STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2011/2012 OBEZITA VE 21. STOLETÍ. Lenka Mikešová

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2011/2012 OBEZITA VE 21. STOLETÍ Lenka Mikešová České Budějovice 2012

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2011/2012 Obor SOČ: 6. Zdravotnictví Obezita ve 21. století Autor Lenka Mikešová SZŠ a VOŠZ České Budějovice, Husova 3 371 60 České Budějovice, 3. ročník oboru vzdělání zdravotnické lyceum Konzultant práce: Mgr. Veronika Plecerová SZŠ a VOŠZ České Budějovice České Budějovice 2012

Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem soutěžní práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Veroniky Plecerové a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další informační zdroje včetně internetu. V Českých Budějovicích Podpis: Lenka Mikešová

Poděkování Na začátku bych především chtěla poděkovat Mgr. Veronice Plecerové, za rady a snahu dovést mojí práci do úspěšného konce. Děkuji také svým rodičů, kteří mě v této práci podporují a snaží se mi pomoci.

Anotace Tato práce je teoreticko-empirická studie, která zkoumá: Obezitu ve 21. století. Cílem práce bylo zjistit, pohled mladé generace na obezitu a informovanost žáků SZŠ a SPŠ stavební o této populační nemoci. V úvodu uvádím důvody, které mě vedly ke zvolení tohoto tématu. V teoretické části jsem se zaměřila na historií obezity, rozdělení obezity podle typu, příčiny vzniku a vliv dědičnosti, zdravotní rizika, která s obezitou souvisejí, a dále léčbu obezity. V empirické části popisuji způsob získávání informací a výsledky výzkumu, které jsem získala pomocí 91 dotazníků. Výsledky uvádím v tabulkách a grafech. Z výzkumu vyplývá, že mladá generace přijímá obezitu spíše jako problém estetický, než jako zdravotní. V závěru shrnuji výsledky výzkumu dle navržené hypotézy. Práce je doplněná přílohami. Klíčová slova: obezita, dědičnost, léčba.

Abstract This work is a theoretically-empirical paper concerned with obesity in the 21st century. It's aim was to determine the young generation's view of obesity and quantify the level of knowledge of this medical condition among the students of "SŽS a SPŠ stavební" (Secondary Sanitarian school and Secondary technical school). In the Introduction I state the reasons that led me to choosing this topic. In the theoretical part of my paper I focused myself on the history of obesity, it's classifications, it's causes - particularly the influence of hereditability and finally the threats to health obesity poses and ways of curing it. In the empirical part of my paper I try to describe the methodology of gaining knowledge and I present the results I got from 91 questionnaires. I show tables and diagrams to illustrate the results. The data show that the young generation views obesity mainly as an esthetical imperfection rather than medical condition. In conclusion I summarise the results and compare and contrast it to my original hypothesis. There are some appendices attached to the paper. Key words are: obesity, heredity, treatment.

Obsah Úvod 7 1. Teoretická část 1.1 Historie obezity 8 1.2 Dělení obezity 10 1.2.1 Dle množství tuků 10 1.2.2 Dle BMI 11 1.2.3 Dle rozložení tuku, jablko nebo hruška 12 1.3 Příčiny vzniku obezity 13 1.3.1 Energetická bilance 13 1.3.1.1 Energetický příjem 13 1.3.1.2 Energetický výdej 15 1.3.2 Stravovací zvyklosti 17 1.3.3 Vliv dědičnosti 17 1.3.4 Psychosociální faktory 18 1.3.5 Zdravotní stav jedince 18 1.4 Zdravotní rizika obezity 19 1.4.1 Komplikace obezity 20 1.5 Obezita v dětství a dospívání 21 1.6 Léčba obezity 22 2 Empirická část 26 2.1 Téma práce 26 2.2 Cíl práce 26 2.3 Hypotézy 26 2.4 Metodika práce 26 2.5 Analytická část 27 3 Závěr 72 4 Seznam použité literatury 74 5 Přílohy 76 7

Úvod Jako téma jsem si zvolila obezitu ve 21. Století z jednoho prostého důvodu. Já sama jsem touto civilizační chorobou trpěla. Cílem bylo zjistit, pohled mladé generace na obezitu. Obezita, uznávaná za celosvětově nejrozšířenější metabolické onemocnění, dosahuje v rozvinutých i rozvojových zemích epidemických rozměrů. Obezita se však netýká pouze dospělých, ale i dětí a dospívajících. Obezitu lze prohlásit za globální pandemii a za jeden z největších zdravotních problémů současnosti. V Evropě představuje nebývalou a stále podceňovanou hrozbu pro zdraví společnosti. Výskyt obezity velmi rychle roste, takže v roce 2010 byla obezita známa u 192 milionů dospělých a u 17 milionů dětí. Česká republika se výskytem obezity řadí na přední místo v EU. Nadváha a obezita zodpovídá u dospělých obyvatel EU za zhruba 83 % případů diabetu 2. typu, 60 % onemocní hypertenzí. Tato onemocnění jsou každoročně příčinou více než 1 milionu úmrtí. Podle odhadů je každé 13. úmrtí v EU spojeno s nadměrnou tělesnou hmotností. To vede k vážným ekonomickým důsledkům a značným důsledkům pro financování zdravotnictví. Přestože je zdravotní a socioekonomický význam obezity jasně podložen dokumenty, je obezita jako chronické onemocnění podceňována nejen laickou veřejnosti a politickým zastoupením, ale i zdravotníky. I přes soustavný pokrok v léčbě obezity její prevalence dále narůstá, což zdůrazňuje nezbytnost preventivních a intervenčních strategií použitelných nejen pro jednotlivce, ale i ve skupině nemocných pacientů. 8

1. Teoretická část 1.1 Historie obezity Obezita neboli otylost patří mezi nejstarší civilizační choroby lidstva. Otylost se neobjevuje až v době moderní civilizace. Pohled na otylost se ovšem liší v jednotlivých obdobích, i v různých civilizacích. V minulosti se však lidé setkávali s nedostatkem potravy, než s nadbytkem. To však neznamená, že se obezita v té době nevyskytovala. Zmínky o otylosti se nacházejí například na sochách, obrazech a později i v literatuře, kde se obézní lidé nejen zobrazují, ale také nám ukazují pohled na jejich postavení ve společnosti. Největším a nejznámějším důkazem výskytu obezity v prehistorickém období je socha Věstonické Venuše z jižní Moravy zobrazující otylou ženu. Zbytnění dolní časti těla v oblasti podbřišku, hýždí a stehen. Soška byla pro člověka této doby symbolem plodnosti a hojnosti. V období antiky se o obezitu začali zajímat i lékaři. Mezi první zájemce se řadí Hippokrates, který poukazuje na to, že náhlé úmrtí častěji postihuje lidi otylé než lidi s přiměřenou tělesnou hmotností. Od 18. století se objevují nové poznatky a teorie o obezitě, které dodnes neztratily na aktuálnosti: 1727 T. Short se zamýšlí nad příčinami vzniku obezity. 1760 M. Flemyng poukazuje na sklon k obezitě v rodinách vzhledem k tomu, že ne všichni obézní jsou velkými jedlíky a ne všichni štíhlí jedí střídmě. 1793 T. Beddoes vyslovuje teorii, že obezita vzniká v důsledku snížené oxidace tuků. 1836 A. Quetelet definuje index tělesné hmotnosti. 1850 T. L. Chanbers charakterizuje otylost jako zvýšené ukládání tuku v důsledku pozitivní energetické bilance. Při léčbě obezity doporučuje stravu o nízkém obsahu tuku a pohybovou aktivitu. 1879 vyroben sacharin jako první náhražka cukru. Ve 20. století nastala exploze redukčních diet. Většina redukčních diet odpovídala požadavkům racionálního redukčního režimu. Ale vyskytovaly se i mnohé diety jednostranné a nevyrovnané obsahem živin a esenciálních nutričních faktorů. 9

