Porovnání nabídky sportovních aktivit kempu. Zelená Laguna s dal ími kempy Istrie

Porovnání nabídky sportovních aktivit kempu Zelená Laguna s dal ími kempy Istrie

Prohla uji, e p edlo ená bakalá ská práce je p vodní a zpracoval/a jsem ji samostatn. Prohla uji, e citace pou itých pramen je úplná, e jsem v práci neporu il/a autorská práva (ve smyslu zákona. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zm n n kterých zákon, v platném zn ní, dále té AZ ). Souhlasím s umíst ním bakalá ské práce v knihovn V PJ a s jejím u itím k výuce nebo k vlastní vnit ní pot eb V PJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, e na mou bakalá skou práci se pln vztahuje AZ, zejména 60 ( kolní dílo). Beru na v domí, e V PJ má právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití mé bakalá ské práce a prohla uji, e s o u h l a s í m s p ípadným u itím mé bakalá ské práce (prodej, zap j ení apod.). Jsem si v dom/a toho, e u ít své bakalá ské práce i poskytnout licenci k jejímu vyu ití mohu jen se souhlasem V PJ, která má právo ode mne po adovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, vynalo ených vysokou kolou na vytvo ení díla (a do jejich skute né vý e), z výd lku dosa eného v souvislosti s u itím díla i poskytnutím licence. V Jihlav dne... Podpis

Ráda bych pod kovala svému vedoucímu bakalá ské práce panu Mgr. Jaromíru Fuchsovi za trp livost a rady, které mi poskytoval. D kuji také majiteli CK Maják panu Ing. Petru Svozilovi, který mi pomohl s distribucí dotazník klient m, kte í ji nav tívili Zelenou Lagunu v Chorvatsku. Pod kování také pat í mé rodin, která m velmi podporovala.

VYSOKÁ KOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor cestovní ruch Porovnání nabídky sportovních aktivit kempu Zelená Laguna s dal ími kempy Istrie Bakalá ská práce Autor: Alice Kratochvílová Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2012

Copyright 2012 Alice Kratochvílová

Abstrakt KRATOCHVÍLOVÁ, Alice: Porovnání nabídky sportovních aktivit kempu Zelená Laguna s dal ími kempy Istrie. Bakalá ská práce. Vysoká kola polytechnická Jihlava. Katedra sport. Vedoucí práce Mgr. Jaromír Fuchs. Stupe odborné kvalifikace: bakalá. Jihlava 2012. Po et stran 53. Bakalá ská práce je rozd lená na dv ásti: teoretickou a praktickou. Teoretická ást se zabývá v eobecnou charakteristikou Chorvatska, geografií Chorvatska a jeho len ním, dále se zam í na Istrijský poloostrov, nejznám j í m sta, památky a kempy zde umíst né. Srovnáním t chto kemp na Istrii z hlediska sportovních a rekrea ních aktivit lze zjistit, kde mohou klienti, kte í mají rádi aktivní ivot, strávit co nejp íjemn j í dovolenou. Významnou ást práce tvo í marketingový výzkum, který je zam ený na spokojenost náv t vník s turistickými slu bami a nabídkou sportovních aktivit kempu Zelená Laguna. Klí ová slova: Chorvatsko, Istrijský poloostrov, kempy, sportovní a rekrea ní aktivity, Zelená Laguna Abstract KRATOCHVÍLOVÁ, Alice: Comparison of Zelena Laguna Camp s Offer of Sport Activitiees with Other Camps of Istria. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Sports. Thesis supervisor Mgr. Jaromír Fuchs. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. Number of pages 53. The bachelor thesis is divided into two parts: theoretical and practical. The theoretical part deals with general characteristics of Croatia, geography of Croatia and its structure. Next the thesis focuses on Istria peninsula, the most famous cities, sights, and camps located there. By comparison of these camps in Istria from the point of view of sport and recreational activities it can be found out where clients enjoying an active life can spend one of the most pleasant holidays. An important part of the thesis is a marketing research that is focused on visitors satisfaction with touristic services and sport activities offers of the Green lagoon camp. Key words: Croatia, Istria peninsula, camps, sport and recreational activities, Green Lagoon 7

Seznam graf Graf. 1 2......... 34 Graf. 3 4......... 35 Graf. 5......... 36 Graf. 6 7......... 37 Graf. 8......... 38 Graf. 10......... 39 Graf. 12......... 40 Graf. 13......... 41 Graf. 14 15........ 42 Graf. 16 17........ 43 Graf. 18......... 44 8

Obsah Seznam graf...8 1 TEORETICKÁ ÁST... 12 1.1 Geografie Chorvatska... 12 1.2 Chrán ná území Chorvatska... 13 1.2.1 Národní parky... 13 1.3 Hospodá ství Chorvatska... 15 1.4 ivotní styl v Chorvatsku... 15 1.5 Obyvatelstvo Chorvatska... 15 1.6 Kultura v Chorvatsku... 16 1.7 Chorvatská kuchyn... 16 1.8 Jak se dostat do Chorvatska... 17 1.8.1 Doprava vlakem... 17 1.8.2 Doprava autobusem... 17 1.8.3 Doprava letadlem... 17 1.9 Turistické oblasti Chorvatska... 18 1.9.1 Istrie... 18 1.9.2 Kvarnerská riviéra... 18 1.9.3 Severní Dalmácie... 18 1.9.4 St ední Dalmácie... 19 1.9.5 Ji ní Dalmácie... 19 1.10 Istrijský poloostrov... 20 1.10.1 Charakteristika Istrie... 20 1.11 Nejpopulárn j í m sta Istrie... 21 1.11.1 Pore... 21 1.11.2 Umag... 22 1.11.3 Rovinj... 23 1.11.4 Pula... 24 1.12 Kempy Istrie... 25 1.12.1 Kemp Zelena Laguna... 26 1.12.2 Kemp Park Umag... 28 1.12.3 Kemp Pineta... 30 9

1.12.4 Kemp Kanegra FKK... 31 1.12.5 Kemp Ve tar... 32 2 PRAKTICKÁ ÁST... 34 2.1 Sb r primárních dat... 34 2.2 Vyhodnocení dotazníkového et ení... 34 ZÁV R... 46 Seznam pou itých informa ních zdroj... 47 P ílohy... 51 10

Úvod Chorvatsko pat í mezi zem, které jsou velmi nav t vované zejména v lét. Mnoho lidí jezdí na dovolenou proto, aby na erpali síly a odpo inuli si. Ostatní vyhledávají trochu více aktivity, nebo adrenalinu. To v e nabízí Chorvatsko. Kulturní památky, p írodní památky, sport, potáp ní, masá e atd. Já pat ím mezi ty, kte í nepot ebují mít a tak velký komfort, co se tý e ubytování, ale spí e m zajímají nabízené slu by a aktivity, které destinace nabízí. K výb ru bakalá ské práce m motivoval pobyt v Zelené Lagun v Chorvatsku. Strávila jsem v tomto kempu n kolik týdn a pracovala zde jako delegátka. Velmi se mi tato destinace zalíbila, a proto jsem ji cht la p edstavit a prezentovat i z mého pohledu. V teoretické ásti se zam uji ze za átku na Chorvatsko jeho geografii, hospodá ství, turistické oblasti Chorvatska. Poté se ji p esunuji k Istrijskému poloostrovu a kempech, které se zde nacházejí. V této kapitole také porovnávám 5 kemp s hlediska sportovn rekrea ních aktivit a cen za ubytování. V praktické ásti zpracovávám dotazník, který má zjistit spokojenost náv t vník kempu Zelena Laguna v Chorvatsku. Tém u v ech otázek je p ehledný graf a krátký popisek. Výsledky marketingového výzkumu by mohli pomoci cestovním kancelá ím, které nabízejí zájezdy do této destinace. Mohou díky tomu zjistit, jak zde byli klienti spokojeni s nabízenými slu bami a také se sportovními a rekrea ními aktivitami. Mohou také zjistit, co se zde klient m nelíbilo a jaké nedostatky zde zpozorovali. 11

