Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Vávrová, Ph.D. Autor: Marek Slouka Brno 2013

Rád bych touto cestou poděkoval vedoucí mé bakalářské práce, doc. Ing. Evě Vávrové, Ph.D., za odbornou pomoc, vedení, cenné připomínky a čas se mnou strávený.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Změna podmínek životního pojištění a její vliv na rozhodování klientů a pojistitelů vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury. V Brně dne 24. května 2013

Abstract This bachelor thesis deals with changes in the conditions of life insurance which is related to the introduction of unisex approach to the measurement of clients risk level. The first part of thesis discusses the issue of life insurance and its specific characteristics. In the second part are identified changes and the consequences of the introduction of the unisex insurance. With using of the model example is shown how unisex insurance affect specific clients. It concludes with recommendations for clients and insurers. Keywords life insurance, premium, unisex approach, gender, Czech Insurance Association Abstrakt. Tato bakalářská práce pojednává o změnách podmínek životního pojištění, které souvisí se zavedením unisex přístupu k oceňování rizikovosti klientů. V první části práce je rozebrána problematika životního pojištění a jeho specifické rysy. V druhé části práce jsou identifikovány změny a důsledky zavedení unisex pojištění. Na modelovém příkladu je předvedeno, jak zavedení unisex pojištění ovlivní konkrétní klienty. V závěru jsou uvedena doporučení pro klienty i pojistitele. Klíčová slova životní pojištění, pojistné, unisex přístup, pohlaví, Česká asociace pojišťoven

Obsah 5 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl a metodika práce 10 2.1 Cíl práce... 10 2.2 Metodika práce... 10 3 Literární rešerše 12 3.1 Charakteristika životního pojištění... 12 3.1.1 Právní úprava životního pojištění... 12 3.1.2 Členění životního pojištění... 13 3.1.3 Vznik pojištění... 14 3.1.4 Pojistné plnění... 17 3.1.5 Zánik pojištění... 17 3.1.6 Daňové zvýhodnění životního pojištění... 18 3.1.7 Základní podoby životního pojištění... 19 3.1.8 Připojištění k životnímu pojištění... 24 4 Vlastní práce 26 4.1 Pojistný trh v České republice... 26 4.2 Změny životního pojištění... 28 4.3 Důvody použití pohlaví jako faktor ovlivňující výši pojistného a pojistného plnění... 30 4.4 Studie Evropské unie... 31 4.1 Nabídka produktů životního pojištění Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group... 33 4.2 Modelový příklad... 34 4.3 Dopady na klienta... 43 4.4 Návrh marketingových aktivit pojišťovny... 43 5 Diskuze 46

Obsah 6 6 Závěr 49 7 Literatura 50

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Graf podílů pojišťoven na trhu životního pojištění v ČR (statistika 4. kvartál roku 2012) 27 Obr. 2 Vývoj předepsaného pojistného 27 Obr. 3 Podíl životní pojištění a neživotní pojištění 28 Obr. 4 Graf vývoje úmrtnosti v ČR (2011) 30 Obr. 5 Graf naděje na dožití při narození v ČR (1993-2010) 31 Obr. 6 Srovnání pojistného s využitím faktoru pohlaví a unisex pojištění (muž) 37 Obr. 7 Srovnání pojistného s využitím faktoru pohlaví a unisex pojištění (žena) 39 Obr. 8 Vývoj pojistného v závislosti na vstupním věku klienta. 42

Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Struktura pojistného v životním pojištění 15 Tab. 2 Výše pojistného a jeho změna (v EUR) 32 Tab. 3 Vstupní údaje o klientovi, pro sjednání životního pojištění 35 Tab. 4 Sjednaná rizika a pojistné částky 36 Tab. 5 Výše pojistného s využitím faktoru pohlaví versus unisex sazba (muž) 36 Tab. 6 Rozdíl v pojistném vyjádřený v Kč a procentně (muž) 37 Tab. 7 Vstupní údaje o klientce, pro sjednání životního pojištění 38 Tab. 8 Výše pojistného s využitím faktoru pohlaví versus unisex sazba (žena) 38 Tab. 9 Rozdíl v pojistném vyjádřený v Kč a procentně (žena) 40 Tab. 10 Srovnání pojistného pro muže, ženu a unisex sazby 41 Tab. 11 Vývoj a změna pojistného v závislosti na vstupním věku 41 Tab. 12 Vývoj a změna pojistného v závislosti na rizikové skupině. 42

Úvod 9 1 Úvod Život a celkově zdraví jako takové je to nejcennější co člověk má. Proto je nutné si ho chránit. Všude ve světě dochází k nepříznivým událostem a různým životním katastrofám, které se nevyhýbají nikomu. To je jeden z důvodů proč by se měl člověk proti nim zajistit a tím se snažit snížit jejich dopad na osobu či celou rodinu. Pro tento účel slouží finanční produkt, známý jako životní pojištění, poskytovaný pojišťovacími institucemi. V dnešní době se dá považovat způsob tohoto zajištění za nezbytný. Nenadálé události týkající se života, ať už se jedná o smrt, invaliditu, závažná onemocnění nebo vážná zranění, které s sebou nesou trvalé poškození, mají nedozírný dopad na rodiny a způsob životního stylu. Často s sebou nesou i nemalé finanční důsledky v podobě poklesů příjmů nebo vynaložených nákladů na změnu způsobu života. V takových případech dokáže životní pojištění takto postihnutým osobám usnadnit životní změnu alespoň po stránce finanční. V současnosti se na trhu vyskytuje životní pojištění v mnoha variantách od velkého množství pojišťoven. Záleží pouze na klientovi, která z nich jim bude nejvíce vyhovovat a pomůže mu zajistit se v takové míře, kterou potřebuje nebo si může dovolit v závislosti na jeho finančních možnostech. Výše pojistného za životní pojištění je ovlivňována různými faktory, mezi které patří věk, zdravotní stav, povolání a do nedávné doby sem patřilo i pohlaví. Pohlaví jako faktor determinující rizikovost klienta bylo k 21. prosinci roku 2012 uznáno Evropským soudním dvorem jako diskriminující a z tohoto důvodu vyřazeno. Stali jsme se tedy v očích Evropské unie bezpohlavní a bylo zavedeno unisex pojištění, což s sebou nese také své následky. Jaké jsou důsledky této změny? Jak to ovlivní klienty při sjednávání životního pojištění? Čí peněženku tento rozsudek Evropského soudu zatíží a komu naopak ulehčí? To je výčet otázek, které si v současnosti může klást klient při přemítání o tom, zda životní pojistku v minulém roce uzavřel výhodně, nebo si měl raději počkat na rok 2013.

