Základní umělecká škola Sokolov, Staré náměstí 37, 356 01 Sokolov

Základní umělecká škola Sokolov, Staré náměstí 37, 356 01 Sokolov Název projektu Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků ZUŠ Karlovarského kraje při zavádění nových studijních oborů v rámci kurikulární reformy Registrační číslo CZ.1.07/1.3.42/02.0008 METODICKÁ PŘÍRUČKA Problematika hry a výuky na elektronické hudební nástroje Hra na baskytaru Vypracoval: kolektiv autorů Projekt je financován z prostředků EU 1

Zvláštní poděkování Tvůrci této metodické příručky děkují lektoru jednoho ze seminářů projektu, baskytaristovi a pedagogovi Filipu Spálenému, za cenné rady při jejím zpracovávání a především za laskavé svolení použít k tomuto účelu jeho osobních skript. 2

Obsah: Úvod.. 4 Stupnice... 5 Závěr.. 18 Použitá literatura... 19 3

Úvod Stupnice a jejich dokonalá znalost jsou nedílnou součástí hudební teorie, s níž se setkává každý hudebník. Budeme-li hovořit konkrétně o hře na elektrickou baskytaru, je nutno podotknout, že stupnice jsou jedním ze základních kamenů při výuce na tento nástroj - a to hned z několika důvodů. Velmi důležité je dokonalé zvládnutí orientace na hmatníku nástroje. Schopnost využívání tónů po celém hmatníku a v celém rozsahu dává hráči možnost naprosté svobody a tvůrčí kreativity. Nezbytnou stránkou při výuce baskytaristy je neustálá snaha o zdokonalování techniky obou rukou, jak každé zvlášť, tak jejich synchronizace. V neposlední řadě se ve výuce na baskytaru jedná o schopnosti hrát podle zápisu akordových značek. Zde už jsme také velice blízko k improvizaci, která je považována za další důležitý faktor ve vývoji muzikanta. Srozumitelné teoretické chápání a brilantní praktické ovládnutí stupnic umožňuje muzikantovi všechny tyto atributy hry (nejen) na baskytaru maximálně rozvíjet. Tato příručka vznikla jako výstupní metodický materiál projektu ZUŠ Sokolov a je určena pro pedagogy základních uměleckých škol. Při jejím zpracování byl kladen důraz především na stručnost a přehlednost uváděných informací. Jak již bylo řečeno, důležitou součástí hry na elektrickou baskytaru je znalost stupnic, o čemž se můžeme přesvědčit v mnoha školách hry na baskytaru. Mimo jiné tuto skutečnost zmínili také známí hudebníci, lektoři seminářů našeho projektu. Na druhé straně však nevíme o žádné výukové literatuře, která by detailně popisovala prstoklady při hraní stupnic v rozsahu dvou oktáv a především rozdílné vedení prstokladů na čtyřstrunné či pětistrunné baskytaře. A právě k tomuto může alespoň částečně posloužit tato metodická příručka. 4

Stupnice Stupnice je postupná řada tónů v rozsahu oktávy, uspořádaná dle určitých pravidel. Tato pravidla jsou určována vzdálenostmi (intervaly) mezi jednotlivými jejími stupni. Rozdělení stupnic dle intervalů: Diatonické církevní, durové a mollové (harmonická, melodická) Chromatické chromatická, alterovaná (zachováváme I., III. a V. stupeň) Exotické cikánské, pentatonické, celotónové 1 V této příručce jsou zobrazeny prstoklady pro hraní všech diatonických stupnic, postupně řazených podle stupňů základní tónové řady (Cdur). Dále jsou zde uvedeny i některé exotické škály. Veškeré stupnice jsou zapsány v jejich základní - přirozené řadě (bez předznamenání). Prstoklady jsou tvořené bez použití prázdných strun, dají se proto perfektně aplikovat i na transponované verze jednotlivých stupnic. Seznam a řazení uváděných stupnic: Durová Dórská Frygická Lydická Mixolydická Aiolská Harmonická moll Melodická moll Lokrická Pentatonická Dur Pentatonická moll Celotónová 1 Kapitola čerpá z Kofroň, Jaroslav: Učebnice harmonie, 2002 Praha, str. 5, ISBN 80-86385-14-0 5

