Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. Diplomová práce 2012 Bc. Kateřina Setunská

Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. Diplomová práce 2012 Bc. Kateřina Setunská

Vysoká škola obchodní v Praze Studijní obor: Management cestovního ruchu Komparace Národního parku Šumava a Národního parku Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu Comparison of the National Park Šumava and the National Park Kalkalpen from the Point of View of Sustainable Tourism Vypracovala: Bc. Kateřina Setunská Vedoucí diplomové práce: Ing. Monika Palatková, Ph.D.

Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma Komparace Národního parku Šumava a Národního parku Kalkalpen z hlediska udrţitelného cestovního ruchu jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury. V Praze dne.. Podpis:..

Tímto bych ráda poděkovala Ing. Monice Palatkové, Ph.D., za cenné rady a odbornou pomoc v průběhu vypracovávání mé diplomové práce.

Obsah Úvod... 7 1. Udržitelnost v cestovním ruchu... 10 1.1 Vymezení pojmů... 10 1.2 Pilíře udrţitelného cestovního ruchu... 11 1.3 Udrţitelnost cestovního ruchu v mezinárodním kontextu... 12 1.4 Chráněná území a udrţitelnost cestovního ruchu... 19 1.5 Kvalita a cestovní ruch... 38 1.6 Indikátory udrţitelného cestovního ruchu... 41 1.7 Shrnutí... 44 2. Národní park Šumava... 47 2.1 Obecné informace... 47 2.2 Nabídka a poptávka Národního parku Šumava... 49 2.3 Ochrana NP Šumava a členství v mezinárodních organizacích... 51 2.4 Poslání a cíle Národního parku Šumava... 52 2.5 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu v Národním parku Šumava... 53 2.6 Shrnutí... 58 3. Národní park Kalkalpen... 60 3.1 Obecné informace... 60 3.2 Nabídka a poptávka Národního parku Kalkalpen... 63 3.3 Ochrana NP Kalkalpen a členství v mezinárodních organizacích... 65 3.4 Poslání a cíle Národního parku Kalkalpen... 65 3.5 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu v Národním parku Kalkalpen... 67 3.6 Shrnutí... 74 4. Certifikace a ocenění NP Šumava a NP Kalkalpen... 76 4.1 Certifikace a ocenění v Národním parku Šumava... 76

4.2 Shrnutí... 81 4.3 Certifikace a ocenění v Národním parku Kalkalpen... 82 4.4 Shrnutí... 88 5. Dotazníkové šetření... 89 5.1 Turistická informační centra... 89 5.2 Hromadná ubytovací zařízení... 96 5.3 Shrnutí... 97 6. SWOT analýza národních parků... 99 6.1 SWOT analýza NP Šumava z pohledu udrţitelného cestovního ruchu... 99 6.2 Shrnutí... 104 6.3 SWOT analýza NP Kalkalpen z pohledu udrţitelného cestovního ruchu. 104 6.4 Shrnutí... 107 7. Návrhy a doporučení pro Národní park Šumava... 109 7.1 Model partnerské spolupráce Partner Národního parku Šumava... 109 7.2 Další návrhy a doporučení... 116 7.3 Shrnutí... 116 Závěr... 118 Summary Souhrn Seznam použitých zdrojů Seznam zkratek Seznam tabulek, grafů a obrázků Zadání diplomové práce Záznam o diplomové práci

Úvod Cestovní ruch hraje od druhé poloviny dvacátého století zásadní roli na poli celosvětové ekonomiky. Na celosvětovém HDP se podílí přibliţně 5 % a na celosvětové zaměstnanosti 6 7 % (přímý a nepřímý vliv). Podíl na celosvětovém HDP můţe v některých zemích dosáhnout aţ 10 % a více, kdy v některých ekonomikách představuje klíčové odvětví. Mezinárodní příjezdy v rámci cestovního ruchu vzrostly od roku 1950 z 25 milionů aţ na současných 940 milionů (r. 2010). Světová organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organization UNWTO) odhaduje nárůst mezinárodních příjezdů do roku 2020 aţ na 1,6 miliardy. 1 Mezi současné trendy patří zvyšující se poptávka po cestovním ruchu zaměřeném na přírodní atraktivity, zejména na poznání přírody a ţivota v ní (fauna a flóra) a s tím související venkovský turismus (vesnický turismus, ekoturismus a ekoagroturismus). Ideálním místem pro uvedené typy cestovního ruchu jsou chráněná území (národní parky, chráněné krajinné oblasti atd.). Jejich jedinečné přírodní bohatství a vzácné ekosystémy s rozmanitou biodiverzitou jsou příleţitostí pro aktivní odpočinek, ale také pro uspokojení tzv. růstových potřeb (naučit se něco nového, rozšířit si obzory) například pomocí vzdělávacích environmentálních programů a vycházek za asistence odborných průvodců. Jelikoţ jsou zmiňovaná území neustále vyhledávána návštěvníky a jejich popularita stoupá, je nutné myslet na jejich rozvoj v souladu s udrţitelností. Udrţitelný cestovní ruch zachovává nejen unikátní přírodní bohatství, ale také je ohleduplný k ţivotnímu stylu rezidentů, podporuje místní tradice a zvyky. Zároveň je podmíněn pozitivním ekonomickým dopadem v regionu. Jako téma mé diplomové práce jsem si vybrala dva národní parky, kterými se budu zabývat z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. Je to Národní park Šumava, který je největší národním parkem v České republice a rakouský Národní park Kalkalpen. Uvedené téma jsem si zvolila, protoţe se domnívám, ţe koncept udrţitelného cestovního ruchu je jako jeden ze současných trendů zásadní právě v souvislosti s chráněnými územími. Existuje zde velmi tenká hranice mezi únosnou návštěvností, 1 [online] UNWTO. Tourism highlights, 2011 Edition. Dostupný z WWW: http://mkt.unwto.org/en/content/tourism-highlights [cit. 2012-15-04] 7

která napomáhá porozumět klíčovým přírodním zákonitostem a devastujícím účinkem, který můţe neregulovaný cestovní ruch vyvolat. S Národním parkem Kalkalpen mám praktickou zkušenost, jelikoţ jsem v rámci zahraničního studia (Univerzita IMC FH Krems, magisterský obor Tourism and Leisure Management) měla moţnost národní park navštívit. Během návštěvy jsem se zúčastnila odborných workshopů s managementem národního parku a s místními aktéry cestovního ruchu. Výstupem bylo zpracování projektu zaměřeného na sociokulturní vlivy cestovního ruchu v Národním parku Kalkalpen. Cílem této diplomové práce je porovnat český a rakouský národní park z hlediska udrţitelnosti cestovního ruchu. Dalším cílem je vytvořit konkrétní návrh, respektive inovativní model dalšího rozvoje udrţitelnosti cestovního ruchu v Národním parku Šumava, který by bylo moţné prakticky uplatnit. Téma nebylo dříve podobným způsobem zpracováno. V úvodu práce budou nastíněny teoretické poznatky jako tři pilíře udrţitelného cestovního ruchu nebo udrţitelnost cestovního ruchu v mezinárodním kontextu. Dále bude objasněn pojem chráněná území v souvislosti s udrţitelností, bude zmíněn jejich historický vývoj a pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu v těchto územích. Prostor bude také věnován kategorizaci chráněných území podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) a dalším významným organizacím. Následovat bude podkapitola zabývající se kvalitou a jejím podstatným propojením s jednotlivými pilíři udrţitelnosti. Kapitolu uzavírá objasnění indikátorů jakoţto významných prvků výzkumu a monitoringu. Další kapitoly (2. a 3.) se budou zabývat vybranými národními parky (obecné informace, nabídka a poptávka, ochrana národních parků a členství v mezinárodních organizacích, poslání a cíle národních parků a nástroje udrţitelného cestovního ruchu). Čtvrtá kapitola bude zaměřena na certifikaci a ocenění Národních parků Šumava a Kalkalpen. Zejména se bude jednat o ekocertifikaci a certifikaci v rámci partnerské spolupráce mezi národním parkem a poskytovateli sluţeb jako důleţitého prvku rozvoje regionu. Následuje pátá kapitola, která se bude věnovat dotazníkovému šetření. Dotazníkové šetření bude zkoumat cestovní ruch v souladu s udrţitelným rozvojem v Národním parku Šumava a zároveň bude objasněn aktuální stav spolupráce jednotlivých aktérů cestovního ruchu v regionu. 8

SWOT analýza, která bude předmětem 6. kapitoly, zanalyzuje silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby obou národních parků z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. Obsahem poslední, 7. kapitoly bude konkrétní návrh a případná doporučení pro Národní park Šumava pro rozvoj udrţitelného cestovního ruchu. V diplomové práci bude uplatněna metoda komparace. Další metodou bude práce s odbornou literaturou a ostatními informačními zdroji. V práci bude uskutečněno dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení, dále budou provedeny rozhovory s aktéry cestovního ruchu v Národním parku Šumava. Vyuţity budou poznatky získané během workshopů a diskuzí v Národním parku Kalkalpen. Práce se bude zabývat SWOT analýzou a syntézou. 9

1. Udržitelnost v cestovním ruchu 1.1 Vymezení pojmů Cestovní ruch a jeho významnost byly vymezeny na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu pořádané Světovou organizací cestovního ruchu roku 1991 v kanadské Otawě. Na této konferenci byl mimo jiné podán jednotný návrh na unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem na národní a mezinárodní úrovni. Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší, neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ výdělečná činnost. 2 Další pojmy, které byly definovány, jsou rezident, návštěvník, turista a výletník (jednodenní návštěvník). Je nutné zmínit, ţe v diplomové práci je pro zjednodušení orientace v názvosloví pod pojem návštěvník zahrnut turista, výletník i rezident, pokud není uvedeno více termínů. Udrţitelnost a udrţitelný rozvoj jsou v dnešní době značně diskutované pojmy a pro jejich vysvětlení existuje mnoho názorů. Hlavní společnou myšlenkou je zajišťovat potřeby současnosti tak, abychom neomezovali moţnosti uspokojit potřeby budoucích generací. 3 Takovýto rozvoj nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 4 Udrţitelný rozvoj se dále zabývá rovnováhou mezi třemi základními oblastmi ţivota: ekonomikou, sociálními aspekty a ţivotním prostředím, ale i rovnováhou mezi zeměmi a různými společenskými skupinami. 5 Cestovní ruch má zásadní vliv na všechny zmíněné oblasti a proto je s udrţitelností úzce propojen. Udrţitelný cestovní ruch představuje optimální nakládání s přírodními, kulturními a dalšími zdroji, které jsou limitované. Se zdroji by nemělo být plýtváno a měla by být moţná jejich obnova a udrţení. 6 2 MALÁ, V. Cestovní ruch, s. 11 3 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 10 4 PÁSKOVÁ, M., Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 302 5 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 10 6 PALATKOVÁ M., Mezinárodní cestovní ruch, s. 147 10

Podle UNWTO udrţitelný cestovní ruch zohledňuje stávající a budoucí dopady na ekonomiku, společnost a ţivotní prostředí při současném řešení potřeb návštěvníků, průmyslu, ţivotního prostředí a místních komunit. 7 1.2 Pilíře udržitelného cestovního ruchu Udrţitelný cestovní ruch by měl zajistit rovnováhu mezi třemi základními pilíři udrţitelnosti: sociálním, ekonomickým a environmentálním. Sociální (sociokulturní) pilíř respektuje lidská práva, eliminuje chudobu a snaţí se o rovné příleţitosti pro všechny. Zohledňuje ţivotní styl místních obyvatel a respektuje odlišné kultury. Ekonomický pilíř znamená zvyšování prosperity napříč všemi stupni společnosti a udrţení efektivity ve všech ekonomických činnostech s důrazem na proveditelnost i v dlouhodobém časovém horizontu. Environmentální pilíř (pilíř ţivotního prostředí) představuje optimální hospodaření s neobnovitelnými nebo omezenými zdroji. Vyţaduje sníţení znečišťování vzduchu, vody a země a zároveň zachování biodiverzity 8 a přírodního bohatství. 9 Vyváţenost těchto pilířů znamená, ţe na ţádný z nich nelze klást větší důraz neţ na ty ostatní. Krátkodobě lze pro řešení naléhavých sociálních, ekonomických nebo environmentálních problémů jeden z pilířů upřednostnit, vţdy je ale nutné zváţit dlouhodobé důsledky těchto opatření. 10 Podle autorů Flinta a Dannera se udrţitelný rozvoj označuje tím, ţe sociální, ekonomické a environmentální záleţitosti jsou globálně propojené ve své podstatě. Jak znázorňuje Obrázek č. 1, překrývání jednotlivých kruhů ukazuje vzájemné propojení těchto tří pilířů. Flint a Danner navrhují chápat udrţitelný rozvoj jako stoličku o třech nohách, z nichţ kaţdá představuje jeden pilíř udrţitelnosti. 11 7 [online] UNEP, UNWTO. Making tourism more sustainable. A guide for policy makers. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/scp/publications/details.asp?id=dti/0592/pa [cit. 2011-09-28] 8 Biodiverzita - (téţ biologická rozmanitost, biologická diverzita) úplný soubor genů, druhů a ekosystémů v určité krajinné oblasti nebo v mořském ekosystému. Je jedním z předpokladů pro mnoho forem cestovního ruchu. 9 [online] UNEP, UNWTO. Making tourism more sustainable. A guide for policy makers. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/scp/publications/details.asp?id=dti/0592/pa [cit. 2011-09-28] 10 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 21 11 JENNINGS, G., NICKERSON, N. P., Quality Tourism Experiences, s. 210 11

Obrázek č. 1 Udrţitelný cestovní ruch podle Flinta a Dannera Zdroj: obrázek na základě JENNINGS G., NICKERSON N. P.; Quality Tourism Experiences Udrţitelný cestovní ruch charakterizují tři základní rysy: 1. Kvalita (kvalita záţitku pro návštěvníka a zlepšení kvality ţivota rezidentů, zároveň zachování kvality fyzického prostředí destinace), 2. Kontinuita (zajištění kontinuity přírodních a kulturních zdrojů, na kterých je cestovní ruch závislý), 3. Vyváţenost (vyváţenost mezi jednotlivými pilíři udrţitelnosti a vyváţenost mezi potřebami cestovního ruchu představovaného zejména poskytovateli sluţeb, potřebami rezidentů i návštěvníků destinace). 12 1.3 Udržitelnost cestovního ruchu v mezinárodním kontextu Se stále větším globálním vlivem lidstva na ţivotní prostředí se ukázalo, ţe ochrana ţivotního prostředí není výlučnou záleţitostí individuálních osob ani vlád jednotlivých zemí, ale celé mezinárodní komunity jako celku. Bylo tedy potřeba identifikovat klíčové ekologické problémy, stanovit konkrétní strategii, jak proti nim bojovat a postupně tuto strategii realizovat. Roku 1992 se proto pod záštitou OSN uskutečnil Earth Summit 12 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 148 12

(Summit Země) v brazilském Rio de Janeiru. Závěrečným výstupem z tohoto setkání se stal dokument Agenda 21. 13 Za další významný mezník v kontextu udrţitelnosti a rozvoje je povaţována Deklarace tisíciletí OSN a její Rozvojové cíle tisíciletí přijaté 189 zeměmi v roce 2000. V roce 2002 se konal summit OSN o udrţitelnosti v Johannesburgu, jehoţ tématem byla udrţitelnost v kontextu integrace ekonomické, environmentální a sociální politiky a kontrola pokroku od posledního summitu v Riu de Janeiru. Hlavními tématy summitu byly globalizace, harmonizace rozvoje cestovního ruchu a ţivotního prostředí, chudoba a Rozvojové cíle tisíciletí. Poslední summit zabývající se otázkami udrţitelnosti a plněním cílů milénia se konal na podzim roku 2010. 14 Příští summit OSN se bude odehrávat v červnu letošního roku (2012) znovu v Brazílii v Rio de Janeiro, k příleţitosti uplynutí dvaceti let od Summitu Země (proto je také nazýván Rio+20). Summit se mimo jiné bude týkat opět kontroly dosaţení předem stanovených cílů, ale zejména schválení OSN dokumentu Budoucnost, jakou ji chceme (The Future We Want) ve kterém by se zástupci světových vlád měli zavázat k zelené ekonomice a k posílení institucí, které ve světě prosazují udrţitelný rozvoj. 15 1.3.1 Agenda 21 Činnost mezinárodních organizací se v oblasti udrţitelného cestovního ruchu odvíjí od Agendy 21, základního a prvního komplexního dokumentu o udrţitelném rozvoji Země. Agenda 21 řeší další vyuţívání zdrojů, otázku kvality ţivota a budoucího rozvoje v globálním měřítku, a to v kontextu problémů rozvojového světa a odstranění chudoby. 16 Dokument je akčním plánem první svého druhu, kterým se rozhodlo řídit 182 vlád. Obsahuje čtyřicet kapitol rozdělených do čtyř sekcí. Ve společenské a ekonomické sekci jsou řešena témata chudoba, zdraví, demografie, lidská sídla, v sekci ochrana a správa přírodních zdrojů pak témata atmosféra, deštné pralesy, oceány, radioaktivní odpad nebo biodiverzita. Další otázky, např. témata ţenských hnutí, ochrany dětí, pracovních sil v rozvojových zemích jsou obsaţeny v sekci posilování role hlavních skupin. Nejvýznamnější částí je sekce týkající se finančních zdrojů a financování, která 13 KOLEKTIV KONSORCIA SPROR PLUS, Cestovní ruch a udrţitelný rozvoj, s. 95 14 PALATKOVÁ M., Mezinárodní cestovní ruch, s. 153 15 [online] STEJSKAL, Jan. Obří summit OSN Rio+20: Zaveďme zelenou ekonomiku a udržitelný rozvoj. Dostupný z WWW: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rio-20-obri-summit-osn-chce-prosaditzelenou-ekonomiku-a-udrzitelny-rozvoj [cit. 2012-02-21] 16 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 13

řeší otázku implementace, odpovědnosti, právních mechanismů i veřejné informovanosti. 17 Agenda 21 je určena vládám, podnikatelům, odborům, rezidentům i dalším skupinám. Její implementace bude úspěšná pouze tehdy, pokud se stane prioritní záleţitostí vlád a bude promítnuta do národních strategií, politik, plánů a postupů. Agenda 21 stanovuje povinnost odnětí dotací týkající se projektů, které nejsou v souladu s udrţitelným rozvojem. 18 Od přijetí Agendy 21 na mezinárodní úrovni celosvětově tisíce místních úřadů ve spolupráci s občany, nevládními organizacemi, podnikateli a dalšími skupinami iniciovaly vznik místní Agendy 21. Cílem místních Agend 21 je zvýšení kvality ţivota obyvatel. Základními prostředky jsou kvalitní veřejná správa, průběţná komunikace s veřejností a strategické plánování a řízení. 19 1.3.2 Agenda 21 pro cestovní ruch V roce 1996 se organizace UNWTO a WTTC (World Travel & Tourism Council WTTC) rozhodly zpracovat Agendu 21 pro cestovní ruch, která z původní Agendy 21 vychází. Obrací se na podnikatelskou sféru, vlády a další organizace. Cílem je vybudovat systémy a procedury pro začlenění udrţitelných kritérií do centra rozhodovacího procesu a identifikovat potřebné akce pro vytvoření udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. 20 Agenda 21 pro cestovní ruch stanovuje devět priorit týkajících se zejména veřejného sektoru: 1. Posouzení stávajícího regulačního, ekonomického a dobrovolného rámce pro zajištění udrţitelnosti cestovního ruchu. 2. Vyhodnocení ekonomických, společenských, kulturních a ekologických dopadů činnosti organizace. 3. Realizace výcviku, vzdělání a obecného povědomí o významu udrţitelného rozvoje. 4. Plánování udrţitelnosti cestovního ruchu (např. územní plánování pro cestovní ruch). 5. Usnadnění výměny informací, dovedností a technologií se vztahem k udrţitelnosti cestovního ruchu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. 17 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 18 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 155 19 [online] Místní Agenda 21. Dostupný z WWW: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/cenmsfvz8vr3/$file/mistni_agenda21.pdf [cit. 2011-09-28] 20 WTTC, UNWTO, Agenda 21 For the Travel and Tourism Industry, s. 38 14

6. Zařazení všech sloţek společnosti do procesu (sociální skupiny, sektory ekonomiky, demografické skupiny a další). 7. Návrh nových produktů cestovního ruchu, které ve své podstatě udrţitelný rozvoj obsahují. 8. Sledování a vyhodnocování pokroku v dosahování udrţitelnosti pomocí indikátorů. 9. Rozšiřování partnerství pro udrţitelný rozvoj s cílem udrţitelného a odpovědného podnikání. 21 Agenda 21 pro cestovní ruch kromě toho také dává návod pro sektor soukromý, kde jsou priority orientovány na hospodaření se zdroji vody a energie a regulaci výstupů v podobě odpadů, odpadních vod, zapojení zaměstnanců a místních komunit do firemních programů, prosazování partnerství, dopravu a další. 22 1.3.3 UNWTO a udržitelný cestovní ruch Světová organizace cestovního ruchu hraje v oblasti udrţitelnosti významnou roli. Základním nástrojem jejího prosazování je účast UNWTO při přípravě dokumentů týkajících se udrţitelnosti a/nebo jejich příjímání. Organizace je tvůrcem série dokumentů, z nichţ zásadní roli hraje dokument Globální kodex etiky v cestovním ruchu (Global Code of Ethics for Tourism). Dále v rámci OSN zastupuje organizace zájmy mezinárodního cestovního ruchu při jednáních mezi jednotlivými agenciemi (UNESCO) či programy (United Nations Environment Programme UNEP), v rámci Komise pro udrţitelný rozvoj OSN nebo na velkých fórech typu summitů. Aktivity, které provádí UNWTO při prosazování udrţitelného rozvoje, spočívají v plánování udrţitelnosti, shromaţďování příkladů nejlepší praxe, stanovování indikátorů cestovního ruchu i v podpoře certifikačních systémů na bázi udrţitelnosti. UNWTO řeší udrţitelnost cestovního ruchu zejména ve vztahu k rozvojovému světu, a to jednak jako nástroj překonání chudoby (Sustainable Tourism Eliminating Poverty program STEP), ve vztahu k citlivým ekosystémům, především k malým ostrovním státům a ohroţeným pobřeţním územím. UNWTO se také angaţuje v projektech spojených s městským cestovním ruchem či kulturně-historickými místy. 23 21 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 155 22 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 155 23 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 153 15

