Výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu sportu

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance Výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu sportu Autor bakalářské práce: Monika Jedličková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D. Rok obhajoby: 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem vypracovala samostatně bakalářskou práci na téma Výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu sportu. Použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne...

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá státními dotacemi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na podporu sportu. Cílem bakalářské práce je popsat výši a konstrukci dotací tohoto ministerstva z hlediska jednotlivých sportovních svazů v období let 2009 2013 včetně zjištění příčin změn v pořadí TOP státní sportovní reprezentace a posoudit závislost státních dotací dle sportovní úspěšnosti na umístění na olympijských hrách se zaměřením na Zimní olympijské hry ve Vancouveru a Letní olympijské hry v Londýně. Bylo zjištěno, že nejvýraznější částky státních dotací putují do sportovních svazů, které mají významné postavení na mezinárodní scéně a jejich sportovní disciplíny jsou na programu olympijských her. Až teprve poté jsou brány v úvahu sportovní úspěchy a postavení daného sportovního svazu v České republice.

Obsah Úvod... 5 1 Sport a dotace... 7 1.1 Význam sportu pro člověka a stát... 7 1.2 Sport a veřejný sektor... 8 1.3 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... 9 1.3.1 Sportovní reprezentace... 11 1.3.2 Všeobecná sportovní činnost... 12 2 Program I Státní sportovní reprezentace ČR... 15 2.1 TOP pořadí státní sportovní reprezentace... 16 2.2 Státní dotace dle úspěšnosti sportovního svazu... 20 3 Dotace z rozpočtu MŠMT... 24 3.1 Analýza umístění sportovních svazů v pořadí TOP 80... 24 3.2 Analýza výše dotací dle úspěšnosti sportovních svazů... 31 3.3 Analýza sportovních úspěchů na olympijských hrách... 35 3.3.1 Zimní olympijské hry ve Vancouveru... 35 3.3.2 Letní olympijské hry v Londýně... 37 Závěr... 40 Použité zdroje... 42 Příloha... 45

Úvod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo v roce 2013 dotace do sportu ve výši 2 982 784 000 Kč. V současnosti je ministerstvem dotováno přes 100 sportovních odvětví, a také 7 občanských sdružení, která se podílejí na sportovní reprezentaci státu mimořádnou sportovní činností. Cílem bakalářské práce je popsat výši a konstrukci dotací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z hlediska jednotlivých sportovních svazů v období let 2009 2013 včetně zjištění příčin změn v pořadí TOP státní sportovní reprezentace a posoudit závislost státních dotací dle sportovní úspěšnosti na umístění na olympijských hrách se zaměřením na Zimní olympijské hry ve Vancouveru a Letní olympijské hry v Londýně. Tato bakalářská práce se zaměřuje na dotace do sportu zejména proto, že v posledních letech došlo k rapidnímu poklesu lidí provozujících pohybovou aktivitu. 1 Tento fakt může mít značné důsledky pro celou společnost. Jde zejména o zdravotní stránku života obyvatelstva, ať už se jedná o fyzickou či psychickou kondici jedince. Pokud by nedocházelo k dotování jednotlivých sportů státem, mohlo by se stát jejich provozování nákladnější, a to by mělo za následek další opětovné snížení počtu osob, které pravidelně provozují pohybovou aktivitu. Aby nedocházelo ke zvyšování nákladů ve zdravotnictví je nutné, aby se pohybové aktivitě věnovala co největší část obyvatelstva. Tato práce je zaměřena zejména na vrcholový sport z důvodu jeho vlivu na motivaci široké veřejnosti věnovat se pravidelně pohybovým aktivitám. Vrcholový sport reprezentovaný úspěchy českých sportovců přispívá výraznou měrou ke zvýšení počtu aktivně se pohybujících dětí, mládeže i dospělých jedinců. Vrcholový sport je tedy důležitým impulsem k zařazení pohybové aktivity u všech věkových kategorií. 2 V práci je provedena obsahová analýza dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které souvisejí s poskytováním a výpočty dotací do sportu. Dále je proveden výzkum vývoje umístění sportovních svazů v TOP pořadí státní sportovní reprezentace a na závěr jsou připojeny dvě případové studie, které se týkají závislosti umístění českých sportovců na olympijských hrách na výši státních dotací dle sportovní úspěšnosti. 1 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. 2 HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. 5

V první kapitole práce je definován pojem sport, jeho významné postavení ve společnosti a důvody dotování sportovních aktivit ze strany státu. Závěr této kapitoly je věnován popisu a dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které se dělí na dvě oblasti oblast sportovní reprezentace a oblast všeobecné sportovní činnosti. Druhá kapitola pojednává o konstrukcích jednotlivých dotací v rámci Programu I Státní sportovní reprezentace České republiky. Zabývá se výpočtem systematického klíče, který je důležitý pro stanovení pořadí TOP 80 sportovních svazů. Dále je zde popsána konstrukce výpočtu výkonnostního ekvivalentu, který obsahuje parametry pro výpočet dotace dle sportovní úspěšnosti, a také jsou zde vymezeny podmínky, které musí určitý sportovní výsledek splňovat, aby mohl být zařezen do výpočtu státní dotace na podporu sportu. Třetí kapitola je věnována samotné analýze státních dotací z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejprve je provedena analýza změn v pořadí TOP státní sportovní reprezentace, poté jsou rozebrány výše dotací dle úspěšnosti jednotlivých sportovních odvětví v TOP 12 v období let 2009 2013. V poslední části najdeme dotace dle úspěšnosti vybraných sportů a posouzení jejich závislosti na umístění na olympijských hrách. 6

