Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství v padesátých letech 20. století #

Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství v padesátých letech 20. století # Pavel Dufek * Nìmecká demokratická republika (NDR) nále ela od svého vyhlášení v øíjnu 1949 bezpochyby do sovìtského bloku. Po celou dobu svého trvání byla jeho nejviditelnìjší souèástí, ba symbolem, ale zároveò i v mnohých ohledech pozoruhodnou výjimkou z nìj. Jedním z rysù, kterým se od ostatních státù sovìtského bloku lišila, bylo po dlouhá léta existující nepøerušené soukromé vlastnictví výrobních prostøedkù v dosti velkém rozsahu. 1 Proto se NDR jeví vhodnou oblastí, v ní by bylo mo no zkoumat a vzájemnì porovnávat, jak si vedly státní a soukromé ekonomické subjekty, kdy pùsobily vedle sebe. Proto e v NDR se vyskytovaly soukromé podnikatelské subjekty i v prùmyslu, co NDR velice odlišovalo od Èeskoslovenska i od ostatních státù sovìtského bloku, bylo by zøejmì nejpøínosnìjším porovnat výkony tamních prùmyslových podnikù 2 v urèitém èasovém vymezení. Døíve ne se k tomuto porovnávání pøistoupí, je však nutno zjistit, zda mìly soukromé prùmyslové podniky jako celek v NDR v nìjakém delším období natolik silné postavení a hospodáøský význam, e nepøedstavovaly jen pominutelnou výjimku v jinak zcela postátnìném odvìtví. Postavení a národohospodáøský význam soukromých prùmyslových podnikù Prvním z ukazatelù, který je záhodno pro tento úèel vyu ít, je samotný poèet soukromých prùmyslových podnikù resp. podíl, který tento poèet pøedstavoval z celko- # Tato sta obsahuje výsledky výzkumného projektu nazvaného Postupné potlaèování soukromého podnikání v ÈSR a v NDR v 50. letech 20. století a jeho dùsledky pro výkonnost ekonomiky a ivotní úroveò obyvatelstva, který byl provádìn za finanèní podpory ze státních prostøedkù v rámci postdoktorandského grantového programu Grantové agentury Èeské republiky a jeho registraèní èíslo bylo 402/03/P069. Za pomoc a konzultace pøi tvorbì této stati dìkuje její autor Ing. Jaromíru Hurníkovi, Ph.D. a PhDr. Evì Novákové. * PhDr. Pavel Dufek, Ph.D. odborný pracovník; Národní bezpeènostní úøad (pavel.dufek06@volny.cz). 1 K pøíèinám tohoto stavu ve vztahu Èeskoslovensku blí e Dufek, P.(2005): K potlaèování soukromého podnikání v Èeskoslovensku (ÈSR) a Východním Nìmecku (NDR), Praha, 2005; ve vztahu k Polsku slund, A. (1985): Private Enterprise in Eastern Europe, The Non- Agricultural Private Sector in Poland and the GDR, 1945-1983. Oxford 1985; srovnej dále Prùcha, V. a kol. (1977): Hospodáøské dìjiny evropských socialistických zemí. Praha, 1977; Buck, H. F. (1995): Formen, Instrumente und Methoden zur Verdrängung, Einbeziehung und Liquidierung der Privatwirtschaft in der SBZ/DDR. In Materialien der Enquete-Kommission Aufarbeitung von Geschichte und Folgen der SED-Diktatur in Deutschland, Band II/2, hrsg. vom Deutschen Bundestag, Baden-Baden 1995, s. 1070 1213. 2 Z hlediska právního nebyl definován pøímo prùmyslový podnik ale podnik øemeslný, a to ponìkud paradoxnì v souvislosti se soukromým podnikáním. Podle zákona ze srpna 1950 byl toti øemeslným podnikem podnik s ménì ne deseti cizími pracovníky podílejícími se na výrobì, opravárenství a slu bách. Podnik, který tuto definici øemeslného podniku nesplòoval, byl prùmyslovým podnikem a v praxi byl skuteènì za prùmyslový podnik pova ován podnik s více ne 10 zamìstnanci. Gesetzblatt der Deutschen demokratischen Republik 1950, Nr. 91, s. 827 830; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 120; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 257; k tvorbì zákona Dufek, P.: K potlaèování, s. 119 121, kde i odkazy na další literaturu. 80

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... vého poètu všech prùmyslových podnikù. 3 V roce 1950 bylo soukromých prùmyslových podnikù 17 813 (75,5 % všech), v roce 1955 jich bylo 13 782 (69 % všech), v roce 1958 9 797 (57,5 % všech) a v roce 1960 6 476 (40 % všech). 4 Údaje o poètu soukromých prùmyslových podnikù však o jejich postavení a síle vypovídají jen málo, proto e smìšují pøi porovnávání s poètem národních podnikù dohromady podniky s 11 zamìstnanci i s 11 000, jako další z ukazatelù je proto vhodné uvést údaje o poètech zamìstnancù soukromých podnikù. Ze všech zamìstnancù a pracovníkù prùmyslových podnikù jich v soukromých prùmyslových podnicích v NDR v roce 1958 pùsobilo ještì 11,7 %. 5 Vývoj podílu zamìstnaných osob v soukromých prùmyslových podnicích v NDR na celkovém poètu zamìstnaných osob ve všech prùmyslových podnicích bìhem padesátých let 20. století ukazuje následující graf. Graf è. 1: 30 Podíl zamìstnancù a pracovníkù soukromých prùmyslových podnikù z celkového poètu všech zamìstnancù a pracovníkù prùmyslových podnikù 25 20 15 10 5 0 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 126. Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1956, Berlin 1957, s. 210; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1957, Berlin 1958, s. 224; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 294; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1960/61, Berlin 1961, s. 263. Údaje o stavu zamìstnancù nezahrnují domácí pracovníky, majitele podnikù a pomáhající èleny rodin, pokud nejsou vùèi podniku v zamìstnaneckém pomìru. Údaje pro roky 1950 1955 jsou prùmìrnými údaji pro jednotlivé roky, které byly získány na základì propoètù podle denních seznamù pracovníkù. V letech 1956 a 1960 se zapoèítávání pracujících v jednotlivých kategoriích pracovníkù a zamìstnancù prùmyslových podnikù promìòovalo. Nezdá se však, e by rozdílné zapoèítávání jednotlivých kategorií pracujících v podnicích výraznì pozmìòovalo hodnotu celkových údajù vzhledem k tomu, e se mìnilo zapoèítávání majitelù podnikù, jim po- 3 Prùmyslové podniky se ve statistických roèenkách NDR dìlí na tøi vlastnické formy (od 1958 na ètyøi): Soukromé (privat), které mìly rùzné uspoøádání podoby vlastnictví (spoleènost s ruèením omezeným, akciová spoleènost, pøípadnì další vlastnické podoby); dru stevní (genossenschaftlich), které, jakkoliv je dru stevní podoba vlastnictví v zásadì soukromá, nelze zøejmì v pomìrech NDR poèítat k soukromým, proto e byly zøejmì èasto zakládány z podnìtu státních orgánù, byly jimi dosti výraznì kontrolovány a mnohdy pøímo øízeny; lidové vlastnictví (volkseigen), co byla vlastnická forma zavedená v roce 1948, které odpovídá v ÈSR forma národního podniku; polostátní (halbststaatlich). Vùèi národnímu podniku (VEB), obdobnì jako u nás, vykonávaly pøíslušné státní orgány NDR všechna základní vlastnická práva, tak e lze takový podnik pova ovat za státní. Pro lepší srozumitelnost je v této stati pro podnik v lidovém vlastnictví (VEB) pou íván vìtšinou výraz státní podnik, kterému je v dané dobì odpovídající èeský výraz národní podnik. V této stati jsou pova ovány výrazy národní a státní podnik za synonyma. Státní podniky (národní podniky), dru stevní podniky a polostátní podniky, byly od roku 1958 pova ovány za tzv. podniky socialistické. 4 Statistisches Jahrbuch 1955, s. 126, Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1960/61, Berlin 1961, s. 261. 5 Statistisches Jahrbuch 1958, s. 261. 81

máhajících rodinných pøíslušníkù, kteøí nebyli v zamìstnaneckém pomìru, a domácích pracovníkù, tedy kategorií, které nejsou svým poètem ze statistického hlediska nijak významné. Pøepoèítávání pracovníkù se zkrácenými pracovními pomìry na pracovníky s plným pracovním pomìrem nebylo u prùmyslových podnikù provádìno. Z podkladù není pøímo zøejmé, zda do zamìstnancù byli v dy zapoèítáváni i uèni, na základì porovnání s ostatními tabulkami se jeví pravdìpodobným, e nikoliv. Graf je zpracován na základì vlastních výpoètù. Z grafu je zøejmé, e teprve v prùbìhu roku 1959 klesl podíl zamìstnancù a pracovníkù soukromých prùmyslových podnikù pod 10 % celkového poètu zamìstnancù a pracovníkù všech prùmyslových podnikù. Vzhledem k nárùstu roèního prùmìrného poètu zamìstnancù v prùmyslových podnicích mezi rokem 1950, kdy je udáván pøibli nì 2 255 900, a rokem 1960, kdy je poèet zamìstnancù a pracovníkù udáván 2 782 394, 6 je pro sledovaný úèel pøínosné uvést rovnì ukazatel o roèním prùmìrném poètu zamìstnancù a pracovníkù soukromých prùmyslových podnikù v absolutních èíslech: Graf è. 2: 600 Poèty zamìstnancù a pracovníkù soukromých prùmyslových podnikù v tisících 547,8 539,8 533,5 500 457,3 443 447,3 441,176 448,477 400 331,338 300 200 220,302 173,612 100 0 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 126. Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1956, Berlin 1957, s. 210; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1957, Berlin 1958, s. 224; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 294; Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1960/61, Berlin 1961, s. 263. Je zøejmé, e v letech 1950, 1951 a 1952 se poèet zamìstnancù a pracovníkù soukromých prùmyslových podnikù nijak podstatnì nezmìnil. V prùbìhu roku 1953 však poklesl pomìrnì znaènì, ale a do roku 1957 se opìt mìnil jen málo, bìhem roku 1958 však nastal znaèný úbytek pracovníkù a zamìstnancù soukromých prùmyslových podnikù, který se nezastavil a do konce padesátých let. Pro vykreslení postavení soukromých prùmyslových podnikù ve východonìmeckém hospodáøství je dùle ité uvést té to, e mezi soukromými prùmyslovými podniky nebyly podniky nijak malé. V roce 1955 bylo toti ještì z celkového poètu prùmyslových podnikù soukromých podnikù ve velikostní skupinì od 1 000 do 3 000 zamìstnancù 47,2 %, (tj. cca. 1 406) z této skupiny, ve velikostní skupinì od 3 000 do 5 000 zamìstnancù 19,2 % (tj. cca. 152), ve velikostní skupinì od 5 000 do 10 000 zamìstnancù 9,1 % (tj. cca. 55) a ve 6 Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, s. 126; Statistisches Jahrbuch 1960/61, s. 263. 82