1.3.4 Globální kodex etiky Dokument, vydaný roku 1999 UNWTO je povaţován za klíčový při prosazování udrţitelného cestovního ruchu. Obsahem kodexu je souhrn pravidel a principů, které by měli respektovat ti, kterých se cestovní ruch nějakým způsobem týká. Například rezidenti, návštěvníci, vlády, mezinárodní organizace, místní firmy, nadnárodní společnosti, neziskové společnosti, společnosti pro destinační řízení a další. 24 Důvody pro sestavení kodexu v polovině 90. let: 1. Předpokládaný nárůst cestovního ruchu v dalších dvaceti letech (důvodem zapojení států bývalého socialistického bloku, pokračující proces liberalizace mezinárodního obchodu zboţím a sluţbami, liberalizace sektoru letecké dopravy v Evropě a další). 2. Samotná myšlenka udrţitelného rozvoje potvrzená a rozvinutá na summitu OSN v Rio de Janeiru (1992), rozpracovaná v Agendě 21 (1992) a v Agendě 21 pro cestovní ruch (1996). 3. Snaha minimalizovat další negativní vlivy cestovního ruchu na fyzické a sociokulturní prostředí a podpořit jeho pozitivní ekonomický efekt (zejména v rozvojovém světě s překonáním chudoby a zaostalosti). 4. Zdůraznění odpovědnosti všech zúčastněných akcionářů na rozvoji cestovního ruchu s ohledem na dodrţování základních lidských práv a svobod. 25 Z hlediska obsahu se kodex dělí do deseti článků, z nichţ devět stanovuje pravidla hry a apeluje na akcionáře ohledně jejich dodrţování. Článek desátý stanovuje dobrovolné zavádění kodexu díky uznání role instituce WCTE (World Committee on Tourism Ethics) kam se lze obracet v případě sporů či nejasností. 26 Realizace principů a zásad kodexu ale bohuţel není příliš prakticky proveditelná. Problémem je nedostačující informovanost o existenci kodexu jak v řadách odborné veřejnosti, tak mezi místními obyvateli a návštěvníky. Dále je kodex jen jakýmsi morálním apelem, jeho právní vymahatelnost tedy není ţádná. Také některá ustanovení kodexu nejsou se současnou bezpečnostní situací slučitelná, nelze například zaručit volný vstup do kulturních zařízení nebo dopravních prostředků (letadel) bez přílišných formalit nebo diskriminace (bezpečnostní kontroly). 27 24 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 153 25 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 26 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 27 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 154 16

Evropská unie podporuje udrţitelný cestovní ruch v rámci projektů Natura 2000 nebo EDEN. 1.3.5 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které jsou vytvářeny na svém území podle jednotných principů všemi státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohroţené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůleţitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice 2009/147/ES O ochraně volně ţijících ptáků ( směrnice o ptácích ) a směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin ( směrnice o stanovištích ). Obě směrnice byly v naší legislativě implementovány do zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Směrnice ve svých přílohách určují, pro které druhy rostlin, ţivočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Některé typy přírodních stanovišť či druhy mohou být označené jako prioritní (s hvězdičkou před názvem). Pro prioritní typy přírodních stanovišť a druhy platí přísnější kritéria ochrany neţ pro ostatní. 28 Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti PO (Special Protection Areas SPA) a podle směrnice, o stanovištích evropsky významné lokality EVL (Sites of Community Importace SCI). Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000, v České republice je to celkem 11 059 km 2 a 14 % rozlohy republiky. Zařazení do soustavy umoţňuje finanční zajištění ze státního rozpočtu a z některých fondů EU na šetrné hospodaření, které umoţní zachování předmětů ochrany (stanoviště, druhy rostlin, ţivočichů). Za celkovou přípravu soustavy Natura 2000 zodpovídá Ministerstvo ţivotního prostředí, které pověřilo přípravou odborných podkladů Agenturu ochrany přírody a krajiny. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti pak vyhlašuje vláda České republiky. 29 28 [online] Natura 2000. Co je Natura 2000. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000- design3/sub-text.php?id=2102&akce=&sshledat= [cit. 2012-02-21] 29 [online] Natura 2000. Co je Natura 2000. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000- design3/sub-text.php?id=2102&akce=&sshledat= [cit. 2012-02-21] 17

1.3.6 EDEN European Destinations of Excellence neboli Evropské znamenité destinace je projekt, který byl spuštěn Evropskou komisí roku 2006 na základě zahájení procesu Turismus a zaměstnanost (1997) a směřováním cestovního ruchu k udrţitelnosti. Výsledkem procesu bylo zaloţení Skupiny pro udrţitelný cestovní ruch (Tourism Sustainability Group TSG). 30 Pro Českou republiku je garantem projektu EDEN agentura CzechTourism. Svým zaměřením projekt upozorňuje zvolenými tématy na problematiku trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Základním bodem projektu jsou kaţdoročně pořádaná výběrová řízení na národní úrovni, z nichţ vţdy vzejde jedna destinace nejvyšší kvality, která reprezentuje účastnickou zemi. 31 Cílem je zviditelnit nová, méně známá místa, která splňují poţadavky udrţitelného cestovního ruchu v rámci sociální, environmentální a kulturní sloţky. Kaţdý ročník je charakteristický vlastním tématem: 2006/07 téma Nejlepší nové evropské destinace venkovské turistiky 2007/08 téma Cestovní ruch a místní nedotknutelné dědictví 2008/09 téma Cestovní ruch a chráněná území 2009/10 téma Voda turistický cíl 2010/2011 téma Cestovní ruch a obnova hmotného dědictví 32 Česká republika se poprvé zúčastnila ročníku 2008/09 s přihlášenými 21 českými destinacemi. Vítězem se stalo České Švýcarsko. Chráněná území, která se přihlásila, musela splňovat tato kritéria: nízká aţ velmi nízká návštěvnost v porovnání s celorepublikovým průměrem, část území spadá do soustavy Natura 2000 nebo do jiného chráněného území stanoveného zákonem a v neposlední řadě musí oblast řídit cestovní ruch v souladu s udrţitelným rozvojem. 33 Další ročník spojený s tematikou jezer, řek a pobřeţí ocenil destinace, které svým přístupem k cestovnímu ruchu zlepšují přírodní prostředí a obzvlášť vodní zdroje. Z 12 přihlášených destinací v České republice vyhrála oblast Bystřicko. Ročník 2010/11 se zabýval destinacemi, které obnovily lokalitu či objekt patřící k místnímu dědictví a 30 PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací, s. 194 31 [online] Evropská komise. EDEN European Destinations of ExcelleNce. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/what-is-eden/index_cs.htm [cit. 2011-09-28] 32 [online] EDEN. Předchozí ročníky. Dostupný z WWW: http://www.eden-czechtourism.cz/predchozirocniky/ [cit. 2012-02-21] 33 [online] European Commison. European Destination of Excellence. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themes-destinations/2009-nature/index_en.htm [cit. 2012-02-21] 18

přetvořily jej na atraktivitu cestovního ruchu s cílem obnovy území. Za Českou republiku se tohoto úkolu nejlépe zhostila destinace Slovácko. 34 1.4 Chráněná území a udržitelnost cestovního ruchu 1.4.1 Chráněná území Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature IUCN) je chráněné území definováno: Chráněné území je jasně vymezený geografický prostor, právními a jinými účinnými prostředky uznávaný, určený a spravovaný tak, aby se v něm dosáhlo dlouhodobé ochrany přírody a s ní souvisejících ekosystémových sluţeb a kulturních hodnot. 35 Chráněná území jsou nezbytná pro zachování biologické diverzity a jako takové jsou praktickým základem všech národních a mezinárodních strategií, které byly vytvořeny k udrţení funkčních přírodních ekosystémů. Oblasti jsou domovem pro vzácné a často i ohroţené ţivočišné druhy, které by v civilizaci jinak neměly šanci přeţít. Některá území patří ke světovému dědictví (síť biosférických rezervací UNESCO) proto také v současnosti představují závazek budoucím generacím a jejich zachování můţe být vnímáno jako morální povinnost. 36 1.4.2 Historie chráněných území Chráněná území jsou spojena s dlouholetou historií, podle některých historiků spadají jejich počátky do Indie, aţ dva tisíce let nazpět. Prakticky po celém světě existovala různá posvátná území starověkých národů. V Evropě byly v minulosti uvedené oblasti zakládány jako královské rezervace pro lov zvěře. Později se staly přístupné veřejnosti, běţným volnočasovým aktivitám a poté i cestovnímu ruchu. Národní parky v podobě, jak jsou známy dnes, začaly vznikat v USA. Vůbec prvním národním parkem se stal roku 1872 Národní park Yellowstone, který byl zřízen veřejnosti jako místo pro odpočinek a zábavu. Následoval národní park Grand Canyon a Mount Rainier. Přibliţně ve stejné době se v Kanadě stavěly ţeleznice 34 [online] European Commison. European Destination of Excellence. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themes-destinations/2011-physical/index_en.htm [cit. 2012-02-21] 35 [online] PLESNÍK, Jan. Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území. Dostupný na WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/kategorie-mezinarodni-unie-naochranu-prirody-pro-chranena-uzemi.html [cit. 2011-11-18] 36 [online] IUCN. Guidelines for Applying Protected Area Management Categories. Dostupný na WWW: http://data.iucn.org/dbtw-wpd/edocs/paps-016.pdf [cit. 2011-11-18] 19

a byl zde zaloţen Národní Park Banff. Společnostem stavějícím ţelezniční tratě tak zaloţení parku významně přispělo ke zvýšení počtu cestujících. V Austrálii, roku 1866 vyhradila britská kolonie Nový Jiţní Wales oblast o rozloze 2 000 hektarů pro ochranu přírody a cestovní ruch. 37 Tak jak stoupal počet chráněných území, bylo nutné je začít nějakým způsobem koordinovaně řídit. Na začátku 20. století byla v Kanadě vytvořena první světová agentura Dominion Parks Bureau, o několik let později vznikla v USA organizace USNPS (US National Park Service). Filosofie tohoto managementu se jiţ v této době zabývala jak vyuţíváním parku, tak jeho ochranou (konzervací) pro další generace. Zakladatelé těchto organizací se například snaţili najít rovnováhu mezi finančním příjmem ze vstupů do parku a únosnou návštěvností. 38 Kromě USA, Austrálie a Kanady první národní parky vznikaly také na Novém Zélandu nebo v Jiţní Africe. V průběhu dvacátého století došlo k expanzi a národní parky byly zakládány téměř po celém světě. Roku 2008 bylo na světě více neţ 120 000 chráněných území (mořské a na souši) o celkové rozloze 21 milionů km 2. Pozemská území pokrývala 12,2 % planety Země a mořská území 5,9 %. 39 V roce 2011 se počet mezinárodních chráněných území dostává aţ k 160 000, jak ukazuje Graf č. 1. 37 [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/best-practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 38 [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/best-practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 39 [online] WDPA. Coverage of Protected Areas. Dostupný z WWW: http://www.wdpa.org/resources/statistics/2010bip_factsheet_coverage_of_protected_areas.pdf [cit. 2012-02-20] 20

Graf č. 1 Růst počtu mezinárodních a národních chráněných území v letech 1911 2011 Zdroj: World Database on Protected Areas, 2012 S růstem chráněných území se měnilo i chápání samotného pojmu chráněné území. Původní význam, a to vymezení míst s výjimečnými přírodními atraktivitami pro jejich ochranu a jako prostor pro trávení volnočasových aktivit, si kaţdá země zčásti upravila podle svých moţností. V Evropě byl například kladen důraz více na kulturní hodnotu místa, na ochranu obydlených krajin. Vývoj ekologie jako vědy v šedesátých letech 20. století zdůraznil potřebu systematického přístupu, plánování a řízení zdrojů chráněných území. 40 K tomu bylo potřeba stanovit společnou kategorizaci chráněných území, která bude zmíněna v podkapitole 1.4.7. 1.4.3 Udržitelnost cestovního ruchu v chráněných územích S rozvojem cestovního ruchu se mění jeho poptávka a trendy. Jedním ze současných trendů je mimo jiné cestovní ruch spojený přírodou, návštěvy národních parků a chráněných území, pozorování přírody nebo produktově orientovaný ekoturismus. V chráněných přírodních územích mohou být uspokojovány potřeby bezprostředně související se vznikem a rozvojem cestovního ruchu a to je potřeba rekreace a potřeba poznávání. Lidé zvlášť v průmyslově vyspělých zemích chtějí stále častěji pobývat v člověkem co nejméně ovlivněné přírodě. 40 [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný na WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/best-practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 21

Protoţe je zmiňovaný druh cestování úzce spjat s přírodním bohatstvím, které je vystavováno neustálému vlivu návštěvníků, koncept udrţitelnosti cestovního ruchu zde hraje zásadní roli. Udrţitelnost cestovního ruchu v chráněných územích je podmíněna splněním několika zásadních podmínek. Jedná se zejména o plánování činností rozvoje správ chráněných území a změn přístupů k samotnému cestovnímu ruchu. V místech, kam míří návštěvníci, hodně závisí na profesionálním přístupu pracovníků území, na pochopení environmentálních souvislostí a na jejich schopnosti spolupracovat s ochranou přírody a krajiny jako s partnerem. Je třeba společně s dalšími, kterých se cestovní ruch týká, uváţlivě a koncepčně hledat způsoby, jak motivovat rezidenty i podnikatele k environmentálně šetrnějším formám cestovního ruchu, které respektují význam přírodních ekosystémů a podtrhují rázovitost krajiny a kulturní tradice regionu. 41 Východiska pro cestovní ruch v chráněných územích v České republice lze formulovat následovně: Cestovní ruch ve světě exponenciálně roste, v chráněných územích existuje a bude existovat a návštěvnost zejména národních parků bude růst ještě rychleji neţ ve standardních cílech cestovního ruchu. Cestovní ruch (jeho formy, trendy rozvoje, masovost) neodpovídá ve většině chráněných území jejich poslání a hlavním cílům péče o ně. Správy chráněných území musí mít moţnosti a schopnosti sehrát v uvedených změnách kvalifikovanou roli, stejně jako při řízení cestovního ruchu na jejich území (a v okolí) a díky svým znalostem a přístupům se musí stát partnerem, který bude ostatními aktéry cestovního ruchu vyhledáván a uznáván jako přirozená autorita v oblasti udrţitelnosti cestovního ruchu. Správy chráněných území musí mít jasnou představu o tom, jaké formy cestovního ruchu, kdy, kde a v partnerství s kým podporovat a kdy, kde, v jakých formách a intenzitě je cestovní ruch naopak nepřípustný. Měly by cestovní ruch vnímat jako jev, který závaţně ovlivňuje ochranu přírody a krajiny chráněných oblastí a který musí v co největší míře přeměnit na nástroj napomáhající naplňovat jejich poslání. To musí být podloţeno znalostmi a argumenty o návštěvnosti, dopadech, rozvoji 41 [online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovnihoruchu.html [cit. 2012-02-20] 22

a vyuţívání infrastruktury cestovního ruchu vycházejících ze soustavného monitorování (s vyuţitím vhodných metod a postupů; např. moţnosti leteckého snímkování), motivačními nástroji pro pozitivní ovlivňování způsobu myšlení, přístupů a činností klíčových aktérů (zejména rezidentů a podnikatelů v cestovním ruchu), resp. jejich představitelů, a vhodnými regulačními nástroji. Cílovým stavem je cestovní ruch, který přispívá k naplňování poslání chráněných území, tj. k uchování a obnově přírodního prostředí a zachování typického charakteru krajiny, a také k tomu, aby rezidenti měli moţnost se na udrţitelném cestovním ruchu podílet a získat část z jeho přínosů. Důleţitým nástrojem procesu změny i řízení cestovního ruchu je kvalitní osvěta jeho aktérů i účastníků, školení pracovníků správ chráněných území i místních obyvatel, spolupráce s agenturou CzechTourism a s lidmi, kteří jsou v územích zapojeni do péče o návštěvníky a do přípravy propagačních materiálů. S klíčovými aktéry cestovního ruchu se vyplatí uzavírat dohody o spolupráci s obcemi s ohledem na prosazování vlivu správ na územní plány a působení na místní občany; s cestovními kancelářemi a cestovními agenturami o respektování územních a početních omezení a upřednostňování šetrných forem cestovního ruchu; s regionálními rozvojovými agenturami o respektování profilu chráněných území jako reprezentantů udrţitelného rozvoje, s nevládními organizacemi o spolupráci na osvětě a stráţní a poradenské sluţbě atd. 42 Cestovní ruch se tak stává klíčovým nástrojem, který můţe chráněné území významně ovlivnit, ať uţ pozitivně, nebo negativně. 43 Jde o vlivy na fyzické, sociokulturní a ekonomické prostředí, které se časově dělí na dvě fáze: 1. fáze přípravy a budování infrastruktury pro cestovní ruch, 2. fáze samotné realizace cestovního ruchu. 44 42 [online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J.: Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovnihoruchu.html [cit. 2012-02-20] 43 [online] IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas. Dostupný z WWW: http://www.unep.fr/shared/publications/other/3084/best-practice-8.pdf [cit. 2011-11-18] 44 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 142 23

1.4.4 Vlivy cestovního ruchu na fyzické prostředí Cestovní ruch nejvíce ovlivňuje fyzické (ţivotní) prostředí. Fáze přípravy a budování infrastruktury můţe znamenat odlesňování, zábor půdy a změnu charakteru krajiny výstavbou hotelů a dalších zařízení, které zásadním způsobem porušují její ráz a mění tak celkový charakter místa. Fáze realizace cestovního ruchu působí na fyzické prostředí spotřebou jeho sluţeb, tedy realizací dopravy, ubytovacích, kulturních a sportovních sluţeb. 45 Existuje zde i zpětná vazba, protoţe všechny sloţky negativních vlivů sniţují potenciál daného území pro rozvoj cestovního ruchu. Negativní dopady na dané území jsou zpravidla vyvolatelné nejen cestovním ruchem, ale stejně tak dobře rozvojem jakéhokoliv jiného ekonomického odvětví (lidských aktivit obecně). 46 Rozlišujeme tři hlavní oblasti vlivu cestovního ruchu na fyzické prostředí, uskutečňované ve fázi přípravy či ve fázi realizace: 1. přírodní zdroje, 2. znečištění, 3. fyzický vliv. 1.4.4.1 Přírodní zdroje Mezi ovlivňované přírodní zdroje patří vodní zdroje, místní zdroje a degradace pozemků. Vodní zdroje představují velký problém, zejména v zemích, které se díky své geografické poloze musí potýkat s nedostatkem vody. Cestovní ruch klade velké nároky na spotřebu vodních zdrojů, především při provozu bazénů, golfových hřišť, zavlaţování zeleně i samotné osobní spotřeby vody. V rozvojových zemích můţe být velkým rozdílem ukazatel spotřeby vody na jednoho návštěvníka destinace a na jednoho rezidenta. Místní zdroje jsou vstupy do destinace, na kterých závisí ţivot a uspokojování potřeb rezidentů i návštěvníků a jsou na ně kladeny vysoké nároky (energie, potraviny, suroviny). Problémem se můţe jevit sezónní charakter cestovního ruchu a velká nerovnováha ve spotřebě zdrojů. Proces degradace pozemků je spojen zejména s fází přípravy cestovního ruchu a znamená často likvidaci specifických ekosystémů nebo jejich změnu, která je spojená s odlesňováním, zvýšenou stavební činností, erozí a dalšími negativními činnostmi. 47 45 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 142 46 PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 42 47 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 142 24

Eroze Erozi lze charakterizovat jako proces narušování povrchu přírodnin, zejména odstraňováním vrchní vrstvy půdy, povrchu hornin působením větru, vody, sněhu, ţivých organismů včetně člověka (kombinace fyzikálního a chemického působení). Intenzivní působení člověka můţe přirozenou erozi podstatně urychlit. Mezi významné činitele eroze patří i aktivity cestovního ruchu, např. ve formě rozšiřování a prohlubování cest, prošlapávání paralelních a nových cest v okolí přírodních zajímavostí a v místech narušení původní cesty. Dalším druhem eroze způsobené člověkem v chráněných územích jsou dopady sportovních aktivit, např. zářezy od lan horolezců. Na erozi se také podílí výstavba infrastruktury cestovního ruchu (stavba komunikací, ubytovacích zařízení). Dalším typem eroze jsou sešlapy způsobené pohybem lidí po nezpevněných nebo jen částečně zpevněných komunikacích a ve volné přírodě. Důsledkem můţe být destrukce přirozeného vegetačního krytu a vymizení mnoha ţivočišných druhů. Stejně tak vodáctví můţe významně přispět k erozi, zejména poškozováním horninového podloţí i vegetace dna vodních toků, půdy i hornin břehů. 48 1.4.4.2 Znečištění Aktivity spojené se znečištěním jsou typické pro fázi přípravy, i pro fázi realizace cestovního ruchu. Zahrnují znečištění vzduchu, vody, znečištění hlukem a pevným odpadem, zcela zvláštní oblastí je estetické znečištění, které má blízko k sociokulturnímu prostředí. Estetické znečištění znamená výskyt cizorodých prvků v původní architektuře, zejména v důsledku nedostatečné regulace a plánování výstavby turistické infrastruktury. Znečištění fyzického prostředí pevným odpadem má vliv na řeky, přírodní scenérie, okraje silnic, vodní plochy a horské oblasti. 49 Emise Jako emise se označuje proces uvolňování látek nebo energií (pevných, kapalných, plynných, aerosolových imisí) vypouštěných do sloţek ţivotního prostředí, nejčastěji do ovzduší. Cestovní ruch je přímým zdrojem emisí (zejména silniční a letecká doprava, noční lyţování, provoz zábavních podniků) a také nepřímým, protoţe spotřebovává zejména při výstavbě a provozu zařízení cestovního ruchu a provozu dopravních prostředků zdroje, při jejichţ produkci a/nebo likvidaci vznikají emise. Emise 48 PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 43-44 49 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 143 25

skleníkových plynů (oxid uhličitý, freony, vodní pára aj.) do atmosféry (doprava, vytápění, chlazení), vytvářejí odpadní teplo a sniţují odrazivost zemského povrchu (výstavba infrastruktury cestovního ruchu). Tím cestovní ruch zvyšuje průměrnou teplotu zemského povrchu související s neţádoucí změnou celosvětového klimatu (globální klimatická změna). Specifickým projevem vysoké koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v kombinaci s určitými klimatickými podmínkami můţe být vznik smogu. V některých případech nedostatečná regulační politika cestovního ruchu (usměrňování turistických toků pomocí koordinace prázdninových termínů, mimosezónních slev, stimulací k vyuţívání veřejné, zejména ţelezniční dopravy) často výrazně přispívá k znečišťování povrchových i podzemních vod, a to jak provozem zařízení cestovního ruchu, tak i samotnými aktivitami návštěvníků. Zvýšená hladina hlučnosti, zejména v přírodě a v chráněných oblastech, můţe narušit habitat 50 a přirozené (zejména reprodukční) chování ţivočichů. 51 1.4.4.3 Fyzický vliv Fyzické vlivy cestovního ruchu jsou patrné na první pohled, dochází k nim jak ve fázi přípravy, tak ve fázi realizace. Atraktivní místa jsou vystavena vysokému stupni návštěvnosti a jejich křehké ekosystémy strádají. Ve fázi přípravy infrastruktury se místa poškozují stavební činností, odlesňováním a intenzivním nebo neudrţitelným vyuţíváním půdy. Fáze realizace se na fyzickém prostředí projevuje běţnými aktivitami účasti na cestovním ruchu. Vlivy cestovního ruchu na fyzické prostředí jsou relativně snadno prokazatelné a lze je měřit poměrně spolehlivými ukazateli. Jakýkoliv rozvoj cestovního ruchu, znamená ovlivnění fyzického prostředí, zásahy však nesmějí být nevratné a musí být vykompenzovány přínosy v sociokulturní a ekonomické sféře. 52 Zavlečení nepůvodních druhů Uvedené negativně vnímané působení cestovního ruchu představuje značný problém zejména v chráněných územích a národních parcích, jejichţ významnou funkcí je ochrana původních ekosystémů. Aktivity všech lidí pohybujících se v těchto oblastech přispívají k šíření alochtonních druhů, tedy rostlinných a ţivočišných druhů, které se na daném místě nevyskytovaly a byly sem zavlečeny právě těmito aktivitami. 50 Místo, kde ţije nebo se vyskytuje určitý organismus. 51 PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 42-43 52 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 143 26

