VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Založení cestovní agentury Bakalářská práce Autor: Pavel Vampola Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2014
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2014... Podpis
Poděkování Děkuji vedoucí práce, paní Ing. Ireně Fatrové, za věnovaný čas, ochotu, cenné rady a informace, které mi poskytl při psaní této práce.
Copyright 2014 Pavel Vampola
ABSTRAKT VAMPOLA, Pavel: Založení cestovní agentury. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Irena Fatrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 42 s. Bakalářská práce se zabývá procesem založení cestovní agentury. Teoretická část se zaměřuje na popis trhu cestovního ruchu, jeho subjektů, podmínkami podnikání na tomto trhu a možnostmi právní subjektivity cestovní agentury. Praktická část obsahuje definici podnikatelského plánu (záměru), volbu konkrétní právní subjektivity a následně zpracovaný podnikatelský plán, který má nastínit možnosti pro podnikání v tomto oboru. Klíčová slova: Cestovní agentura. Podnikatelský plán. Sport. Cestovní ruch. ABSTRACT Vampola, Pavel Establishing of travel agency. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Irena Fatrová. Grade of qualifications: Bachelor. Jihlava 2014. 42 s The bachelor thesis deals with the process of establishing a travel agency. The theoretical part focuses on the description of the tourism market, its entities, business conditions in this market and the possibility of legal personality of the travel agency. The practical part contains the definition of a business plan (plan), the choice of a particular legal status and subsequent processing of a business plan to outline the opportunities for business in this field. Keywords: Travel Agency. Business Plan. Sport. Tourism.
Obsah Obsah... 7 Úvod... 8 1 Teoretická část... 10 1.1 Vymezení cestovního ruchu... 10 1.1.1 Trh cestovního ruchu... 10 1.1.2 Služby cestovního ruchu... 11 1.2 Cestovní agentura jako subjekt na trhu cestovního ruchu... 13 1.2.1 Podmínky získání živnostenského oprávnění... 14 1.3 Cestovní kancelář jako subjekt na trhu cestovního ruchu... 16 1.3.1 Podmínky získání koncesní listiny... 17 1.4 Porovnání CA a CK... 18 1.5 Dělení CK a CA jako podnikatelský subjektů... 19 1.6 Volba právní formy podnikání... 19 1.6.1 Podnikání fyzické osoby... 20 1.6.2 Společnost s ručením omezeným... 20 1.6.3 Akciová společnost... 21 2 Praktická část... 22 2.1 Podnikatelský plán v obecné rovině... 22 2.2 Založení cestovní agentury... 22 2.3 Komu je podnikatelský plán určen... 22 2.4 Základní myšlenka podnikatelského plánu... 22 2.5 Rozhodnutí o volbě právní subjektivity... 23 2.6 Postup získání živnostenského oprávnění... 23 2.7 Podnikatelský plán cestovní agentura 4Sports... 24 2.7.1 Titulní strana... 25 2.7.2 Obsah podnikatelského plánu... 26 2.7.3 Executive summary... 27 2.7.4 Základní informace o cestovní agentuře... 27 2.7.5 Základní předpoklady a cíle... 28 2.7.6 Analýza trhu... 28 2.7.7 SWOT Analýza... 29 2.7.8 Marketingový plán... 30 2.7.9 Časový harmonogram... 32 2.7.10 Ekonomické propočty... 33 2.7.11 Zhodnocení podnikatelského záměru... 37 Závěr... 39 Přehled použitých zdrojů... 40 Přehled schémat... 41 Přehled tabulek... 41
Úvod Bakalářskou práci na téma založení cestovní agentury jsem si nezvolil náhodou. Jakožto student oboru cestovního ruchu a osoba, považující se za podnikatelsky smýšlející, může být právě podnikatelská činnost na trhu cestovního ruchu tím, co bude po mém studiu následovat. Během studia jsem měl možnost načerpat velice široké penzum teoretických informací o fungování trhu cestovního ruchu, podnikání cestovních agentur i cestovních kancelářích, o výši marží pohybujících se zde, a základních principech fungování tohoto trhu. Při praxích, které jsou na naší škole velice dobře zacílené na skutečné seznámení s činností na jednotlivých pracovních pozicích v celém "řetězci služeb" cestovního ruchu, jsem posbíral další cenné zkušenosti, které bych mohl v případné praxi zhodnotit. Dále jsem během svých nestandardně dlouhých studiích měl možnost získat mnoho kontaktů na majitele cestovních kanceláří i agentur, a měl jsem možnost i mimo školní výuku vyzkoušet praxi v oboru cestovního ruchu. Souhrn těchto skutečností tedy vedl k volbě tématu bakalářské práce. V teoretické části si pak kladlu za cíl nejdříve zmapovat trh cestovního ruchu jako takového, podmínky vzniku podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur, možnosti právní subjektivity takovýchto podniků a jejich srovnání. Pro vstup na tento trh však považuji méně náročné založení cestovní agentury, nicméně je nutné říci si proč. V praktické části jsem pak vypracuji podnikatelský plán v takovém rozsahu, abych byl schopen určit, zda je vhodné do takovéhoto podnikání vstupovat či nikoliv. Plán tedy bude obsahovat základní informace i záměru, logo, název, specifikaci podniku i místa jeho působení. Následuje základní analýza konkurence na trhu, SWOT analýza a vypracovaný marketingový plán. Dále by plán měl specifikovat konkrétní cíle, kterých má být dosaženo pro možnost vyhodnocení. 8
Plán též obsahuje konkrétní plán nákladů a výnosů v prvním roce podnikání a předpokládanou cash-flow. V závěru praktické části pak nalezneme polemiku nad vhodností startu takovéhoto podnikání či nikoliv. 9