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... velikostní skupinì od 10 000 do 25 000 zamìstnancù 2,4 % (tj. cca 14). 7 V roce 1958 se èas existence mnoha èistì soukromých podnikù v NDR ji nachyloval, ale pøesto bylo jejich zastoupení ve velikostních skupinách podle poètu zamìstnancù k 31. prosinci 1958 ještì dosti velké: Graf è. 3: 8000 Podíl rùzných forem vlastnictví prùmyslových podnikù v jednotlivých velikostních skupinách v roce 1958 ve vztahu k celkovému poètu prùmyslových podnikù 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 do 25 26-50 61-100 101-200 201-500 501-1000 1001-2500 2501-5000 nad 5000 soukromé prùmyslové podniky polostátní prùmyslové podniky socialistické prùmyslové podniky Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 333. Výše uvedené skuteènosti o postavení soukromých prùmyslových podnikù v NDR mohou sice, zvláštì pøi porovnávání se situací v tehdejším Èeskoslovensku, svádìt k dojmu, e tyto podniky byly ve Východním Nìmecku v prùbìhu padesátých let 20. století hýèkány, není to však pravda. Soukromé prùmyslové podniky byly spíše východonìmeckým stranickým a státním vedením 8 trpìny. Ve druhé polovinì roku 1952 a v prvé polovinì roku 1953 došlo dokonce k jejich cílenému radikálnímu potlaèování. Stalo se tak v souvislosti s pøechodem k výstavbì socialismu ve Východním Nìmecku, který byl vyhlášen na II. stranické konferenci SED v èervenci 1952 za cíl, k nìmu má NDR smìøovat. Uskuteèòování tohoto úmyslu však vyvolalo ve Východním Nìmecku hospodáøskou krizi. Aby ji pøekonalo, a tím odvrátilo rozpad samotné NDR, který jejím pùsobením mohl nastat, muselo východonìmecké vedení podle pøíkazù, které dostalo koncem kvìtna 1953 v Moskvì, pøestat, krom jiného, té s rázným potlaèováním 7 Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 126 a 134, údaje o poètu podnikù ve velikostních skupinách byly získány vlastními výpoèty z procentuálních údajù, jsou tudí zaokrouhlovány na celá èísla, a proto ne zcela pøesná. Poèet kusù podnikù prostì nelze dìlit, odchylky od skuteènosti by však mìly být jen malé a celkový obraz nijak zkreslující, Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 332. Hrubá prùmyslová výroba je v NDR dosti umìlý údaj. K podkladùm, z nich byla vypoèítávána, a zpùsobùm, jimi byla vypoèítávána viz ní e. 8 Dominující domácí politickou silou v NDR byla komunisty ovládaná SED, která vznikla v dubnu 1946 v sovìtské okupaèní zónì Nìmecka slouèením komunistické strany a tamní sociálnìdemokratické strany. Politickou linii SED urèovala poèetnì pomìrnì úzká skupina, stojící v jejím èele, její nejsilnìjší osobností byl a do roku 1971 Walter Ulbricht. 83

soukromého podnikání v prùmyslu. 9 Pøe ivší soukromé prùmyslové podniky poté po nìkolik let vyu ívaly nastalého uvolnìní pomìrù k tomu, aby nadále pùsobily. 10 Podstatná zmìna v postavení soukromých prùmyslových podnikù nastala, jak je zøejmé z výše uvedených grafù a údajù, v letech 1958 a 1959. Byla to zmìna vyvolaná dalším politicko-hospodáøským rozhodnutím vedení NDR. Velké mno ství doposud z vlastnického hlediska èistì soukromých podnikù se v roce 1958 zaèalo pøemìòovat na tzv. polostátní podniky, tedy podniky, v nich mìl stát majetkový podíl, jsa v nich v postavení komandisty. První polostátní podniky vznikly u v roce 1956, ale teprve v roce 1958, kdy byl pøijat zákon, jím se urèovala jejich podoba, zaèal jejich poèet narùstat. Aèkoliv si polostátní podniky nadále uchovaly mnohé z rysù soukromých podnikù a i jejich vedení bývalo tvoøeno stejnými lidmi, jako pøed tím, èistì soukromými tyto prùmyslové podniky u nebyly. Vcelku správnì byly vyøazeny následnì ze statistického sledování soukromých podnikù. Do roku 1958 však byly u mnoha sledovaných ukazatelù ve statistických roèenkách uvádìny údaje pro soukromé a polostátní podniky spoleènì, co bylo zøejmì dáno jak jejich malým poètem i poètem jejich zamìstnancù, tak i tím, e východonìmecké politické vedení si ještì asi neujasnilo, jaký postoj k polostátním podnikùm zaujme. Poté, co zaèaly v roce 1958 houfnì vznikat polostátní podniky, poèet èistì soukromých prùmyslových podnikù i poèet jejich zamìstnancù rychle klesal. Z tohoto dùvodu, a rovnì i pro zmìny ve statistickém sledování, se po roce 1958 zaèaly propadat veškeré statistické údaje týkající se soukromých prùmyslových podnikù. Èistì soukromé prùmyslové podniky u nadále na pøelomu padesátých a šedesátých let nebyly zcela nepominutelnou souèástí východonìmeckého hospodáøství, a aèkoliv úplnì nezanikly nikdy, stávaly spíše výjimeènou zvláštností i v rámci NDR. 11 Z údajù o poètu soukromých prùmyslových podnikù a jejich podílu na celkovém poètu prùmyslových podnikù, stejnì jako z údajù o podílu pracujících, kteøí v nich byli zamìstnáni, na celkovém poètu zamìstnancù prùmyslových podnikù, z údajù o celkových poètech osob v nich pracujících, a té údajù o velikostní struktuøe soukromých prùmyslových podnikù je mo no dojít k závìru, e postavení soukromých prùmyslových podnikù v Nìmecké demokratické republice bylo témìø po celá padesátá léta 20. století pomìrnì silné. Znaèné mno ství dosti velkých soukromých prùmyslových podnikù v ní existovalo a vyrábìlo. Naprosto zøetelnì z toho vyplývá, e soukromé prùmyslové podniky pùsobily po pomìrnì dlouhou dobu souèasnì s dalšími prùmyslovými podniky, z nich byla naprostá vìtšina ve státním vlastnictví. 12 Padesátá léta 20. století pøi tom byla dobou, kdy se prùmysl Východního Nìmecka vzpamatoval z nejvìtších škod, které utrpìl v dùsledku událostí druhé svìtové války, a zaèal se rozvíjet. 13 9 K událostem roku 1952 a 1953 pøehlednì Weber, H. (2003): Dìjiny NDR, Praha 2003, s. 119 122 a 131 143; podrobnì Koop, V. (2003): Der 17. Juni 1953, Legende und Wirklichkeit, Berlin 2003; k hospodáøským aspektùm viz Steiner, A. (2004): Von Plan zu Plan. Eine Wirtschaftgeschichte der DDR, München 2004, s. 73 82; podrobnìji té Buchheim, Ch. (1990): Wirtschaftliche Hintergründe des Aufbeiteraufstandes vom 17. Juni 1953 der DDR, in: Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 1990 (38)/3, s. 415 433 a Werkentin, F. (2002): Der totale soziale Krieg. Auswirkungen der 2. Parteikonferenz der SED im Juli 1952, in: Jahrbuch für historische Kommunismusforschung 2002, s. 23 54. 10 K pøíèinám tohoto jevu srov. slund, A.: Private Enterprise, s. 141 144; Dufek, P.: K potlaèování, s. 132 140. 11 Blí e viz slund, A.: Private Enterprise, s. 153 157; Dufek, P.: K potlaèování, s. 139 143, Buck, H., F.: Privatwirtschaft, s. 1134 1135. 12 Dru stevní podniky se v nìkterých prùmyslových oborech nevyskytovaly, v tìch, kde ano, býval jejich podíl na poètu zamìstnancù i poètu podnikù velmi nízký. 13 K rùstu východonìmeckého prùmyslu viz starší, ale stále pøínosná kniha Stolper, W., F. (1960): The Structure of the East German Economy, Cambridge (Massachusetts) 1960, s. 85 273. Uvedené dílo nebylo, co se týká analýzy východonìmeckého hospodáøství v padesátých letech jako celku, asi doposud ádnou pozdìjší prací pøekonáno. 84