V případě cestovního ruchu jde často o neúmyslné přenášení semen rostlin, mikroorganismů, drobných ţivočichů a zárodků ţivočichů na botách, oděvu, v potravinách a na povrchu dopravních prostředků. Vědomé zavlečení představuje rozptyl rostlinných a ţivočišných druhů do místních ekosystémů za účelem zvýšení atraktivnosti (exotičnosti, originality) místa (zahrady, parky, sady, obory atd.). Souvisejícím důsledkem můţe být sniţování druhové rozmanitosti a expanze alochtonního druhu v daném ekosystému. 53 1.4.5 Vliv cestovního ruchu na sociokulturní prostředí Vlivy cestovního ruchu na sociokulturní prostředí lze vymezit na oblast přípravy infrastruktury pro cestovní ruch a fázi samotné realizace cestovního ruchu, jako v předchozí podkapitole. Zásadní odlišnost tkví v tom, ţe objektivní posuzování a kvantifikace vlivu cestovního ruchu na sociokulturní prostředí nejsou prakticky moţné. Uvedené prostředí je dáno rezidenty ţijícími v destinaci a jejich sociálními, kulturními, politickými i ekonomickými vazbami. Řešení vlivu na sociokulturní prostředí je v podstatě řešením vztahu akce reakce mezi návštěvníky destinace a rezidenty ţijícími v destinaci. V tomto vztahu jde o to, kdo komu, jak a za jakých podmínek se přizpůsobí a kdo z těchto změn a přizpůsobení bude ekonomicky profitovat. Vlivy cestovního ruchu na sociokulturní prostředí lze chápat jako mix vlivů pozitivních a negativních: Nárůst konkurence v destinaci, Rostoucí ekonomická nerovnováha ve společnosti, Obnova zájmu o uţívání místního jazyka, Snaha naučit se jazyky návštěvníků, Rozvoj zařízení pro návštěvníky, která mohou slouţit zároveň pro rezidenty (sportoviště, kulturní zařízení, restaurace), Tlak poskytovat přednostně kapacity zařízení pro návštěvníky na úkor rezidentů, zpoplatnění či zvýšení ceny za vyuţívání kapacit, Rostoucí příjem a lepší kvalita ţivota, Nárůst populace přelidnění, kriminalita, dopravní kongesce, 53 PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 45-46 27

Udrţování tradic, náboţenských slavností, festivalů, výroba suvenýrů, které ale mohou přerůst do podoby konzumních statků přizpůsobených pro návštěvníky destinace, A další. 54 1.4.6 Pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu v chráněných územích Chráněná území představují zvláštní oblasti, ve kterých jde především o zachování unikátních biologických procesů, krajinného rázu, habitatu i kulturního dědictví. Jak jiţ bylo výše řečeno, udrţitelnost nejen cestovního ruchu by zde měla být základní filosofií. Chráněná území by měla směřovat k ochraně přírodního a kulturního dědictví, ke zvýšení ekonomických příleţitostí a ke zlepšování kvality ţivota ve všech aspektech. 55 Tabulka 1 znázorňuje moţné pozitivní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a v národních parcích. Tabulka 1 Pozitivní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a národních parcích Ochrana přírodního a kulturního dědictví Zvýšení ekon. příleţitostí Zlepšování kvality ţivota Ochrana ekologických procesů a vodních zdrojů Zachování biodiverzity (ţivočišné druhy, ekosystémy) Ochrana a záchrana kulturního dědictví Vzdělávání a osvěta o důleţitosti zachování přírodních zdrojů mezi rezidenty a návštěvníky a snaha o vybudování nové zodpovědné generace Podpora výzkumu a vývoje Zlepšení místních zařízení (doprava, komunikace) Vytvoření samofinancovatelných mechanismů pro chráněná území Více pracovních příleţitostí pro rezidenty Zvýšení příjmů Nové podnikatelské příleţitostí a oţivení místní ekonomiky Podpora místních řemesel Lepší ţivotní standard Generování místních daňových příjmů Lepší podmínky pro finanční dotace Prosazování estetických, duchovních a dalších hodnot spojených s pocitem pohody a zdraví (well-being) Ekologické vzdělávání návštěvníků a rezidentů 54 PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch, s. 143-144 55 IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 23 28

Zlepšení porozumění mezi kulturami Podpora místních kulturních akcí Vyšší úroveň vzdělání rezidentů Zlepšení jazykové vybavenosti místních obyvatel Přimět rezidenty, aby si váţili vlastní kultury a přírodního prostředí Zdroj: IUCN. Sustainable Tourism in Protected Areas, 2002 Negativní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a národních parcích plynou především z návštěvnosti samotného území, ale záleţí hlavně na managementu území nebo národního parku, jak dokáţe zmíněné vlivy řídit či eliminovat. Negativní vlivy by měly být vţdy vyváţeny pozitivními. 56 Negativní vlivy mohou být ekonomického nebo sociálního charakteru a také mohou působit na přírodní prostředí, jak znázorňuje Tabulka 2. Tabulka 2 Negativní vlivy cestovního ruchu v chráněných oblastech a národních parcích Ekonomické dopady Sociální dopady Dopady na přírodní prostředí Zvýšená poptávka po sluţbách spojených s cestovním ruchem (ubytování, stravování), tzn. vyšší ceny a vyšší náklady na bydlení pro rezidenty Zvýšená návštěvnost národních parků představuje pro jeho management vyšší náklady na údrţbu Riziko úniku příjmů z cestovního ruchu do jiného regionu Přelidnění, vandalismus, znečištění odpadky Sezónní zaměstnanost Komercionalizace tradičních aktivit rezidentů Kontrasty mezi bohatstvím návštěvníků a chudobou rezidentů Výstavba zařízení pro cestovní ruch (ubytování, infrastruktura, návštěvní střediska), zásahy do původního Ekosystémy prostředí Zásahy do ţivota divoké zvěře (stezky, oblasti pro lov) Půda Eroze, sešlapy, sesuvy půdy Dopady na ţivot rostlin, odstraňování vegetace, zavlečení Vegetace Vodní zdroje Vzduch nepůvodních druhů Rozdělávání ohňů Nároky na vyšší mnoţství vody Znečišťování jezer, řek a moří Lodní doprava můţe ovlivnit vodní rostliny a ţivočichy Emise z dopravních prostředků 56 IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 30 29

Lov a rybaření ovlivňující počty Lovci a rybáři mohou poţadovat vysazení nepůvodních Ţivot divoké druhů zvěře Destruktivní vliv dopravy na drobné formy ţivota (hmyz) Vyrušování všech druhů zvířat i těch pro návštěvníky neatraktivních Zdroj: IUCN. Sustainable Tourism in Protected Areas, 2002 1.4.7 Kategorizace chráněných území podle IUCN Snaha částečně sjednotit rozdílné přístupy v třídění chráněných území sahá aţ do 30. let 20. století. V průběhu Mezinárodní konference o ochraně fauny a flóry (r. 1933 v Londýně) byly navrţeny čtyři kategorie chráněných území: národní park, přísně chráněná přírodní rezervace, rezervace fauny a flóry a rezervace se zákazem lovu a sběru. Dalších několik desítek let se členění měnilo a upravovalo aţ do roku 1994, kdy byly přijaty zásady kategorizace chráněných území na základě péče o ně, které měly umoţnit porovnání mezi státy a částmi světa. 57 Jednotlivé kategorie, odráţející různý stupeň míry lidských zásahů, popisuje Tabulka 3. Tabulka 3 Kategorizace chráněných území podle IUCN Kategorie Ia Přísně chráněná přírodní rezervace Ib oblast divočiny II národní park III přírodní památka nebo charakteristický rys Popis Přísně chráněné území, ponechané na ochranu biodiverzity a také geologických a geomorfologických rysů. Aby se zachovaly jeho ochranářské hodnoty, bývá vstup do něj, jeho vyuţívání lidmi a dopad činnosti člověka přísně regulován a omezen. Obdobná chráněná území slouţí jako nepostradatelné srovnávací lokality pro vědecký výzkum a monitorování. Obvykle velké území, nepozměněné nebo málo pozměněné činností člověka, které si ponechalo přírodní ráz, bez stálého nebo významného osídlení lidmi. Bývá chráněno a spravováno tak, aby si udrţelo své přírodní podmínky. Velké přírodní nebo přírodě blízké území, ponechané ochraně velkoplošných ekologických procesů spolu se souborem druhů a ekosystémů typických pro dané území. Z hlediska ţivotního prostředí a kultury oblast poskytuje příleţitosti pro duchovní, vědeckou, výchovně vzdělávací a rekreační činnost. Území ponechané ochraně zvláštních přírodních památek, kterými můţe být tvar zemského povrchu (geomorfologický útvar), podmořská hora nebo jeskyně, geologické charakteristiky, jako jsou jeskyně nebo dokonce ţivé 57 [online] PLESNÍK, Jan. Kategorie Mezinárodní unie na ochranu přírody pro chráněná území. Dostupný na WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/kategorie-mezinarodni-unie-naochranu-prirody-pro-chranena-uzemi.html [cit. 2011-11-18] 30

IV území péče o biotopy nebo druhy V chráněná krajina nebo část moře VI chráněné území s udržitelným využíváním přírodních zdrojů celky, např. starodávný hájek či skupina stromů. Území, jehoţ cílem je ochrana určitých druhů nebo biotopů a jehoţ spravování uvedenou prioritu odráţí. Aby se vyhovělo nárokům daných druhů, nebo aby se zachoval příslušný biotop, vyţadují četné plochy spadající do kategorie IV pravidelné aktivní zásahy. Nicméně aktivní péče není poţadavkem pro zařazení chráněného území do této kategorie. Území, kde vzájemné působení člověka a přírody vytvořilo plochu nevšedního charakteru s významnými ekologickými, biologickými a kulturními hodnotami a hodnotami krajinného rázu. Pro ochranu a zachování daného území a s ním spojených ochranářských a jiných hodnot je rozhodující udrţení vzájemného působení člověka a přírody. Území chránící ekosystémy a biotopy spolu se souvisejícími kulturními hodnotami a tradiční péčí o přírodní zdroje. Bývá obvykle velké a jeho většina si uchovala přírodní podmínky, přičemţ na určité části probíhá udrţitelná péče o přírodní zdroje. V této kategorii povaţujeme za jeden z cílů ochrany neprůmyslové vyuţívání přírodních zdrojů menšího rozsahu, slučitelné s ochranou přírody. Zdroj: Vlastní tabulka na základě časopisu Ochrana přírody, 2010 Dalším záměrem kategorizace bylo, aby byla pouţitelná v kterékoliv zemi, její vyuţití je ale zcela dobrovolné. Zásady proto musí být velmi všeobecné a na národní i regionální úrovni je nutné je interpretovat pruţně. Pořadová čísla, přiřazená jednotlivým kategoriím, necharakterizují jejich význam. Pro ochranu a trvale udrţitelný rozvoj jsou zapotřebí všechny kategorie. Z mezinárodní podstaty systému vyplývá, ţe konečná odpovědnost za stanovení kategorií leţí na úrovni mezinárodních organizací, např. IUCN a jeho komise WCPA (World Commision on Protected Areas), nebo WCMC (World Conservation Monitoring Centre). Území by měla být přiřazována jednotlivým kategoriím na základě primárních cílů managementu chráněného území, uvedených v právních předpisech, jimiţ jsou zřizována. Cíle managementu dílčích lokalit uvnitř území mají jen doplňkový význam. Zmíněný přístup zajišťuje pevný základ pro celý systém. Při přiřazování jednotlivých území kategoriím je proto nutné analyzovat národní legislativu nebo deklarované záměry nevládních organizací a popsat primární cíle, pro něţ jsou území vyhlašována. 58 58 [online] IUCN, EUROPARC. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Dostupný na WWW: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0a3d8338ead90852c1256f63004112c9/$file/pl_zasady.pdf [cit. 2011-11-19] 31

Tabulka 4 znázorňuje cíle chráněných oblastí a jejich uplatnění v jednotlivých kategoriích. Tabulka 4 Cíle managementu chráněných oblastí Cíl managementu oblasti Ia Ib II III IV V VI Vědecký výzkum 1 3 2 2 2 2 3 Ochrana divočiny 2 1 2 3 3-2 Zachování ţivočišných druhů a biodiverzity 1 2 1 1 1 2 1 Ochrana zvláštních přírodních/kulturních znaků - - 2 1 3 1 3 Rozvoj cestovního ruchu - 2 1 1 3 1 3 Vzdělávání - - 2 2 2 2 3 Udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů - 3 3-2 2 1 Zachování tradičních a kulturních zvyklostí - - - - - 1 2 1 = primární cíl, 2 = sekundární cíl, 3 = eventuální cíl, - = neuplatňuje se Zdroj: Sustainable Tourism in Protected Areas, 2002 Tabulka ukazuje, ţe rozvoj cestovního ruchu se realizuje ve všech kategoriích, vyjma kategorie Ia (přísně chráněná přírodní rezervace). Dále je zobrazeno, ţe zachování ţivočišných druhů a biodiverzity není vţdy a ve všech kategoriích primárním cílem, ačkoliv se jedná o velmi kritickou funkci většiny chráněných oblastí. Nicméně, poţadavkem IUCN je, aby chráněná území měla vţdy zvláštní politiku na ochranu a udrţení biodiverzity. 1.4.8 Organizace ochrany přírody 1.4.8.1 Federace EUROPARC Národní parky v Evropě zastřešuje mezinárodní nevládní federace EUROPARC Federation, známá také jako Federace přírodních a národních parků Evropy (Federation of Nature and National Parks of Europe), která byla zaloţena roku 1973. Celkem sdruţuje 441 členů z 36 evropských zemí. Členskými organizacemi jsou především 32

správy chráněných území různých kategorií, také úřady (např. ministerstva ţivotního prostředí) nevládní organizace a univerzity. Hlavním cílem federace je sdruţovat instituce ochrany přírody spravující různé typy evropských krajin, podporovat je v jejich činnosti, koordinovat jejich postupy a zajišťovat výměnu informací. 59 Česká republika spadá pod svou vlastní národní sekci EUROPARC Česká republika. 1.4.8.2 EUROPARC Česká republika Česká sekce federace sdruţuje správy velkoplošných chráněných území České republiky a další organizace spojené s ochranou přírody a je zapojena do celoevropských aktivit federace. Prvním českým členem EUROPARC se v roce 1990 stal Krkonošský národní park. V roce 2000 vznikla národní sekce EUROPARC Česká republika, jedna ze sedmi existujících (Německo, Itálie, Španělsko, Atlantské ostrovy, Pobaltské státy, Francie, Česká republika). Dnes tvoří českou sekci sedm členů správy všech národních parků (Krkonoše, Šumava, České Švýcarsko, Podyjí), Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a RNDr. Jan Štursa jako fyzická osoba. Na činnost české sekce dohlíţí Rada EUROPARC Česká republika, která čítá šest členů a zasedá 1 ročně. Kromě zasedání rady se kaţdoročně koná také výroční zasedání české sekce. Mezi hlavní aktivity české sekce patří pořádání tematických setkání pracovníků členských organizací, propagace a naplňování myšlenek federace, práce s mládeţí, integrace do evropské ochrany přírody, budování přeshraničních chráněných území aj. Členové se kaţdoročně účastní řady seminářů, konferencí a workshopů po celé Evropě včetně výroční konference a zasedání Rady EUROPARC. Do povědomí neodborné veřejnosti se federace dostala při kaţdoročních oslavách Evropského dne parku, které se konají vţdy 24. května nebo nejbliţší víkend k tomuto datu. EUROPARC Česká republika společně s Ministerstvem ţivotního prostředí byly nositeli významného projektu s názvem PHARE CZ: Implementace České republiky do sítě Natura 2000", který odstartoval ve čtyřech národních parcích a 11 chráněných krajinných oblastech v březnu roku 2004. Cílem projektu bylo zajistit technické a pracovní zázemí v českých chráněných územích pro zavedení sítě Natura 2000 do praxe, informovat veřejnost a návštěvníky těchto území o systému evropské ochrany 59 [online] EUROPARC. Federace Europarc. Dostupný na WWW : http://www.europarc.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=8&itemid=13&lang=cs [cit. 2011-11-04] 33

přírody a v neposlední řadě posílit přeshraniční spolupráci při naplňování evropských směrnic platných pro síť Natura 2000. Česká sekce EUROPARC se rovněţ zapojila do jednoho ze stěţejních programů federace Mladý stráţce (Junior Ranger). Této iniciativy se zatím chopily Krkonošský národní park a Národní park Šumava, které vedou skupinky mladých stráţců a s dětmi se účastní mezinárodních seminářů a táborů pro mladé stráţce pořádané federací EUROPARC. 60 Evropská Charta udržitelného cestovního ruchu v chráněných územích Evropská charta je dokumentem, který vznikl ve spolupráci zástupců ochrany přírody a cestovního ruchu pod záštitou Federace EUROPARC. Charta je návodem, jak implementovat koncept udrţitelného rozvoje do chráněných území Evropy. Vychází z celosvětových a evropských priorit, které byly stanoveny v Agendě 21 (Rio de Janeiro r. 1992) a také v 6. Akčním programu pro ţivotní prostředí a Strategii udrţitelného rozvoje Evropské unie. Dále obsahuje poznatky ze studie Loving them to death? kterou roku 1993 vydala federace EUROPARC. Finální dokument byl vydán roku 2000, kdy chartu zároveň podepsalo prvních 21 parků v Evropě z Rakouska, Velké Británie, Španělska, Itálie, Německa, Francie a Portugalska. Charta se tak stala prvním dokumentem v oblasti udrţitelného rozvoje chráněných území, ke kterému se přihlásilo tolik států. Signatáři charty se zavazují implementovat strategii udrţitelného cestovního ruchu ve svých územích tak, aby kaţdý rozvoj území a aktivity návštěvníků zajišťovali dlouhodobou ochranu a zachování přírodních a kulturních zdrojů, sociálních vazeb a aby přispívali pozitivním a nestranným způsobem k ekonomickému rozvoji a pocitu pohody, zdraví a blahobytu (well-being) všech lidí, kteří v chráněném území ţijí, pracují nebo ho navštěvují. 61 Proces získání členství Udělení charty předchází důkladné kontroly a hodnocení. Kontrolním orgánem je Komise Charty (Charter Evaluation Committee) sloţená z profesionálů v oblasti udrţitelnosti cestovního ruchu, která byla jmenována federací EUROPARC. Komise 60 [online] EUROPARC. EUROPARC Česká republika. Dostupný z WWW: http://europarc.cz/ [cit. 2012-02-20] 61 [online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. About the Charter. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/ [cit. 2012-02-20] 34

zasedá jednou ročně, kdy rozhoduje o udělení charty. Své rozhodnutí zvaţuje na základě podané ţádosti a také tzv. verifier s report neboli zprávy kontrolora. V případě kladného hodnocení se chráněné území stává členem charty na pět let. Subjekty, které mohou o členství ţádat, jsou nejen chráněná území, ale také podniky v cestovním ruchu a tour operátoři, coţ zajišťuje komplexní provázanost. K dnešnímu dni je členem celkem 77 chráněných oblastí. 62 Desatero principů udržitelného cestovního ruchu podle Evropské charty: 1. Partnerství rezidentů, podnikatelů v cestovním ruchu a ochránců přírody. 2. Řízení cestovního ruchu podle strategie a akčního plánu. 3. Ochrana přírodního a kulturního dědictví pro vyuţití v cestovním ruchu a také před jeho nadměrným rozvojem (monitorování vlivu na flóru a faunu a regulace aktivit v citlivých oblastech). 4. Zajištění vysoké kvality záţitků pro návštěvníky. 5. Účinné informování návštěvníků o zvláštních kvalitách území. 6. Vytváření specifických produktů umoţňujících poznání a porozumění území. 7. Zvyšování znalostí všech účastníků cestovního ruchu o chráněném území. 8. Nesniţování kvality ţivota místních obyvatel vlivem cestovního ruchu. 9. Zvyšování přínosů z cestovního ruchu pro místní ekonomiku. 10. Monitorování vlivů návštěvnosti a redukce negativních dopadů. 63 Organizace EUROPARC se společně s Nadací na ochranu přírody PAN PARKS hlásí k respektování strategických cílů udrţitelnosti cestovního ruchu uvedených v dokumentu IUCN Parks for Life (Parky pro ţivot). 64 PAN PARKS spadá pod Světový fond na ochranu přírody. 1.4.8.3 Světový fond na ochranu přírody Světový fond na ochranu přírody (Worldwide Fund for Nature WWF) je mezinárodní nezisková organizace podporující ochranu divoké přírody, která vznikla 62 [online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Frequently Asked Questions. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/frequently-asked-questions[cit. 2012-02-20] 63 [online] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J. Udržitelnost cestovního ruchu a ochrany přírody a krajiny v ČR. Dostupný z WWW: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/udrzitelnost-cestovnihoruchu.html [cit. 2012-02-20] 64 [online] European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Frequently Asked Questions. Dostupný z WWW: http://european-charter.org/about-the-charter/frequently-asked-questions[cit. 2012-02-20] 35

roku 1961. Ve svém znaku má ohroţenou pandu velkou jako celosvětově známý ohroţený druh. Cílem fondu je budování takového světa, ve kterém budou lidé ţít v harmonii s přírodou. Konkrétně fond usiloval o ochranu přírody Galapág nebo přispěl k mezinárodnímu zákazu obchodu se slonovinou a záchraně asijských tygrů. 65 1.4.8.4 Nadace na ochranu přírody PAN PARKS Organizace, která se zabývá ochranou divoké přírody v Evropě, vznikla pod záštitou WWF. Vychází z principů udrţitelného rozvoje stejně jako Evropská Charta. Parky, které pod PAN PARKS spadají, musí splňovat určitá kritéria, např. minimální rozlohu 25 000 hektarů, přičemţ 10 000 hektarů musí být ponecháno přirozenému vývoji bez zásahů člověka a musí splňovat tzv. wilderness factor, neboli faktor divočiny. PAN PARKS a Evropská Charta udrţitelného cestovního ruchu v chráněných oblastech jsou určeny Evropskou komisí jako správný příklad pro soustavu území Natura 2000. 66 Nadace se nyní zabývá projektem The Million Project (Miliónový projekt) v rámci kterého si stanovila cíl získat pod svoji ochranu milion hektarů evropské půdy do roku 2015. Zapojení veřejnosti do projektu je moţné prostřednictvím sociální sítě Twitter. 67 1.4.8.5 Mezinárodní svaz ochrany přírody Svaz je nejvýznamnější a největší mezinárodní organizací pro ochranu přírody. Svaz byl zaloţen v říjnu roku 1948 pod názvem Mezinárodní unie ochrany přírody (International Union for the Protection of Nature IUPN) v závěru konference o ochraně přírody, pořádané organizací UNESCO poblíţ Paříţe. Organizace později změnila jméno na Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources IUCN) a uvedený název zůstává platný dodnes. V letech 1990 2008 byl také pouţíván název World Conservation Union, který ale uţ neplatí. 68 Hlavním posláním IUCN je ovlivňovat, povzbuzovat a podporovat společenstva na celém světě k ochraně integrity a rozmanitost přírody a zajistit spravedlivé a udrţitelné 65 [online] Institut celoţivotního vzdělávání. Ochrana přírody. Dostupný z WWW: http://www.icv.mendelu.cz/en/u3v/por_centrum_u3v/ochrana_prirody_u3v [cit. 2012-02-20] 66 IUCN, UNWTO, UNEP. Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 108 67 [online] PANPARKS. What we do. Dostupný z WWW: http://www.panparks.org/what-we-do/themillion-project [cit. 2012-02-20] 68 [online] IUCN. About IUCN. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/ [cit. 2012-02-20] 36

vyuţívání přírodních zdrojů. Činnost IUCN spadá pod aktivity šesti odborných komisí. Odborné komise sdruţují na 10 000 renomovaných odborníků z celého světa. Ti pracují ve svých funkcích vesměs dobrovolně, často ovšem s podporou svých mateřských států a organizací. 69 Jednou z těchto komisí je Světová komise pro chráněná území (World Commision on Protected Areas WCPA). 1.4.8.6 Světová komise pro chráněná území Světová komise pro chráněná území je jednou ze šesti komisí IUCN. Je to sdruţení předních světových odborníků v oboru chráněných území. 70 Komise vydala roku 1994 dokument Parks for Life (Parky pro ţivot). Zmíněný akční plán byl jeden z prvních svého druhu a jeho všeobecným cílem je zajistit dostatečnou podporu pro efektivní a dobře řízenou síť chráněných území v Evropě. Dokument je určen pro chráněná území, vlády zodpovědné za jejich ustanovení a všem ostatním, kterých se téma týká (rezidentům, místním podnikům, veřejnosti). Jeden ze čtyř výchozích bodů obsahuje vytvoření Evropské Charty udrţitelného cestovního ruchu pro chráněná území. 71 1.4.8.7 Program OSN pro životní prostředí United Nations Environment Programme (UNEP) byl zaloţen v r. 1972 Valným shromáţděním OSN na základě doporučení první mezinárodní konference o ţivotním prostředí, jeţ se uskutečnila v r. 1972 ve Stockholmu. Posláním UNEPu je stimulovat a koordinovat akce na ochranu ţivotního prostředí především na mezinárodní úrovni a poskytovat podklady pro rozhodování příznivé ţivotnímu prostředí. Po konferenci OSN o ţivotním prostředí a rozvoji v r. 1992 v Rio de Janeiru se stal UNEP jednou z nejvýznamnějších organizací pomáhající prosazovat závěry konference a přijaté dokumenty, zejména Agendy 21 a mezinárodních úmluv. 72 69 [online] Agentura ochrany přírody a krajiny. Světový svaz ochrany přírody IUCN. Dostupný z WWW: http://old.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3240 [cit. 2012-02-20] 70 [online] IUCN. WCPA. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/union/commissions/wcpa/wcpa_overview/wcpa_about/ [cit. 2012-02-20] 71 EUROPARC Federation, Loving them to Death? s. 100-101 72 [online] Český národní komitét UNEP. Program OSN pro životní prostředí. Dostupný z WWW: http://www.unep.cz/unep.php [cit. 2012-02-20] 37