1 Teoretická část V této kapitole se zaměříme na to, co vlastně cestovní agentura je a čím se zabývá. Co je to trh cestovního ruchu, a jaké postavení zaujímá. Vysvětlíme si rozdíl mezi cestovní agenturou a cestovní kanceláří, popíšeme si legislativní podmínky pro podnikání obou těchto subjektů a možnosti právní formy tohoto podnikání. Cílem této kapitoly tedy je po teoretické stránce zmapovat 1.1 Vymezení cestovního ruchu Definice dle UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) popisuje cestovní ruch jako činnost lidí spočívající v cestování a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší jednoho celého roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely, nikdy však za účelem výdělečné činnosti. [1] Cestovní ruch lze formulovat různými způsoby, ale žádný z nich není zcela vyčerpávající. Cestovní ruch je však vnitřně značně strukturovaný sociálně-ekonomický jev. [2] Sociální proto, že subjektem cestovní ruchu je člověk, který cestuje nebo menší či větší skupina lidí. Z ekonomického hlediska je cestovní ruch především uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, poznání, turistiky, lázeňství a kultury. A k tomu, aby potřeby mohly být uspokojeny, se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelů. Do cestovního ruchu nelze zahrnout turistiku či rekreaci, dále dojíždění za prací nebo do školy, nepatří sem ani cestování za účelem získání občanství v sousedních zemí nebo pohyb v místě trvalého bydliště. [3] 1.1.1 Trh cestovního ruchu Na trhu cestovního ruchu se střetává nabídka s poptávkou, proto jednou ze základních charakteristik služeb cestovního ruchu je možnost a často i potřeba jejich zprostředkování. 10
Poptávka po službách cestovního ruchu a účasti na cestovním ruchu vzniká u klienta, obvykle v místě jeho trvalého bydliště, které je vzdálené od nabídky, tedy cílových míst. Nabídku, tedy zprostředkování a obstarávání služeb cestovního ruchu, které jsou výsledkem činnosti dodavatelských podniků a organizací, obstarávají především cestovní kanceláře a cestovní agentury. [4] Do nabídky se zahrnují služby dopravců, ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení a ostatní služby (vstupenky, prohlídky památek, pojištění apod.) Odbytové cesty v cestovním ruchu Dopravci Ubytovací zařízení Koneční Stravovací služby Cestovní kanceláře Cestovní agentury spotřebitelé Zařízení ostatních (touroperátoři) (prodejci/ (zákazníci/ služeb zprostředkovatelé) klienti/turisti) přímý odbyt nepřímý odbyt Schéma č. 1: Odbytové cesty v cestovním ruchu 1.1.2 Služby cestovního ruchu Služby cestovního ruchu jsou důležité pro trh cestovního ruchu. Co klient poptává a požaduje, vede dodavatele služeb a organizace cestovního ruchu ke zkvalitňování svých služeb, popř. k vymýšlení nových za účelem uspokojení potřeb a přání zákazníka. Služby cestovního ruchu se dají vícero způsoby. Druhové členění služeb cestovního ruchu vyjadřuje jejich vztah k podnikům cestovního ruchu a zároveň jejich strukturu v závislosti na formách a druzích cestovního ruchu. Mezi tyto patří služby informační, dopravní, ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, kulturně-společenské, lázeňské, 11
kongresové, průvodcovské, asistenční, animátorské, organizátorské a zprostředkovatelské. Další dělení je podle fází realizace cestovního ruchu. Služby rozlišujeme podle toho, kdy je účastník cestovního ruchu vyžaduje, kupuje a spotřebovává, tedy buď v místě trvalého bydliště (např. služby informační, poradenské), během cesty (např. ubytovací služby, stravovací, dopravní), anebo během pobytu v cílovém místě (např. animační, ubytovací, stravovací). Z časového hlediska se služby cestovního ruchu dělí na sezónní nebo mimosezonní. Z hlediska uspokojení potřeb zákazníků služby cestovního ruchu dělíme na základní a doplňkové. Základní služby jsou ty, které uspokojují sekundární potřeby klienta, tedy ty, které jsou samozřejmostí. Mezi ně patří ubytovací, stravovací a dopravní. Doplňkové neboli komplementární služby uspokojují primární potřeby účastníků cestovního ruchu. Závisí na formě cestovního ruchu (např. sportovně-rekreační, kulturně-společenský) a využívají atraktivity a vlastnosti konkrétního rekreačního prostoru. Mezi dělení podle charakteru spotřeby spadají dvě rozdělení a to na osobní a věcné. V případě osobních služeb se užitný efekt dostaví přímo (např. odnesení zavazadel), u věcných je zprostředkován hmotný statek (např. oprava lyžařské výstroje). Poslední rozdělení služeb je z ekonomického hlediska. Služby se dělí na placené a neplacené. [5] 12
Schéma č. 2: Služby v cestovním ruchu 1.2 Cestovní agentura jako subjekt na trhu cestovního ruchu Cestovní kancelář je živností volnou a na trh cestovního ruchu vstupuje s nabídkou poskytování informací, zprostředkování a obstarávání jednotlivých služeb cestovního ruchu a prodej vybraného zboží, které je spojené s cestovním ruchem (např. mapy, plány měst, tištěné průvodce, upomínkové předměty apod.) Cestovní agentura tedy může: nabízet a prodávat jednotlivé služby CR organizovat kombinace služeb CR, nabízet je a prodávat jiné CK za účelem jejího dalšího podnikání zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb CR pro jinou CK nebo CA zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou CK 13
prodávat věci související s cestovním ruchem Cestovní agentura nemůže: zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není CK Během provozování cestovní agentury podnikatel musí dodržovat určitě postupy a náležitosti, které nařizuje živnostenský zákon. Cestovní agentura proto musí: označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy cestovní agentura vždy informovat, pro kterou CK je prodej zprostředkováván předložit zájemci o uzavření cestovní smlouvy na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění před zahájením zprostředkovávání prodeje zájezdů pro CK usazenou na území jiného státu bezodkladně informovat MMR a předložit zájemci opis oprávnění k provozování CK a informovat o rozsahu pojištění při zprostředkování prodeje zájezdu komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem všechny údaje, které jsou mu známy a mohou mít vliv na rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu povinnost v propagačních i jiných materiálech vždy informovat zákazníka, pro kterou CK je prodej zájezdu zprostředkováván [6] Cestovní agentury nebo zprostředkovatelé či prodejci, jak se jim obvykle říká, náklady své činnosti kryjí z provize za zprostředkování služeb. Je zde velmi důležitá návaznost na tuzemskou a zahraniční síť organizátorů a dodavatelů jednotlivých druhů služeb. Dobrá spolupráce tak zaručí cestovním agenturám úspěch. 1.2.1 Podmínky získání živnostenského oprávnění Podmínky získání živnostenského oprávnění Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Pro zisk živnostenského oprávnění je třeba splnit pouze podmínky všeobecné. Ty zákon upravuje takto: 14
dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Bezúhonnost žadatele pak zákon stanoví: Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Prokázání bezúhonnosti probíhá dle zákona: Výpis z evidence Rejstříku trestů, u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle 46 odst. 1 písm. a) a u osob, které nejsou občany České republiky ani jiného členského státu Evropské unie, doklady podle 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. V případě, že žadatel je pravomocně odsouzen, je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si opis pravomocného rozhodnutí. Pokud ten neobsahuje rozhodné skutečnosti, může živnostenský úřad nahlížet i do trestního spisu. Zákon dále stanoví i překážky bránící v provozování živnosti u fyzických a právnických osob: pokud byl vyhlášen konkurz na majetek pokud bylo zrušeno živnostenské oprávněni podle 58 3 roky od rozhodnutí o zamítnutí insolventního návrhu [7] Pokud tedy žadatel splňuje všeobecné podmínky, a nebrání mu žádná z výše uvedených překážek, může začít vykonávat podnikatelskou činnost. Díky Jednotnému registračnímu formuláři odpadá povinnost hlásit počátek podnikání Finanční správě, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. 15
1.3 Cestovní kancelář jako subjekt na trhu cestovního ruchu Cestovní kancelář je organizace, která je na základě koncese oprávněna organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kancelář tedy vytváří zájezdy a prodává je sama nebo prostřednictvím jiné CK nebo CA. Oproti cestovní agentuře na trh cestovního ruchu vstupuje cestovní kancelář s možností organizování balíčků služeb pro konečného spotřebitele. Cestovní kancelář může: nabízet a prodávat jednotlivé služby CR organizovat kombinace služeb CR a nabízet je a prodávat jiné CK za účelem dalšího podnikání zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb CR pro jinou CK nebo CA zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou CK prodávat věci související s CR (vstupenky, mapy, plány, průvodce apod.)[8] Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a to v zájmu ochrany spotřebitele. Na základě tohoto pojištění vzniká klientovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku: a) neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do ČR, pokud je tato doprava součástí zájezdu, b) nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, c) nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti. [9] Cestovní kancelář je dále povinna: označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy cestovní kancelář 16
předložit před uzavřením cestovní smlouvy zájemci na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění Při zprostředkování prodeje pro jinou cestovní kancelář je povinnost: informovat, pro kterou CK je prodej zájezdu zprostředkován předložit na žádost zákazníkovi doklad o pojištění proti úpadku CK, pro kterou se prodej zprostředkovává před zahájením zprostředkování prodeje zájezdu pro CK, usazenou na území jiného státu neprodleně informovat MMR a také zájemci předložit opis oprávnění k provozování CK a informovat zájemce o rozsahu pojištění při zprostředkování prodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem všechny údaje Cestovní kancelář je povinna nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu svému klientovi poskytnout tyto informace: poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace o všech skutečnostech, pokud nejsou obsaženy v cestovní smlouvě nebo katalogu jméno, adresu a telefon osoby, na kterou se zákazník v nesnázích v průběhu zájezdu může obrátit adresu a telefon zastupitelského úřadu [10] 1.3.1 Podmínky získání koncesní listiny Na rozdíl od cestovní agentury, je provozování cestovní kanceláře spojeno s mnohem větším množstvím povinností pro provoz je vyžadována koncesní listina. Pro získání koncesní listiny (forma živnostenského oprávnění) je nutný souhlas příslušného orgánu státní správy. Pro získání koncesní listiny pro provoz cestovní kanceláře je pak nutné na živnostenský úřad doložit následující: Žádost o koncesovanou živnost 17
Doklady potvrzující všeobecnou způsobilost Doklady potvrzující odbornou způsobilost. Ta je definována následovně: o Vysokoškolské, vyšší odborné či středoškolské vzdělání ve studijním oboru a studijním programu se zaměřením na cestovní ruch o Libovolné vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru o Libovolné vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru o Libovolné střední vzdělání a 6 let praxe v oboru o Rekvalifikace doložená osvědčením od akreditovaného zařízení Doklad o zaplacení správního poplatku Doklady potřebné pro vydání stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj: o Smlouva o pojištění proti úpadku CK splňující kritéria zák. č. 159/1999 Sb. o Podnikatelský záměr (oblasti CR kde plánuji podnikat, předpokládaný obrat) o Datum předpokládaného zahájení činnosti o prohlášení, že v posledních 5 letech nebylo zrušeno živnostenské oprávnění k provozování CK nebo CA [11] 1.4 Porovnání CA a CK Vztah mezi cestovními agenturami a cestovními kanceláři na trhu cestovního ruchu je velice provázaný. Zatímco cestovní kanceláře zde působí jako tvůrci produktů cestovního ruchu (a většinou zároveň i jako jejich prodejci), cestovní agentury pak slouží spíše jako koncoví prodejci produktů. [12] Cestovní kanceláře tedy navíc zprostředkovávané a obstarávané služby organizují do balíčků služeb, tedy tvoří zájezdy či pobyty. Proto se označují i jako organizátoři cest, resp. touroperátoři. 18