1 Teoretická ást 1.1 Geografie Chorvatska Chorvatsko se rozprostírá na jihu Evropy podél severovýchodního pob e í Jaderského mo e. Hlavním m stem Chorvatska je Záh eb. Rozloha zem je 56 542 km 2. Poloha Chorvatska na rozhraní st ední Evropy a St edomo í jej p edur uje jako místo st etávání r zných kultur. Sousedí se Slovinskem, Ma arskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a ernou Horou [1]. Panonská ní ina je nejv t ím územím Chorvatska. Protékají zde dv nejv t í eky Sáva a Dráva, které jsou také vyu ívány k doprav. Mezi dal í významné eky pat í Kupa, Mura, Neretva, Mirna, Krka a tak dále [1]. 40% povrchu zem tvo í nádherná poho í, jejich vrcholy se blí í 2 000 m [2]. Nejvy í horou je Dinara. K národním poklad m pat í Plitvická jezera, souostroví Brijuni, vodopády eky Krky a dal í zázraky v n kterém ze sedmi národních park Chorvatska. Pob e í lemuje více ne 1 200 ostr vk, nejv t ími jsou Krk a Cres [3]. Nejv t ím poloostrovem je Istrijský poloostrov na severozápad Chorvatska. Jeho velmi lenité pob e í pat í k nejoblíben j ím turistickým lokalitám na Jadranu. Druhým nejv t ím poloostrovem je Pelje ac na jihu zem, který má tvar protáhlého horského h ebene [1]. Kvarnerský a Ka telský záliv pat í k nejv t ím záliv m chorvatského pob e í. Jadranské mo e je krásné a velmi isté. Jen t ko lze popsat jeho barvu n kdy má azurovou zá, jindy je zbarvené do tmavomodra. V Chorvatsku se nachází velké mno ství p írodních památek Ro anski Kukovi ve Velebitu, Bijele a Samraske stijene v poho í Gorski Kotar, ka on Vra ji Prolaz, Modro a Crveno jezero u m sta Imotski a dal í. Celková plocha v ech chrán ných území Chorvatska je 4 585 km 2, co je 8% z celkové rozlohy zem [3]. 12

1.2 Chrán ná území Chorvatska 1.2.1 Národní parky NP Plitvická jezera Pat í mezi nejkrásn j í a nejnav t vovan j í národní park Chorvatska. Vzdálenost NP od pob e í je 100 km, ale i p esto si mnoho turist najde as nav tívit toto krásné místo. Je za azen na seznam p írodního d dictví UNESCO. Pro náv t vníky je velmi dob e zp ístupn n (HE MANOVÁ, 1999: 34,35). Zahrnuje soustavu 16 jezer, která jsou stup ovit nad sebou se azena v délce asi 7 kilometr. Navzájem jsou jezera propojena asi 90 vodopády. Celková rozloha parku je 295 km 2 [4]. NP Paklenica Rozkládá se v jihovýchodní ásti poho í Velebit a tvo í nad Velebitským kanálem mohutnou skladní hradbu zdvihající se do vý e tém 1 800 metr. Rozloha parku je 102 km 2 [5]. Zahrnuje p edev ím dv krasová údolí, Velkou a Malou Paklenici, která jsou od sebe odd lena náhorní plo inou. Velká Paklenica je velmi dob e p ístupná a mimo ádn p ita livá, v Malé Paklenici je terén nesch dný, bez cest (HE MANOVÁ, 1999: 35). NP ostrov Mljet Je neuv itelné zelený a na první pohled v bec nep ipomíná holé, nehostinné chorvatské ostrovy. Západní ást ostrova je národním parkem. Nenacházejí se zde ádné vodopády, ani exotická zví ata, p esto je tu n co, co si zasluhuje nep etr itou ochranu [6]. Národním parkem byl prohlá en pro své geologické zvlá tnosti, bohaté rostlinstvo, neporu ený krajinný ráz a v decké hodnoty (HE MANOVÁ, 1999: 36). NP Kornati Kornati jsou oblá vápencová skaliska, kameny v mo i. Nejv t í z nich, Kornat, má plochu 33 km 2 a nejmen í skála m í pár metr. Celé souostroví se rozkládá na 250 km 2 a ítá 147 ostrov. Unikátní je tím, e skoro v echno, co se zde d je, se d je bez vm ování lov ka [7]. Chrání se nedot ená p íroda, neporu enost podmo ského sv ta, bohatství ryb a ostatní mo ské fauny, jedine ný labyrint vápencových a k ídových ostrov a mo e kolem nich (HE MANOVÁ, 1999: 36). 13

NP Brijuni Tvo í je skupina dvou velkých a 12 malých ostr vk p i západním pob e í Istrie. Chrání se zde bohatá st edomo ská a subtropická vegetace, archeologické památky z ímského období, rann k es anské doby a st edov ku, estetická a rekrea ní hodnota ostrov (HE MANOVÁ, 1999: 36). NP Krka Zahrnuje celý tok eky Krky od jejího pramene a po ústí do mo e. eka se probíjí vápencovým podlo ím a zdolává vý kové rozdíly krasového terénu mnoha vodopády a kaskádami. Chrání se jedine né geomorfologické hodnoty této hlavní chorvatské eky. Park je velmi dob e zp ístupn n (HE MANOVÁ, 1999: 36). NP Risnjak Le í pouze 30 km od Rijeky. NP Risnjak to je krása les, neporu ená p íroda a p ekrásné vyhlídky lákající turisty i horolezce. Vyzna uje se druhov velmi bohatou flórou jedlové a bukové lesy tu rostou a do vý e 1 250 metr, zatímco horské vrcholky pokrývá kle [8]. 14

1.3 Hospodá ství Chorvatska Chorvatsko od r. 1945 za alo rozvíjet pr mysl zalo ený na domácích surovinách a dostatku energie. Krom toho nabízelo velmi solidní potenciál pro cestovní ruch. Válka m la velký vliv na hospodá ství zem a díky tomu turistický ruch, d íve jako hlavní zdroj deviz, poklesl. A po r. 1995 se poda ilo nastartovat nový rozvoj. V zem d lství p evládá rostlinná výroba. Chová se nejvíce prasat, mén skotu, ovcí a koz. V Dalmácii je velmi významný rybolov a p stování vína. Nerostné bohatství je spí e skromné t í se men í mno ství ropy, zemního plynu a uhlí. Na vysoké pozici se vyskytuje potraviná ství a zpracování tabáku. Elektrická energie je zaji ována z 59% vodními elektrárnami, zbytek jadernými elektrárnami [9]. 1.4 ivotní styl v Chorvatsku Chorvaté velmi pe ují o sv j zevn j ek, nosí elegantní aty, udr ují v istot ulice a starají se o historické památky. Velká míra nezam stnanosti a tém nulový r st mezd zp sobuje chudobu v tomto stát, i kdy mnoho turist se diví, jak to Chorvaté zvládají, e zde tato chudoba není na první pohled vid t. Av ak tém v dy se najdou peníze na novou malbu nebo na rekonstrukci turisticky atraktivních památek. Chorvatsko je pova ováno za katolickou zemi s vesm s konzervativním p ístupem ke v emu, co se týká sexu. Nap íklad homosexuálové jsou zde pova ováni za zvrhlíky, a proto v t ina z nich tají svou orientaci a ijí ve strachu z p ípadné perzekuce (OLIVER, 2008: 35). 1.5 Obyvatelstvo Chorvatska V roce 2009 m lo Chorvatsko 4 489 409 obyvatel. Ve m stech p itom ije cca 59% z celkového po tu. Z nejnov j ích výsledk vyplývá, e Chorvaté tvo í 89,6% z celkového po tu obyvatel, Srbové 4,5%, Bos ané 0,5%, Ma a i 0,4%, Slovinci 0,3%, e i 0,2%, Romové 0,2%, Albánci 0,1%, ernohorci 0,1% a ostatní národnosti 4,1% (OLIVER, 2008: 35). 15