Od 60. let 20století se stává významnou léčbou obezity behaviorální intervence jídelních a pohybových návyků. Nové poznatky umožňují definovat úlohu pohybové aktivity a léčbu obezity. Koncem 20. století má velký význam v léčbě obezity chirurgie. Začátkem 21. století se léčba obezity velmi zdokonalila, k chirurgickým výkonům se přidala i přírodní léčba, která ale nemusí být vždy účinná. Vedle léčby je stále větší pozornost věnována zdravotním komplikacím otylosti. 1 Prevence obezity se každý rok zdokonaluje a dbá se na to, aby byla větší informovanost o obezitě a jejích příčinách. 1 HAINER, VOJTĚCH, KUNEŠOVÁ, MARIE et al. Obezita, Etiopatogeneze, diagnostika a terapie. Praha: Galén, 1997. 10

1.2 Dělení obezity Obezita se rozděluje podle různých faktorů.děl se dle množství tuku, rozložení tuku jablko nebo hruška nebo dle BMI. 1.2.1 Dle množství tuku Obezita neboli otylost je určena množstvím tuku v těle. Fyziologicky je vyšší podíl tuku u žen (do 28 30 %), než u mužů (do 23 25 %). S věkem podíl tuku v těle stoupá. Obvykle je vyšší % tuků spojeno s nadměrným množstvím kilogramů, ale neplatí to vždy, např. aktivní sportovci s vysokým procentem svaloviny, mohou být dle tabulek obézní, protože svaly jsou těžší než tuk, ale procento tuku mají v normě. U obezity mužů přesahuje tuk 25 % a u žen 30 % (starší ženy 35 %) tělesné hmotnosti. Množství tuku lze určit použitím antropometrických metod např. měření kožních řas kapilérem na více místech těla a z naměřených hodnot pak lze zjistit podíl tukové tkáně na celkové tělesné hmotnosti. Vzhledem k tomu, že vyčíslitelné stanovení procenta tuku a bez tukové tkáně není běžně dostupné, se k hodnocení stupně nadváhy využívají tabulky, které udávají pro danou výšku a pohlaví přípustné rozmezí hmotnosti. Nejběžněji se využívají tabulky americké Metropolitní pojišťovací společnosti. (tab. 1.) Dnes je dostupný v lékárnách přístroj Omron, pomocí kterého se dá na základě různé elektrické vodivosti jednotlivých složek těla změřit množství tuku. 11

1.2.2 Dle BMI BMI Index tělesné hmotnosti těla (z anglického Body mass index), který definoval v minulém století A. Quetelet. BMI se stanoví tak, že se hmotnost vyjádřena v kilogramech dělí druhou mocninou výšky, která je vyjádřena v metrech. BMI = tělesná váha (kg)/ [výška (m)]2 BMI představuje orientační hodnocení hmotnosti, nezachycuje podíl tuku v těle. Při stejném BMI mají ženy větší podíl tuků než muži. U sportovců (vzpěrači, kulturisti) BMI odráží množství svalové hmoty. Také některé etnické rasy mohou mít různý podíl tuku při stejném BMI, například u Polynésanů, kteří mají oproti bělochům menší podíl tuku při stejném BMI. Většina jedinců s BMI 30 má obvykle nadměrné tukové zásoby. Na základě BMI se dá určit zdravotní rizika spojena s obezitou, viz (tab. 2). Při BMI 25 30 se mluví o nadváze, která obvykle nepředstavuje vážnější zdravotní rizika. Vzestup BMI nad 27 obvykle vede k určitému nárůstu mortality. U BMI 30 a více mluvíme o obezitě 1. stupně ( BMI = 30 39,9). U obezity 2. stupně ( BMI = 35 39,9) je vysoké riziko zdravotních komplikací. Při BMI nad 40 obezita 3. stupně, hovoří se tzv. o těžké obezitě, která je spojena s velmi vysokým zdravotním rizikem. Tab. 2 Zdravotní rizika podle kategorií BMI BMI Kategorie podle WHO IOTF Zdravotní rizika 18,5 24,9 normální rozmezí minimální 25 29,9 nadváha nízká až lehce zvýšená 30 34,9 obezita I. stupně vysoká 35 39,9 obezita II. stupně vysoká >40 obezita III. stupně velmi vysoká 12

1.2.3 Dle rozložení tuku jablko nebo hruška Z hlediska zdravotního je důležité, nejen jaká je nadváha, ale také, jak je tuk rozložen. Podle rozložení tuku se rozlišuje typ obezity. Obezita viscerální, útrobní, androidní, mužského typu, jablku podobná, je charakterizována hromaděním tuku uvnitř břicha a v oblasti hrudníku (obr. 1) je spojena s vyšším výskytem metabolických a kardiovaskulárních komplikací obezity (tab. 3). Obezita gynoidní, ženského typu, hrušce podobná, je charakterizována zmnožením tuku na hýždích a stehnech. Z hlediska zdravotního je méně riziková obezita gynoidní, než mužský typ obezity. Dříve se určoval androidní a gynoidní typ obezity podle poměru mezi obvodem pasu a boků. V současné době se považuje za dostačující pouze obvod pasu (měří se v horizontalní rovině uprostřed vzdálenosti mezi hřebenem kosti kyčelní a spodním okrajem posledního žebra). Rozdělení gynoidního a androidního typu obezity (tab.3) Hodnocení Muži Ženy Gynoidní typ obezity neboli tvar hrušky do 0,85 m do 0,75 m Spíše androidní typ, blížící se tvaru jablka 0,90 0,95 m 0,80 0,85 m Androidní typ neboli tvar jablka - rizikový nad 0,95 m nad 0,85 m 13

1.3 Příčiny vzniku obezity Mezi hlavní příčiny se řadí zvýšený energetický příjem, snížený energetický výdej. Malá pohybová aktivita, stravovací návyky, dědičné vlohy a dále také psychosociální faktory a rovněž také zdravotní stav jedince 1.3.1 Energetická bilance Pro udržení stálé tělesné hmotnosti je důležité zachovávat rovnovážnou energetickou bilanci, kdy příjem energie je v rovnováze s jejím výdejem. Pozitivní energetická bilance vzniká, převyšuje-li energetický příjem energetický výdej. Působící pozitivní energetická bilance u zdravého jedince obvykle vyvolá regulační fyziologické mechanismy (ovlivňuje např. příjem potravy a energetický výdej), které zabraňují vzestupu hmotnosti. U jedinců náchylných ke vzniku obezity bývají regulační mechanismy zajištující stabilní hmotnost porušeny, a to jak ve vztahu regulaci potravy, tak ve vztahu k energetickému výdeji a spalovaní živin. Dlouhodobě působící pozitivní energetická bilance způsobuje následné hromadění tukových zásob a vzestupu hmotnosti i u těch jedinců, kteří nejsou náchylní ke vzniku obezity. Na druhé straně negativní energetická bilance způsobuje úbytek tukových zásob a pokles hmotnosti. Energetické zásoby v těle normálního dospělého člověka jsou poměrně veliké. Přibližně 15 kg tuku je uloženo v tukové tkáni. Tato zásoba představuje 570 MJ, které by za ideálních podmínek stačily pokrýt denní energetickou potřebu po dobu dvou měsíců. 1.3.1.1 Energetický příjem Celkový energetický příjem závisí na skladbě potravy, resp. na obsahu základních živin (sacharidů, tuků, bílkovin), pitném režimu a vlákniny. Energetický příjem by měl odpovídat energetickému výdeji. Optimální energetický příjem je u každého člověka jiný. Množství jídla, které je vhodné záleží 14

