Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY... 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ... 5 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA... 5 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE... 7 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI... 8 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE... 9 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE... 11 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ... 13 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ... 15 2.8. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020... 25 2.9. PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ... 27 2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 32 3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY...37 3.1. VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ... 37 3.2. PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ... 38 3.3. VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ... 40 3.4. VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH... 42 3.5. ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ... 44 3.6. VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU. 48 4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ...52 4.1. SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ... 52 4.2. POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO... 53 4.3. VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI... 54 4.4. ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY... 54 4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ... 55 4.6. PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE... 56 4.7. POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ... 58 5. SHRNUTÍ...60 2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku; oddíl 17 Výroba papíru a výrobků z papíru; oddíl 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 53,2% 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 24,8% 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 22,0% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 45,1% 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 27,6% 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 27,4% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu dřevěných výrobků, jako jsou stavební dřevo, překližky, dýhy, dřevěné kontejnery a nádoby, řezivo (připravené k prodeji), podlahové krytiny, příhradové nosníky, prefabrikované dřevěné části budov nebo celky. Výrobní postupy zahrnují řezání pilkou, hoblování, obrábění, laminování a sestavování dřevěných výrobků. Na začátku takového výrobního postupu je kulatina rozřezaná na polena nebo stavební dřevo, které může být dále řezáno nebo obráběno soustruhy či jinými tvarovacími stroji. Stavební dřevo nebo jiné opracované tvary dřeva mohou být následně ještě hoblovány nebo hlazeny a kompletovány do konečných výrobků jako obaly a dřevěné kontejnery. S výjimkou zpracování na pile je tento oddíl dále členěn v zásadě hlavně podle specifických výrobků. Nezahrnuje výrobu nábytku (31.0), nebo montáž dřevěných spojovacích prvků apod. (43.32, 43.33, 43.39). 3

CZ-NACE Oddíl 17 Výroba papíru a výrobků z papíru (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu buničiny, (papírové kaše, drti), papíru a konečných výrobků z papíru. Výroba těchto výrobků je shrnuta v jednom oddílu, protože tvoří řadu vertikálně propojených procesů. Výrobní jednotka provádí většinou více než jeden výrobní proces. V podstatě se jedná o tři druhy činností: Výroba dřevoviny a buničiny spočívá v oddělování vláken celulózy od ostatních látek obsažených ve dřevu nebo v rozpuštění a odbarvení použitého papíru a přimíchání činidel v malých množstvích za účelem zajištění soudržnosti vláken. Při výrobě papíru se papírovina nabírá na drátěné síto a tvoří nekonečný arch. Konečné papírové výrobky se vyrábí z papíru nebo jiného materiálu různými výrobními postupy. Dále zahrnuje také potištěné výrobky z papíru (např. tapety, dárkový balicí papír), pokud hlavním účelem činnosti není tisk informací. Výroba dřevoviny a buničiny, papíru, kartonu a lepenky je zahrnuta ve skupině 17.1, ostatní třídy zahrnují výrobu další zpracování papíru a výrobků z papíru. CZ-NACE Oddíl 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje tisk novin, knih, periodik (časopisů, magazínů), obchodních formulářů, pohlednic a jiných materiálů a s tím související činnosti, např. vazbu knih, výrobu tiskových desek a snímání dat. Související činnosti zde zahrnuté jsou nedílnou součástí polygrafického průmyslu a produkt (tisková deska, vázaná kniha, počítačový disk nebo záznam), který je nedílnou součástí tiskařského průmyslu, je téměř vždy podmíněn těmito operacemi. Výrobní postupy používané v polygrafii zahrnují různé metody pro přenos obrazu z desek, obrazovky nebo počítačových záznamů na média jako je papír, plast, kov, textilie nebo dřevo. Nejvýznačnější z těchto metod je přenos obrazu z desek nebo štočků na médium prostřednictvím litografie, hlubotisku, sítotisku nebo flexografie. Často se také využívá počítačového záznamu pro účely přímého řízení mechanizmu tisku, elektrostatického nebo jiného zařízení pro přímé vytvoření obrazu (digitální nebo bezdotykový tisk). Ačkoliv tisk a vydavatelství mohou být prováděny stejnou jednotkou (např. noviny), stále méně a méně případů odlišných aktivit je prováděných na (fyzicky) stejném místě. Tento oddíl zahrnuje také rozmnožování nahraných nosičů, jako kompaktních disků, videozáznamů nebo softwaru na discích, páskách, deskách atd. Tento oddíl nezahrnuje podnikání v nakladatelství (sekce J). 4

2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2. 1. P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 172 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví byla na svém maximu v roce 2008, kdy dosáhla hodnoty téměř 182 mld. Kč. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k 17% poklesu. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 230 210 190 170 150 130 110 2005 2008 2011 2013 90 70 50 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl (NACE 16-18) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2008 postupně snižovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje více jak dvojnásobné hodnoty Rakousko, naopak přibližně poloviční hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko. Všechny srovnávané země předstihuje Německo, jehož výše hrubé přidané hodnoty odvětví je až dvanáctinásobně vyšší než v ČR. 5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 30 25 20 15 2005 2008 2011 2013 10 5 0 Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 1,3 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá ve všech srovnávaných zemích. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 20 (1,0 % v roce 2013). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví na Slovensku, ve Slovinsku a Rakousku. Nižší váhu má analyzované odvětví v Německu a Maďarsku. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 2,5% 2005 2,0% 2008 2011 1,5% 2013 1,0% 0,5% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU20 EU20 - bez Chorvatska, Spojeného kralovství, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat National Accounts 6

2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 21 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než na Slovensku (32 tisíc), Slovinsku (29 tisíc). Výrazně vyšší než v ČR byla produktivita práce v Německu (2 a půl násobně) a Rakousku (více jak 3 a půl násobně). Naopak v Maďarsku byla produktivita práce nižší oproti ČR. Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 90 000 80 000 76 297 70 000 60 000 50 000 53 081 40 000 30 000 20 000 21 120 14 289 28 729 32 234 10 000 0 ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví mezi lety 2008 a 2013 kolísala bez zjevného trendu v rozmezí 20 a 23 tisíci EUR. 7

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 25 000 20 000 22 719 21 371 22 954 20 047 20 701 21 963 15 000 10 000 5 000 0 Zdroj: Eurostat National Accounts 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Zemědělství, lesnictví a rybolov; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (27 %). Všechny tyto vstupy tvoří 53 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 25 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 33 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce vyrobí, než doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví 40,5% Celkem (v miliardách Kč) 240,9 Zemědělství, lesnictví a rybolov 15,2% Vstupy z odvětví 53,4% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 10,1% Přidaná hodnota odvětví 22,0% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 7,0% Dovoz do odvětví 24,6% Ostatní odvětví 27,3% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 68 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí; Vydavatelské a mediální činnosti; Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený a z 40 % ostatní odvětví. Necelých 5 % produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 28 % produkce je vyvezeno do zahraničí. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než se vyveze do zahraničí. 8

Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 67,5% Vlastní odvětví 31,7% Spotřeba domácností 4,7% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti 15,9% nemovitostí Spotřeba vládních a neziskových institucí 0,2% Vydavatelské a mediální činnosti 6,5% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu Opravy a instalace strojů a zařízení -0,1% zásob a zpracovatelský průmysl j.n. 5,7% Vývoz z odvětví 27,7% Ostatní odvětví 40,1% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (84 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Evropa (téměř 4 %) a Čína (téměř 3 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 2,4 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 83,5% Ostatní Evropa 3,7% Čína 2,7% NIZ JV Asie 2,6% Ostatní Asie 1,7% Ruská federace 1,5% Ostatní země 1,0% USA a Kanada 0,9% Afrika 0,8% Japonsko 0,8% Latinská Amerika 0,7% Indie 0,1% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU. Samotné Německo představuje téměř 30 % vývozu a první tři země (Německo, Polsko a Slovensko) téměř 1/2 celkového vývozu odvětví. 9