Oproti tomu cestovní agentury se hlavně podílejí na distribuci služeb a balíčků, tedy netvoří svoje vlastní zájezdy. Obvykle se nazývají jako zprostředkovatelé nebo prodejci služeb. [13] 1.5 Dělení CK a CA jako podnikatelský subjektů Kritérium předmět činnosti podnikatelského subjektu a jeho postavení v distribučním procesu rozsah, charakter a struktura činnosti podnikatelského subjektu územní působnosti podnikatelského subjektu provozní doba podnikatelského subjektu velikost podnikatelského subjektu forma vlastnictví podnikatelského subjektu systém prodeje zájezdů a pobytů Označení podnikatelského subjektu cestovní kancelář/cestovní agentura základní CK/CA specializovaná CK/CA příjezdová CK/CA výjezdová CK/CA CK/CA s celoročním provozem CK/CA se sezónním provozem malá CK/CA středně velká CK/CA velká CK/CA soukromá CK/CA družstevní CK/CA CK/CA města nebo obce (municipální vlastnictví) klasická CK/CA virtuální CK/CA Tabulka č. 1: Dělení CK a CA 1.6 Volba právní formy podnikání Soustavná podnikatelská činnost, provozována samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. [14] Taková je zákonná definice podnikání v České republice. Další z důležitých rozhodnutí při procesu zakládání cestovní agentury je tedy volba právní subjektivity. Zákon o obchodních korporacích (č.90/2012 Sb.) upravuje možnosti podnikání právnických osob, dále podnikání fyzických osob pak upravuje zákon o živnostenském podnikání č.455/1991 Sb. O živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. 19
Vzhledem ke skutečnosti, že cestovní agenturu chci založit a provozovat sám, bez účasti dalších společníků, mohu z možných právních forem podnikání vyloučit komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti. 1.6.1 Podnikání fyzické osoby Podnikání fyzické osoby je upravenou živnostenským zákonem, který stanovuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Aby fyzická osoba mohla podnikat, musí splňovat tyto podmínky: dosažení 18 let způsobilost k právním úkonům bezúhonnost (pokud živnostenský zákon nestanoví jinak) předložení dokladu o bezdlužnosti vůči orgánům státní správy K provozování živností jsou stanoveny ještě tzv. zvláštní podmínky k provozování živnosti. Tyto se liší podle druhu živnosti, kterou hodlá podnikatel provozovat. Živnostenský zákon dělí živnosti na dvě skupiny, na živnosti ohlašovaní a živnosti koncesované. Živnosti ohlašovací se dále rozdělují na živnosti volné, vázané a řemeslné. Fyzická osoba podniká pod svým jménem a ručí celým svým majetkem, tedy i osobním. Ze zákona nevzniká pro fyzickou osobu povinnost mít základní kapitál. [15] 1.6.2 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je ze zákona považována za společnost kapitálovou. Podmínky upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Společnost může založit jeden či více společníků, minimální základní kapitál je 1 Kč. Společnost musí v názvu obsahovat zkratku spol. s r.o. nebo s.r.o. Společnost s ručením omezeným se zakládá sepsáním společenské smlouvy u notáře. Dnem vzniku je pak den zápisu do obchodního rejstříku. Společnost ručí za své závazky do výše základního kapitálu. Společnost s ručením omezeným je povinna jmenovat alespoň 1 jednatele, jakožto statutární orgán (osobu, jednající jménem společnosti). 20
Společnosti s ručením omezeným jsou povinny vést účetnictví. Jednatel společnosti pak musí svolat minimálně jednou za rok valnou hromadu (nejvyšší rozhodovací orgán společnosti). [16] 1.6.3 Akciová společnost Akciová společnost patří do kapitálových společností. Od 1. ledna 2014 je akciová společnost upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který nahrazuje úpravu akciové společnosti v obchodním zákoníku. Společnost může být založena 1 právnickou osobou, přičemž se sepíše zakladatelská listina. Při založení více fyzickými či právnickými osobami se sepisuje zakladatelská smlouva. Označení akciové společnosti je buď akciová společnost, a.s. nebo akc. spol. Základní kapitál je ze zákona rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Jeho minimální výše je při neveřejné nabídce akcií 2.000.000 Kč, v případě veřejné nabídky 20.000.000 Kč. Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí společnost. Má na starosti její obchodní vedení. Dozorčí rada představuje kontrolní orgán. Dohlíží na výkon představenstva, kontroluje účetní zápisy. Akciová společnosti vzniká také dnem zápisu do obchodního rejstříku. Ručení u akciové společnosti je do výše základního kapitálu. [17] 21
2 Praktická část V této kapitole bakalářské práce bude představen konkrétní podnikatelský plán pro založení cestovní agentury specializované na segment mladých, aktivně sportujících, jedinců a rodin. Po shrnutí obecných náležitostí podnikatelského plánu si následně takový plán vypracujeme a provedeme vyhodnocení, zda je podnikatelský záměr realizovatelný. 2.1 Podnikatelský plán v obecné rovině Podnikatelský plán obsahuje všechny důležité informace týkající se různých aspektů podnikání - cíle podnikatele, financování, rizikové faktory, silné a slabé stránky konkurence či strategie vedoucí k dosažení stanovených cílů. Pomáhá lépe se orientovat jak v začátcích, tak v průběhu podnikání. [18] 2.2 Založení cestovní agentury Jak už jsem uváděl v úvodu této bakalářské práce, rád bych zde promítnul zkušenosti a vědomosti získané ve své osobní praxi. Ačkoliv subjekt cestovní agentury je ve své podstatě zejména provizním prodejcem produktu jiných subjektů, a může tak cílit na celý trh cestovního ruchu, v rámci tohoto podnikatelského záměru se chci zaměřit na segment mladých jedinců a rodin se vztahem k aktivnímu sportu. Na základě předchozí teoretické přípravy se tedy pokusíme založit cestovní agenturu. 2.3 Komu je podnikatelský plán určen Podnikatelský plán nebude sestavován pro získání případného investora, ač tomu tak ve většině případů bývá, ale bude sloužit jen pro vlastní orientaci a rozhodnutí, zda je myšlenka realizovatelná a zda takové podnikání bude pro mě výhodné, realizovatelné a rentabilní. 2.4 Základní myšlenka podnikatelského plánu V poslední době roste poptávka na trhu cestovního ruchu po tzv. aktivních dovolených. V reakci na současnou konzumní dobu a na fyzicky nenáročné povolání 22