Cíl a metodika práce 10 2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je identifikovat změny způsobené sjednocením podmínek pro uzavírání pojistných smluv životního pojištění pro muže a ženy. Toto sjednocení bylo nařízeno Evropskou unií v rámci antidiskriminačních opatření a vstoupilo v platnost 21. prosince roku 2012. K dosažení tohoto cíle využiji i zahraničních studií věnovaných této problematice. Provedu komparaci pojistných smluv uzavřených za podmínek platných do 21. prosince 2012 a podmínek roku 2013 u konkrétních pojistníků různých rizikových skupin, pohlaví a věku u vybraného pojistného produktu. Na základě této komparace zhodnotím dopady zavedení unisex pojištění na konkrétní klienty a na pojistitele. Pro tyto subjekty následně navrhnu doporučení. Jeden z dílčích cílů práce je zaměřit se na vytvoření doporučení vhodných marketingových aktivit pojišťovny v dané oblasti jako reakci na proběhnuvší změny. 2.2 Metodika práce První část práce (literární rešerše) se sestává z rešerše odborných článků a odborné literatury věnující se problematice životního pojištění a jeho specifických rysů. Zároveň jsou zmíněny základní podoby a vysvětleny základní principy životního pojištění. Zaměřím se na trh životního pojištění v České republice. V druhé části práce se budu věnovat identifikaci změn a důsledků zavedení unisex pojištění. Dále se zaměřím na komparaci pojistných smluv uzavřených za podmínek platných v roce 2012 a podmínek nových. Zaměřím se především na FLEXI životní pojištění Pojišťovny České spořitelny. Tento produkt má dlouholetou tradici a patří k jedněm z nejvyhledávanějších na českém trhu. Také získal řadu ocenění, mezi které patří čtyřnásobné vítezství v letech 2009-2012 v soutěži Zlatá koruna v kategorii životní pojištění. Pro srovnání pojistných smluv vytvořím modelový příklad, který aplikuji v několika variantách. Ty se budou lišit pohlavím, zařazením do rizikových skupin a vstupním věkem. Tyto případy budu komparovat z hlediska velikosti rizikového a celkového pojistného. Pomocí nich se pokusím odpovědět na následující výzkumné otázky: jaké výhody má uzavření pojistné smlouvy za podmínek roku 2012?

Cíl a metodika práce 11 jaké výhody má uzavření pojistné smlouvy za podmínek platných v roce 2013? Při stanovování pojistných částek využiji materiálů a doporučení poskytnutých Pojišťovnou České spořitelny. Především příručky FLEXI. Při výpočtu pojistného, jak rizikového, tak celkového využiji simulační program Pojišťovny České spořitelny, kde budou namodelovány aspekty pojistné smlouvy a pojistná rizika. Budu využívat dvou verzí tohoto programu. První verze (starší) pro modelování smluv za podmínek platných před zavedením unisex přístupu a druhá (nová) již po zavedení daného přístupu. Jelikož se zavedením unisex pojištění došlo i k přepracování pojistného produktu, bude nutné zavést určité předpoklady a omezení. Na základě dosažených výsledků zhodnotím zavedení unisex pojištění a vytvořím doporučení pro konkrétní klienty. Provedu také návrh vhodných marketingových aktivit pojišťovny v dané oblasti. Následně provedu diskuzi.

Literární rešerše 12 3 Literární rešerše 3.1 Charakteristika životního pojištění Hlavní funkcí životního pojištění je finanční zajištění v případě vzniku nepříznivé nahodilé události. Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožující životy lidí. Toto krytí se vztahuje pouze na fyzické osoby. Součástí tohoto pojištění jsou výplaty pojistných plnění v případě vzniku pojistných událostí, které se týkají života pojištěných osob nebo osob jiných. V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko smrti a riziko dožití se určitého věku. V současnosti jsou v životním pojištění využívány různé kombinace těchto dvou událostí, přičemž bývají do krytí zahrnuta ještě další pojistná nebezpečí neživotního charakteru. Mezi tyto nebezpečí můžeme zařadit: invaliditu, závažné onemocnění, úraz, hospitalizaci pracovní neschopnost a další. V současné době se přisuzuje velký význam zařazování rizika dožití, kde je vytvářena finanční rezerva. Životní pojištění má tedy také význam spořícího nebo investičního nástroje. (Ducháčková, 2009) Pojistné smlouvy životního pojištění jsou většinou dlouhodobého charakteru. Mají zajistit finanční podporu v případě vzniku nahodilé události, která s sebou nese ztrátu příjmu. Délky pojistných dob, na které jsou pojistné smlouvy sjednávány, jsou jeden z rozdílů mezi životním a neživotním pojištěním. U životního pojištění se jedná většinou o desítky let. Dalším významným rysem je forma pojištění. Cenu lidského života nelze určit, a proto je životní pojištění sjednáváno pouze jako pojištění obnosové. To znamená, že je předem sjednána pojistná částka, která se při pojistné události vyplácí v plné výši, nebo v jejím procentním rozsahu.(cipra, 1999) 3.1.1 Právní úprava životního pojištění Životní pojištění upravují zákony: Zákon o pojistné smlouvě (č. 37/2004 Sb.), který upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.(zákony-online, 2012) Zákon o pojišťovnictví (č. 277/2009 Sb.), který zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Tímto zákonem se řídí

Literární rešerše 13 provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou či zajišťovnou se sídlem na území České republiky, členského státu Evropské unie, státu tvořící Evropský hospodářský prostor nebo se sídlem na území jiného státu. (zákony-online.cz, 2012) 3.1.2 Členění životního pojištění Životní pojištění můžeme členit podle různých hledisek. Jako základní členění můžeme uvést rozdělení na dvě pojištění: riziková pojištění, jsou pojištění, u kterých není jisté, zda během trvání pojištění dojde k pojistné události a s ní spojenou výplatou pojistného plnění. Zaplacené pojistné je během pojistného období spotřebováno na porytí rizik. Pojišťovny u těchto typů pojištění vytvářejí určité rezervy na pojistné plnění, ale ne pro každé jednotlivé pojištění. Jedná se především o dočasná pojištění pouze pro případ smrti. Výhodou tohoto pojištění je relativně nízké pojistné, které umožňuje pojistit se na vyšší částky. Naopak nevýhodou je skutečnost, že po uplynutí pojistné doby pojištění zaniká a to bez výplaty jakékoli částky. Tento typ pojištění se používá na zabezpečení rodiny pro případ smrti živitele, ale především na krytí větších úvěrů či půjček. (Kol. autorů z ČAP, 2002) rezervotvorné pojištění vzniká v případech, kdy pojišťovna musí v každém případě počítat s výplatou pojistného plnění. Ať už se jedná o smrt nebo o dožití konce pojištění. Proto musí být vytvářena rezerva na pojistné plnění pro každé jednotlivé pojištění. Jedná se zejména o smíšená pojištění pro případ smrti nebo dožití, samostatná pojištění pro případ dožití, nebo trvalé pojištění pro případ smrti. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Životní pojištění, které je sjednáno na určitou dobu a je u něj pro případ smrti nebo dožití smluvně garantovaná pojistná částka ve formě jednorázového plnění, se nazývá kapitálové životní pojištění. Pojistná částka může být pro obě tyto rizika shodná nebo je možné pro riziko smrti nebo dožití zvolit částky různé. Součástí sjednané pojistné částky pro případ dožití je také garantované zhodnocení. Kapitálové životní pojištění se využívá i jako spořící instrument. Ze zaplaceného pojistného je část spotřebována na krytí pojistné ochrany a placení poplatků, další část je určena k tvorbě rezerv, které se nadále zhodnocují. Takto se postupně akumulují prostředky pro budoucí potřebu. V případě úmrtí klienta je oprávněné osobně vy-