1.5 Kvalita a cestovní ruch Jedna z definic popisuje kvalitu v cestovním ruchu jako minimální úroveň sluţby, kterou se organizace rozhodne nabízet s cílem uspokojení potřeb svých klientů. Zároveň je kvalita stupněm konzistence, kterou můţe organizace udrţet při poskytování této předem určené úrovně sluţby. 73 Kvalita také představuje kvalitu procesů v destinaci (firmě), kvalitu zdrojů (prostředí destinace, vybavenost destinace, osobní přístup a další) a stejně tak kvalitu systému řízení (motivace pracovníků, organizování, komunikace a další). 74 Řízení kvality v cestovním ruchu prošlo podobným vývojem jako v jiných průmyslových odvětvích. V 70. 80. letech začaly být formulovány firemní standardy a to zejména v hotelových řetězcích (např. Four Seasons, Mariott, Holiday Inn atd.) a dopravních společnostech. Cílem těchto standardů bylo poskytnout deklarovanou úroveň a kvalitu sluţby a dosáhnout vysoké produktivity práce. Účelem bylo ale také odlišit se od konkurence nebo průměru, zvýšit zapamatování a pravděpodobnost opakování dané sluţby. Řešením vysoce konkurenčního prostředí leteckých společností v 80. letech byla filosofie TQM Total Quality Management. 75 1.5.1 TQM TQM Total Quality Management představuje filosofii, způsob myšlení o cílech firmy, destinace, o procesech a lidech, etice, firemní kultuře a zpravidla se nejedná o předepsané postupy. TQM vyjadřuje zapojení všech článků i všech procesů a činností do řízení kvality (strategická, taktická a operativní úroveň, i jednotlivé aktivity od plánování aţ po kontrolu). TQM stojí na převaze tzv. měkkých prvků (nehmotné a neviditelné akty) vznikající při jednání a chování lidí uvnitř firmy i venku, nad tzv. tvrdými prvky systému (příkazy, pokyny, nadřízenost, postupy, záznamy a další). V přístupech TQM lze dnes vymezit dva proudy, a to řízení kvality (metody, techniky, přístupy) a kvalitu řízení (průnik kvality jako samozřejmosti do provozních i řídících 73 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 182 74 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 182-183 75 [online] SYSEL, J. Řízení kvality v cestovním ruchu. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/akademie/prednasky/koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/5-rizeni-kvality-vcestovnim-ruchu [cit. 2012-03-17] 38

činností). Kvalita řízení je zahrnuta v modelu EFQM European Foundation for Quality Management Excellence Model. 76 1.5.2 Model EFQM Evropská nadace pro management kvality (European Foundation for Quality Management) je nezisková organizace zaloţená r. 1988 14 vedoucími evropskými firmami s posláním být hybnou silou trvale udrţitelné excelence v Evropě. EFQM je vlastníkem EFQM Excellence Model, který představuje soubor doporučení pro podnikatelský i veřejný sektor. Doporučení zlepšují styl řízení, ekonomické parametry, ale také vztahy se zákazníky, se zaměstnanci i samotné společnosti. 77 Model vychází z devíti koncepcí excelence (pět předpokladů a čtyři výsledky) vyuţitelných ve všech oborech a velikostech firmy: vedení a stabilita cílů, zapojení a rozvoj zaměstnanců, politika a strategie, partnerství, procesně orientované řízení, výsledky u pracovníků, výsledky u zaměstnanců, výsledky ve společnosti, celková výkonnost organizace. 78 Nadace zpracovala na základě přístupu TQM kritéria pro udílení Evropské ceny za jakost (The European Quality Award EQA), která je kaţdoročně udílena ve třech kategoriích (velké organizace, organizace veřejného sektoru a malé a střední podniky). 79 1.5.3 Evropský model Qualitest Model představuje ucelený systém kvality, který se v destinacích snaţí zavést oddělení pro turismus Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise. Qualitest znamená proces měření, monitorování a hodnocení kvality v jednotlivých evropských destinacích především na bázi benchmarkingu za vyuţití šestnácti souhrnných poloţek kvality. Sledované poloţky jsou rozděleny do dvou hlavních skupin. První skupina se týká kvality destinace a spadá pod ní ţivotaschopnost soukromého sektoru v cestovním ruchu, spokojenost rezidentů, podpora soukromého sektoru cestovního ruchu, marketing a propagace, bezpečnost a bezpečí, kvalita ţivotního prostředí a kvalita ovzduší. Druhá skupina poloţek je spojena s produktem 76 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 188 77 [online] SYSEL, J. Model Excelence EFQM. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/akademie/prednasky/koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/7-modelexcelence-efqm [cit. 2012-03-17] 78 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 189 79 [online] SYSEL, J. Model Excelence EFQM. Dostupný z WWW: http://www.citellus.cz/akademie/prednasky/koncepce-rizeni-kvality-a-cestovni-ruch/7-modelexcelence-efqm [cit. 2012-03-17] 39

cestovního ruchu, kterého se týká komunikace před příjezdem do destinace, dostupnost a přístupnost, doprava, ubytování, informační servis, stravování, aktivity, kvalita vody na koupání a poměr cena/výkon. Všech šestnáct poloţek je pak pomocí indikátorů hodnoceno ve třech oblastech (indikátory očekávání kvality, indikátory kvality řízení a indikátory výkonnosti). 80 1.5.4 Kvalita a udržitelný cestovní ruch Definice kvality většinou vycházejí z uspokojování potřeb zákazníků, ale nijak nezohledňují vliv cestovního ruchu na fyzické a sociokulturní prostředí, čímţ nevypovídají o jeho skutečném vlivu. 81 Významným prvkem hodnocení kvality jednotlivých sluţeb v cestovním ruchu se tak v posledních patnácti letech stalo hodnocení na základě plnění podmínek udrţitelnosti v plném rozsahu tří pilířů. 82 Stále více se prosazují certifikáty kvality zaloţené na principech udrţitelnosti, a tedy zohlednění nejen přínosů pro zákazníka (návštěvníka destinace) ale i přínosů pro rezidenty v destinaci. Pojetí kvality s vyuţitím principů udrţitelnosti se tím stává mnohem širší. Certifikační systémy mohou existovat na úrovni národních států, na úrovni regionů (i s pozdějším národním přesahem) nebo se můţe jednat o certifikáty nadnárodní. 83 Pro další ţivotnost certifikačních systémů je podstatné jejich vnímání a přijímání ze strany klienta, který si musí být vědom kvality a obsahu produktu, který je certifikován a musí být ochoten zaplatit vyšší cenu neţ za ostatní produkty, které dané nároky na udrţitelnost nesplňují. K hlavním certifikačním systémům prosazujícím principy udrţitelnosti v mezinárodním cestovním ruchu patří: The Green Globe, EU Flower, Green Tourism Business Scheme, Das Österreichische Umweltzeichnen 84, Steinblock Label, The Green Key a další. 85 K dalším hlavním aktivitám spojujícím udrţitelnost a kvalitu v cestovním ruchu lze řadit následující: normy ISO řady 14000 (Environmental Management Systems EMS), EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) jako dobrovolný systém environmentálního řízení ve firmách zaloţený na EMS (14000) a vyuţitelný v institucích veřejného sektoru fungující od r. 1995, certifikační program EDEN, 80 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 190 81 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 82 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 193 83 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 84 Podrobněji v kapitole 4. (podkapitola 4. 2.1) 85 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 152 40

programy společenské odpovědnosti a řada dalších aktivit, jako například DESTINET, etické kodexy atd. 86 1.6 Indikátory udržitelného cestovního ruchu Výzkum a monitorování jsou základem jakéhokoliv procesu prosazování principů udrţitelného cestovního ruchu. Uvedené aktivity zlepšují porozumění vztahu mezi cestovním ruchem a jeho vlivem na ţivotní prostředí, hodnotí dopady nástrojů a strategií (systematické sledování efektivnosti) a pomocí indikátorů monitorují stav udrţitelnost v destinaci. 87 Indikátorem se rozumí vhodně zvolená hodnota nebo informace, měřená nebo získaná výpočtem, která má zřejmý vztah k naplňování koncepce udrţitelného rozvoje. 88 Indikátory měří současný stav nebo stupeň váţnosti dané situace, náznaky budoucích situací nebo potenciální rizika s nutností zásahu. Slouţí také ke zpětné kontrole výsledků činností. Mohou být vyjádřeny buď kvantitativně, nebo kvalitativně. Indikátory udrţitelného cestovního ruchu jsou informace, které by měly pravidelně měřit změny související s jeho rozvojem a řízením. 89 Změny se mohou týkat: a) Vnitřních struktur a uspořádání cestovního ruchu, b) Vnějších faktorů, které ovlivňují cestovní ruch, c) Dopadů na prostředí, které samotný cestovní ruch vyvolává. 90 Za vhodný metodologický podklad pro tvorbu konkrétních indikátorů v dané destinaci i na různých geografických úrovních (mikroregion, region, stát, makroregion) lze povaţovat soubor deseti klíčových indikátorů udrţitelného rozvoje, které pro specifika cestovního ruchu zpracovala Mezinárodní pracovní skupina pro indikátory udrţitelného cestovního ruchu při UNWTO v roce 1992. Mají dvě formy klíčové indikátory vyuţitelné univerzálně ve všech destinacích (např. ochrana území, stres, intenzita uţívání, sociální dopady, spokojenost spotřebitelů, spokojenost místních obyvatel, únosná kapacita územního rozvoje cestovního ruchu, ) a specifické 86 PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací, s. 193 87 PALATKOVÁ, M: Mezinárodní cestovní ruch, s. 150 88 PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu, s. 117 89 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 8 90 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 8 41

indikátory pro různé typy destinací. V chráněných územích se monitoruje rychlost reprodukce klíčových druhů, biodiverzita, změna skladby druhů, intenzita cestovního ruchu, lidská populace v území a jeho okolí, aktivity lidí v území a v jeho okolí, pytlačení v území, nebezpečí vyplývající z interakce lidí a ţivočichů a vzájemná interakce mezi lidmi. 91 Indikátory udrţitelného cestovního ruchu mohou být také jako ukazatele rozděleny do tří skupin podle jednotlivých pilířů udrţitelnosti. Problémem výběru a sledování indikátoru jsou samotné poţadavky na daný indikátor, tedy moţnost sledování v delším časovém horizontu, srovnatelnost a vypovídací schopnost. 92 Indikátory podle jednotlivých pilířů udrţitelného cestovního ruchu: Environmentální pilíř Spotřeba vody návštěvníky na osobu a den ve vztahu ke spotřebě vody rezidentů, Emise CO 2 produkované zařízeními cestovního ruchu, Plocha zabírající golfová hřiště, lyţařské areály a další zařízení, Mnoţství komunálního odpadu z cestovního ruchu, Podíl chráněných oblastí (voda i souš), A další. Sociokulturní pilíř Počet zaměstnaných ţen na 100 zaměstnaných ţen, Poměr populace ţijící v destinaci v sezóně a mimo sezónu, Míra nezaměstnanosti v mimosezónním období, Počet vzdělávacích a osvětových akcí pro rezidenty a/nebo návštěvníky, Podíl rezidentů k počtu návštěvníků, A další. Ekonomický pilíř Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP/ na tvorbě pracovních míst, Daňové výnosy z cestovního ruchu versus veřejné výdaje do cestovního ruchu, Podíl průměrné hodinové mzdy v cestovním ruchu vůči průměrné hodinové mzdě (národní průměr), Podíl sezónních pracovních míst, 91 PÁSKOVÁ, M.: Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu, s. 151 92 PALATKOVÁ, M: Mezinárodní cestovní ruch, s. 150 42

Počet přenocování podle druhu ubytování a podle geografického původu návštěvníků, A další. 93 1.6.1 Indikátory udržitelného cestovního ruchu v chráněných územích Indikátory udrţitelného cestovního ruchu by měly být stanoveny na začátku kaţdého plánovacího procesu. Jako takové se vztahují k aktuálním problémům a podmínkám rozvoje cestovního ruchu v chráněném území (destinaci). Podmínky se mohou průběţně měnit, proto je důleţité pamatovat i na občasné přezkoumání indikátorů. 94 Indikátory v chráněných územích by měly splňovat následující předpoklady: 1. Indikátory by měly hodnotit podmínky a výstupy vývoje cestovního ruchu, např. část chráněného území ovlivněného lidskou činností, nebo příjem z cestovního ruchu investovaný zpět do ochrany daného území, na rozdíl od vstupů (např. vynaloţené finance). 2. Indikátory by měly spíše popisovat neţ hodnotit. 3. Indikátory by měly být měřitelné. 4. Zpočátku by mělo být pro monitoring pouţito jen několik klíčových proměnných. 95 Většina chráněných území stanovuje svoje specifické indikátory vztahující se k místním ekosystémům, ţivočišným druhům a také k úrovním řízení chráněného území. Takové indikátory jsou pak pro kaţdou oblast unikátní a mají velkou hodnotu. V Tabulce 5 jsou uvedeny indikátory pro chráněná území z pohledu řízení cestovního ruchu v těchto územích. 96 Tabulka 5 Indikátory v chráněných územích Návštěvnost Celkový počet návštěvníků Maximální počet návštěvníků (denní, měsíční) Délka pobytu Intenzita cestovního ruchu v oblastech hlavních atraktivit (počet 93 PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch, s. 150-151 94 IUCN, UNWTO, UNEP: Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 151-152 95 IUCN, UNWTO, UNEP: Sustainable Tourism in Protected Areas, s. 152 96 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 270 43

Integrita klíčových přírodních systémů Škody v důsledku cestovního ruchu návštěvníků na km 2 ) Příjem ze vstupného Počet průvodců/ck s povolením uţívání chráněného území % počet poškozených nebo ohroţených míst/atraktivit/ekosystémů z celkového počtu Stav klíčových rostlin a ţivočichů % upraveného území pro návštěvníky % plocha chráněného území spadající pod určitý stupeň ochrany (např. kategorizace IUCN) % poškozených stezek a cest Výdaje na obnovu území (roční) % území se zakázanými aktivitami (lov, kácení stromů, pytlačení) Marketing Náklady vynaloţené na marketing chráněného území Management Počet pracovníků v území (stráţci přírody, ostatní zaměstnanci, úklid) Počet zaměstnanců na jednoho návštěvníka Počet veřejných/soukromých setkání se stakeholdery Poměr příjmů a výdajů Zdroj: UNWTO. Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, 2004 V souvislosti s chráněnými územími existuje velké mnoţství dalších indikátorů, které popisují stezky a cesty uvnitř nebo v blízkosti těchto území, či výskyt společenství v jejich blízkosti. Další příklady různých typů destinací a pro ně specifických indikátorů mohou být pobřeţní oblasti, pláţe, malé ostrovy, pouště, horské oblasti anebo místa vhodná pro ekoturismus. 97 1.7 Shrnutí Udrţitelný cestovní ruch se vyznačuje rovnováhou mezi třemi pilíři udrţitelnosti (environmentálním, sociálním a ekonomickým) tak, aby ţádný z pilířů nebyl upřednostňován na úkor jiného. Zároveň musí být zajištěny potřeby současnosti tak, aby nebyly omezeny potřeby budoucích generací. V mezinárodním kontextu je v rozvoji udrţitelného cestovního ruchu za klíčový povaţován dokument Agenda 21, základní a první komplexní dokument o udrţitelném rozvoji Země. Na jeho základě vypracovaly 97 UNWTO: Indicators of Sustainable Development for Tourism Destinations: A Guidebook, s. 247-268 44

organizace UNWTO a WTTC Agendu 21 pro cestovní ruch. Dalším zásadním dokumentem organizace UNWTO se stal Globální kodex etiky. Evropská unie podporuje udrţitelný cestovní ruch například prostřednictvím soustavy chráněných území Natura 2000 nebo projektem EDEN. V chráněných územích je koncept udrţitelného cestovního ruchu obzvlášť důleţitý, protoţe se jedná o oblasti s jedinečným přírodním bohatstvím. Území jsou spojena s dlouhou historií, jejich počátky spadají aţ dva tisíce let nazpět. Řízení cestovního ruchu v chráněných územích je náročnou činností, která vyţaduje vysokou angaţovanost správ chráněných území zaloţenou na konkrétních strategiích a plánech rozvoje. Správy by měly mít jasnou představu o podobě cestovního ruchu, měly by tuto představu realizovat ve spolupráci s ostatními aktéry v odvětví, zabývat se důsledným monitoringem a eliminovat dopady aktivit vyvolaných cestovním ruchem. Existují tři hlavní vlivy cestovního ruchu na fyzické prostředí přírodní zdroje, znečištění a fyzický vliv, jedná se vesměs o vlivy negativní. Sociokulturní prostředí můţe být cestovním ruchem ovlivňováno negativně i pozitivně. Pozitivním vlivem v chráněných územích můţe být například zvýšení příjmů a vyšší kvalita ţivota. Řízení vlivů cestovního ruchu v chráněných území pomáhá tzv. zónování, neboli kategorizace území. Jednotná kategorizace území byla stanovena roku 1994 organizací IUCN. Území by měla být přiřazována jednotlivým kategoriím na základě primárních cílů managementu chráněného území, uvedených v právních předpisech, jimiţ jsou zřizována. Území by ale měla mít vţdy svou zvláštní politiku na ochranu přírody a její biodiverzity. Mezi nejvýznamnější mezinárodní organizace ochrany přírody patří EUROPARC (Evropská charta udrţitelného cestovního ruchu v chráněných územích), Světový fond na ochranu přírody, Nadace na ochranu přírody PAN PARKS, Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN a další. Koncept udrţitelnosti cestovní ruch je v posledních letech často spojován s kvalitou poskytovaných sluţeb v destinaci. Řada certifikátů kvality zaručuje zohledňování pilířů udrţitelnosti (např. The Green Globe, Das Österreichische Umweltzeichnen). Zásadní roli v prosazování udrţitelného cestovního ruchu hraje výzkum a monitorování a s tím spojené indikátory. Indikátorem je myšlena kvantitativní nebo kvalitativní hodnota (informace), která svým charakterem vyjadřuje stav (nebo jeho změnu) v souvislosti s rozvojem udrţitelného cestovního ruchu v destinaci. 45

V chráněných územích se měří například rychlost reprodukce klíčových druhů, biodiverzita nebo změna skladby druhů a další. 46

2. Národní park Šumava 2.1 Obecné informace V České republice je asi 14 % rozlohy státního území, které bylo postupně v letech 1955 2000 vyhlášeno čtyřmi národními parky a 24 chráněnými krajinnými oblastmi. Oblasti jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 98 Národní park Šumava, největší ze čtyř národních parků, se rozkládá podél hranic s Německem a Rakouskem a jako národní park byl vyhlášen roku 1991. 99 Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je téţ nazýván Zeleným srdcem Evropy. Na celkové ploše 920 km 2 leţí dva národní parky na české straně Národní park Šumava s 680 km 2 a na německé straně také Národní park Bavorský les (Bayerischer Wald). 100 Název Šumava pochází od praslovanského slova šuma, coţ znamená hvozd, hustý les. 101 Za národní park je zodpovědná Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava jako státní příspěvková organizace. Správa jakoţto rozhodující orgán státní správy vykonává svou pravomoc na území samosprávných obcí. Základním orgánem správy je Rada Národního parku Šumava, která je iniciativním a konzultačním orgánem. Rada má aţ 55 členů, jsou zde zastoupeny všechny obce a kraje, na jejichţ území národní park zasahuje, zástupci podnikatelů a zájmových skupin, odborné instituce a další subjekty. Rada má regionální a vědeckou sekci. 102 Od roku 2007 funguje na území Svaz obcí Národního parku Šumava poskytující prostředí pro formulování společných zájmů místních komunit. Tohoto roku byla také ustanovena Pracovní skupina pro udrţitelný rozvoj regionu Šumava na principech Místní Agendy 21 sdruţující zástupce Správy obcí. 103 98 RUBÍN J. a kol., Navštivte Národní parky a chráněné krajinné oblasti, s. 5 99 Nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb. 100 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Úvodní informace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodni-informace/ [cit. 2011-08-15] 101 LUTTERER I., ŠRÁMEK R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s 253. 102 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW:http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 103 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 47