velké části naší populace je to logickým vyústěním a můj osobní předpoklad je, že tento trend bude v budoucnosti sílit. Mnoho rodin si organizuje vlastní aktivní dovolené či výlety, nicméně v mnoha případech raději dávají přednost koupi takto sestaveného zájezdu. Další z myšlenek, ze které vychází můj podnikatelský záměr je skutečnost, že většina rodičů na svých vlastních potomcích nešetří a chce jim dopřát jen to nejlepší. 2.5 Rozhodnutí o volbě právní subjektivity V první kapitole jsme si popsali vhodné formy právní subjektivity cestovní agentury. Pro můj podnikatelský záměr a předpokládané výše obratu v prvním roce podnikání je nejvhodnější formou podnikání fyzické osoby. Důvody pro právě tuto variantu jsou zejména: Minimální administrativní zátěž (stačí vést daňovou evidenci) Možnost být neplátcem DPH Jednoduchost startu celého podnikání Při pozitivním vývoji následného podnikání lze právní subjektivitu kdykoliv změnit, ať na společnost s ručením omezeným, akciovou společnost či jinou formu (např. komanditní společnost), dle aktuálních potřeb či při vstupu investora. 2.6 Postup získání živnostenského oprávnění Prvním krokem pro vznik našeho podnikání je získání živnostenského oprávnění. Vzhledem ke skutečnosti, že chci mít sídlo svého podnikání v obchodních prostorách a nikoliv v místě trvalého bydliště, musím nejdříve uzavřít smlouvu o pronájmu nebytových prostor. Dále pak musím učinit podání žádosti na živnostenský úřad. Živnostenské oprávnění pro provozování cestovní agentury je živností volnou, jak už jsme si uvedli v první kapitole této práce. Žádost o živnostenské oprávnění můžeme podat na libovolném Živnostenském úřadě v české republice. Pro podání žádosti je třeba s sebou mít pouze občanský průkaz a namístě uhradit správní poplatek ve výši 1000 Kč. Doložení trestní bezúhonnosti provádí živnostenský úřad sám, výpis z evidence rejstříku trestů tak s sebou nepotřebujeme. 23
V případě, že uvedeme místo podnikání jiné, než je naše trvalé bydliště, je nutné doložit právní nárok na užívání prostor (nájemní smlouva či výpis z katastru nemovitostí). V našem případě smlouva o pronájmu nebytových prostor. Formulář Ohlášení živnosti je v současné době součástí JRF (jednotného registračního formuláře), kterým ohlašujeme vznik živnostenského oprávnění zároveň i správě sociálního zabezpečení, finanční úřad, úřad práce či zdravotní pojišťovna. Pokud je vše v pořádku, počátkem našeho podnikání je pak den vydání živnosti ze strany Živnostenského úřadu. 2.7 Podnikatelský plán cestovní agentura 4Sports Účel tohoto podnikatelského plánu je konkretizace původní myšlenky podnikání a převod do konkrétní podoby. Dále by mi měl podnikatelský plán nastínit, zda je celá myšlenka realizovatelná a zde je možné uplatnit se takto na trhu cestovního ruchu. 24
2.7.1 Titulní strana Podnikatelský plán Jméno firmy: Pavel Vampola Obchodní značka: 4Sports IČ: 72005874 Adresa: Masarykovo nám. 7, Jihlava 586 01 Web: www.4sports.eu 25
2.7.2 Obsah podnikatelského plánu 2.7.1 Titulní strana 25 2.7.2 Obsah podnikatelského plánu 26 2.7.3 Executive summary 27 2.7.4 Základní informace o cestovní agentuře 27 2.7.5 Základní předpoklady a cíle 28 2.7.6 Analýza trhu 28 2.7.7 SWOT Analýza 29 2.7.8 Marketingový plán 30 2.7.9 Časový harmonogram 32 2.7.10 Ekonomické propočty 33 2.7.11 Zhodnocení podnikatelského záměru 37 26
2.7.3 Executive summary Cestovní agentura 4Sports dle plánu vznikne k 1. 6. 2014. Hlavní činností bude prodej zájezdů cestovních kanceláří se zaměřením na aktivní dovolené. V druhé řadě bude též prodávat doplňkové služby cestovního ruchu (tištěné průvodce, cestovní pojištění, mapy, ) Cestovní agentura je ve vlastnictví mé osoby, právní forma podnikání je fyzická osoba zapsaná v živnostenském rejstříku. Kanceláře jsou umístěny v samotném centru města. 2.7.4 Základní informace o cestovní agentuře Hlavním předmětem činnosti cestovní agentura 4Sports bude provizní prodej zájezdů cestovních kanceláří se zaměřením na aktivně trávené dovolené. Název Aby bylo již z názvu patrné, na který segment cílíme, vybral jsem název 4Sports. Fonetický přepis názvu "for sports, znamenající v překladu za angličtiny "pro sport" je jednoznačně určující. Při primárním cílení na zejména mladší část populace pak tento formát určuje i dynamiku společnosti. Financování Počáteční náklady budou financovány z vlastních zdrojů. Při vlastnictví vlastních zdrojů a současných úrokových sazbách našich bank se toto jeví jako nejlevnější možné řešení. Logo Logo společnosti pak kombinuje dvě různorodě a neagresivní barvy. V prozatímním konceptu dominuje zelenou, evokující přírodu a zdravý životní styl. Logo dále symbolizuje komplexnost a provázanost, tak jak proklamuji u vlastních služeb. Provozní prostory Provoz předpokládáme zejména v pronajaté kanceláři. Zde mám v plánu vybudovat komfortní a reprezentativní prostředí. Předpokládaná provozní doba kanceláře je každý den od 11:00 do 17:00. Pro získání zákazníků i z řad kolemjdoucích je nutné, aby byla provozovna řádně a viditelně označena, do oken je vhodné vyvěsit akční nabídku 27