Čísla pod notami označují prsty levé ruky (1 - ukazovák, 2 prostředník, 3 - prsteník, 4 - malík). Čísla v tabulatuře označují pražce na příslušných strunách, kde se dané tóny nacházejí na hmatníku nástroje. Poznámky: Prstoklady jsou vepsány jak pod notami, tak i pod tabulaturami. Obloučky, spojující v prstokladech stejná čísla, značí posun daného prstu po hmatníku. Durová stupnice a její použití v akordech: Zpravidla do durové tóniky např. v akordech značených C, Cmaj 7, C 6, C add9, atd 6

Dórská stupnice má mollový charakter. Charakteristické intervaly malá tercie, velká sexta. U jednooktávových stupnic jsou prstoklady pro čtyřstrunné i pětistrunné baskytary totožné. Poznámky: Pro větší přehled jsou tabulatury čtyř- i pětistrunných baskytar značeny od stejného tónu, i když na pětistrunnou baskytaru bychom tuto stupnici mohli hrát i o oktávu níže. Některé stupnice mohou mít vícero způsobů prstokladů, např. dórská stupnice a prstoklady na pětistrunné baskytaře, viz. níže. 7

Dórská stupnice a její použití v akordech: Zpravidla do mollových akordů např. v akordech značených Dmi 7, Dmi7 9, D_ 7, D_ 6, D_ 9, atd Nejčastější využití do II. stupně v dominantním jádru: Dmi 7 - G 7 - C Poznámky: Frygická stupnice má mollový charakter. Charakteristické intervaly malá sekunda, malá tercie. Vzhledem k tomu, že jednooktávová stupnice se v jedné poloze (levá ruka) hraje přes 3 struny, je možné začít i na struně A. Prstoklady všech stupnic v této příručce jsou (až na malé výjimky - viz. níže) zapsány bez využití prázdných strun, aby mohly být aplikovány i na transpozice základních tónin. 8

Zahrát dvouoktávovou stupnici v této poloze již neumožňují všechny druhy baskytar (např. modely, mající rozsah pouze 20 pražců JB modely firmy Fender, apod.), proto zde znázorníme tu samou stupnici, hranou o oktávu níže. U čtyřstrunné baskytary však musíme pozměnit prstoklady u spodního tetrachordu 1. oktávy stupnice a pro tóny E a A použít prázdnou strunu. Frygická stupnice a její použití v akordech: Zpravidla do mollových akordů např. v akordech značených Emi, Emi 7, E_ 7 Nejčastější využití do III. stupně v durové harmonii: C - Emi - Dmi 7 G 7 9

Lydická stupnice má durový charakter. Charakteristické intervaly velká tercie, zvětšená kvarta. I zde máme tabulaturu se začátkem stupnice na struně A. Při hraní dvouoktávové Lydické stupnice na čtyřstrunné baskytaře pozor na výměnu prstů mezi V. a VI. stupněm spodní oktávy (viz. níže)! Lydická stupnice a její použití v akordech: Zpravidla do durových akordů např. v akordech značených F, Fmaj 7, Fmaj7 11+ Používá se do IV. stupně v durové harmonii: Cmaj 7 - Fmaj 7 - Dmi 7 G 7 10

Mixolydická stupnice má durový charakter. Charakteristické intervaly velká tercie, malá septima. Mixolydická stupnice a její použití v akordech: Zpravidla do durových dominantních akordů G, G 7, G 9 Používá se do akordů tvořených na V. stupni stupnice: - G 7 - Cmaj 7 11

Aiolská stupnice má mollový charakter. Nazývá se též přirozená řada (stupnice) moll. Charakteristické intervaly malá tercie, malá septima. Aiolská stupnice a její použití v akordech: Zpravidla do akordů mollové tóniky Ami, Ami 7, (A_, A_ 7 ) 12