Obrázek č. 2 Národní park Šumava Zdroj: www.sumavaregion.cz V národním parku existují informační turistická centra provozovaná Správou Národního parku Šumava, kterých je devět (Kvilda, Svinná Lada, Rokyta, Kašperské hory, Alţbětín, Idina Pila, Stoţec, Březník) a vyhlídková věţ Poledník. V centrech si lze prohlédnout expozice, které jsou různě tematicky zaměřené, např. na historii osídlování oblasti, nebo na výskyt rašelinišť. 104 V okolí jsou i další turistická informační centra, zřizovaná soukromníky nebo obecními úřady. Administrativně spadá větší severozápadní část území k Plzeňskému kraji a menší jihovýchodní část k Jihočeskému kraji. Z hlediska ucelené nabídky cestovního ruchu na území České republiky patří Šumava k turistickému regionu Šumava. Nejvyšší horou pohoří Šumava je Velký Javor (Großer Arber) na německé straně s výškou 1 456 m. Na české straně je to Plechý (Plöckenstein) 1 378 m. Celé pohoří bylo pokryto souvislým komplexem lesů, který dlouho tvořil těţko prostupnou hranici 104 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Informační střediska. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1091/sekce/informacni-strediska/ [cit. 2011-08-15] 48

Čech. Národní park je evropsky významným domovem několika velkých druhů savců, např. rysa, jelena, losa i řady ohroţených druhů ptáků (např. tetřev nebo čáp černý). 105 Po roce 1948, po spuštění ţelezné opony, se téměř celá Šumava změnila na pohraniční pásmo nepřístupné civilním osobám. Obyvatelstvo bylo vystěhováno, opuštěné vesnice srovnány se zemí a z jádra Šumavy se stala neobydlená oblast. Úplné uzavření nejcennějších částí pohoří mělo dvojí efekt. Zastavil se zde normální ţivot, včetně cestovního ruchu, ale uzavření také paradoxně ochránilo přírodu před nepříznivými vlivy lidských činností. I díky těmto historickým souvislostem se zde zachovaly nedotčené části přírody, které později přispěly k vyhlášení Národního parku Šumava. 106 2.2 Nabídka a poptávka Národního parku Šumava Tzv. systém cestovního ruchu je moţné vnímat jako určitý rámec pro vzájemné interakce mezi nabídkou dané destinace, poptávkou a spojovacími články mezi nimi (dopravní infrastruktura, zprostředkovatelské subjekty atd.). Zmiňovaný systém můţe být vyjádřen také jako trh cestovního ruchu. 107 2.2.1 Nabídka Předmětem nabídky v cestovním ruchu jsou objekty představované souhrnem atraktivit, sluţeb, hmotných statků a uţitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu realizovat. 108 Následují některé prvky nabídky v oblasti Národního parku Šumava. Rozloha: 680 km 2 Pohoří: Šumava (nejvyšší vrchol Plechý 1378 m) Přírodní atraktivity: hluboké hvozdy, slatě, mokřady, ledovcová jezera, horské řeky, skalní útvary, údolí, unikátní fauna a flóra, louky, pláně Typy turismu: turismus zaměřený na přírodní atraktivity, venkovský turismus (agroturismus, ekoagroturismus), turismus se vzdělávacími aktivitami 105 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zoologický program. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1384/874/clanek/zoologicky-program/ [cit. 2011-08-15] 106 RUBÍN J. a kol., Navštivte Národní parky a chráněné krajinné oblasti, s. 29 107 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 30 108 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 58 49

Formy šetrného turismu: pěší turistika, cykloturismus, chůze na sněţnicích, lyţování, běh na lyţích, hipoturismus, geocaching, vodní turismus Národní park Šumava má velmi dobrý potenciál k dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Díky přírodnímu bohatství je vhodný pro typ venkovského turismu, který zahrnuje agroturismus (aktivní pobyt na farmě) nebo ekoagroturismus (agroturismus na ekologických farmách), ale také pro turismus se vzdělávacími aktivitami. Na území národního parku se dají provozovat šetrné formy turismu, jako je pěší turistika, cykloturismus a další. 2.2.2 Poptávka Poptávku v cestovním ruchu je moţné chápat jako projev účastníků cestovního ruchu podloţený koupěschopností neboli ochotu účastníků směnit určité mnoţství peněz za statky cestovního ruchu. 109 Návštěvnost Národního parku Šumava zobrazuje Graf č. 2. Graf č. 2 Návštěvnost Národního parku Šumava Zdroj: vlastní tabulka na základě dat od Správy národního parku Šumava Návštěvnost v Národním parku Šumava má v posledních letech (od r. 2009) klesající tendenci. Důvodem můţe být ekonomická krize, nedostatečné moţnosti vyţití mimo sezónu, ale i spory lesníků, obcí, ochranářů a ekologických aktivistů. 110 109 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 39 110 [online] idnes.cz. Na Šumavu jezdí o tisíce návštěvníků méně, obce je chtějí lákat na kulturu. Dostupný z WWW: http://budejovice.idnes.cz/na-sumavu-jezdi-o-tisice-turistu-mene-prilakat-je-mohounove-napady-1f8-/budejovice-zpravy.aspx?c=a120308_103125_budejovice-zpravy_sor [cit. 2012-04-01] 50

2.3 Ochrana NP Šumava a členství v mezinárodních organizacích První návrhy na ochranu Šumavy se datují do roku 1911, závazné kroky byly ale podniknuty aţ v roce 1963, kdy bylo území prohlášeno za Chráněnou krajinnou oblast, u nás v té době největší. Poté, v roce 1991 byl nařízením Vlády České republiky ustanoven na části Chráněné krajinné oblasti Šumava Národní park Šumava. Metody a způsoby ochrany národního parku jsou s ohledem na přírodní podmínky rozděleny na základě členění území do tří zón. Nejcennější části jsou zahrnuty do I. zóny (přísná přírodní zóna), kde se nachází nejvýznamnější přírodní hodnoty a příroda by zde měla být ponechána svému přirozenému vývoji bez lidských zásahů. V této zóně je pohyb návštěvníků povolen jen po vyznačených cestách. 2. zóna (řízená přírodní zóna) se také vyznačuje významnými přírodními hodnotami. Člověk zde ale většinou pozměnil lesní a zemědělské ekosystémy, vhodné pro omezené, přírodě blízké, šetrné lesní a zemědělské vyuţívání. Do 3. zóny (okrajová zóna) se řadí území člověkem značně upravené. V této zóně je cílem udrţet a podporovat trvalé bydlení, sluţby, cestovní ruch a zemědělství, pokud nejsou uvedené činnosti v rozporu s posláním národního parku. 111 Od r. 1990 se území Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les i Chráněné krajinné oblasti Šumava řadí do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO, vyhlašovaných v rámci programu Man and Biosphere MaB. 112 Díky svému nejcharakterističtějšímu fenoménu rašeliništím a mokřadům, se Šumava také dostala roku 1991 zápisem lokality Šumavská rašeliniště na seznam mezinárodně významných mokřadů chráněných podle tzv. Ramsarské úmluvy. 113 Šumava je také součástí soustavy chráněných území Evropského významu Natura 2000. 114 111 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 112 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Úvodní informace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodni-informace/[cit. 2011-08-20] 113 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 114 [online] Evropsky významné lokality v České republice. Seznam lokalit. Dostupný z WWW: http://www.nature.cz/natura2000- design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=seznam&co=&jakshowsez=strankovat&opener=&vztazne_ id=&order=%20site_code%20%20&orderhow=asc&frompage=0&show_all=1&searching= [cit. 2011-09-06] 51

Správa parku je dále od r. 1992 členem nevládní organizace EUROPARC, která reprezentuje evropská chráněná území v 39 zemích podílejících se na ochraně unikátní divoké přírody, ekosystémů a krajiny. Šumava je zařazena Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) do Červené knihy ekosystémů a dle mezinárodních kritérií IUCN spadá do kategorie II národní parky. 115 Spolupracuje také s nadací na ochranu přírody PAN PARKS, zatím ale není členem této organizace. 116 2.4 Poslání a cíle Národního parku Šumava Základní cíle a úkoly Správy Národního parku Šumava vyplývají ze zřizovacího dokumentu národního parku, kterým je nařízení Vlády České republiky 117. Mezi hlavní činnosti správy patří výkon státní správy v oboru ochrany přírody a krajiny na území národního parku v oborech lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Dále je správa zodpovědná za odbornou monitorovací činnost v uvedených oborech, koordinační a metodickou činnost, informační činnost, činnost související s regulací návštěvnosti a dokumentační činnost. Nedílnou součástí je také podpora cestovního ruchu na území. 118 Statut národního parku představuje nejvyšší stupeň ochrany přírody, je to chráněné a cenné území. Posláním národního parku je uchování a obnova přirozených ekosystémů a zamezení snižování biodiverzity. Jde zejména o ochranu a obnovu samořídících funkcí přírodních ekosystémů, ochranu fauny a flóry a zachování krajinného rázu. Území národního parku je využíváno k vědeckému výzkumu a výchovným účelům a patří k vyhledávaným turistickým cílům. Veškeré využití národních parků je podřízeno zachování a zlepšení přírodních podmínek. 119 Podle tiskové zprávy Národního parku Šumava z roku 2009 je právě uvedené území nejčastěji vyhledávanou turistickou oblastí České republiky. Převaţujícím důvodem návštěvy je relaxace a sport, častými aktivitami jsou cykloturismus, pěší turistika, vodní 115 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Ochrana území. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1016/sekce/ochrana-uzemi/ [cit. 2011-08-20] 116 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Programy a organizace. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1574/sekce/programy-a-organizace/ [cit. 2011-08-20] 117 2 nařízení Vlády ČR 163/1991 Sb. 118 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 119 [online] Správa NP a CHKO Šumava. Ročenka 2010. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5671/sekce/rocenka-2010/ [cit. 2012-04-11] 52

sporty atd. V zimních měsících převaţuje lyţování a wellness. 120 Velká část návštěvníků ale stráví jak v letním tak v zimním období v regionu pouze 1 2 dny, a také indikuje relativně nízkou úroveň vydaných finančních prostředků. 121 2.5 Nástroje udržitelného cestovního ruchu v Národním parku Šumava 2.5.1 Jihočeský a Plzeňský kraj Národní park Šumava administrativně spadá pod kraj Jihočeský a Plzeňský, které jsou také zodpovědné za rozvoj cestovního ruchu, potaţmo udrţitelnosti. Oba kraje přistupují k problematice cestovního ruchu rozdílně, i kdyţ se jedná o jeden turistický region. Koordinace cestovního ruchu v Jihočeském kraji probíhá na Krajském úřadě Jihočeského kraje, v odboru marketingu a vnějších vztahů. Součástí tohoto odboru je oddělení marketingu a cestovního ruchu. Velmi významnou roli v řízení cestovního ruchu postupně přebírá příspěvková organizace kraje Jihočeská centrála cestovního ruchu JCCR. 122 V Plzeňském kraji zajišťuje veškerou činnost ve vztahu k cestovnímu ruchu Krajský úřad Plzeňského kraje odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, v rámci kterého působí oddělení cestovního ruchu. Plzeňský kraj nepověřil výkonem činností spojených s řízením cestovního ruchu ţádnou organizaci, ale z dotačních titulů vypisovaných krajem jsou finančně podporovány takové subjekty, které se ucházejí o finanční podporu z grantů a programů EU. 123 2.5.1.1 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na období 2009 2013 Jihočeský kraj v současnosti postupuje podle Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na období 2009 2013. Národní park Šumava je ve strategii zahrnut jako nejvýznamnější pozoruhodnost kraje a jako jeden z nejčastěji navštěvovaných míst. Prosazování udrţitelného rozvoje je ve strategii zmíněno prostřednictvím zvolené vize: 120 [online] Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Návštěvnost národního parku Šumava v loňském roce. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1557/1895/clanek/navstevnostnarodniho-parku-sumava-v-lonskem-roce/ [cit. 2011-08-21] 121 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 122 PETŘÍČKOVÁ, L. STUDNIČKA, P. VRCHOTOVÁ, M., Organizace cestovního ruchu, s. 26 28 123 PETŘÍČKOVÁ, L. STUDNIČKA, P. VRCHOTOVÁ, M., Organizace cestovního ruchu, s. 34 53

Jižní Čechy jsou vyhledávaným místem harmonie: moderní infrastruktura citlivě doplňuje bohaté kulturní a historické dědictví, důraz na kvalitní služby je pak zárukou pohodové aktivní, poznávací nebo relaxační dovolené. Přísná ochrana životního prostředí, citlivá obnova a udržovaní historických památek, uvážlivý rozvoj infrastruktury a zajištěni bezpečnosti návštěvníků jižních Čech jsou základními předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj vyhledávaného turistického regionu. 124 Konkrétní cíle strategie v závěru hovoří například o zlepšujících opatřeních v oblasti infrastruktury pro cestovní ruch, lidského kapitálu, partnerství v cestovním ruchu nebo informační podpory návštěvníků. Uvedené cíle mají stanovený horizont plnění roky 2010 2011. Výsledky cílů ale bohuţel zatím nebyly zveřejněny. 125 2.5.1.2 Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje V Plzeňském kraji je posledním dokumentem zabývajícím se rozvojem cestovního ruchu Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, aktualizovaný r. 2007. Stejně jako ve strategii rozvoje Jihočeského kraje, i zde je Šumava zařazena mezi velmi atraktivní oblasti z hlediska cestovního ruchu, zejména pro cílový segment rodiny s dětmi. Udrţitelný cestovní ruch je zmíněn jako jeden z hlavních současných vývojových trendů, který v rozvoji regionu hraje čím dál tím důleţitější roli. Důleţitost udrţitelného cestovního ruchu je také zdůrazněna v Prioritě č. 8., v rámci ochrany a obnovy přírodního, historického a kulturního bohatství pro cestovní ruch. Priorita je doplněna o souhrn několika opatření zajišťující udrţitelnost. Jedná se například o péči a rozvoj tradiční lidové kultury a řemesel, obnovu a údrţbu kulturních a přírodních atraktivit atd. Konkrétní aktivity pro rozvoj udrţitelnosti bohuţel chybí. 126 2.5.2 Regionální rozvojová agentura Šumava Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s (dále jen RRAŠ) je obecně prospěšnou společností, kterou zaloţilo Regionální sdruţení Šumava. Hlavní činností je rozvoj regionu, vyhledávání, posuzování a zpracování projektů, finanční sluţby a poradenství, koordinace zpracovávání rozvojových studií regionu, tvorba databanky a další. Od roku 2004 se RRAŠ také stará o koordinaci a rozvoj cestovního ruchu 124 [online] Piskacek & Benes Consulting s.r.o. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009-2013. Dostupný z WWW: http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5bid_v%5d=1541&par%5blang%5d=cs [cit. 2012-04-01] 125 Na e-mailový dotaz týkající se zveřejnění výsledků směřovaný na Jihočeský kraj nebylo zodpovězeno. 126 [online] Plzeňský kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný k 31.12. 2007. Dostupný z WWW: http://www.kr-plzensky.cz/cs/clanek/program-rozvoje-cestovniho-ruchuplzenskeho-kraje-aktualizovany-ke-dni-3112-2007-zkracena?sekce=all [cit. 2012-04-01] 54

v regionu Šumava. 127 Agentura je financována a podporována Jihočeským a Plzeňským krajem. 128 2.5.2.1 Aktivity RRAŠ v oblasti cestovního ruchu Úkolem agentury je koordinace a podpora rozvoje cestovního ruchu z úrovně turistického regionu Šumava jako celku, jehoţ součástí je i Národní park Šumava. Mezi hlavní aktivity RRAŠ patří celoregionální propagace a marketingové aktivity, organizace fór pro podnikatele působící v tomto odvětví, vydávání propagačních a informačních materiálů a koordinace účasti šumavských subjektů cestovního ruchu na veletrzích. Z konkrétních aktivit lze uvést provozování webu www.isumava.cz, vydávání novin Šumavský výletník a Doma na Šumavě a realizaci běţeckých tratí Bílá stopa na Šumavě. 129 Cílem projektu je monitoring a koordinace systému údrţby, ochrana krajiny, zlepšení podmínek ţivotního prostředí, jednotná propagace, financování lyţařských tras a získávání finančních prostředků na ostatní aktivity (např. pořízení rolb, přístrojů GPS, značení tras). 130 Mezi další aktivity lze uvést Manuál pro průvodce Šumavou 2012 131 nebo regionální certifikaci Šumava originální produkt. 132 Agentura je při výkonu uvedených činností v pracovním kontaktu s odbory cestovního ruchu na krajích, se správou národního parku a chráněné krajinné oblasti, s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, s turistickými informačními centry, s obcemi a mikroregiony, a také s podnikateli působících ve sluţbách cestovního ruchu. Problémem je ale nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi RRAŠ a výše uvedenými hlavními aktéry. Pro zajištění kvalitního managementu cestovního 127 [online] RRAŠ. Výroční zpráva 2008. Dostupný z WWW: http://rras.cz/attachments/180_vyrocnizpravarras2008.pdf [cit. 2012-04-01] 128 PETŘÍČKOVÁ, L. STUDNIČKA, P. VRCHOTOVÁ, M., Organizace cestovního ruchu, s. 28 129 [online] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086- strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 130 [online] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 131 [online] RRAŠ. Manuál pro průvodce Šumavou 2012. Dostupný z WWW: http://rras.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=246:manual-pro-prvodce-umavou- 2012&catid=75:poskytovani-informaci-navstevnikum&Itemid=108 [cit. 2012-04-01] 132 Certifikaci se blíţe věnuje kapitola 4. Certifikace a ocenění národních parků. 55

ruchu na Šumavě a jeho maximální efektivnosti má koordinace aktivit mezi všemi zúčastněnými aktéry zcela zásadní význam. 133 Prvky udrţitelného rozvoje, respektive udrţitelného cestovního ruchu lze například spatřit v uvedené regionální certifikaci, ve vybudování běţeckých tras nebo v aktivitách spojených s vydáváním informačních materiálů, ikdyţ RRAŠ zatím ucelenou filosofii udrţitelnosti nemá. 2.5.3 Správa NP Šumava 2.5.3.1 Vzdělávací a environmentální programy Správa Národního parku Šumava se věnuje rozvoji udrţitelného cestovního ruchu především vzdělávací a propagační činností ve vztahu k návštěvníkům i rezidentům. Základní infrastrukturou je síť informačních center správy, v současné době je jich devět, z toho pět IS je otevřeno celoročně. 134 Informační centra poskytují standardně turistické informace a sluţby, ale také vzdělávací a průvodcovskou činnost, přípravu výstav a výukových programů pro děti i dospělé, organizace společenských akcí zaměřených na tematiku ochrany území národního parku aj. 135 Jednou z aktivit je projekt Průvodci Šumavou. V rámci tohoto projektu bylo proškoleno cca 80 místních lidí na průvodce a v současné době tuto činnost vykonává asi 30 osob. Průvodce vysvětluje vztahy v přírodě a napomáhá zlepšit interakci člověka s přírodou. Cílem projektu je šíření a podpora cestovního ruchu šetrného k přírodě. 136 Další konkrétní činností správy národního parku je provozování nouzových nocovišť Přenocuj a jdi dál nebo výstavba nových parkovišť Zaparkuj a jdi dál. V rámci programů pro veřejnost se konají přednášky, promítání filmů, ukázky tradičních řemesel, botanické a zoologické vycházky nebo zábavné programy pro rodiče s dětmi. Programy jsou zaměřené na environmentální či poznávací tematiku. Přímo pro školy fungují střediska environmentální výchovy v Kašperských Horách, Vimperku a ve Stoţci. Kromě škol je mohou navštěvovat i rezidenti a turisté. Střediska interaktivní 133 [online] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 134 [online] Správa NP Šumava. Provozní doba IS. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/4878-is_provoz_zima11_12a.pdf [cit. 2012-04-01] 135 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2011-08-20] 136 [online] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 56

formou přibliţují přírodu Národního parku Šumava a jsou uzpůsobena všem věkovým kategoriím. V nabídce jsou výukové programy i s moţností venkovní výuky a terénní exkurze. 137 Kompletní výčet programů správy je zveřejněný na webových stránkách www.npsumava.cz 2.5.3.2 Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava (2011) Co se týče strategický dokumentů, nejnovějším dokumentem je Strategie trvale udrţitelného turismu pro území Národního parku Šumava z roku 2011. Pro správu národního parku ji zpracovala Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava vytvořená na základě doporučení Regionálního řídícího výboru v rámci projektu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava. Strategickým cílem dokumentu je: Základním cílem této rozvojové strategie je zajištění udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v Národním parku Šumava, zaloţeného na citlivém vyuţívání zdrojů oblasti a na preferenci kvality. Pro oblast cestovního ruchu je nezbytné významné vyuţití potenciálu biosférické rezervace jako zázemí pro aktivity uvnitř národního parku. 138 Konkrétně se strategie zabývá popisem území, analýzou současné situace vycházející především z výsledků průzkumu Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Šumava (etapa léto 2011, etapa zima 2010/11) zadaný agenturou CzechTourism. Dále se dokument věnuje SWOT analýze, strategii rozvoje, akčnímu plánu, seznamu projektů, moţným zdrojům financování a monitoringu úspěšnosti naplňování konceptu. Strategie rozvoje je rozdělena do několika oblastí Přírodní bohatství, Kulturní bohatství a vzhled obcí, Volný čas a sport, Ubytování, stravování, sluţby a informace, Doprava, Organizace cestovního ruchu a Marketing. V těchto oblastech jsou nastíněny jednotlivé cíle, které jsou dále rozvedeny v Akčním plánu. Akční plán rozlišuje cíle podle času realizace a priorit. Čas realizace je rozdělen podle zkratek na T teď, B brzy, P později. Priority jsou označeny písmeny A velmi důleţité, B důleţité, C méně důleţité. Konkrétní závazné termíny plnění bohuţel chybí. Odpovědnost za plnění cílů není stanovena, v plánu jsou pouze uvedeni doporučující aktéři cestovního ruchu, 137 [online] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-01] 138 [online] Pracovní skupina Cestovní ruch v regionu NP Šumava. Strategie trvale udržitelného turismu pro území Národního parku Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf [cit. 2012-04-02] 57

kteří by se na plnění cílů mohli podílet (Jihočeský a Plzeňský kraj, RRAŠ, města a obce, správa národního parku, regionální organizace cestovního ruchu, podnikatelé). V kapitole Monitoring úspěšnosti naplňování konceptu je zdůrazněna samotná nutnost informování o budoucím stavu souvisejícím s uplatňováním strategie. Dále jsou navrţena kritéria a indikátory úspěšnosti realizace konceptu, např. procento příjmů plynoucích z cestovního ruchu, podíl místních a cizích podniků v tomto odvětví, procento zaměstnaných v cestovním ruchu atd. Uvedené indikátory bohuţel nemají stanovené výchozí ani cílové hodnoty, coţ značně komplikuje jejich hodnocení a vývoj situace. V současné době se zpracovává Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Jedná se o dokument a nástroj podpory projektů, který by měl přispět udrţitelnému rozvoji regionu a nalézt společný způsob financování rozvoje regionu. Schválení tohoto plánu by mělo proběhnout nejpozději do 30.6. 2012. 139 2.6 Shrnutí Národní park Šumava patří nepochybně mezi nejdůleţitější přírodní bohatství České republiky a jako takový má podstatný význam v cestovním ruchu. Byl vyhlášen roku 1991 a je největším národním parkem v České republice. Je to mezinárodně uznané chráněné území kategorie Národní park podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Patří také do celosvětové biosférické sítě UNESCO. Za národní park odpovídá Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Posláním národního parku je uchování a obnova přirozených ekosystémů a zamezení sniţování biodiverzity. Návštěvnost Národního parku se od roku 2009 kaţdým rokem sniţuje, z původního milionu návštěvníků klesla v roce 2011 aţ na 700 000. Důvodem můţe být ekonomická krize, nedostatečné moţnosti vyţití mimo sezónu, ale i spory lesníků, obcí, ochranářů a ekologických aktivistů. 140 139 [online] SFZP, MZP. Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období 2011 2020. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/5651/sekce/krajinny-integrovany-planrozvoje-regionu-np-sumava-kipr/ [cit. 2012-04-02] 140 [online] idnes.cz. Na Šumavu jezdí o tisíce návštěvníků méně, obce je chtějí lákat na kulturu. Dostupný z WWW: http://budejovice.idnes.cz/na-sumavu-jezdi-o-tisice-turistu-mene-prilakat-je-mohounove-napady-1f8-/budejovice-zpravy.aspx?c=a120308_103125_budejovice-zpravy_sor [cit. 2012-04-01] 58

