívání takové technologie, procesů a výrobě, které nejvíce zhodnotí spotřebovanou energii HDP. 5 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 4-7 a její pracovní návrh 2008 4

- při maximalizaci úspor tepla snaha o omezování tepelných ztrát v domech a obytných komplexech, které využívají jak podnikatelské a státní subjekty, tak i domácnosti. - při maximalizaci efektivnosti spotřebičů energie tento dílčí cíl ústí ke snaze preferovat energeticky šetrné spotřebiče v oblastech domácích typů elektrických spotřebičů, úsporných dopravních prostředků a pohonů a v neposlední řadě v podpoře technologicky vyspělých zařízení na výrobu tepla a tepelné energie. - při maximalizaci efektivnosti rozvodných soustav zde se usiluje o vybudování efektivních energetických systémů, jejich centralizaci a takových rozvodných a přepravních sítí, které zabrání ztrátám vzniklým při distribuci energie. 1.1.2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů Tento cíl je zaměřen na preferenci prvotních zdrojů energie (PEZ), do kterých můžeme zahrnout jak vyčerpatelné zdroje zastoupené především fosilními palivy, tak i nevyčerpatelné zdroje energie, ke kterým řadíme sluneční, vodní a další energii. I takovýto cíl je rozčleněn na několik podcílů: - podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie obnovitelné zdroje hrají při výrobě energie významnou roli. Mezi ně řadíme větrnou, sluneční, vodní, geotermální energii a také biomasu. Díky využívání těchto obnovitelných zdrojů, které jsou již díky svému přírodnímu původu šetrné k životnímu prostředí můžeme docílit rozdělení výroby energie z několika zdrojů, tedy napomoci snaze ochrany životního prostředí a samostatnosti České republiky ve výrobě elektrické a tepelné energie. - optimalizace využití domácích energetických zdrojů využíváním domácích energetických komodit, převážně hnědého a černého uhlí, bude snahou posilovat nezávislost České republiky a tedy udržování tzv. energetické bezpečnosti země. - optimalizace využití jaderné energie zvětšování podílu výroby energie z jaderných zdrojů umožní plnění cíle dosažení energetické nezávislosti země na zahraničních zdrojích a také dosažení zdravého a kvalitního prostředí, které je poškozováno hlubinnou i povrchovou těžbou uhelných surovin a dále napomůže ke snižování emisí skleníkových plynů. 5

1.1.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Kvalitní životní prostředí je nedílnou součástí našeho života a jeho ochrana patří k prioritním cílům energetické koncepce. Ohleduplnost k životnímu prostředí je zakotvena v nejlepší možné struktuře využívání primárních zdrojů energie a následné produkci elektrické a tepelné energie. Tento třetí cíl v sobě zahrnuje: - minimalizaci emisí poškozujících životní prostředí a emisí skleníkových plynů cílem je upřednostňování takových moderních zařízení a postupů, které umožňují snižování vypouštěných emisí a tím přispívají k ochraně okolního prostředí a krajiny. - minimalizace ekologického zatížení budoucích generací zde se stát bude zasazovat o takové metody výroby, které eliminují jakékoli budoucí poškození životního prostředí v podobě těžko zneškodnitelných a nerecyklovatelných odpadů. Dále tento cíl v sobě zahrnuje požadavek bezpečného skladování právě těch zdrojů odpadů, které nelze nijak opatrně odstranit. - minimalizace ekologické zátěže z minulých let pozvolná likvidace špatně vstřebatelných látek vzniklých při nešetrném spalování zdrojů v procesu získávání energie. 1.1.4. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství V rámci tohoto cíle je zahrnuto plné přizpůsobení tržnímu modelu energetického hospodářství. Toto úsilí vyžaduje: - minimalizaci cenové hladiny všech druhů zdrojů požadavek udržení přijatelnýchž cen energií, díky snaze vytvořit konkurenční prostředí v produkci i přenosu energií. - optimalizaci zálohování zdrojů energie v tomto bodě je snahou docílit možnou volbu dodavatele energie díky lepším regulačním a podnikatelským podmínkám a ukončit tím závislost pouze na jednom distributorovi energie. Tím bude vyloučena pravděpodobnost možnosti přerušení dodávek energie a dosaženo vyšší bezpečnosti distribuce energie v případných nečekaných a nechtěných situacích. 6