Finsko Švédsko Estonsko Rakousko Slovinsko Portugalsko Belgie Lucembursko Litva Slovensko Lotyšsko Maďarsko Polsko ČR Všechny země Nizozemsko Dánsko Rumunsko Německo Itálie Francie Bulharsko Irsko Malta Řecko Norsko Velká Británie Španělsko 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo 26162 29,7% Polsko 8199 9,3% Slovensko 7464 8,5% Rakousko 7394 8,4% Itálie 4955 5,6% Spojené království 2763 3,1% Maďarsko 2644 3,0% Nizozemsko 2611 3,0% Belgie 2454 2,8% Francie 2374 2,7% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje lehce nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady, ale hlavní destinace exportu analyzovaného odvětví ČR (Slovensko, Polsko, Rakousko) mají konkurenceschopnost odvětví v exportu vyšší, s výjimkou Německa. Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (průměr za roky 2010 2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 10

Na straně dovozu je situace obdobná, hlavní podíl si zachovává teritorium zemí EU 28 (89 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí, i když v nepatrné míře, i z USA a Kanady (3 %), Číny (2 %) a ostatních zemí Evropy (2 %). Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 88,9% USA a Kanada 3,1% Čína 2,2% Ostatní Evropa 2,2% Ruská federace 1,9% Latinská Amerika 0,5% NIZ JV Asie 0,5% Ostatní Asie 0,3% Japonsko 0,2% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Při podrobnějším pohledu však vidíme, že na prvních místech jsou s výjimkou Spojených států samé země EU s Německem (31 %) v čele, následuje Polsko (13 %) a Rakousko (10 %). 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo 22 208 30,7% Polsko 9 620 13,3% Rakousko 7 074 9,8% Slovensko 5 651 7,8% Itálie 3 007 4,2% Finsko 2 245 3,1% Spojené státy 2 202 3,0% Francie 2 109 2,9% Nizozemsko 1 889 2,6% Švédsko 1 885 2,6% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu 2. 5. T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje silně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Nachází se na předposledním místě ze všech srovnávaných zemí, za námi je už jen Lotyšsko. 11

Finsko Švédsko Norsko Irsko Portugalsko Rakousko Slovinsko Belgie Itálie Nizozemsko Všechny země Litva Francie Německo Maďarsko Španělsko Dánsko Polsko Velká Británie ČR Lotyšsko Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics Inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mírně nadprůměrnou pozici. Nachází se na 11. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně průměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Avšak z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihují všichni s výjimkou Slovenska, které je za námi v těsném závěsu. 12

Finsko Estonsko Švédsko Německo Irsko Rakousko Litva Polsko Francie Belgie Všechny země ČR Slovinsko Slovensko Dánsko Španělsko Lotyšsko Nizozemsko Velká Británie Portugalsko Norsko Rumunsko Bulharsko Maďarsko Itálie Řecko Kypr Malta Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 2. 6. T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně střední výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl odvětví s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností. 13

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků patří mezi živnosti volné. Mezi živnosti řemeslné se řadí truhlářství a podlahářství. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sektor dřevozpracujícího průmyslu je ovlivňován a regulován především prostřednictvím odvětví lesního hospodářství. Základní právní normou regulující oblast lesnictví a potažmo také dřevozpracující průmysl je Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož hlavním cílem je stanovení předpokladů pro zachování lesa, jeho obnovu a péči o les. Tento zákon stanoví povinnosti vlastníků lesa, mezi něž mj. patří: obnova lesních porostů vhodnými dřevinami, provádění preventivních opatření proti působení škodlivých činitelů na les, zvyšování odolnosti lesa a jeho stability, vedení lesní hospodářské evidence, hospodaření v lesích zajišťované v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Tento zákon rovněž ukládá povinnost fyzickým i právnickým osobám vlastnícím více jak 50 ha lesa sestavovat lesní hospodářský plán, který stanovuje maximální výše těžeb a minimální počet melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Tento plán, který může zpracovávat pouze osoba s licencí udělenou Ministerstvem zemědělství ČR, je schvalován pověřeným orgánem státní správy lesů. Tato právní norma byla novelizována mimo jiné Zákonem č. 501/2012 Sb., kterým se změnila pravidla pro poskytování finančních příspěvků na podporu hospodaření v lesích, nebo Zákonem č. 67/2000 Sb., jehož cílem je zamezit nešetrné těžbě dřeva související se změnou vlastnické struktury lesů (restituce a následné prodeje). Povinnost doložit vyjádření odborného lesního hospodáře k zamýšlené těžbě a povinnost vyrozumět o zamýšlené těžbě dřeva předem orgán státní správy lesů, která se dosud vztahovaly jen na vlastníka lesa, nově dopadají i na toho, kdo koupí od vlastníka lesa (popř. od překupníka) stojící lesní porost, i na toho, kdo provádí těžbu. Na lesní zákon navazuje Zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál určený k obnově lesa a k zalesňování. Tento materiál musí být identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný. Dodavatel uvádějící reprodukční materiál do oběhu musí mít pro svoji činnost platnou licenci. Tato právní norma byla novelizována mimo jiné Zákonem č. 387/2005 Sb., který mění a doplňuje zejména podmínky vydávání potvrzení o původu reprodukčního materiálu, podmínky, za kterých nelze udělit licenci pro uvádění reprodukčního materiálu do oběhu a podmínky reprodukčního materiálu. 15