Rozvojem cestovního ruchu a potaţmo udrţitelnosti v území se zabývá Jihočeský a Plzeňský kraj, do kterých Národní park Šumava geograficky spadá. Oba kraje bohuţel k rozvoji cestovního ruchu přistupují rozdílně, ikdyţ se jedná o jeden turistický region. Jejich strategické dokumenty rozvoje poukazují na významný potenciál Šumavy, chybí ale praktická proveditelnost záměrů a jejich následné vyhodnocení. Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., v regionu plní od roku 2004 některé činnosti destinačního managamentu. Problémem je ale nevyjasněnost v kompetencích a v koordinaci činností mezi RRAŠ a hlavními aktéry v odvětví. Agentura nemá stanovené poslání ani vizi, její aktivity v regionu (např. certifikace Šumava originální produkt, běţecká trasa Bílá stopa na Šumavě) sice obsahují prvky udrţitelnosti, ale nejsou praktikovány v rámci uceleného konceptu rozvoje regionu. Správa Národního parku Šumava je aktivní v environmentálním vzdělávání a osvětě (např. Průvodci Šumavou, Zoologický program, vzdělávací střediska, programy Zaparkuj a jdi dál nebo Přenocuj a jdi dál ). V oblasti tvorby strategických dokumentů je patrná nejednotnost zapříčiněná různými autory. Nejnovější schválený dokument Strategie trvale udrţitelného turismu pro území Národního parku Šumava z roku 2011 neuvádí závazné termíny plnění, nestanovuje výchozí a cílové hodnoty indikátorů a nezmiňuje se o budoucím zhodnocení účinnosti dokumentu. 59

3. Národní park Kalkalpen 3.1 Obecné informace V Rakousku se nachází šest národních parků. Pokrývají 2 350 km 2, asi 3 % z celkové plochy. Národní park Kalkalpen leţí ve spolkové zemi Horního Rakouska, v Severních vápencových Alpách. 141 Název národního parku je odvozen právě od německého slova Kalk (vápno). V oblasti národního parku se nachází tři údolí Steyrtal, Ennstal a Kremstal. V regionu Národní park Kalkalpen leţí celkem 16 obcí, z nichţ polovina zasahuje do jeho území; Molln, Reichraming, Großraming, Weyer, Rosenau, Windischgarsten, Roßleithen a St. Pankraz. Obrázek č. 3 Národní park Kalkalpen Zdroj:[online] Nationalpark Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/getcimage.aspx?cid=1009953 [cit. 2012-04-20] 141 [online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/nprakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-08-28] 60

Všech 16 obcí se zavázalo souhlasit s posláním parku a respektovat jeho priority rozvoje na základě dokumentu Rahmenvereinbarung Nationalpark Kalkalpen Region 142. Národní park Kalkalpen vznikl na základě zemského zákona o zřízení a provozu dne 5. prosince roku 1996. 143 Za správu národního parku odpovídá: Nezisková organizace Národní park (Nationalpark Gesellschaft) o Spolková země Horní Rakousko (Geschäftsführung NPK GmbH) o Republika Rakousko (Geschäftsführung NPBetrieb ÖBF AG) Kuratorium Národního parku Kalkalpen (Nationalpark Kuratorium) 144 Nezisková organizace Národní park je mezi Spolkovou zemi Horní Rakousko a Republikou Rakousko rozdělena 50 %. Mezi činnosti organizace patří: management přírody (lesy, alpské pastviny), management divoké zvěře, management návštěvníků (výstavba a údrţba infrastruktury), administrativa smluv (o ochraně přírody, s majiteli pozemků), výzkum, vzdělávání a vztahy s veřejností (PR), šíření povědomí o ochraně přírody a ţivotního prostředí v regionu. 145 Kuratorium Národního parku Kalkalpen funguje jako poradní orgán se 14 členy: obce, majitelé pozemků, unie ochrany přírody, Alpský klub atd. 146 Vlastnictví pozemků národního parku je rozděleno následovně: 88 % státní, 11 % soukromé a 1 % obce. 147 Park má dvě návštěvnická centra s kompletním vybavením, centrum Molln a Ennstal, bezbariérovou vyhlídkovou věţ Wurbauerkogel, a hotel parku Villa Sonnwend. Centrum v obci Molln, které je také hlavním sídlem, nabízí široké spektrum 142 Dokument k dispozici online na WWW: http://npk.riskommunal.net/gemeindeamt/download/222278040_1.pdf [cit. 2012-04-10] 143 Landesgesetz vom 5. Dezember 1996 über die Errichtung und den Betrieb des Nationalparks "Oö. Kalkalpen" (Oö. Nationalparkgesetz - Oö. NPG) 144 [online] Nationalpark Kalkalpen. Organisation. Dostupný z WWW: http://npk.riskommunal.net/system/web/default.aspx?menuonr=221799874 [cit. 2012-04-08] 145 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 16-17 146 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 16 147 [online] Nationalpark Kalkalpen. Profile. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/zusatzseite.aspx?menuonr=221633446&detailonr=222311403&spra che=2 [cit. 2012-04-10] 61

sluţeb pro návštěvníky. Například výstavy, prezentační techniku, k dispozici je knihovna, laboratoř a konferenční sály. 148 Území parku je největší zalesněnou chráněnou oblastí v Rakousku, s celkovou plochou 200 km 2. 81 % parku tvoří lesy, 11 % pastviny a 8 % plochy pokrývá Borovice kleč. Lesy jsou zachovány v původní, divoké, nenarušené podobě. 149 Na území parku se nachází dvě pohoří. Sengsengebirge, dlouhé 20 km s nejvyšším vrcholem Hohe Nock a s nadmořskou výškou 1 963 metrů. Druhým pohořím je Reichraminger Hintergebirge, které je známé díky svým hlubokým lesům a skalním průrvám tvořící velká a hluboká údolí. Jádro celého parku je tvořeno vápencem. Z vápence nebo z dolomitu jsou převáţně sloţeny všechny horské masivy. V parku se celkem nachází 67 jeskyní, poslední byla objevena v roce 2005. Národním parkem protéká velké mnoţství řek a horských potoků o celkové délce aţ 200 km. Právě voda vytvořila v tomto regionu tak unikátní krajinu. Hluboké kaňony pohoří Reichraminger Hintergebirge jsou výsledkem eroze, která souvisle trvala miliony let. Mohutné doliny a praskliny ve vápenci v pohoří Sengsengebirge jsou důkazem tvorby krasu, vápenec je v některých místech narušen kyselinou uhličitou. Dříve se po horských říčkách přepravovali pokácené stromy a byly zde vybudovány hráze. Ty byly později odstraněny a nyní si potoky a říčky znovu našly svou původní cestu. 150 V parku se nachází také baţiny. Ty se prozkoumávají jen velmi zřídka, protoţe k tomu nejsou vhodné přírodní podmínky. Nejhlubší baţina má 4,2 metrů a povaţuje se za starou 7 660 let. 151 148 [online] Nationalpark Kalkalpen. Tourist Information. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153323&aspfile=http%3a%2f% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153323&cnr= 134 [cit. 2011-08-28] 149 [online] Nationalpark Kalkalpen. Forest. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153337&aspfile=http%3a%2f% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153337&cnr= 134 [cit. 2011-09-05] 150 [online] Nationalpark Kalkalpen. Water. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153338&aspfile=http%3a%2f% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153338&cnr= 134 [cit. 2011-09-05] 151 [online] Nationalpark Kalkalpen. Hill Moor. Dostupný z WWW: http://root.riscompany.net/riscompany/navigation/frame.asp?imenuonr=153340&aspfile=http%3a%2f% 2Froot%2Eriscompany%2Enet%2Friscompany%2Fsonderseite%2Easp%3Fimenuonr%3D153340&cnr= 134 [cit. 2011-09-05] 62

V Kalkalpenu se vyskytuje zhruba 30 druhů savců, např. medvěda hnědého nebo rysa, dále asi 80 druhů ptáků a 1 500 druhů motýlů. Z ptactva stojí za zmínku zlatý orel, který se stal symbolem celého parku. 152 3.2 Nabídka a poptávka Národního parku Kalkalpen Jak jiţ bylo zmíněno v podkapitole 2.1, mezi nabídkou a poptávkou cestovního ruchu probíhají vzájemné interakce, ovlivňované spojovacími články (dopravní infrastruktura, zprostředkovatelské subjekty atd.). Uspořádání těchto prvků se nazývá systém cestovního ruchu nebo trh cestovního ruchu. 153 3.2.1 Nabídka Nabídka v cestovním ruchu (jiţ uvedeno v podkapitole 2.2.1) zahrnuje objekty představované souhrnem atraktivit, sluţeb, hmotných statků a uţitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu realizovat. 154 Vybrané prvky nabídky v Národním parku Kalkalpen: Rozloha: 200 km 2 Pohoří: Sengsengebirge (nejvyšší vrchol Hohe Nock 1 963 m), Reichraminger Hintergebirge Přírodní atraktivity: lesy v původní nenarušené podobě, hluboké kaňony a údolí, jeskyně, pastviny, horské řeky, jezera, baţiny, unikátní fauna a flóra Typy turismu: turismus zaměřený na přírodní atraktivity, venkovský turismus (agroturismus, ekoagroturismus), turismus se vzdělávacími aktivitami Formy šetrného turismu: pěší turistika, cykloturismus, chůze na sněţnicích, lyţování, hipoturismus, jeskyňářství, projíţďky v povozu, vodní turismus Národní park Kalkalpen má stejně jako Národní park Šumava dobrý potenciál k rozvoji cestovního ruchu. Mezi jeho hlavní přednosti patří lesy v původní a nenarušené podobě, jeskyně nebo unikátní fauna a flóra. Národní park je vhodný pro 152 [online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/nprakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-08-28] 153 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 30 154 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 58 63

venkovský turismus, turismus se vzdělávacími aktivitami a pro šetrné formy turismu, jako je pěší turistika, chůze na sněţnicích nebo hipoturismus. 3.2.2 Poptávka Poptávka v cestovním ruchu (jiţ představená v podkapitole 2.2.2) je určena projevem účastníků cestovního ruchu podloţeným koupěschopností neboli ochotu směnit určité mnoţství peněz za statky cestovního ruchu. 155 Návštěvnost Národního parku Kalkalpen je vyčíslena v Grafu č. 3. Graf č. 3 Návštěvnost v Národním parku Kalkalpen Zdroj: vlastní tabulka na základě dat od Nationalpark Kalkalpen Na rozdíl od Národního parku Šumava, v rakouském národním parku se návštěvnost kaţdým rokem zvyšuje. To přičítá management národního parku zejména systematické propagaci a neustálému zdokonalování vzdělávacích programů pro školy i pro veřejnost. 156 155 PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J.: Ekonomika turismu, s. 39 156 [online] Nationalpark Kalkalpen. Nationalpark Kalkalpen - Bilanz 2011 & Ausblick 2012. Dostupný z WWW:http://www.kalkalpen.at/system/web/news.aspx?bezirkonr=0&menuonr=221353046&detailonr =222707734 [cit. 2012-04-01] 64

3.3 Ochrana NP Kalkalpen a členství v mezinárodních organizacích Ochrana této oblasti začala v roce 1976, kdy bylo pohoří Sengsengebirge vyhlášeno přírodní rezervací. O několik let později bylo k Sengsengebirge administrativně připojeno i pohoří Reichraminger Hintergebirge a vznikl tak jednotný celek. 157 Národní park dnešní podoby byl vyhlášen aţ v roce 1997. 158 Kalkalpen je členem Světového svazu ochrany přírody (IUCN) kde spadá pod kategorii II. Zmíněná kategorie je charakteristická rozsáhlými přírodními oblastmi, které jsou určeny k ochraně významných ekologických procesů a ekosystémů patřících do daného území. Zároveň oblast musí poskytovat podmínky pro vědecké, vzdělávací a aktivity cestovního ruchu. Základní cíl území v této kategorii je chránit přírodní biodiverzitu spolu se všemi ekologickými procesy a podporovat vzdělávání a rekreaci. Klíčové role ochrany jsou: chránění zvláštních ţivočišných druhů a společenstev, zejména těch, která k existenci vyţadují relativně rozsáhlá nedotčená území, informování návštěvníků o nutnosti a potenciálu ochrany území, podporování ekonomického rozvoje, nejčastěji prostřednictvím cestovního ruchu tak, aby z něj plynuly finanční prostředky národní ekonomice ale především místním subjektům. 159 Národní park Kalkalpen patří tak jako Národní park Šumava k soustavě chráněných území Evropského významu Natura 2000 a k chráněné oblasti podle Ramsarské úmluvy. 160 Zároveň je členem organizace EUROPARC. 161 3.4 Poslání a cíle Národního parku Kalkalpen Poslání Národního parku Kalkalpen vychází z celorepublikové strategie Österreichische Nationalpark Strategie která byla vytvořena pro všechny národní 157 [online] Tour my country.com. National Park Kalkalpen Upper Austria. Dostupný z WWW: http://www.tourmycountry.com/austria/national-park-kalkalpen.htm [cit. 2011-09-06] 158 [online] Národní Parky.info. Kalkalpen. Dostupný z WWW: http://www.narodniparky.info/nprakousko/47-kalkalpen.html [cit. 2011-09-06] 159 [online] Tour my country.com. National Park Kalkalpen Upper Austria. Dostupný z WWW: http://www.iucn.org/about/work/programmes/pa/pa_products/wcpa_categories/pa_categoryii/ [cit. 2011-09-06] 160 [online] The Ramsar Convention of Wetlands. The Ramsar List of Wetlands of International Importance. Dostupný z WWW: http://www.ramsar.org/cda/en/ramsar-documents-list/main/ramsar/1-31- 218_4000_0 [cit. 2011-09-06] 161 [online] Europarc. Our members Dostupný z WWW: http://europarc.org/who-we-are/our-members [cit. 2012-04-010] 65

parky v Rakousku. Management Národního parku Kalkalpen tuto strategii implementoval do svých cílů a hlavní myšlenky upravil na místní podmínky. Hlavním posláním Kalkalpenu je chránit divočinu, habitaty fauny a flóry a charakteristickou krajinou s cílem zachování pro budoucí generace. Střednědobý cíl národního parku je udrţet chráněné území, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji a kde je 75 % plochy (156 km 2 ) územím divočiny. Stanovený cíl je předmětem dokumentu Unternehmenskonzept 2008 2012. 162 Vedle ochrany přírody je také další prioritou cestovní ruch a environmentální vzdělávání a osvěta. V národním parku se dá provozovat pěší turistika, cykloturismus, nebo hipoturismus a vodní turismus. Národní park nabízí širokou škálu vzdělávacích programů pro všechny věkové skupiny. Obrázek č. 4 Území Národního parku Kalkalpen Zdroj: obrázek na základě Wildnis und Biodiversität Dynamische Prozesse als Lernort, 2008 162 [online] Národní park Kalkalpen. Natural environment management. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/zusatzseite.aspx?menuonr=221799615&detailonr=222370233&spra che=2 [cit. 2012-04-010] 66

3.5 Nástroje udržitelného cestovního ruchu v Národním parku Kalkalpen 3.5.1 Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodohospodářství Spolkové ministerstvo zemědělství, lesnictví, ţivotního prostředí a vodohospodářství 163 (dále jen Ministerstvo ţivotního prostředí) vytvořilo oficiální webové stránky, které se přímo věnují všem národním parkům v Rakousku. 164 Na těchto stránkách www.nationalparks.at jsou dohledatelné základní informace o všech parcích, s přesměrováním na oficiální weby parků a ubytování v okolí, tiskové zprávy a dokumenty vydané ministerstvem (aktuální výzkumy, strategie). Národní parky Rakouska také vystupují pod jednotnou vizuální identitou se značkou Nationalparks Austria. 3.5.1.1 Österreichische Nationalpark Strategie Roku 2011 zpracovalo Ministerstvo ţivotního prostředí společnou strategii pro všechny národní parky Rakouska s názvem Österreichische Nationalpark Strategie, Nachhaltig für Natur und Mensch (Strategie národních parků Rakouska Udrţitelně pro přírodu a člověka). Na strategii spolupracovala spolková vláda a jednotlivé dotčené spolkové země (Burgenland, Korutany, Horní Rakousy, Dolní Rakousy, Salcbursko, Vídeň, Štýrsko a Tyrolsko) a nevládní neziskové organizace 165 Spolek ochrany přírody Rakousko, Rakouský alpský spolek, Rakouští přátelé přírody, Ústřední svaz ţivotního prostředí, WWF Rakousko a v neposlední řadě zástupci jednotlivých národních parků, kteří přejali cíle strategie a dále je uplatňují v managementu jednotlivých národních parků. Dokument se skládá ze dvou částí. První část obsahuje konkrétní opatření v pětiletém horizontu. Druhá část se pak zabývá strategií národních parků v Rakousku z dlouhodobého hlediska a dalším rozvojem ve výhledu 25 let. Pro posílení značky Nationalparks Austria a pro lepší spolupráci s jednotlivými aktéry, byla 163 Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) 164 Národní park Kalkalpen, Národní Park Hohe Tauern, Národní park Gesäuse, Národní park Neusidler See, Národní park Thaytal, Národní park Donau Auen 165 Naturschutzbund Österreich, Österreichischer Alpenverein, Österreichische Naturfreunde, Umweltdachverband, WWF Österreich 67

Ministerstvem ţivotního prostředí zřízena koordinační skupina. Její členové jsou zástupci spolkové vlády a zástupci jednotlivých národních parků. Pro správnou implementaci strategie byla ustanovena Monitorovací komise (Begleitausschuss Nationalparks Austria) která má za úkol asistovat při reálném uskutečňování strategie a hodnotit celkové výsledky. Záměry strategie v horizontu pěti let jsou rozděleny na devět částí. Kaţdá část obsahuje konkrétní cíl a indikátor úspěšnosti: 1. Principy a management Cílem je jednotný management parků zaloţený na stejných principech a vzájemná spolupráce mezi nimi. Roli také hraje průběţné vzdělávání zaměstnanců, rekvalifikace a pravidelná pracovní setkání. Indikátory: nezávislé externí hodnocení kaţdých pět aţ deset let, kaţdý zaměstnanec se jednou za rok účastní minimálně třídenního školení, pravidelná odborná setkání a výměna zkušeností s ostatními parky. 166 2. Management přírody Hlavním cílem je ponechat ekosystémy v jádrové zóně jejich přirozenému vývoji a ţivotu. Dále je nutné uplatňovat vhodné zónování území (kaţdý park má bezzásahovou zónu divočinu). Indikátory: kaţdý park podnikl nezbytné kroky ke stanovení bezzásahové zóny, kaţdý park realizuje programy ochrany biodiverzity. 167 3. Ochrana biodiverzity Konzervace a ochrana biodiverzity jsou vţdy primárním cílem. Je nutné, aby park ve svých strategiích zohlednil ţivočišné druhy, v jejichţ zachování má důleţitou zodpovědnost a také ty ţivočišné druhy, v jejichţ ochraně má zodpovědnost výhradní. Park také bere v potaz změny klimatu a mezinárodní dohody (CBD 168, Ramsarská úmluva atd.). Národní park jde v ochraně biodiverzity příkladem ostatním institucím řídící chráněná území. Indikátory: konkrétní aktivity ochrany biodiverzity jsou zaznamenávány a průběţně hodnoceny, národní park uzavře dohodu o jednotném postupu 166 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 167 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 168 Convention on Biological Diversity 68

ochrany biodiverzity se sousedícím chráněným územím, pořádání konferencí o ochraně biodiverzity, park podporuje ohroţené ţivočišné druhy. 169 4. Výzkum Národní park je pověřen výzkumnou činností a spolupracuje s vědeckými institucemi. Výzkumy prováděné na území parku jsou v souladu s cíli managementu parku a podporují vzdělávání. Území parku je povoleno uţívat k vedlejším výzkumným účelům, výzkumy se musí řídit ustanoveními parku. Dalším cílem jsou společné výzkumné projekty ostatních národních parků. Národní parky zavedou celostátní systém monitoringu. Je nutné pokračovat v biologických výzkumech, ale také se zaměřit na sociologické výzkumy a kulturní studie. Právě o zmíněné obory by se mělo rozšířit udílení vědeckých cen 170 pod záštitou Ministerstva ţivotního prostředí. Indikátory: společný výzkumný projekt všech rakouských parků byl zahájen, první kroky k celostátnímu systému monitoringu byly podniknuty, alespoň jedna cena z oblasti nevědeckých disciplín v rámci Nationalpark- Forschungspreis byla udělena. 171 5. Vzdělávání Národní parky hrají od svého zaloţení zásadní roli ve vzdělávání a osvětě o přírodním prostředí. Cíl strategie se soustředí na to, aby kaţdé dítě v Rakousku během školních let navštívilo alespoň jeden národní park. Střednědobý cíl je umoţnit mu strávit alespoň jeden vzdělávací týden v národním parku. Všechny parky by měly mít jeden stejně tematicky zaměřený vzdělávací program na období tři aţ pět let, který bude centrálně koordinován. Vzdělávací programy národních parků jsou marketingově podpořeny jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Indikátory: vzdělávací programy pro školy byly zkonzultovány s představiteli škol a odpovídají učebním plánům, téma jednotného vzdělávacího programu bylo stanoveno a pracovní skupina pro koordinaci určena, účast na vzdělávacích veletrzích byla započata. 172 169 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 170 Der Nationalpark-Forschungspreis 171 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 172 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 69