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... Vzhledem k tomu je mo no na východonìmeckém hospodáøství zkoumat a porovnávat výkony podnikù ve státním a v soukromém vlastnictví. Aby bylo mo no k tomuto zkoumání pøistoupit, je vhodné té zjistit, zda byla východonìmecká ekonomika a s ní i prùmyslové podniky zcela odtr eny od tr ní ekonomiky, èi nikoliv. 14 V Nìmecké demokratické republice se, obdobnì jako v Èeskoslovensku, pou ívaly k øízení hospodáøského vývoje státní plány, které byly pro národní podniky (VEB) závazné, a i soukromé podniky byly nuceny se jim podøizovat. V prùbìhu padesátých let byl zaveden státní monopol zahranièního obchodu a oddìleny ceny ve vnitrozemí od cen na zahranièních trzích a domácí mìna nemohla být smìnována za zahranièní mìny. 15 Vládní orgány NDR tudí urèovaly ceny, mzdy, úrokové míry a komu a za jakých podmínek musí podnikatelé svìøit své finanèní prostøedky a kdo mù e a nemù e obchodovat s oblastmi s tr ní ekonomikou. Rovnì zakládat nové soukromé podniky bylo v podstatì znemo nìno. Mohlo by se tudí jevit, e na východonìmeckém území nebylo uplatnìní tr ních mechanismù mo né a tamní hospodáøství tudí nebylo tr ní ekonomikou. 16 Jen e Nìmecká demokratická republika prokazatelnì smìòovala s tr ními ekonomikami své zbo í a slu by se Spolkovou republikou Nìmecko a jejím prostøednictvím, i samostatnì, s celým Západem, 17 tedy s oblastmi, kde panovaly tr ní podmínky. Podrobovala se tudí zákonu trhu, a mìla proto mo nost se uchýlit k ekonomické kalkulaci. Podle von Misesova paradigmatu tak hospodáøství NDR jako celek bylo souèástí systému tr ní ekonomiky. 18 Východonìmecké hospodáøství se tudí podrobovalo zákonùm trhu, které pro nì platily, avšak ne v dy v nìm z dùvodù jeho uspoøádání v dostateèné míøe bezprostøednì pùsobily. V rámci von Misesova paradigmatu je ale obtí né si pøedstavit, e by nìkteré subjekty byly souèástí trhu a jiné subjekty, které s nimi spolupracovaly, nikoliv a e by stát jako celek by byl souèástí tr ní ekonomiky a jeho èásti ne. 19 V pøípadì NDR je ovšem mo no dolo it, e vláda pod vedením SED svými intervencemi nedokázala, pøinejmenším po celá padesátá léta, zcela zabránit, aèkoliv se o to sna ila, bezprostøednímu pùsobení tr ních mechanismù uvnitø východonìmeckého území a jejich vyu ívání tamními podniky i obyvatelstvem. Vedle státem kontrolovaného pøídìlového systému existovala toti v NDR i smìna zbo í a slu eb státem pøímo direktivnì neovládaná tzv. èerný trh, na nìj mnozí podnikatelé zøejmì dokázali své výrobky dostat èi se na nìm svými slu bami uplatnit. Tento trh, na nìm mezi sebou obchodovaly soukromé podnikatelské subjekty, od nich získávali poptávané zbo í 14 Bylo pro tento úèel vyu ito díla Mises, L., von (2006): Lidské jednání, Praha 2006, kde se autor definováním toho, co je tr ní ekonomika, zaobírá,viz s. 238 239, s. 632 633 a s. 641 643. Vzhledem k dobì vzniku uvedeného díla (1949) je zøejmé, e autor nemohl znát a ve svém díle reagovat na hospodáøský vývoj v letech poté, tedy ani na vývoj v Nìmecku po roce 1950. Posuzovat platnost von Misesových závìrù ve svìtle našich souèasných znalostí o historickém vývoji, jakkoliv by to bylo z mnoha hledisek zajímavé, není ale úkolem této studie. 15 Srovnej Steiner, A.: Von Plan, s. 59 62; Gutmann, G. Klein, W. (1995): Herausbildungs- und Entwicklungphasen der Planungs-, Lenkungs- und Kontrollmechanismen im Wirtschaftssystem, in: Materialien der Enquete-Kommission Aufarbeitung von Geschichte und Folgen der SED-Diktatur in Deutschland, Band II/3, hrsg. vom Deutschen Bundestag, Baden-Baden 1995, s. 1594 1610. 16 Srovnej Mises, L., von: Lidské jednání, s. 642. 17 Viz Statistisches Jahrubuch 1955, s. 242 245 a Statistisches Jahrbuch 1958, s. 569 570. 18 Mises, L., von: Lidské jednání, s. 641. 19 V této stati je ponecháno stranou øešení otázky nakolik oddìlení vnitøního a zahranièního trhu vede k omezení èi pøímo vymizení vlivu tr ních mechanismù na chování podnikatelských subjektù, pøesto e by si zaslou ila dalšího zevrubného zkoumání, pøinejmenším na pøíkladu NDR, nebo by obsah této statì nejen pová livì narostl, ale vznikla by pravdìpodobnì sta úplnì nová, pro ni však dosud nebylo provedeno o na dostateèné úrovni historické zkoumání viz té pozn. 14; srov. Mises, L. von: Lidské jednání, s. 642 643. 85

následnì jednotliví obyvatelé, byl pomìrnì široký. 20 Kromì tohoto èerného trhu byl i vedle pøídìlového (lístkového) systému odbìru zbo í obyvatelstvem zaveden legální volný trh, na nìm byly sice úøednì stanovovány ceny výrobkù, ty však byly jen o málo menší ne ceny na èerném trhu, a tudí mù eme legální volný trh do znaèné míry chápat jako legalizaci cen èerného trhu. 21 Ji existující soukromé prùmyslové podniky se mohly podle po adavkù trhu zaøídit a rozšíøit své výrobní kapacity a, jak vyplývá z údajù o poètu jejich zamìstnancù, bylo mo no do nich pøijímat i nové zamìstnance a pracovníky. Krom toho mohli podnikatelé, kteøí dospìli k závìru, e podmínky pro jejich podnikání nejsou pøíznivé nebo jeho výsledky neodpovídají vynalo enému úsilí, své podniky zavøít èi je pøedat státu nebo pøesídlit do Západního Nìmecka a pokusit se podnikat tam. 22 Pracující, kterým se nelíbili mzdy v jednom v soukromém podniku, mohli pøejít do jiného soukromého podniku èi do podniku státního. Navíc všichni pracující v NDR mohli nejen zmìnit zamìstnavatele nebo profesi, ale mohli NDR i opustit (bìhem padesátých let jich odešlo z NDR pøinejmenším témìø jeden milión), e to udìlali i mnozí zamìstnanci tamních soukromých podnikù je nasnadì. 23 Výše ji bylo uvedeno, e poèty soukromých prùmyslových podnikù a poèty jejich zamìstnancù v prùbìhu padesátých let klesly výraznì jen v letech v roce 1952 1953 a po roce 1958, co bylo oboje zpùsobeno politicko-hospodáøským tlakem shora. Vzhledem ke znalosti pøíèin a prùbìhu obou tìchto poklesù je mo né dovodit, e jen v období 1952 a 1953, vyhodnotili soukromí podnikatelé v prùmyslu podmínky pro svou podnikatelskou èinnost za tak špatné, aby jí zanechali. Ohlednì toho, zda mìly východonìmecké soukromé podniky mo nost porovnávat se s podniky pùsobícími v ekonomikách, o jejich tr ní podstatì není sporu, nelze opominout uvést, e soukromí podnikatelé byli státem povzbuzováni k tomu, aby nadále udr ovali obchodní styky s podniky na Západì. 24 Pøedevším je ale nutné zdùraznit, e mnozí obyvatelé NDR byli schopni, by ne zcela jednoduše, nakupovat pøímo za tr ní ceny pøímo výrobky ze Západu, tedy zbo í vyrobené v tr ních ekonomikách. V Berlínì toti staèilo pøejít ulici a v berlínských sektorech, které spravovaly Spojené státy americké, Velká Británie a Francie, bylo mo no nejen prohlí et, ale rovnou i zakoupit zbo í vyrobené na druhé stranì, v tomto pøípadì v podstatì neexistující, elezné opony. Mnohé hotové výrobky východonìmeckých prùmyslových podnikù, v prvé øadì zbo í urèené pro domácnost a k pøímému u ití obyvateli, bylo tudí vystaveno i pøímé konkurencí západního zbo í tohoto druhu. Platilo to ovšem i naopak. Na základì uvedených skuteèností je mo no konstatovat, e východonìmecké prùmyslové podniky nebyly od tr ních mechanismù odøíznuty musely a mohly se s jejich vlivy vyrovnávat. A to pøesto, e bylo jejich pùsobení státními orgány bránìno a nemohly se tudí ve východonìmeckém hospodáøství projevovat tak bezprostøednì, jako v ekonomikách, kde nebylo jejich pùsobení cílenì ve velké míøe omezováno. Nicménì se jejich vliv na poèínání soukromých podnikù, by ponìkud pokroucenì, urèitì projevoval. 20 Viz Stiftung Archiv der Parteien und Massenorganistionen der DDR im Bundesarchiv (SAPMO), DC 20/12046 (Ministerrat der DDR), Analyse über die Entwicklung des privaten Einzel-und Grosshandels, 19. September 1955. 21 Srov. Steiner, A., Von Plan, s. 70 71. 22 Udìlal to napøíklad majitel firmy Lythall, která vyrábìla v Neubrandenburgu zemìdìlské stroje, SAPMO, DY 30/IV2/2.01/17 SED Zentralkomitee (Büro des Politbüros), Bericht über die Überprüfung der Arbeiter, Angestellten und technische Intelligenz in einigen Betrieben der Privatindustrie, September 1951. Obecnì k této problematice viz Tatzkow, M. (1991): Gehen oder bleiben. Privatindustrielle nach der Staatsgründung, in: Provisorium für längstens ein Jahr. Protokoll des Kolloquiums die Gründung der DDR, September 1991, hrsg. Scherstjanoi, E.: Berlin 1993, s. 205 209; Bähr, J. (1997): Die Firmenabwanderung aus der SBZ/DDR und aus Berlin-Ost (1945 1953), in: Fischer, W., Müller, U., Zschaler, F. (hrsg.): Wirtschaft im Umbruch, St. Katharinen 1997, s. 229 250. 23 Steiner, A.: Von Plan, s. 105. 24 slund, A.: Private Enterprise, s. 142. 86