Literární rešerše 14 placena sjednaná pojistná částka. V případě dožití jsou mimo pojistnou částku vyplaceny i podíly na výnosech. (ČAP, 2010) Mezi hlavní výhody kapitálového životního pojištění patří: garantovaná pojistná částka pro případ smrti i dožití, garantované minimální zhodnocení finančních prostředků, možnost rozšíření pojistné ochrany formou různých připojištění, daňová uznatelnost zaplaceného pojistného (při splnění určitých podmínek). Za nevýhody lze označit: nezle libovolně měnit nastavení pojištění, není možné aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. 3.1.3 Vznik pojištění Pojištění vzniká na základě uzavření pojistné smlouvy. Jedná se dvoustranný právní úkon, ve kterém navrhovatel (zájemce o pojištění) předkládá pojistiteli nebo zástupci pojistitele návrh na uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je uzavřena, jestliže byl návrh pojistitelem přijat a pojistníkovi byla doručena pojistka. Pojistka slouží jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Za počátek pojištění se považuje doba, od níž vznikají práva a povinnosti z pojištění. Pojištění začíná prvním dnem po uzavření smlouvy, pokud nebylo dohodnuto jinak. (Vávrová, 2001) Při výpočtu pojistného je využíváno principu ekvivalence. Tento princip je založen na vyrovnanosti příjmů a výdajů a proto musí pojišťovna odhadnout jejich budoucí hodnotu. Pojistné se kalkuluje tak, aby jeho hodnota k okamžiku uzavření pojištění byla shodná s očekávanou současnou hodnotou pojistného plnění, kde se očekávanou současnou hodnotou pojistného plnění rozumí hodnota částek, které bude muset pojišťovna v budoucnu vyplácet. (Cipra, 2006) Struktura ceny pojistného se skládá ze tří hlavních složek: riziková složka pojistného, která slouží k pokrytí pojistného plnění v případě úmrtí. Velikost této složky je přímo úměrná pravděpodobnosti úmrtí, délce pojistné doby a velikosti sjednané pojistné částky. rezervotvorná složka, která slouží k pokrytí pojistného plnění při dožití se sjednaného věku.

Literární rešerše 15 správní náklady, sloužící k pokrytí nákladu spojených se správou životního pojištění. Tab. 1 Struktura pojistného v životním pojištění brutto (celkové) pojistné netto (ryzí) pojistné správní náklady rezervotvorná složka riziková složka správní náklady Zdroj: Ducháčková, 2009 Netto pojistné je část celkového pojistného, která slouží ke krytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění a tvorbu rezerv. Odráží velikost rizika a je tedy rozhodující složkou tarifu pojistného. Při stanovení výše netto pojistného se vychází ze statistických údajů o škodním průběhu. Tyto údaje se využívají k tvorbě tzv. škodních tabulek. V životním pojištění je příkladem škodní tabulky úmrtnostní tabulka, kde je parametrem věk zemřelých osob. (Ducháčková, 2009) Velikost netto pojistného v životním pojištění je dána velikostí sjednané pojistné částky, úrovní technické úrokové míry a mírou rizika. Pojistná částka je výše pojistného plnění v případě vzniku pojistné události, tedy v případě úmrtí nebo dožití pojištěného. Volba výše této částky záleží na zájemci o pojištění. Výše sjednané částky je poté uvedena v pojistné smlouvě. Měla by být taková, aby v případě smrti poskytla pomoc rodině a v případě dožití zajistila dostatečný přínos na budoucí potřeby. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Obecně by výše pojistné částky měla odpovídat určitému ročnímu násobku (v ČR 5-7 násobek) ročního čistého příjmu pojištěného a velikosti nesplacených finančních závazků. (Ducháčková, 2009) Technická úroková míra představuje takové zhodnocení rezervy pojistného životních pojištění, na které má klient smluvní nárok. Čím vyšší tato úroková míra je, tím levnější je pojištění pro klienty. Velikost technické úrokové míry stanovuje pojišťovna s ohledem na možná zhodnocení technických rezerv životního pojištění na finančním trhu. Současně je velikost technické úrokové míry regulována ze strany státu. (Ducháčková, 2009)

Literární rešerše 16 Hodnota technické úrokové míry je nástrojem regulace ze strany státního dozoru, která má zabezpečit solventnost životních pojišťoven v případě poklesu tržních úrokových měr. (Finmag.cz, 2010) Maximální výše technické úrokové míry je stanovena vyhláškou České národní banky č. 434/2009 Sb., a činí 1,9 %. Při určování míry rizika se sledují faktory, které ovlivňují pravděpodobnost úmrtí. Mezi tyto faktory patří: vstupní věk žadatele pojišťovny stanovují pro jednotlivé typy pojištění maximální a minimální vstupní věk. Minimální věk u životního pojištění je obvykle 15 let, ale u pojištěných dětí je možné pojištění již v prvním roce života. Maximální věk se pohybuje v rozmezí 60-65 let. Limitní věk, do kterého je pojišťovna povinna plnit je obvykle 85 let. (Kol. autorů z ČAP, 2002) zdravotní stav pojišťovny vyhodnocují konkrétní zdravotní rizika každého žadatele. Využívají několika způsobů, jejichž použití je závislé na výši sjednávané pojistné částky a také na vstupním věku. Nejjednodušším nástrojem pro zjištění zdravotního stavu zájemce o pojištění je dotazník. Využívá se především u pojistných smluv znějících na nižší pojistné částky a nízkého věku uchazeče. Pojišťovny si obvykle vyhrazují právo na dotaz ohledně zdravotního stavu u zájemcova ošetřujícího lékaře. Pro vyšší pojistné částky a zejména při vyšším vstupním věku je vyžadována lékařská prohlídka a případně i výpis ze zdravotní karty. (Kol. autorů z ČAP, 2002) pohlaví ve vývoji úmrtnosti se projevují rozdíly mezi muži a ženami, kdy úmrtnost žen se v průměru vyvíjí příznivěji, proto obvykle netto pojistné životního pojištění je pro ženy nižší než pro muže. zaměstnání jelikož je životní pojištění často sjednáváno i s úrazovým připojištěním, rozdělují pojišťovny osoby podle povolání a zájmové činnosti do tří rizikových skupin. Rozdělení do těchto skupin si určuje pojistitel sám. Jednotlivé skupiny můžeme charakterizovat takto: a) I. riziková skupina povolání z nevýrobní oblasti nebo z výrobní oblasti, kde převažuje duševní činnost s malým podílem manuálních prací. b) II. riziková skupina povolání ve výrobní oblasti, kde převažuje podíl manuální práce, nebo se zvýšeným rizikem úrazu. c) III. riziková skupina zaměstnání, sportovní nebo jiná zájmová činnost s velmi vysokým až extrémním rizikem úrazu, vysokým ohrožením

