PRŮVODCE Jak pracovat se zadluženými klienty určeno pro pracovníky státní správy 1
Půjčování peněz samo o sobě není problémem. Ba naopak. Ovšem ve fázi, kdy dlužníci přestávají být schopni své závazky splácet, a takových případů bohužel geometrickou řadou přibývá, stává se půjčování peněz rizikovým společenským jevem a předlužení začíná mít negativní vliv na společnost. Předlužení domácností není pouze problém sociální, ale také problém ekonomický, neboť osoby v produktivním věku jsou pracovně demotivovány k legální práci. Legálně nepracují, protože jejich pracovní příjem podléhá exekuci. Za poslední roky zaznamenaly mohutnou expanzi zejména spotřebitelské úvěry, jejichž nabídka byla rozšířena např. i na nákup dovolené, vánočních dárků atp. Ukazuje se, že v důsledku nedostatečné informovanosti si řada občanů nedokáže sama vyhodnotit rizikovost své zadluženosti, zejména v návaznosti na schopnost své dluhy splácet. Je nutné si uvědomit, že zadlužit se bez dostatečných rezerv v příjmech nebo majetku využitelných pro splácení dluhu není příliš zodpovědné. Přicházející peníze často umožňují lidem kupovat věci, které aktuálně chtějí, bez ohledu na to, zda je opravdu potřebují nebo zda výdaje na jejich nakoupení neohrozí vyrovnanost peněžních toků. Dluhová past ovšem nastane, pokud se nepředvídaně objeví nezbytné výdaje a rovnováha mezi příjmy a výdaji je porušena. Pokud něco takového nastane, dost lidí pak, z nedostatku jiných příležitostí a možností, využije nabídek rychlých půjček, půjček v rámci kreditních karet nebo limitů kontokorentních úvěrů. Často bez ohledu na nákladnost a rizikovost takového řešení. Legislativní rámec Důležité pro práci s předluženým klientem/domácností, je legislativní uchopení problematiky finančních závazků. Je nezbytné, aby poradci měli přehled o odpovídajících zákonech a příslušných vyhláškách. Často používanými zákony jsou především tyto: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů Základní pojmy související se zadlužením Finanční gramotnost soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz, cen, půjček a úvěrů. Je rovněž schopen vypracovat si domácí rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků a bránit se předlužení i s ohledem na měnící se situace v životě i ve společnosti. Domácnost společenská skupina, v níž se sdružují jednotlivci ke společnému hospodaření, nejčastěji na rodinném, příbuzenském základě. Její velikost je měřena počtem členů. Domácnosti jsou samostatně ekonomicky hospodařící jednotky. Mohou to být jednotliví občané, ale i celé rodiny. Členové domácnosti pracují, aby získaly prostředky na uspokojení svých potřeb. Majetek domácnosti vše, co domácnost vlastní, s čím disponuje. Tvoří ho jak hmotný movitý a nemovitý majetek, tak i nehmotný majetek. Příjmy a výdaje domácnosti příjmy domácnosti tvoří mzdy, důchody, sociální dávky, příjmy z podnikání, samostatné výdělečné činnosti, z prodeje nemovitostí, z pronájmu domu, bytu, nebytových prostor, apod. Výdaje domácnosti slouží na stravování, bydlení (nájemné a služby spojené s užíváním bytu), dopravu, odívání, léky, telefon, internet, rekreaci, koníčky, apod. Rozpočet domácnosti finanční plán domácnosti na určité období (bilance předpokládaných příjmů a výdajů). Rozpočet domácnosti lze sestavit jako vyrovnaný (příjmy se rovnají výdajům), přebytkový (příjmy převyšují výdaje) nebo schodkový (výdaje převyšují příjmy). Věřitel osoba, jež má právo na plnění určitého dluhu. Věřitelem je označována osoba, jež peněžní prostředky bude na základě smlouvy o půjčce či úvěru poskytovat. Dlužník osoba, která má povinnost dluh plnit. Jako dlužník je označována osoba, kteráž si bude pro svoji potřebu půjčkou či úvěrem opatřovat peněžní prostředky. Pohledávka právo jedné osoby (věřitele) na plnění určitého dluhu osobou druhou (dlužníkem). Závazek povinnost jedné osoby (dlužníka) plnit určitý dluh druhé osobě (věřiteli). Smlouva ujednání dvou či více stran o jejich vzájemných právech a povinnostech. Smlouva o půjčce smlouva, jíž věřitel přenechává dlužníkovi určité množství peněžních prostředků a dlužník se zavazuje tyto prostředky vrátit. Smlouva o úvěru smlouva, již se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 2 3