1 Sport a dotace Nejdříve se seznámíme s pojmem sport a tím, jak důležité postavení ve společnosti zaujímá. Dále se zaměříme na skutečnost, zda je pro člověka důležité zařadit do života pravidelnou sportovní aktivitu. Zákon č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu definuje pojem sport takto: Sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní. 3 Sport je důležitý nejen pro průmysl volného času a cestovní ruch, ale i pro rozvoj jednotlivých regionů v ČR. Zde sportovní odvětví vytvářejí stabilní pracovní příležitosti, mezi které můžeme zařadit např. výrobu sportovního vybavení, výrobu speciálních sportovních zařízení či provoz těchto zařízení. 4 1.1 Význam sportu pro člověka a stát Vztah ke sportu začíná již v dětství prostřednictvím tělesné výchovy ve škole, kde se děti učí základním návykům. 5 Na tyto návyky by měly navazovat rodiče a vytvářet u svých dětí kladný vztah ke sportu. Dalšími faktory, kterými může být jedinec ovlivněn, jsou motivace, dispozice volného času, podmínky, ve kterých žije rodina, a také možnosti ke sportovnímu vyžití v daném regionu. Pokud si jedinec osvojí návyky ke sportovní aktivitě již v raném dětství, je velmi pravděpodobné, že se sportovní aktivita stane součástí jeho životního stylu. Tvrdit, že zdraví člověka je závislé pouze na kvalitě zdravotnické péče, není zcela přesné. Největší vliv na zdraví člověka má životní styl. 6 Zdravý životní styl zahrnuje řadu oblastí, které na něj mají podstatný vliv. Jedná se o životní prostředí, rodinné zázemí, dostatek pohybu, společenské chování a výživu. V poslední době se největší důraz klade na dostatek pohybu a vyváženou stravu. Lidé by si měli hlídat zejména rovnováhu a pravidelnost příjmu a výdeje energie. Pokud dochází k nepravidelnému příjmu energie, tělo si začne tvořit zásoby a když k tomu připočteme ještě klesající počet fyzicky aktivních 3 Zákon č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu. In: Sbírka zákonů. 2001. 4 HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, c2006, 191 s. 5 viz tamtéž 6 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. 7

lidí, dostáváme hlavní důvody razantního vzestupu obezity, diabetických či hypertenzních onemocnění. 7 Sport pomáhá nejen udržovat se v dobré kondici, ale také člověku zlepšuje náladu a napomáhá regenerovat jeho síly po pracovním vytížení. Ke sportu také neodmyslitelně patří seberealizace jedince a dosahování jeho osobních cílů. Sportovní výkony mohou být svým způsobem smysluplné a inspirativní. Člověk totiž dosahuje svých cílů pod kontrolou pevně stanovených pravidel. 8 Tím se dostáváme k další nezastupitelné roli sportu. Jedná se o oblast etiky a socializace. Zejména u dětí a mládeže je velice důležité, aby si osvojili správné vzorce chování ve společnosti. 9 K tomu je sport vhodný, jelikož napomáhá k učení se jistým pravidlům, podporuje rozvoj schopnosti soustředění, schopnost učit se a buduje sebedůvěru. Sport zaujímá ve státě významnou roli především jako nástroj prevence zdraví a v rámci aktivního občanství. 10 Obecně platí, že pokud se člověk věnuje pravidelně sportovní aktivitě, snižuje se u něj četnost výskytu běžných onemocnění. Čím méně je člověk nemocný, tím menší je jeho absence v práci, a tím se zvyšuje jeho pracovní produktivita. Pro stát to znamená snížení nákladů na léčení a možnost přerozdělit takto ušetřené peněžní prostředky do výzkumu a zkvalitnění zdravotnické péče. Zejména mladším občanům a přistěhovalcům nabízí sportovní aktivita atraktivní možnosti začlenění se do společnosti. To má pozitivní dopad na snižování zločinnosti a kriminality v zemi, což přináší další značné odlehčení státnímu rozpočtu. 11 1.2 Sport a veřejný sektor Sport by měl být státem podporován zejména proto, aby každý občan měl možnost zařadit sportovní aktivitu do svého života. Pro stát je velmi přínosné, aby bylo dlouhodobě dosahováno rostoucího počtu občanů, kteří provádějí pravidelnou sportovní aktivitu. 7 Zdravý životní styl [online]. 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.kapezet.cz/index.php?object=general&articleid=160&levemenu=0 8 Analýza financování sportu v ČR [online]. 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-republice 9 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. 10 Analýza financování sportu v ČR [online]. 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-republice 11 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. 8

Sport totiž v sobě skrývá velký potenciál. Nejde jen o vystupování sportovců v daném státě, kteří díky výsledkům v soutěžích, ale i chováním mimo hřiště výrazně ovlivňují mládež. Jde také o samotnou reprezentaci státu v zahraničí, kde může sport hrát důležitou roli v upevňování zahraničních vztahů. 12 To odráží zejména olympijské hnutí, jehož cílem je přispívat k vytváření míru ve světě výchovou mládeže prostřednictvím sportu. 13 Sport představuje veřejný zájem, a proto je v České republice podporován veřejnými dotacemi. Na dotacích do sportu se podílí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mimo tyto dotace může poslanecká sněmovna každý rok schválit ještě dotace mimořádné, které jsou součástí kapitoly 398 státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa a které putují přímo do jednotlivých krajů. 14 Dalšími subjekty, které se podílejí na financování sportu, jsou obce a dobrovolné svazky obcí, krajské úřady a regionální rady. 15 1.3 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je kapitolou 333 státního rozpočtu. Jedná se o největší kapitolu státního rozpočtu podle počtu zaměstnanců. V roce 2013 zaměstnávalo MŠMT 51,61% z celkového počtu zaměstnaných osob v organizačních složkách státu. Dle výše celkových výdajů roku 2013 zaujímá druhou pozici za kapitolou státního rozpočtu 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. 16 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy plní v rámci sportu několik činností. Vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu, předkládá jej vládě ke schválení a koordinuje její uskutečňování. Zpracovává antidopingový program a kontroluje jeho dodržování, rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení, která působí v oblasti sportu. Je také zřizovatelem rezortních sportovních center a dále koordinuje činnost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Další významnou činností 12 Analýza financování sportu v ČR [online]. 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-republice 13 Mezinárodní olympijské hnutí a jeho vývoj online]. cit. 2014-04-04]. Dostupné z:.olympic.cz/.../mezinarodni olympijske hnu a jeho vyvoj.pdf 14 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. 15 Koncepce financování sportu v České republice: Analyticko-koncepční studie. [online]. 2012 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://.olympic.cz/financovani/financovani-sportu/odkazy.html 16 Schválený návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/statnirozpocet/2013/schvaleny-navrh-prijmu-a-vydaju-rozpocto-13358 9