Požadavky na kvalitu reprodukčního materiálu upravuje Vyhláška č. 29/2004 Sb., k provedení zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů. Lesy neplní pouze produkční funkci (zdroj dřeva a dalších hmotných statků), ale mají rovněž netržní (mimoprodukční) environmentální a zdravotně hygienický význam (kvalita ovzduší, vodohospodářské a půdotvorné funkce, rekreační funkce apod.). K ochraně těchto zájmů vedle lesního zákona slouží především: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jehož součástí je ochrana lesa, Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA). K ochraně lesů rovněž přispívá jejich certifikace. V České republice se využívá certifikátů PEFC (Pan European Forest Certification) a FSC (Forest Stewardship Council). Tyto certifikáty nejsou povinné, nicméně řada zpracovatelů dřeva alespoň jeden z nich vyžaduje. Certifikát FSC je vhodný především pro chráněné krajinné oblasti, nebo pro oblasti s přirozeným vývojem lesa. Majitel musí ve vytěžené oblasti ponechat část dřevní hmoty. Zavedení tohoto certifikátu je také dražší než získání certifikátu PEFC, který je vhodný spíše pro hospodářské lesy. Majitel lesa musí mít sice zpracován lesní hospodářský plán a musí se řídit další obecně platnou ochranářskou legislativou, není však zatížen minimálním objemem biomasy ponechané ve vytěženém lese. V České republice, kde tento certifikát značně převládá (viz tab. 7), jím v roce 2012 disponovalo více než 70 % celkové výměry všech lesů ČR. Vedle certifikace lesů v ČR probíhá i certifikace spotřebitelského řetězce dřeva pod názvem C o C (Chain of Custody), která dokladuje původ certifikovaného dříví z lesa po celou jeho cestu až po finální výrobek. Systém C o C je v ČR zaváděn a certifikován podle národního normativního dokumentu Směrnice pro ověřování spotřebitelského řetězce dřeva v České republice a týká se všech subjektů, které jsou zapojeny do řetězce zpracování dřeva od jeho těžby až po prodej produktů ze dřeva konečným spotřebitelům. Přibližně 60 % lesů ČR je ve vlastnictví státu, resp. státních podniků (např. Lesy České republiky s.p., Vojenské lesy a statky, s.p.), které jsou povinné hospodařit na základě Zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Aktuální zůstává otázka tzv. církevních restitucí, které upravuje Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. K 3. 4. 2014 evidovaly LČR celkem 1 958 výzev k vydání majetku, ve kterých oprávněné osoby uplatnily požadavky na vydání 46 497 pozemků a 1 390 staveb. Ke stejnému datu bylo uzavřeno s oprávněnými osobami 130 dohod o vydání nárokovaného majetku v rozsahu 1 515 pozemků o celkové výměře 7 197,4 ha a 17 staveb. LČR zároveň předaly po prověření podmínek stanovených Zákonem č. 428/2012 Sb. oprávněným osobám celkem 174 pozemků o celkové výměře 485,9 ha a 2 stavby. V roce 2013 vstoupilo v platnost Nařízení Evropské unie č. 995/2010 o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, které má za cíl zamezit dovozu dřeva z černého trhu mimo státy EU 27. Například peletky, které jsou využívány jako levné topivo, se do ČR nejčastěji dovážejí z Ukrajiny či Běloruska. Evropská unie chce tímto nařízením vytvořit větší transparentnost postupů obchodu se dřevem. Nařízení se týká všech hospodářských subjektů, které dovážejí výrobky na bázi dřeva do Evropy. Při prvním uvedení na vnitřní trh musí prokázat, že dřevo z produktů bylo těženo souladu s místními předpisy v zemi původu a jsou tedy povinni prokázat legální původ. Do EU se ročně dostane nelegální cestou zhruba 16 mil. m3 dřeva či dřevěných výrobků. V rámci samotné České republiky pak toto množství odpovídá 100 000 m3 za rok. Implementaci daného nařízení EU do právního řádu ČR řeší Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Tento zákon upravuje centrální evidenci za účelem kontroly uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků vyrobených z tohoto dřeva na trh hospodářskými subjekty, působnost a pravomoc orgánů státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh a sankce za správní delikty v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. 16

2.7.2. Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory 2014 2020, v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. Platnost nových pravidel se po vyjednávání s EK podařilo odložit na termín 1. července 2014. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců 17

Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí 50 000 Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do března 2014 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 22 projektům z odvětví dřevozpracujícího a papírenského průmyslu. Celkově šlo o objem investic ve výši 18,7 mld. Kč. Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově 2 243. Největší investiční pobídky byly v daném období přislíbeny společnostem KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. (výrobce velkoplošných materiálů na bázi dřeva s výrobním závodem v Jihlavě), Biocel Paskov a.s. (producent buničiny) nebo Mayr-Melnhof Säge Paskov s.r.o. (od roku 2005 Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o. pilařský závod zabývající se výrobou řeziva umístěný v Paskově na severní Moravě). Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne 18. 4. 2007. Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti 12. 7. 2012. Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. CzechInvest v současné době navrhuje úpravy zákona například v tom smyslu, aby technologická centra a centra strategických služeb byla místo slevy na dani z příjmů podpořena formou slevy z odvodu z úhrnu mezd. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky 2007 2013 bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, 18

Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K 15. 4. 2014 byla v rámci OPPI přiznána dotace 10 269 projektům v celkové hodnotě cca 88,5 mld. Kč (v rámci NACE 16 se jednalo o 422 projektů v hodnotě 3,1 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007 2013 financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). K 22. 4. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 24 projektům z NACE 16 v celkové hodnotě 74,9 mil. Kč. Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR druhý největší český operační 19

program). K 22. 4. 2014 byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 4 projektům z NACE 16 v celkové hodnotě 12,2 mil. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus 2007 2013 a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období 2014 2020. Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období 2014 2020 (Usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond). 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Současná situace na trhu: Dřevozpracující odvětví úzce navazuje na sektor lesního hospodářství a těžby dřeva. Z tohoto důvodu je obor značně ovlivňován dodávkami a cenou surového dříví. Na straně vlastníků dominuje držbou lesů stát (Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky, národní parky a jejich správy), který je doplňován komunálními správci lesa (lesy v majetku měst a obcí) a také církvemi (v souvislosti s restitucemi). Parterem státních lesů jsou velké subjekty zajišťující služby v oblasti těžby a pěstování lesa. Primární zpracovatelé dřeva se potýkají s nejasnou strategií státu v oblasti správy lesa, která má za následek nerovnoměrnost dodávek dřeva a z toho pramenící nepředvídatelnost ceny surového dříví pro zpracování. Tím dochází k tlaku na zpracovatele, což se ve svém důsledku projevuje rostoucím exportem surového dříví a růstem jeho ceny, potažmo omezenou dostupností kulatiny pro malé a střední zpracovatele. Celý systém obchodování se dřevem v podniku Lesy České republiky, s.p (LČR) vykazuje tendenci ke vzniku oligopolu, což může být pro menší podniky a živnostníky z dřevozpracujícího průmyslu likvidační (zhruba tři čtvrtiny státního dřeva ovládá 5 těžebních firem). Na koncepční politiku Ministerstva zemědělství a LČR v oblasti prodeje státního dřeva přes překupníky, tj. těžební firmy, si opakovaně stěžují např. členové Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Další problém představuje fakt, že roste podíl dřeva exportovaného do zahraničí, což dále umocňuje tlak na růst jeho ceny. Velcí zpracovatelé mají vyšší schopnost čelit tomuto cenovému nárůstu, ekonomické potíže se však dotýkají středních a malých zpracovatelů. Pokud nemají menší firmy specifický výrobní program umožňující promítnout růst ceny vstupů do cen finálních výrobků, hrozí u nich pozastavení investic, případně ukončování výroby a odchod z trhu. Díky konkurenčnímu prostředí zde došlo v průběhu posledních let k silné koncentraci. Historický 20