Kontokorent nebo také povolené přečerpání běžného účtu. Je určen ke krátkodobému překlenutí nedostatku finančních prostředků klienta banky. Tento typ úvěru je čerpán až po vyčerpání vlastních peněz na běžném účtu. Hodí se jako rezerva. Kreditní karta karta, která spojuje výhodu platební karty a úvěru. Umožňuje nákupy v tzv. bezúročném období (cca 40-50dní). Využívá se pro nákupy zboží a služeb v plánovaném měsíčním objemu, na který domácnost dosáhne a vždy po výplatě zase splatí. Úvěrový limit schválený bankou je maximální objem půjčených peněz, který má klient k dispozici. Splácí se průběžně. Po vyčerpání bezúročného období banka inkasuje poměrně vysoký úrok. Běžný účet základní účet, který slouží pro správu financí. Debetní platební karta je spojena s běžným účtem. Slouží k vybírání vlastních finančních prostředků nebo k bezhotovostním platbám nákupů a služeb. Protože je vydána k běžnému účtu, slouží i k výběru peněz na kontokorentním účtu. Splatnost stanovená lhůta, v rámci které má dlužník povinnost uhradit věřiteli částku, kterou si od něj půjčil. Úrok úplata za užívání půjčených peněz. Úrok z prodlení sankce za to, že dlužník neplní svoje dluhy včas. Všeobecné obchodní podmínky dokument, jenž obecně a podrobně upravuje práva a povinnosti smluvních stran a tvoří přílohu smlouvy. Spotřebitelský úvěr poskytnutí peněžních prostředků za úplatu podnikatelem fyzické osobě k soukromým účelům. Smluvní pokuta peněžitá částka, kterou musí dlužník platit pro případ, že se ocitne v prodlení se splácením dluhu. RPSN roční procentní sazba nákladů (to, co bude půjčka klienta stát i se všemi poplatky). Ručení závazek třetí osoby, tzv. ručitele, která se zaváže, že uspokojí pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí dlužník. Zástavní právo právo věřitele získat peněžní prostředky prodejem zastavené věci, nebude-li dluh splněn. Zajišťovací převod práva převedení práva na věřitele, který jej následně může zpeněžit, nebude-li dluh splněn. Žaloba úkon, na základě kterého začne soud jednat v příslušném sporu. Platební rozkaz soudní rozhodnutí, kterým je ukončeno zkrácené řízení v případech sporů o peněžní částku. Odpor řádný opravný prostředek proti platebnímu rozkazu. Náklady řízení finanční částka, kterou stojí příslušné řízení. Neúspěšná strana je zavázána k její úhradě. Rozhodčí řízení druh méně formálního řešení sporů před zvoleným rozhodujícím (rozhodčím) orgánem. 4 5 Splátkový kalendář dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, prostřednictvím které má dlužník právo splácet dlužnou částku postupně pravidelnými splátkami. Soudní smír soudem schválená dohoda účastníků soudního řízení o předmětu tohoto řízení. Výkon rozhodnutí exekuce prováděná okresními soudy. Exekuce exekuční řízení prováděné soukromými exekutory. Exekuční titul podklad pro nařízení exekuce. Exekutor veřejný činitel, osoba oprávněná provádět exekuci. Usnesení o nařízení exekuce usnesení soudu, na jehož základě může být exekuce provedena. Individuální faktory vedoucí k zadlužení Zadlužení obecně není rizikové, tím se stává až v případě problémů se splácením. Do problémů se splácením se člověk může dostat jednak nereálným odhadem možností splácet, nebo kvůli nepozornosti při podepsání velmi nevýhodné smlouvy o půjčce/ úvěru, nebo vinou mimořádných situací. Mezi mimořádné situace patří kritické životní událostí nebo obrazně řečeno rány osudu. Takzvané spouštěče se vyznačují tím, že jsou nechtěné, neplánované a přišly nečekaně. Jsou to především: ztráta zaměstnání rozchod s druhem, družkou rozvod manželství nemoc nebo smrt blízkého příbuzného narození dítěte nehoda ručení, spoluúčast na půjčce Splácení půjček Je výhodné respektovat tato pravidla: pokud je to možné, nepřestávat splácet a splácet pravidelně při splácení je důležité datum doručení platby (ne odeslání) pokud není možné splácet, okamžitě začít jednat s věřitelem během splácení je dobré omezit rizika insolvence, (např. neuváženým nákupem, novou půjčkou na nadbytečnou věc ) je dobré upozornit klienty na možné nepříjemnosti v případě nesplácení půjčky (navýšení dluhu o úroky, soudní náklady, náklady exekutora).