tohoto ministerstva je zabezpečování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu. Na to se nyní zaměříme. 17 MŠMT se angažuje v oblasti výdajového bloku s názvem Podpora činnosti v oblasti sportu, které podléhá níže uvedeným zákonům: zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu ze dne 28. února 2001, ve znění pozdějších předpisů, usnesení vlády ze dne 9. března 2011 č. 167 o Koncepci státní podpory sportu v České republice. 18 Podpora sportu je rozdělena na dva výdajové okruhy: Sportovní reprezentace a Všeobecná sportovní činnost. Sportovní reprezentace se skládá ze dvou programů neinvestičních dotací. Všeobecná sportovní činnost je složena ze tří programů neinvestičních dotací a jednoho programu investičních dotací, který se dále dělí na dva podprogramy. Rozdělení dotačních programů MŠMT je uvedeno v následující tabulce 1. Tabulka 1 - Rozdělení dotačních programů MŠMT NEINVESTIČNÍ INVESTIČNÍ Sportovní reprezentace Program I Státní sportovní reprezentace ČR x Program II Sportovně talentovaná mládež Všeobecná sportovní činnost Program III Všeobecná sportovní činnost Program 133510 Podpora materiálně technické základny ve sportu Program IV Údržba a provoz sportovních Zdroj: zařízení Program V Organizace sportu Podprogram 133512 Podpora materiálně technické základny ve sportu sportovních organizací Podprogram 133513 Podpora materiálně technické základny ve sportu sportovní reprezentace ebové stránky MŠMT, dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-dotaci, vlastní zpracování 17 Zákon č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu. In: Sbírka zákonů. 2001. 18 Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2013 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitoly-msmt-narok-2013 10

1.3.1 Sportovní reprezentace Systém státní podpory klade hlavní důraz na preferenci olympijských sportů, na zpřesnění hodnocení sportovní výkonnosti mezi individuálními a týmovými sporty a sloučení podpory péče o talentovanou mládež. Od roku 2013 je zaveden nový systém podpory v oblasti zdravotně postižených sportovců. Jedná se zejména o to, aby byly nejvíce podporovány ty sportovní činnosti, jejichž disciplíny jsou na programu paralympijských her. Státní dotace na podporu sportovní reprezentace jsou dále rozděleny na tři části. První dvě části finančních příspěvků jsou přiděleny na podporu sportovní činnosti - do Programu I Státní sportovní reprezentace České republiky a Programu II Sportovně talentovaná mládež. Třetí část finančních příspěvků je přidělena na podporu činnosti Rezortních sportovních center Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Antidopingového výboru České republiky. 19 Rozdělování státní dotace na sportovní reprezentaci pro rok 2013 podléhá usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2011 č. 167 o Koncepci státní podpory sportu v České republice. Dle těchto zásad jsou rozdělovány finanční příspěvky pro Program I a Program II. Hlavním cílem je podporovat reprezentanty České republiky 20. Program I Státní sportovní reprezentace ČR Program I se zaměřuje na podporu přípravy seniorských a juniorských reprezentantů a jejich účast na vrcholných mezinárodních soutěžích, které jsou organizovány mezinárodními sportovními federacemi. Jedná se např. o Mezinárodní olympijský výbor, jehož součástí je i Mezinárodní paralympijský výbor, který zastřešuje oblast zdravotně postižených sportovců. V rámci tohoto programu jsou také podporovány významné mezinárodní sportovní akce, které jsou pořádány v České republice. Tyto sportovní akce jsou schvalovány samostatně dle přijatých žádostí. 21 Programem I se budeme podrobněji 19 Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu výdajový okruh: Sportovní reprezentace - neinvestiční prostředky Program I a II [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-2013-v-oblasti-sportu-vydajovy-2 20 výkonnostní a vrcholové sportovce; sportovně talentovaná mládež od 6 do 23 let 21 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 11

zabývat v kapitole 2. Nyní se ještě zmíníme, že u dotací může být uplatněna srážka např. za pozitivní dopingové nálezy, za neuskutečněné reprezentační akce v předcházejícím roce či za nedodání výsledků do 1 měsíce po ukončení reprezentační akce. Celková dotace roku 2013 byla odebrána sportu kulturistika, jelikož se u těchto sportovců opakovaně objevily pozitivní dopingové nálezy. Tato dotace byla odebrána na základě Zásad pro snižování dotací při porušení antidopingových pravidel. Do Programu I řadíme i zdravotně postižené sportovce, kteří dostávají finanční příspěvek ve výši 5,4 % objemu státního příspěvku na státní sportovní reprezentaci. Pro rok 2013 to byla částka 17 mil. Kč. Program II Sportovně talentovaná mládež Od roku 2011 je v Programu II sloučena věková kategorie od 6 let do 23 let. V roce 2013 bylo podporováno 38 olympijských sportovních odvětví. Neolympijské sporty a oblast zdravotně postižených sportovců byly projednávány na základě konkrétních žádostí o státní dotaci. V tomto programu je státní podpora realizována formou diferencované účelové dotace a konkrétně se řídí dle dokumentu Zásady Programu II Sportovně talentované mládeže. Tyto zásady jsou platné pro léta 2011-2014. 1.3.2 Všeobecná sportovní činnost U tohoto výdajového okruhu MŠMT došlo od roku 2011 ke změně, a to ke sjednocení podpory pro oblast veřejně prospěšných akcí, oblast péče o školní mládež mimo rámec vyučování a oblast podpory zdravotně postižených sportovců. Hlavním cílem je podporovat všechny věkové kategorie a pravidelnou sportovní činnost. Dále jsou podporovány jednorázové sportovní akce, sportovní činnosti na školách a sport handicapovaných. Program III Všeobecná sportovní činnost Program III byl do roku 2013 rozdělen na tři oblasti. První oblast měla název Sport pro všechny, u které však došlo k omezení dotací. Sportovní svazy a organizace si musí od roku 2013 získávat finanční prostředky z rozpočtů měst a obcí. Rozpočty měst a obcí jsou nyní více posíleny ze zdrojů z loterijní činnosti. Druhá oblast s názvem Sport a škola se zaměřuje na vytváření podmínek pro sportovní aktivity žáků a studentů, kteří mohou být 12

členy školních sportovních klubů 22. Poslední samostatnou oblastí je Sport zdravotně postižených. Program IV Údržba a provoz sportovních zařízení Program IV se zaměřuje na podporu zajištění údržby a provozu sportovních zařízení. Žádosti mohou být podávány pouze prostřednictvím národních sportovních svazů, k nimž musí každý žadatel připojit i přehled jednotlivých sportovních zařízení v elektronické podobě. 23 Program V Organizace sportu Z programu V je financována podpora realizace sportovní, organizační a obsahové činnosti jednotlivých nestátních neziskových organizací s celorepublikovou působností, které mají ve svých stanovách jako hlavní předmět realizaci sportovní činnosti. Cílem podpory je zabezpečit sportovní činnosti členů nestátních neziskových organizací. 24 Program 133510 (investiční) Podpora materiálně technické základy ve sportu Program 133510, který je jediným investičním programem v rámci MŠMT, obsahuje dva podprogramy. Jedná se o podprogram 133 512 s názvem Podpora materiálně technické základny sportovních organizací a podprogram 133 513 s názvem Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace. 25 V dalším textu se podprogramem 133 513 nebudeme zabývat, jelikož se nejedná o rozdělování neinvestičních finančních prostředků. 22 včetně studentských a univerzitních sportovních organizací 23 Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost neinvestiční prostředky Program III a IV. [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-2013-v-oblasti-sportu-vydajovy 24 Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost neinvestiční prostředky Programu V. [online]. 2013 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-2013-v-oblasti-sportu-vydajovy-1 25 Zásady Programu 133510 - Podpora materiálně technické základny sportu [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 13