vývoj dřevozpracujícího průmyslu v České republice vyústil v existenci dvou základních skupin na domácím trhu. První skupinou jsou moderní velkokapacitní pilařské závody, produkující základní polotovary primárního zpracování dřeva. Tyto velké ekonomické celky jsou financovány převážně zahraničním kapitálem (v největší míře z Rakouska). Alternativou k rozvoji větších ekonomických celků může být vytváření oborových klastrů jako v případě Moravskoslezského dřevařského klastru, který založilo 28 firem a institucí působících v rámci dřevozpracujícího odvětví na severní Moravě. Hlavním cílem tohoto uskupení je vybudovat v regionu růstový dřevozpracující sektor, který bude významným dodavatelem a exportérem dřevostaveb a inovačních komponentů pro dřevěné konstrukce a domy. Druhou skupinou jsou střední a malé dřevozpracující podniky, které se vzhledem ke zkušenostem z okolních trhů musí zaměřit na specializovanou výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Ekonomická situace dřevozpracujících společností se za poslední roky zhoršuje, nedochází k modernizaci ani prosté reprodukci strojního vybavení a mnohé menší a střední podniky opouštějí trh. Na odvětví navazují další obory, kde je produkce dřevozpracujícího průmyslu dále zpracovávána, jako je stavebnictví, nábytkářský a papírenský průmysl, zemědělství a energetika. Soustředění odvětví do malých a středních podniků: Základ dřevařského průmyslu tvoří mikropodniky, malé a střední podniky, které zajišťují zaměstnanost v oblastech mimo velké městské průmyslové aglomerace. Velké společnosti působí hlavně v oblasti pilařské výroby a výroby aglomerovaných materiálů. Celkovému rozvoji odvětví by prospělo intenzivní rozšíření kategorie středně velkých a velkých podniků, jež mají širší možnost přístupu ke kapitálu a tím pádem i možnost rozsáhlejších investic do strojního vybavení umožňující produkci s vyšší přidanou hodnotou. Počet velkých podniků je ve srovnání s dalšími sektory tuzemského zpracovatelského průmyslu poměrně malý, podniky s počtem zaměstnanců nad 1 000 a více nejsou zastoupeny vůbec. Nevýhodou malých podniků je nízká efektivnost, nízká produktivita a problémy s kvalitou, což je dáno zastaralým strojním vybavením. Stavebnictví jako strategický partner odvětví: Hlavním strategickým partnerem českého dřevozpracujícího průmyslu je stavebnictví, zejména bytová výstavba (cca 15 % z celkového objemu stavebních zakázek). Podíl využití dřeva ve stavebnictví je však oproti sousedním zemím (Německo a Rakousko) pouze pětinový. České stavebnictví se navíc momentálně nachází v útlumu, přičemž propad zaznamenalo jak inženýrské, tak i pozemní stavitelství. Z trhu zmizelo velké množství malých a středních firem, hospodaření některých je nestabilní, mnohé jsou na pokraji krachu. Stavaři mají nedostatek zakázek a investoři chtějí dosáhnout co nejnižších cen, což navíc vede ke snižování kvality realizovaných stavebních prací. K prohloubení recese přispělo také zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 14 % na začátku roku 2012, resp. její další navýšení na 15 % od roku 2013. Od ledna 2014 se navíc (v souvislosti s novým občanským zákoníkem) nově platí 21% DPH také za pozemky pod novými domy a byty, což zvyšuje jejich cenu a negativně ovlivňuje situaci v odvětví. Vzhledem k časové náročnosti procesu přípravy staveb a zajištění jejich financování nelze oživení, které by se projevilo v růstu tržeb stavebních firem, v blízké budoucnosti očekávat. Malý objem domácí spotřeby výrobků ze dřeva: Velké rezervy pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu jsou v malé domácí spotřebě výrobků ze dřeva. V této oblasti už státní orgány, profesní společenstva i jednotlivé firmy podnikly řadu akcí, jejichž cílem je změnit názory obyvatel ČR na dřevěné výrobky. V současné době je domácí spotřeba dřeva a výrobků ze dřeva na úrovni 30 až 40 % průměru zemí EU. Úroveň využívání dřevní hmoty bývá obrazem vyspělosti státu. Zájem o dříví roste v celém světě, protože se již začíná projevovat úbytek klasických zdrojů. K základním přednostem dřeva patří: bezodpadové zpracování, trvalá obnovitelnost dřeva, příznivé mechanické a technologické vlastnosti při nízké hmotnosti, výhodné tepelně-fyzikální i akustické parametry nebo nízká energetická náročnost. Budoucnost dřevozpracujícího průmyslu je zásadně ovlivněna sociálně ekonomickými podmínkami ve společnosti, které nutně vedou k hledání inovativních řešení a nových způsobů využití dřeva a také materiálů na bázi dřeva. Funkčnost výrobků a jejich uživatelská hodnota se v konkurenci s ostatními materiály, převážně z neobnovitelných zdrojů, neobejde bez zásadních změn ve zpracování dřeva a v jeho následných úpravách. Změna charakteru produkce: Podniky působící v dřevozpracujícím průmyslu ČR by se měly do budoucna zaměřit na rozvoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou, čímž bude dosaženo vyššího finančního zhodnocení suroviny. Jedná se o upravené, opracované a vysušené řezivo, aglomerované materiály, stavebně truhlářské a tesařské výrobky, dřevostavby, dřevěné rodinné domy, dřevěné konstrukce apod. 21

K produktům s vysokou přidanou hodnotou patří: okna, dveře, zárubně, parkety, prvky pro montované domy, dřevěné nástroje apod. V současné situaci stále převládají poměrně jednoduché pilařské výrobky. Meziprodukty odvětví, které jsou dále zpracovávány v zahraničí, zbavují ČR možnosti zhodnotit tuzemskou surovinu v jednotlivých regionech. Česká republika má poměrně dobré předpoklady pro výstavbu nových výrobních kapacit s využitím nejmodernějších technologií. Růst objemu výroby a také produkce kvalitnějších a cenově dražších výrobků se již projevuje například v sortimentu stavebně-truhlářském. Do budoucna bude hrát důležitou roli modernizace a koncentrace výroby do větších logisticky provázaných celků tak, aby bylo možné efektivně uplatnit nejmodernější technologie, dosáhnout vyšší produktivity práce, přidané hodnoty a lepší kvality. Na českém trhu existuje stále nadbytek pilařských kapacit, navíc mnohdy zastaralých, které řeší problémy s efektivní výrobou. K lepšímu fungování celého odvětví a zvýšení jeho konkurenceschopnosti (zejména v porovnání s Německem a Rakouskem) je nutné dosáhnout přibližnou rovnováhu mezi zpracovatelskými kapacitami a tuzemskými surovinovými možnostmi. Produktové trendy v odvětví (potencionální zdroje rozvoje sektoru): Pomineme-li prvotní zpracování dřeva (pořez dělení dřeva), jedná se o vývoj technologií ve zpracovatelském průmyslu s cílem zvýšit užitnou hodnotu dřeva ve vztahu k jeho fyzikálním vlastnostem i v kombinaci s jinými materiály, dále prodloužení životnosti výrobků a zvýšení estetických hodnot výrobků ze dřeva. Mezi základní trendy patří tepelná modifikace dřeva. Jedná se o způsob úpravy vlastností dřeva působením vysokých teplot. Primárním cílem průmyslové tepelné modifikace je přetvořit domácí a snadno dostupné dřeviny v produkt, který bude mít obdobné vlastnosti jako dřeviny tropické. Tepelná modifikace výrazně mění fyzikální vlastnosti dřeva dochází k výraznému snížení koeficientu bobtnání a sesychání a také se podstatně mění rovnovážná vlhkost dřeva. Dalšími využívanými technologiemi jsou plastifikace, komprimace nebo povrchová úprava dřeva. Dalším trendem je vývoj efektivních zpracovatelských procesů dřeva se zaměřením na nízkou energetičnost, jehož cílem je dosažení nižších výrobních nákladů (energie, surovina, balení, distribuce) při inovaci a optimalizaci výrobních technologií a výrobních procesů. Jedná se o nástroje zvyšující pořezovou kvalitu dřeva, technologie na příčné i podélné lepení dřeva, technologie a chemické procesy užívané k tvarování dřeva a technologie pro zpracování odpadu z dřevařských výrob. Mezi produkty dřevozpracujícího průmyslu s potenciálem růstu lze jmenovat především následující: Dřevostavby, dřevěné bytové domy: Růstový potenciál pro český dřevozpracující průmysl představují dřevostavby, jejich výroba a případný export. Předností dřevostaveb je rychlost a nesezónnost výstavby (suchý stavební proces), dispoziční flexibilita a menší výměra, nižší finanční náklady na provoz a dobré vlastnosti z hlediska životního prostředí (snížení odpadů a spotřeby energií, využití obnovitelných zdrojů aj.). Většímu rozvoji výstavby dřevostaveb v ČR částečně brání legislativa, zejména požární předpisy, které neberou dostatečně v úvahu vývoj technologií zpracování dřevní hmoty a také konzervativní přístup tuzemských spotřebitelů, kteří stále preferují výstavbu z tradičních materiálů. V České republice tvořil v roce 2012 podle údajů Asociace dodavatelů montovaných domů podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů 9,9 % (v roce 2000 se jednalo pouze o 1,3 %). V Německu činí podíl dřevostaveb na trhu staveb určených k bydlení 18 20 % a v Rakousku dokonce 35 %. Největší možnosti uplatnění dřeva (kvantitativně i kvalitativně) jsou v bytové výstavbě a výstavbě nízkopodlažních staveb, přičemž v praxi se dřevo využívá zejména u menších stavebních akcí, např. u stavby rodinného domu, či drobné bytové výstavby. V zásadě lze konstatovat, že tuzemské podniky se v posledních letech intenzivně přibližují standardu EU z hlediska schopnosti realizovat různé druhy a typy staveb na bázi dřeva. Velký pokrok v používání dřeva a materiálů na bázi dřeva byl zaznamenán především v oblasti rodinných domů, lehkých střešních konstrukcí, lávek a mostů. V tuzemsku byla vyvinuta technologie pro výrobu lehkých střešních konstrukcí s deskami s prolisovanými trny, která nachází stále větší uplatnění především při zastřešení rodinných a bytových domů, občanských staveb, nákupních center a při řešení nástaveb na bytové domy. V ČR se též zvýšil počet výrobců vyrábějících prvky z lepeného lamelového dřeva, pomocí kterých je možné realizovat náročné inženýrské konstrukce (např. atletická hala v pražské Stromovce, kostel Panny Marie v Praze Strašnicích, lávky v Brně, Telči, Vikýřovicích atd.). Orientované třískové desky: V oblasti polotovarů zůstávají jedním ze základních prvků produkovaných dřevozpracujícím sektorem velkoplošné aglomerované materiály, zejména dřevotřískové desky, dřevovláknité desky a překližky. K důležitým materiálům patří především tzv. orientované třískové desky (OSB). Právě materiál OSB (oriented strands boards) představuje 22

