Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2015 Ing. František Šámal
České pivovarství v roce 2015 Poprvé výroba v ČR překročila hranici 20 mil. hl, tato hranice však byla překonána rekordním prodejem na export. Naopak spotřeba piva v ČR nadále stagnuje na úrovni 16,3 mil. hl a nedosáhla ani letos úrovně před zvýšením SD v roce 2009. Import piva zůstává, co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, na nejnižší úrovni v Evropě. Nadále klesá spotřeba v gastronomii. 2
Celková produkce piva v roce 2015 Celkový výstav piva vzrostl o 2,2 %. Export meziročně vzrostl o 13,3 %. Spotřeba piva v on- trade sektoru mírně poklesla ze 41 % na 40 % k celkovému podílu. 3
tis. hl 17 500 Výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva 17 000 17 043 index 99,8 % 16 500 16 484 16 313 16 287 16 249 16 117 16 084 16 000 15 500 15 000 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 4
Litrů / obyvatele Spotřeba piva v litrech/obyvatele 155 153 150 146 145 143 143 144 144 143 140 135 130 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 5
tis. hl Výstav piva celkem v tis. hl index 102,2 % 20 500 20 000 19 877 19 648 20 076 19 500 19 216 19 205 19 000 18 624 18 500 18 000 18 098 17 500 17 000 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 6
Meziroční indexy spotřeby piva v ČR dle obalů Index 15/14 Podíl z celkové spotřeby Lahvové pivo 99 % 41 % Sudové pivo 97 % 37 % PET lahve 96 % 12 % Plechovky 125 % 7 % Pivo v cisternách 106 % 3 % 7
Trend off-trade/on-trade 70% 60% 50% 40% 50% 51% 49% 50% 52% 53% 48% 47% 51% 51% 49% 49% 52% 52% 48% 48% 57% 43% 59% 59% 60% 41% 41% 40% 30% 20% 10% 0% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Off-trade On-trade 8
Vývoj podílu spotřeby piva podle druhů v tuzemsku 70,0% 60,0% 50,0% 65,2% 64,0% 62,2% 58,9% 56,7% 55,2% 53,4% 52,2% 50,6% 47,2% 40,0% 30,0% 32,4% 32,7% 33,8% 36,7% 38,7% 39,7% 41,9% 43,3% 43,9% 46,6% 20,0% 10,0% 0,0% 2,4% 3,3% 4,1% 4,4% 4,6% 5,1% 4,7% 4,5% 5,5% 6,2% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Výčepní pivo 7%-10% Ležák 11%-12% Ostatní 9
tis. hl Index Vývoj výroby nealkoholických piv 700 152% 160% 600 500 400 115% 113% 109% 122% 118% 137% 497 574 568 115% 99% 547 96% 581 106% 546 524 515 519 98% 101% 105% 90% 140% 120% 100% 328 80% 300 200 100 117 135 152 166 202 239 60% 40% 20% 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 0% Nealkoholické pivo Index 10
tis. hl Spotřeba míchaných nápojů na bázi piva 500 450 434 index 93,3 % 400 350 300 250 260 301 281 200 150 100 50 0 2012 2013 2014 2015 11
tis. hl Import piva celkem 1 200 1 000 1 000 800 600 584 513 499 index 107,3 % 400 341 291 312 200 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 12
hl Index Import piva ze zemí EU 200 000 180 000 216% 250% 160 000 200% 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 117% 90% 152% 83% 96% 149% 135% 65% 150% 100% 40 000 20 000 27% 50% 0 0% 2014 2015 Index 15/14 13
Hektolitry Index Import piva ze zemí mimo EU 3000 2500 2000 101% 120% 139% 148% 101% 160% 140% 120% 100% 1500 77% 74% 80% 1000 45% 60% 500 27% 25% 40% 20% 0 XS - Srbsko MX - Mexiko RU - Rusko UA - Ukrajina US - Spojené státy americké TH - Thajsko AE - Spojené arabské emiráty NO - Norsko JP - Japonsko CH - Švýcarsko 0% 2014 2015 Index 15/14 14