nejen na hmotnosti, pohlaví, věku, ale i na metabolismu, tělesné aktivitě při práci i ve volném čase. Rozmezí energetického příjmu denně činí zhruba od 8 500 kj do 12 000 kj.u dospělého člověka. Doporučené denní dávky jsou u nás překračovány o 20 % až 25 %, zvýšený energetický příjem je bezpochyby jedním z významných faktorů, který se podílí na pozitivní energetické bilanci a vysokém výskytu obezity u nás. Obsah kj při redukční dietě se pohybuje okolo 6 000 kj denně. Jídelníček by měl obsahovat potraviny ze všech skupin (cukry, bílkoviny, tuky, vitamíny, minerální látky, voda). Tuky Z živin sehrává při rozvoji obezity nejdůležitější úlohu nadměrný příjem tuků. Mají vysokou energetickou hustotu (0.9g/ cm3) Malou sytící schopnost (nízký index sytosti) Většina lidí podceňuje příjem tuků, neboť nepočítá příjem skrytého tuku mléčných výrobců. Podle doporučení tuk by se měl na celkovém energetickém příjmu podílet více než 30 %. Cukry Organismus má pro ukládání sacharidů, na rozdíl od tuků, velmi omezenou kapacitu, a to do glykogenových zásob. Na rozdíl od tuků se při nadměrném přívodu sacharidů jejich oxidace rychle zvyšuje. Teprve při dlouhodobé nadměrné konzumaci sacharidů dochází k jejich přeměně na tuk. Na rozdíl od tuků nelze přičítat nadměrnému přívodu sacharidů stěžejní roli při rozvoji obezity. Nicméně jednoduché cukry, řepný cukr a sladkosti často obézní lidé preferují. Pro mnohé obézní jedince je však problém, že vyhledávají obvykle ty sladkosti, které mají vysoký obsah tuků. Tuk však má malou sytící schopnost, což vyvolává nadměrnou konzumaci sladkostí obsahujících jak tuk, tak i cukr. Bílkoviny Nadměrný přívod bílkovin nesehrává v příčinách obezity dospělých podstatnou roli, neboť organismus prvotně reaguje na zvýšený přívod bílkovin jejich zvýšenou oxidací. Na rozdíl od tuků je kapacita ukládání bílkovin v těle neomezena. Bílkoviny mají nejvyšší sytící schopnost ze všech živin. U dětí však, na rozdíl od dospělých, některé studie ukazují, že nadměrný přívod bílkovin v dětství by mohl být spojen s rozvojem otylosti v pozdějším věku. 15

Vláknina Vláknina vede díky své bobtnavosti rozpětí svalstva trávicího traktu a k tlumení chuti k jídlu. Rozpustná vláknina navíc ovlivňuje vstřebávaní živin, a tím pozitivně působí na metabolismus tuků a sacharidů. Nedostatečná konzumace zeleniny, ovoce a tmavého pečiva může přispívat k rozvoji obezity a jejich komplikací. Pitný režim Dostatek tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu, a tím umožňuje dobrou funkci ledvin a odplavování škodlivých zplodin z těla. Umožňuje také plnou výkonnost všech funkcí organismu. Naopak nedostatek tekutin snižuje celkovou výkonnost organismu. 1.3.1.2 Energetický výdej Klidový energetický výdej Klidový energetický výdej zabezpečuje jak základní fyziologické pochody v tkáních, tak i činnost srdečního a dýchacího systému, a funkci ledvin. Podílí se na celkovém denním energetickém výdeji 55 % až 70 %. 2 Klidový energetický výdej závisí na: Genetických faktorech Věku Pohlaví (je nižší u žen než u mužů) Hormonech Výší energetického příjmu (klesá při nízkoenergetických dietách o 17 %) Zevní teplotě 2 VÍTEK, LIBOR. Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada, 2008. 16

Pohybová aktivita Pohybová aktivita se na celkovém energetickém výdeji podílí 20 % až 40 %. V důsledku sedavého způsobu života se pohybová aktivita podílí čím dál méně na celkovém energetickém výdeji a je jedním z činitelů přispívající k pozitivní energetické bilanci. Energetický výdej při pohybové aktivitě závisí na Intenzitě pohybové aktivity Době trvání pohybové aktivity Tělesné hmotnosti jedince Trénovanosti jedince 17

1.3.2 Stravovací zvyklosti Návyky, které jsou zautomatizované od útlého dětství, ovlivňují stravovací návyky i v dospělosti. Stravovací návyky můžou ovlivnit vznik obezity Jednorázová konzumace většího množství potravy Vynechávání snídaně Uždibování potravy (bývá spojeno se zvýšenou spotřebou tuků, a to všechno nevědomou konzumací potravy v době mezi hlavními jídly např. při sledování TV) Emocionálně podmíněná konzumace potravy vlivem stresu nebo radosti Noční přejídaní (vyskytuje se většinou u mužů) Zvýšená rychlost konzumace jídla 1.3.3 Vliv dědičnosti Obezita je minimálně z 50 % podmíněna geneticky. Pokud je otec i matka obézní, pravděpodobnost výskytu stejného problému u jejich potomka je 80 %. Je-li obézní jeden z rodičů, je riziko obezity u dítěte 40 %. Tato velká nevýhoda se dá změnit zvýšeným úsilím při dodržování správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity. Otylí by rádi svou chorobu svedli na nezvládnutelnou genetickou poruchu, bylo by to pro ně pohodlnější a měli by snad omluvu nejen pro sebe, ale i pro okolí, že za svou tloušťku nemohou a je tedy zbytečné jakékoliv redukční úsilí. Kdyby byla obezita geneticky podmíněná, měla by se projevovat už od novorozeneckého věku, ale u valné většiny obezita vstupuje do popředí až v dospělosti, vlivem rizikových faktorů. Životní návyky se mohou změnit např. v internátě, na koleji, ale obvykle už bývá pozdě a smysl pro tělesné pohodlí těžko přemůžou kamarádi nebo sexuální partner/ka, který/á už bude stejně vyhledáván/a z okruhu osob se stejnými zájmy. 18

1.3.4 Psychosociální faktory V rozvinutých zemích se obezita častěji vyskytuje u lidí s nižším vzděláním a s nižším příjmem na osobu, častěji u venkovské populace než u městské populace. U nás to má souvislost s nižším společenským tlakem na štíhlost, s jídelními zvyklostmi a nižší dostupností nízkoenergetických potravin na venkově. V rozvojových zemích se setkáváme s opačnou situací. Se zlepšujícím se ekonomickým postavením města v rozvojových zemích stoupá konzumace potravin živočišného původu. 3 Mezi psychosociální faktory řadíme i reklamu a vnější podměty, které nás ovlivňují. Deprese a náročné životní situace působí na naše stravovací návyky, někteří lidé při těžké životní situaci se přejídají a přibývají na váze. 1.3.5 Zdravotní stav jedince Existuje řada léků, které mohou zapříčinit po dlouhodobém užívaní vzestup hmotnosti. Ovlivňují příjem potravy, energetický výdej a ukládání tukových zásob. Vzestup hmotnosti po podávání androgenů či anabolik nemá za následek zmnožení tukové tkáně, ale nárůst svalové hmoty. Léky, které přispívají k nárůstu tělesné hmotnosti Deriváty sulfanylurey, inzulín Antikoncepce Estrogeny Některé antiepileptika (valproánt sodný) Kortikoidy 3 HAINER, VOJTĚCH, KUNEŠOVÁ, MARIE et al. Obezita, Etiopatogeneze, diagnostika a terapie. Praha: Galén, 1997. 19

Porucha některých žláz s vnitřní sekrecí může mít také vliv na vznik obezity. Především snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina kůry nadledvin. 20