Druhy závazků Promlčení a) Závazky vůči státu Daně a poplatky (daň z příjmu, daň z nemovitosti, dědická daň, darovací daň, daň z převodu nemovitostí, cla, apod.) Sociální a zdravotní pojištění (pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, apod.) Pokuty, jiné správní sankce Dlužné pojistné nebo daň je potřeba zaplatit i ve splátkách, současné je možné požádat o prominutí penále. Pohledávky státu jsou v exekuci tzv. přednostními pohledávkami tzn., že v případě exekuce srážkami z příjmu po odečtení nezabavitelné částky budou strhávány 2/3 ze zbytku příjmu. V případě ostatních pohledávek tzv. nepřednostních, se strhává pouze 1/3. b) Dluhy z trestné činnosti Peněžitý trest Náhrada škody poškozenému Složení peněz k obecně prospěšným nákladům (narovnání) Náklady soudního řízení Náklady obhajoby (advokát) Náklady výkonu vazby c) Závazky vůči nestátním věřitelům na základě smlouvy Úvěr, půjčka, leasing, hypotéka Nájem, ubytování, úschova Kupní smlouva Smlouva o dílo Nezaplacený účet za telefon Pokuta od dopravního podniku Půjčka od tety, přátel, rodiny Nedoplatek na energiích Náhrada škody d) Výživné Vůči dětem Vůči manželce/manželovi Promlčecích lhůt je v české legislativě několik, promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Maximální délka promlčecí lhůty bývá 10 let (zejména u soudních rozhodnutí). Dalším případem, kdy je promlčecí lhůta desetiletá, je když dlužník uzná písemně svůj závazek, co do důvodu a výše (tzv. uznání o dluhu). Promlčení však neznamená zánik práva. Institut promlčení hraje klíčovou roli zejména při vymáhání pohledávky soudní cestou. Jestliže totiž dojde k promlčení závazku a dlužník písemně namítne jeho promlčení, není dlužník již povinen tento dluh uhradit. Promlčené právo tedy ze zákona nezaniká, ale při vznesení námitky promlčení se ho nelze domáhat soudní cestou. Dle občanského zákoníku je základní promlčecí lhůta tříletá. Promlčecí lhůta běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Zdravotní pojištění promlčecí lhůta je pětiletá. Sociální pojištění promlčecí lhůta je desetiletá. Nezaplacená pokuta ve správním řízení promlčecí lhůta je šestiletá. Spory vznikající při neplacení a jejich řešení V případě, kdy dlužník není schopen (či ochoten) splnit svůj platný závazek, dostává se do tzv. prodlení. Tedy do situace, kdy již uplynula stanovená lhůta, v rámci které měl dlužník uhradit věřiteli částku, kterou si od něj půjčil. V takovém případě následují v různých variantách či obměnách jednotlivé právní kroky věřitele, prostřednictvím kterých má věřitel s pomocí zákona možnost domoci se svých práv, tedy navrácení dlužné částky, kterou půjčil dlužníkovi. Předžalobní výzva k úhradě Obvyklým prvním krokem věřitele vůči dlužníkovi je tzv. předžalobní výzva k úhradě. Prostřednictvím zpravidla doporučeného dopisu věřitel upozorňuje dlužníka, že se tento ocitl v prodlení a vyzývá ho, aby v přiměřené lhůtě vrátil věřiteli vypůjčenou částku. Zároveň takovýmto přípisem věřitel upozorňuje dlužníka, že předmětná výzva k úhradě je posledním krokem před podáním žaloby na jeho osobu, přičemž dlužníkovi často bývá zároveň dávána na vědomí skutečnost, že nechá-li zajít celou věc až k avizovanému soudnímu řízení, dojde k podstatnému navýšení dlužné částky, protože soudní spor sebou nese značné náklady, někdy i převyšující samotnou původní dlužnou částku, tzv. jistinu. K jistině je dále třeba připočítat i příslušenství pohledávky, tj. další částku v podobě případné smluvní pokuty, byla-li sjednána a zároveň si uvědomit, že po celou dobu prodlení se neustále v neprospěch dlužníka navyšuje i úrok z prodlení. Zastoupení advokátem Dostane-li se člověk před soud, zejména pokud se jako žalovaný musí hájit, je lépe, pokud ho zastupuje advokát. O úspěchu či neúspěchu v soudním sporu totiž rozho- 6 7