Literární rešerše 17 zdraví a sportovní činnost vykonávaná profesionálně nebo za úplatu. (Finance.cz, 2011) pojistná doba dlouhodobé pojištění s sebou nese nižší pojistné, respektive za stejné pojistné si muže dovolit vyšší pojistnou ochranu a sjednat pojištění na vyšší pojistnou částku. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 3.1.4 Pojistné plnění Pojistné plnění představuje náhradu, kterou poskytuje pojistitel v případě, že dojde k pojistné události. Tato náhrada má v oblasti životního pojištění peněžní formu. Velikost pojistného plnění je dána předem sjednanou pojistnou částkou, kterou si pojistník sjednal. Tato částka může být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku. (Ducháčková, 2009) Zisk může být vytvářen z: výnosů z investování prostředků pojistně technických rezerv na kapitálovém trhu, příznivého škodního průběhu, tedy skutečná úmrtnost se vyvíjela příznivěji, než se kterou se kalkulovalo v ceně, přebytků ve správních nákladech, kdy skutečné správní náklady byly nižší než kalkulované. Zisk dosahovaný v životním pojištění je až z 90% rozdělován mezi pojištěné účastníky životního pojištění. (Ducháčková, 2009) Zisk je rozdělován prostřednictvím: prémií k vypláceným pojistným plněním, zkrácení doby placení pojistného, snížení placeného pojistného, dalšího pojištění placeného z podílů na zisku, spoření pro pojištěného a další. (Ducháčková, 2009) 3.1.5 Zánik pojištění Zánik pojištění je obvykle vázán zánikem pojistné smlouvy. Pojištění může zaniknout z důvodu: uplynutí pojistné doby,

Literární rešerše 18 smrti pojištěného, dohodou dvoustranný písemný právní úkon, výpovědi ze strany pojistitele do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy, výpovědí pojistníka kdykoli v průběhu pojistné doby, neplacení pojistného, odstoupení pojistitele od smlouvy, odmítnutí plnění, zrušení pojištění s výplatou odkupného (dříve odbytného). (Kol. autorů z ČAP, 2002) Pojistitel může odstoupit od smlouvy pouze za přesně specifikovaných podmínek. Například, pokud zjistí, že pojistník nebo pojištěný vědomě zamlčel nebo nepravdivě či neúplně zodpověděl na písemné dotazy pojišťovny, jejichž pravdivé zodpovězení by mělo za následek neuzavření pojistné smlouvy. Odkupné je část nespotřebovaného pojistného ukládána pojistitelem jako technická rezerva vypočítaná pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. V rámci rezervotvorných pojištění má pojistník právo na výplatu odkupného. Předpokladem je ovšem placení pojistného po určitou ve smlouvě stanovenou minimální dobu. Kromě výplaty odkupného je možný částečný odkup pojištění. Při částečném odkupu se sníží pojistná částka podle pojistně technických zásad a pojistník pokračuje v pojištění placením nižšího pojistného. Důvodem pro částečný odkup mohou být například finanční problémy pojistníka. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 3.1.6 Daňové zvýhodnění životního pojištění Životní pojištění je podporováno státem ve formě daňových výhod. Pro uplatnění těchto výhod je však nutné aby pojištění odpovídalo zákonným podmínkám. Tyto podmínky pro uznání daňových výhod soukromého životního pojištění upravuje zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Soukromé životní pojištění je daňově uznatelné pokud: jedná se o pojištění obsahující krytí rizika dožití tzv. spořící složku, pojistník je zároveň pojištěným, smlouva je sjednána minimálně na 5 let,

Literární rešerše 19 smlouva je sjednána minimálně do roku, ve kterém pojištěný dostáhne věku 60 let, obsahuje-li pojištění pevnou částku na dožití, její minimální výše je 40 000 kč u pojistných smluv na 5-10 let, 70 000 kč u pojistných smluv na 15 a více let (Českápojišťovna.cz, 2013). Daňové zvýhodnění se uplatňuje ve formě možnosti odpočtu zaplaceného pojistného od základu daně z příjmu. Tento odpočet je možný jak u pojištěného, tak u zaměstnavatele, pokud svému zaměstnanci přispívá na životní pojištění. Pojištěný (fyzická osoba) si může od základu daně z příjmu za každý rok odečíst zaplacené pojistné na životní pojištění maximálně ve výši 12 000 Kč. Má-li zaplaceno více smluv, je možné zaplacené pojistné sčítat, ale opět maximálně do výše 12 000 Kč. Jestliže pojištěný zaplatil pojistné jednorázově, je poměrně rozpočítáno na jednotlivá zdaňovací období podle doby trvání pojištění. V případě, že zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na životní pojištění, může z pohledu daně z příjmu zahrnout do nákladů zaplacené příspěvky na pojistné životního pojištění do výše 24 000 Kč ročně. Z příspěvků zaměstnancům do daného limitu zaměstnavatel neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Z pohledu zaměstnance je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu. (Českapojistovna.cz, 2013) 3.1.7 Základní podoby životního pojištění Přestože životní pojištění zahrnuje krytí pouze dvou rizik (smrti a dožití, popřípadě jejich kombinace), existuje celá řada druhů a podob životního pojištění. Základní rozdělení životního pojištění: pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití, smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojištění pro případ smrti Tímto druhem pojištění je kryto pouze riziko úmrtí, tedy pojistnou událostí je smrt pojištěného. Nahodilost vzniku této události nespočívá v tom, zda smrt nastane, ale kdy nastane. V případně realizace pojistné události, je pojistná částka vyplacena osobě uvedené v pojistné smlouvě, kterou určí pojistník. Účelem výplaty pojistného plnění je zabezpečení pozůstalých, úhrada závazků pojištěného a další. V závislosti na sjednané délce pojistné doby se vykytuje několik modifikací tohoto