1.6 Kultura v Chorvatsku Turisté mají v oblib chorvatské folklórní bohatství, které je od nepam ti sou ástí kulturní nabídky. Po celém Chorvatsku se na venkov p edvád jí nejr zn j í zachovalé zvyky a oby eje. Tyto akce jsou p ipravovány zejména místními ochotnickými spolky. Jednou z nejvýznamn j ích akcí je bezesporu Mezinárodní záh ebská folklórní p ehlídka, která se koná pravideln v ervnu ji od edesátých let. V Chorvatsku se koná také velký po et maskových karneval. Samoz ejm se také ve m stech na nám stí konají r zné hudební koncerty, p edstavení a akce ur ené zejména turist m [10]. 1.7 Chorvatská kuchyn Chorvatská kuchyn je velice pestrá. Ko eny sahají hluboko do minulosti. Mezi jídelní kem vnitrozemním a pob e ním jsou veliké rozdíly. Vnitrozemská kuchyn se blí í sou asnému trendu stravování a je ovlivn na ma arskou, vietnamskou a tureckou kuchyní. Po pob e ní oblasti jsou zase charakteristické prvky ecké, ímské, italské a francouzské kuchyn [11]. Velmi oblíbené jsou masité pokrmy. Nejpopulárn j í jsou avnaté pe enje (grilovaná masa a pízy), janje (skopové), svinuta (vep ové) a patka (kachní maso), ke kterým se v t inou podávají p ílohy jako mlinci (zapékané nudle) nebo pr eni krumpir (pe ené brambory). Skoro ve v ech ástech Chorvatska také p ipravují vynikající pizzu (OLIVER, 2008: 45). 16

1.8 Jak se dostat do Chorvatska 1.8.1 Doprava vlakem eské dráhy nabízí klient m p ímý vlakový spoj na trase Praha Brno Split a zp t. Ve vlacích jsou v t inou umíst né také l kové a lehátkové vozy, tudí cestování m e být pro vás p íjemné a pohodlné. Ze Splitu se lehce dostanete autobusem do dal ích pob e ních letovisek. 1.8.2 Doprava autobusem Podle mého názoru je tento zp sob dopravy druhým nejvyu ívan j ím zp sobem dopravy do Chorvatska. Tato slu ba je poskytována mnoha cestovními kancelá emi a dopravci. Autobusy jsou ji v dne ní dob velmi pohodlné. V t inou jsou vybaveny televizí, polohovatelnými sedadly, klimatizací a WC. Autobusy se ídí dopravními ády, které ur ují dopravní spole nosti. Cena za cestu tam i zp t se pohybuje od 1 700 K do 2 500 K. 1.8.3 Doprava letadlem Tento zp sob dopravy nepat í zrovna k nej ast j ím. Cena za cestu je zde pom rn vysoká, cca 3 000 K. N které letecké spole nosti provozující linky do Chorvatska jsou: Croatia Airlines, SA, Lufthansa, EasyJet, Sky Europe. Mezinárodní chorvatská leti t jsou v: Záh ebu, Splitu, Dubrovníku, Pule, Rijece, Zadaru, Bra i a v Lo inji [12]. 17

1.9 Turistické oblasti Chorvatska 1.9.1 Istrie Istrie le í v severní ásti Chorvatska a pat í k nejnav t vovan j í oblasti cestovního ruchu po celém pob e í Jadranu. Nacházejí se zde v t inou oblázkové plá e a turisté se mohou t it z krásného modrého mo e. Více o Istrii viz 2.0. 1.9.2 Kvarnerská riviéra Kvarner pat í k nejv t ím záliv m v Chorvatsku. Nacházejí se zde dva nejv t í ostrovy Chorvatska, a to Krk a Cres. V t ina míst Kvarnerské riviéry jsou stará láze ská st ediska, sahající svou tradicí do druhé poloviny 19. století. Nap íklad Opatija, která byla prvními p ímo skými klimatickými lázn mi, slaví ji 157. výro í ud lení láze ského statusu. Riviéra je oblíbená zejména u bohatých Raku an, kte í na pob e í vlastní vilu nebo letohrádek. Celková nabídka ubytovacích mo nosti je na Kvarnerské rivié e zna n men í ne na Istrii. Koupání v severní ásti je trochu omezeno nevelkými rozm ry plá í a koupali, které jsou mnohdy sou ástí hotelových za ízení. P itom v t ina plá í je velmi p kná hrubý písek s drobnými oblázky. Ji ní letoviska jsou naopak známá svými velmi dobrými podmínkami pro koupání na p íjemných plá ích. Na celém tomto pob e í má náv t vník velký výb r krátkých i del ích vycházek do okolní p írody [13]. 1.9.3 Severní Dalmácie Tato oblast se rozkládá mezi Karlobagem a mysem Ze evo. Severní ást oblasti je mo no charakterizovat jako tém liduprázdnou, skalnatou pustinu. O podmínkách pro rekreaci tu nem e být e. V t ina rekrea ních míst Severní Dalmácie jsou dodnes spí e men í letoviska, která si své místo vydobyla svými dobrými podmínkami p edev ím pro vodní sporty, svým klidem, svou atmosférou starých rybá ských osad, jsou zde krásné oblázkové plá e, borové lesy a isté mo e. Nacházejí se zde dva národní parky, a to Paklenica a Krka. Je zde také velké mno ství kulturn historických památek. Dopl kem zdej ích rozsáhlých rekrea ních mo ností jsou jachta ské p ístavy mariny, s bohatou nabídkou slu eb pro jachta e i pro ty, kdo by se jimi cht li stát [14]. 18

1.9.4 St ední Dalmácie St ední Dalmácie za íná na severozápad letoviskem Rogoznica a kon í na jihovýchod p ístavem Plo e. V eobecn se tato oblast pokládá za nejkrásn j í oblast východního Jadranu a mnozí její v rní náv t vníci tvrdí, e je to dokonce nejkrásn j í p ímo ská oblast na sv t. Jedním z významných aspekt p vabu a obliby je její vegetace. Výhodou oblasti jsou dopravní mo nosti. Nachází se zde dv leti t a kone ná stanice vlak ze Záh ebu [15]. 1.9.5 Ji ní Dalmácie Z této oblasti je nejvýznamn j í tzv. Dubrovnická riviéra, co je úsek pob e í od m ste ka Slana po Dubrovník. Jde v t inou o osady, které slou ily dubrovnické lecht jako místa pro rekreaci a reprezentaci [16]. 19

1.10 Istrijský poloostrov 1.10.1 Charakteristika Istrie Istrie je poloostrov srdcovitého tvaru o rozloze 3 600 km 2, který se nachází ji n od italského m sta Terst. Oblast známá té pod p ezdívkou nové Toskánsko se skládá z harmonického vnitrozemí, ve kterém p eva ují zelené svahy, zatopená údolí ka a úrodné plán, a z lenitého pob e í, které mají v oblib p edev ím ital tí turisté (PLUNKETT, MARIC, OLIVER, 2006: 211). Poloostrov se tradi n d lí na t i oblasti. Bílá Istrie p edstavuje centrální krasovou plo inu s ídkými dubovými, borovicovými a jasanovými porosty. edou Istrii tvo í pás erodovaného vápence s úrodnou p dou, na ní se da í vinné rév a olivovník m. ervená Istrie je rovina protkaná ekami Mirna a Rasa, kde se p stuje obilí a zelenina (Eyewitness Travel Guide - Croatia, 2003: 48). K nejpopulárn j ím rekrea ním st edisk m na Istrii se adí Pore, Umag, Rovinj, Pula a národní park Brijuni. Tyto komplexy prakticky navazují jeden na druhý. Jsou vybaveny nejucelen j í nabídkou slu eb v eho druhu. V hojném po tu zde najdeme restaurace, pizzerie, cukrárny a kavárny, vinárna a vinné sklepy, nejr zn j í obchody, zábavní a spole enská za ízení, po ty, banky a sm nárny, informa ní slu by, cestovní kancelá e, p j ovny sportovních pot eb atd. P írodní podmínky jsou tu zvlá vhodné pro rekreaci a sportovní vy ití. Náv t vníci mohou u ívat okolní krásné p írody, lesy sahají a k plá ím. lenité pob e í poskytuje velmi dobré podmínky pro vodní sporty. Istrijské plá e v ak nepat í k nejp kn j ím. Místy je tvo í skalní plotny a pob e ní skaliska, mnohdy zalitá betonem, betonová plata, jinde t rk a kameny i navezené oblázky. Jednotlivá st ediska jsou spojena s mate skými m sty autobusovými linkami. Autobusy jezdí v pom rn krátkých intervalech po celý den. P íjemnou vymo eností jsou turistické vlá ky, které dopravují turisty ve vyhlídkových vagóncích z jednoho konce turistické aglomerace na druhý. Z p ímo í se b n podnikají rychlými lod mi výlety do italských Benátek. N které výlety jsou spojeny s odborn vedenou prohlídkou. 20