Tabulka 2 - Rozdělení dotací do jednotlivých programů v roce 2013 Program Neinvestiční Dotace v tis. Kč Program Investiční Dotace v tis. Kč I Státní reprezentace 368392 II Sportovně talentovaná mládež 332000 133510 Podpora materiálně technické základny ve sportu 620 100 III IV Rezortní sportovní centra a Antidopingový výbor Všeobecná sportovní činnost Údržba a provoz sportovních zařízení 372 151 63524 154000 V Organizace sportu 1080000 Podprogram 133512 Podprogram 133513 Podpora materiálně technické základny ve sportu sportovních organizací Podpora materiálně technické základny ve sportu sportovní reprezentace 300000 320100 Zdroj: ebové stránky MŠMT, dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-dotaci, vlastní zpracování V tabulce 2 jsou uvedeny konkrétní výše státních dotací do jednotlivých programů v roce 2013. Nejvyšší částka v rámci neinvestičních finančních prostředků byla poskytnuta do Programu V Organizace sportu, druhou nejvyšší částku obdržela Rezortní sportovní centra včetně Antidopingového výboru. Třetí nejvyšší částka státních dotací plynula do Programu I Státní sportovní reprezentace České republiky, na kterou se podrobněji zaměříme v následující kapitole. 14

2 Program I Státní sportovní reprezentace ČR Postup poskytování finančních prostředků v rámci Programu I má v kompetenci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Při rozdělování dotací si MŠMT zakládá na preferenci olympijských sportů, zpřesnění hodnocení sportovní výkonnosti mezi individuálními a týmovými sporty a v neposlední řadě na větší diferenciaci státních dotací v případě mezinárodně úspěšných sportovních odvětví a odvětví s významnými sportovními akcemi pořádanými na území České republiky. 26 Státní sportovní reprezentace České republiky je důležitým motivačním faktorem pro společnost. Odvětví sportů, která se pravidelně vyskytují na vrcholných mezinárodních akcích, přispívají díky své popularitě ke zvyšování počtu sportujících občanů. Občané poté mají ambice stát se součástí těchto sportů, což je počátečním impulzem pro zvyšování počtu aktivně sportujících občanů. Právě z tohoto důvodu se budeme dále zabývat vývojem a konstrukcí dotací Programu I. Státní dotace Programu I se rozděluje na 3 části. První část se využívá pro výpočet dotací sportovním svazům dle úspěšnosti (tzv. sportovní svazy v pořadí TOP 80), druhá část se používá pro tzv. předzávorkové organizace a poslední část je vyčleněna na významné akce v ČR včetně mimořádných sportovních záležitostí. V první části se finanční příspěvky vypočítávají na základě systematického klíče, kterému se budeme podrobně věnovat v následující kapitole 2.1 TOP pořadí státní sportovní reprezentace. Do předzávorkových organizací se řadí občanská sdružení, jejichž dotace nejsou vypočítávány dle systematického klíče a nejsou tedy v pořadí sportovních svazů TOP 80. Konkrétně jde o Českou asociaci univerzitního sportu, Českou asociaci akademického technického sportu, České hnutí speciálních olympiád, oblast zdravotně postižených sportovců, Český paralympijský výbor, Český olympijský výbor a Centrum zdravotního zabezpečení sportovní reprezentace. Výše finančního příspěvku se zde stanovuje až na 26 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 15

samotný závěr po vyřízení všech předešlých požadavků a po schválení státního rozpočtu České republiky. 27 V tabulce 3 jsou uvedeny celkové státní dotace Programu I Státní sportovní reprezentace od roku 2009. V tabulce můžeme vidět navýšení celkových dotací o 32 392 tis. Kč za posledních pět let. Finanční příspěvky pro sportovní svazy v TOP pořadí jsou v konstantní výši s výjimkou roku 2012. V něm došlo k odlišnému výpočtu finančních prostředků určených pro jednotlivé sportovní svazy. Pro výpočet těchto příspěvků byl použit průměr skutečně poskytnutých dotací sportovním svazům za léta 2008-2011. V ostatních letech jsou výpočty sestavovány na základě stanovených kriterií a parametrů, které jsou obsaženy v dokumentu MŠMT s názvem Zásady Programu I Sportovní reprezentace ČR. V roce 2013 došlo k výraznějšímu nárůstu finančního příspěvku na významné akce v ČR, a to zejména z důvodu konání Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě. rok TOP pořadí státní sportovní reprezentace Předzávorkové organizace včetně paušálových svazů a změnových řízení Významné akce v ČR a mimořádné sportovní záležitosti Tabulka 3 - Rozdělení dotací Programu I. v letech 2009 2013 (v tis.kč) 2009 2010 2011 2012 2013 index 2013/2009 261 000 261 000 261 000 262 623 261 000 1 75 000 75 000 75 000 79 200 51 700 0,689 0 31 234 29 892 27 569 55 692 - Celkové dotace 336 00 367 234 365 892 369 392 368 392 1,096 Zdroj: ebové stránky MŠMT, dostupné z:.msmt.cz, vlastní zpracování 2.1 TOP pořadí státní sportovní reprezentace Pořadí sportovních svazů je stanoveno podle výpočtu bodového ohodnocení, který bývá také nazýván systematickým klíčem pro rozdělování státních dotací. Tento systematický 27 Rozdělení státního rozpočtu 2013 v oblasti sportu výdajový okruh: Sportovní reprezentace - neinvestiční prostředky Program I a II [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/rozdeleni-statniho-rozpoctu-2013-v-oblasti-sportu-vydajovy-2 16