Literární rešerše 20 pojištění, a to dočasné pojištění pro případ smrti a trvalé (časově neomezené) pojištění pro případ smrti.(ducháčková, 2009) 1. Dočasné pojištění pro případ smrti Představuje čistě rizikové životní pojištění. Nevytváří se tedy žádná rezerva. Kryje riziko úmrtí pouze v rámci sjednané pojistné doby. Pojištění se sjednává buď na určitou dobu, nebo do určitého věku pojištěného. Pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě úmrtí pojištěného v průběhu pojistné doby. Pokud během pojistné doby nedojde k pojistné události, pojistné plnění vyplaceno není. Dočasné pojištění pro případ smrti se často využívá ke krytí úvěrů a půjček, kde se pojistná částka odvíjí od velikosti závazku a v případě úmrtí je pojistné plnění použito na jejich splacení. Dočasné životní pojištění má řadu variant: 1.1. Pojištění na stejnou částku po celou dobu trvání pojištění, které sice představuje vyšší finanční zátěž, ale znamená vyšší finanční ochranu pozůstalých. Jelikož část pojistného plnění je použita na krytí úvěru a zbytek je vyplacen pozůstalým. 1.2. Pojištění na klesající pojistnou částku: Lineárně klesající, kde pojistná částka pravidelně klesá, ale pojistné zůstává neměnné, je však nižší než pojištění na stejnou pojistnou částku po celou dobu trvání pojištění. Na částku odpovídající zbývající části úvěru. Pojistná částka je každým rokem nově stanovena a odpovídá přesně úvěru včetně úroků. S klesající pojistnou částkou klesá současně i pojistné a pojištěný tedy platí pouze za takové pojistné krytí, které skutečně potřebuje. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 2. Trvalé pojištění pro případ smrti Pojistná částka u tohoto typu pojištění je vyplacena vždy. Proto musí být vytvářena rezerva. Tento typ pojištění je podobný kapitálovému pojištění ale v několika aspektech se od něj výrazně liší: není sjednáno na dobu určitou, pojistná částka je vyplacena pouze v případě úmrtí, obvykle je sjednáno na nižší částky. Cílem trvalého pojištění pro případ smrti je zejména krytí nákladů souvisejících s úmrtím, ale může být použito k zabezpečení člena rodiny. Pojistné se obvykle platí jen po omezenou dobu. Po ukončení placení však zůstává v platnosti až do

Literární rešerše 21 smrti pojištěného nebo do dožití se 85 let věku pojištěného. Poté je pojistná částka vyplacena oprávněné osobě případně pojištěnému. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Pojištění pro případ dožití Pojištění dožití zajištuje pojištěnému výplatu smluvně dohodnuté pojistné částky v případě dožití se stanoveného věku. Pojistná částka je vyplácena spolu s podíly na zisku nebo se výše této částky odvíjí od aktuální hodnoty investičních fondů, do kterých bylo pojistné investováno. Smysl pojištění pro případ dožití spočívá v tvorbě finančních rezerv pro případ, že se pojištěný dožije určitého věku a nebude mít dostatek prostředků na život, nejčastěji v důchodovém věku. Ve své nejjednodušší podobě se jedná o obdobu spoření, tedy o tvorbu úspor. Životní pojištění obecně není příliš vhodné ke spoření. Důvodem je například ručení pojišťovny za vklady v závislosti na sjednané pojistné částce, sankce související s přerušením placení běžného pojistného a vyšší náklady spojené s podílem pojišťovny na správě finančních prostředků. Obvykle bývá využíváno odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a to důchodového a tzv. věnového pojištění. (Šídlo, 2010, Ducháčková, 2009) 1. Důchodové pojištění Jedná se o speciální typ pojištění pro případ dožití se sjednaného věku s pravidelně se opakujícím postupným pojistným plněním ve formě důchodu. Od sjednaného okamžiku respektive od sjednaného věku je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu. V rámci důchodového pojištění lze sjednat tyto typy důchodů: základní důchod, který je obdobou starobního důchodu vypláceného ze zákonného sociálního zabezpečení. Pojištěný si může vybrat ze dvou variant tohoto důchodu. Jedná se o doživotní důchod, nebo důchod vyplácený po stanovenou dobu. Při volbě důchodu po stanovenou dobu jsou samozřejmě důchodové splátky vyšší. (Čejková, 2006) dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému v případě přiznání plné invalidity, pokud k ní dojde po určité době po uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu. Jedná se o obdobu invalidního důchodu. Výplata důchodu končí vznikem nároku na výplatu základního důchodu nebo úmrtím pojištěného. (Čejková, 2006) důchod pro pozůstalé, který je splatný v případě smrti pojištěného osobě uvedené v pojistná smlouvě. (Vávrová, 2001)

Literární rešerše 22 2. Věnové pojištění Jde o pojištění, sjednané na dožití finančně závislé osoby (dítěte). Pojištění sjednává jeden nebo oba z rodičů ve prospěch svého potomka. Pojištění se vyplácí při dožití pojištěného sjednaného věku. Například plnoletosti, začátek nebo ukončení studií, sňatek a další. Výplata pojistného může být sjednána jako jednorázová nebo v podobě důchodu. Jelikož věnové pojištění je stanoveno na zabezpečení dětí, bývá doplněno o krytí dalších pojistných rizik. Zejména úmrtí rodiče nebo rodičů anebo invalidity rodičů. (Vávrová, 2001) Smíšené životní pojištění Smíšené životní pojištění je kombinací pojištění pro případ smrti a dožití. Jedná se o rezervotvorné pojištění. Pojistnou událostí je smrt pojištěného nebo dožití se určitého věku. Pojišťovna vyplácí sjednanou pojistnou částku vždy. Buď ve sjednaný den, v případě, že se pojištěný tohoto dne dožije nebo po smrti pojištěného ve prospěch osoby, kterou pojistník urči v pojistné smlouvě (obmyšlený). Smíšené životní pojištění je také označováno jako kapitálové pojištění. (Vávrová, 2001) Smíšené životní pojištění může být sjednáno na různé pojistné částky v případě dožití a úmrtí. Obvyklá je určitá vazba mezi těmito částkami. Typickým rysem je rozšiřování krytí o další nebezpečí neživotního charakteru (úraz, invalidita, vážná nemoc a další). (Ducháčková, 2009) Specifickou podobou tohoto pojištění je kolektivní životní pojištění, na jehož základě je sjednáno pojištění skupiny osob. Nejčastějším příkladem je, když zaměstnavatel sjedná pro své zaměstnance životní pojištění na kolektivní bázi, kdy je smlouva sjednána mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou. Přitom zaměstnavatel hradí ve prospěch svých zaměstnanců celé nebo část pojistného. (Ducháčková, 2009) Výhody kolektivního pojištění: pojištění na srovnatelné pojistné částky bez zdravotního a finančního oceňování, nižší kalkulované náklady na správu než u jednotlivě sjednávaných životních pojištění. (Ducháčková, 2009)