1.2. Nástroje platné státní energetické koncepce 6 Abychom mohli naplnit a dodržet stanovené cíle v SEK byla sestavena skupina nástrojů a opatření. Do této skupiny můžeme zařadit nástroje legislativní, státní programy podpory, dlouhodobé výhledy a koncepce a jiné. Používané nástroje můžeme rozčlenit dle jednotlivých specifikovaných cílů definovaných v předchozí kapitole. 1.2.1. Maximalizace energetické efektivnosti Prostřednictvím efektivního využívání energetických zdrojů je snahou snižovat energetickou náročnost všech zúčastněných subjektů (domácnosti, podnikatelé, stát) při hospodaření s elektrickou či tepelnou energií. Tím je možné docílit stanovených požadavků energetické koncepce, zejména dosáhneme poklesu odběru energie, nezávislosti na zahraničí v dovozu energie, zlepšení v oblasti životního prostředí (pokles emisí znečišťujících látek) a také zvýšení tuzemských zásob potřebných pro výrobu energie, které patří mezi vyčerpatelné a neobnovitelné zdroje energie, převážně hnědého a černého uhlí. V českém hospodářství stále převažuje vysoká spotřeba elektrické energie, a to zejména v průmyslu, stavebnictví a dopravě. Dlouhodobé cíle v oblasti maximalizace energetické efektivnosti jsou snižování spotřeby primárních zdrojů energie, dosahování vyšších celkových úspor energie v roce 2016 a to o 71,43 PJ 7. Ve výhledu do roku 2050 nezvyšovat spotřebu energie a uchovávat poptávku po energii na úrovni dnešní spotřeby, stabilizace poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 3 3,5% 8 platný do roku 2030, ve výhledu do roku 2050 už pouze 1,5 2,5% 9 a pokles elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 2 2,5% 10. Nástroje uplatňované v této oblasti: Novely zákonů č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích energetický zákon a č. 406/2000 Sb., 6 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 7-20 a její pracovní návrh 2008 7 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str.10 8 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 8 9 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str.10 10 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str.10 7

o hospodaření energií, otevření trhu s elektrickou energií a plynem a sjednocení fungování tohoto trhu u nás s trhem EU, uplatňování směrnice EU č. 2002/91/ES o energetickém provedení staveb a díky ní dosahovat úspor energie. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Legislativa podpory výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla vyhláška č. 439/2005 Sb., která určuje detaily metod zjištění množství elektrické energie z kombinované výroby elektřiny a tepla a zjištění množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů 11. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie upraven dle směrnice EU č. 2001/77/ES o způsoby podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V zákoně je stanoveno,,vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 a vytvořit podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010. [ Zákon č. 180/2005 Sb. ] 12. Podpora využití kombinované výroby elektrické energie a tepla dle směrnice EU č. 2004/8/ES 13. Investiční pobídky dle novelizovaného zákona o investičních pobídkách č. 453/2001 Sb., usilování o zajišťování cílů SEK. Vypracování predikce energetického hospodářství do 2050. Úsilí o rekonstrukci a záměnu elektráren, které jsou již v provozu několik desítek let za technologicky vyspělejší a energeticky efektivnější s nižšími a šetrnějšími dopady na životní prostředí. Využívání a podpora programů výzkumu a vývoje, které jsou v souladu s výše zmíněnými cíly. Jednotná daňová soustava o daních energetických výrobků a elektřiny 11 Přehled právních předpisů, MPO, 2009 12 Zákon č. 180/2005 Sb, ze dne 31.3.2005 13 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2004/8/ES o podpoře společné výroby elektřiny a tepla 8

1.2.2. Zajištění efektivní výše a struktury spotřeby PEZ Používáním nástrojů u tohoto cíle je nutno dosáhnout již předeslané energetické bezpečnosti České republiky v dlouhodobém horizontu, zamezit nečekaným výpadkům v distribuci energií. Hrozba nedostatku zdrojů na výrobě energie je vysoká a soustavná energetická dostupnost je nedílnou součástí moderní doby. Dodávky elektrické energie a tepla za nepříliš vysoké ceny jsou potřebné pro zajištění fungování nastavených společenských systémů a především moderního, technicky a energeticky náročného průmyslu. Česká republika je stále zemí, která je čistým exportérem fosilního paliva - uhlí a vyrobené elektrické energie, avšak je téměř nezbytný import ropy (94%) 14 a zemního plynu (91%) 15 převážně z Ruska, které zajišťuje dodávky ve výší 2/3 16. Česká republika je méně závislá na energetickém dovozu, a to jen z 42% 17, neboť převažuje spotřeba domácích zásob tuhých komodit. Pro výrobu elektrické energie z jádra je nutný dovoz jaderného paliva, a to okolo 38% 18. Bilance zahraničního obchodu s energetickými zdroji se pohybuje v ročním schodku mezi 130 140 mld. 19 Kč, tento vývoj můžeme srovnat s rokem 2004, kdy činil schodek obchodní bilance pouze 70 80 mld. 20 Kč. Pro zajištění dostatku zdrojů energií přispěje několik nástrojů a opatření, zejména zvyšování energetické efektivnosti, nadálé získávání energie z jádra a další podpora výstavby jaderných bloků, větší preference OZE ve výrobě elektrické energie a nezbytné využívání tuzemských a dosud nevytěžených zásob uhlí, především hnědého, které je vázáno tzv. územními ekologickými limity. Nástroje a opatření pro dosažení tohoto cíle: Zákon č. 458/2000 Sb. a jeho novely tento zákon upravuje mimo jiné i řešení mimořádných situací v energetickém hospodářství vyhlášení stavu nouze a využívání MPO v oblasti regulace importů elektrické energie a tepla 21. Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií 14 Energetická bezpečnost, 2009 15 Energetická bezpečnost, 2009 16 Energetická bezpečnost, 2009 17 Stručná zpráva o výsledcích práce NEK, Praha, 2008, str. 3 18 Stručná zpráva o výsledcích práce NEK, Praha, 2008, str. 3 19 Stručná zpráva o výsledcích práce NEK, Praha, 2008, str. 3 20 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str.10 21 Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) 9