v současné době významný trend mezi aglomerovanými materiály. Tato varianta dřevěného materiálu umožňuje další možnosti využití: desky, které jsou opatřené tenkou fenolovou vrstvou, mohou být opakovaně používány jako materiál pro šalování při betonování. Lze je také používat jako nášlapné desky nebo jako podlážky při stavbě lešení. Desky OSB, které mají hmotnost stejnou jako masivní dřevo, se využívají v oblasti výstavby konstrukcí. Nejlehčí varianta se používá při výrobě dveří jako zvukově izolační materiál. Palivové dříví / dřevěné pelety na topení: Palivové dříví bylo ještě nedávno na okraji zájmu lesníků i dřevařských firem. Situace se ale změnila v souvislosti s vývojem trhu s energiemi, kdy pomocí kusového dříví lze ve srovnání se zemním plynem a elektřinou vytápět levněji. Produkce palivového dříví narůstá a další vývoj bude záviset především na situaci na energetickém trhu. Alternativou k palivovému dříví jsou dřevěné pelety na topení. Spotřeba tohoto druhu paliva není v České republice zatím příliš vysoká. Z tuzemské výroby se převážná většina produkce spolu s vytápěcími systémy exportuje do Rakouska nebo Německa. Další potenciál dřevozpracujícího průmyslu spočívá bezpochyby v biomase. Pevná biomasa, respektive tvarová biopaliva, patří mezi nejdůležitější obnovitelné zdroje energie. Do konce 20. století bylo spalování biomasy především záležitostí domácností, v posledních letech však vykazuje růst i spotřeba biomasy mimo domácnosti. V domácnostech převládá palivové dřevo a dřevní odpad, roste podíl především dřevních pelet a briket. V energetice a průmyslu dominuje vedle celulózových výluhů hlavně dřevní štěpka a dřevní odpad, potenciál skýtá také spalování rostlinných pelet. V oblasti využívání dřeva je nutno zmínit také faktor užití biomasy pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům, navíc jde o domácí a obnovitelný zdroj energie. EU je toho názoru, že v roce 2020 by měla minimálně jedna pětina z celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Ve snaze dosáhnout tohoto cíle se řada zemí orientuje na dřevní hmotu, ať již ve formě štěpků nebo dřevěných granulí (briket, pelet). V budoucnu bude nutné zvýšit a zefektivnit využití odpadů vznikajících ve výrobě např. formou pelet. V České republice byl založen klastr Česká peleta, který v současné době zastupuje přes třicet firem. Při koncentraci výrob do větších celků jsou lepší předpoklady k dosažení vysoké produktivity práce a k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Výhodou větších celků je také možnost častějších finančně náročných inovací. K dalším trendům v oblasti výrobků ze dřeva patří inovace technologií ve výrobě podlahových krytin, resp. způsobu jejich kladení a využití netradičních dřevin v této oblasti. V rámci stavebně truhlářských výrobků, jako jsou okna, dveře a schody, jsou využívány kombinace materiálů, přičemž jsou aplikovány výsledky výzkumu ze souvisejících oborů. Dřevozpracující sektor reaguje na nové trendy v oblasti designu interiéru bydlení a trendem je také využívání odpadu ze zpracování dřeva pro průmyslové účely (dřevní moučka, spalovaní dřeva, recyklace výrobků ze dřeva apod.). Situace v souvisejících sektorech: Nábytkářský průmysl: Tento sektor je nejvýznamnějším oborem, který finalizuje dřevní surovinu a materiály. Struktura českého nábytkářského průmyslu se dost výrazně odlišuje od struktury dalších průmyslových odvětví, přičemž cca 90 % z celkového počtu nábytkářských firem představují malé firmy s počtem pracovníků do 50 osob, které většinou kombinují nábytkářskou výrobu s dalším příbuzným sortimentem (převažuje výroba na zakázku). Čeští nábytkáři se snaží na zahraničních trzích konkurovat kvalitní standardní produkcí, dobrým designem a rovněž nižší cenou, umožněnou nižšími provozními náklady. V oblasti distribuce nábytku působí v ČR zahraniční řetězce (např. IKEA, Sconto nábytek, Asko nábytek, Europa Möbel), velké specializované společnosti (Jena nábytek, Spectrum aj.), vlastní prodejny předních výrobců a velké množství menších prodejců. Vedle prodejců standardního zboží najdeme i exkluzivní prodejny značkového a dováženého zboží, sedacího a kancelářského nábytku. V poslední době stále ve větší míře proniká nábytkový sortiment do velkoprodejen hobby marketů. Nábytek z dovozu představuje cca 55 60 % sortimentu domácí obchodní sítě. V posledních letech roste v ČR zájem o levný nábytek, u vyšší a střední třídy naopak prodej stagnuje (klesá také zájem o značkový nábytek). Průmysl dřevoobráběcích strojů: V rámci dřevoobráběcích strojů jsou v centru pozornosti především CNC obráběcí centra se zvýšenou rychlostí montáže různých obráběcích předmětů a rychlé procesní řízení linek při výrobě různých dřevěných materiálů. Automatizace přináší nejen 23