6. Komunikace a marketing Národní parky vystupují společně v národním a mezinárodním prostředí pod zastřešující značkou Nationalparks Austria. Přírodní dědictví by mělo získat stejnou pozornost jako kulturní dědictví. Rakušané jsou pyšní na svoje národní parky. Indikátory: byla vytvořena společná marketingová strategie, PR (vztahy s veřejností) jsou řízeny společně, značka Nationalparks Austria je zahrnuta ve všech důleţitých národních a mezinárodních marketingových strategiích Rakouska, přijetí a rozpoznání značky se mezi Rakušany zlepšilo. 173 7. Návštěvníci Národní parky by měly být vzdělávacími centry a zároveň místem pro odpočinek a relaxaci. Nationalparks Austria poskytují národně koordinovanou nabídku pro návštěvníky. Národní parky propagují rozvoj dopravy v souladu s udrţitelností a snadnou dostupností parku. Programová nabídka pro návštěvníky navazuje na jízdní řády hromadné dopravy. Indikátory: existuje národní nabídka programů a aktivit, vzájemná spolupráce mezi národním parkem a poskytovatelem veřejné dopravy je ujednána v konkrétní dohodě/smlouvě, kaţdý národní park poskytuje alespoň jednu nabídku v kombinaci s veřejnou dopravou, z pouţívání veřejné dopravy při cestě do národního parku plynou pro návštěvníka výhody. 174 8. Regiony národního parku Všechny národní parky jdou příkladem v oblasti udrţitelného rozvoje pomocí vzdělávacích a rekreačních aktivit a výzkumných činností. Parky spolupracují s regiony v okolí na konkrétních projektech. Funguje přímá rezervace poskytovaných sluţeb a marketing. Indikátory: společenství v regionu národního parku postupují podle společné strategie, byla zaloţena partnerství zaměřená na produkty národního parku, probíhá spolupráce s podnikateli, destinačními managementy a národní turistickou centrálou Österreich Werbung. 175 173 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 174 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 175 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 70

9. Zdroje financování Cílem je kromě veřejného financování podpořit parky také prostřednictvím sponzorství. Sponzorství musí respektovat stanovené cíle parku a řídit se danou etikou sponzorství. Dalším cílem je, aby Evropská unie brala v potaz zájmy národních parků jako důleţitou součást regionálního rozvoje. Indikátory: byl předloţen návrh na vznik sponzorské organizace Přátelé národních parků Rakouska (Freunde von Nationalparks Austria), národní parky jsou zahrnuty ve všech příslušných programech EU, existují nejméně tři sponzoři Nationalparks Austria. 176 Další část dokumentu se věnuje vizi pro příštích 25 let situaci národních parků v Rakousku v roce 2035. Především je zdůrazněna povinnost všech snaţit se pomocí udrţitelného rozvoje zachovat jedinečnou krajinu, vzácné ekosystémy a biodiverzitu, nejen uvnitř národních parků. Vize je zaloţena na myšlence, ţe ochrana přírodního bohatství bude stejně důleţitá jako ochrana kulturního dědictví a stane se důleţitou součástí národní identity. Ochrana unikátní přírody je i nadále prioritou a nutností je ponechat nejcennější přírodní oblasti bez zásahu člověka. Mezi konkrétní cíle patří existence celorepublikového monitorovacího systému, který umoţní sledovat a hodnotit současný stav. Rezidenti ţijící v okolí národních parků by měli z jeho existence profitovat a ostatní rezidenti by měl mít moţnost vypravit se do přírody (národní park nebo jiná chráněná oblast) ve vzdálenosti kratší neţ 100 km. 177 Vize nepřímo zdůrazňuje důleţitost a průběţný rozvoj všech tří pilířů udrţitelného cestovního ruchu. 3.5.2 Oberösterreich Tourismus Hornorakouská centrála cestovního ruchu Národní park Kalkalpen geograficky spadá pod Hornorakouskou centrálu cestovního ruchu. Centrála se zabývá podporou a rozvojem cestovního ruchu v celé spolkové zemi. Organizace provozuje tři weby www.oberoesterreich-tourismus.at, který je zaměřen na činnost centrály. Druhý web www.oberoesterreich.at (česká verze www.hornirakousko.cz) představuje Horní Rakousko jako atraktivní destinaci 176 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 177 [online] Nationalparks Austria. Präsentation der Nationalparkstrategie. Dostupný z WWW: http://www.nationalparksaustria.at/article/articleview/83307/1/8514/ [cit. 2012-04-07] 71

cestovního ruchu s konkrétní nabídkou produktů cestovních kanceláří s moţností rezervace. Třetí webové stránky www.ausflugstipps.at (česká verze www.vyletyrakousko.cz) nabízí kromě tipů na výlety (výlety bez bariér, za kaţdého počasí, se psem, ) také registraci uţivatelů s řadou výhod. 3.5.2.1 Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011 2016 Centrála zpracovala na období 2011 2016 strategii rozvoje. Spolupracovali na ní Úřad vlády Horního Rakouska a Hospodářská komora Horního Rakouska. 178 Strategie se zabývá marketingovou strategií, inovacemi v managementu organizace, vzděláváním, legislativou, financováním atd. 179 Strategie se vztahuje na široké spektrum aktérů cestovního ruchu. Obrázek č. 5 zobrazuje všechny, kteří se podíleli na tvorbě strategie. Obrázek č. 5 Instituce a partneři spolupracující na tvorbě strategie Mezioboroví účastníci Veřejná správa Země Horní Rakousko Politické strany Hospodářská komora Horních Rakous Návštěvníci Tvorba Strategie společně s Hornorak. centrála cest. ruchu Ochrona přírody Destinace Kultura Podnikatelé Vzdělávání Dopravci Zdroj: Zpracováno na základě Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011 2016 178 Amt der OÖ Landesregierung, Wirtschaftskammer OÖ 179 [online] Oberösterreich Tourismus. Kursbuch Tourismus Oberösterreich 2011 2016. Dostupný z WWW: http://www.oberoesterreich-tourismus.at/alias/lto/leitlinien/100802116/kursbuch.html [cit. 2012-04-07] 72

3.5.2.2 Oberösterreich Tourismus a Národní park Kalkalpen Centrála podporuje národní park Kalkalpen následujícími způsoby: Prezentace národního parku na webových stránkách www.oberoesterreich.at a www.ausflugstips.at s moţností přímé rezervace paketů. Národní park Kalkalpen je zahrnut v marketingové strategii v rámci produktu zaměřeném na přírodu (pěší turistika, cykloturismus, zdravý ţivotní styl) zohledňující různé cílové skupiny. Spolupráce a podpora poskytovatelů sluţeb v regionu účastnících se National Park Kalkalpen Wanderspezialisten (Sdruţení pěší turistiky). Poskytování informací o Národním parku Kalkalpen a zprostředkovávání rezervací. 180 3.5.3 Nationalpark Kalkalpen 3.5.3.1 Unternehmenskonzept III 2008 2012 Střednědobý cíl národního parku je vytvořit chráněné území, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji a kde je 75 % plochy (156 km 2 ) územím divočiny. Uvedený cíl je předmětem dokumentu Unternehmenskonzept 2008 2012. Jeho splnění je podmíněno následujícími plány: 181 1. Divočina Zdůrazněna důleţitost zachování původního jádra národního parku s pralesy. Indikátor: plocha divočiny v km 2, zásahová plocha v km 2 2. Biodiverzita Jako nezbytný prvek je fauna a flóra předmětem neustálého pozorování. Indikátor: počet ostrovů biodiverzity 3. Chráněné druhy Cílem je zachovat/udrţet chráněné druhy. Indikátor: konkrétní koncepty ochrany (např. podpora výskytu rysů) 4. Monitoring a výzkum Pravidelný monitoring jako základ udrţitelného rozvoje. 180 Informace pro zpracování poskytnuty od Oberösterreich Tourismus, Simone Lengauer, prostřednictvím emalu. 181 [online] Nationalpark Kalkalpen. Unternehmenskonzept. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/sonderseite.aspx?menuonr=221633455&detailonr=221633455 [cit. 2012-04-07] 73

Indikátor: stav dřevin a vegetace, změny v populaci chráněných/ohroţených druhů, chování divoké zvěře, kvalita zdrojů, počet návštěvníků, chování návštěvníků, četnost motorových vozidel 5. Návštěvníci Důraz na kvalitní osobní záţitek kaţdého návštěvníka, tzv. náhledy do divočiny. Návštěvníci by měli respektovat a pochopit souvislosti přírody. 90 % návštěvníků se pohybuje na 10 % plochy národního parku. Indikátor: stezky a hlavní myšlenka poselství upraveny pro různé cílové skupiny, sníţení automobilové dopravy 6. Komunikace Účinná vnitřní komunikace mezi zaměstnanci a komunikace navenek pravidelné zhodnocení efektivnosti dokumentu. Indikátor: roční shrnutí všech provozovaných aktivit vedoucích ke stanoveným cílům, vzdělávání a osvěta zaměstnanců. V dokumentu je poukázáno na to, ţe Národní park Kalkalpen spadá pod celek Nationalparks Austria a jako takový svými cíli a zásadami respektuje celorepublikovou strategii pro všechny národní parky v Rakousku. V tvorbě dokumentu byla také zohledněna stanoviska Hornorakouské centrály cestovního ruchu. 182 3.6 Shrnutí Národní park Kalkalpen (vápencové Alpy) patří se svým zachovalým přírodním dědictvím oceněným na mezinárodní úrovni (EUROPARC, IUCN) k významným územím Rakouska. Leţí v Horním Rakousku a s celkovou rozlohou 200 km 2 je největší chráněnou zalesněnou oblastí v zemi. Management národního parku je tvořen neziskovou organizací Nationalpark Gesellschaft (50 % vlastní Spolková země Horní Rakousko, 50 % Republika Rakousko) a Kuratoriem Národního parku. Poslání národního parku je zachovat jedinečnou přírodu s cílem 75 % divočiny. Dalším cílem je rozvoj cestovního ruchu a osvěta a vzdělávání. V národním parku jsou rozvíjeny šetrné formy turismu (pěší turistika, cykloturismus, hipoturismus ). Návštěvnost v Národním parku Kalkalpen se kaţdým rokem zvyšuje, v roce 2011 dosáhla 350 000 návštěvníků. 182 [online] Nationalpark Kalkalpen. Unternehmenskonzept. Dostupný z WWW: http://www.kalkalpen.at/system/web/sonderseite.aspx?menuonr=221633455&detailonr=221633455 [cit. 2012-04-07] 74

Národní park Šumava se potýká s opačným efektem, i kdyţ v počtu návštěvníků měl v roce 2011 dvakrát tolik. V oblasti řízení udrţitelného cestovního ruchu hraje důleţitou roli Ministerstvo ţivotního prostředí, které spolu s dalšími institucemi vytvořilo jednotnou strategii rozvoje pro všechny národní parky v Rakousku. Dokument je rozdělen na devět částí, přičemţ kaţdá část obsahuje konkrétní záměry se stanovenými indikátory. Příkladem konkrétního záměru části zaměřené na vzdělávání je mimo jiné to, aby kaţdé dítě v Rakousku během svých školních let navštívilo alespoň jeden národní park. Národní park Kalkalpen z této celorepublikové strategie vychází a hlavní myšlenky upravuje na místní podmínky ve své strategii rozvoje. Tím je zajištěn koncepční přístup k problematice řízení národního parku, potaţmo udrţitelného cestovního ruchu. Správná implementace strategie je zajištěna Monitorovací komisí (Begleitausschuss Nationalparks Austria) která má za úkol asistovat při reálném uskutečňování strategie a hodnotit celkové výsledky. Marketing národního parku na národní a mezinárodní úrovni je zaštiťován Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu, prostřednictvím prezentace na webu, přímou moţností rezervace sluţeb nebo podporou a spoluprácí s Nationalpark Kalkalpen Wanderspezialisten. Národní park také spolupracuje s NTO Österreich Werbung. 75

4. Certifikace a ocenění NP Šumava a NP Kalkalpen 4.1 Certifikace a ocenění v Národním parku Šumava Národní park Šumava je členem nevládní organizace EUROPARC reprezentující evropská chráněná území podílející se na ochraně unikátní divoké přírody, ekosystémů a krajiny. Správa je členem od roku 1992 a ročně hradí členský poplatek ve výši 5000 Euro. Národní park Šumava a Národní park Bavorský les získali společně certifikaci vydávanou organizací EUROPARC diplom Transboundary Parks. Diplom je udělován národním parkům za přeshraniční spolupráci v ochraně přírodního a kulturního Evropského dědictví. Taková spolupráce přispívá prohlubovat přátelské vztahy a zlepšuje rozvoj celé Evropy. 183 Významnou roli hraje zařazení Národního parku Šumava do kategorie II národní park, podle Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN. Národní park získal ocenění biosférická rezervace UNESCO, Natura 2000 (dle Směrnice EU O stanovištích a dle Ptačí směrnice EU) a Ramsarská úmluva o mokřadech (Šumavská rašeliniště 10 226 km 2 ). 184 4.1.1 ECEAT Quality Label European Centre for Ecological and Agricultural Tourism certifikát je přidělován ve sluţbách cestovního ruchu po celé Evropě subjektům respektující zásady udrţitelného rozvoje. ECEAT získali v okolí Národního parku Šumava bioagrofarma Vojetice u Sušice a penzion U Černého kohoutka v Novém Dvoře u Prachatic. 185 183 [online] Správa NP Šumava. Přehled souvisejících programů a spolupracujících organizací. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1574/sekce/programy-a-organizace/ [cit. 2012-04-15] 184 online] Správa NP Šumava. Biosférická rezervace Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1582/sekce/biosfericka-rezervace-sumava/[cit. 2012-04-15] 185 [online] European Centre for Ecological and Agricultural Tourism. Officially approved Eceat accommodations. Dostupný z WWW: http://www.eceat.org/fx/en/49/certified-accomodation[cit. 2012-04-15] 76

4.1.2 Šumava originální produkt Tuto certifikaci uděluje Regionální rozvojová agentura Šumava od roku 2005. Jedná se o ubytovací/stravovací sluţby a výrobky a produkty pocházející přímo z turistického regionu Šumava. 186 Značka garantuje zejména místní původ sluţeb a výrobků a vazbu na region, ale také jeho kvalitu a šetrnost k ţivotnímu prostředí. Návštěvníci regionu tak mohou vyuţít certifikované místní sluţby či si pořídit suvenýr ze Šumavy. Místním ţivnostníkům, zemědělcům, malým a středním podnikům tak značka přináší: Konkurenční výhodu a zvýšení odbytu Propagaci a reklamu pro jejich sluţby či produkty Sounáleţitost s regionem a vzájemnou spolupráci Ocenění podnikatele (který prošel procesem certifikace a garantuje tak kvalitu). 187 Propagace značky a značených výrobků a sluţeb probíhá formou reklamních tiskovin (noviny Doma na Šumavě, katalog výrobků, plakáty, letáky atd.), prostřednictvím médií (web, rádio) a také na společenských akcích a prezentacích výrobců. Drţitelé certifikátu se mohou zúčastnit veletrhů cestovního ruchu (Regiontour v Brně, Holiday World v Praze). 188 Systém certifikace výrobků a sluţeb byl v letech 2008 2011 spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu Turistický destinační management Bavorský les Šumava. 189 4.1.2.1 Příklady certifikovaných ubytovacích a stravovacích služeb Turnerova chata Penzion Horská Kvilda Dvorec Nová Hůrka Aparthotel Šumava 2000 186 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 187 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 188 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 189 [online] Šumava originální produkt. Pro zájemce o značku. Dostupný z WWW: http://www.regionalniznacky.cz/sumava/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace [cit. 2012-04-04] 77

Hotel Kašperk Šumavský pivovar s restaurací a další 190 4.1.3 Cyklisté vítáni Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů. Autor a manaţer celého projektu je Nadace Partnerství. Jde o českou nadaci, která podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. V oblasti cyklistiky realizuje např. program Zelené stezky Greenways (Moravské vinařské stezky nebo Greenways Praha Vídeň). Poskytovatelé sluţeb, kteří projdou certifikací, jsou označeni zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Kaţdé zařízení, které chce získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat následující podmínky: 191 4.1.3.1 Kritéria pro ubytovací zařízení (hotely, penziony, priváty, chaty) Základní povinné poţadavky (moţnost ubytování, nabízet energeticky vydatné snídaně s minimem tuků, moţnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, uzamykatelná místnost/box pro bezplatné uschování jízdního kola, poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy jízdních kol, lékárnička aj.) 192 Doplňkové nabídka, min. 3 poloţky povinné (zajištění odvozu/přepravy zavazadel pro cyklisty, zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, moţnost zakoupení obědových balíčků, poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, prodej cyklistických náhradních dílů pro kola, prodej cyklistických a turistických map okolí aj.) 193 4.1.3.2 Příklady certifikovaných ubytovacích zařízení v oblasti Národního parku Šumava Penzion u Černého kohoutka, Zdíkov Hotel Šumava INN, Kvilda Restaurace a penzion Waikiki, Kašperské Hory 190 [online] Šumava originální produkt. Katalog certifikovaných produktů. Dostupný z WWW: http://www.regionalni-znacky.cz/sumava/cs/certifikovane-produkty/?k=sluzby&r=2 [cit. 2012-04-06] 191 [online] Cyklisté vítáni. Co je cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-info.php3 [cit. 2012-04-06] 192 [online] Cyklisté vítáni. Podmínky pro udělení značky cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3 [cit. 2012-04-06] 193 [online] Cyklisté vítáni. Podmínky pro udělení značky cyklisté vítáni. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitani-podminky.php3 [cit. 2012-04-06] 78

Hotel Vydra, Srní Hotel Elsyn Dvůr restaurace, Stachy, a další 194 Certifikace také stanovuje kritéria pro stravovací zařízení, turistické cíle (hrady, zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky) a kempy, jejichţ poţadavky jsou obdobné. 4.1.4 Další projekty Nadace Partnerství Pod Nadaci Partnerství dále spadají Moravské vinařské stezky 195 a metodika o zásadách interpretace přírodního dědictví pro činnost návštěvnických středisek chráněných oblastí. Z hlediska rozvoje národních parků je důleţité zmínit projekty Monitoring návštěvnosti stezek a Interpretace místního dědictví. Monitoring návštěvnosti stezek slouţí pro plánování kapacit cyklostezek a pěších komunikací ve městech i pro sledování pohybu turistů v chráněných oblastech. Nadace pracuje pomocí systému Eco- -Counter, jehoţ je také v České republice výhradním zástupcem. V rámci projektu nadace poradí s návrhem monitorovacího systému (výběr vhodného stanoviště, volba technologického řešení), který je poté nainstalován, data jsou následně zpracována a vyhodnocena. Zmíněný projekt v České republice vyuţívají Krkonošský národní park, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko. 196 V rámci projektu Interpretace místního dědictví nadace nabízí kurz Základy prezentace přírodního a kulturního dědictví, který je zvláště vhodný pro správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. 197 4.1.5 CzechSpecials Projekt Ochutnejte Českou republiku aneb CzechSpecials vznikl ve spolupráci agentury CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací České republiky a Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Společným cílem je zatraktivnit turistické regiony a představit je prostřednictvím kulinářských specialit, jak zahraničním, tak i domácím 194 [online] Cyklisté vítáni. Šumava. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniseznam.php3?areatype=oblast&id=38&area=undefined&page=2 [cit. 2012-04-06] 195 http://www.stezky.cz/default.htm 196 [online] o.p.s. partnerství. Monitoring cyklistů a pěších. Dostupný z WWW: http://www.partnerstviops.cz/monitoring-navstevnosti-stezek [cit. 2012-04-06] 197 [online] o.p.s. partnerství. Interpretace místního dědictví. Dostupný z WWW: http://www.partnerstviops.cz/interpretace-mistniho-dedictvi [cit. 2012-04-06] 79

turistům. Projekt podporuje logo CzechSpecials jako označení pro restaurace a hotelové provozy, které do něho na základě certifikace vstupují a rozhodly ve svých zařízeních připravovat nejen národní pokrmy, ale také místní speciality, související s tradicí příslušného regionu. 198 4.1.5.1 Příklady certifikovaných restaurací na Šumavě Hospůdka U Horejšů, Stachy Hotel Alpská vyhlídka, Kvilda Hotel Nové Údolí, Stoţec Hotel Srní, Srní Hotel Vydra, Kašperské Hory 199 4.1.6 Certifikace v Národním parku Šumava na základě partnerské spolupráce 4.1.6.1 Projekt Partner Národního parku Šumava Přibliţně od roku 2010 má Správa Národního parku Šumava v plánu realizaci projektu Partner Národního parku Šumava, který zahrnuje certifikaci vybraných poskytovatelů ubytovacích sluţeb. 200 Partnerem národního parku se můţou stát ubytovací zařízení na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Cílem je poskytnout hostům informace o šumavské přírodě a důvodech její ochrany, moţnostech vyţití pro cestovní ruch na území Národního parku Šumava a Bavorský les a stejně tak nabídnou moţnosti hromadné autobusové dopravy. Podmínky zapojení jsou snaha zlepšovat úroveň poskytovaných sluţeb a minimalizovat negativní dopady ubytovacího zařízení na ţivotní prostředí. 201 Podrobnější kritéria zapojení do projektu jsou k dispozici na vyţádání od správy národního parku. V současné době (duben 2012) byly další kroky nutné k realizaci projektu pravděpodobně odloţeny. Důvodem byla změna priorit vedení správy, ale také 198 [online] CzechSpecials. Představení projektu. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/predstaveni-projektu/ [cit. 2012-04-06] 199 [online] CzechSpecials. Restaurace. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/restaurace/ [cit. 2012-04-06] 200 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v regionu NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059- strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 201 [online] Správa NP Šumava. Partner Národního parku. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1483/sekce/partner-np/ [cit. 2012-04-02] 80

komplikace se správným nastavením výhod pro partnery. 202 Nyní jsou členy projektu Partner národního parku tři poskytovatelé ubytovacích sluţeb, kterým byl status členství propůjčen. 203 Jedná se o ubytovací zařízení Turnerova chata, Pension Romana Maunová a Dvorec Nová Hůrka. 204 4.2 Shrnutí Národní park Šumava získal certifikát Transboundary Parks za přeshraniční spolupráci s Národním parkem Bavorský les. Podle IUCN spadá do kategorie II národní park. Patří do biosférické rezervace UNESCO, do evropské soustavy Natura 2000 a díky existenci rašelinišť do Ramsarské úmluvy. V okolí národního parku jsou zavedeny certifikace poskytovatelů sluţeb jako je ECEAT Quality Label, Šumava originální produkt (v červenci 2011 celkem 22 poskytovatelů sluţeb a 70 výrobců) 205, Cyklisté vítáni (36 certifikátů) 206 nebo CzechSpecials (10 certifikátů) 207. Certifikace Cyklisté vítáni spadá pod organizaci Nadace Partnerství, která podporuje projekty cílené na zlepšení ţivotního prostředí a na udrţitelný rozvoj prostřednictvím grantových programů, organizovaných stáţí, vzdělávacích programů pro školy atd. V souvislosti s chráněnými územími se zaměřuje na monitoring návštěvnosti a interpretaci místního dědictví. Další certifikací, která patří pod správu národního parku je certifikace poskytovatelů sluţeb jako partnerů národního parku. Projekt, který správa realizuje přibliţně od roku 2010 má zatím 3 ubytovací zařízení na zkoušku a jeho faktické zavádění je ve fázi záměru. 202 Informace pro zpracování poskytnuty od Správy NP Šumava, Ing. Jana Slonková, prostřednictvím emailu 203 [online] Integra Consulting Services s.r.o. Strategie udržitelného turismu v NP Šumava. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/gallery/10/3059-strategie_udrzitelneho_turismu_final_cz.pdf [cit. 2012-04-02] 204 [online] Správa NP Šumava. Ubytovatelé zapojeni do projektu Partner NP. Dostupný z WWW: http://www.npsumava.cz/cz/1483/8396/clanek/ [cit. 2012-04-02] 205 [online] RRAŠ. Nový katalog certifikovaných produktů. Dostupný z WWW: http://www.rrasumava.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=235:novy-katalog-certifikovanych-vyrobka-slueb-s-logem-umava-originalni-produktr&catid=76:regionalni-certifikace&itemid=104 [cit. 2012-04- 02] 206 [online] Cyklisté vítáni. Čechy a Morava. Dostupný z WWW: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniseznam.php3?areatype=oblast&id=38&area=undefined&page=0 [cit. 2012-04-02] 207 [online] CzechSpecilas. Restaurace. Dostupný z WWW: http://www.czechspecials.cz/vyhledavacrestauraci/ [cit. 2012-04-02] 81