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... Nesmí se té ztrácet ze zøetele, e východonìmeètí soukromí podnikatelé se sna ili dosáhnout zisku, byli na nìm toti pøímo existenènì závislí, a øízení svého podniku tomu podøizovali, a e si nadále udr eli své døívìjší podnikatelské návyky a postoje. 25 Svým celkovým uspoøádáním se východonìmeckého hospodáøství tudí jeví vhodné pro porovnání výkonù prùmyslových podnikù ve státním vlastnictví (VEB) a podnikù èistì soukromých. Výkony prùmyslových podnikù byly ve statistických roèenkách Nìmecké demokratické republiky udávány v tzv. hrubé prùmyslové výrobì v mìrných cenách (hodnotách) v markách. Postavení soukromých prùmyslových podnikù ve východonìmeckém hospodáøství se ovšem i na údajích o ní odrá elo. Dokládají to údaje o podílu soukromých prùmyslových podnikù na jejím celkovém objemu: V roce 1950 èinil tento podíl 23,5 %, v roce 1951 21%, v roce 1952 19,3%, v roce 1953 15,1 %, v roce 1954 15 %, v roce 1955 14,7 %, v roce 1956 11,1 %, v roce 1957 10,2 %, v roce 1958 8 %, v roce 1959 5 % a v roce 1960 3,8 %. 26 Hrubá prùmyslová výroba byla ovšem vypoèítaným ukazatelem. Ve východonìmeckých statistických roèenkách je výslovnì uvedeno, e pøi oceòování výroby podle mìrných hodnot nebyl ka dý výrobek zvláš ocenìn prùmìrnou pøedávací cenou podnikù platnou v urèitém èasovém období, nýbr urèitý poèet výrobkù byl v dy zahrnut do jednoho druhu zbo í, pro který byla stanovena jednotná konstantní cena. Ka dý výrobek jednoho druhu zbo í je proto oceòován stejnou cenou, mìrnou hodnotou pøíslušného druhu zbo í. 27 V této souvislosti je záhodno pøipomenout, e ceny výrobkù a z nich odvozené mìrné hodnoty nebyly urèovány tr ními mechanismy v závislosti na rozhodnutích a kalkulacích jejich producentù a poptávce a nabídce, ale byly urèovány shora pøíslušnými ústøedními úøady. Pro jejich výpoèet byly za základ vzaty ceny z roku 1944 a èásteènì odbytové ceny z roku 1947/48. 28 Výsledné ceny nebyly však nemìnné, ale mìnily se, a to dosti podstatnì, a s nimi i mìrné hodnoty, tak e se nelze spolehnout, e vypovídají pøesnì o cenì výrobkù v delším období. Dále je nutno poznamenat, e ceny se mìnily nejen v prùbìhu èasu a podle rozhodnutí shora, ale lišily se, a to o desítky, ba a o sto procent, v jednom èasovém období i ceny stejného výrobku u rùzných výrobcù, co je v plánované ekonomice s pevnì urèovanými cenami ponìkud pøekvapující. 29 Samotný ukazatel hrubé výroby, pøi jeho tvorbì se s mìrnými hodnotami pracuje, neodrá í pøesnì dosa enou skuteènou hodnotu a pøírùstek výroby. Krom jiného závisely jeho údaje na tom, zda se do ceny výrobku zapoèítávala vlastní spotøeba výrobce èi nikoliv, pøièem mezi lety 1950 a 1951 se zmìnil poèet plánovacích polo ek, u nich se zapoèítávaly z 1 200 1 500 na 220 a v roce 1952 na 290. Hodnoty hrubé výroby mìly sklon rùst i pøi neefektivní výrobì, proto e a do roku 1955 se do ní zapoèítávaly zmetky, tak e podnik mohl produkovat nepou itelné zbo í, ale údaje o jeho hrubé výrobì byly vysoké. Údaje o hrubé výrobì ovlivòovalo rovnì i zaèlenìní soukromých prùmyslových podnikù do zestátnìného sektoru, proto e to vzhledem ke zpùsobu výpoètu hodnot hrubé prùmyslové výroby zvýšilo index hrubé prùmyslové výroby, ani by došlo k jeho skuteèné zmìnì. Na výsledné 25 K jejich myšlenkovým postojùm a pøedstavám viz Pilleul-Arp, A. (2005): Kriterien einer Typologie der Überlebensstrategien der Klein- und Mittelunternehmer in der DDR: Lebensläufe zwischen 1949 und 1990 im Vergleich, z http://frda.fr.funpic.de/downloads/article_pilleul.pdf, vlo eno 10. èervence 2005, 12:14 [cit. 20. 2. 2007]; Roessler, J. (1999): Boj støedostavovských akciových spoleèností v Sasku proti státnímu dirigismu a zestátòování od konce 30. let do zaèátku 50. let, in: Tøi studie z hospodáøských dìjin Nìmecka ve 20. století, in: Studie z hospodáøských dìjin 7, Praha 1999. 26 Statistisches Jahrbuch 1955, s. 125; Statistisches Jahrbuch 1960/1961, s. 261. 27 Statistisches Jahrbuch 1955, s. 120 a Statistisches Jahrbuch, s. 259. 28 Tamté. 29 Podrobnì je mechanismus tvorby cen objasnìn v Stolper, W., F.: The Structure, s. 67 70. 87

hodnoty hrubé prùmyslové výroby pùsobilo i to, e ceny výrobkù v NDR byly nastaveny tak, e pøi stejné váze výrobku si za výrobky s menší pøidanou hodnotou mohl výrobce nárokovat vyšší ceny ne za výrobky s vyšší pøidanou hodnotou. Dùraz kladený v NDR na tì ký prùmysl a primární výrobu ovlivòoval té hodnotu hrubé výroby v tìchto oborech smìrem k vyšším hodnotám ne v jiných oborech, vzhledem k zapoèítávání více stádií výroby do celkových údajù. 30 I pøi vìdomí tìchto souvislostí, které jsou svým vyznìním ponìkud odrazující od pou ívání ukazatele hrubé prùmyslové výroby, je nutné a té mo né pokusit se vyu ít údaje o hodnotì hrubé výroby pro porovnání výkonù státem pøímo øízených podnikù a podnikù vedených jejich soukromými majiteli, proto e jiné údaje ve statistických roèenkách pøímo podchycující oddìlenì objemy výroby soukromých a socializovaných prùmyslových podnikù ve vìtší èásti padesátých let 20. století k dispozici nemáme. Soukromé podniky provozovali jejich majitelé ve Východním Nìmecku v oèekávání, e se jim jejich podnikatelská èinnost vyplatí. Aby byly schopny soukromé prùmyslové podniky pùsobit ve východonìmecké ekonomice, musely se ovšem zároveò pøizpùsobit jejím po adavkù, ani by se pøitom jejich majitelé nav dy vzdali nadìje, e cílù svého podnikání dosáhnou. Výsledkem zkoumání by tedy mìlo být zjištìní, zda a jak výraznì se lišily údaje o hodnotách hrubé výroby mezi soukromými a státními prùmyslovými podniky, 31 kdy soukromí podnikatelé sledovali svùj výše uvedený cíl. Porovnávána bude hodnota hrubé výroby v jednotlivých odvìtvích na jednoho zamìstnance, aby se vyrušil vliv velikosti podnikù. Soukromých prùmyslových podnikù bylo toti, jak je dolo eno výše, více ne státních prùmyslových podnikù a zamìstnávaly zøetelnì menší poèet pracujících ne státní prùmyslové podniky. Zkoumání výkonù východonìmeckých prùmyslových podnikù udávaných v ukazatelích hrubé výroby bude rozdìleno do dvou období: První bude zahrnovat roky 1950 a 1955 vèetnì a druhé roky 1955 a 1958 vèetnì. Dùvody pro toto rozdìlení jsou vìcné i technické. Nejdùle itìjším vìcným dùvodem je, e mezi roky 1955 a 1956 poklesl podíl soukromých prùmyslových podnikù na celkovém obejmu hrubé výroby z 14,7 % na 11,1 %, co se mù e na první pohled jevit jako pokles o nikoli pomìrné velikou hodnotu 3,6 procentního bodu. Pokud je však tento pokles vzta en k objemu výroby soukromých podnikù jako celku, je to pokles o celou jednu ètvrtinu, co je mo no popsat spíše jako strmý propad. 32 A to pøedevším proto, e v této dobì u východonìmecká ekonomika byla dosti stabilizovaná a uvedený pokles podílu na celkovém objemu výroby by mohl pøi své velikosti ji podstatnì ovlivnit výstupy zkoumání. Dalším dùvodem, povýtce technickým, ale svým dosahem s nepopiratelným vìcným významem, je u výše uvedená skuteènost, e od roku 1956 se do údajù o hrubé prùmyslové výrobì nezapoèítávaly zmetky. Tøetím dùvodem, který je spíše technického rázu, je, e pro od roku 1956 bylo ve statistických roèenkách pou íváno jiné (širší) oborové èlenìní prùmyslu. Oproti letùm 1950 a 1955, pro nì byly uvádìny údaje o 14, resp.16, prùmyslových oborech 33, bylo od roku 1956 sledováno 21 prùmyslových oborù a v jejich rámci i další podobory. Ve statistických roèenkách pro roky 1956, 1957 a 1958 byly uvádìny údaje o prùmyslových podnicích a jejich èinnosti v ka dém z uvedených rokù nejen v dìlení do jednotlivých oborù, ale té 30 Podrobný rozbor k tomu tamté, s. 70 76 a dosti ostré závìry rozboru tamté, s. 81. 31 Dru stevní vlastnictví prùmyslových podnikù se vyskytovalo jen v nìkterých oborech a poèetnì tìchto podnikù bylo i v nich málo. Poèty jejich zamìstnancù a vykazované údaje o jejich hrubé prùmyslové výrobì byly jen zlomkem hodnot soukromých státních podnikù, nato podnikù státních. 32 Statistisches Jahrbuch 1955, s. 120. 33 Pro roky 1950 a 1955 byly spoleènì uvádìny údaje o výrobì odìvù, obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù pro roky 1953 1954 a 1955 byly uvádìny té oddìlenì; zvláš údaje o výrobì odìvù a zvláš spoleèné údaje o výrobì obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù. 88