úsporu lidské práce, větší výtěžnost surovin a materiálů, ale i úspory doplňkových produktů nátěrových hmot, lepidel aj. Výrazným trendem je také ulehčování obsluhy složité techniky. V budoucnosti lze očekávat vývoj multifunkčních automatických technologických systémů, sestavovaných ne z univerzálních strojů, ale z konstrukčně vyvážených modulů přiřazovaných jednotlivým technologiím. Osazování řídicími systémy bude realizováno také v rámci dosud ručně ovládaných strojů. Dalšími trendy jsou rostoucí význam softwarového vybavení, intenzivní využití a aplikace manipulátorů, robotů a laserových technologií, přičemž cílem je zvyšování produktivity strojů i celých systémů. Dále zvyšování modulárnosti a přestavitelnosti strojů na bázi stavebnicových systémů, které mohou využít jak velké, tak i střední a malé firmy. Nejen v rámci dřevozpracujícího průmyslu zůstává stěžejní rychlá návratnost investic do pořízených strojů a zařízení, což je na trhu základní konkurenční výhodou. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Pozn.: Ke konci dubna 2014 působilo v České republice 32 605 subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsáno Zpracování dřeva, výrobu dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku dle Klasifikace ekonomických činností NACE 16. Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké obchodní společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky dlouhodobá tradice odvětví (včetně odborného pěstování lesů jako zdroje základní suroviny) trvale obnovitelná surovinová základna odvětví (lesy se rozprostírají na cca 35 % území ČR) odvětví je do velké míry nezávislé na dovozu surovinových zdrojů široké možnosti uplatnění produkce v dalších navazujících odvětví papírenství, stavebnictví, výroba nábytku, automobilový průmysl, energetika odvětví je energeticky relativně málo náročné, produkce a výrobní technologie příliš nezatěžují životní prostředí vzhledem k rozložení surovinových zdrojů je sektor významný z hlediska regionálního rozvoje proexportní orientace odvětví dřevozpracující průmysl trvale přispívá k aktivnímu saldu zahraničního obchodu Slabé stránky ve skladbě produktů převládají poměrně jednoduché pilařské výrobky s nízkou přidanou hodnotou většina podniků v odvětví spadá do kategorie mikro a malých podniků nižší efektivnost, nižší produktivita, problémy s kvalitou, zastaralé strojní vybavení atd. dlouhodobě přetrvávající problémy na trhu s dřevní surovinou (problematický obchod s dřívím spravovaným podnikem Lesy České republiky, s. p., vysoká cena dřeva) relativně vysoký podíl vyváženého dřeva v nezpracovaném stavu bez příslušné přidané hodnoty nízká domácí spotřeba výrobků ze dřeva (30 40 % průměru zemí EU), nedostatečná propagace využití dřeva a výrobků z něj odvětví v minulosti investičně poddimenzováno (preference těžkého a zbrojního průmyslu), stagnující rozvoj technologií a inovací Příležitosti změny ve struktuře produkce / exportu zvýšení prodeje výrobků s výrazně vyšší přidanou hodnotou (okna, dveře, zárubně, parkety, prvky pro montované domy, dřevěné nástroje apod.) modernizace a koncentrace výroby do větších logisticky provázaných celků efektivní uplatnění moderních technologií, vyšší produktivita práce, zvýšení kvality produkce 24

Počet zaměstnaných (v tisících) vznik nových odvětvových klastrů jako prostředku pro rozvoj spolupráce firem, regionálních institucí, případně vysokých škol podpora využití lesní biomasy k výrobě energie propojení odvětví na domácí a zahraniční vědecko-technologické parky kombinace materiálů (dřevo-kov, dřevo-sklo) rozvoj dřevostaveb Hrozby přetrvávající stagnace a pokles poptávky v rámci stavebnictví jako strategického navazujícího odvětví celkově obezřetnější přístup investorů při zvažování nových investic do odvětví (vysoké pořizovací náklady na technologické vybavení) v budoucnu nedostatek kvalifikovaných pracovníků (malý zájem o vzdělávání v oboru) problematické financování malých a středních podniků rostoucí dovoz produktů ze dřeva 2. 8. V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u 2 0 1 4 a p r o j e k c e d o r o k u 2 0 2 0 Počet zaměstnaných osob v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi lety 2000 a 2014 kolísal. Zatímco v roce 2002 byla zaměstnanost v tomto odvětví na svém maximu (113 tisíc zaměstnaných osob), na které se po mírném poklesu dostala opět v roce 2007. Od tohoto roku zaměstnanost klesala až na hodnotu 94 tisíc v roce 2010. Přestože v roce 2011 se zaměstnanost opět zvedla a přehoupla se přes hranici 100 tisíc, v roce 2012 prudce klesla na své minimum. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob v odvětví hodnoty 88 tisíc. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 85 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále spíše klesat. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v České republice 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020 Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 25

Lotyšsko Estonsko Litva Finsko Slovinsko Polsko Chorvatsko Česká republika Slovensko Rakousko Švédsko Maďarsko Portugalsko Itálie Bulharsko Rumunsko EU28 Malta Belgie Německo Kypr Španělsko Řecko Irsko Spojené Francie Nizozemí Dánsko Lucembursko Podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi lety 2000 a 2013 poklesl. V roce 2000 byl tento podíl 2,3 %, čímž se z hlediska velikosti odvětví v ekonomice České republiky Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl umístil na dvacátém prvním místě. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 1,7 % celkové zaměstnanosti a Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se tak posunul o jedno místo na dvacátou druhou příčku. Podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na celkové zaměstnanosti v zemi 5% 5% 4% 2000 2014 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% 0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 1,2 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na celkové zaměstnanosti nadprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl největší význam v Lotyšsku, kde v roce 2014 představovalo 3,5 % celkové zaměstnanosti. Naopak nejmenší význam měl v tomtéž roce v Lucembursku (0,2 % celkové zaměstnanosti). Význam odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ve všech zemích Evropské unie mezi lety 2000 a 2014 klesal. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 7,7 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v tomto odvětví 45,6 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. 26

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 42 567 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 16 18. Nejvíce z nich, téměř 73 %, patří do odvětví Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (NACE 16), dalších téměř 24 %, patří do odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (NACE 18) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem více než 3 % odvětví Výroba papíru a výrobků z papíru (NACE 17). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze, kde bylo evidováno 20,7 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Kimberly-Clark, s.r.o., STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, EUROPRINT a.s., Svoboda Press s.r.o., CZECH PRINT CENTER a.s., ALBI Česká republika a.s., PHARMING, a.s., UNIPAP a.s., CIUR a.s., Steelcase Czech Republic s.r.o. Druhý největší podíl (12,5 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. GZ Media, a.s., OTK GROUP, a.s., Smurfit Kappa Czech s.r.o., FERMATA, a. s., STARÝ TIMBER s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,9 %. V tomto kraji sídlí např. CPI Moravia Books s.r.o., MORAVIAPRESS a.s., DYAS.EU, a.s., Deufol Česká 27