zájezdů, popř. použít i jiných marketingových možností pro získání potenciálních zákazníků. V provozně by pak ideálně měl probíhat i prodej, nicméně v počátcích předpokládám i značný podíl prodeje v domácnostech (v rámci servisu klientům). 2.7.5 Základní předpoklady a cíle Pro úspěšnou realizaci našeho záměru je nutné splnit následující předpoklady: splňovat právní předpisy a vést řádně veškerou administrativu dostát vlastním finančním závazkům vytvářet úzce profilovanou nabídku pro definovaný segment zákazníků navázání smluvní spolupráce se stabilními a solventními cestovními kancelářemi Pro vlastní podnikání si pak stanovuji v prvním roce podnikání pouze jediný cíl. Tím je umoření počátečních. Další dlouhodobí cíle pak definuji následovně: vytvoření zisku 250.000 v druhém roce podnikání výstavba dlouhodobého zákaznického kmene (opakované nákupy u alespoň 40% zákazníků v horizontu 3 let) kompletní delegování všech činností na zaměstnance do 3 let od vzniku Takto jednoznačně definované cíle podnikání považuji za důležité. V budoucnu bude možné průběžně hodnotit úspěšnost jejich plnění. 2.7.6 Analýza trhu Před vstupem do podnikání je též nutné provést alespoň základní analýzu trhu. V našem případě budeme zjišťovat počet konkurenčních subjektů v našem cílovém regionu kraji Vysočina. Analýzu provedeme na základě sekundárních dat, kterých je ve veřejných registrech k dispozici nepřeberné množství. Pro naše potřeby jsem využil internetové databanky www.firmy.cz 28
Databanka firmy.cz v kraji Vysočina eviduje celkem 113 subjektů (CK a CA) [19] Ačkoliv aktivní dovolené má ve své nabídce drtivá většina z nich, při bližším zkoumání a následné filtraci se však zde nenachází žádná takto úzce specializovaná cestovní agentura. Vstupujeme sice do silně konkurenčního prostředí, nicméně díky úzké specializaci 2.7.7 SWOT Analýza Tržní prostředí, do kterého v rámci uvažovaného podnikání vstupuji, je již tradiční. Vyskytuje se zde velké množství subjektů a je zde velká konkurence. Z tohoto důvodu je nutné stanovit si jasnou prodejní a marketingovou strategii, neb ta bude rozhodujícím faktorem našeho úspěchu či neúspěchu. Pro naše potřeby budeme vycházet ze SWOT analýzy. Silné stránky: Zacílení na rozvíjející se segment trhu aktivních dovolených Kvalifikace a zkušenosti mojí osoby Minimální provozní náklady Dobré osobní kontakty s majiteli CK specializujících se na tento segment trhu Osobitý přístup Slabé stránky: Závislost na dodavatelích produktů cestovního ruchu Sezónnost podnikání Penetrace trhu cestovních agentur Žádná historie subjektu a referencí na trhu Absence stálého zákaznického kmene Podnikání ovlivněné ekonomickým cyklem 29
Příležitosti: Žádná historie subjektu a referencí na trhu Možnost "podchycení" vznikajícího a rostoucího segmentu trhu Prodej přes elektronické distribuční systémy Postupné navyšování obratu spoluprací s mateřskými školami a zájmovými dětskými sdruženími Dotace zdravotních pojišťoven na dětské příměstské tábory a aktivní životní styl Možnost růstu do dalších regionů V budoucno možnost transformace na cestovní kancelář Hrozby: Ekonomické cykly a jejich dopad na trh cestovního ruchu Vznik podobných cestovních agentur či rozšiřování nabídky stávajících Dlouhodobý tlak na snižování prodejních marží cestovních agentur Stále častější individuální turismus Klesající porodnost v ČR Krachy cestovních kanceláří 2.7.8 Marketingový plán Podnikání cestovní agentury je zaměřeno na prodej služeb. Marketingový mix služeb pak obsahuje celkem sedm prvků. Produkt Cestovní agentura primárně prodává produkty cestovních kanceláří. Vlastní produktem pak je prodej kombinace služeb nesplňujících definici zájezdu. 30
Cena Definice ceny vychází z ceny určené dodavatelem produktu cestovního ruchu. Místo Sídlem naší agentury jsou kancelářské prostory přímo v centru Jihlavy, na Masarykově náměstí. Dále lze jako místo chápat i prodej přes internetové stránky, tzn. Internet. Propagace Kvůli limitovanými finančním prostředkům pro propagaci zvolím v počátku podnikání přímou kontaktní kampaň. Vhodná je pak PPC reklama v internetových vyhledávačích pomocí klíčových slov s cílením na uživatele z našeho regionu. Dále pak v rámci propagace bude vhodné navázat partnerství se školami či zájmovými sdruženími. V neposlední řadě je pak vhodnou formou propagace i spokojenost zákazníka a jeho následné doporučení. Je vhodné zákazníky motivovat k ohodnocení našich služeb na internetových portálech například formou slev či doplňkových služeb zdarma. Lidé Lidé ve smyslu našich zákazníků jsou primárně definování jakožto lidé se zájmem o aktivní trávení dovolené. Dále, jak je již uvedeno, v počátcích neuvažujeme žádné zaměstnance. V rámci mé vlastní osoby pak bude nutné dbát na neustálé vzdělávání. Vnitřní motivace je zajištěna touhou po maximalizaci zisku, z níž vychází i předpokládaný aktivní a individuální přístup ke každému klientovi. Materiální předpoklady Mezi materiální předpoklady uvažujeme reprezentativní a příjemnou kancelář, dále však i materiální zabezpečení mé osoby (reprezentativní vozidlo, výpočetní technika). Vše udržováno v patřičném funkčním a čistém stavu. Procesy Zde se jedná zejména o proces získání a udržení zákazníka. Získávat pak chci z počátku z řad známých či zákazníci získaní marketingem. Dále považuji za nezbytný 100% servis zákazníkům po dobu trvání smluvního vztahu. 31
2.7.9 Časový harmonogram Pro počátek podnikání je též vhodné rozvrhnout si časový harmonogram přípravných činností tak, abychom mohli začít provozovat podnikání v termínu, který jsme si stanovili. 5.5. 2014 podepsání smlouvy o nájmu nebytových prostor 6.5. 2014 zadání tvorby webových stránek 7.5. 2014 žádost o živnostenské oprávnění, odložení počátku k 1.6. 8.5. 2014 založení podnikatelského účtu 12.5. 16.5. 2014 první kolo jednání s cestovními kancelářemi 19.5. 23.5. 2014 podpisy smluv s cestovním kancelářemi zpracování a tvorba vizitek a propagačních materiálů 26.5. 30.5. 2014 stěhování do kanceláře, označování, vybavení 1.6. 2014 počátek podnikatelské činnosti 32