Zdravotní rizika obezity Je zcela nevyvratitelným faktem, že obezita neboli nadváha zvyšuje riziko mnoha onemocnění. Dlouholeté studie prokázaly, že obezita: zvyšuje riziko všech typů onemocnění srdce a cév. Již zvýšení tělesné hmotnosti o 10 % nad ideální váhu zvyšuje krevní tlak o 6 až 7 %. Např. u ženy s nadváhou 25 až 30 kg je o 70 krát vyšší pravděpodobnost vysokého krevního tlaku (hypertenze). obezita přináší zvýšené riziko výskytu cukrovky. Muži i ženy s nadváhou 30 kg a více mají o 30 krát vyšší riziko výskytu cukrovky. v neposlední řadě rakovina si přímo libuje v nadmíře tuků. Je prokázáno, že u mužů s nadváhou 40 % je vyšší výskyt rakoviny prostaty, tlustého střeva a konečníku. U žen s nadváhou 40 % či více je zvýšený výskyt rakoviny prsu, vaječníku, dělohy či žlučníku. i mírná nadváha poškozuje imunitní systém a snižuje odolnost organismu. problémy pohybového systému (opotřebování kloubů, artróza, bolesti kloubů a zad), problémy trávicího systému (pálení žáhy, onemocnění žlučníku, žlučové kameny, ztučnění jater, zácpa, dna), gynekologické poruchy, poruchy plodnosti, komplikace v těhotenství, kožní problémy (ekzémy, plísně, strie, zvýšené ochlupení), psychické poruchy a deprese. 21

1.4.1 Komplikace obezity Obezita a nadváha zkracuje život a přináší řadu komplikací, samotné komplikace se dělí na mechanické a metabolické MECHANICKÉ KOMPLIKACE opotřebení kloubů, bolesti zad častější výskyt úrazů, poruchy hojení ran dušnost - selhávání dechu, chrápání, spánková apnoe (spánková pouza) stresová inkontinence ( pomočování ) varixy (křečové žíly), pocení apod. METABOLICKÉ KOMPLIKACE cukrovka - DM II. typu, poruchy glukózové tolerance hypertenze (vysoký tlak), nemoci srdce a cév hyperlipoproteinémie (vysoké hladiny krevních lipidů) cholelithiáza (tvorba žlučových kamenů) neplodnost poruchy menstruačního cyklu nádory Mechanické a metabolické komplikace se prolínají. 22

1.5 Obezita v dětství a dospívání Obezita u dětí má rapidní nárůst. Obezita se často začne projevovat v pubertálním věku, obzvlášť u dívek. Výskyt obezity u dětí má stoupající nárůst. Vysoký příjem bílkovin v raném dětství zvyšuje výskyt obezity. Energetické výdeje u obézních dětí jsou poněkud nižší než u dětí, které obezitou netrpí. U obezity dětí se uplatňují genetické faktory. Děti jsou ovlivňovány zevními faktory více než dospělí. Sledování televize a hraní her na počítači má negativní účinek snižuje množství času věnovanému fyzickým aktivitám. Léčba dětské obezity Na rozdíl od dospělých je důležitá opatrnost ve volbě redukční diety. Přísná nevyvážená dieta může vést ke zpomalení růstu, ale mírná redukční dieta dítěti neublíží. Nelze podceňovat ani riziko výskytu poruchy příjmu potravy, nejčastěji se jedná o poruchu mentální anorexie a bulimie. Maximální úbytek za měsíc by měl být 0,5 až 2 kg. Velký význam v léčbě dětské obezity má zvýšená fyzická aktivita. Nejdůležitější je spolupráce a motivace rodiny. S léčbou obezity by se u dětí mělo začít co nejdříve. Děti v ČR mají možnost využívat lázeňské pobyty na redukci hmotnosti. Tuto možnost může využít každý, kdo má obezitu a je mladší 18 let. Lázeňskou péči hradí pojišťovna. 4 Návrh na lázeňskou péči podává dětský lékař na vyžádání pacienta. 4 HAIREROVÁ. Dětská obezita. Maxdorf, 2009. 23

1.6 Léčba obezity V léčbě obezity se využívají různé metody. Mezi nejvyužívanější a nejúčinnější metody se řadí nízkoenergetická dieta, pohybová aktivita, behaviorální intervence a také chirurgická léčba. Při výběru léčebných metod se přihlíží k věku pacienta a stupni nadváhy, rozložení tuků a zdravotní komplikacím spojených s obezitou. Vždy se v léčbě kombinuje dieta s pohybovou aktivitou. Dietní léčba obezity V dietní léčbě se doporučuje mnoho postupů. Mnohé z nich jsou však nevyvážené na obsah bílkovin nebo tuků. Redukční diety jsou zaměřené na jednorázové, rychlé zhubnutí, což může navodit poruchy příjmu potravy nebo následný jo-jo efekt. Dnes se spíše doporučuje akcentovat v léčbě obezity především dlouhodobou, celoživotní změnu životního stylu, která je spojena se změnou stravovacích návyků. Obézní jedinec by se měl naučit nahrazovat v jídelníčku tučná a sladká jídla pestrou stravou s nižším obsahem tuku a vyšším obsahem vlákniny. V žádném případě by obézní neměli mít při změně jídelníčku pocit utrpení a oběti. Příklad jídelníčku viz příloha. Nízkoenergetická dieta s omezením denního energetického příjmu o 2500 kj menší Tato nepříliš přísná dieta předpokládá počítání denního příjmu kj. Oproti dietě, kde se doporučuje pouze omezení tuku, vyžaduje tato dieta pravidelnou kalkulaci energetického příjmu. Zastoupení živin v této dietě by mělo odpovídat nutričním hodnotám doporučení pro zdravou populaci. Doporučuje se tedy omezit přísun tuků pod 30 % celkového denního energetického příjmu, sacharidy se na denním přijmu, podílejí 55 až 60 % a bílkoviny 10 až 15 %. 24

Pohybová aktivita Pohybová aktivita je nezbytnou součástí léčby obezity. Úloha pohybové aktivity zaleží na věku pacienta, na stupni obezity a na přítomnosti zdravotních komplikacích. Obézním se doporučuje zvýšit spontánní fyzickou aktivitu, např. využívaní schodů místo výtahů. Chůze je nejvhodnější způsob jak zvýšit fyzickou aktivitu. Součástí cvičení by mělo být i posilování, zvláště posilování ochablých svalů. Pohybová aktivita: 1. Zvyšuje oxidaci tuků v tukové tkáni 2. Příznivě ovlivňuje krevní tlak 3. Pozitivně ovlivňuje fyzickou zdatnost a dovednost 4. Pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu a sebevědomí Kognitivně behaviorální léčba obezity Tento psychologický přístup k léčbě obezity je nedílnou součástí komplexní léčby. Léčba vychází z toho, že nevhodné jídelní a pohybové zvyklosti, které se podílejí na vzniku obezity, jsou naučené, ale lze je odnaučit. Jídelní chování je ovlivněno řadou zevních faktorů, které je zapotřebí analyzovat. Fyziologickým podnětem pro konzumaci jídla je hlad. U obézních se často spouštěčem konzumování potravy stávají chutě, špatná nálada či určité situace. Jeden ze zakladatelů kognitivně behaviorální terapie obezity prof. Albert Stunkard z Pensylvánské univerzity definuje sedm základních přístupů v behaviorální léčbě obezity. Technika sebepozorování Technika kontrolující samotný akt konzumace jídla Technika aktivní kontroly vnějších podnětů Technika, pozitivního sebeposilování chování Kognitivní technika Výuka základů výživy, dietetiky a přípravy pokrmů Pravidelná fyzická aktivita 25

Chirurgická léčba Chirurgické výkony vedou K omezení energetického příjmu K navození malabsorpce (stav, při němž je narušeno vstřebávání potravy) Metody chirurgické léčby obezity Ve světě se dnes provádějí nejčastěji Vertikální gastroplastika Bandáž žaludku Biliopankreatická diverze V české republice se v současnosti provádí téměř výhradně bandáž žaludku, při níž se vytváří v horní části žaludku vak o objemu asi 50 ml. V tom vaku pak dochází k rozpětí stěn žaludku, na což reagují hypotalamická centra regulující příjem potravy tlumením chuti k jídlu. K chirurgické léčbě obezity se řadí pacienti s těžkým stupněm obezity, kteří jsou motivováni k této léčbě a byli poučeni o jejím charakteru, pozitivních i možných negativních následcích. 5 5 HAINER, VOJTĚCH, KUNEŠOVÁ, MARIE et al., Obezita, Etiopatogeneze, diagnostika a terapie. Praha: Galén, 1997. 26