republika a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 7,8 %, kde sídlí např. Model Obaly a.s., Biocel Paskov a.s., OPTYS, spol. s r.o., FINIDR, s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví V dubnu 2014 bylo ve skupině 3 229 společností, u kterých bylo možné určit na základě údajů z databáze MagnusWeb jejich vlastnickou strukturu (databáze čerpá výhradně z veřejných zdrojů), zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládáno 2 851 podniků (88,3 %). Ve 2 641 případech se jednalo o fyzické osoby a ve 210 případech o právnické osoby. Podniky ovládané fyzickými osobami tedy výrazně převládají a celkem tvoří 92,6 % společností ve vlastnictví českých subjektů. Mezi významné podniky vlastněné fyzickou osobou registrovanou v České republice patří např. firma KATR, a.s., společnost KAISER s.r.o., KLAUS Timber a.s., Kasalova pila, s.r.o. nebo BIOMAC Ing. Černý s.r.o. K významným podnikům ovládaným tuzemskými právnickými osobami se řadí např. DH Dekor spol. s r.o. (100% podíl Dřevozpracující družstvo) nebo GRENA, a.s. (100% vlastník LUCO CZ, s.r.o.). Podíl rozhodujících českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků v odvětví činí 47,8 % (tj. 3,6 mld. Kč). Zahraniční vlastníci tedy kontrolují pouze 11,7 % tuzemských firem z dřevozpracujícího sektoru, nicméně jejich podíl na registrovaném kapitálu rozhodujících vlastníků představuje celkově 52,2 %. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 71 firem); jedná se např. o firmu STABILA Messgeräte Gustav Ullrich GmbH vlastnící STABILA ČR, s.r.o., Haas Holzprodukte GmbH, která kontroluje 99,96 % ve společnosti Holzindustrie Chanovice s.r.o. nebo podnik Lindner Aktiengesellschaft, který ovládá 100 % základního kapitálu společnosti Lindner-Türen Fassaden s.r.o. Subjekty z Německa kontrolují 2,2 % společností dřevozpracujícího průmyslu v České republice, což představuje 7,8% podíl na základním kapitálu. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící na Kypru (1,3 mld. Kč; 17,5 %), což se týká především společnosti Kronospan (CZ) Limited, která je 100% vlastníkem KRONOSPAN CR, spol. s r.o., a která vlastní 99,62 % ve společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. Tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do tzv. offshore zemí (mezi něž patří také Kypr) z důvodu daňové optimalizace. Druhý největší podíl tvoří subjekty se sídlem v Rakousku, které ovládají 715 mil. Kč (9,5 %) např. Mayr-Melnhof Holz Leoben GmbH vlastnící firmu Mayr-Melnhof Holz Paskov s.r.o., ELK Fertighaus AG 100% ovládající podnik ELK s.r.o., Pfeifer Beteiligungsverwaltung GmbH (100% vlastník společnosti Pfeifer Holz s.r.o.) nebo firma Stora Enso Wood Products GmbH, která ovládá 100 % v podnicích Stora Enso Wood Products Planá s.r.o. a Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o. Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl. 2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo GZ Media, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby závody Loděnice a Soběslav Tovární 340, 26712 Loděnice Společnost GZ Media, a.s. navázala na více než padesátiletou tradici Gramofonových závodů a od svého vzniku v roce 1999 stále rozšiřuje nabídku produktů a služeb. Za přispění amerického kapitálu a pod vedením českých manažerů se rozrostla v moderní podnik, který celosvětově patří k nejvýznamnějším ve svém oboru. Výroba a tisk DVD, CD i LP. Prodej tiskárenských výrobků včetně plakátů, brožur a manuálů. Výroba plastových a kartonových obalů. Dále provádí falcování a vazby, povrchové úpravy výrobku, výseky a lepení. Nabídka kašírovaných výrobků. 28

Zaměstnanost a výkony 2005 2010 2013 Počet pracovníků - 1000 1500 Výkony (mil. Kč) 0 1752 1825* *2012 Název Logo Sídlo Model Obaly a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Těšínská 2675/102, 74601 Opava, Předměstí výrobní závody v ČR: Moravské Budějovice, Opava, Nymburk, Hostinné Skupina Model vyvíjí, vyrábí a dodává inteligentní, inovativní a vysoce kvalitní obalová řešení z hladké a vlnité lepenky, od jednoduchých přepravních obalů až po vysoce zušlechtěné obaly pro balení bonboniér a parfémů. Skupina sestává z 15 dceřiných společností v devíti zemích a zaměstnává více než 3 100 pracovníků v rámci trhů Švýcarska, Německy, Rakouska, Francie, Česka, Polska, Slovenska, Ukrajiny a Chorvatska. Hlavní sídlo firmy se nachází ve Weinfeldenu/TG (CH). Vyrábí sortiment obalů z vlnitých, kašírovaných a hladkých lepenek. Nabízí přepravní a dárkové krabice. Zajistí automatické balení a označování, skladování, zadání zakázky či dodávku. Poskytují odborné poradenství. Realizují 3D vizualizace, výrobu prototypů a prezentace produktů 2005 2010 2014 Počet pracovníků 1100 1195 1290* Výkony (mil. Kč) 2690 3306 4219 *2013 Název Logo Sídlo ONTEX CZ s.r.o. Vesecko 491, 51101 Turnov, Daliměřice Provozovny v krajích - Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Ontex CZ s.r.o. je součástí velkého průmyslového koncernu Ontex Group, který se specializuje na výrobu hygienických potřeb. Byl založen v roce 1979 a v současné době má zastoupení ve třinácti evropských zemích, mezi něž patří Německo, Francie, Česká republika, Nizozemí, Rakousko, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Španělsko, Anglie, Turecko. Mateřská společnost Ontex BVBA sídlí v Belgii. Společnost Ontex CZ prožívá velmi dynamický růst. Pro zabezpečení pokrytí a rozvoje mezinárodní prodejní sítě úspěšně investovala do celkového navýšení výrobní kapacity. Výroba hygienických potřeb (zn. Helen Harper - anatomické, ultratenké slipové vložky a hygienické tampóny, dětské plenky a vlhčené ubrousky, přebalovací podložky, prsní tampony, papírové kapesníky, odličovací tampóny, vatové tyčinky a intimní ubrousky. V neposlední řadě též produkty značky EURON pro osoby trpící inkontinencí.) 2005 2010 2014 Počet pracovníků 510 525 752 Výkony (mil. Kč) 2438 4679 7923* *2013 29

Název Logo Sídlo JIP - Papírny Větřní, a. s. Provozovny v krajích - Papírenská 2, 382 11 Větřní Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Jedna z největších českých papíren se nachází jen 5 km od historického centra Českého Krumlova. První dochovaná poznámka o jejich historii pochází z roku 1870. Z webu: Podán návrh na insolvenci. Krajský soud v Č. Budějovicích rozhodl 17.10.2013 o konkurzním řízení. Společnost obnovila výrobu 1.11.2013 pod správou insolventního správce. Stále vyrábí, mají aktuálně 200 zaměstnanců, majetek je v konkurzu a stále běží insolventní řízení. JIP Papírny Větřní, a. s. jsou jedním z největších výrobců papíru v ČR. V portfoliu najdete širokou paletu balicích papírů na bázi primárního a sekundárního vlákna 2005 2010 2014 Počet pracovníků 548 739 200 Výkony (mil. Kč) 1497 1646 1664* * r. 2012, v r. 2013 vyhlášeno insolv. řízení 2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE 30

V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl tvoří největší část (více než 43 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů průměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 40,8 %, což je o 1,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 43 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 0,6 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 2,2 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,2 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25% 20% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ČR 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D 2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,62. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,67 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,44 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Karlovarském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Pardubickém kraji. Následují Plzeňský kraj, Vysočina a Jihočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Moravskoslezském kraji a v Jihomoravském kraji. 31

Celá ČR Celé odvětví Pardubický kraj Plzeňský kraj Vysočina Jihočeský kraj Ústecký kraj Praha Středočeský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 4,0 3,5 3,0 2009 2014 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Zdroj: BISNODE Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,5 %. To je o 0,3 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Středočeským krajem, Ústeckým krajem a Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Pardubický kraj, Zlínský kraj a především Plzeňský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní. 2. 1 0. R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o téměř 11 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 9 % v Praze a v Moravskoslezském kraji a necelých 9 % na Vysočině. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká. 32

Rozložení zaměstnaných z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl do krajů Pardubický; 5,3% Liberecký; 4,4% Karlovarský; 1,7% Jihomoravský; 10,8% Zlinský; 5,9% Stredočeský; 10,0% Olomoucký; 6,2% Ústecky; 6,6% Praha; 9,4% Kralovehradecký; 6,9% Moravskoslezský; 9,2% Jihočeský; 7,3% Vysočina; 8,5% Plzeňský; 7,7% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, dále také právě Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 10,0 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy podprůměrný (a tedy červená barva v mapě). 33