2.7.10 Ekonomické propočty Pro jasnou představu, zda je podnikatelský záměr rentabilní, a zda je vhodné jej realizovat, je naprosto nezbytné provést ekonomické propočty startu a prvního roku podnikání. Dále je nutné vhodně zvolit zdroje financování počátečních a průběžných nákladů, s podnikáním spojených. Před startem podnikání je potřeba zajistit prostředky nutné pro financování počátečních nákladů. V případě našeho podnikatelského záměru bude start podnikání financován z vlastních úspor. Přehled počátečních nalezneme v tabulce č. 2 Výdaj Částka Žádost o živnostenský list 1000 Nábytek kancelář 25000 Stolní PC 20000 Vizitky 1000 Webové stránky 45000 Reklamní materiály 20000 Mobilní telefon 7000 Označení provozovny 2500 Multifunkční tiskárna 12000 Notebook 12000 ostatní 4500 Celkem 150000 Tabulka č. 2: Přehled počátečních nákladů V druhé řadě je třeba si naplánovat budoucí výnosy a náklady. Náklady v prvním roce podnikání jsou z většinové části tvořeny náklady fixními, tzn. lze je vcelku dobře naplánovat. Výnosy oproti tomuto lze odhadovat bohužel mnohem hůře. Kupříkladu výše provize z prodeje zájezdů jiných CK, která se pohybuje na trhu cestovního ruchu od 5% až do 30%. Pro jednoduchost našich výpočtů budeme počítat s 12% provizí ze všech uskutečněných zájezdů. Dále je nutné odhadnout tržby z doplňkového prodeje (prodej tištěných průvodců, map, cestovního pojištění ) Zde předpokládáme, že doplňkový prodej bude tvořit výnos zhruba ve výši 10 procent tržeb ze zájezdů. Přehled výnosů a nákladů v prvním roce nalezneme v tabulce č. 3 33
Náklady Částka Pronájem kanceláře 54000 El. Energie 6000 Plyn 3600 Služby 2400 Marketing 26000 Cestovní náhrady 24000 Provoz kanceláře 6000 Označení provozovny 3500 Ostatní 3600 Náklady celkem 129100 Výnosy Částka ostatní 4500 Tržby z prodeje zájezdů 250000 Doplňkový prodej 25000 Výnosy celkem 279500 Výsledek hospodaření 150400 Tabulka č. 3: Plánovaný rozpočet pro první rok podnikání vč. výsledku hospodaření Dále je nutné uvažovat i skutečnost, že provize za prodej zájezdu není cestovní agentuře vyplácena ihned po uskutečnění prodeje, ale nejdříve po uskutečnění zájezdu. Z tohoto důvodu je nutné propočítat předpokládanou cash-flow. Výkaz cash-flow nám má odhalit přepokládané toky hotovosti v našem podnikání. Vzhledem k cílení na dvě hlavní sezony (zimní a letní) a slabší mimosezonní měsíce je pro nás tento výkaz velmi důležitý. Jak již bylo předesláno výše, předpokládané náklady, a v našem případě i výdaje, budou spíše fixního charakteru, zatímco příjmy očekáváme ve dvou silnějších ročních obdobích. Výkaz cash-flow pro naše potřeby budeme počítat přímou metodou, tzn., sečteme všechny položky znamenající příjem nebo výdaj v daném období. Tento způsob je pro menší formy podnikání vhodnější. Mnohdy však je vyplácena až několik měsíců poté (vše záleží na smluvním ujednání). Pro zjednodušení našich propočtů budeme uvažovat splatnost se zpožděním 2 měsíce od prodeje). I zde může dojít ke značnému vychýlení oproti našim původním plánům (krach obchodního partnera apod., neplánované nezbytné výdaje, apod.). Z plánu hotovostních toků v prvním roce proto též odvodíme výši počátečního kapitálu nutného 34
pro start podnikání, zvažujeme-li nutnost rezervy alespoň ve výši 30.000 Kč, právě z titulu možných nahodilých výdajů či neplánovaného výpadku příjmů, tak, abychom byli schopni dostát svým závazkům. Pro Předpokládanou cash-flow v prvním roce podnikání najdete v tabulce č. 4 35
Měsíc 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 Příjmy Počáteční kapitál 170000 Prodej zájezdů 0 10000 30000 20000 10000 15000 25000 30000 30000 20000 15000 10000 Doplňkový prodej 800 1000 1250 1000 800 500 1000 1250 1000 800 500 500 Příjmy celkem 800 11000 31250 21000 10800 15500 26000 31250 31000 20800 15500 10500 Výdaje Počáteční náklady 150000 Nájem 4500 4500 4500 4500 4500 4500 4500 4500 4500 4500 4500 4500 El. Energie 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 Plyn 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 Služby 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 marketing 3000 3000 3000 1000 1000 3000 3000 3000 3000 1000 1000 1000 cestovní náhrady 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 provoz kanceláře 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 účetní 0 0 0 1000 0 0 0 1000 0 1500 0 0 ostatní 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 Výdaje celkem 161300 11300 11300 10300 9300 11300 11300 12300 11300 10800 9300 9300 Cash-flow -160500-300 19950 10700 1500 4200 14700 18950 19700 10000 6200 1200 Zůstatek hotovosti 9500 9200 29150 39850 41350 45550 60250 79200 98900 108900 115100 116300 Konečný stav hotovosti: 116300 Tabulka č. 4: Předpokládaná cash-flow v prvním roce podnikání 36