klíč obsahuje bodová ohodnocení za poslední tři roky. TOP pořadí státní sportovní reprezentace tvoří 80 sportovních svazů s nejvyšším bodovým ohodnocením. Jelikož se jedná o podporu na základě diferencovaného přístupu, nejsou finanční prostředky rozdělovány rovnoměrně mezi jednotlivé sportovní svazy. V první skupině najdeme svazy, které se umístily na 1. 12. místě. Do těchto svazů putuje 55,2 % z celkových finančních příspěvků, které jsou uvolněny pro sportovní reprezentaci v pořadí TOP 80 (v roce 2013 šlo konkrétně o částku 261 mil. Kč). Druhá skupina je podporována 42,8 % z celkových dotací a řadíme sem sportovní svazy umístěné na 13. 60. místě. Pouhá 2 % celkových dotací zbývají na sportovní svazy, které dosáhly umístění na 61. 80. místě. 28 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může počet sportů v jednotlivých skupinách upravit maximálně o 10 %, a to pouze ze závažných důvodů. U první skupiny sportovních svazů může ministerstvo provést změnu maximálně do 5 % celkového příspěvku na sportovní reprezentaci. Musí se opět jednat o závažné důvody související se společenskou reflexí TOP 12, např. ocenění významného sportovního úspěchu. Výpočet bodového ohodnocení sportovního svazu Bodové ohodnocení sportovního svazu podléhá dokumentu MŠMT Zásady Programu I Sportovní reprezentace ČR. V tomto dokumentu nalezneme čtyři kritéria, podle kterých je každoročně sestavováno konečné bodové ohodnocení svazu. Prvním kritériem jsou sportovní výsledky dosažené za období 3 let (resp. 4 let 29 ), který je krácen koeficientem 0,05 tak, aby bylo dosaženo odpovídající váhy ve vztahu k ostatním kritériím. Toto kritérium obsahuje sportovní výsledky dosažené na olympijských hrách, mistrovstvích světa, mistrovstvích Evropy, juniorských mistrovstvích světa a juniorských mistrovstvích Evropy včetně halových soutěží. Další podmínky a způsoby zařazení sportovních výsledků budou samostatně rozebrány v kapitole 2.2 Státní dotace dle úspěšnosti sportovního svazu. Druhým je tzv. technický koeficient, který od roku 2013 nahradil původní kritérium Domácí popularita. Je složen z několika dílčích faktografických dat, mezi která řadíme 28 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 29 na základě návrhu Reprezentační komise nebo rozhodnutím náměstka z důvodu čtyřletého olympijského cyklu 17

např. průměr počtu zemí na startu, počet zemí v soutěži, vztah k olympijským hrám či domácí popularitu. Třetí kritérium se týká zařazení sportů do programu oficiálních soutěží letních či zimních olympijských her. Pro přehlednost jsou bodové hodnoty uvedeny v následující tabulce. Sporty, které nejsou zařazeny na program olympijských her, si k bodovému ohodnocení nic nepřičítají. Olympijské sporty si přičítají buď hodnotu 1, nebo hodnotu 2 podle toho, jestli se účastnily posledních olympijských her. Tabulka 4 - Body v rámci kritéria zařazení do programu olympijských her Body 0 sporty nezařazené na program OH 1 olympijské sporty, bez účasti na OH 2 účast na posledních OH Zdroj: Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR online]. 2011 cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro Čtvrtým kritériem je ohodnocení mezinárodní popularity. Celkový součet bodů se násobí koeficientem, který se vypočítá jako podíl počtu členů příslušné mezinárodní sportovní federace dělený 100, např.: 150 členů mezinárodní sportovní federace znamená koeficient 1,5. Po začlenění výše uvedených čtyř kritérií do výpočtu, získáme celkové bodové ohodnocení všech sportovních svazů, a tím i konečné pořadí v TOP 80. 30 V tabulce 5 je uvedeno pořadí 80 sportovních svazů s nejvyšším bodovým ohodnocením v roce 2013. Na prvním místě se umístila atletika s velkým bodovým náskokem před druhým tenisem. Na dalších třech místech najdeme cyklistiku, kanoistiku a lyžování. V pořadí TOP 12, kam řadíme sportovní svazy umístěné na 1. 12. místě, je rozmezí bodů největší, a to od 62,04 až po 24,85 bodů. Bodování sportovních svazů od 13. místa je výrazně vyrovnanější. Zde se pohybují bodové hodnoty od 17,87, které přísluší sportovnímu svazu stolního tenisu až po 3,86 bodů u silového trojboje. 30 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 18

Tabulka 5 - Pořadí TOP 80 v roce 2013 dle bodového ohodnocení pořadí sportovní svaz body pořadí sportovní svaz body 1 atletika 62,04 41 vzpírání 7,4 2 tenis 42,68 42 taekwondo wtf 6,71 3 cyklistika 37,94 43 golf 6,66 4 kanoistika 36,3 44 boby 6,47 5 lyžování 36,24 45 lukostřelba 6,44 6 fotbal 31,92 46 vodní pólo 6,16 7 basketbal 31,17 47 softball 6,11 8 plavání 28,81 48 potápěčství 5,7 9 volejbal 28,24 49 saně 5,49 10 lední hokej 28,22 50 silniční motocykly 5,46 11 veslování 25,78 51 kolečkové brusle 5,41 12 střelectví 24,85 52 florbal 5,32 13 stolní tenis 17,87 53 radiový orient běh 5,26 14 házená 16,81 54 goju-ryu 5,2 15 orientační sporty 14,54 55 squash 5,12 16 biatlon 12,85 56 auta okruhy 5,05 17 moderní pětiboj 10,75 57 auta do vrchu 5,02 18 rychlobruslení 11,95 58 rally 5 19 jachting 11,2 59 rallycross 4,98 20 krasobruslení 10,5 60 enduro 4,97 21 gymnastika 10,45 61 vodní lyžování 4,91 22 curling 10,15 62 rugby 4,9 23 box 9,97 63 budokai 4,88 24 motokros 9,95 64 hokejbal 4,87 25 full contact 9,94 65 tradiční karate 4,87 26 baseball 9,72 66 rafting 4,83 27 taekwondo itf 9,42 67 karate jka 4,82 28 badminton 9,19 68 modelářství 4,81 29 autocross 8,91 69 aerobic 4,78 30 pozemní hokej 8,83 70 skiboby 4,7 31 judo 8,82 71 šachy 4,69 32 triatlon 8,74 72 biketrial 4,65 33 jezdectví 8,3 73 nohejbal 4,63 34 šerm 8,09 74 horolezectví 4,42 35 aerokluby 8,08 75 taneční sport 4,27 36 zápas 7,92 76 kuželky 4,12 37 karate 7,6 77 karting 4,05 38 moderní gymnastika 7,57 78 historické rally 4,04 39 Letecká amatérská asociace 7,54 79 trial 4,01 40 plochá dráha 7,51 80 silový trojboj 3,86 Zdroj: Pořadí TOP 2013 Sportovní reprezentace - Dostupné z: http://.msmt.cz/sport, vlastní zpracování 19