Legislativa podpory výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla vyhláška č. 439/2005 Sb. Zákon č. 189/1999 Sb. o nouzových zásobách ropy, výše nouzových zásob ropy pro každou kategorii vybraných ropných produktů musí, počínaje 31. prosincem 2005, trvale dosahovat úrovně vždy nejméně devadesátidenní průměrné spotřeby v předcházejícím kalendářním roce. [Zákon č. 189/1999 Sb.] 22 Zákon č. 240/2000 Sb. krizový zákon počínání v krizových situacích 23. Nové jednání o územních ekologických limitech. Podpora využívání alternativních paliv v dopravě - směrnice EU č. 2003/30/ES v dopravě je snahou nahradit 20% 24 používaných pohonných hmot alternativními palivy do roku 2020. Dále novela zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Díky výše uvedeným nástrojům je snahou dosáhnout do roku 2030 takového složení PEZ, které odpovídá stanoveným cílům SEK 25 : 1. tuhá paliva 30 32% 2. plynná paliva 20-22% 3. kapalná paliva 11 12% 4. jaderné palivo 20 22% 5. OZE 15 16% Dalšími definovanými cíly je udržení energetické dovozní závislosti, a to 26 : 1. v roce 2010 nejvýše 45% 2. v roce 2020 nejvýše 50% 3. v roce 2030 nejvýše 60% 1.2.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Neporušené životní prostředí je nezbytné pro zdravé fungování společnosti. Hospodářská činnost země negativně působí na životní prostředí a je všeobecně pokládána za jednu z možných příčin klimatických změn. 22 Zákon č.189/1999 Sb, 2009 23 Zákon č. 240/2000 Sb., ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů 24 Zpráva pro Evropskou komisi k realizaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8. května 2003 25 MPO: Státní energetická koncepce ČR, Praha 2004, str. 12 26 tamtéž 10

Na ochranu klimatu jsou i v oblasti energetiky České republiky přijímána různá opatření, zejména instalování finančně nákladných a technicky náročných zařízení ve výrobnách energie, které přispívají k minimalizaci poškození krajiny. Toto tvrzení můžeme dokumentovat na společnosti ČEZ a.s., která v období let 1992 1998 uvedla do provozu 28 odsiřovacích jednotek a 7 fluidních kotlů, provedla obnovu odlučovačů popílku a modernizaci řídících systémů elektráren v celkové hodnotě 111 mld. Kč. 27 Dalšími nástroji napomáhajícími k ochraně životního prostředí jsou dodržování snižování produkce těžko rozložitelných organických látek a povolených emisních stropů. Dále plnění mezinárodních smluv ke snižování emisí skleníkových plynů vyplývající z Kjótského protokolu o změně klimatu přijatého 11.12.1997 28. Česká republika by měla snížit své emise v letech 2008 2012 o 8% 29. Česká republika nyní splňuje Evropskou unií předepsané emisní stropy SO 2 a NO x do roku 2010, ale měrné emise CO 2 a NO x na obyvatele dosahují vyšších hodnot než v ostatních zemích EU 30. V budoucím výhledu uvedeném v novém Návrhu Státní energetické koncepce do roku 2050 je i nadále nutné dodržování emisních stropů v roce 2010 - SO 2 265 tis.tun, NO x 286 tis. tun, těkavé organické sloučeniny (VOC) 220 tis. tun a nových emisních stropů, které by měly být navrhnuty EU na rok 2020 a neustálou snahou je také vyšší uplatnění OZE ve výrobě elektrické energie, a to stanovenými podíly 8% pro rok 2010 a pro rok 2020 13% nahrazování běžných konvenčních paliv především benzínu a nafty biopalivy 10% v roce 2010 a další možné využívání druhotných zdrojů energie a alternativních paliv v dopravě 31. Nástroje používané pro zajištění ohleduplnosti k ŽP, mezi které kromě již zmiňovaných nástrojů u prvních dvou cílů, patří také: Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který se vztahuje na,, práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností, 27 ČEZ a.s.: Program vyčištění uhelných zdrojů, 2009 28 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, 2009 29 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, 2009 30 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str. 12 31 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008, str. 12,13 11

podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí nebo na hmotný majetek. [Zákon č. 86/2002 Sb.] Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.,,,upravuje imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Dále se stanoví způsob posuzování úrovně znečištění ovzduší, oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší a zásady měření úrovně znečištění ovzduší. [Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.] Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., upravuje závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí 32 a nařízení vlády č. 352/2002 Sb., stanoví specifické emisní limity, postup uplatnění obecných emisních limitů, přípustná tmavost kouře a podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 33. 1.3. Platná energetická politika ČR V této subkapitole si představíme scénář české energetiky tzv.,, Zelený scénář - U, který byl vybrán z několika variant vývoje energetického hospodářství navrhnutých Státní energetickou koncepcí MPO a vývoj současné energetické politiky ČR. 1.3.1.,,Zelený scénář U 34 Ve výběru scénáře hrály roli různé posuzované faktory, zdůrazněme některé: investiční náklady jaderných elektráren, cena dováženého černého uhlí a zemního plynu, emise CO 2, energetická náročnost tvorby HDP, výše závislosti na dovozu energie, důsledky na zaměstnanost. Uvedený,,Zelený scénář - U umožňuje vyšší využívání tuzemských zdrojů energie převážně hnědého uhlí, černého uhlí, uranu a OZE. Scénář je koncipován tak, abychom zachovávali samostatnost ve výrobě energie. ČR disponuje velkými zásobami domácích zdrojů paliv, čímž máme komparativní výhodu v rámci zemí EU, neboť ostatní členské země jsou na dovozu energie více závislé 35. 32 Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší 33 Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 34 MPO: Návrh státní energetické koncepce ČR do roku 2050, Praha 2008 str. 15-32 a SEK 2004 str. 37-50 35 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 13 12

Abychom importu využívali pouze na takové komodity, kterými naše země nedisponuje ropa, zemní plyn, kapalná paliva a redukovali emitování emisí všech používaných zdrojů investicemi do moderních technologií ve výrobě energie z uhlí, nových jaderných elektráren, obnovitelných zdrojů. Mezi konkrétní opatření v rámci,,zeleného scénáře - U patří podpora energetické efektivnosti, OZE, jaderné energetiky JE Dukovany a JE Temelín s plánovanými 2 jadernými bloky. Tyto bloky rozšíří stávající kapacitu výkonu, nové jednání o územních ekologických limitech hnědého uhlí, prosazování povolování limitů importu černého uhlí, možný dovoz elektrické energie pouze však 5 TWh 36 během roku a podpora výzkumu a vývoje díky státním programům. 1.3.2. Pravděpodobný předpokládaný budoucí vývoj do roku 2050 37 Na grafech, které následují, si ukážeme pravděpodobný vývoj energetiky České republiky vyplývající z výsledků analýz a výpočtů potřebných k sestavení scénáře. Ukazují souhrny vlivu několika vnitřních a vnějších faktorů, tržního mechanismu, zásahů státu a regulace, předpokladem je maximální využití domácích zdrojů energie a pouze nepatrné zvýšení spotřeby energie, které bude zajištěno prostřednictvím dodržování prvního stanoveného cíle maximální energetické efektivnosti 38. Dodržováním a naplňováním veškerých již uvedených opatření a nástrojů by mělo energetické hospodářství ústit k maximálnímu zhodnocování spotřebované energie HDP, k lepšímu nakládání s energií a vytváření jejích úspor. Životní prostředí České republiky bude méně devastováno pokud budou dodrženy veškeré úmluvy vyplývající z mezinárodních požadavků energetiky a ŽP. V SEK z 2004 i v dlouhodobém návrhu do roku 2050 je počítáno s neměnící se spotřebou PEZ, neboť potřebná energie bude nahrazena úsporami energie, jak nám ukazuje obrázek č. 1. Dále je počítáno s útlumem těžby a využívání hnědého uhlí téměř o 40% 39 ve srovnání s rokem 2000. Přehodnocené územní ekologické limity zvýší zásoby hnědého uhlí, které bude i nadále nejvíce využívaným zdrojem energie používaným na produkci elektřiny i tepla v technologicky upravených uhelných elektrárnách. V těžbě černého uhlí se počítá s poklesem a v roce 2030, tento útlum těžby by měl dosáhnout cca 40% 40. 36 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 41 37 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 42 50 a pracovní návrh 2008 str. 15-31 38 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 42 39 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 49 40 tamtéž 13