Harmonická mollová stupnice má oproti aiolské stupnici zvýšený VII. stupeň. Charakteristické intervaly malá tercie, malá sexta, velká septima (vzdálenost mezi VI. a VII. stupněm je zvětšená sekunda). Pozor na výměnu prstů při změně polohy levé ruky! Zde ještě ukázka harmonické mollové stupnice hrané na pětistrunné kytaře v transponované tónině (c-moll), prstoklad je však zachován. 13

Melodická mollová stupnice má oproti aiolské stupnici zvýšený VI. a VII. stupeň, směrem sestupně se tradičně hraje jako aiolská přirozená řada moll. V jazzu a moderní hudbě se vzestupný tvar stupnice používá i směrem dolů. Při nácviku proto používáme oba sestupné tvary této stupnice. Charakteristické intervaly malá tercie, velká sexta i septima. U dvouoktávové stupnice opět pozor na výměnu prstů při změně polohy levé ruky (pětistrunná baskytara). Harmonická a melodická stupnice a jejich použití v akordech: Zpravidla do akordů mollové tóniky Ami, Ami maj 7. 14

Lokrická stupnice má mollový charakter. Jedná se o stupnici vytvořenou na VII. stupni durové stupnice, její dva půltóny se nacházejí mezi I. - II. a mezi IV. - V. stupněm. Charakteristické intervaly malá sekunda, malá tercie, zmenšená kvinta. Lokrická stupnice a její použití v akordech: Obecně do zmenšených septakordů (konkrétně do zmenšeně malých septakordů). Typické je pak využití do akordu Hmi 7 5b (např. v harmonii: Hmi 7 5b E 7 Ami), ve sledu akordů II. st. V. st. (Dominanta) Tónika (moll), apod 15

Pentatonická stupnice patří do skupiny exotických stupnic, má pouze pět stupňů, neobsahuje žádné půltónové vzdálenosti. Pentatonická stupnice durová - charakteristický interval - velká tercie. Pentatonická durová stupnice a její použití v akordech: Obecně do všech durových kvintakordů (C, Cmaj 7, C 7, C 6, C 9, atd ). 16

Pentatonická mollová stupnice se častokrát hraje s tzv. bluetónem tónem vloženým mezi III. a IV. stupněm této stupnice. Pentatonická stupnice moll - charakteristický interval - malá tercie. Pentatonická mollová stupnice a její použití v akordech: Obecně do všech mollových kvintakordů (Ami, Ami 7, Ami 6, Ami 9, atd ). Poznámky: Celotónová stupnice má pouze 6 tónů, které postupují po celých tónech. Pentatonická stupnice moll - charakteristický interval - malá tercie. Pentatonická durová stupnice a její použití v akordech: Obecně do dominant např.: G 7 5b, další typické akordy: C+, C 7 5+. 17

Závěr: Tato metodická příručka byla vytvořena na základě poznatků, získaných během seminářů projektu ZUŠ Sokolov, se záměrem anebo snahou být jakýmsi doplňkem k učebnicím hry na elektrickou baskytaru při výuce na základních uměleckých školách. Na druhou stranu nemá ambice rozsáhlých učebnic harmonie, hudební teorie a podobně. Jsou zde uvedeny prstoklady pouze těch nejznámějších stupnic, vhodných jako základní materiál pro výuku instrumentálních sól, improvizačních chórů či melodicky bohatých basových linek. Cílem této publikace tedy nebylo vytvořit kompletní seznam stupnic, využívaných např. ve složitých harmoniích jazzu, nýbrž naznačit možnosti, které se nám jejich zvládnutím otevírají. 18

Použitá literatura: Kofroň, Ja i roslav: Učebnice harmonie, Editio Bärenreiter, Praha 2002, ISBN 80-86385-14-0. Pozn.: Obrázky vytvořil kolektiv autorů této metodické příručky 19