2.2 Státní dotace dle úspěšnosti sportovního svazu Celkový finanční objem určený pro výpočet výše dotací pro jednotlivé sportovní svazy 31 se rozdělí na tři části takto: příspěvek na přípravu 20 % příspěvek na akce a soutěže 30 % sportovní úspěšnost 50 %. Pro sportovní svaz se výše příspěvku stanoví v každé ze tří částí zvlášť, a to dle kritérií výpočtu systematického klíče postupem, který je uveden v kapitole 2.1 TOP pořadí státní sportovní reprezentace. Na základě návrhu Reprezentační komise nebo rozhodnutím náměstka může být z důvodu čtyřletého olympijského cyklu celkový finanční objem řešen také následujícím způsobem. Příspěvky na přípravu a dotace rozdělované podle sportovní úspěšnosti jsou stanovovány jako průměr za předešlé čtyři roky. A co se týče příspěvku na reprezentační akce a soutěže, ten se každý rok stanoví samostatně v závislosti na účasti sportovních svazů na mezinárodních akcích. 32 Dále se budeme zabývat výpočtem podílu dle sportovní úspěšnosti, který obsahuje sportovní výsledky za uplynulé tři roky. Konkrétně se zaměříme na výpočet výkonnostního ekvivalentu, v němž je obsažena rozdílná pravděpodobnost bodového zisku a významu úspěšného sportovního výsledku. Výkonnostní ekvivalent umožňuje stanovit finanční podíl každému svazu. Je nutné uvést, že všechny následující výpočty jsou pouze dílčí bodovou hodnotou pro stanovení konečné výše finančního příspěvku státní dotace. Do výpočtu výkonnostního ekvivalentu se započítávají sportovní výsledky, které byly dosaženy na olympijských hrách, mistrovstvích světa, mistrovstvích Evropy, juniorských mistrovstvích světa a juniorských mistrovstvích Evropy včetně halových soutěží. Do výpočtu nejsou zahrnovány mezinárodní soutěže na klubové úrovni. Aby mohl být sportovní výsledek zařazen do ohodnocení úspěšnosti, musí splňovat následující podmínky: 31 umístěné v pořadí TOP 80 32 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 20

umístění v první polovině počtu účastníků startujících v dané disciplíně, nejhůře však do 16. místa, účast minimálně 9 zemí včetně České republiky v hodnocené soutěži a nejméně 9 soupeřů v disciplíně, u týmových sportů včetně soupeřů v kvalifikaci, při účasti 9 až 12 zemí se bodové ohodnocení výsledku násobí koeficientem 0,5, u turnajových a úpolových 33 sportů musí být dosaženo nejméně jednoho vítězství. Pokud nastane situace, že v jedné disciplíně startuje větší počet českých sportovců, pak se do bodování zahrnou maximálně tři nejlepší umístění v rámci jednotlivců a dvojic. U tří a vícečlenných družstev nebo posádek se zahrne pouze umístění nejlepší. Ohodnocení sportovní úspěšnosti se skládá z několika parametrů. Prvním parametrem jsou tzv. základní body za umístění. Pro přehlednost uvádím konkrétní bodové hodnoty jednotlivých umístění v následující tabulce. Bodové hodnoty se dále rozlišují podle mezinárodních soutěží, ve kterých byla umístění dosažena. Pokud např. atlet získá zlatou medaili na olympijských hrách, získá pro svůj sportovní svaz bodové ohodnocení ve výši 40 bodů atd. SOUTĚŽ Tabulka 6 - Základní body za umístění U M Í S T Ě N Í 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. - 16. Olympijské hry 40 32 28 24 20 16 12 8 4 Mistrovství světa Mistrovství Evropy + mistrovství světa juniorů Mistrovství Evropy juniorů 20 16 14 12 10 8 6 4 2 10 8 7 6 5 4 3 2 1 7,5 6 5,3 4,5 3,8 3 2,3 1,5 0,8 Zdroj: Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR online]. 2011 cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro Druhým parametrem je ohodnocení konkurence v disciplíně. K základním bodům z první části se přičítají body za konkurenci v disciplíně. Pro větší přehlednost jsou konkrétní body opět uvedeny v tabulce 7. Výjimku tvoří jen situace, je-li počet startujících v disciplíně menší než 16, ale větší než 9, pak se od základních bodů odečítá hodnota 0,5. 33 patří sem např.: Aikidó, Sumó, Kung-fu, Taekwon-do, Kickbox, šerm aj. 21

Tabulka 7 - Ohodnocení konkurence podle počtu startujících Počet startujících Body 194 a více 3 193-129 2,5 128-97 2 96-65 1,5 64-49 1 48-33 0,5 32-17 0 16-9 - 0,5 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR online]. 2011 cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro Ve třetím parametru nalezneme ohodnocení za podíl členů družstva. To znamená, že pokud se na sportovním výsledku podílelo více sportovců, připočte se k předchozímu ohodnocení jeden bod za každého dalšího sportovce. Toto platí u dvojic, štafet, posádek atd. U týmových sportovních her je to trochu složitější. Zde se připočítá koeficient s druhou odmocninou u počtu hráčů podle zápisu z utkání. Bude-li v zápise uvedeno 16 hráčů, pak se koeficient bude rovnat číslu 4. Čtvrtý a pátý parametr obsahuje ohodnocení mezinárodní popularity a technický koeficient. Oba tyto parametry již byly blíže popsány v kapitole 2.1 TOP pořadí státní sportovní reprezentace. Finální výpočet je poté stanoven na základě jednotlivých parametrů pro každou disciplínu. Je dále rozlišen na individuální sporty a týmové sportovní hry. Bodové hodnoty jsou vypočítány podle následujících vzorců: individuální sporty týmové sportovní hry BH = (a + b + c) d e BH = (a kp 1/2 ) + b] d e z toho: a = základní body za umístění b = ohodnocení konkurence v disciplíně c = u individuálních sportů - podíl členů družstva u týmových sportovních her se jedná o koeficient d = ohodnocení mezinárodní popularity e = technický koeficient 22