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... v podrobnìjším dìlení do podoborù. Bohu el však nemohly být tyto údaje pou ity, proto e v roèenkách pro roky 1956 a 1957 byly uvádìny údaje pro soukromé a polostátní podniky spoleènì, co jejich pou ití vzhledem k malému poètu zamìstnancù i objemu výroby v nìkterých podoborech v podstatì znemo òuje, nebo výsledky porovnávání soukromých a státních podnikù by to dosti zkreslilo.ve statistické roèence pro rok 1958 je uveøejnìna tabulka výkonù prùmyslových podnikù, rozdìlených do uvedených 21 výrobních oborù, za léta 1955 a 1958, avšak ji nikoli v rozdìlení do podoborù. Zajímavé je, nakolik se údaje o hrubé prùmyslové výrobì pro rok 1955 ve statistických roèenkách pro roky 1955 a 1958 liší, pøièem vìtšinou jsou údaje o výkonech soukromých prùmyslových podnikù v roèence pro 1958 ni ší ne v roèence pro rok 1955. Proè tomu tak je, není vysvìtleno. Pravdìpodobnì to bylo zpùsobeno ji zmínìným pou itím pozmìnìné metodiky výpoètù a sbìru dat, nelze však ani vylouèit, e to mìlo té politické pozadí. Rok 1958 je posledním rokem, v nìm budou porovnávány výkony soukromých prùmyslových podnikù a státních podnikù, ponìvad mezi lety 1958 a 1959, jak vyplývá z údajù o podílu soukromých prùmyslových podnikù na celkovém objemu hrubé prùmyslové výroby v NDR, poklesl podíl soukromých prùmyslových podnikù o 3 procentní body, co vzta eno k nìmu jako celku, bylo více ne o ètvrtinu. Bylo to dozajista zpùsobeno tím, e nejvýkonnìjší soukromé prùmyslové podniky se staly podniky polostátními. 34 Porovnávat poté výkony soukromých a státních podnikù se tudí jeví do znaèné míry zavádìjící, a proto z hlediska sledovaného úèelu zkoumání nepøínosné. Výkony prùmyslových podnikù v hrubé prùmyslové výrobì na jednoho zamìstnance Byly vypracovány tabulky s vypoèítanou hodnotou hrubé prùmyslové výroby na jednoho zamìstnance pro jednotlivé obory v prùmyslových podnicích bez rozdílu vlastnictví, pro soukromé prùmyslové podniky a pro státní podniky, a to zvláš pro léta 1950 a 1955 a zvláš pro léta 1955 a 1958. Vypoèítána byla uvedená hodnota z celkového vykázaného objemu hrubé prùmyslové výroby v pøíslušném kalendáøním roce pro daný obor prùmyslové výroby a z prùmìrného poètu zamìstnancù, které byly získány na základì propoètù podle denních seznamù pracovníkù. 35 V oboru výroby energie nevykazovaly soukromé prùmyslové podniky ádné výkony ani poèty zamìstnancù, proto e se tam od roku 1948 ádné soukromé podniky nevyskytovaly. Léta 1950 a 1955 V tì ebním prùmyslu byla v letech 1950 a 1953 hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance vyšší v soukromých podnicích ne ve státních a poté rychle poklesla dosti hluboko pod úroveò státních podnikù. Zøejmì to bylo zpùsobeno tím, e mezi lety 1953 a 1954 stoupl poèet zamìstnancù soukromých prùmyslových podnikù v tomto oboru z 1 500 na 1 900 a v roce 1955 na 2 100, co bylo pøibli nì 1 % všech zamìstnancù tohoto odvìtví, ale hodnota jejich hrubé prùmyslové výroby o odpovídající mno ství nevzrostla. 36 Metalurgie patøila ve východním Nìmecku k preferovaným odvìtvím stejnì jako v té dobì v Èeskoslovensku a rozsáhlé zestátnìní soukromých podnikù tam probìhlo u v druhé polovinì ètyøicátých let. Tím je mo né vysvìtlit, e vykazované objemy hrubé prùmyslové výroby na jednoho zamìstnance byly v pøípadì státních podnikù témìø toto né 34 slund, A.: Private Enterprise, s. 153 165, Dufek, P.: K potlaèování, s. 140 143. 35 Blí e viz vysvìtlení u grafu èíslo 1. 36 Statistisches Jahrbuch 1955, s. 126. 89

s celkovými výkony v tomto odvìtví. Pøevaha výkonù soukromých podnikù je vysvìtlitelná tudí jak malým objemem výroby, tak znaènou specializací soukromých metalurgických podnikù na výrobu ze vzácnìjších kovù. Tab. è. 1: Hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance ve všech prùmyslových podnicích Odvìtví 1950 1951 1952 1953 1954 1955 Výroba energie 10 792,9 10 833,33 11 961,61 10 266,78 10 917,21 11 500,8 Tì ba 9 817,262 10 150,81 10 359,81 10 400,83 10 443,17 11 323,08 Metalurgie 10 296,57 12 025,28 13 280,18 18 099,48 19 344,79 20 911 Chemie 21 073,03 23 552,63 26 284,39 29 365,6 30 819,07 33 280,13 Stavební materiály 6 921,397 7 640,777 8 220,478 8 670,36 9 046,45 9 754,851 Strojírenství 7 254,675 8 261,419 9 337,965 10 440,91 11 427,07 12 507,26 Elektrotechnika 8 608,455 9 621,749 10 927,08 12 070,7 13 902,26 14 991,55 Jemná mechanika a optika 6 822,626 7 490,347 7 990,136 8 509,456 9 209,932 10 429,05 Døevozpracující prùmysl 7 939,709 8 994,509 9 918,654 10 754,52 11 988,71 12 904,69 Textilní prùmysl 8 537,8 9 830,739 10 985,01 11 502,82 13 070,06 13 670,06 Výroba odìvù, obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù 9 541,364 10 737,43 11 751,43 12 648,81 13 522,94 14 080,99 Výroba odìvù X X X 12 376,02 13 595,28 14 236,14 Výroba obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù X X X 13 047,98 13 414,96 13 834,35 Výroba bunièiny a papíru 9,938918 10,93486 11,69707 12 226,19 12 490,37 13 424,3 Polygrafický prùmysl 9,720703 10,35928 10,84783 11 471,11 12 100,9 13 0750,6 Potravináøský prùmysl 20,30611 24,30718 26,59483 27 934,95 30 004,34 33 289,22 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 126 131. Chemický prùmysl patøil v Nìmecku k tradièním a velmi rozvinutým odvìtvím. V NDR byla do tohoto odvìtví poèítána tì ká chemická výroba, organická chemická výroba vèetnì výroby syntetického kauèuku, výroba hnojiv, plastù, syntetických paliv, lékù a gumárenského zbo í, ale nepøinále ela k nìmu výroba umìlých vláken. 37 Státní podniky vykazovaly vìtší objemy výroby na jednoho zamìstnance, pøièem se rozdíly mezi státními a soukromými podniky stále zvìtšovaly, co zøejmì souviselo s postupným poklesem poètu soukromých podnikù a jejich zamìstnancù, proto e mìl podobný prùbìh jako vykazované výkony na jednoho zamìstnance. 38 Výroba stavebních materiálù za ívala z dùvodù váleèného znièení v celém Nìmecku v prùbìhu padesátých let znaèný vzestup. Výkony soukromých prùmyslových podnikù na jednoho zamìstnance se v tomto odvìtví v NDR velmi blí ily výkonùm státních podnikù, a na rozdíl od nich neklesly ani mezi lety 1954 a 1955. 37 Stolper, W., F.: The Structure, s. 160 161. 38 Statistisches Jahrbuch 1955, s. 127. 90