Tuzemské černé uhlí má být nahrazováno dovozem této komodity ze zahraničí a podíl importu může dosáhnout až 55% 41. Závislost ČR na dovozu energie je cca 42% 42 a počítá se s jejím postupným nárůstem převážně díky útlumu dosavadních exportů domácích energií. Do budoucna se počítá také s navyšováním podílu zemního plynu, jaderného paliva a OZE. V roce 2030 by spotřeba OZE měla narůst asi 6,4 krát a jaderného paliva cca 2,5 krát ve srovnání s rokem 2000 43. Naopak význam ropy se bude snižovat. V oblasti spotřeby elektřiny je předpokládán mírný nárůst. Na obrázku č. 2 je tato predikce znázorněna. Do roku 2010 se počítá s exportním charakterem trhu s elektřinou a s rekonstrukcí uhelných elektráren. Na léta 2020 2025 je naplánovaná výstavba nového jaderného bloku o výkonu 600 MW 44. Obrázek č. 1: Tuzemská spotřeba PEZ v PJ mezi roky 2005-2050 Tuzemská spotřeba PEZ [PJ] 2500 2000 1500 1000 500 0-500 2005sk 2006sk 2010 2015 2020 2025 2030 2040 2050 Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Surová ropa Kapalná paliva Plynná paliva Jaderné palivo Elektřina Obnovitelné zdroje Zdroj: MPO, 2008 Cílem je také dosahování poklesu energetické účinnosti a emisí, jak nám ukazují obrázky č. 3,4. 41 MPO: Státní energetická koncepce, Praha 2004, str. 49 42 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 13 43 Územní energetická koncepce kraje Vysočina, 2008, str. 9 44 tamtéž 14

Obrázek č. 2: Struktura konečné spotřeby energie PJ do roku 2050 1400 Struktura konečné spotřeby energie 1200 1000 [PJ] 800 600 400 200 0 2005sk 2006sk 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Elektřina Teplo Obnovitelné zdroje Zdroj: MPO, 2008 Obrázek č. 3: Energetická náročnost v MJ/Kč HPH do roku 2050 0,9 Energetická náročnost (MJ/Kč HPH) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2005sk 2006sk 2010 2015 2020 2025 2030 2040 2050 Energetická náročnost (MJ/Kč HPH) Zdroj: MPO, 2008 15

Obrázek č. 4: Množství vypouštěných emisí do roku 2050 Emise 300 250 200 150 100 50 0 2005sk 2006sk 2010 2015 2020 2025 2030 2040 2050 CO2 [mil. t] SO2 [tis. t] NOX [tis. t] Zdroj: MPO, 2008 1.3.3. Současný stav energetiky ČR 45 Vývoj energetického hospodářství ČR se řídí formulovanou SEK, která určuje jeho směr a opírá se o stejné principy a priority jako energetická politika EU (ochrana ŽP a udržitelný rozvoj, bezpečnost dodávek energie, podpora konkurenceschopnosti ekonomiky). Česká energetika od roku 1990 prošla řadou obměn. Za nejdůležitější můžeme považovat proběhlou privatizaci, kdy se energetické společnosti staly soukromými subjekty, čímž vnikly určité problémy při zásobování obyvatel energií. V soukromých firmách jsou manažeři hodnoceni podle toho jak zvýší tržní hodnotu společnosti a maximalizují zisk 46. Díky tomu dochází ke snižování nákladů, a tedy i zásob nezbytných energetických zdrojů uhlí a jaderné palivo. 45 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 11-23 46 Holman, R.: Mikroekonomie středně pokročilý kurz, C.H. Beck, Praha 2002, str. 156 16

Touto strategií získají sice lepší ohodnocení firmy, ale dochází ke snižování bezpečných zásob a tím mohou být ohroženy i dodávky energie v tzv. krizových stavech (nedostatek neobnovitelných PEZ, přerušení dodávek energie v důsledku nečekaných přírodních katastrof, napadení jiným státem ). Privatizací stát přišel o možnost kontroly energetiky přímo a tedy nyní uplatňuje již výše zmiňované legislativní nástroje. Dále ke stávajícím zdrojům energie (uhelným a jaderné elektrárně) přibyla druhá jaderná elektrárna Temelín. Dle Pačesovy nezávislé energetické komise dále NEK, zřízené vládou v lednu 2007 na přezkoumání minulé energetické koncepce a programového prohlášení vlády v oblasti energetiky pod vedením předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese, Česká republika v roce 2007 spotřebovala 1908,4 PJ 47 primárních energetických zdrojů, kde se spotřeba PEZ v uplynulých letech nepatrně zvyšovala i při snižující se energetické náročnosti ekonomiky. Pozvolný pokles energetické náročnosti ekonomiky byl následkem růstu ekonomiky převážně v letech 2004-2006, kdy jsme se stali součástí evropského společenství a došlo k navýšení exportu. Energetická náročnost ekonomiky ČR je však stále vyšší o 45-50% 48 než vykazují země EU 15. Tabulka č. 1: HDP, HPH a spotřeby zdrojů energie 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 HDP (mld.kč) - st.c. 2000 2189,2 2242,9 2285,5 2367,8 2467,6 2617,6 2776,4 HDP (mld.kč) - st.c. 2000 1983,5 2033,4 2084,9 2145,9 2231,5 2376,0 2528,0 TSPEZ (PJ) 1672,0 1693,1 1704,9 1815,9 1849,5 1847,8 1880,1 KSE (PJ) 1027,0 1056,6 1036,8 1088,8 1118,8 1122,9 1132,8 Spotřeba elektřiny btto (GWh) 63450 65108 64872 66992 68616 69945 71730 Spotřeba elektřiny ntto (GWh) 52292 53775 53581 54781 56388 57664 59421 Zdroj: MPO, 2008 47 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008,str. 11 48 tamtéž 17