Na Istrijském poloostrov ije cca 200 tis. obyvatel. Jeho správním st ediskem je vnitrozemský Pazin, hlavním hospodá ským st ediskem je Pula (HE MANOVÁ, 1999: 65, 66, 67). 1.11 Nejpopulárn j í m sta Istrie 1.11.1 Pore Pore, italsky nazývaná Parenzo je nejv t ím a nejnav t vovan j ím st ediskem cestovního ruchu na celém jadranském p ímo í. Nachází se zde p ístav a ije cca 17 000 obyvatel. Pore p edstavuje st edobod rozsáhlého systému letovisek pro turisty, táhnoucího se podél pob e í Istrie na sever i na jih. Ta nejmalebn j í najdete ji n od m sta, p i em nejv t í z nich je Zelena Laguna, kde jsou turisté uspokojování velkým rozsahem poskytovaných slu eb (OLIVER, 2008: 161). Ve m st se nachází velký po et historických památek, nejvýznamn j í z nich je Eufráziova bazilika, která je zapsaná na seznam sv tového d dictví UNESCO. Ostatními památkami jsou: Románský d m, Kanovnický d m, D m dvou sv tc, Sn movna p vodní franti kánský klá ter. Tém v echny rekrea ní aktivity, které zde lze provád t, jsou soust ed ny za m stem v lokalitách Plava Laguna a Zelena Laguna. Plá e v Pore i jsou v t inou oblázkové, t rkové, n kdy i um le vytvo ené. Místy jsou dispozici slune níky, které poskytují aspo malou ást stínu. N která st ediska nabízejí také tobogany, pr lezky pro d ti a stánky s ob erstvením. Z plá í v Pore i byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou (ocen ní za istotu a upravenost plá í a mo e) tyto plá e: plá naturistického kempu Ulika, plá hotelového komplexu Bellevue, plá e hotel Laguna Materada, Galijot, Parentium, Lotosi a Delfin, dále plá e kemp Zelena Laguna a Bijela uvala, plá Donji padi i, plá padi i-materada, M stská plá (Gradsko kupali te), plá Borik, Oliva a Brulo [17]. 21

1.11.2 Umag Umag je staré pr myslové m sto s p ístavem a významné p ímo ské láze ské st edisko. Le í 8 km ji n od Savudrije a má cca 7 tis. obyvatel. Jeho stará ást le í na úzkém malém poloostrov, nové ásti se rozr stají na p ilehlé pevnin ob ma sm ry (HE MANOVÁ, 1999: 69). Umag má velmi úrodnou krajinu, hlavní plodinou je vinná réva, dále ovoce a zelenina. Díky okolním m l inám jsou zde dobré podmínky pro rybolov a m eme zde nav tívit také vinné sklepy [18]. P vod m sta Umag sahá a do ímských dob. Staré m ste ko nemá významn j í památky, dochovaly se pouze skromné zbytky hradebních zdí a v í a barokní kostel z 18. století. M sto je v ak zajímavé svou dochovanou st edov kou urbanistickou strukturou (úzké k ivolaké uli ky, nám stí ka, staré domy) a polohou. V m stské v i je lapidárium [18]. Umag má v t inou typické istrijské plá e, dopln né v n kterých st ediscích aglomerace betonovými plo inami nebo navezenými oblázky. Na n kterých místech jsou také um le vytvo ené zátoky. Dno je místy pís ité, mírn se sva ující do mo e. Pob e í je velmi lenité. Les sahá místa a k plá ím. Z plá í v Umagu byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou plá e Laguna Stella Maris, Katoro a Kanova [18]. Sportem íslo 1 je v tomto m st tenis. Nachází se zde nejv t í tenisové st edisko na pob e í Jadranu a vd í tomuto sportu za zna nou ást své popularity a náv t vnosti. Celkem je v aglomeraci p es 60 tenisových kurt. Náv t vníci také vyu ívají vodní sporty jako nap íklad jachting, windsurfing, potáp ní, podmo ský rybolov a vodní ly ování [18]. V sezón se ve st edu m sta, zejména na hlavním nám stí po ádají folklórní vystoupení, lidové slavnosti, koncerty, zábavní po ady a festivaly. Je tu mnoho p íjemných kaváren, bar, restaurací a tradi ních vinných sklípk. No ní ivot se odehrává mimo staré m sto, v jednotlivých st ediscích turistické aglomerace [18]. Kempy v Umagu a okolí mají dohromady kapacitu 8 000 osob, nejv t í z nich je Park Umag [18]. 22

1.11.3 Rovinj Rybá ské m ste ko, jedno z nejoblíben j ích a nejmalebn j ích p ímo ských letovisek na Istrii. Pokládá se té za m sto, které si nejvýrazn ji zachovalo sv j benátský ráz. Stará malebná ást se rozkládá na nevelkém poloostrov, nová ást se rozr stá na pevnin na v echny strany. Sou ástí jsou dva p ístavy. Rovinj vyniká mimo ádn bohatou subtropickou vegetací i p kným lesním porostem [19]. Zdej í zem d lství je zam eno na vinohradnictví. P stuje se zejména cen ná odr da malvazija. Rybá ství je velmi oblíbené, v míst je i závod na zpracování ryb. Vyrábí se zde také nápoje a zpracovává tabák [19]. Rovinjská rekrea ní aglomerace za íná na severu, tém u Limského zálivu. Sou ástí jsou i ostr vky Katarina a Crveni otok. Celková ubytovací kapacita rovinjské aglomerace je sice men í ne nap íklad v Pore i, ale letoviska jsou podstatn klidn j í [19]. Rovinj je charakteristickým p íkladem m stského sídla st edozemního typu stup ovit rozlo ené na kopci s dominantou kostela na nejvy ím bod. Je to kostel sv. Eufemie. V kostele je cenný inventá, mimo jiné vzácný pozdn antický sarkofág sv. Eufemie z 6. století. Zvonice mimo chrám je dnes p ístupná. Dal í památky v Rovinji: Balbiho oblouk, barokní radnice, hodinová v, hradby a románská kaple sv. Trojice [19]. Plá e jsou áste n um le upraveny, respektive dopln ny betonovými plo inami a navezenými oblázky. Borové lesy sahají a k plá ím. Z plá í v Rovinje byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou: plá e turistických komplex Villas Rubin a Amarin, plá e autokemp Polari a Ve tar, dále plá Sv. Adrija [19]. Rovinj má dobré mo nosti pro provozování vodních sport : windsurfing, vodní ly ování, jachta ská kola, koly potáp ní, je mo né hrát i vodní pólo. Je tu postavena víceú elová sportovní hala, dále um lá lezecká st na v zábavním centru Monvi a dal í [19]. Rovinj má velkou ubytovací kapacitu v hotelech i kempech. Krom tohoto je v nové ásti Rovinje i velká nabídka ubytování v soukromí. Z kemp jsou nejvýznamn j í: Poron Biondi, Valdaliso a Amarin, ulika, Polari, Ve tar, Mon Paradis a San Polo Colone [19]. 23