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... Tab. è. 2: Hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance v soukromých prùmyslových podnicích Odvìtví 1950 1951 1952 1953 1954 1955 Výroba energie 0 0 0 0 0 0 Tì ba 13 625 13 944,44 12 882,35 12 666,67 8 684,211 9 428,571 Metalurgie 19 250 20 000 19 200 18 500 21 500 23 666,67 Chemie 15 99301 16 518,64 17 797,3 16 907,63 20 318,78 20 506,44 Stavební materiály 6 236,842 6 964,194 7 541,026 7 617,47 8 252,459 8 912,338 Strojírenství 7 409,19 7 805,524 8 415,704 9 073,628 10 421,12 11 156,84 Elektrotechnika 9 148,571 8 920,732 9 533,333 9 771,242 12 019,23 14 333,33 Jemná mechanika a optika 10 382,98 11 717,95 11 756,41 11 472,97 15 876,71 18 277,78 Døevozpracující prùmysl 8 580,124 9 464,674 9 878,261 10 164,64 11 869,49 12 261,34 Textilní prùmysl 8 180,426 9 228,041 10 024,71 10 472,73 12 401,1 12 804,42 Výroba odìvù, obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù 9 6274,24 10 689,19 10 949,11 11 827,74 13 360,25 13 832,82 Výroba odìvù X X X 12,11136 13,86364 14,2816 Výroba obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù X X X 11 250 12 279,41 12 794,87 Výroba bunièiny a papíru 8 764,706 9 697,561 10 228,57 10 066,67 10 797,62 10 431,25 Polygrafický prùmysl 8 900,709 8 303,571 7 652,174 7 347,826 8 794,872 8 911,392 Potravináøský prùmysl 21 392,59 23 779,07 25 804,04 25 026,13 25 750 26 431,44 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 126 131. Strojírenský prùmysl byl v NDR jedním z nosných oborù a sortiment a poèet jeho výrobních oborù byl snad nejširší ze všech. Poèet soukromých prùmyslových podnikù v polovinì padesátých let v nìm pøesahoval, aèkoli v jejich prùbìhu dosti strmì klesal, ještì poèet státních prùmyslových podnikù. Státní podniky byly ale mnohem vìtší stejnì jako absolutní objem jejich výroby, nicménì výkony soukromých prùmyslových podnikù na jednoho zamìstnance za státními nijak zásadnì nezaostávaly. V pøíbuzném elektrotechnickém oboru bylo zamìstnancù a podnikù ménì a menší byl i objem hrubé výroby. Pozorovatelná je nejprve mírná pøevaha výkonù soukromých podnikù vùèi podnikùm státním, pak jejich zaostávání a posléze v roce 1955 rychlé dohánìní státních podnikù soukromými podniky, jím se soukromým podnikùm podaøilo svými výkony výkonùm státních podnikù témìø vyrovnat. Prùmysl jemné mechaniky a optiky by bylo mo no pøiøadit ke strojírenství, vzhledem ke svým specifikùm byl ale øazen mimo nì. Jedním z dùvodù mohlo být i to, e výrobky tohoto oboru byly špièkové svìtové úrovnì. Hrubá prùmyslová výroba soukromých prùmyslových podnikù na jednoho zamìstnance byla v tomto oboru vysoce nad podniky státními, pøièem se k polovinì padesátých let rozdíl zvìtšoval. 91

Tabulka è. 3: Hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance ve státních prùmyslových podnicích Odvìtví 1950 1951 1952 1953 1954 1955 Výroba energie 10 792, 9 10 852,58 11 959,86 10 266,78 10 917,21 11 500,8 Tì ba 9 780,649 10 118,11 10 336,42 10 380,95 10 457,89 11 342,09 Metalurgie 10 242, 88 12 13 246,1 18 097,37 19 334,16 20 900,74 Chemie 21 963,9 24 709,71 27 641,39 30 907,65 31 924,09 34 663,7 Stavební materiály 7 173,038 7 891,532 8 467,907 8 984,712 10 876,71 9 964,459 Strojírenství 7 223,652 8 342,91 9 488,963 10 620,62 11 553,57 12 683,71 Elektrotechnika 8 532,334 9 695,681 11 065,7 12 249,61 14 059,04 15 051,5 Jemná mechanika a optika 6 286,174 7 018,598 7 579,019 8 225,389 8 611,316 9 741,191 Døevozpracující prùmysl 7 096,308 8 452,482 9 798,89 11 027,15 11 963,91 13 234,24 Textilní prùmysl 8 739,779 10 134,53 11 450,58 11 876,34 13 294,95 13 962,24 Výroba odìvù, obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù 9,664516 10 927,54 12 585,57 13 304,08 13 725,59 14 348,93 Výroba odìvù X X X 12 748,53 13 562,84 14 404,59 Výroba obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù X X X 13 214,29 14 420,19 14 704,88 Výroba bunièiny a papíru 10 694,52 11 627,45 12 482,19 13 103, 37 13 204,03 14 570 Polygrafický prùmysl 10 059,78 10 948,19 11 800,52 12 470,42 12 745, 21 14 045,05 Potravináøský prùmysl 19 968,94 25 358,1 28 090,54 30 220,17 33 125,8 38 162,76 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956, s. 126 131. Døevozpracující prùmysl zahrnoval široké spektrum výroby od výrobkù pro stavebnictví a po výrobu drobných nábytkových doplòkù. Na poèátku padesátých let vykazovaly soukromé podniky hrubou prùmyslovou výrobou na jednoho zamìstnance vyšší ne státní, v jejich polovinì tomu bylo obrácenì, ale rozdíly mezi nimi byly minimální po celou prvou polovinu padesátých let 20. století. Textilní prùmysl byl jedním z hlavních oborù východonìmeckého prùmyslu, po strojírenství byl oborem s nejvìtším poètem zamìstnancù. Objem hrubé výroby na jednoho zamìstnance vykazovaný soukromými podniky byl o nìco menší ne u podnikù státních, ale nijak zásadnì. Vliv postátnìní vìtších podnikù se tu projevil tím, e objem hrubé výroby státních podnikù na jednoho zamìstnance byl takøka stejný jako objem výroby na jednoho zamìstnance v celém tomto oboru. S textilním prùmyslem úzce spojený odìvní prùmysl byl v oborovém dìlení ve statistické roèence 1955 pøi uvádìní údajù o hrubé prùmyslové zaøazen do jedné skupiny s obuvnictvím, výrobou ko ených výrobkù a výrobou ko ešinových výrobkù, co vypovídací hodnotu tìchto údajù dosti sni uje. Pro roky 1952 a 1955 jsou naštìstí výkony tìchto oborù uvádìny oddìlenì, by ani to nebylo dota eno do konce, nebo stále byly souhrnnì udávány výkony pro výrobu obuvi a ko ených a ko ešinových výrobkù. Výkony hrubé prùmyslové výroby na jedno zamìstnance mezi soukromými a státními podniky jsou si v odìvním prùmyslu velmi blízké, pøièem v roce 1953 byly tyto výkony soukromých podnikù ni ší ne výkony státních podnikù, ale v prùbìhu roku 1954 narostly tak, e dokonce soukromé podniky vykázaly tyto výkony vyšší ne podniky státní a udr ely si toto postavení i v roce 1955. Ve výrobì obuvi, ko ených a ko ešinových výrobkù byly 92

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... výkony státních podnikù v dy zøetelnì vyšší ne výkony soukromých podnikù. Bylo to mo ná zpùsobeno strojovou výrobou obuvi, její nejvíce rozvinutou formou se zøejmì vyznaèovaly spíše velké podniky státní ne menší podniky soukromé. Výroba bunièiny a papíru patøila ve Východním Nìmecku k menším prùmyslovým odvìtvím, které se zamìøovalo na pokrytí domácích potøeb. Soukromé prùmyslové podniky v tomto odvìtví v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance zaostávaly za státními. Bylo to zpùsobeno zøejmì existencí velkých státních papíren a celulózek. Polygrafický prùmysl má v období masové tiskové propagandy velký politický význam svým pùsobením na široké vrstvy obyvatelstva, co úroveò jeho výkonù v dy silnì ovlivòuje. Nejvíce je polygrafický prùmysl vystaven tlakùm státních orgánù v autoritativních a totalitních re imech. Nebylo tomu jinak ani v NDR. Právì pøímými politickými tlaky je jasnì vysvìtlitelný pokles hrubé výroby soukromých podnikù v tomto období oproti výkonùm státních podnikù. Bez prùmyslové potravináøské výroby se ádné vìtší území v polovinì 20. století neobešlo. I ve Východním Nìmecku tvoøila dùle itou souèást prùmyslového odvìtví. Z hlediska celkového objemu hrubé prùmyslové výroby byl potravináøský prùmysl druhým nejsilnìjším oborem za strojírenským prùmyslem. Specializace v rámci tohoto oboru byla ovšem a nepøehlednì široká, a je mo no se odvá it tudí tvrdit, e pøi vykazování výkonù hrubé prùmyslové výroby za nì jako celek jsou skuteènì sèítána jablka s hruškami. Hrubá prùmyslový výroba soukromých podnikù na jednoho zamìstnance v tomto oboru zaostávala v první polovinì padesátých let zøetelnì za tímto ukazatelem u státních podnikù, co bylo pravdìpodobnì zpùsobeno znaènou rozdílností výrobních náplní v rámci tohoto oboru, i tím, e soukromé podniky byly spíše menší, co se týèe poètu zamìstnancù. Z hlediska podílu na východonìmeckém trhu tomu ovšem v jednotlivých druzích výrobkù tak asi nebylo. Léta 1955 a 1958 Vzhledem k tomu, e ve druhé polovinì padesátých let byly údaje o hrubé prùmyslové výrobì uvádìny v oborovì mnohem pøesnìjším dìlení, je mo no porovnávat výkony státních a soukromých prùmyslových podnikù podrobnìji. 39 Soukromé podniky v tì ebním oboru vykazovaly v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance kolísavìjší výkony ne podniky státní, pøièem se rozdíl mezi nimi v roce 1958 zvìtšoval. V metalurgickém prùmyslu se vykazované výkony soukromých podnikù na jednoho zamìstnance v roce 1958 zaèaly výkonùm státních podnikù pøekvapivì pøibli ovat, mo ná to bylo zpùsobeno znaènou specializovaností výroby zbývajících soukromých podnikù. V chemickém prùmyslu soukromé podniky v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance dosti zaostávaly za státními, aèkoliv pøi procentním porovnání si byly vzestupy jejich výkonù byly dosti podobné. V prùmyslu stavebních hmot nebyly odlišnosti mezi soukromými a státními podniky nijak velké, ale výkony soukromých podnikù na jednoho zamìstnance byly ni ší a jevily tendenci k dalšímu poklesu. V tì kém strojírenství výkony soukromých podnikù v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance stoupaly rovnomìrnìji ne výkony státních podnikù, ale rozdíl mezi nimi se zvìtšoval, pøièem køivka ukazující výkony státních podnikù takøka kopírovala køivku výkonù všech podnikù. 39 Statistisches Jahrbuch 1958, s. 271. 93