Obrázek č. 5: Energetická náročnost ČR 2000-2007 Zdroj: Zpráva NEK, 2008 Růst PEZ je dle zprávy NEK způsoben vyšším ekonomickým růstem (průmyslu a dopravy, které jsou náročné na energetiku), stále stoupajícím exportem elektřiny a díky změnám struktury zdrojů. Obrázek č. 6: Spotřeba primárních zdrojů energie Zdroj: Zpráva NEK, 2008 18

Ve výrobě elektrické energie a tepla zůstává dominantou domácí uhlí, pomalu však dochází k poklesu tohoto podílu uhlí o 7,9%, ke kterému přibývá stále se zvětšující výroba elektřiny z jaderné energie o 5,6% 49. V ČR se stále vyrábí více elektřiny než je spotřebováno. V roce 2007 z vyrobených 88 183,3 GWh bylo spotřebováno pouze 72 045,2 GWh elektřiny. Přebytek tedy činil 22% 50. Díky tomu je domácí energetika zatím soběstačná, avšak jak dlouho? Pro splnění cíle obsahující závazek využívat OZE je více využívána výroba elektřiny ve vodních elektrárnách, produkce elektřiny z biomasy a větru. Složení zdrojů energií viz. obrázek č. 7. Konečná spotřeba energie pokračuje v mírně rostoucím trendu posledních let jak nám ukazuje obrázek č. 8. Elektřinu získáváme s průměrnou čistou energetickou účinností 33% a tedy k vlastní spotřebě elektřiny je třeba 37% PEZ, pokud tento poznatek vztáhneme na konečnou spotřebu energie, spotřebováváme na 17% konečné spotřeby cca polovinu používaných zdrojů energie 51. Takto se nedostatečná energetická efektivnost v oblasti energetických přeměn stává překážkou, kdy neuspokojivá rekonstrukce a výměna stávajících systémových a průmyslových tepláren a elektráren nevede k jejich vyšší efektivnosti a úsporám. K opatřením napomáhajícím v této oblasti se používají nové účinnější technologie a procesy s menší náročností na energie a kombinovaná výroba elektrické energie a tepla zároveň. Obrázek č. 7: Zdroje výroby elektrické energie 2007 MW % dle NEK 2008 49 MPO: Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK, 2008, str. 10 50 Územní energetická koncepce kraje Vysočina, 2008, str. 23 51 Zpráva odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008,str. 13 19

Obrázek č. 8: Konečná spotřeba energie členění dle jednotlivých paliv Zdroj: Zpráva NEK, 2008 Nynější závislost na dovozu energie je velmi nízká, neboť dochází k velmi efektivnímu využívání tuzemských energetických zdrojů. V roce 2006 energetická závislost činila 42,1% a elektrizační soustava závisela na importu zdrojů energie, zejména zemního plynu a jaderného paliva, cca 37,7%, naopak v exportovaných položkách převládá černé uhlí a koks 40%, elektrická energie 28% a motorová paliva 10% 52. V zajišťování kladného přístupu k životnímu prostředí je dosahováno úspěchů. Negativní ekologické dopady z energetiky se snižují, což můžeme dokumentovat následujícím grafem. Dochází ke snižování emitování emisí a imisních škodlivin, zvětšují se prostory rekultivované po těžbě uhlí, převážně hnědého, které je dobýváno povrchovou těžbou. Vývoj emisí je možné zhodnotit na obrázku č. 9, kde je zobrazen pozvolný pokles těchto emisí. Snižování emisí je důsledkem některých změn, které proběhly po roce 1989, kdy mnohé průmyslové podniky zanikly a nynější producenti emisí investují obrovské částky do nových a moderních technologií s cílem omezení produkce těchto škodlivých látek pro životní prostředí i jednotlivého obyvatele České republiky. 52 MPO: Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK, 2008, str. 17 20

Obrázek č. 9: Vývoj emisí mezi léty 2000-2010 Vývoj emisí tis.t.nox,so2,co 700 600 500 400 300 200 100 0 SEK 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok 300 250 200 150 100 50 0 mil.t.co2 NOxsek SO2sek Cosek Nox SO2 CO CO2sek CO2 Zdroj: MPO, 2009 1.4. Energetická politika EU 53 Evropská unie, jíž je Česká republika součástí, vytváří mnoho unijních politik mezi které můžeme započítávat i energetickou politiku EU. Důvodem pro její vznik byla snaha najít společný postup v řešení problémů klimatu, zabezpečení dodávek energií a vznik dobře fungujícího vnitřního trhu s energiemi. Energetická politika EU jako taková však nemá své kořeny v primárním právu, ve smlouvě o ES ani ve smlouvě o EU, a tudíž není považována za formální politiku jako je např. společná zemědělská politika EU. Energetice trh uhlí - se v rámci EU věnuje Pařížská smlouva, která je základním stavebním kamenem Evropského společenství uhlí a oceli a pro oblast jaderné energie smlouva ustavující Evropské společenství pro atomovou energii EURATOM. Jinak je její výkon ponechám spíše v rukou samostatných členských zemích a je tedy převážně řešena na národní úrovni jednotlivých států. 53 Ficner, F., Kusák, M.: Energetický balíček Evropské komise jako počátek nové energetické politiky EU, 2007, str. 4 15 a Jedlička, J.,Doležal, R., Heřman, J.: Energetická politika EU a její nástroje, 2005 21