1.11.4 Pula Tém p esn na ji ní pici Istrijského poloostrova le í Pula, která je dnes s více ne 60 000 obyvateli nejv t ím m stem Istrie. M sto se rozkládá na jihovýchodním okraji skoro 5 km dlouhé a 2 km iroké zátoky se 700 m irokým ústím, které umo uje p ístup do dob e chrán ného p ístavu i velkým zámo ským lodím. Okolní kopce tlumí nápory prudkých zimních bou í. Práv díky této vynikající poloze se z Puly postupem asu stalo hospodá ské, politické a kulturní centrum celého severozápadního Chorvatska (NELLES, 2000: 80). Velký význam má Pula v osobní doprav : leti t, východisko eleznice do Diva e, osobní p ístav, odkud jezdí výletní lod do Benátek. Pro své významné kulturní pam tihodnosti, zejména z antické doby, je Pula cílem výlet. Konají se zde významné kulturní festivaly [20]. Nejvýznamn j í pulské pam tihodnosti pocházejí z dob starého íma a z nich je nejv t í pozornosti náv t vník obvykle t í amfiteátr (aréna). Do jeho hledi t se ve lo 23 000 divák, kte í mohli pozorovat ve keré zajímavé d ní v oválné arén (NELLES, 2000: 81). Dal ími významnými památkami jsou: Herkulova brána, Dvojitá brána, poz statky ímského divadla, Triumfální oblouk rodiny Sergi, ímská mozaika, August v chrám, Dianin chrám, Marianská katedrála a Kaple parekklésion. Zdej í pob e í je i na jadranské pom ry mimo ádn lenité. Plá e tvo í v t inou veliké skalní plotny, dopln né podle pot eby betonovými plo inami. Z plá í v Pule byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou tyto plá e: Ambrela, Brioni a Histria. Pula je ivé m sto s irokou paletou zábavy. V sezón se konají na ve ejných prostranstvích gastronomické p ehlídky, promenádní koncerty, tane ní a hudební ve ery, trhy typických istrijských produkt, suvenýr, rukod lných výrobk a tak dále. Ka doro n se zde koná Pulský filmový festival, Mezinárodní divadelní festival mladých, Mezinárodní festival alternativních divadel Pula, koncerty, divadelní a operní p edstavení v jedine ném prost ední pulského amfiteátru nebo v malém ímském divadle [20]. 24

1.12 Kempy Istrie Kanegra - Kanegra (FKK) Savudrija - Veli Jo e, Pineta Umag - Stella Maris, Finida, Park Umag Novigrad - Mareda, Sirena, Kastanija Tar - Lanterna, Solaris (FKK) Pore - Ulika (FKK), Zelena Laguna, Bijela Uvala, Materada Funtana - Istra Natur. (FKK), Puntica Vrsar - Valkanela, Orsera, Porto Sole, Koversada (FKK) Rovinj - Valalta (FKK), Amarin, Valdaliso, Porton Biondi, Polari, Ulika, Ve tar, Mon Poradis, San Pole Colone Fa ana - Bi Village, Pineta Pula - Brioni (Punti ena), Stoja Banjole - Indije, Diana Pomer - Pomer Medulin - Medulin, Ka ela (FKK), Oliva Premantura - Ta alera, Stupice, Runke, Kranjski kamp [21] FKK je z n meckého Frei Körper Kultur, co znamená svobodná kultura t la. Lidé, kte í jsou na dovolené v kempu ozna ovaném zkratkou FKK se pohybují celou dobu svého pobytu nazí. 25

1.12.1 Kemp Zelena Laguna Tento kemp jsem nav tívila, proto ho m u popsat podrobn ji ne ostatní kempy uvedené ní e. Pracovala jsem zde jako delegátka o letních prázdninách a velice jsem si tuto destinaci oblíbila. Kemp má rozlohu 18 ha a m e zde být ubytováno zhruba 2 700 osob. Jak to ji bývá zvykem, celý kemp je oplocen drát ným plotem. Nachází se zde jak karavany, stany, tak i moderní mobile homy s vlastním sociálním za ízením. Na za átku kempu je samoz ejm recepce, kde se hlásíte ihned po p íjezdu. P edlo íte zde sv j ob anský pr kaz nebo cestovní pas a recep ní vám p id lí místo, kde m ete stanovat, nebo zaparkovat karavan. Místa pro karavany jsou odd lená ivými ploty, co vypadá velmi p kn a umo ní vám trochu toho soukromí. V kempu se nachází dva bazény se sladkou vodou jeden je u mo e a druhý zhruba uprost ed kempu. U bazénu se uskute uje ranní a n kdy i odpolední anima ní program, který má na starosti anima ní tým kempu Zelena Laguna. Anima ní tým se skládá cca z 15 mladých lidí. V t inou jsou to Chorvati, kte í výborn ovládají cizí jazyky, ale malé d ti nap íklad z eské Republiky nebo Slovenské Republiky jim nerozumí. Ráno u bazénu p edcvi ují zumbu, vodní aerobic nebo body styling a odpoledne po ádají r zné sout e a zábavu jak pro mlad í, tak i star í klienty. Samoz ejm se také starají o d ti, se kterými si kreslí, vyst ihují, hrají nebo tan í na d tské písni ky. P ipravují také ve erní program nap íklad muzikál nebo sout e. Tato práce je velmi náro ná jak fyzicky, tak i psychicky. V kempu si m ete p j it kolo nebo skútr a zajet se podívat do okolních m ste ek jako je Pore (nachází se asi 5 km od Zelene Laguny), Funtana (asi 2 km od Zelene Laguny) nebo Vrsar (cca 6 km od Zelene Laguny). Do v ech t chto m st vedou dob e upravené cyklostezky podél mo e. Pokud se klienti necht jí stravovat sami, v kempu jsou dv restaurace hned vedle bazén. M ete zde ochutnat chorvatskou kuchyni, nebo tradi ní pizzu. Také není problém si zakoupit erstvé pe ivo, které se do dvou obchod dová í ka dé ráno. Pro milovníky vodních sport je zde nabídka nap íklad vodního ly ování. Tento sport jsem si velice oblíbila. Místo ly í m ete vyzkou et také wakeboarding, co je podobné vodnímu ly ování, ale s tím rozdílem, e jste pouze na jednom prkn. 26

M ete si zde samoz ejm p j it i kajak nebo lapadla. D ti se mohou vyblbnout na skákacích hradech umíst ných v mo i kousek od b ehu. Pokud máte rádi adrenalin, m ete si vyp j it vodní skútr nebo si zaplatit jízdu na banánech nebo tubách. Banány je to jízda, kde sedíte obkro mo na banánu, který je p ipevn ný za lo. Jízda je cca pro 5 osob. Lo vás táhne po mo i asi dvacet minut ur itou rychlostí a vy i v zatá kách nesmíte spadnout do mo e. Ka dý ú astník musí mít vestu, kterou vám na míst zap j í. Tuby je to jízda, kde sedíte ve velkém kruhu, který je p ipevn ný za lo. Za lodí jsou maximáln dva kruhy. Jízda také trvá 20 minut. Povinností je mít vestu, kterou vám zap j í na míst. Jestli si chcete prohlédnout okolí z pta í perspektivy, je pro vás ideální vyu ít parasailing, co znamená létání s padákem za motorovým lunem. M ete si takto prohlédnout okolí z vý ky 50 metr, nebo 100 metr. Jízda trvá cca 20 minut (ne lo objede ostr vek umíst ný asi 2 km od b ehu). M ete si zde také zahrát minigolf, který je p ímo u pob e í a hned vedle restaurace. Také stolní tenis je velmi oblíbený. Nachází se zde i tenisové kurty a fotbalové h i t. V kempu jsou jednak oblázkové plá e (byly ocen ny Modrou vlajkou) a také um le vytvo ené plo iny. Stín vrhá pár vestav ných slune ník. Pro ty, kte í se nestydí, je zde odd lená nudistická plá. Kdo netrpí mo skou nemocí, m e si zajet také na výlet lodí. Lod plují bu do okolních m st (Pore, Vrsar) nebo ji dále do Rovinje nebo i do Benátek. Pokud v ak chcete vyu ít této nabídky, musíte se dopravit do Pore e, kde je p ístav. Ceny za ubytování (v eurech na den) 31.3. 18.5., 26.8. 7.10. 19.5. 22.6. 19.8. 25.8. 23.6. 18.8. Dosp lý 4.20 5.00 5.50 6.00 8.00 D ti do 4 let zdarma zdarma zdarma zdarma 27