Literární rešerše 23 Univerzální (flexibilní) životní pojištění Modifikací smíšeného životního pojištění vzniklo pojištění univerzální. Jedná se pružné pojištění, u kterého je pojištěným umožněno různými způsoby přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany v závislosti na jejich momentální finanční situaci. Pojistník může v každém okamžiku upravovat pojistné, dobu placení pojistného, dočasně zastavit placení pojistného, opět ho obnovit, zaplatit pojistné dodatečně, může si také vypůjčit z tzv. spořivé složky z již zaplaceného pojistného. Při výpůjčce ze spořivé složky nesmí být překročen určitý limit, který zajišťuje základní pojistné krytí. (Ducháčková, 2009) Univerzální životní pojištění obsahuje dvě základní složky: spořící složka zajišťuje výplatu pojistné částky pří dožití se daného věku, riziková složka slouží pro výplaty pojistných plnění v případě smrti, úrazu, invalidity atd. (Ducháčková, 2009) Hlavní výhody tohoto pojištění: garantovaná pojistná částka pro případ smrti, garantované minimální zhodnocení finančních prostředků, možnost rozšíření pojistné ochrany formou připojištění, možnost kdykoli měnit nastavení pojištění a rozsah pojistné ochrany, možnost vkládat a čerpat finanční prostředky během trvání pojištění, daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Nevýhody jsou: nemožnost aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění, není garantována výše vyplacené částky při dožití. (ČAP, 2013) Investiční životní pojištění Investiční životní pojištění představuje spojení pojištění a dlouhodobého spoření. Je charakteristické tím, že výše vyplaceného pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného. Investiční riziko je plně na straně pojistníka, který rozhoduje o tom, kam budou jeho prostředky investovány. Pojistník může investovat do následujících investičních fondů: akciový fond, fond obligací,

Literární rešerše 24 peněžní fond, fond státních cenných papírů, fond cizích měn, smíšené fondy. Investiční životní pojištění poskytuje klientům vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika. Proto není výsledná hodnota naspořených prostředků předem známa. Výsledný výnos může být pozitivní i negativní. Vše závisí na výnosech nebo ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním, devizovém či jiném trhu. Na konci pojistné doby obdrží pojistník aktuální hodnotu svých podílových jednotek ve formě jednorázové výplaty nebo důchodu. V případě úmrtí je vyplacena sjednaná pojistná částka a aktuální hodnota podílových jednotek. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Výhody investičního životního pojištění: pojistník má možnost rozhodnout o výši pojistného určeného na investování, a tím o poměru mezi pojištěním a investicí. výše pojistného na investování není omezena a lze ji v průběhu pojištění měnit. je možné kdykoliv v průběhu pojištění zaplatit mimořádné jednorázové pojistné. naspořené prostředky mohou být v průběhu pojištění odčerpávány. vlastní volba investiční strategie, kterou je možné měnit. pojištění může být kdykoli ukončeno. je možné s minimálním množstvím peněžních prostředků vstoupit na tuzemský i zahraniční kapitálový trh. (Kol. autorů z ČAP, 2002) 3.1.8 Připojištění k životnímu pojištění Jak již bylo řečeno, životní pojištění kryje riziko úmrtí a dožití. Typické je však doplňování o krytí dalších rizik neživotního charakteru pomocí připojištění. (Ducháčková, 2009) Připojištění je obvykle možné sjednat ke kapitálovým životním pojištěním, důchodovým případně dalším rezervotvorným pojištění. Zpravidla se nesjednává k pojištěním rizikovým. (Kol. autorů z ČAP, 2002)

Literární rešerše 25 Připojištění invalidity Nárok na pojistné plnění v případě invalidity vzniká v případě přiznání plné invalidity, tedy v případě při přiznání plného invalidního důchodu ze státního důchodového pojištění. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Může mít podobu výplaty důchodu, jednorázového plnění nebo jako zproštění od placení pojistného. (Ducháčková, 2009) Připojištění úrazu Úrazové pojištění kryje rizika úrazu a obvykle zahrnuje: připojištění pro případ smrti následkem úrazu, které zvyšuje pojistnou ochranu v případě smrti úrazem. Ke smrti nemusí dojít ihned při úrazu, je ovšem nutné aby byl úraz příčinou úmrtí. V případě smrti úrazem je vyplaceno pojistné plnění jak z úrazového připojištění, tak z vlastního životního pojištění. pojištění trvalých následků úrazu, u kterého dochází k pojistnému plnění v případech, kdy úraz zanechal trvalé následky, kterými se rozumí anatomická nebo funkční ztráta údu, orgánu nebo jejich částí. Nemusí dojít k úplné ztrátě, ale stačí výrazné omezení hybnosti nebo funkčnosti. Podle rozsahu trvalých následků pojišťovna plní určité procento z pojistné částky. Je možné sjednat tzv. pojištění progresivního pojistného plnění, kde se v případě velmi vážných trvalých následků vyplácí dvojnásobné, trojnásobné nebo až čtyřnásobné plnění. denní odškodné, které má částečně nahradit ušlý příjem nebo náklady v souvislosti s úrazem. Výše plnění je dána smluvně stanovenou částkou denního odškodného, které je vypláceno po dobu léčení. Obvykle je stanovena doba, od které je denní odškodné vypláceno. Tedy například pokud doba léčení přesáhne 14 dnů. (Kol. autorů z ČAP, 2002) Připojištění vážných chorob Nárok na pojistné plnění nastává v případě diagnózy některé z vážných, smluvně sjednaných chorob (rakovina, infarkt, mozkové příhody, transplantace apod.). Vyplacením pojistné částky pojištění zaniká. Pojištění dlouhodobé péče U tohoto druhu připojištění dochází k pojistnému plnění v případě ztráty schopnosti pojištěného starat se o sebe nebo o domácnost. (ČAP, 2010) Je tedy nutná opakující se pomoc pojištěnému od jiné osoby při zajišťování některých základních potřeb. (Finance.cz, 2010)

Vlastní práce 26 4 Vlastní práce 4.1 Pojistný trh v České republice V České republice se pojistný trh formoval až na počátku devadesátých let minulého století. V období před rokem 1990 bylo pojištění zajišťováno jediným subjektem, a to Českou státní pojišťovnou. Od té doby se ovšem situace na pojistném trhu výrazně změnila. Změna se odehrála z pohledu subjektů, které na pojistném trhu operují, struktury a podoby pojistných produktů i z pohledu regulace pojišťovnictví. (Ducháčková, 2009) Podle Ducháčkové (2009) je vývoj pojistného trhu ovlivňován těmito faktory: změny obecných ekonomických podmínek (HDP, inflace, nezaměstnanost, struktura příjmů a výdajů domácností atd.), vývoj na finančních trzích, měnící se požadavky klientů, změny charakteru rizik a výskyt nových, změny technických a technologických postupů, globalizační tendence, situace v systémech státního sociálního zabezpečení, výskyt a projevy pojistných událostí katastrofického rozsahu. Na pojistném trhu v České republice k dnešnímu dni působí 35 tuzemských pojišťoven, 18 poboček ze zemí EU a třetích zemí. Většina pojišťoven působících na českém trhu je sdružena do České asociace pojišťoven (ČAP, 2011). Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení komerčních pojišťoven působících na tuzemském trhu, které zahájilo svoji činnost k 1. lednu 1994. ČAP má k dnešnímu dni 30 řádných členů a 3 členy se zvláštním statutem a jejich podíl na celkovém pojistném v České republice činí 98%. (ČAP, 2010) Životní pojištění v současné době poskytuje 20 pojišťoven. Toto pojištění nejčastěji poskytují v kombinaci s pojištěním neživotním. Podle statistických údajů České asociace pojišťoven jsou podíly jednotlivých pojišťoven na trhu za rok 2012 v objemu předepsaného pojistného následující:

Vlastní práce 27 Obr. 1 Graf podílů pojišťoven na trhu životního pojištění v ČR (statistika 4. kvartál roku 2012) Zdroj: vlastní zpracování podle dat ČAP Vývoj na pojistném trhu může být podle Ducháčkové (2009) charakterizován dle velkosti předepsaného pojistného, podílem životního a neživotního pojištění na předepsaném pojistném a dalšími faktory. Vývoj předepsaného pojistného k HDP a jejich meziroční změny v procentech jsou patrné z následujícího grafu: Obr. 2 Vývoj předepsaného pojistného Zdroj: ČAP, 2013

Vlastní práce 28 Co se týče struktury pojistného na českém trhu, převažuje podíl neživotního pojištění nad životním. V roce 2011 byl poměr životního a neživotního pojištění 46,4:53,6 %. Z grafu č. 3 je patrné, že dochází k postupnému zvyšování podílu pojištění životního. Trend v ostatních vyspělých ekonomikách je zcela opačný a převažuje zde segment životního pojištění nad neživotním v poměru 60:40. (ČAP, 2011) Obr. 3 Podíl životní pojištění a neživotní pojištění Zdroj: Vlastní zpracování dle dat ČAP Dle údajů České národní banky bylo do konce roku 2012 sjednáno celkem 9,3 milionu pojistných smluv životního pojištění, z toho 1,7 milionu smluv nových. Přitom největší část představovalo pojištění úrazu a nemoci následované pojištěním smrti a dožití. (ČNB, 2013) Podle tiskové zprávy vydané České asociace pojišťoven, trh životního pojištění v současné době mírně roste. Životní pojištění posílilo oproti minulému roku o 1,9 %. I přes tento pozitivní vývoj byl však zaznamenán pokles počtu pojištěných osob. Oproti roku 2011 se snížil celkový počet pojistných smluv téměř o 100 000. (ČAP, 2013) 4.2 Změny životního pojištění Novinkou v životním pojištění, která nedávno vstoupila v platnost, je sjednocení sazeb životního pojištění pro muže a ženy. Toto nařízení vydal Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož různá výše pojistného pro muže a ženy představuje diskriminaci na základě pohlaví. Soudní dvůr toto rozhodnutí vydal 1. března 2011

Vlastní práce 29 s platností od 21. prosince 2012. Pojišťovny tedy dostaly více než rok na přípravu. Od tohoto data musí rovně přistupovat k zákazníkům obou pohlaví při výpočtu výše pojistného. (Europa.eu, 2012) Již 13. prosince 2004 byla vydána směrnice Rady 2004/113/ES, která zavedla zásadu rovného zacházení s muži a ženami v oblasti přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Tato směrnice upravuje použití pojistně matematických faktorů týkajících se pohlaví v oblasti pojišťovnictví a dalších finančních služeb. Avšak ustanovení článku 5 odstavce 2 umožňovalo členským státům odchýlit se od tohoto pravidla a v případech, kde je pohlaví určujícím faktorem při posuzování rizika, ponechat přiměřené rozdíly ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců. Všem členským státům bylo umožněno rozlišování podle pohlaví alespoň u jednoho typu pojištění. Zejména se jednalo o pojištění životní. (eurlex.europa.eu, 2012) Výše zmíněný článek 5 odst. 2 byl napaden belgickou skupinou spotřebitelů Test-Achats. Ta si stěžovala na rozdílné sazby pojistného u Evropského soudního dvora a uspěla. Soudní dvůr rozhodl, že po uplynutí přiměřeného období musí být článek považován za neplatný. Toto rozhodnutí má dopad na všechny členské státy. Nyní tedy všechny nově uzavřené smlouvy, které jsou uzavřeny po 21. 12. 2012 musí dodržovat zásadu jednotného přístupu. (eur-lex.europa.eu, 2012) Jako dohledová organizace nad finančním trhem bude na dodržování těchto podmínek v České republice dohlížet Česká národní banka. Za nově uzavřené smlouvy se považují: smlouvy uzavřené poprvé po 21. prosinci 2012, nabídky podané před 21. prosincem, ale přijaté po tomto datu, dohody uzavřené po 21. prosinci 2012 o prodloužení pojistné smlouvy uzavřené před tímto datem, která by jinak skončila. (eur-lex.europa.eu, 2012) U stávajících smluv, tedy smluv uzavřených před datem 21. 12. 2012 se žádná změna nekoná. Nebudou tedy učiněny žádné retroaktivní kroky, které by změnily podmínky uzavřených smluv před výše zmíněným datem. (Peníze.cz, 2012) Za stávající smlouvy se považují: automatické prodloužení již existující smlouvy, pokud nebylo podáno žádné oznámení (o výpovědi, jako důsledek podmínek dřívější smlouvy), úpravy jednotlivých prvků stávající smlouvy,

Vlastní práce 30 sjednání například doplňkového pojištění, jehož podmínky byly ve smlouvě předem dohodnuty a jsou aktivovány jednostranným rozhodnutím pojistníka, převod pojistného portfolia z jednoho pojistitele na druhého, který by nezměnil status smluv zahrnutých do tohoto portfolia. (eur-lex.europa.eu) 4.3 Důvody použití pohlaví jako faktor ovlivňující výši pojistného a pojistného plnění Pohlaví je využíváno jako rizikový faktor pouze v případech, kdy pomáhá v oceňování pojistného rizika. Je to jeden z faktorů, který je využíván při oceňování individuálního rizika. V životním pojištění se využívá současně s dalšími faktory, jako jsou: věk, zdravotní stav, zaměstnání, zvyky atd. Ovšem velkou výhodou faktoru pohlaví nad ostatními je, že je neměnné, tedy i riziko zůstává na stejné úrovni. Vývoj úmrtnosti se ze statistického hlediska vyvíjí příznivěji pro ženy. Dožívají se vyššího věku a také bývají zdravější. Tento trend je obvyklý ve vyspělých zemích. Vývoj úmrtnosti žen a mužů v ČR za rok 2011 můžeme vidět na následujícím grafu. Obr. 4 Graf vývoje úmrtnosti v ČR (2011) Zdroj: Vlastní zpracování podle dat Českého statistického úřadu Z grafu vyplývá, že se úmrtnost u žen a mužů se vyvíjí rozdílným způsobem. Tento rozdíl je především patrný od padesátého roku věku, kde počet zemřelých mužů dosahuje dvojnásobné hodnoty než u žen.