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je velmi nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky jen nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou také poměrně nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,3 %, dále v Plzeňském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,5 %) a v Královéhradeckém kraji (2,5 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji (1,1 %) a v Praze (1,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Vysočina 3,3% Průměr ČR 1,8% Plzeňský 2,5% Jihomoravský 1,8% Královéhradecký 2,5% Ústecký 1,7% Jihočeský 2,3% Středočeský 1,7% Liberecký 2,1% Moravskoslezský 1,5% Pardubický 2,0% Karlovarský 1,1% Zlínský 2,0% Praha 1,1% Olomoucký 2,0% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 34

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nízká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 35

Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl pracuje v jiném kraji než bydlí 5,2 % osob, což je o 0,7 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. 36

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3. 1. V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81), kteří v roce 2014 tvořili 18 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl zaměstnáno 15,6 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie (ISCO 73; 15%, 12,8 tisíc pracovníků v roce 2014), Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75; 11 %, 9,7 tisíc pracovníků) a Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711; 10 %, 8,8 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura i zastoupení pěti nejpočetnějších profesních skupin se příliš neliší. Největší rozdíl je v zastoupení skupiny povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, kteří v ČR tvoří 10 % všech zaměstnaných v tomto odvětví, zatímco v EU je to polovina (5 %). Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 18% 14% Obsluha stacionárních strojů a zařízení 80% 70% 15% 16% Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 60% 50% 40% 11% 10% 7% 12% 5% 9% Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 30% 20% 40% 44% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků 10% Ostatní 0% ČR 2014 EU28 2013 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jsou Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva (ISCO 8172). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 9,8 tisíce. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 8,9 tisíce Tiskařů 37

(ISCO 7322), 8,7 tisíc Tesařů a stavebních truhlářů (ISCO 7115), 4,9 tisíc Ostatních pomocných pracovníků ve výrobě (ISCO 9329), 4,0 tisíc pracovníků skupiny Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 7522). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva ISCO kód Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví 2011-2014 Vývoj od 2011 8172 9,8 9,7% Tesaři a stavební truhláři 7115 8,7 9,1% Tiskaři 7322 8,9 8,0% Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě 9329 4,9 6,4% Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech 7522 4,0 5,4% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 2. P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je odvětvím s nízkou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o dvacáté první odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl dosáhl hodnoty 0,091, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl odvětvím, ve kterém je profesní koncentrace rovněž podprůměrná. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná 38

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je odvětví s podprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo patnácté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,131, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil čtrnáctý v pořadí, jedná se tedy o odvětví, kde je profesní exkluzivita podprůměrná i na evropské úrovni. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká 39

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 3. V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání více než polovina (51 %) všech pracovníků v odvětví. 35 % pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 8 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 6 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v tomto odvětví v posledních letech spíše stagnuje. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 60% 5,0% 8,0% 34,4% 35,3% 18,0% 38,1% 23,0% 37,5% vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 20% 10% 0% 53,0% 8,1% 6,4% 4,9% 4,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 50,7% 38,6% 35,3% 2010 2014 2010 2014 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl ČR celkem ČR celkem středoškolské bez maturity základní Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl hodnoty 95,3 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Dřevozpracující, papírenský a 40

Rumunsko Rakousko Chorvatsko Slovensko Česká republika Finsko Německo Polsko Bulharsko EU28 Slovinsko Maďarsko Spojené Království Malta Francie Irsko Dánsko Švédsko Španělsko Lucembursko Kypr Řecko Litva Itálie Estonsko Lotyšsko Belgie Nizozemí Portugalsko tiskárenský průmysl všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jen o málo vyšší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který absolvovalo 16,5 % všech pracovníků v odvětví a ve kterém převažují středoškolsky vzdělaní pracovníci bez maturity. Druhým nejvýznamnějším oborem je Strojírenství, kovovýroba a metalurgie s 11,9 %. Dalšími významnými obory pak jsou obecně zaměřené studijní obory, Stavebnictví a inženýrské stavitelství a Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce. 41

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 7,4% 9,3% Elektrotechnika a energetika 90% 80% 7,6% 7,7% 11,2% Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce 70% 60% 50% 11,5% 16,3% 12,5% Hotelnictví, restaurace, stravování Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Motorová vozidla, lodě a letadla 40% 25,4% 30% 20% 27,8% 10% 0% SŠ bez maturity Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 63,2% SŠ s maturitou Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Stavebnictví a inženýrské stavitelství Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) Ostatní 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil na šestnáctém místě z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví lze tedy hodnotit jako průměrnou. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná 42

Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je odvětví s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění více než třetina (37 %) zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání bez maturity v oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce a 22 % pracovníků, kteří stejný obor absolvovali na maturitním oboru střední školy. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná 43

Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 3. 5. O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je indikátor flexibility o něco nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví ke spíše podprůměrně flexibilním. 44

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Vzdělávání Stavebnictví Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl jen 16 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, spíše průměrný. Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% 45

Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 42 %), což je mezi odvětvími průměrný podíl, a druhou největší skupinou jsou příchody z jiné skupiny odvětví (30 % - což je mezi odvětvími hodnota nadprůměrná). Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 15 % osob a ze vzdělávání pouhých 6 % osob a stejně tak jen 6 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny. 46

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví, dále z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Stavebnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech něco přes 6 a půl %. V odchodech z odvětvové skupiny Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do nezaměstnanosti (40 %), dále jsou ti, kteří odešli do jiné odvětvové skupiny (30 %) a ti, kteří přešli do jiné neaktivity než vzdělávání (22 %). Poměry se poměrně výrazně odlišují oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny jsou nad průměrem všech odvětví (průměr všech odvětvových skupin je 23 %), odchody do nezaměstnanosti jsou nadprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %), také podíl odchodů do důchodů patří k mírně 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 47

podprůměrným. Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Stavebnictví, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Potravinářský a tabákový průmysl. Odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 9,2% 10,0% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 6,5% 6,0% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 30,3% 30,3% 14 Stavebnictví 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 07 Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 11 Výroba dopravních prostředků 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 7,0% 14 Stavebnictví 4,0% 5,4% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4,0% 3,2% 03 Potravinářský a tabákový průmysl 2,5% 3,2% 11 Výroba dopravních prostředků 2,5% 1,6% 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 2,5% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 6,5% 1,5% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 15,1% přišli z nezaměstnanosti 41,6% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 22,4% z toho odešli do důchodu 18,4% odešli mezi nezaměstnané 39,8% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 3. 6. V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen 48

od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je s průměrným věkem 42,6 let dvanáctá nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,1 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 4,2 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl mezi zaměstnanými jen 1,8 % osob starších 60 let, nyní je to již 7,7 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořily 19,7 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 23,2 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let: v roce 2000 tvořily ještě 28,9 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 15,2 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná. 49

V odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 72 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 16 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 2,7% 10,7% -7,9 SŠ bez MZ 47,1% 50,1% -3,0 SŠ s MZ 27,8% 30,3% -2,5 VOŠ a konzervatoř 1,1% 0,0% 1,1 Bakalářské 5,7% 0,5% 5,1 Magisterské 15,7% 8,4% 7,3 Doktorandské 0,0% 0,0% 0,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), který absolvovalo 15,2 % nedávných absolventů a 16,3 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce (8,5 % u nedávných absolventů a 10,3 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Obecné vzdělání z 13,2 % u skupiny starších na 4,5 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Motorová vozidla, lodě a letadla: z 2,2 % u starších 55 let na 13,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo), stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let. 50

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 92 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 51