Tab. è. 4: Hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance ve všech prùmyslových podnicích Obory 1955 1956 1957 1958 Výroba energie 11,47497116 12,79679 13,10805 14,39152 Tì ba 11,14666537 11,84181 11,9692 12,08063 Metalurgie 35,88083931 38,49079 39,4002 41,22405 Chemie 27,00577926 29,06856 30,40404 32,91121 Stavební materiály 9,488915103 10,13896 10,93472 11,95506 Tì ké strojírenství 14,62257928 16,16229 15,34045 17,32046 Všeobecné strojírenství 12,60196142 13,41716 13,60168 15,6672 Výroba dopravních prostøedkù 15,63143575 17,56794 17,88602 19,37859 Stavba lodí 20,78072084 20,09522 17,50427 22,7616 Slévárny a kovárny 11,77405232 12,65222 13,49699 14,21734 Výroba kovového zbo í 11,26148809 12,2812 13,06845 14,90089 Elektrotechnika 14,10724685 15,30575 16,70344 18,83582 Jemná mechanika a optika 9,181486737 9,686031 10,34533 11,91731 Døevìné a kulturní zbo í 10,81641146 11,47411 12,38679 13,58458 Textilní prùmysl 13,87228944 14,88788 15,69259 17,25937 Výroba odìvù 13,37031792 13,28444 14,60413 16,17295 Výroba obuvi, ko eného a ko ešinového zbo í 14,0928961 14,98007 15,84819 17,20087 Výroba bunièiny a papíru 14,27848544 14,88742 15,47741 16,38646 Polygrafický prùmysl 10,88434708 11,36071 12,34098 13,19604 Skláøský a keramický prùmysl 9,241071557 9,327911 9,828609 10,84026 Potravináøský prùmysl 37,33446692 39,26017 40,97169 42,85412 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 272 273 a s. 278 281. Vykazované výkony soukromých podnikù v oboru všeobecného strojírenství sice byly ni ší ne výkony státních podnikù, ale nijak výraznì, pøièem vykazovaly takøka stejnou rùstovou tendenci. Ve výrobì dopravních prostøedkù soukromé podniky v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance za státními dosti výraznì zaostávaly a rozdíl mezi nimi se pozvolna zvìtšoval. Ve stavbì lodí soukromé podniky vykazovanými výkony hrubé prùmyslové výroby rovnì zaostávaly za státními podniky, ale na rozdíl od nich nevykázaly ve sledovaném období ádný pokles. V prùmyslovém oboru slévárenství a kovárenství byly v letech 1955 a 1957 mezi výkony soukromých podnikù a státních podnikù, zøetelné rozdíly, ale v roce 1958 byly jejich výkony v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance takøka stejné. Pravdìpodobnì se zde projevily, vzhledem k vzájemné pøíbuznosti, ještì zøetelnìji vlivy zmínìné pøi sledování vývoje v metalurgii. Ve výrobì kovového zbo í nebyly na poèátku sledovaného období velké rozdíly, ale poznenáhlu se zvìtšovaly, proto e vykazované výkony soukromých podnikù stoupaly ménì ne výkony státních podnikù. 94

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... Tab. è. 5: Hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance v soukromých prùmyslových podnicích Obory 1955 1956 1957 1958 Výroba energie 0 0 0 0 Tì ba 9,462466488 9,706146 10,31619 9,463576 Metalurgie 23,33559322 24,40656 24,07599 33,52577 Chemie 19,66546199 19,7117 21,09957 22,54378 Stavební materiály 8,400118045 8,665136 9,671027 9,903018 Tì ké strojírenství 10,97004726 11,32757 11,91321 12,61861 Všeobecné strojírenství 11,15278404 10,94214 11,3937 12,83182 Výroba dopravních prostøedkù 11,04841229 11,26552 11,38979 11,72555 Stavba lodí 10,08528198 10,05746 11,63695 13,75246 Slévárny a kovárny 10,91910217 10,78306 11,77366 13,03733 Výroba kovového zbo í 10,4420549 10,99276 11,60713 12,31082 Elektrotechnika 13,02600561 12,55583 13,46324 15,24095 Jemná mechanika a optika 10,07661612 10,46746 10,85573 11,66855 Døevìné a kulturní zbo í 9,126412441 9,167488 9,795192 10,26095 Textilní prùmysl 11,62917426 11,49777 12,16764 12,80206 Výroba odìvù 11,90964519 11,27542 12,04577 12,76233 Výroba obuvi, ko eného a ko ešinového zbo í 12,3782954 12,22395 13,32017 14,32008 Výroba bunièiny a papíru 10,23394809 10,41918 10,79092 10,93845 Polygrafický prùmysl 8,694048512 8,861104 9,333632 9,71694 Skláøský a keramický prùmysl 8,416445623 8,361042 8,833414 9,495638 Potravináøský prùmysl 22,92014411 22,67676 23,05306 23,05622 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 271, s.272 273 a s. 278 281. V elektrotechnickém prùmyslu se výkony státních a soukromých podnikù na poèátku sledovaného období také nijak podstatnì nelišily, ale pozvolna se zaèaly rozdíly mezi nimi té zvìtšovat, proto e výkony soukromých podnikù stoupaly také ménì. Výkony soukromých podnikù v oboru jemná mechanika a optika byly vyšší, by ne o mnoho, ne výkony státních podnikù. Byl to znaèný rozdíl oproti letùm 1950 a 1955, kdy podle údajù ze statistické roèenky pro rok 1955 byly výkony soukromých podnikù podstatnì vyšší ne výkony státních podnikù. Zda na tomto zvratu podílela více uvedená zmìna metodiky nebo spíše za ním stály vìcné dùvody, je nutno ponechat dalšímu zkoumání. V oboru výroby døevìného a kulturního zbo í, byla pøevaha státních podnikù dosti výrazná a po vzniku vìtšího poètu polostátních podnikù mezi lety 1957 a 1958, kdy stoupl jejich poèet ze 47 na 158 40 a poèet jejich zamìstnancù ze 4 165 na 11 073, se dále zvìtšovala. V textilním prùmyslu soukromé podniky za státními svými vykazovanými výkony na jednoho zamìstnance dosti zaostávaly, co je mo no objasnit tím, e pøi vyvlastòování v letech 1946 a 1948, se staly státními podniky nejvìtší a nejproduktivnìjší podniky. 40 Statistisches Jahrbuch 1958, s. 271. 95

Tab. è. 6: Hrubá prùmyslová výroba na jednoho zamìstnance ve státních prùmyslových podnicích Obory 1955 1956 1957 1958 Výroba energie 11,47497116 12,79679 13,10805 14,39152 Tì ba 11,15921089 9,726822 11,97964 12,08881 Metalurgie 35,92583496 38,54282 39,45874 41,26896 Chemie 27,77742373 30,0025 31,37728 34,0867 Stavební materiály 9,80858392 10,56736 11,27515 12,42743 Tì ké strojírenství 14,95423309 16,62868 15,7125 17,84245 Všeobecné strojírenství 12,8506423 13,82677 13,9187 16,09812 Výroba dopravních prostøedkù 15,88792749 17,92484 18,17379 19,67783 Stavba lodí 20,96782732 20,27829 17,60731 22,93751 Slévárny a kovárny 11,85862978 12,83318 13,67877 14,41768 Výroba kovového zbo í 11,57115909 12,76784 13,62166 15,72616 Elektrotechnika 14,20978827 15,557 16,99614 19,19714 Jemná mechanika a optika 9,101460305 9,613108 10,25691 11,89087 Døevìné a kulturní zbo í 12,01000193 13,00056 14,04198 15,65827 Textilní prùmysl 14,73465027 16,11865 16,96429 18,8234 Výroba odìvù 14,85155047 15,16956 16,77468 18,8816 Výroba obuvi, ko eného a ko ešinového zbo í 14,99167442 16,31211 17,12805 18,82982 Výroba bunièiny a papíru 15,97793363 16,78494 17,30207 18,4917 Polygrafický prùmysl 11,38495641 11,9456 13,0651 14,01604 Skláøský a keramický prùmysl 9,394503063 9,505357 10,02105 11,20814 Potravináøský prùmysl 39,86826499 42,37224 44,13579 46,4158 Zdroj: Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959, s. 272 273 a s. 278 281. V odìvním prùmyslu výkony státních podnikù narùstaly, pøièem výkony soukromých podnikù lze oznaèit za v podstatì stagnující. V prùmyslové výrobì obuvi ko ených a ko ešinových výrobkù výkony soukromých podnikù v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance ponìkud pøekvapivì zaostávaly pomìrnì výraznì za podniky státními. Zøejmì se zde projevilo obdobnì jako v textilním prùmyslu to, e postátnìny byly v letech 1946 a 1948 vìtší a výkonnìjší podniky. Ve výrobì bunièiny a papíru byly vykazované výkony státních podnikù v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance znaènì vyšší ne výkony soukromých podnikù. V polygrafickém prùmyslu státní podniky dosti výraznì svými výkony v hrubé výrobì ènìly nad výkony soukromých podnikù, co vzhledem k tomu, e se oproti letùm 1950 a 1955 na politickém poli došlo sice ke zøetelným ale nikoli zásadním posunùm, není pøekvapivé. Ve skláøské a keramické prùmyslové výrobì soukromé podniky za státními ve vykazované hrubé výrobì na jednoho zamìstnance zaostávaly jen mírnì a rozestup mezi nimi se jen zvolna zvìtšoval. V potravináøské výrobì byly rozdíly v hrubé prùmyslové výrobì na jednoho zamìstnance mezi soukromými a státními podniky velké. Zatímco na poèátku sledovaného 96