K získání konečné výše výkonnostního ekvivalentu je nutné provést ještě několik matematických operací. Nejprve sečíst bodové hodnoty jednotlivých disciplín, čímž dostaneme bodové hodnocení celé soutěže. Bodová hodnocení soutěže se sečtou za poslední tři roky. Následně se výše bodových hodnocení vydělí počtem obeslaných soutěží tak, aby bylo dosaženo srovnání různého počtu soutěží za hodnocené období. Takto získané hodnoty výkonnostního ekvivalentu se dávají k projednání oponentní komisi. Samotný přepočet na finanční příspěvek jednotlivým sportovním svazům má v kompetenci Reprezentační komise, která přiděluje finanční příspěvky s ohledem na schválení celkového objemu státního rozpočtu České republiky. Poté, co Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o konečné výši rozdělení dotací pro jednotlivé svazy, zveřejní je na svých internetových stránkách a dohodne se s jednotlivými sportovními svazy na intervalech poskytování finančních příspěvků během roku. 34 34 Zásady Programu I - Sportovní reprezentace ČR [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblasti-sportu-pro 23

3 Dotace z rozpočtu MŠMT Cílem této kapitoly je analýza státních dotací do sportu v období let 2009 2013. První část pojednává o umístění sportovních svazů dle bodového ohodnocení v rámci pořadí TOP 80 státní sportovní reprezentace. Druhá část je zaměřena na analýzu výší dotací dle úspěšnosti sportovního svazu a v závěru jsou tyto státní dotace rozebrány na příkladech olympijských her. 3.1 Analýza umístění sportovních svazů v pořadí TOP 80 Umístění v pořadí TOP 80 je stanovováno dle systematického klíče. My se nyní zaměříme na to, jak se změnilo nejen zastoupení, ale i samotné pořadí v TOP 80 od roku 2009. V příloze je uveden souhrnný graf změn v pořadí sportovních svazů. V něm není zobrazen sportovní svaz budokaie, jelikož toto odvětví bylo do žebříčku zařazeno až v roce 2013. Sportovní svaz budokaie nahradil sportovní rybaření, které v roce 2013 obsadilo 81. příčku. Tím se dostalo mimo pořadí TOP 80, a proto se jím nadále nebudeme zabývat. V kapitole 2.1 TOP pořadí státní sportovní reprezentace jsme se seznámili s konstrukcí systematického klíče, dle kterého je sestavováno pořadí TOP 80. V následující tabulce můžeme vidět sportovní svazy, které dosáhly největšího zlepšení umístění v rámci tohoto pořadí. Jedná se o porovnání umístění v letech 2013 a 2009. Dále jsou v tabulce 8 uvedeny počty medailí, které byly vybojovány na mezinárodních akcích 35. Medaile nejsou dále rozlišovány dle toho, zda se jednalo o zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili. 35 na olympijských hrách, mistrovstvích světa, mistrovstvích Evropy, juniorských mistrovstvích světa a juniorských mistrovstvích Evropy včetně halových soutěží. 24

Tabulka 8 Sportovní svazy s největším zlepšením umístění v pořadí TOP 80 Změna umístění Počet medailí Sportovní svaz umístění umístění v roce 2009 v roce 2013 2010 2011 2012 curling 48 22 0 1 2 potápěčství 69 48 22 17 23 motokros 42 24 0 3 3 laa 36 54 39 6 2 9 rychlobruslení 32 18 7 6 12 Zdroj: Přehled medailových umístění. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/prehled-medailovych-umisteni, vlastní zpracování Největšího zlepšení v pořadí TOP 80 oproti roku 2009 dosáhl sportovní svaz curlingu. Tento posun o 22 příček můžeme přisuzovat nejen rostoucímu zájmu veřejnosti v České republice, ale také šíření povědomí do různých koutů světa. Pro umístění v pořadí TOP 80 je důležité stanovení systematického klíče. Ten obsahuje sportovní výsledky, které jsou zde zastoupeny umístěními na prvním až třetím místě. Dále klíč obsahuje technický koeficient, body za účast na poslední olympiádě a hodnocení mezinárodní popularity. Co se týče počtu medailí z mezinárodních akcí, nedošlo za poslední tři roky k výraznému nárůstu. Do technického koeficientu je zařazeno mnoho faktografických dat. Za všechny zde uvádím domácí popularitu, která v České republice neustále roste, což se nejvíce ukazuje právě v rostoucí členské základně, která se od roku 2011 rozrostla o více než 150 registrovaných členů. Olympijským sportem se curling stal v roce 1998, kdy se objevil na Olympijských hrách v Naganu. Na dalších Zimních olympijských hrách v Salt Lake City byl curling zařazen i do programu paralympijských her. Od té doby značně roste jeho mezinárodní popularita. Ta se výraznou měrou podílela na zlepšení umístění sportovního svazu curlingu. Jen za poslední rok se do Světové curlingové federace (WCF) přidaly tři členské země, a to Gruzie, Izrael a Ukrajina. 37 Druhého největšího zlepšení dosáhlo potápěčství, které má tyto dvě hlavní příčiny. První příčinou byl neobvyklý nárůst členské základny, a to v průměru o 300 registrovaných členů v každém roce. Druhou příčinou zlepšení umístění byl výrazný nárůst v počtu 36 Letecká amatérská asociace 37 World Curling Federation [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://. orldcurling.org/rankingsmen-and-women 25