2 Empirická část 2.1 Téma práce: OBEZITA VE 21. STOLETÍ 2.2 Cíl práce: Zjistit pohled mladé generace na obezitu. Zjistit informovanost adolescentů o obezitě. 2.3 Hypotézy Hypotéza 1: Adolescenti pohlíží na obezitu jako na problém esteticky více, než na problém zdravotní. Hypotéza 2: Žáci SZŠ jsou více informováni o obezitě než žáci SPŠ stavební. 2.4 Metodika Pro získání požadovaných dat byla použita metoda dotazníku. Dotazníkové šetření Dotazník byl rozdělen do 3 částí. První část byla zaměřena na identifikační údaje žáků: pohlaví, věk, studijní obor. V druhé části nalezneme otázky vztahující se k zdravotnímu problému obezity, třetí část obsahuje otázky o obezitě z estetického hlediska. Dotazník obsahoval 22 otázek (viz. Příloha č. 7). Pro vyvrácení či potvrzení hypotézy jsem sestrojila grafy a posuzovala jednotlivé odpovědi. Abych získala výsledky, porovnávala jsem odpovědi žáků ze SŠ. Sčítala jsem správné odpovědi. Přičemž za očekávanou odpověď byly považovány odpovědi a) u otázek: 1,2,3,4,6,8,9,11,12,13,14,15,16. Dále byly očekávány odpovědi b) u otázek:7,19,20,21,22. Nadále byla za správnou považována možnost c) u otázek:5,2. 27

Charakteristika výzkumného vzorku Oslovenými respondenty byli žáci SZŠ a VOŠZ v Českých Budějovicích a žáci SPŠ stavební v Českých Budějovicích. Vzorek tvořilo 43 žáků SZŠ a 48 žáků SPŠ. 2.5 Analytická část V analytické části uvádím výsledky výzkumu, které jsem získala pomocí dotazníků. Pro přehlednost jsem zvolila tabulky a grafy. Identifikační údaje žáků Věk Pohlaví Škola Tabulka č. 1 Věk Věk: 16 let 0 Věk: 17 let 44 Věk: 18 let 47 Věk:19 let 0 V tabulce č. 1 uvádím věk respondentů, 47 respondentů bylo ve věku 18 let, 44 respondentů ve věku 17 let. Tento věk odpovídá žákům třetích ročníků SŠ. Tabulka č. 2 Pohlaví Dívek Chlapců 47 44 V tabulce vidíme, že na dotazník odpovídalo 47 dívek a 44 chlapců. 28

Tabulka č. 3 Škola Škola SZŠ a VOŠZ SPŠ stavební Respondenti 43 48 V tabulce vidíme, že 43 respondentů bylo ze SZŠ, 38 dívek a 5 chlapců. 48 respondentů bylo ze SPŠ stavební, 39 chlapců a 9 dívek. 29

Otázka č. 1: Znáte pojem obezita? Graf č. 1: Pojem obezita - souhrnný Ano Ne 0% 100% Z grafu č. 1 vyplývá, že 43 (100 %) žáků SZŠ a 48(100 %) respondentů SPŠ ví, co znamená pojem obezita. V otevřené otázce se vyskytovala správná charakteristika obezity a to, že obezita je nahromadění tuku v těle. Výsledek odpovědi, není překvapivý, protože obezita je často zmiňovaný pojem v mediích, školách, v ordinacích lékařů, ale i v rodinách. 30

Otázka č. 2 : Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku obezity? Graf č. 2 A: Příčiny obezity SZŠ SPŠ 45 34 33 38 7 9 1 4 5 7 Zvýšený energetický přijem Časté sledování Mála sportovní televize aktivita Špatná komunikace v rodině Častá práce na počítačíí Z grafu č. 2A vyplývá, že 38 (45 %)žáků SZŠ a 45 (46 %) žáků SPŠ si myslí, že za příčinou obezity je nedostatečná sportovní aktivita, 34(40 %) žáků SZŠ a 33 (34 %) žáků SPŠ si myslí, že za obezitu může zvýšený energetický příjem. 7 (8 %) žáků SZŠ a 9 (9 %) žáků SPŠ volilo možnost časté sledovaní televize. 5 (6 %) žáků SZŠ a 7 (7 %) žáků SPŠ se domnívá, že za obezitu může častá práce na počítači. Pouze jeden žák SZŠ a 4 (4 %) respondenti SPŠ volili možnost špatná komunikace v rodině. 31

Graf č. 2B: Příčiny obezity souhrnný Zvýšený energetický přijem Mála sportovní aktivita Častá práce na počítačíí Časté sledování televize Špatná komunikace v rodině 3% 7% 36% 45% 9% Z grafu č. 2B vyplývá, že 83(45 %)žáků, se domnívá, že mezi nejčastější příčiny obezity patří malá sportovní aktivita. 67(36 %) žáků si myslí, že mezi nejčastější příčiny patří zvýšený energetický příjem, 16(9 %) žáků volila možnost, že nejčastější příčinou obezity je časté sledování televize. 13(7 %) žáků se domnívá, že mezi nejčastější příčiny obezity se řadí častá práce na počítači. 5(3 %) žáků se domnívá, že, za obezitu může špatná komunikace v rodině. Z výsledků jsme překvapená, protože jsme si myslela, že většina dotazovaných bude volit možnosti týkající se počítače a sledování televize. Mezi nejčastější příčiny obezity se řadí malá sportovní aktivita, protože dnešní mládež raději posedává v kavárnách, sleduje televizi nebo hraje hry na počítači, místo toho, aby si šla zacvičit nebo se jen tak projít do parku. Jako další příčina obezity je zvýšený energetický příjem. Ze statistiky vidíme, že v dnešním uspěchaném světě je rychlejší si koupit jídlo v rychlém občerstvení, kde je vše nasáklé tuky místo toho, abychom si k obědu připravili zdravé, teplé jídlo s nižším obsahem tuku. 32

Otázka č. 3: Domníváte se, že obezitou trpí spíše ženy než muži? Graf č. 3A: Obezita a pohlaví SZŠ SPŠ 26 23 16 7 3 10 U žen se vyskytuje častěji U mužu se vyskytuje častěji Obezita je u mužu a u žen rovnocenná Z grafu č. 3A vyplývá, že 26(61 %) žáků SZŠ a 16(33 %) žáků SPŠ si myslí, že obezita častěji postihuje ženy než muže. 10(23 %) žáků SZŠ a 29(61 %) žáků SPŠ se domnívá, že obezita není závislá na pohlaví. 7(16 %) žáků SZŠ a 3(6 %) žáci SPŠ spatřují spíše obezitu u mužů. Z odpovědí je patrné, že žáci SPŠ si myslí, že obezita je rovnocenná, naopak žáci SZŠ si myslí, že obezita je častější u žen než u mužů. 33

Graf č. 3B: Obezita a pohlaví souhrnný U žen se vyskytuje častěji U mužu se vyskytuje častěji Obezita je u mužu a u žen rovnocenná 43% 46% 11% Z grafu č. 3B vyplývá, že 42(46 %) si myslí, že obezita je častější u žen než u mužů. 39(43 %), že obezita je rovnocenná a 10(11 %) žáků, že obezita se častěji vyskytuje u mužů než u žen. Tento názor mě překvapil, protože dle posledních výzkumů se výskyt obezity u mužů zvyšuje. 34

Otázka č. 4: Domníváte se, že obezita je podmíněna dědičně? Graf č. 4A: Obezita a dědičnost 33 SZŠ SPŠ 24 23 6 4 8 Ano, má dědičné predispozice Ne, dědičnost nemá vliv na obezitu Nevím Z grafu č. 4A je patrné, že 24(47 %) žáků SZŠ a 33(70 %) žáků SPŠ se domnívá, že obezita je podmíněna dědičně. 23(45 %) žáků SZŠ a 33(70 %) žáků SPŠ si myslí, že obezita dědičně podmíněna není. 4(8 %) žáci SZŠ a 8(17 %) žáků SPŠ volilo možnost, nevím 35