duje do značné míry i kvalita právního zastoupení. Kvalifikovanými zástupci stran soudního řízení jsou advokáti. Mimosoudní urovnání sporu Ať již osobním jednáním s věřitelem nebo za pomoci advokáta lze celý vznikající spor ohledně neuhrazení dlužné částky urovnat ještě před tím, než bude podána u soudu příslušná žaloba. Typickou formou takovéto předsoudní dohody je uznání dluhu dle NOZ, s nově stanoveným termínem úhrady dlužné částky. Uznání dluhu je právní institut, prostřednictvím kterého dlužník potvrzuje věřiteli, že mu skutečně co do důvodu i výše dluží předmětnou částku a zavazuje se ji zaplatit. Soudní řízení - nalézací Nedojde-li k vyřešení celé záležitosti mimosoudně, vstupuje do hry soud, jako konečná nezávislá instance rozhodující o právech a povinnostech subjektů předmětných právních vztahů vznikajících okolo finančních půjček, a to formou tzv. civilního procesu. Řízení nalézací je tedy řízení, v němž na rozdíl od řízení vykonávacího, které směřuje k vymožení již nalezeného práva, soud právo nalézá, popř. právo vytváří. Zjednodušeně řečeno soud určuje (nalézá), který z účastníků má dle práva pravdu. K zahájení nalézacího řízení dochází zpravidla podáním návrhu (obvykle žaloby) a k jeho ukončení vydáním tzv. meritorního rozhodnutí. Žaloba K tomu, aby soud v předmětných vztazích dlužník věřitel zahájil svou činnost, je třeba podat příslušný písemný návrh, který je nazýván žaloba. Žaloba je procesní úkon, jímž se žalobce (v tomto případě věřitel) obrací na soud a žádá o ochranu svých porušených nebo ohrožených práv, eventuálně uplatňuje jiný návrh, který má být projednán ve sporném řízení. Žaloba musí vždy směřovat vůči konkrétní osobě nebo osobám, proti níž žalobce ochranu požaduje. Tato osoba se nazývá žalovaný (v tomto případě je jím dlužník). Žaloba musí být vždy písemná a musí obsahovat jméno (název) a bydliště (sídlo) žalobce, jméno (název) a bydliště (sídlo) žalovaného, musí uvádět, čeho se žalobce po soudu domáhá (žalobní petit), popis rozhodných skutečností a označení důkazů, které k prokázání těchto skutečností žalobce navrhuje. Z žaloby se zpravidla platí soudní poplatek. Soudní smír Ne každé soudní řízení musí vyústit ve vydání rozhodnutí, jímž bude žalobě vyhověno nebo jímž bude žaloba zamítnuta. Účastníci řízení se mohou před soudem dohodnout o tom, jak upraví svoje vzájemné vztahy, přičemž soud pak takovou dohodu schválí usnesením. Takováto dohoda účastníků se nazývá soudní smír. Soudem schválený smír nahrazuje v plném rozsahu rozsudek, a na jeho základě lze nařídit exekuci. Rozhodčí řízení Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob projednávání a rozhodování sporů mezi stranami, který vychází ze zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Takzvaná rozhodčí doložka, která určuje, že spor bude řešen prostřednictvím rozhodce, bývá obsažena v závěrečných ustanoveních smluv nebo ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí uzavírané smlouvy. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který má právní účinky jako pravomocné rozhodnutí a je tedy vykonatelný. Pokud strana povinná nesplní povinnost uloženou rozhodčím nálezem, lze podat návrh na nařízení exekuce. Rozhodčí nález je řádným exekučním titulem. Exekuce Exekučním titulem může být jakékoli pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, rozhodnutí vydané v rozhodčím řízení, notářský či exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti. Exekuční titul pak musí věřiteli přiznávat nějaké právo proti dlužníku, tedy nejčastěji je to dlužníkova povinnost uhradit dlužnou částku a její příslušenství. Má-li povinnost splnit více dlužníků a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni rovným dílem. Výkon rozhodnutí vs. exekuce Výkon rozhodnutí a exekuce jsou v zásadě rovnocenné pojmy. Obě dvě řízení mají vést k co nejrychlejšímu uspokojení věřitele. Je tedy na věřiteli, které z řízení pro vymožení své pohledávky zvolí. Výkon rozhodnutí je