medailových umístění na vrcholných mezinárodních akcích. Zatímco v letech 2008 a 2009 získalo potápěčství v průměru 11 medailí za rok, v letech 2010 až 2012 převyšoval tento průměr hodnotu 21. 38 Takto výrazný nárůst medailových umístění se odrazil při výpočtu systematického klíče, a proto se potápěčství dostalo až na 48. příčku pořadí TOP 80. Třetí největší zlepšení zaznamenal sportovní svaz motokrosu, který patří do asociace Autoklubu České republiky. Zlepšení umístění pořadí TOP 80 tohoto svazu je podloženo nárůstem medailových umístění. Zatímco v roce 2010 nezískal žádnou medaili, v letech 2011 a 2012 získal vždy tři cenné kovy. Autoklub České republiky je členem Mezinárodní motocyklové federace (FIM), která má v současnosti již 111 členských federací z různých zemí světa. Z tohoto důvodu má na bodovém ohodnocení motokrosu velkou zásluhu právě mezinárodní popularita 39. Do systematického klíče pro rok 2013 se zaznamenávají sportovní výsledky za léta 2010, 2011 a 2012. Čtvrtého největšího zlepšení v umístění dosáhla Letecká amatérská asociace. Z tabulky je zřejmé, že v roce 2012 došlo u Letecké amatérské asociace k nárůstu medailí o sedm cenných kovů, avšak v porovnání s počty medailí let přecházejících šlo o výrazný propad. Z původního průměru 12 medailí za jeden rok, došlo ke snížení tohoto ukazatele na pouhých 6. 40 I přes tento propad, dokázala Letecká amatérská asociace dosáhnout zlepšeného výsledku v rámci pořadí TOP 80. To lze přisuzovat zejména parametru domácí popularity. Například v období 2009 2011 došlo k nárůstu sportovních leteckých zařízení o více než 700 leteckých prostředků, což podporuje fakt, že domácí popularita se zvyšovala, a tím i bodová ohodnocení systematického klíče tohoto sportovního svazu. Zvyšování domácí popularity pokračovalo i v roce 2012, což můžeme zdůvodnit zvyšující se členskou základnou. V roce 2012 vzrostl počet registrovaných členů v České republice o téměř 200 nových vyznavačů tohoto leteckého sportu 41. Letecká amatérská asociace se těší vzrůstající podpoře na mezinárodním poli. Již téměř polovina zemí na světě má svoji 38 Svaz potápěčů České republiky [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.svazpotapecu.cz/statni_reprezentace/ 39 Fédération Internationale de Motocyclisme [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://.fimlive.com/fr/fim/federations-affiliees/ 40 Přehled medailových umístění [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/prehled-medailovych-umisteni 41 Letecká amatérská asociace ČR [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.laacr.cz/stranky/o-laa-cr/vyrocni-zpravy.aspx 26

vlastní federaci sportovního létání, které přispívají k mezinárodní propagaci a zvyšování popularity 42. I přesto, že má rychlobruslení v České republice velmi malou základnu a neexistuje zde žádná specializovaná sportovní hala, zaznamenal sportovní svaz rychlobruslení páté největší zlepšení v umístění oproti roku 2009. Svoje postavení v žebříčku TOP 80 si nevylepšilo ani výrazným nárůstem členské základny ani velkou mezinárodní popularitou. Vždyť rychlobruslení má vlastní federaci pouze v 68 zemích světa a v České republice tvoří členskou základnu jen 185 registrovaných členů, což je v porovnání s ostatními sporty v TOP 20 sportů velmi málo. Průměr počtu registrovaných členů se v TOP 20 pohybuje okolo 33 000 členů na jeden sportovní svaz a menší členskou základnu než rychlobruslení má pouze sportovní svaz biatlonu 43. Nejdůležitějším parametrem v systematickém klíči pro rychlobruslení jsou dosažené sportovní výsledky za poslední tři roky. Zajímavostí je, že 25 medailí získaných v letech 2010-2012, bylo vybojováno pouze třemi reprezentantkami tohoto sportu. Ústřední postavou a hlavní tvůrkyní úspěchů nejen na bruslích, ale i v samotném žebříčku sportovních svazů, je Martina Sáblíková. Tato česká reprezentantka dokázala získat 16 cenných kovů z celkových 25, kterých bylo dosaženo v rámci sportovního svazu rychlobruslení 44. V tabulce 9 můžeme vidět seznam sportovních svazů, které od roku 2009 nezaznamenaly výraznější propady ale ani výraznější zlepšení jednotlivých hodnotících kritérií systematického klíče. U některých bylo zaznamenáno zvýšení bodového ohodnocení, u jiných došlo k úplnému opaku. V konečném pořadí všech 80 sportovních svazů roku 2013 si udržely stejné umístění, jaké měly v roce 2009. Atletika si dlouhodobě drží první místo v TOP 80, a to zejména z toho důvodu, že je celosvětově velmi rozšířená. Na světě najdeme jen několik málo zemí, které nemají vlastní národní federaci atletiky. Je to dáno také nenáročností tohoto sportu na vybavení sportovce a sportovní zázemí. 42 International sports air federation [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://.fai.org/members 43 Česká unie sportu [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/o-nas/clenove-cus/statistika.html 44 Český svaz rychlobruslení [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://.rychlobrusleni.cz/ 27

Tabulka 9 - Sportovní svazy bez změny umístění v pořadí TOP 80 Změna umístění Počet medailí Sportovní svaz umístění umístění v roce 2009 v roce 2013 2010 2011 2012 atletika 1 1 2 7 10 badminton 28 28 0 0 0 házená 14 14 0 0 0 full contact 25 25 39 79 62 stolní tenis 13 13 3 0 1 veslování 11 11 6 9 6 Zdroj: Přehled medailových umístění. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/prehled-medailovych-umisteni, vlastní zpracování Sportovní svazy badmintonu a házené jsou velmi podobné hned z několika faktorů. Žádný z těchto svazů nedosáhl na medailové umístění na mezinárodní reprezentační akci 45 za posledních pět let. Srovnatelné údaje najdeme i v rámci mezinárodní popularity. Mezinárodní házenkářská federace (IHF) má 185 členských zemí 46 a ve Světové badmintonové federaci (BWF) je registrováno 180 členských zemí 47. Rozdíl v umístění v žebříčku TOP 80 je spojován s velmi rozdílnou členskou základnou v České republice. Český svaz házené registruje třikrát větší počet členů než je tomu u Českého badmintonového svazu. Naprostou výjimkou v rámci pořadí TOP 80 je sportovní svaz full contactu, který každoročně získá na mezinárodních akcích v průměru okolo 60 medailových umístění. I když je mezinárodně poměrně populární, což dokazuje 118 členských federací 48 zařazených do Světové asociace organizací kickboxu (WAKO), které je Český svaz full contactu a ostatních bojových umění členem, umístil se svaz full contactu až na 25. pozici tohoto žebříčku. Na příkladu sportovního odvětví full contactu můžeme vidět, jak velkou roli hraje fakt, zda se jedná o olympijský či neolympijský sport. Právě nezařazení na 45 na olympijských hrách, mistrovstvích světa, mistrovstvích Evropy, juniorských mistrovstvích světa a juniorských mistrovstvích Evropy včetně halových soutěží 46 International Handball Federation [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://ihf.info/theihf/memberfederations/tabid/161/default.aspx 47 Badminton World Federation [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://bwfbadminton.org/page.aspx?id=15367 48 World Association of Kickboxing organizations [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.wakoweb.com/en/ 28