Graf č. 4B: Obezita a dědičnost souhrnný Ano, má dědičné predispozice Nevím Ne, dědičnost nemá vliv na obezitu 12% 30% 58% Z grafu č. 4B je patrné, že většina žáků tj. 57(58 %) se domnívá, že obezita je podmíněna dědičně, 29(30 %) žaků si myslí, že obezita nemá dědičné predispozice a 12(12 %) žáků volilo možnost, nevím. Obezita patří mezi onemocnění, která mají dědičné predispozice, ale zdravým životním stylem je možné toto riziko ovlivnit. 36

Otázka č. 5: Podle čeho se dělí obezita? Graf č. 5A: Dělení obezity SZŠ SPŠ 25 13 12 13 15 5 2 0 Dle typu jablko, hruška Dle věku Dle BMI Dle vážnosti obezity V grafu č.5a je vidět, že 13(34 %) žaků SZŠ a 5(11 %) žáků SPŠ si myslí, že obezita se dělí dle typu jablko, hruška. 12(32 %) žáků SZŠ a 2(4 %) žáci SPŠ se domnívají, že obezita se dělí dle věku. 13(34 %) žáků SZŠ a 25(53 %) žáků SPŠ si myslí, že obezita se dělí dle BMI. Žádný žák SZŠ nevolil možnost dělení obezity dle vážnosti. Naopak 15(32 %) žáků SPŠ volilo možnost dělení obezity dle vážnosti. Je alarmující, že pouze respondenti SPŠ zvolili možnost dělení obezity dle vážnosti, přestože právě toto dělení je nejčastější dle lékařů. Respondenti SZŠ by tyto informace měli znát z výuky odborných předmětů. 37

Graf č. 5B: Dělení obezity - souhrnný Dle typu jablko, hruška Dle věku Dle BMI Dle vážnosti obezity 18% 21% 16% 45% Z grafu č. 5B vyplývá, že 38(45 %) respondentů se domnívá, že nejčastější dělení obezity je dle BMI, 18(21 %) respondentů, že nejčastější dělení je dle typu jablko, hruška. 14(16 %), že se obezita dělí dle věku. Pouze 15(18 %) žáků si mysli, že nejčastěji se dělí obezita dle vážnosti. 38

Otázka č. 6: Způsobuje obezita komplikace? Graf č. 6: Výskyt komplikací Ano Ne Nevím 0% 100% Z grafů č. 6. vyplývá, že 91(100 %)respondentů se domnívá, že obezita způsobuje komplikace. Většina adolescentů ví o tom, že obezita způsobuje komplikace, protože v dnešní době se informovanost o komplikacích obezity vyskytuje v reklamách, v mediích, informačních letácích u lékaře. 39

Otázka č. 7: Jaké jsou nejčastější komplikace obezity? Graf č.7a: Komplikace obezity SZŠ SPŠ 30 40 16 12 9 10 3 4 Neplodnost Vysoký krevní tlak Zvýšený výskyt rakoviny Oslabení imunitního systému Z grafu č.7a je patrné, že 16(28 %) žáků SZŠ a 12(18 %) žáků SPŠ se domnívá, že obezita způsobuje neplodnost. 30(52 %) žáků SZŠ a 40(61 %) žáků SPŠ si myslí, že obezita způsobuje vysoký krevní tlak. 9(15 %) žáků SZŠ a 10(15 %) žáků SPŠ se domnívá, že obezita způsobuje zvýšený výskyt rakoviny. Pouze 3(5 %) žáci SZŠ a 4(6 %) žáci SPŠ si myslí, že obezita způsobuje oslabení imunitního systému. I zde jsem očekávala, že vzhledem k odborným vědomostem respondentů SZŠ budou volit možnost hypertenze. 40

Graf č.7b: Komplikace obezity - souhrnný Neplodnost Zvýšený výskyt rakoviny Vysoký krevní tlak Oslabení imunitního systému 11% 10% 23% 56% Z grafu č. 7B vidíme, že většina tj. 70 (56 %) respondentů se domnívá, že nejčastější příčinou obezity je vysoký krevní tlak, 28(23 %) si myslí, že neplodnost a 13(11 %) odpovědělo, že nejčastější příčinou obezity je zvýšený výskyt rakoviny. Dále 12 (10 %) respondentů se domnívá, že oslabení imunity se řadí mezi nejčastější příčiny obezity. Mezi nejčastější příčiny obezity se řadí vysoký krevní tlak, u žen také neplodnost. Všechny komplikace jsou pravdivé, největší komplikace obezity je hypertenze, poté neplodnost především u žen, v posledních letech výzkum ukázal, že obezity přispívá k zvýšenému výskytu rakoviny a v neposlední řadě i oslabení imunitního systému. 41

Otázka č. 8: Domníváte se, že obezita se řadí mezi civilizační choroby? Graf č.8a: Civilizační choroba obezita SZŠ SPŠ 36 34 2 7 7 5 Ano Ne Nevím Z grafu č.8a je vidět, že 36(84 %) žáků SZŠ a 34(71 %) žáků SPŠ se domnívá, že obezita se řadí mezi civilizační choroby.pouze2(5 %) žáci SZŠ a 7(14 %) žáků SPŠ si myslí, že obezita nepatří mezi civilizační choroby. 5(11%) žáků SZŠ a 7(14 %) žáků SPŠ volilo možnost, nevím. 42

Graf č.8b: Civilizační choroba obezita souhrnný Ano Ne Nevím 14% 10% 76% Ze souhrnného grafu vyplývá, že většina tj. 70(76 %) dotazovaných je informována o tom, že obezita patří mezi civilizační choroby. 9(10 %) žáků si myslí, že obezita není civilizační choroba a 13(14 %) žáků volilo možnost, nevím. Obezita se řadí mezi civilizační choroby Obezita je na třetím místě civilizačních chorob. První místo zaujímá cukrovka a druhé kardiovaskulární onemocnění. 43

Otázka č. 9: Znáte pojem BMI? Graf č. 9A: BMI SZŠ SPŠ 41 28 17 2 0 3 Ano Ne Nevím Z grafu č. 9A vyplývá, že 41(93 %) žáků SZŠ a 28(58 %) žáků SPŠ zná pojem BMI. 2(5 %) žáci SZŠ a 20(42 %) žáků SPŠ neznají tento pojem. Většina žáků SZŠ zná pojem BMI, vzhledem k jejich výuce odborných předmětů není překvapující. 44

Graf č. 9B: BMI - souhrnný Ano Ne Nevím 4% 21% 75% Z grafu č. 9B je patrné, že 69(75 %) žáků zná pojem BMI, pouze 23 (25 %) žaků pojem nezná. BMI (z anglického Body Mass Index) je index, který se používá pro klasifikaci fyziologické hmotnosti, podváhy, nadváhy, či různé stupně obezity. Vzorec pro výpočet BMI je velice jednoduchý: BMI = tělesná váha (kg) / tělesná výška 2 (m) 45

Otázka č. 10: Co vyjadřuje pojem BMI? Graf č. 10A: Vyjádření BMI Správna odpověd Špatná odpověd 37 18 10 4 SZŠ SPŠ Z grafu č. 10A vyplývá, že 37(90 %) žáků SZŠ a 18(64 %) žáků SPŠ odpovědělo správně. 4 (10 %) žáci SZŠ a 10(36 %) žáků SPŠ neznalo přesnou odpověď. Domnívám se, že přesné vyjádření pojmu BMI souvisí s výukou odborných předmětů na SZŠ. 46

Graf č. 10B: Vyjádření BMI souhrnný Správná odpověd Špatná odpověd 20% 80% Souhrnný graf č. 10B ukazuje, že informovanost mladé populace o BMI je velmi dobrá. Většina tj. 55(80 %) respondentů vědělo a správně definovalo pojem BMI. Pouze 14(20 %) nesprávně definovalo pojem BMI. 47