Větší důraz na energetické hospodářství je koncipován v zatím dosud neratifikované Smlouvě o Ústavě pro Evropu, kde je snahou propojení pravomocí mezi členskými zeměmi a EU v energetické oblasti. V této smlouvě jsou definovány další cíle energetické politiky EU mezi které můžeme zařadit již kromě výše uvedených také podporu energetické účinnosti, úspor energie i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů. Evropská snaha k dořešení problémů vyplývajících z energetiky zapříčinila vznik tzv. Zelené knihy Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii, kterou vydala Evropská komise v roce 2006. Zde byl formulován podklad nové energetické politiky EU postavené na třech základních bodech, které by měly být stále v souladu: Udržitelnost Konkurenceschopnost Zabezpečení dodávek Na Zelenou knihu navazuje tzv. energetický balíček z ledna 2007, který se skládá z 9 dokumentů a představuje nový koncepční rámec energetické politiky pro následující léta. Balíček vyplývá z nutnosti společného postupu států EU v energetice a umožní společnou politiku v řešení stávajících problémů jako jsou zvyšování importu energií do EU zejména ropy a zemního plynu, světová tendence navyšování cen a poptávky po energii a také nebezpečí negativního kolísání klimatu. Za priority do roku 2020 zveřejněné v tomto dokumentu jsou považovány 54 : - redukce do roku 2020 emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích o 30% ve srovnání s rokem 1990 a následně do roku 2050 až o 50% snížit emise skleníkových plynů ve světě. - jednostranný závazek EU docílit cca 20% útlumu emisí skleníkových plynů vůči roku 1990. - zvýšit podíl OZE na spotřebě energie EU na 20% 54 Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu, 2008, str. 76 22

- dosáhnout v každé jednotlivé zemi EU minimální podíl 10% obsahu biopaliv v benzínu a naftě - zmenšit spotřebu energie o 20% různými opatřeními na maximalizaci energetické efektivnosti Evropská komise ve svých dokumentech, převážně pak ve třetím liberalizačním balíčku ze září 2007 55, uvádí jedinou možnou cestu jak docílit bezpečné, udržitelné a cenově přijatelné energie a tím je vytvoření liberalizovaného, integrovaného a účinného vnitřního trhu s energií. Komise stále není spokojena se současným stavem vývoje v energetickém hospodářství. Regulované ceny neumožňují vstup dalších subjektů na energetický trh, neuspokojivý,,unbundling oddělení sítí, nedostatečné pravomoci regulačních orgánů, diskriminace třetích subjektů v přístupu k soustavě a jiné. Na takovéto nedostatky reagovala komise opatřeními, která poslouží k zamezení předložených nedostatků. Mezi tyto opatření zahrňme: 1. posílení vnitrostátních regulačních orgánů a jejich spolupráce na evropské úrovni 2. unbundling celková separace vlastnictví sítí od produkce a distribuce energie nebo soukromý provozovatelé sítí, které tyto sítě nevlastní 3. zavedení obecných zásad transparentnosti a bezpečnosti sítí Pro zajištění cílů bezpečnosti, klimatických změn a cenové přijatelnosti byl formulován v předposledním balíčku opatření tzv. klimato-energetický balíček z ledna 2008 56. Dle něj je nutné zavést solidaritu mezi všemi členskými zeměmi. Stále zmiňovaná diverzifikace energetických zdrojů, která by napomohla k minimalizaci závislosti na energii jak celé EU, tak i unijních zemí, je velmi důležitou strategií. Díky této strategii je možné osamostatnit země např. Maďarsko téměř 100% závislé na distribuci energetických surovin (převážně ropy a zemního plynu) z Ruska a jiných surovinově bohatých zemí. 55 Energetika, 2009 56 Energetika, 2009 23