4.3 Certifikace a ocenění v Národním parku Kalkalpen Národní park Kalkalpen je členem organizace EUROPARC. Podle IUCN spadá do kategorie II národní park. Patří do biosférické rezervace UNESCO, do evropské soustavy Natura 2000 a jeho ochrana je garantována na základě Ramsarské úmluvy. 4.3.1 Das Österreichische Umweltzeichen Uvedená rakouská certifikace zaručující ekologicky šetrné a špičkově kvalitní výrobky a sluţby ve většině oborů spadá pod Ministerstvo ţivotního prostředí. V oblasti cestovního ruchu zahrnuje všechny kategorie ubytování, od luxusních hotelů aţ po kempy. Certifikaci poskytovatelů sluţeb provádí přímo ministerstvo, které se zabývá i následnými kontrolami. Poţadovaná kritéria na obdrţení ekoznačky jsou velmi podrobná a zahrnují konkrétní poţadavky například v oblasti třídění odpadu, šetrné spotřebě energií, regionálních pokrmů z tradičních místních surovin a další. 208 Certifikace funguje jiţ od roku 1990 a v současné době má 820 certifikovaných subjektů (nejen z oblasti sluţeb cestovního ruchu). Roční poplatek je odstupňován podle dosaţeného ročního obratu, od 220 euro (obrat pod 200 tisíc eur) do 2200 euro (obrat nad 3,6 milionu). 209 4.3.1.1 Držitelé ekoznačky v Národním parku Kalkalpen Nationalpark Hotel Villa Sonnwend, Roßleithen Naturidyllhotel Dietlgut, Hinterstoder Prentnergut, Hinterstoder 4.3.2 Certifikace Národního parku Kalkalpen na základě partnerské spolupráce V Národním parku Kalkalpen existuje několik forem partnerství mezi národním parkem a místními poskytovateli sluţeb. Důvodem pro jejich vznik bylo jednak vyšší 208 [online] Das Österreichische Umweltzeichen. Ausgezeichnet Reisen. Dostupný z WWW: http://www.umweltzeichen.at/cms/home/tourismus/content.html [cit. 2012-04-02] 209 [online] Ekolist.cz. Horší už to být nemůže, pojďme to dělat jinak, říká k ekoznačce její kritik. Dostupný z WWW: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/horsi-uz-to-byt-nemuze-pojdme-to-delatjinak-rika-k-ekoznacce-jeji-kritik [cit. 2012-04-02] 82

generování příjmů pro všechny zúčastněné a také zlepšení a soulad rozvoje celého regionu. 210 Partnerské projekty znázorňuje Tabulka 6. Tabulka č. 6 Partnerské projekty v Národním parku Kalkalpen Počet Partnerská síť Region Rok založení členských Nationalpark Kalkalpen Partner Nationalpark Kalkalpen Wanderspezialisten Pferdeland Nationalpark Kalkalpen Nationalpark Kalkalpen Bikespezialisten subjektů Všichni zájemci v regionu Národního 1997 31 parku Kalkalpen, mimo region sponzoři Ubytovací zařízení v regionu národního 2005 23 parku Stáje, farmy v regionu národního parku 2010 30 Ubytovací zařízení a další podnikatelé 2009/10 19 v regionu Ennstal a Steyrtal Verein Nahtur Sdruţení farem v regionu národního 1997 180 parku Nationalpark Höfe Sdruţení farem v Ennstal podnikajících 1998 11 Ennstal v agroturismu Genuss Region Celorepublikové sdruţení regionálních 2007 n.a. Österreich pokrmů Zdroj: Cooperation between the National park Kalkalpen and the regional economy, 2011 V letech 2005 2006 vytvořil národní park nový systém značení s jednotným designem, který jasně ukazuje, kterého partnerského programu je subjekt členem. Jednotlivé logotypy jsou znázorněny na Obrázku č. 6. Obrázek č. 6 Logotypy partnerství v Národním parku Kalkalpen Zdroj: Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, 2011 210 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 20 83

4.3.2.1 Nationalpark Kalkalpen Partner Existují tři typy partnerství, na základě kterých je subjekt oprávněn pouţívat značku Nationalpark Kalkalpen Partner. Partnerství se mohou účastnit farmáři v regionu národního parku, poskytovatelé sluţeb v regionu a sponzoři, kteří nemusí mít sídlo v regionu. Uvedený typ partnerství funguje od roku 1997 a v současné době existuje 34 členů (3 farmy, 3 sponzoři a 28 poskytovatelů sluţeb). Spolupráce mezi národním parkem a členy partnerského programu je uzavíráno na základě smlouvy a zaplacení ročního poplatku 150 Euro. Za poplatek získává subjekt právo pouţívat značku Nationalpark Kalkalpen Partner ke svému marketingu a další výhody. Subjekt, který má zájem se stát členem, musí splnit určitá kritéria. Farmy musí například provozovat ekologické zemědělství a všechny subjekty mají povinnost vykonávat svou činnost v souladu s vizí a cíli národního parku. Po splnění vstupních kritérií je subjekt prověřen Hospodářskou komorou Rakouska, 211 která také provádí průběţné kontroly kvality subjektu kaţdé tři roky. Prodlouţení platnosti certifikátu probíhá kaţdý rok, po zaplacení členských poplatků. Partner národního parku získává: Právo na uţití loga Nationalpark Kalkalpen pro vlastní marketing. Informační balíček. Prezentaci subjektu na webu národního parku. 30 volných vstupenek za rok na výstavy národního parku (pro svoje stálé zákazníky). 2 za rok túru s průvodcem v národním parku. Prezentaci v broţurách národního parku. Vstup na společenskou událost pro všechny členy. Prezentaci subjektu v turistických informačních centrech národního parku. Spolupráce na akcích a prezentacích. Marketingová podpora na veletrzích, výstavách, v médiích. 212 Dalším typem partnerství jsou tzv. Nationalpark Kalkalpen Spezialisten (zájmové spolky) zaměřující se na konkrétní aktivity cestovního ruchu provozované v národním 211 Wirtschaftskammer Österreich 212 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 23 84

parku a v jeho okolí. Subjekty účastnící se těchto spolků mohou být lépe podporováni a propagováni, neţ kdyby se o to snaţili samostatně. 4.3.2.2 Nationalpark Kalkalpen Wanderspezialisten Specialisté na pěší turistiku tak by se dalo označit sdruţení, které funguje od roku 2005. Členové jsou poskytovatelé ubytovacích zařízení, kteří jsou schopni nabídnout zvláštní sluţby pěším turistům. Sdruţení má své vlastní webové stránky www.wanderspezialisten.at, kde je Národní park Kalkalpen spolu s dalšími třemi regiony v Horním Rakousku (Salzkammergut, Mühlviertel a Donau) uveden jako oficiální destinace vhodná pro pěší turistiku. Členství upravují konkrétní kritéria kvality. Spolek je podporován Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu, která subjekty certifikuje a sdruţení zahrnuje do svých marketingových aktivit: Zasílání propagačních materiálů na 20 000 adres ročně Zveřejňování v časopise Wandermagazin Online marketing přes www.wandern.at Zveřejňování v rádiu Life Radio (v rámci vysílání o cestovním ruchu) 213 Financování spolku je zajištěno zejména prostřednictvím Hornorakouské centrály cestovního ruchu, členských příspěvků, dále regionálních asociací cestovního ruchu a národního parku. Spolek není v přímém vztahu s národním parkem management národního parku ale zveřejňuje nabídky spolku ve svých broţurách a také upravil pěší stezky pro účely spolku. Kaţdoročně se konají dvě aţ tři setkání pro všechny členy. Hornorakouská centrála cestovního ruchu ocenila všechny členské subjekty jako ubytovací zařízení vhodné pro pěší turisty na základě splnění standardů kvality a dalších kritérií. Subjekty jsou součástí certifikačního systému fungujícího na celém území Horního Rakouska. Certifikované subjekty jsou oceněni podle úrovně poskytovaných sluţeb pomocí počtu tzv. hiking boots (pohorky). Zařízení můţe obdrţet tři aţ pět hiking boots. Pro ocenění třemi pohorkami musí subjekt poskytovat základní balíček (dvakrát týdně túra s průvodcem, regionální taxi pro pěší turisty za sníţenou cenu, informační zázemí průvodce, broţury, letáky, mapy, předpověď počasí, 213 Informace poskytnuty prostřednictvím e-mailu od simone.lengauer@lto.at - Oberösterreich Tourismus, 4.4. 2012 85

půjčovna pláštěnek a dalšího vybavení atd.). Poţadavky se s vyšším počtem pohorek zvyšují. 214 4.3.2.3 Pferdeland Nationalpark Kalkalpen Asociace, zaměřená na hipoturismus, začala fungovat na principu spolupráce mezi asociací Pyhrn-Eisenwurzen (Reiter und Fahrverband Pyhrn-Eisenwurzen) a Národním parkem Kalkalpen. Roku 2009 se Pyhrn-Eisenwurzen přejmenovali na Pferdeland NationalPark Kalkalpen. Asociace má 170 členů (stáje, hostince, farmy a obce). Prostřednictvím členských poplatků jsou financovány stezky pro koně, odznaky asociace, provoz webu www.pferdeland-nationalpark.at, mapy stezek atd. Cílem asociace je údrţba jezdeckých stezek v regionu a vytvoření jakési ucelené a značené soustavy pro provozování jezdectví v divoké přírodě. Dalším cílem je společný marketing a zvyšování kvality poskytovaných sluţeb. Pferdeland Nationalpark Kalkalpen je jeden ze tří oficiálních regionů pro hipoturismus v Horním Rakousku podporovaných a zaštítěných Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu. (www.pferdeurlaub.at) Pferdeland Nationalpark Kalkalpen se rozkládá na území turistických regionů (Pyhrn-Priel, Ennstal, Steyrtal a Kremstal) a dohromady poskytuje okolo 300 km značených jezdeckých stezek. Od roku 2010 probíhá spolupráce s regionálními asociacemi cestovního ruchu pod společnou značkou národního parku. 215 4.3.2.4 Nationalpark Kalkalpen Bikespezialisten Sdruţení zaměřené cykloturismus v horských oblastech funguje na podobných principech jako Nationalpark Kalkapen Wanderspezialisten a je ve fázi vývoje. Členové sdruţení poskytují ubytovací sluţby cyklistům v regionu Ennstal a Steyrtal, kde je k dispozici okolo 500 km cyklistických tras. Dalším členem je profesionální průvodce horského cykloturismus a cyklistický obchod a půjčovna. Všichni členové se zavázali plnit kritéria kvality. Regiony jsou prezentovány Hornorakouskou centrálou cestovního ruchu na webu www.biken.at. Za chod sdruţení a certifikaci odpovídají asociace cestovního ruchu Ennstal and Steyrtal, kterým jsou placeny členské poplatky. Sdruţení není finančně podporováno národním parkem, národní park je ale zahrnuje do svých broţur. 214 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 24-26 215 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 27-30 86

Poskytovatelé ubytovacích sluţeb jsou povinni nabízet určité sluţby: zamykatelné boxy na kola, moţnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, základní nářadí pro opravy, lékárnička, info stánek, a další. Tzv. Kalkalpentour je nová horská cyklistická stezka (220 km) vedoucí přes region Ennstal, Steyrtal a pohoří Reichraminger Hintergebirge. Na stezce, která se dá projet za tři dny, je k dispozici několik certifikovaných ubytovacích zařízení a také odbočky na odpočinkové vyhlídky a pastviny. Stezka má tři úrovně náročnosti a jejich GPS souřadnice lze najít na www.kalkalpentour.at. Stezka byla financována programem LEADER a spolkovou zemí Rakousko. 216 4.3.2.5 Další formy partnerství a spolupráce v Národním parku Kalkalpen Verein Nahtur Kvalita z Národního parku Kalkalpen (www.nahtur.at) je asociace 180 farem v regionu národního parku s cílem společného marketingu a generování vyšších příjmů. Vznik asociace byl na začátku podpořen národním parkem. Členové jsou povinni plnit vstupní kritéria, jako je placení ročního členského poplatku, jejich činnost musí být například v souladu s ekologickým zemědělstvím nebo se zásadami rakouského programu šetrnému k ţivotnímu prostředí ÖPUL, 217 a další. Nationalpark Höfe Ennstal (www.ferien-bauernhof.at) sdruţení vzniklo z iniciativy spolku Verein Nahtur a jedná se o 11 farem v regionu Národního parku Kalkalpen poskytující agroturismus (pobyty na farmě) v Ennstal. Výhodou je, ţe farmy spolu velmi úzce spolupracují a hosté ubytovaní na jedné farmě mohou vyuţívat sluţeb a moţností všech ostatních deseti farem. Pro hosty jsou připraveny zábavné stezky pro děti, horolezecké stěny, návštěvy horských pastvin a pozorování dobytka, jízdy na koni, rybaření a činnosti jako pečení chleba nebo výroba keramiky a další. Genuss Region Österreich (www.genuss-region.at) je celorepublikové sdruţení regionálních pokrmů. Je to ochranná známka společnosti Agrarmarkt Austria Marketing GmbH. a Ministerstva ţivotního prostředí. Značku Genussregion uděluje ministerstvo a ţadatel musí respektovat následující: produkt musí být typický pro daný region, musí být tradičně vyráběn z místních surovin, propagován přímo v regionu, spojen s místními tradičními událostmi, a další. Národní park Kalkalpen získal značku Genussregion na bio hovězí maso a ovocné dţusy. 218 216 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 30-32 217 Österreichisches Programm für umweltgerechte Landwirtschaft 218 HEIGL, E. M., Cooperation between the National Park Kalkalpen and regional economy, s. 32-35 87

4.4 Shrnutí Národní park Kalkalpen byl mezinárodně oceněn prostřednictvím členství v organizaci EUROPARC, statutem národního parku podle IUCN, jeho ochrana je garantována na základě Ramsarské úmluvy a sounáleţitosti k evropské soustavě Natura 2000 a biosférické rezervaci UNESCO. Mezi fungující certifikace ekoznačení v regionu národního parku patří například Das Österreichische Umweltzeichen. Rozvinutá síť partnerské spolupráce mezi národním parkem a místními poskytovateli sluţeb je zaloţena na certifikaci Nationalpark Kalkalpen Partner, jejímţ garantem je Národní park Kalkalpen. Členy se mohou stát podnikatelé v regionu národního parku, farmáři v regionu národního parku a zájemci mimo region se smí účastnit jako oficiální sponzoři. Všichni ţadatelé musí splňovat konkrétní kritéria, která jsou kontrolována Hospodářskou komorou Rakouska. Dalšími partnerskými projekty, kterých se národní park účastní přímo nebo nepřímo, jsou tzv. Nationalpark Kalkalpen Spezialisten, neboli organizace sdruţující poskytovatele sluţeb pěší turistiky (Wanderspezialisten), cykloturismu (Bikespezialisten) nebo hipoturismu (Pferdeland). Partnerské programy zveřejňují informace na svých webech a celý region je prezentován na stránkách lokální organizace cestovního ruchu Ennstal a Steyrtal www.nationalparkregion.com. Web spolu s logotypy partnerských programů vytváří jednotou vizuální identitu regionu. Důleţitou roli hraje Hornorakouská centrála cestovního ruchu, která partnerské programy zaštituje a podporuje. Verein Nahtur, Nationalpark Höfe Ennstal a Genuss Region Österreich jsou další sdruţení působící v oblasti národního parku. 88

5. Dotazníkové šetření Smyslem dotazníkového šetření bylo zjistit, nakolik cestovní ruch v Národním parku Šumava respektuje tři pilíře udrţitelného cestovního ruchu z pohledu návštěvníka regionu. Dalším cílem bylo zjistit aktuální stav spolupráce a partnerství jednotlivých aktérů cestovního ruchu. Výzkum byl proveden na místech, se kterými přichází návštěvník do styku turistická informační centra (dále jen TIC) a hromadná ubytovací zařízení. TIC byla šetřena pomocí písemných dotazníků a s provozovateli hromadných ubytovacích zařízení byly vedeny řízené rozhovory. 5.1 Turistická informační centra Panel respondentů byl vytvořen z pracovníků TIC. Jednalo se o jednak o TIC zřízené Správou Národního parku Šumava a také o ostatní TIC působící v blízkosti národního parku Šumava. Vyplnění dotazníků bylo s respondenty předem projednáno a jako nástroj byl pouţit internetový portál www.vyplnto.cz. Rozesláno bylo celkem 22 ţádostí o vyplnění a návratnost byla přibliţně 55% (12 dotazníků). 5.1.1 Environmentální pilíř 1. Otázka Seřaďte sportovní aktivity návštěvníků v národním parku od nejčastějších po nejméně časté (1 = nejčastější): Výsledek 1. Pěší turistika 2. Cykloturismus 3. Vodní turismus 4. Běţky, lyţe 89

2. Otázka Jsou si návštěvníci vědomi dopadů na přírodní prostředí, které způsobuje cestovní ruch? Graf č. 4 3. Otázka Jsou návštěvníci dostatečně informováni (např. výchovnými programy správy národního parku, prostřednictvím TIC) o těchto dopadech cestovního ruchu na přírodní prostředí? Graf č. 5 4. Otázka Jak byste ohodnotili úroveň výukových programů a akcí pro veřejnost, které pořádá správa národního parku? Stupnice 1 5 jako ve škole. Výsledek: Výukové programy: 2 Akce pro veřejnost: 2 90

5. Otázka Cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava je šetrný k přírodnímu bohatství. Graf č. 6 Ve výše uvedených otázkách byl prověřován environmentální pilíř. V otázce č. 1 je jako nejčastější aktivita návštěvníků v Národním parku Šumava označena pěší turistika, která patří k šetrným formám cestovního ruchu, pokud je provozována na vyznačených trasách a v souladu s návštěvním řádem. Otázka č. 2 šetřila povědomí návštěvníků o dopadech cestovního ruchu na přírodní prostředí. Podle 50 % dotazovaných si návštěvníci sledované dopady uvědomují, podle 50 % respondentů ne. 58 % dotazovaných se domnívá, ţe návštěvníci nejsou o dopadech cestovního ruchu na přírodní prostředí dostatečně informováni (otázka č. 3), například prostřednictvím TIC nebo výukových programů Správy Národního parku Šumava. Úroveň těchto výukových programů a akcí pro veřejnost byla ohodnocena známkou 2 (otázka č. 4). Podle otázky č. 5 si 58 % respondentů myslí, ţe cestovní ruch v území je provozován šetrně ve vztahu k přírodnímu bohatství. Šetření environmentálního pilíře tedy ukázalo, ţe z větší části je cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava ohleduplný k ţivotnímu prostředí. Zároveň by se mělo prohloubit povědomí návštěvníků o dopadech cestovní ruch na přírodní prostředí pomocí osvěty a vzdělávacích aktivit. 91

5.1.2 Sociální pilíř 6. Otázka Jaký je postoj místních obyvatel k návštěvníkům národního parku? Graf č. 7 7. Otázka Cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava podporuje místní tradice Graf č. 8 Sociální pilíř šetřila otázka č. 6. Vztah místních obyvatel k návštěvníkům Národního parku Šumava je podle respondentů spíše pozitivní (50 %) aţ neutrální (33 %). Dva respondenti uvádí (17 %), ţe je vztah k návštěvníkům pozitivní. Z odpovědí na otázku č. 7. je patrné, ţe cestovní ruch podle 58 % dotazovaných podporuje místní tradice. 33 % respondentů tuto otázku nedokázalo zodpovědět a 8 % (jeden dotazovaný) s tvrzením nesouhlasí. Z výsledku by se dalo usuzovat, ţe cestovní ruch v Národním parku Šumava nenarušuje negativním způsobem ţivot rezidentů. 92

5.1.3 Ekonomický pilíř 8. Otázka Cestovní ruch v oblasti Národního parku Šumava zvyšuje podnikatelské příleţitosti. Graf č. 9 9. Otázka Seřaďte kulturní aktivity návštěvníků v národním parku od nejčastějších po nejméně časté (1 = nejčastější) Výsledek 1. Tradiční místní oslavy, festivaly 2. Divadla, kina, koncerty 3. Výstavy Ekonomický pilíř zjišťovala otázka č.8. Z odpovědí respondentů vyšlo najevo, ţe 92 % dotazovaných je přesvědčených o vyšších podnikatelských příleţitostech v regionu v důsledku cestovního ruchu. Takovými příleţitostmi mohou být například tradiční místní oslavy a festivaly, které respondenti označili jako nejoblíbenější kulturní aktivity návštěvníků Národního parku Šumava (otázka č. 9). Podle odpovědí respondentů jsou tedy podnikatelské příleţitosti v oblasti díky cestovnímu ruchu vyšší. 93

5.1.4 Spolupráce a partnerství v NP Šumava 10. Otázka Informuje Vás správa Národního parku o aktuálním dění, cílech a plněných výsledcích parku? Pokud ano, jakým způsobem? Graf č. 10 11. Otázka Spolupracujete s dalšími subjekty v okolí národního parku (např. penziony, hotely, restaurace)? Pokud ano, uveďte způsob spolupráce. Graf č. 11 94

12. Otázka Myslíte si, ţe je spolupráce se subjekty (např. penziony, hotely, restaurace) v okolí národního parku důleţitá? Graf č. 12 13. Otázka Účastníte se nějakým způsobem projektu Partner Národního parku Šumava? Pokud ano, uveďte způsob spolupráce. Graf č. 13 Dotazníkové šetření zkoumalo spolupráci jednotlivých aktérů cestovního ruchu v regionu Národního parku Šumava. Otázka č. 10 byla zaměřena na komunikaci správy národního parku s TIC (aktuální dění, cíle a výsledky správy národního parku). Podle 75 % respondentů Správa Národního parku Šumava s TIC pravidelně nekomunikuje. Se zbylými 25 % je v kontaktu prostřednictvím zasílání tiskových zpráv, aktuálních broţur, novin nebo nabídek akcí pro veřejnost. 95