Otázka č. 11: Znáš své BMI? Graf č. 11A: BMI a já SZŠ SPŠ 24 27 20 19 0 1 Ano Ne Nevím Na grafu č. 11 můžeme vidět, že 24 (56 %) žáků SZŠ a 20 (42 %) žáků SPŠ zná své BMI,19(44 %) žáků SZŠ a 27(56%) žáků SPŠ nezná své BMI. Pouze 1(2 %) žák SPŠ neví, zda zná své BMI. V těchto dvou grafech můžeme vidět, že žáci SZŠ mají větší informovanost o svém zdraví, než žáci SPŠ. 48

Graf č. 11B: BMI a já - souhrnný Ano Ne Nevím 1% 51% 48% V grafu č.11b můžeme vidět, že 44 (48 %) zná své BMI, 46 (51 %) nezná své BMI a jeden žák volil možnost, nevím. Z tohoto grafu je patrné, že mladá populace má celkem dobrou informovanost o svém zdraví. 49

Otázka č. 12 : Přináší dětská obezita komplikace v dospělosti? Graf č. 12A: Dětská obezita SZŠ SPŠ 34 26 14 11 3 3 Ano Ne Nevím Z grafu 12A je vidět, že 26(60 %) žáků SZŠ a 34(71 %) žáků SPŠ si myslí, že dětská obezita představuje riziko komplikací v dospělosti. 14(33 %) žáků SZŠ a 3(6 %) žáci SPŠ si myslí, že dětská obezita neohrozí jedince komplikacemi v dospělosti. Možnost nevím volilo 3(7 %) žáci SZŠ a 11(23 %) žáků SPŠ. Je patrné, že žáci SPŠ ví, že dětská obezita představuje komplikace v dospělosti oproti žákům SZŠ. Tento výsledek mě velmi překvapil, protože žáci SPŠ nemají odborné předměty zdravotnického zaměření, ale technického. Přesto jejich vědomosti jsou lepší. 50

Graf č. 12B:Dětská obezita - souhrnný Ano Ne Nevím 15% 19% 66% Z grafu 12B vyplývá, že většina tj. 60(66 %) respondentů si myslí, že dětská obezita představuje komplikace v dospělosti. 17(19 %) respondentů si myslí, že dětská obezita neohrožuje jedince komplikacemi v dospělosti. Možnost nevím volilo 14(15 %) žáků. Obezita z dětství představuje komplikace v dospělosti. Dle mého názoru je málo dětí s obezitou, které tuto chorobu zvládnou léčit v době dětství. Souvisí to s malou motivací, způsobem života, zlozvyky z rodiny. Obezity v dětství rok od roku přibývá. Zatím co v roce 1996 bylo v ČR s diagnózou obezity či přejídání asi 10 000 do 15 let,v roce 2011 bylo téměř 27 000. U dětí mezi 15 a 18 lety má diagnózu obezita či přejídání 36 dětí z 1000. 51

Otázka č. 13: Jaké jsou možnosti řešení obezity pod lékařským dohledem? Graf č. 13A: Řešení obezity SZŠ SPŠ 36 39 19 13 9 5 Dietní lečba Bandáž žaludku Pravidelné kontroly hmotnosti u lekaře V grafu č. 13A je vidět, že 36(56 %) žáků SZŠ a 39(68 %) žáků SPŠ si myslí, že mezi nejčastější léčbu patří dieta pod lékařským dohledem. 19(30 %) žáků SZŠ a 13(23 %) žáků SPŠ se domnívá, že účinná léčba obezity je bandáž žaludku. 9(14 %) žáků SZŠ a 5(9 %) žáků SPŠ se domnívá, že obezita se dá léčit pravidelnými kontrolami hmotnosti u lékaře. Podle mého názoru a vlastní zkušenosti je nejúčinnější léčbou obezity dietní léčba kombinovaná s pohybovou aktivitou. Překvapilo mě, že velmi mnoho žáků SZŠ volilo možnost léčby obezity pomocí bandáže žaludku, přestože by měli znát zdravotní rizika této metody. 52

Graf č. 13B: Řešení obezity souhrnný Dietní lečba Bandáž žaludku Pravidelné kontroly hmotnosti u lekaře 12% 26% 62% Souhrnný graf 13B uvádí názor respondentů na řešení obezity. Většina respondentů tj. 75(62 %) volilo dietní léčbu, 32(26 %) léčbu pomocí bandáže žaludku a 14(12 %) volilo léčbu, která spočívá v pravidelných kontrolách hmotnosti u lékaře. Mezi nejčastější řešení obezity patří dietní léčba a pohybová aktivita, která je důležitá, aby neubývala svalová hmota, ale redukovala se tuková hmota. 53

Otázka č. 14: Jaký máte názor na svojí postavu z hlediska hmotnosti? Graf č. 14A: Názor na postavu SZŠ SPŠ 43 25 16 5 2 0 Moje postava je optimální Jsem baculatá/ baculatý Trpím obezitou Z grafu č. 14A je patrné, že 25(58 %) žáků SZŠ a 43(90 %) žáků SPŠ se domnívá, že jejich postava je optimální. 16(37%) žáků SZŠ a 5(10 %) žáků SPŠ si o svojí postavě myslí, že je baculatá. Pouze 2(5%)žáci SZŠ jsou přesvědčeni o své obezitě. Více žáků SPŠ se domnívá, že má optimální postavu. Tuto domněnku spojuji s převážně chlapeckým zastoupením na této SŠ. Je známo, že chlapci neradi přiznávají nadváhu. Naopak na SZŠ jsou více dívky a ty jsou, jak je známo, ke své postavě kritičtější. 54

Graf č. 14B: Názor na postavu souhrnný Moje postava je optimální Jsem baculatá/ baculatý Trpím obezitou 2% 23% 75% Z grafu č.14b je vidět, že většina tj. 68(75 %) žáků si o své postavě domnívá, že je optimální, 21(23 %) žáků si myslí, že mají baculatou postavu. Pouze 2(2 %) žáci se domnívají, že trpí obezitou. Dle mých zkušeností se domnívám, že mladá generace má pozitivní vztah ke své postavě, ale názor ne vždy kritický. 55

Otázka č. 15: Setkali jste se nikdy s negativním názorem na svoji postavu z hlediska hmotnosti? Graf č. 15A:Postava a mé okolí Ano Ne 37 26 17 11 SZŠ SPŠ V grafu 15A je vidět, že 26(60 %) žáků SZŠ a 11(23 %) žáků SPŠ se už setkalo s negativním názorem na jejich postavu. 17(40 %) žáků SZŠ a 37(77 %) žáků SPŠ se ještě nesetkalo s negativním názorem na svoji postavu. Je patrné, že žáci SZŠ se setkali častěji s negativním názorem na svoji postavu, něž žáci SPŠ. Domnívám se, že důvodem je větší zastoupení dívek mezi žáky SZŠ, děvčata jsou častěji kritizována za svojí postavu než chlapci. 56

Graf č. 15B: :Postava a mé okolí - souhrnný Ano Ne 41% 59% Z grafu č. 15B vyplývá, že 37(41 %) respondentů se již setkalo s negativním názorem na svoji postavu a 54(59 %) se ještě nesetkalo s negativním názorem. V otevřené otázce se vyskytovala nejčastěji odpověď, že na kritiku vůči své postavě nereagovali, ani si z toho nic nedělali. 57

Otázka č. 16: Domníváte se, že obézní jedinec je ve společnosti znevýhodněn? Graf č. 16A: Znevýhodnění obézního SZŠ SPŠ 31 32 5 6 7 10 Ano Ne Nevím Z grafu č.16a je vidět, že 31(72 %) žáků SZŠ a32(67 %) žáků SPŠ je přesvědčeno o znevýhodnění jedince ve společnosti s nadváhou až obezitou. 5(12 %) žáků SZŠ a 6(12 %) žáků SPŠ si myslí, že obézní jedinec není znevýhodněn ve společnosti. 7(16 %) žáků SZŠ a 10(21 %) žáků SPŠ zvolilo možnost nevím. 58