D ti od 4 do 10 let zdarma zdarma zdarma zdarma Místo 6.00 8.70 8.30 11.10 8.90 11.90 11.30 15.00 Elekt ina 2.40 2.50 2.70 3.00 3.70 Rodinný balí ek 1* 16.80 21.20 22.00 24.80 23.90 26.90 31.00 34.70 Rodinný balí ek 1** 16.80 21.20 22.00 24.80 23.90 26.90 36.50 40.20 *Rodinný balí ek 1: 2 dosp lí + místo + elekt ina **Rodinný balí ek 2: 2 dosp lí + 1 dít + místo + elekt ina [28] 1.12.2 Kemp Park Umag Se svojí rozlohou (101 ha) se adí k nejv t ím kemp m celého Istrijského poloostrova. M e zde být ubytováno a 6 278 osob. Kemp se nachází 9 km od centra m sta. Park Umag získal nejvy í ocen ní Superplatz, jím se m e pochlubit pouze 80 kemp v celé Evrop. Tyto kempy s ervenou tabulkou nabízejí nadpr m rné slu by ve v ech sledovaných kategoriích. Kemp Park Umag se mezi elitní evropské kempy za adil ji v lo ském roce [22]. V kempu se nachází luxusní bazény s vodopády, tvrzemi a pirátskou lodí. Pirátská lo je umíst ná p ímo v bazénu a je velkou atrakcí zejména pro malé d ti, které jsou z ní velmi une ené. Pro d ti je zde také velký po et d tských h i s r znými pr lezkami. Sou ástí kempu je tane ní terasa, kde se po ádají ve erní programy. Jak ve erní programy, tak i denní programy zaji uje anima ní tým. Anima ní tým je rozd len do t í klub Chorvatský klub, Mini klub a Klub pro teenagery. Pokud se rádi procházíte, m ete vyu ít t í kilometrovou procházku podél mo e. Na druhé stran pro milovníky adrenalinu je mo né nav tívit adrenalin park. Zdarma m ete vyu ít volejbalové h i t, fotbalové h i t, st elnici, cyklostezky, zábavní sportovní programy jako nap íklad vodní aerobic, pilates, jógu, aerobic atd. 28

Za poplatek je mo né vyp j it si kolo, zahrát si na tenisových kurtech tenis, vyzkou et si windsurfing, parasailing, p j it si lapadla nebo si zajet na vodních ly ích nebo vodním skútru. Nachází se zde um le vybudované betonové plá e, restaurace, kavárny, pizzerie, stánky se zmrzlinou a se suvenýry [23]. Ceny za ubytování (v eurech na den) 7.4. 15.5. 26.5. 15.6. 16.6. 6.7. 7.7. 24.8. 8.9. 30.9. 1.9. 7.9. 25.8. 31.8. Dosp lý 4.30 4.80 7.20 8.80 D ti od 6 do 11 let 2.70 3.40 4.30 5.40 Ko ka/pes 2.20 3.00 3.40 4.30 S-superior* 16.20 18.70 24.20 30.50 L-Luxury** 14.30 15.90 19.60 24.60 A*** 9.30 11.60 16.10 18.00 D ti do p ti let zdarma Wifi sí zdarma Pokud náv t vník z stane déle ne 3 týdny, dostane slevu 10%. *S-Superior: max. 100 m 2, velikost stanu, p ív su nebo karavanu 10 11 m **L-Luxury: max. 100 m 2, velikost stanu, p ív su nebo karavanu 10 m ***A: 80 m 2, velikost stanu, p ív su nebo karavanu 7 m [29] 29

1.12.3 Kemp Pineta Nachází se na vy n lém nejzápadn j ím chorvatském mysu, v bezprost ední blízkosti nejstar ího a nejv t ího majáku na Jadranu. Má 1,5 km dlouhé pob e í, rozlohu 17 ha s kapacitou pro 1 300 osob. Je vzdálen od centra 5 km [24]. Také v tomto kempu vytvá í denní i ve erní program anima ní tým. Pro d ti od 5 do 12 let zde funguje Mini klub. Na terase k ve eru vám k p íjemnému posezení zahraje ivá hudba. M ete vyu ít volejbalové h i t, h i t na basketbal nebo zacvi it si ve vod vodní aerobic. Za poplatek si m ete zahrát minigolf, stolní tenis, p j it si lapadlo nebo kánoi, nebo si zahrát tenis (funguje zde i tenisová kola), zkusit placht ní nebo surfování. Nachází se zde p írodní plá e, na rozdíl od p edchozích kemp, kde jsou um le vybudované. Restaurace, pizzerie a kavárny jsou také sou ástí tohoto dob e zalesn ného kempu. Ceny za ubytování (v eurech na den) 7.40 25.5 26.5. 15.6. 16.6. 6.7. 7.7. 24.8. 8.9. 30.9. 1.9. 7.9. 25.8. 31.8. Dosp lý 3.70 4.30 6.00 7.00 D ti do 5 do 12 let 2.20 3.00 3.90 4.40 Ko ka/pes 2.20 3.00 3.40 3.70 L-Luxury* 8.30 10.20 13.10 15.40 A* 7.20 9.20 11.40 13.70 D ti do p ti let zdarma Pokud náv t vník z stane déle ne 3 týdny, dostane slevu 10%. 30

*L-Luxury: místo pro auto + stan, auto + karavan nebo p ív s s vodou, elekt inou a zásuvkami, 80 120 m 2 *A: místo pro auto + stan, auto + karavan nebo p ív s s elekt inou, 50 100 m 2 [30] 1.12.4 Kemp Kanegra FKK Kanegra le í severn od Umagu v jednom z nejkrásn j ích záliv Chorvatska. Kemp le í uprost ed malebné p írody borové lesy jsou a k samému b ehu. Plá je typická pro istrijské pob e í kamenitá a oblázková. Kapacita je pouze 400 osob, co je ve srovnání s p edchozími kempy nejmén, rozloha je 3 ha [25]. Kemp Kanegra byl ohodnocen tzv. lutou tabulkou, která znamená výborné výsledky a významné zlep ení [26]. Naturistický kemp nabízí ve erní zábavu s ivou hudbou, animace jak pro d ti tak i dosp lé, místo pro grilování, v blízkém zábavním st edisku se organizují tematické zábavní ve ery, sportovní sout e, které jsou doprovázený hudbou od DJ. Pro sportovce jsou zde samoz ejm h i t na volejbal, multifunk ní h i t (na basketbal, házenou nebo malou kopanou) nebo cyklostezky. Za poplatky stojí za to si vyzkou et vodní sporty (jízda na banánech, lapadla, kánoe, vodní ly e), zahrát si tenis, stolní tenis, minigolf nebo si p j it kolo. V tomto kempu se nenachází ádný venkovní bazén. Je zde samoz ejm restaurace, supermarket i taverna. Ceny za ubytování (v eurech na den) 7.4. 25.5 26.5. 15.6. 16.6. 6.7. 7.7. 24.8. 8.9. 30.9 1.9. 7.9. 25.8. 31.8. Dosp lý 3.70 4.30 6.30 7.60 D ti od 5 do 12 let 2.20 3.20 4.10 4.60 31