řízení, které je prováděné okresními soudy a jednotlivé úkony v něm se řídí podle občansko-soudního řádu. Pracovníky soudu jsou převážně soudní vykonavatelé a vyšší soudní úředníci. Věřitel v návrhu na výkon rozhodnutí musí uvést, jakým jedním z několika způsobů má být pohledávka vymáhána. Tato skutečnost je však pro její omezenost pro věřitele nevhodná, proto v drtivé většině volí exekuční řízení, kdy exekutor může vymáhat pohledávku více způsoby zároveň. Exekuční řízení je potom řízení podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, přičemž toto řízení je prováděno soudními exekutory, případně zaměstnanci příslušného exekutorského úřadu. Volba exekučního řízení je pro věřitele ve většině případů jednoznačná, neboť nemusí vynakládat čas a náklady na nařízení o prohlášení o majetku, aby zjistil, jakým způsobem exekuci provést. Na rozdíl od výkonu rozhodnutí, kde si oprávněný musí zvolit konkrétní způsob provedení exekuce, je totiž v exekučním řízení až na příslušném soudním exekutorovi, jakým způsobem bude exekuci řešit. Je však zapotřebí upozornit, že v naprosté většině volí soudní exekutor všechny možné způsoby, neboť mu to zákon umožňuje a je tak dán předpoklad rychlejšího uhrazení dlužných částek. Způsoby provedení exekuce: Srážky ze mzdy, případně srážky z jiných příjmů Přikázání pohledávky, zejména příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu Prodej movitých věcí a nemovitostí 8 9
Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech Od 01. 01. 2013 se zavádí také některé nové způsoby provedení exekuce, např. správa nemovitosti, pozastavení řidičského oprávnění, prodej členského podílu v družstvu nebo obchodní společnosti v dražbě, apod. Obrana proti exekuci: Domluva s věřitelem Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce není to odvolání proti žalobě (neřeší se už, zda dlužník dluží), lhůta 15 dní, většinou malá šance na úspěch. Odvolání nemá odkladný účinek (exekutor může připravit všechny kroky, tedy zablokovat majetek exekučními příkazy, nemůže však exekuci provést) Zastavení exekuce může ho podat věřitel, dlužník, exekutor. Věřitel kdykoli, dlužník do 15 dnů, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce, exekutor pak v případě, nesložil-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce Odklad exekuce návrh se podává u exekutora a to v případě, že se dlužník bez vlastní viny přechodně ocitl v takovém postavení, že by provedení exekuce mohlo mít pro něho nebo příslušníky jeho rodiny zvlášť nepříznivé následky Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu majetku podává se exekutorovi do 30 dnů od okamžiku, kdy se navrhovatel o soupisu věci dozvěděl. Pokud exekutor návrhu nevyhoví, lze podat Žalobu na vyloučení majetku, a to k soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, který nevyhověl, byť z části, včas podanému návrhu na vyškrtnutí Námitky proti k úhradě nákladů exekuce pouze u exekutora a pouze proti příkazu exekutora k úhradě nákladů exekuce, a to do 8 dnů od doručení příkazu Stížnost na postup exekutora podává se k exekutorské komoře Sociální práce se zadluženými klienty Zadluženost je pro člověka psychologicky silně náročný stav. Špatná finanční situace často vede ke snižování sebedůvěry - je třeba klienty v řešení podpořit ujištěním, že předluženost se dá řešit, nemusí se za ni stydět a maskovat ji nákupem statkových symbolů. Předluženost často vede ke konfliktům klienta v okruhu rodiny i přátel. Klient bývá často pod psychickým či fyzickým nátlakem věřitelů. Sociální pracovník může klientovi podat základní rady v této rovině: Věřitel má zákonný nárok na vrácení svých prostředků Svou situaci klient nebezpečně ohrožuje, pokud se k plnění svých závazků bude obracet zády, nebude číst dopisy od věřitelů, vyhýbat se soudnímu řízení, na věřitele bude nezdvořilý, na splácení půjček bude uzavírat další půjčky, bude