Úvod. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org).

1 Úvod Cílem dokumentu Analýza pracovní síly v Hradci Králové je představit město a jeho okolí z pohledu nabídky a poptávky na trhu práce. Analýza pracovní síly je důležitou podmínkou podpory ekonomického i společenského rozvoje, je základem pro formulování rozvojových strategií a pro řízení rozvoje lidských zdrojů. Analýza obsahuje informace užitečné především pro zaměstnavatele, investory přicházející do města, vzdělávací instituce a další subjekty. Tento materiál vznikl především na základě statistických dat poskytnutých Úřadem práce v Hradci Králové a Krajskou reprezentací Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Jedním z důležitých zdrojů, který byl použit při zpracování analýzy, byl Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Některá relevantní data nejsou statisticky vykazována za samotné město, část použitých dat se proto týká celého okresu Hradec Králové. Tato skutečnost však kvalitu použitých informací nijak nesnižuje, naopak umožňuje vidět potenciál pracovní síly města v širších souvislostech. Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org). Odbor strategie a rozvojových projektů města Magistrát města Hradec Králové

2 Obsah 1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE... 4 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA... 4 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA... 4 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA... 7 1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva... 7 1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva... 11 1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA... 13 1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva... 14 1.4.2 Prognóza osídlení, migrace... 15 2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY... 16 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ... 16 2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ... 19 2.3 VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE... 23 2.3.1 Univerzita Hradec Králové... 23 2.3.2 Univerzita Karlova v Praze... 24 2.3.3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové... 25 3 ZAMĚSTNANOST... 27 3.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY... 27 3.2 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ... 28 3.3 EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA... 31 3.3.1 Struktura ekonomických subjektů... 31 3.3.2 Počet ekonomických subjektů podle oborů... 33 3.3.3 Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců... 35 3.3.4 Hospodářský vývoj... 35 3.3.5 Největší zaměstnavatelé... 36 4 PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST... 38 4.1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI... 38 4.2 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ... 40 4.2.1 Uchazeči o zaměstnání dle věku... 40 4.2.2 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání... 44 4.2.3 Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání... 46 4.2.4 Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání... 49 4.2.5 Rekvalifikace... 53 4.3 CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 55 4.4 CENA PRACOVNÍ SÍLY... 56 4.5 ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE... 61 4.5.1 Analýza absolventů škol... 61 4.5.2 Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání... 62 4.5.3 Potřeby trhu práce... 63 5 TRENDY... 65 6 KLASTRY ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ... 66 6.1 KLASTR OMNIPACK... 66 6.2 PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY... 67 6.3 KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE... 67 6.4 KLASTR NANOMEDIC... 68 7 KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 69 8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY... 71

3 9 SEZNAM TABULEK... 74 10 SEZNAM GRAFŮ... 75 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 77

4 1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA Hradec Králové donedávna patřil mezi tzv. stotisícová města. Vlivem demografického a hlavně migračního vývoje dnes ve městě žije necelých 95 tisíc obyvatel (94 225 k 1. 1. 2007), lidnatost města tak formálně nedosahuje psychologické hranice 100 tisíc obyvatel. Připočteme-li však k obyvatelům města také obyvatele obcí v zázemí samotné metropole (kteří z velké části v Hradci Králové fakticky, tedy během dne, žijí), lze Hradec Králové i nadále považovat za jedno z nejvýznamnějších a největších center v České republice. Potenciál pracovní síly města pak ještě rozšiřuje blízkost podobně lidnatých Pardubic, centra Pardubického kraje. Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990-2006 (k 1. 7.) 104 000 103 000 102 000 101 000 100 000 99 000 98 000 97 000 96 000 95 000 94 000 93 000 92 000 91 000 90 000 89 000 101 272 100 206 100 625 100 854 100 716 100 528 100 280 99 839 99 323 98 700 98 080 96 408 95 755 95 195 94 694 94 436 94 395 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj: Český statistický úřad Město překročilo hranici 100 000 obyvatel v roce 1990, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu (101 272 obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad 100 000 obyvatel. V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem. 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel - určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel. Populace města Hradec Králové má mírně deformovanou věkovou strukturu, což je patrné z níže uvedených stromů života. Posuny věkových skupin od roku 1980 zaznamenávají výrazný

5 úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku 30-44 let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a především poproduktivní část obyvatel. Graf č. 2 Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980-2001 % z celkové populace 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1980 1991 2001 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75 + věk.kategorie Zdroj: SLDB 1980, SLDB 1991, SLDB 2001 Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0-14 let je 13,2 % (Královéhradecký kraj = 14,8 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 16,9 % (Královéhradecký kraj 14,9 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 69,9 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj (70,3 %) i Českou republiku (71,2 %, data k 31. 12. 2005). Podíl produktivní složky obyvatel města se k 31. 12. 2006 udržel na srovnatelné úrovni (69,7 %). Podíl předproduktivní složky klesl na 12,9 % a naopak poproduktivní stoupl až na 17,4 %, což jsou v porovnání s okresem (předproduktivní složka 14,1 %, poproduktivní 15,8 %) i krajem (14,8 %, resp. 14,9 %) horší hodnoty. Tabulka č. 1 Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin (k 31. 12. 2006) Věková skupina Celkem Muži Ženy 0 14 let 12 126 12,9% 6 276 14,0% 5 850 11,9% 15 64 let 65 741 69,7% 32 020 71,2% 33 721 68,4% > 65 let 16 388 17,4% 6 674 14,8% 9 714 19,7% Celkem 94 255 100,0% 44 970 100,0% 49 285 100,0% Zdroj: Český statistický úřad V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva.