Ko ka/pes 2.20 3.00 3.40 3.70 L-Luxury* 8.90 10.70 15.60 17.50 A* 7.70 9.70 13.50 15.80 D ti do p ti let zdarma Pokud náv t vník z stane déle ne 3 týdny, dostane slevu 10%. *L-Luxury: místo pro auto + stan, auto + karavan nebo p ív s s vodou, elekt inou a zásuvkami, 60 80 m 2 *A: místo pro auto + stan, auto + karavan nebo p ív s s elekt inou, 60-80 m 2 [31] 1.12.5 Kemp Ve tar Kemp Ve tar se nachází cca 5 km ji n od Rovinje. Je charakteristický klidnou zátokou s píse nou plá í. Je to jeden z nejlep ích kemp na Istrii v moderním stylu s renovovaným sociálním za ízením a velkým bazénem. Kapacita kempu je 2 100 osob a rozloha 15 ha. Kemp nabízí odpo inek a ob erstvení v r zných restauracích a barech, umíst ný mezi bujnou zelení s výhledem na souostroví Rovinj. Velmi snadno se podél pob e í dostanete do centra m sta. Nabízí mnoho rekrea ních aktivit, z nich nejoblíben j í pro d ti je Aquapark. Samoz ejm zde figuruje také anima ní tým, který p ipravuje denní i no ní program. Nachází se zde dv h i t pro plá ový volejbal, d tské h i t, mo ský vodní park, trampolína a plavecká kola. Za poplatek si m ete p j it kolo, kánoi, lapadlo, vyzkou et si vodní sporty (bánány, tuby), vodní ly ování. M ete se také nau it chorvatský jazyk v Chorvatské kole. Slavná píse ná plá, klidné místo, bohatá gastronomická nabídka a ve keré pohodlí v kempu je ideálním místem, jak strávit léto s rodinou a p áteli [27]. 32

Cena za ubytování (v eurech na den) 21.4. 1.6. 2.6. 22.6. 23.6. 6.7. 7.7. 17.8. 1.9. 28.9. 25.8. 31.8. 18.8. 24.8. Dosp lý 5.00 7.00 9.00 10.00 D ti do 5 let zdarma zdarma zdarma zdarma D ti od 5 do 12 let zdarma 5.20 6.80 7.50 D ti od 12 do 18 let 4.00 5.50 7.20 8.00 Osoba 65 a více let 4.00 5.50 8.10 10.00 Zví e 3.10 3.80 6.20 6.50 Místo 7.00 13.00 17.00 20.00 Místo u mo e 13.00 20.00 25.00 29.00 Auto 1.80 3.00 3.50 3.60 [32] 33

2 Praktická ást V této kapitole se zam ím na zpracování vlastního primárního výzkumu. Tento výzkum jsem provád la mezi klienty, kte í ji n kdy nav tívili kemp Zelena Laguna v Chorvatsku. Zpracovala jsem jeden dotazník s osmnácti otázkami, který je zam en na jejich spokojenost v ji zmín ném kempu. 2.1 Sb r primárních dat Hlavním cílem této ásti bylo zjistit, zda jsou náv t vníci kempu Zelena Laguna spokojeni s nabídkou sportovních a rekrea ních aktivit. Abych obdr ela pot ebné informace, vytvo ila jsem dotazník, který jsem p edlo ila 100 respondent m. Respondenti se skládali z ák Základní koly Trávník v P erov, kte í tam jezdí s u itelským dozorem ka dým rokem, dále ák Gymnázia Jakuba kody v P erov, kte í do této destinace takté jezdí s u itelským dozorem ka dý rok. Dotazník jsem p edlo ila i b i ním tane nicím, které tuto zábavu provádí rekrea n a jezdí do kempu na rekreaci a jakési soust ed ní a dále jsem dotazník posílala svým známým, o kterých vím, e tento kemp také nav tívili. Dotazníky obsahovaly otázky uzav ené, otev ené (respondent nemá na výb r mo nosti a na otázku odpovídá sám) i kálové (respondent si vybírá odpov ze kály, nap. 1-5). 2.2 Vyhodnocení dotazníkového et ení Jak jsem se ji zmi ovala, dotazník se sna í vyhodnotit spokojenost náv t vník kempu Zelena Laguna v Chorvatsku. Dotazovaných bylo celkem 100. Po et mu a en byl tém vyrovnaný. U n kterých otázek si respondenti mohli vybrat pouze jednu odpov, u n kterých si mohli zvolit i více odpov dí. V echny grafy, pop ípad tabulky jsou prací autora. 34

1. Do které zem cestujete nejrad ji v lét na dovolenou? Graf. 1 Nejoblíben j í zem První otázkou jsem cht la zjisit, kam repondenti nejrad ji cestují v lét na dovolenou. Jak lze vid t z grafu, nejoblíben j í zemí je Chorvatsko, které zakrou kovalo 41 osob ze 100. A daleko za ní je na druhém míst ecko s 12 osobami, poté eská Republika s 11 osobami, Itálie s 10 osobami, pan lsko s 8 osobami, Egypt se 7 osobami, Slovensko se 6 osobami a na posledním míst Bulharsko s 5 osobami. 2. Strávili jste n kdy dovolenou v Chorvatsku? Graf. 2 Dovolená v Chorvatsku 35

Ze 100 dotazovaných byli na dovolené v Chorvatsku v ichni. Z toho 1 krát tuto zemi nav tívilo 22 osob a 78 osob ji nav tívilo n kolikrát. 3. Byli jste ji na dovolené v Zelene Lagun v Chorvatsku? Graf. 3 Náv t va Zelene Laguny Tato otázka nemusela být zahrnuta v dotazníku, proto e jsem v d la, e respondenti, kterým p edkládám dotazník, ji v této destinaci byli, ale pro up esn ní jsem ji zde rad ji uvedla. P edpokládala jsem tedy, e zde bude ze 100 respondent 100 krát za krtnutá odpov ano, a tak se také stalo. 4. Jakým dopravním prost edkem jste jeli do této destinace? Graf. 4 Dopravní prost edek 36

Respondenti m li u této otázky na výb r ze ty mo ností, a to: auto, autobus, vlak nebo letadlo. Nejv t í procento lidí, tj. 77% cestovalo do Chorvatska autobusem, 23% lidí zvolilo cestu automobilem. Nikdo z dotazovaných nevyu il vlak, ani letadlo. Podle mého názoru je cesta vlakem zbyte n dlouhá, a tak se nedivím, e tento zp sob dopravy nikdo nevyu il. Letadlem bych do Chorvatska také necestovala z d vodu dra í letenky. Klienti, kte í za krtli odpov autobusem v t inou vyu ili slu eb CK Maják, která má p ímo v kempu Zelena Laguna své karavany a proto tam zaji uje dopravu autobusem. Cesta autobusem trvá v t inou 10 hodin, automobilem m e trva krat í dobu, proto e nemusíte dodr ovat AETR. 5. Jak jste se o této destinaci dozv d li? Graf. 5 Informace o destinaci Díky této otázce jsem cht la zjistit, jak se v bec respondenti rozv d li o kempu Zelena Laguna. 58% respondent získalo informace od svých p átel, známých, u itel a tak dále, 23% repondent vid lo nabídku v cestovní kancelá i a pouze 19% repondent na lo tuto destinace na internetu. Je sice dobré, e lidé si mezi sebou eknou, e byli tam a tam spokojeni, ale podle mého názoru by mohla cestovní kancelá zlep it svoji nabídku této destinace. 37

6. Za izovali jste si dovolenou do Zelene Laguny sami? Graf. 6 Organizace dovolené estou otázkou jsem cht la zjistit, jak jsi repondenti za izovali svoji dovolenou do Chorvatska. 65 respondent za 100 si zaji ovalo dovolenou p es cestovní kancelá a to v t inou p es CK Maják, která jak u jsem se zmínila tam má své vlastní karavany. Tzn. na vlastní p st si dovolenou za ídilo 18 respondent a 17 vyu ilo áste n slu eb cestovní kancelá e a ást si za ídili sami. 7. Co o ekáváte od dovolené v Zelene Lagun? (m ete zakrou kovat i více odpov dí) Graf. 7 - O ekávání 38