slibovat věřitelům nesplnitelné splátky. Dlužník v případě nesplácení půjčky neplní své povinnosti a věřitel může svých práv dostát více způsoby: mimosoudní cestou (dohoda s dlužníkem) soudní cestou 10 11 pomocí rozhodce (toto řešení musí být součástí smlouvy) využitím smluvní klauzule o zajišťovacím převodu práva k části dlužníkova majetku nebo ve formě přímo vykonatelného notářského či exekučního zápisu Základním principem vymáhání pohledávek fyzických osob je v současné době exekuční řízení, dle platné legislativy Další možností je využití úpadkového práva (institut oddlužení dle insolvenčního zákona) Pro řešení předluženosti klienta může sociální pracovník využívat především tyto kroky: Vytvořit přehled dluhů a věřitelů Seřadit dluhy dle důležitosti Udělat přehled v rodinném rozpočtu Zmapovat navýšení příjmů a omezení výdajů Kontaktovat věřitele V jakékoli fázi získat odbornou pomoc Sociální pracovník využívá své schopnosti především: V práci s psychikou dlužníka důležité je povzbuzení klienta, vhodný je motivační rozhovor nad systémem hodnot, motivace k hledání možností navýšení příjmů, důležitá je snaha o realistický náhled situace (v jaké se klient nachází, přijetí situace, hledání příčin předlužení, jak se dá situace reálně řešit). Pokud klient své situaci nerozumí, jen stěží bude dodržovat navržené postupy řešení. V poskytování odborné pomoci předpokladem pro dobrou spolupráci je skutečnost, že si klient uvědomuje vážnost své situace, nechce se schovávat před věřiteli, chce řešit svou finanční situaci, je otevřený a nezamlčuje žádnou důležitou skutečnost. Pomáhá klientovi se soupisem dluhů pokud je klient rozhodnut své dluhy řešit, musí vědět, komu a kolik dluží. K vytvoření soupisu dluhů lze využít dosavadní zaslané dopisy od věřitelů (např. upomínky), nebo je oslovit s žádostí o zaslání aktuálního stavu dluhu. Pomáhá klientovi se sestavením rodinného / osobního rozpočtu je nezbytné důkladně zmapovat příjmy a výdaje. Pomáhá v komunikaci s věřiteli - věřitele je třeba kontaktovat co možná nejdříve a všechny, vysvětlit jim situaci. Využívá další zdroje pomoci dluhové poradny, Exekutorská komora ČR, Finanční arbitr ČR, Veřejný ochránce práv.
Seznam institucí Úřad práce ČR, Kontaktní pracoviště Most; www.portal.mpsv.cz Magistrát města Mostu; www.mesto-most.cz Okresní soud Most; www.justice.cz Krajský soud Ústí nad Labem; www.justice.cz Probační a mediační služba ČR, Středisko Most; www.pmscr.cz Okresní správa sociálního zabezpečení Most; www.cssz.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR; www.mpsv.cz Exekutorská komora ČR; www.ekcr.cz Notářská komora ČR; www.nkcr.cz Seznam soudních exekutorů; www.ekcr.cz/seznam-exekutoru Seznam rozhodců; http://rozhodci.justice.cz/ Asociace občanských poraden; www.obcanskeporadny.cz Poradna při finanční tísni, o. p. s., pobočka v Ústí nad Labem; www.financnitisen.cz Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Most; www.msss-most.cz Občanská poradna Most Provozní doba Pondělí: 10.00 13.00 14.00 17.00 Úterý: 10.00 14.00 Na adrese: Rudolická 1700/2, Most (NZDM Zimák) Čtvrtek: 10.00 13.00 14.00 17.00 Pátek: 09.00 13.00 Na adrese: Zlatnická 5/184, Chanov (Polyfunkční cetrum) Kontaktní údaje Diakonie ČCE - SSP v Mostě tel: 739 002 343 e-mail: op@most.diakonie.cz www.most.diakonie.cz Naleznete nás i na adrese: Tř. Budovatelů 2957, Most, Business Centrum, 5. patro Poslední klient je přijat nejpozději 30 min. před ukončením provozní doby. Zájemcům doporučujeme se ke konzultaci objednat. Možnosti kontaktu poradny Osobně v poradně, telefonicky, dopisem nebo elektronicky. Tento materiál byl vyroben pro Protidluhovou kampaň, která se realizuje v rámci projektu Komplexní program integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel města Mostu do společnosti (reg. č. CZ.1.04/3.2.00/55.00005). Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 12