tis. hl Export piva celkem index 113,3 % 4 500 4 139 4 000 3 500 3 000 3 175 2 981 3 124 3 245 3 392 3 652 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 15
Export do zemí EU a mimo EU V rámci Evropské unie se meziroční index zvýšil na více než 117 %, což v absolutních číslech tvoří více něž 500 tis. hl. Mimo EU meziroční index, i přes úspěchy na Dálném východě, naopak poklesl na 95 %. V absolutních číslech tvoří export mimo EU 592 tis. hl. Pokles způsobilo ruské embargo a změna kurzu rublu. Tento pokles dosáhl 100 tis. hl, t.j. 16 % celkového exportu mimo EU. EU 25 států Mimo EU 72 států 16
hl Index Export piva do nejvýznamnějších teritorií EU 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 130% 102% 112% 98% 107% 108% 109% 110% 118% 100% 111% 109% 130% 71% 140% 120% 100% 80% 60% 400 000 40% 200 000 20% 0 0% 2014 2015 Index 15/14 17
hl Index Export piva do nejvýznamnějších teritorií mimo EU 300 000 250% 250 000 203% 181% 200% 200 000 150 000 100 000 50 000 61% 113% 116% 157% 102% 99% 53% 103% 102% 92% 78% 51% 55% 112% 95% 150% 100% 50% 0 0% 2014 2015 Index 15/14 18
Chráněné zeměpisné označení České pivo V EU zavedeno v roce 1999. Ochranná známka CHZO České pivo zapsána v roce 2008. Dozorem je pověřena SZPI, přísná kontrola shody s řadou požadavků, např. 80 % ze sladového sypání na várku je vyrobeno z jarního ječmene doporučených odrůd 30 % chmelu na várku musí tvořit Žatecký chmel nebo jeho doporučené klony atd. Aktuální počet pivovarů Přibližně 17/18 pivovarů (2014/2015) Více než 80/104 značek (2014/2015) 19
Pivovary činné v ČR v roce 2015 6 velkých pivovarských společností (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz, Pivovary Moravskoslezské), 19 pivovarů 29 samostatných pivovarů (Pivovar Svijany, Pivovar Bernard, Pivovar Samson, Pivovar Primátor, Pivovar Nymburk, Pivovar Konrád, Pivovar Krakonoš, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Pivovar Bohemia Regent, Pivovar Rohozec, Měšťanský pivovar v Poličce, Pivovar Dudák, Pardubický pivovar, Pivovar Chodovar, Pivovar Nová Paka, Tradiční pivovar Rakovník, Žatecký pivovar, Pivovar Poutník, Pivovar Ferdinand, Pivovar Kácov, Pivovar Chotěboř, Pivovar Broumov, Pivovar Vyškov, Herold Březnice, Pivovar a sodovkárna Kout na Šumavě, Eggenberg, Podkováň, pivovar Břeclav, Únětický pivovar) Rozmach minipivovarů a restauračních pivovarů (výstav do 10 000 hl) V roce 2015 počet minipivovarů překročil očekávanou hranici 300 (odhad 310), celková výroba je cca. 250 tis. hl, t.j. cca. 1,5 % z celkové tuzemské spotřeby. Průměrný výstav je přibližně 880 hl za rok. 20
SLADAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2015 Ing. Richard Paulů
Základní fakta I. 28 tuzemských sladoven vyrobilo v roce 2015 přibližně 544 tis. tun sladu, což je o 0,8 % více, než v roce 2014. Obchodní sladovny vyprodukovaly 78 % z celkové produkce sladu u nás. Pivovarské sladovny vyrobily 22 % sladu. Do zahraničí se vyvezlo 244 463 tun, což je 45 % z celkové produkce sladu v ČR, v roce 2014 byl podíl vývozu 50 %.
Základní fakta II. Největší producentem sladu jsou Sladovny Soufflet ČR vyrobily 352 tis. tun sladu; na tuzemské produkci se podílejí 65 %; na exportu českého sladu potom 95 %. Největší sladovnou je Nymburk: 107 860 t. Největší pivovarská sladovna je v Plzni.