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... období byla hrubá výroba na jednoho zamìstnance v soukromých podnicích o málo více ne polovinou tohoto údaje u podnikù státních, na konci tohoto období v roce 1958 byla hrubá výroba soukromých podnikù na jednoho zamìstnance v tomto prùmyslovém oboru v porovnání se státními podniky vskutku jen polovièní. Podstatnou roli v tom sehrály pravdìpodobnì jak velká vnitrooborová rùznost výroby, tak i znaèné rozdíly ve velikosti mezi jednotlivými podniky státními a soukromými. Jak ji bylo døíve konstatováno zøejmì se v tomto oboru vskutku sèítají jablka s hruškami. Závìr Soukromé prùmyslové podniky v hrubé výrobì na jednoho zamìstnance vìtšinou vykazovaly menší hodnoty tohoto ukazatele ne podniky státní. A to jak v první, tak ve druhé polovinì padesátých let 20. století, v jejich druhé polovinì však rozdíly mezi nimi vzrùstaly. Nejvìtší rozdíly mezi soukromými prùmyslovými podniky a státními prùmyslovými podniky byly ve sledovaném ukazateli v profilových oborech východonìmeckého hospodáøství, kde poèet soukromých podnikù byl dosti vysoký, tzn. ve výrobì textilií, obuvi, ko ených ko ešinových výrobkù a v potravináøství. Lze to vysvìtlit jednak tím, e byly zestátnìny nejproduktivnìjší a nejvìtší podniky tìchto oborù, pøièem zbývající soukromé podniky nebyly v rámci tìchto oborù nijak zvláš specializované, co platí pøedevším zøejmì pro textilní podniky a podniky obuvnické, ko edìlné a ko ešnické, ale pravdìpodobnì nikoli pro podniky potravináøské. Menší výkony v hrubé prùmyslové výrobì, jak je nutné mít neustále na pamìti, však neznamenají, e soukromé podniky byly ménì efektivní ne podniky státní. Majitelé soukromých podnikù ve všech oborech toti neusilovali o výrobu co nejvìtšího mno ství zbo í, ale o dosa ení zisku èi minimalizaci ztrát, pøièem se nemohli spoléhat na pøípadné státní dotace. Dosa ení vysokého objemu hrubé prùmyslové výroby bylo jen jedním z prostøedkù, jak toho docílit, co se muselo na celkových objemech hrubé prùmyslové výroby projevovat. Naopak státním podnikùm umo òovaly státní dotace produkovat výrobky i se ztrátou, a to i v mno ství, které nalezlo svùj odraz ve vykazovaném objemu výroby. Na druhou stranu mzdy v soukromých podnicích nejen, e bývaly vykazovány ni ší ne v podnicích státních, ale ve skuteènosti zøejmì také byly. Vzhledem k tomu, e s výjimkou potravináøského prùmyslu, kde objemy hrubé prùmyslové výroby na jednoho zamìstnance vykazované státními prùmyslovými podniky byly v podstatì dvakrát vìtší ne výkony vykazované soukromými prùmyslovými podniky, lze se domnívat, e øídící aparát soukromých podnikù zøejmì dokázal uspoøádat výrobní proces tak, aby rozdíly mezi soukromými a státními podniky v tomto ukazateli nebyly nápadnì velké. V této souvislosti je nutné také pøipomenout, e mohl být jistý rozdíl mezi soukromými podniky vykazovanou hodnotou hrubé prùmyslové výroby a její hodnotou skuteènì dosa enou, pøièem tento rozdíl, v tomto dosti umìle konstruovaném ukazateli, mohl být zpùsoben jak úmyslným zkreslováním ze strany podnikatelù, tak i státních a politických orgánù. Na to, jaký vliv na rozhodování vedoucích pøedstavitelù Nìmecké demokratické republiky o budoucím postavení soukromého podnikání ve Východním Nìmecku mìly dosahované a vykazované výkony soukromých prùmyslových podnikù a zda se podstatnì lišilo hospodaøení èistì soukromých a polostátních podnikù, by se mìl zamìøit budoucí výzkum. 97

Prameny a literatura Prameny [1] Stiftung Archiv der Parteien und Massenorganistionen der DDR im Bundesarchiv (SAPMO), DC 20/12046 (Ministerrat der DDR), Analyse über die Entwicklung des privaten Einzel-und Grosshandels, 19. September 1955. [2] SAPMO, DY 30/IV2/2.01/17 SED Zentralkomitee (Büro des Politbüros), Bericht über die Überprüfung der Arbeiter, Angestellten und technische Intelligenz in einigen Betrieben der Privatindustrie, September 1951. [3] Gesetzblatt der Deutschen demokratischen Republik 1950. [4] Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1955, Berlin 1956. [5] Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1956, Berlin 1957. [6] Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1957, Berlin 1958. [7] Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1958, Berlin 1959. [8] Statistisches Jahrbuch der Deutschen demokratischen Republik 1960/61, Berlin 1961. Literatura [1] SLUND, A. (1985): Private Enterprise in Eastern Europe, The Non- Agricultural Private Sector in Poland and the GDR, 1945 1983, Oxford 1985. [2] BÄHR, J. (1997): Die Firmenabwanderung aus der SBZ/DDR und aus Berlin-Ost (1945 1953). In Fischer, W., Müller, U., Zschaler, F. (hrsg.): Wirtschaft im Umbruch, St. Katharinen 1997, s. 229 250. [3] BUCK, H., F. (1995): Formen, Instrumente und Methoden zur Verdrängung, Einbeziehung und Liquidierung der Privatwirtschaft in der SBZ/DDR.. In Materialien der Enquete-Kommission Aufarbeitung von Geschichte und Folgen der SED-Diktatur in Deutschland, Band II/2, hrsg. vom Deutschen Bundestag, Baden-Baden 1995, s. 1070 1213. [4] BUCHHEIM, Ch. (1990): Wirtschaftliche Hintergründe des Aufbeiteraufstandes vom 17. Juni 1953 der DDR. In Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 1990 (38)/3, s. 415 433. [5] DUFEK, P. (2005): K potlaèování soukromého podnikání v Èeskoslovensku (ÈSR) a Východním Nìmecku (NDR). Praha 2005. [6] GUTMANN, G. KLEIN, W. (1995): Herausbildungs- und Entwicklungphasen der Planungs-, Lenkungs- und Kontrollmechanismen im Wirtschaftssystem. In Materialien der Enquete-Kommission Aufarbeitung von Geschichte und Folgen der SED-Diktatur in Deutschland. Band II/3, hrsg. vom Deutschen Bundestag, Baden-Baden 1995, s. 1579 1647. [7] KOOP, V. (2003): Der 17. Juni 1953, Legende und Wirklichkeit. Berlin 2003. [8] MISES, L., von (2006): Lidské jednání. Praha 2006. [9] PILLEUL-ARP, A. (2005): Kriterien einer Typologie der Überlebensstrategien der Klein- und Mittelunternehmer in der DDR: Lebensläufe zwischen 1949 und 1990 im Vergleich, z http://frda.fr.funpic.de/downloads/article_pilleul.pdf, vlo eno 10. èervence 2005, 12:14 [cit. 20.2. 2007]. 98

Pavel Dufek Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství... [10] PRÙCHA, V. a kol. (1977): Hospodáøské dìjiny evropských socialistických zemí. Praha 1977. [11] ROESSLER, J. (1999): Boj støedostavovských akciových spoleèností v Sasku proti státnímu dirigismu a zestátòování od konce 30. let do zaèátku 50. let. in: Tøi studie z hospodáøských dìjin Nìmecka ve 20. století. in: Studie z hospodáøských dìjin 7, Praha 1999. [12] STEINER, A. (2004): Von Plan zu Plan. Eine Wirtschaftgeschichte der DDR, München 2004. [13] STOLPER, W., F. (1960): The Structure of the East German Economy, Cambridge (Massachusetts) 1960. [14] TATZKOW, M. (1993): Gehen oder bleiben. Privatindustrielle nach der Staatsgründung. in: Provisorium für längstens ein Jahr. Protokoll des Kolloquiums die Gründung der DDR, September 1991, hrsg. Scherstjanoi, E.: Berlin, 1993, s. 205 209. [15] WEBER, H. (2003): Dìjiny NDR. Praha 2003. [16] WERKENTIN, F.: Der totale soziale Krieg. Auswirkungen der 2. Parteikonferenz der SED im Juli 1952, in: Jahrbuch für historische Kommunismusforschung 2002, s. 23 54. Postavení a výkony soukromých podnikù ve východonìmeckém hospodáøství v padesátých letech 20. století Pavel Dufek Abstrakt Soukromé prùmyslové podniky v NDR vykazovaly vìtšinou ni ší úroveò hrubé prùmyslové výroby na jednoho zamìstnance ne státní prùmyslové podniky. Nejvìtší rozdíly mezi nimi byly v oborech textilní, obuvnické a potravináøské výroby. Hrubá prùmyslová výroba soukromých prùmyslových podnikù na jednoho zamìstnance byla ni ší pravdìpodobnì z nìkolika dùvodù: Majitelé soukromých podnikù, bez ohledu na prùmyslový obor, neusilovali o dosa ení vysokého objemu hrubé prùmyslové výroby ale o dosa ení zisku. V letech 1946 a 1948 byly zestátnìny nejefektivnìjší a nejvìtší soukromé prùmyslové podniky, co je pravdìpodobnì pøípad textilního a obuvnického prùmyslu a mo ná i pøípad potravináøského prùmyslu i nìkolika dalších oborù. Soukromé prùmyslové podniky nedostávaly na rozdíl od státních prùmyslových podnikù tak vysoké dotace, pokud je vùbec dostávaly, jako státní podniky. Vysoká úroveò prùmyslové výroby na jednoho zamìstnance byla rovnì mo ná zpùsobena tím, e zbývající soukromé podniky v nìkterých oborech nebyly specializované na výrobu, v ní by bylo mo no vysokých hodnot hrubé prùmyslové výroby na jednoho zamìstnance dosáhnout. Klíèová slova: Východní Nìmecko; Nìmecká demokratická republika; soukromé podniky; státní podniky; prùmysl 99