Jak m ete vy íst z grafu, náv t vníci Zelene Laguny od ní o ekávají v t inou to, e si na dovolené odpo inou a zrelaxují se, dal í d le itá polo ka je zábava a u jsou to tane ní ve ery nebo anima ní programy p es den. Na t etím míst je pro respondenty d le ité sporotvní vy ití. Samoz ejm, e mnozí lidé necht jí jen le et na plá i a tak je d le ité, aby jim byly nabídnuty sportovní aktivity volejbal, fotbal, stolní tenis, vodní sporty a tak dále. Nejmén vyhledávaná aktivita je poznání kultury a kulturních památek. Tém na stejné úrovni je dobrodru ství a navázání nových kontakt. 8. Byli jste spokojeni se slu bami v této destinaci? Graf. 8 - Spokojenost Tato kálová otázka mi pomohla zjistit, jak byli náv t vníci v destinaci spokojeni. P esn polovina respondent byla velmi spokojena, 36% pouze spokojena, 10% tém spokojena a 4% velmi nespokojena. 9. Zpozorovali jste n jaké nedostatky v této destinaci? V této otev ené otázce se nejvíce objevily tyto odpov di: mravenci v karavanu, patné jídlo, vypadávající okna, ne istota karavan, ve erka ve 23 hod. a ob erstvení. Te bych tro ku cht la obhájit tyto názory, proto e s tím mám jakési zku enosti. Co se týká mravenc kdy klienti jedou do kempu, musí trochu po ítat s tím, e karavan je v p írod a e tam stojí celý rok, i p es zimu. Bohu el se tudí stane to, e se tam ti mravenci n kdy objeví. Pokud tohle ale náv t vníci nep edpokládali, tak se mají 39

ubytovat v n jakém penzionu, i hotelu. patné jídlo mn osobn jídlo v Zelene Lagun chutnalo. Dová í ho tam Chorvatská firma, ale jedná se zejména o eskou kuchyni. Zále í na lov ku, co má rád a co jí. Vypadávající okna pokud je karavan na míst ji n kolikátý rok, tak se n kdy stane, e okna vypadnou, ale jsou na míst lidé, kte í se to v dycky sna í opravit. Sta í to jen oznámit delegátovi. Ne istota karavan karavany se p ed p íjezdem nového turnusu uklízejí a jsou kontrolovány i delegátem. Bohu el se n kdy v tom shonu stane, e se n co p ehlédne a potom vznikají tyto stí nosti. Ve erka ve 23 hod. tato v c je velmi astým problémem. Delegáti mají na starost, aby po 23 hod. jeho klienti byli klidní a nek i eli na celý kemp. Pokud tomu tak je, má za úkol je trochu uklidnit a vysv tlit, e v kempu nejsou sami. A co se týká ob erstvení v kempu, který má na starosti CK Maják je pro jeho klienty k dispozici malý bufet. Ale opravdu jen malý, ve kterém se nabízí alkoholické nápoje, nealkoholické nápoje, cigarety, ty inky, bramb rky, o í ky a n jaké sladkosti. Pokud to klient m nesta í, v kempu Zelene Laguny se samoz ejm nachází také supermarket a pár dal ích obchod, tak není problém si dal í jídlo p ikoupit. 10. Jaké sportovní a rekrea ní aktivity jste zde vyu ívali? (m ete zakrou kovat i více odpov dí) Graf. 10 Sportovní a rekrea ní aktivity 40

Z grafu m ete vid t, e nejvyu ívan j í aktivita je stolní tenis a hned v záp tí cyklistika. Dále jsou velmi asto vyu ívány výlety lodí do okolních m st a také vodní ly ování. Hodn oblíbený je také volejbal. Respondenti se ji mén zú ast ují tane ních ve er s ivou hudbou, anima ních program (co m osobn velmi p ekvapilo, proto e tyto programy jsou velmi pestré a zábavné), potáp ní, je d ní na tubách nebo banánech. Pouze n kdo vyu il nabídku minigolfu a windsurfingu a nikdo ze 100 respondent nevyzkou el wakeboarding. 11. Jaké jiné sportovní a rekrea ní aktivity byste zde uvítali? V této otev ené otázce respondenti zmínili nap íklad jógu, basketbal a víceú elové h i t s gumovým povrchem. Jde vid t, e klient m zde chybí jen pár inností. V t inou jsou s nabídkou sportovních a rekrea ních aktivit spokojeni. I podle mého názoru jsou zde velké mo nosti jak zabavit dosp lé, ale samoz ejm i d ti. O vypln ní volného asu se v t inou stará anima ní tým, který zde vytvá í jak denní (aquaerobic, bodyfitness, zumba), tak i ve erní program (muzikál, sout e, vystoupení, hry). 12. V jakém ubytovacím za ízení jste v této destinaci bydleli? Graf. 12 Druh ubytování 41

Jak je mo né vid t z grafu respondenti, kte í nav tívili Zelenou Lagunu byli ubytováni bu v karavanu nebo stanu. Hotel, penzion nebo jiný druh ubytování nevyu ili. V karavanu jich bylo ubytováno 77 ze 100 dotazovaných a ve stanu 23 ze 100 dotazovaných. Karavan p eva uje zejména z toho d vodu, e je pohodln j í a je tam více úlo ných prostor. 13. Kolik jste ochotni investovat do dovolené? Graf. 13 Cena dovolené Touto otázkou jsem se cht la dozv d t, kolik pen z jsou v bec ochotni respondenti investovat do jakékoliv dovolené. Do 8 000 K si zajistí dovolenou 49 lidí ze 100, do 15 000 K je ochotno investovat 28 respondent, do 20 000 K 17 dotazovaných a dokonce 6 lidí je ochotno zaplatit za dovolenou nad 20 000 K. Podle mého názoru to samoz ejm závisí na tom, jaký má lov k p íjem a zda je sám, nebo dokonce je t studuju. Student do dovolené ur it nevlo í tolik pen z jako man elé, kte í si cht jí ud lat krásnou dovolenou a p kn si odpo inout. Také sta í lidé si asto p iplácejí za komfort na dovolené. 42

14. Jak dlouho pobýváte v t inou na dovolené? Graf. 14 Doba dovolené Výsledky trnácté otázky nám ukazují, jak dlouho respondenti obvykle pobývají na dovolené. V t ina z dotazovaných, tj. 58, tráví na dovolené 5 10 dn, 28 repondent odpov d lo, e pobývá na dovolené v t inou 14 dn a stejný po et dotazovaných, tj 7, ozna ilo, e tráví na dovolené mén ne 5 dn nebo více ne 14 dn. 15. Odkud pocházíte? (kraj) Graf. 15 - Kraj 43

Jak je vid t z následujícího grafu, dotazovaní jsou pouze ze t ech kraj a je samoz ejmé, e nejvíce. tj 73 ze 100, jich je z Olomouckého, proto e CK Maják, která má v Zelene Lagun své karavany sídlí v P erov, který takté zpadá pod Olomoucký kraj. 18 dotazovaných pochází ze Zlínského kraje a 9 respondent pochází z Moravskoslezkého kraje. 16. Jaké je Va e pohlaví? Graf. 16 - Pohlaví Ze 100 respondent bylo 58 mu a 42 en. 17. Do jaké v kové skupiny se adíte? Graf. 17 V ková skupina 44

Jak je mo né vy íst z grafu, náv t vník m Zelené Laguny bylo v t inou do 20 let, tj. 50 dotazovaných. Je to v ak dané tím, e dotazníky jsem dávala do dvou kol. Podle mého názoru tato otázka nem e nikdy zjistit, jaká v ková skupina v t inou jezdí do tohoto kempu nejvíce, proto e se zde vyst ídá velká spousta lidí od rodin s d tmi a po seniory. Ka dopádn jsem ji sem za adila, abychom zhruba v d li, jak to je. do 35 let bylo respondent 25, do 50 let jich bylo 10 a nad 50 let 15 dotazovaných. 18. Jaké je Va e nejvy í dosa ené vzd lání? Graf. 18 - Vzd lání 50 respondent ze 100 má nevy í dosa ené vzd lání základní, vyu ených je 6 respondent, st ední kolu s maturitou má 24 dotazovaných, st ední kolu bez maturity mají pouze 2 respondenti a vysoko kolské vzd lání má 18 respondent ze 100. 45