Výroba sladu v ČR a jeho export v letech 2014 a 2015 (v tunách) 600 000 540 000 544 000 2014 500 000 2015 400 000 300 000 268 980 244 463 200 000 100 000 0 Výroba Export
Exportní výsledky českého sladařství v roce 2015 Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko, Spolková republika Německo a v posledních letech i Maďarsko a Velká Británie. Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Brazílie a Japonska, naopak vývoz klesl především do Polska, Německa a Ruska. Český slad se vyváží do 52 zemí. Z druhů sladu tvoří více než 95 % český slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický a barevný slad a na slad pšeničný.
tis. tun Export sladu do nejvýznamnějších teritorií v roce 2014 a 2015 (v tis. tun) 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2014 2015
V tisících tun Český sladařský průmysl 2000 2015 600 500 474 436 453 485 512 517 522 529 542 525 499 520 523 530 540 544 400 300 200 217 144 184 220 281 218 263 233 244 244 241 279 258 254 269 244 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Výroba Export
V tisících tun Vývoz a dovoz sladu z ČR v letech 2002 2015 v tunách 300 250 220,0 280,6 217,9 263,0 233,5 243,9 243,7 241,0 278,8 258,2 253,6 269,0 244,5 200 184,4 150 100 50 0 28,1 11,5 17,1 21,7 15,5 14,9 8,8 10,5 13,7 3,1 7,9 11,0 6,7 4,8 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 export sladu import sladu import sladu 28
Osevní plochy v ha Trend osevních ploch v ČR v 2000 2015 (ha) 1 000 000 900 000 Pšenice 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Jarní ječmen Pšenice Ozimý ječmen Jarní ječmen Kukuřice na zrno Kukuřice na siláž Řepka Cukrová řepa Kukuřice celkem Rok
Výnosy v t/ ha Trend ve výnosech v ČR 2000 2015 (t/ha) 7,00 6,61 6,55 6,00 5,00 4,00 3,00 4,95 4,64 4,34 3,75 3,72 3,91 4,14 3,03 2,61 2,84 2,27 5,96 4,91 3,60 5,88 5,78 5,33 5,15 5,01 5,08 4,95 4,58 4,64 4,15 4,23 4,34 4,31 3,91 3,55 3,44 2,88 3,01 3,06 3,18 2,94 2,83 2,80 2,76 5,75 4,61 3,45 5,56 5,54 3,95 3,46 Jarní ječmen Ozimá pšenice 2,00 1,00 0,00 1,31 1,20 0,92 1,55 0,23 1,05 1,00 1,03 1,57 1,24 1,10 1,18 0,83 0,02 1,14 1,05 1,01 Řepka Rozdíl pšenice - ječmen Rok 30
Výnosy v t/ ha Trend ve výnosech v EU 2008 2015 (t/ha) 7 6,9 6,5 6 6,6 6,16 6,02 5,86 6,55 6,2 5,5 5 4,5 4 3,5 5,54 4,78 4,64 4,7 4,45 4,14 4,2 3,94 5,4 5,175,35 4,23 4,25 3,7 3,59 3,5 5,68 [HODNOTA] 5,54 5,56 5,47 4,87 4,88 4,78 4,71 4,68 4,5 4,15 4,09 ČR UK Francie Německo Dánsko Švédsko Slovensko Rakousko Průměr EU Rok 31
Důsledky nadměrného pěstování bioenergetických plodin Úbytek ploch pro pěstování tradičních plodin pro výživu obyvatelstva. Tlak na růst cen plodin pro výživu obyvatelstva i nákladů v živočišné výrobě. Nadměrná produkce bioenergetických rostlin způsobuje nedodržování vhodné obměny plodin. Důsledkem je klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců (např. bázlivce kukuřičný) a divokých prasat.
V tisících hektarů Pokles výměry orné půdy v ČR v letech 1991 2015 3 250 3 200 3 219 Orná půda v ČR v tisících hektarů 3 150 3 143 3 100 3 050 3 000 3 075 3 055 3 047 3 040 3 032 3 026 3 017 3 008 3 000 2 993 2 986 2 979 2 950 2 900 2 850 1991 1996 2001 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 33
Pokles výměry orné půdy v ČR Alarmující úbytek orné půdy. Od roku 1991 bylo zastavěno nebo jiným způsobem vyjmuto 233 tis. hektarů orné půdy, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene. Za 23 let bylo každý rok ztraceno 10 tis. Hektarů. V posledních deseti letech činil roční úbytek téměř 7 tis. Hektarů. Zastavování území je spolu s erozí největším problémem zemědělských půd současnosti!
5-0,5 l sklenic českého ležáku z 1 m² půdy při průměrném výnosu 5,5 t/ha v roce 2015
Sladovna v Kroměříži Počet zrn v jedné výrobní šarži (330 tun) je stejný jako počet obyvatel na naší planetě 7,5 miliardy.
Dej Bůh štěstí! www.ceske-pivo.cz