Vlastní práce 31 Následující graf č. 4 zobrazuje rozdíl mezi očekávanou délkou života u žen a mužů. Je patrné, že průměrná délka života se neustále zvyšuje. Rozdíl mezi očekávanou délkou života u obou pohlaví se pohybuje v řádu let. Ze statistického hlediska je tento rozdíl poměrně významný, jelikož pravděpodobnost, že pojištěný zemře do určitého věku, je vyšší u mužů než u žen. To s sebou nese pro pojišťovnu vyšší riziko. S odlišnou délkou života u mužů a žen souvisí i výše vyplácené renty. Muži se dožívají nižšího věku, je jim tedy vyplácena ze stejné naspořené částky vyšší renta, jelikož ji pobírají po kratší dobu. (Investujeme.cz) Obr. 5 Graf naděje na dožití při narození v ČR (1993-2010) Zdroj: Vlastní zpracování podle dat Českého statistického úřadu Díky rozdílné pravděpodobnosti úmrtí mezi muži a ženami, je ženám poskytováno pojištění za nižší ceny. Důvodem této nižší ceny jsou vynaložené náklady pojistitele na pojistné krytí. Tyto náklady jsou při poskytování stejné úrovně pojistného krytí u mužů a žen odlišné, tudíž se zde vyskytuje i rozdíl v ceně pojistného ve prospěch žen. (Oxera, 2011) 4.4 Studie Evropské unie Evropská federace pojišťoven a zajišťoven představila studii, která kvantifikuje dopad zákazu používání pohlaví jako faktoru pro výpočet výše pojistného a pojistného plnění na spotřebitele. Tato studie byla provedena nezávislými poradci Oxera, a je založena na ekonomické analýze dat z různých států EU včetně České republiky. Studie poukazuje na to, že vynechání faktoru pohlaví při výpočtu pojist-

Vlastní práce 32 ného bude mít vliv na životní pojištění, výplatu důchodů z komerčního důchodového pojištění a penzijního spoření a v některých zemích i na výši pojistného u pojištění motorových vozidel. (Oxera, 2011) Podle této studie bude mít sjednocení pojistných podmínek dopady: výrazné zvýšení pojistného rizikového životního pojištění pro ženy, pokles pojistného u mužů, snížení důchodů u mužů a zvýšení u žen, růst ceny povinného ručení motorových vozidel pro ženy, růst nákladů souvisejících s úpravou pojistných podmínek, smluv a marketingových materiálů, možné změny v poptávce zákazníků po pojištění. Redistribuční efekt v životním pojištění související se zavedením jednotného přístup je patrný z následující tabulky. V ní je uvedeno srovnání výše současného pojistného a předpokládaný efekt zavedení unisex přístupu v pěti evropských státech. Výše pojistného je uvedena v Eurech. Jak si lze všimnout, nejvýraznější změna se očekává na českém trhu. Mužům by mělo pojistné klesnout o 17%, zatímco u žen se očekává nárůst až o 61%. Důvodem takovéto změny je již velmi výrazný počáteční rozdíl v pojistném pro muže a ženy. Unisex pojištění pro klienty v České republice bude celkově nejdražší, jelikož již počáteční výše pojistného byla ve srovnání s ostatními zeměmi na vysoké úrovni a to kvůli velkým rozdílům úmrtnosti žen a mužů.(oxera, 2011) Tab. 2 Zdroj: Oxera, 2011 Výše pojistného a jeho změna (v EUR) S využitím faktoru pohlaví Unisex Změna v % Země Muži Ženy Muži Ženy Španělsko 30,8 19,3 26,8-13 +39 Německo 30,1 20,7 26,8-11 +30 Nizozemsko 23,8 20,9 22,8-4 +9 Česká republika 44,5 23 37-17 +61 Polsko 37,1 23 32,1-13 +40 Průměr 31,9 20,9 28-12 +34 Se zavedením unisex pojištění také souvisí změna ve výši vyplácených důchodů. Jak již bylo uvedeno výše, ženy se obecně dožívají vyššího věku než muži. Tedy při

Vlastní práce 33 vyplácení důchodu bylo mužům vypláceno měsíčně více při stejné naspořené částce. Nicméně jelikož se ženy dožívají v průměru vyššího věku, dá se očekávat, že budou důchod pobírat déle a tedy obdrží stejnou sumu. Při zavedení rovného přístupu mezi muži a ženami tedy muži obdrží měsíčně nižší vyplacenou částku. (Oxera, 2011) 4.1 Nabídka produktů životního pojištění Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group Pro moji bakalářskou práci jsem si vybral Pojišťovnu České spořitelny (PČS). Důvodem výběru této společnosti bylo její významné postavení na trhu životního pojištění. V současnosti obsadila třetí příčku mezi pojišťovnami nabízejícími životní pojištění ve výši předepsaného smluvního pojistného ve výši s tržním podílem 12,1 %. Dalším z faktorů pro výběr byla velká oblíbenost jejich produktů u zákazníků a její dvacetiletá tradice v této oblasti, za kterou nasbírala spoustu nejrůznějších ocenění. V roce 2011 získala ocenění Klientsky nejpřívětivější pojišťovna 2011 a také nejvyšší ocenění v kategorii Nejlepší pojišťovna 2011. Byla založena roku 1992 a v roce 1993 zahájila svoji činnost pod názvem Živnostenská pojišťovna. Od roku 2001 začala vystupovat pod novým názvem Pojišťovna České spořitelny. V září roku 2008 se stala součástí rakouské pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group, což s sebou neslo další úpravu názvu do současné podoby: Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group. Od roku 2004 se Pojišťovna České spořitelny specializuje výhradně na prodej životního pojištění. Tento prodej je zprostředkováván pomocí pobočkové sítě po celé České republice a vybraných externích sítí. Pojišťovna České spořitelny poskytuje svým zákazníkům, prostřednictvím svého strategického partnera, pojišťovnou Kooperativa, i vysoce standardizované produkty neživotního pojištění. V roce 2010 byl navýšen základní kapitál společnosti o 782,9 milionu korun na celkových 1,9 miliardy korun, což vedlo k významnému posílení ekonomické stability společnosti. Jak již bylo zmíněno, Pojišťovna České spořitelny je od roku 2008 členem rakouské pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group (VIG), která patří se svým objemem pojistného ve výši okolo 9 miliard EUR k předním pojišťovacím skupinám v Rakousku a střední a východní Evropě. VIG byla založena v Rakousku roku 1824 a dnes se sestává přibližně z 50 pojišťovacích společností ve 25 zemích. (Pojistovnacs.cz, 2013)