2.7.11 Zhodnocení podnikatelského záměru Začátek jakéhokoliv podnikání je většinou spojen s jednorázovými vstupními náklady a mnohdy pomalým zavedením jména na trh. Prodej služeb cestovního ruchu pak řadím mezi více rizikové podnikatelské záměry. Provizní prodej jiných služeb obvykle není spojen s takovým velkým množstvím rizik. Z ekonomických propočtů je patrné, že většina našich nákladů je fixních, je tedy důležité dosáhnout alespoň výnosů v této výši. Po překonání bodu zvratu pak lze následně uvažovat i o dalších investicích, například od marketingu, pokud budou takovéto investice pro naše podnikání přínosem. Primární cíl umořit počáteční náklady v prvním roce podnikání je možné z propočtů splnit. O výši předpokládaných příjmů lze možná polemizovat, nicméně dle mého názoru nejsou nijak nadsazené, při opravdu aktivním přístupu mé osoby jich lze dosáhnout. Při rozhodování, zda plán realizovat, je nutné též zvážit náklady ušlé příležitosti. Při svých výpočtech totiž neuvažuji výplatu jakékoliv odměny ve svůj vlastní prospěch. V případě práce na plný úvazek, jako zaměstnance s průměrnou mzdou, tak můžu uvažovat tyto náklady cca ve výši 250.000 Kč. Dále je možné k nákladům ušlé příležitosti přičíst i případný úrok z kapitálu, který bychom mohli zainventovat na finančních trzích (namísto investice do podnikání). Při konzervativní investici a úroku řádově v procentech se však jedná o zanedbatelnou částku. Souhrn podnikatelských rizik, které jsme ochotni podstoupit by měl být v rozumné míře k potenciálnímu výnosu. Podnikat za účelem zisku nižšího, než je profit z případného zaměstnání vlastní osoby tudíž taktéž pozbývá významu. I tyto skutečnosti při hodnocení plánu je nutné vést v patrnosti. Plán považuji za realizovatelný, nicméně pro dlouhodobý úspěch bude rozhodující nejspíše druhý či třetí rok podnikání. Průběžně bude nutné vyhodnocovat plnění stanovených cílů a mít pro každý případ připravené i varianty exitu tohoto podnikání (prodej jinému subjektu či ukončení činnosti). V případě, že se plán podaří realizovat dle stanovených cílů (pro druhý a třetí rok podnikání), můžeme dosáhnout fáze, kdy vybudujeme soběstačné podnikání generující slušný roční zisk. Další případná 37
rozhodnutí budou spíše otázkou, zda firmu zachovat jako dojnou krávu, či reinvestovat zisk do další expanze, ať už regionální, či i do jiných segmentů trhu cestovního ruchu, popřípadě do transformace na cestovní kancelář. 38
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo sestavení podnikatelského plánu pro založení cestovní agentury. V teoretické rovině bylo zpracováno informační minimum pro počátek podnikání na trhu cestovního ruchu, ať už ve formě cestovní agentury či cestovní kanceláře. Byly zde zodpovězeny i otázky rozdílu mezi těmito subjekty. Dále zde byly zmapovány možnosti volby právní subjektivity, jejich výhody i jejich nevýhody. V praktické části je pak opět zpracováno informační minimum pro tvorbu podnikatelského plánu, výběr právní subjektivity a podnikatelský plán samotný. V něm pak popisuji celý záměr, segmentaci a cílování na zákazníka, umístění případné provozovny a podrobnosti o logu, názvu či dalších parametrech. Ekonomické propočty, jež jsou nejdůležitější částí podnikatelského záměru, pak nastiňují, zda vůbec se do takovéhoto podnikání pouštět či nikoliv. Předpokládaný zisk v prvním roce podnikání sice plní cíle, které si kladu, nicméně vrtkavost takovéhoto podnikání, včetně možností jiného užití kapitálu či vlastního času velice snižují přínos této volby pro moji osobu. Jak už je uvedeno v zhodnocení celého záměru, klíčové pravděpodobně budou následující roky, ve kterých dojde buďto ke stabilizaci, či rozhodnutí o ukončení činnosti. V celém souhrnu, jak teoretické, tak praktické části této práce, která měla zejména sloužit pro určení, zda je pro mne jakožto absolventa vhodné začít podnikat v tomto oboru, považuji cíle práce za splněné. Dokáže totiž objasnit klady i zápory takovéhoto rozhodnutí, včetně predikce možného budoucího stavu. 39
Přehled použitých zdrojů [1] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 18. ISBN 978-80-247-4039-3. [2] INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009. ISBN 9788024515694. [3] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 18. ISBN 978-80-247-4039-3. [4] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, s. 147. ISBN 9788085970685. [5] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, s. 240-241. ISBN 9788085970685. [6] LINDEROVÁ, Ivica. CESTOVNÍ RUCH: ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, s. 191-195. ISBN 978-80-87035-82-5. [7] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů [8] LINDEROVÁ, Ivica. CESTOVNÍ RUCH: ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, s. 191-195. ISBN 978-80-87035-82-5. [9] Epis.cz. In: Epis.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.epis.cz/upadek-cestovni-kancelare [10] E-pravo.cz. In: E-pravo.cz [online]. 18.6.2012 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/povinnosti-cestovni-kancelare-17434.html [11] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů [12] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, s. 179-182. ISBN 9788085970685. 40
[13] LINDEROVÁ, Ivica. CESTOVNÍ RUCH: ZÁKLADY A PRÁVNÍ ÚPRAVA. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, s. 191-195. ISBN 978-80-87035-82-5. [14] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů [15] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů [16] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích [17] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích [18] Podnikatel.cz. Podnikatel.cz[online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/zacinajici-podnikatel/podnikatelsky-plan/ [19] Firmy.cz. Firmy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/cestovni-sluzby/cestovni-kancelare-a-agentury/kraj-vysocina Přehled schémat Schéma č. 1 - Odbytové cesty v cestovním ruchu ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, s. 241. ISBN 9788085970685. Schéma č. 2 Služby v cestovním ruchu ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, s. 15. ISBN 9788085970685. Přehled tabulek Tabulka č.1 Dělení CK a CA ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, s. 180. ISBN 9788085970685. Tabulka č. 2: Přehled počátečních nákladů vlastní tvorba 41
Tabulka č. 3: Plánovaný rozpočet pro první rok podnikání vč. výsledku hospodaření vlastní tvorba Tabulka č. 4: Předpokládaná cash-flow v prvním roce podnikání vlastní tvorba 42