Nutnost rozdělení výroby energie z několika druhů zdrojů je možné dokumentovat na vzniklém nedávném sporu mezi Moskvou a Kyjevem z ledna 2009, kdy Rusko zastavilo dodávky strategicky důležité suroviny-plynu do Ukrajiny. Tato situace znamenala velkou hrozbu nedostatku této komodity i v celé Evropě, neboť ukrajinský plynovod zásobuje celou Evropu cca 1/5 zemního plynu 57. Komise navrhuje pro zabezpečení dodávek nepostradatelných surovin posílit stávající mechanismy solidarity, vytvořit návrhy jiných zón pro distribuci plynu do členských zemí a konstrukce dalších uzlů plynovodů v oblastech Střední Evropy a Pobaltí. Za důležité pole působnosti se v nejposlednějším balíku opatření z listopadu 2008 v energetické politice EU považuje prosazování energetické účinnosti a bezpečnosti. Součástí tohoto balíku je tzv. Strategický energetický přehled, který jmenuje šest prioritních oblastí:,,plán na propojení pobaltských zemí, jižní plynový koridor (Nabucco), LNG, Středomořský energetický okruh (rozvoj větrné a solární energie, integrace trans-saharského plynovodu), severo-jižní propojení v rámci střední a jihovýchodní Evropy a off-shore wind v Severním moři (napojení větrných elektráren v Severním moři do sítí UCTE). Tento přehled je doprovázen analýzou nabídky a poptávky, materiálem o zdrojích, výrobních nákladech a výkonu technologií pro výrobu elektřiny, vytápění a dopravu. [Energetika, 2009] Hospodářská oblast energetika bude zapojena do dražby povolenek, která by měla začít fungovat v novém režimu v roce 2013. Výnosy z ETS připadnou jednotlivým státům společenství a jejich cílem bude podpora EU v ekonomice ohleduplné k životnímu prostředí (podpora modernizací v obnovitelné energii, výzkum a vývoj ). Komise předpokládá příjmy z dražeb v roce 2020 okolo 50 miliard EUR 58 ročně. Maximalizací energetické účinnosti je možné zamezit emitování množství škodlivého CO 2, docílit ekonomického šetření v energetice, posilování konkurenceschopnosti a oslabování importu PEZ. Celkovou snahou EU je transformace společného trhu tak, aby bylo s energií nakládáno racionálně, aby byla energie využívána maximálně efektivně s minimálními dopady na životní prostředí. Snahou také zůstává postavit se problémům zvyšující se závislosti na dovozu primárních energetických zdrojů, strachu z pozvolného utlumování světové těžby fosilních energetických zdrojů, které jsou pomalu vyčerpávány a stále se jen pomalu řešícími nesnázemi v ekologické oblasti. 57 Britské listy: Rusko zrušilo dodávky plynu Ukrajině, 2009 58 Posílení růstu a vytváření pracovních příležitostí plněním závazků v oblasti klimatických změn, 2008 24

2. Energetika, externality a životní prostředí Energetické odvětví je považováno za jednoho z největších negativných ovlivňovatelů životního prostředí a klimatu celkově.,,energetika, pokud ji vnímáme jako celý komplex činností, od těžby a úpravy paliv, přes jejich dopravu k energetickým zdrojům, přes vlastní výrobu a případné další transformace, rozvody energie ke spotřebitelům až ke konečné spotřebě a zneškodnění vzniklých odpadů, patří nepochybně k aktivitám s největšími environmentálními dopady. [Říha, 2009] Abychom předcházeli těmto environmentálním dopadům, mezi které můžeme zahrnout jak samotnou změnu klimatu, narušování krajiny, poškozování přírodních kultur v okolí stacionárních zdrojů, tak i následné důsledky na zdraví obyvatel, je nutné zvýšit pozornost v oblasti prevence a takových opatření, která pozitivně přispějí k ochraně životního prostředí. Ochrana životního prostředí je důležitá a nezbytná činnost lidstva, jež má význam pro samotnou krajinu a klima, pro zachování zdraví obyvatel planety, ale i pro uchování nepoškozeného přírodního prostředí pro naše budoucí generace. 2.1. Externality 59 Provozování energetických systémů a energetických zařízení je úzce spjato s tzv. externími náklady. Robert Holman definuje externality jako selhání trhu a tudíž dochází k následné neefektivní alokaci zdroje. Rozlišujeme,,externality pozitivní, kdy společenské výnosy z nějaké činnosti jsou vyšší než soukromé výnosy a negativní externality, kdy společenské náklady na určitou činnost jsou vyšší než soukromé náklady. [Holman R., 2002] Dále je možné externality definovat jako,, vedlejší, nezamýšlené efekty lidské činnosti, které způsobují náklady či užitky třetím osobám, aniž by byly tyto osoby za vzniklé náklady kompenzovány, aniž by tyto osoby za vzniklé užitky platily. [Vlčková, 2008] Vlčková dále vysvětluje rozdíly mezi pozitivními a negativními externalitami a naznačuje způsoby řešení problematiky externích efektů dle jednotlivých škol, které jsou vysvětleny níže 60. Mezi pozitivní externality můžeme řadit takové lidské činnosti, které třetím osobám přinášejí nějaký užitek a tyto třetí osoby za tento užitek nejsou vyzvány k platbě. 59 Rytíř, L.: Problematika externích nákladů, 2006 60 Vlčková, J. : Průvodce ochranou ŽP pro veřejnou zprávu, Praha 2008, str. 36-44 25