Graf č. 16B: Znevýhodnění obézního souhrnný Ano Ne Nevím 19% 12% 69% V grafu č. 16B vidíme, že většina 63(69 %)žáků volila možnost ano, 11(12 %) volilo možnost ne. Možnost nevím, volilo 17(19 %) žáků. Podle mého názoru jsou obézní jedinci znevýhodněni z hlediska své hmotnosti především se to týká dostupnosti moderního oblečení pro mladé, navazování partnerských vztahů, přijetí jedince v sociální skupině. Tento názor vychází částečně z mých vlastních zkušeností. 59

Otázka č. 17 : Vadí Vám ve Vaší přítomnosti obézní lidé? Graf č. 17A: Přítomnost obézních lidí Ano Ne 30 25 18 18 SZŠ SPŠ Z grafu č. 17A je patrné, že 18(42 %) žákům SZŠ a 18(37 %) žákům SPŠ vadí přítomnost obézních lidí. 25(58 %) žákům SZŠ a 30(63 %) žákům SPŠ nevadí přítomnost obézních lidí v jejich okolí. Je alarmující, že 18 žákům SZŠ vadí přítomnost obézních lidí v jejich společnosti. Předpokládám, že budou pracovat s lidmi, kteří budou mít větší zdravotní problémy než je obezita. Měli by být vůči svému okolí tolerantnější. 60

Graf č. 17B:Přítomnost obézních lidí - souhrnný Ano Ne 40% 60% V grafu č. 17B uvádím, zda respondenti tolerují přítomnost obézních lidí. 36(40 %) žáků netoleruje obézní jedince ve svém okolí, 55(60 %) žáků toleruje. Z toho vyplývá, že žáci nejsou velmi tolerantní vůči obézním jedincům. Vadí jim přítomnost obézních lidí ve společnosti, ale neuvedli důvod. 61

Otázka č. 18: Domníváte se, že obézní lidé shánějí hůře oblečení než lidé fyziologické hmotnosti? Graf č. 18A: Nadměrné velikosti SZŠ SPŠ 29 23 16 15 4 4 Ano Ne Dříve ano, ale v součastné době přibyly obchody s nadměrnými velikostmi Na otázku odpovědělo 16(37 %) žáků SZŠ a15(31 %) žáků SPŠ, že obézní jedinci mají problém s konfekcí. 4(9 %) žáci SZŠ a 4 (8 %) žáci SPŠ volili možnost ne. 23(54 %) žáků SZŠ a 29(61%) SPŠ se domnívá, že dříve bylo oblečení nadměrných velikostí hůře dostupnější než v současné době. I já ze své zkušenosti vím, že dříve se oděvy nadměrných velikostí objevovaly méně. 62

Graf č. 18B: Nadměrné velikosti souhrnný Ano Ne Dříve ano, ale v součastné době přibyly obchody s nadměrnými velikostmi 34% 57% 9% Souhrnný graf č.18b uvádí, že 31(34 %) žáků se domnívá, že obézní jedinci mají problém s oblečením, 8(9 %) žáků si myslí, že ne. 52(57 %)žáků se domnívá, že dříve bylo oblečení hůře dostupnější než v současné době, kdy přibyly obchody s nadměrnými velikostmi. V dnešní době přibylo obchodů s nadměrnými velikostmi, protože přibývá obézních jedinců. 63

Otázka č. 19 : Domníváte se, že mají obézní lidé stejné možnosti ke sportování jako lidé fyziologické hmotnosti? Graf č. 19A: Sportovní možnosti obézních SZŠ SPŠ 26 24 19 14 3 5 Ano Ne Nevím Z grafu 19A vyplývá, že 26(60 %) žáků SZŠ a 19(40 %) žáků SPŠ se domnívá, že obézní lidé mají stejné možnosti ke sportování jako lidi fyziologické hmotnosti. 14(33 %) žáků SZŠ a 24(50 %)žáků SPŠ se domnívá, že obézní jedinci nemají stejné možnosti jako lidi s fyziologickou hmotností. Možnost nevím volili 3(7 %) žáci SZŠ a 5 (10 %) žáků SPŠ. 64

Graf č. 19B: Sportovní možnosti souhrnný Ano Ne Nevím 9% 42% 49% Souhrnný graf č. 19B uvádí, že 45(49 %) respondentů se domnívá, že obézní jedinci mají stejné možnosti ke sportování jako jedinci s fyziologickou hmotností, 38(42 %) si myslí, že nemají a 8(9 %) respondentů volilo možnost nevím. Obézní jedinci jsou znevýhodněni ve sportovních aktivitách z důvodu vysoké hmotnosti nebo nebezpečnosti sportu např. jumping,fotbal, hokej atd. Nejlepší sportovní aktivita pro jedince je chůze. Sportovní aktivita pro jedince se také dělí podle typu a stupně obezity. 65

Otázka č. 20: Domníváte se, že jsou atraktivnější baculaté ženy než vyhublé? Graf č. 20A: Atraktivita žen SZŠ SPŠ 25 20 15 16 8 7 Ano Ne Nevím Z grafu 20A vyplývá, že 8(19 %) žáků SZŠ a 7(15 %) žáků SPŠ volilo možnost ano, 20(46 %) žáků SZŠ a 25(52 %) SPŠ volilo možnost ne. 15(35 %) žáků SZŠ a 16(33 %) žáků SPŠ volilo možnost nevím. 66

Graf č. 20B: Atraktivita žen souhrnný Ano Ne Nevím 34% 17% 49% Souhrnný graf č. 20B uvádí, že 15(17 %) žáků se domnívá, že jsou atraktivnější baculatá ženy než vyhublé, 45(49 %) se domnívá, že baculaté ženy nejsou atraktivnější než vyhublé a možnost nevím volilo 31(34 %) žáků. V otevřených odpovědích byly hodnoceny fyzické přednosti baculek. 67

Otázka č. 21: Domníváte se, že jsou atraktivnější baculatí muži než vyhublí? Graf č. 21A: Atraktivita mužů SZŠ SPŠ 25 25 20 16 2 3 Ano Ne Nevím Z grafu 21A vyplývá, že 2 (5 %) žáci SZŠ a 3(6 %) žáci SPŠ upřednostňují u mužů baculatost, 25(58 %) žáků SZŠ a 20(42 %) žáků SPŠ vidí atraktivnost v hubenosti. Možnost nevím volilo 16(37 %) žáků SZŠ a 25(52 %) žáků SPŠ. 68

Graf č. 21B: Atraktivita mužů - souhrnný Ano Ne Nevím 6% 45% 49% Souhrnný graf č. 21B uvádí, že 5(6 %) žáků se domnívá, že jsou atraktivnější baculatí muži než hubení. 45(49 %) se domnívá, že baculatí muži nejsou atraktivnější než vyhublí a možnost nevím volilo 41(45 %) žáků. V otevřených odpovědích uvedli respondenti, že baculatí muži jsou roztomilí, chápaví, nesobečtí. Přesto je z grafu patrná atraktivnost hubených mužů. 69

Otázka č. 22: Domníváte se, že obézní jedinec najde hůře partnera/ partnerku? Graf č. 22A:Hledání partnera / partnerky 17 19 SZŠ SPŠ 18 13 13 11 Ano Ne Nevím Z grafu č 22A vyplývá, že 13(30 %) žáků SZŠ a 17(35 %)žáků SPŠ se domnívá, že obézní jedinec má větší problémy s navazováním partnerských vztahů, 19(44 %) žáků SZŠ a 13(30 %)žáků SPŠ si myslí, že nemá problémy. Možnost nevím volilo 11(26 %) žáků SZŠ a 18(28 %) žáků SPŠ. Žáci SZŠ jsou optimističtější v navazování partnerských vztahů u obézních jedinců, než žáci SPŠ. 70