6 Graf č. 3 Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001 MUŽI ŽENY 90 + 85-89 80-84 75-79 70-74 ženy 1991 ženy 2001 muži 1991 muži 2001 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 -5000-4000 -3000-2000 -1000 0 1000 2000 3000 4000 5000 počet obyvatel Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001 Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 0-14 na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) a index stáří (počet osob nad 60 let na 100 obyvatel ve věku 0-14 let). V Hradci Králové byl v roce 2001 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 2001 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1. Index mládí dosáhl v roce 2001 hodnoty 70,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7). Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel v produktivním věku 15-59 let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, hodnoty pod průměrem za okres Hradec Králové (23,9) i Královéhradecký kraj (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě. Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 60 let na 100 obyvatel

7 produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 30,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2). Tabulka č. 2 Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové 2001 celkem 0-14 15-59 60+ nezjištěno index stáří index mládí indexy ek.zatížení 0-14/100 obyv. 15-59 indexy ek.zatížení +60/100 obyv. 15-59 ČR CELKEM 10 230 060 1 654 862 6 687 932 1 887 266 x 114,0 87,7 24,7 28,2 Královéhradecký kraj 550 724 89 738 355 911 104 906 169 116,9 85,5 25,2 29,5 okres Hradec Králové 160 558 24 803 103 656 32 020 79 129,1 77,5 23,9 30,9 HRADEC KRÁLOVÉ 97 155 14 049 62 985 20 043 45 142,7 70,1 22,3 31,8 Zdroj: SLDB 2001 Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod. Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Demografické stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivním prodlužováním lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu). 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá 1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou (narození zemřelí) a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací. Od roku 1993 dochází k trvalému snižování hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.) a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem vkrálovéhradeckém kraji (r. 2001 město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 2,8 v roce 2005 (- 263 osob) a 1,9 (- 176 osob) v roce 2006. 1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu, měl v roce 2001 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 2002 a 2003 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu přirozeného úbytku. 1 Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří však mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.

8 V roce 2006 se poprvé po dlouhých 13 letech narodilo více lidí než zemřelo. Celkový přirozený přírůstek činí 40 osob (938 narozených/898 zemřelých). Přirozený přírůstek přepočtený na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhl kladné hodnoty 0,4. Graf č. 4 Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce 2001 25,00 20,00 18,7 15,00 10,00 5,00 1,3 2,1 8,8 10,5 6,0 7,3 8,9 10,5 8,8 11,6 8,5 10,1 10,9 8,4 9,5 0,00-5,00-10,00-15,00-20,00-1,7-0,8-2,5 Česká republika -1,5-1,3-2,8 Královéhradecký kraj -1,5-2,7-4,3 Okres Hradec Králové -1,1-7,9-9,0 Hradec Králové přir.úbytek/1000 stř.stavu migrační úbytek/1000 stř.stavu celk.úbytek/1000 stř.stavu přistěhovalí/1000 stř.stavu vystěhovalí/1000 stř.stavu narození/1000 stř.stavu zemřelí/1000 stř.stavu Zdroj: SLDB 2001 * střední stav obyvatel počet obyvatel k 1. 7. 2001

9 Graf č. 5 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu* 1990-2006 6,0 4,0 2,0 0,0-2,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006-4,0-6,0-8,0-10,0 celk.úbytek/1000obyv.středního stavu Zdroj: Český statistický úřad * střední stav obyvatel počet obyvatel k 1. 7. daného roku Graf č. 6 Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu 1990-2006 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4 2,5 0,9 1,3 1,5-0,1 0,4-1,5-1,2-0,9-1,2-1,1-0,9-1,4-1,4-1,0-1,7-2,1 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 zemřelí/1000 obyv.stř.stavu narození/1000 obyv.stř.stavu přir.přírustek/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ Taktéž vitální index, udávající počet narozených na 1000 zemřelých, byl v roce 2001 příznivější v porovnání s vyššími územními samosprávnými jednotkami (město Hradec Králové 885, okres Hradec Králové 847, Královéhradecký kraj 853, ČR 842). V roce 2004 dosáhl vitální index ve městě Hradec Králové hodnoty 905, v roce 2005 899, což je mírný nárůst oproti roku 2001, ale již horší hodnota v porovnání s vyššími územními celky (okres Hradec Králové 948,

10 Královéhradecký kraj 946). V roce 2006 se poprvé od roku 1993 narodilo více lidí než zemřelo, proto vitální index dosáhl vysoké hodnoty 1 044 (v kraji hodnota pouze 965, v ČR 1013). Míra úmrtnosti je ve srovnání s vyššími územními celky nižší (město Hradec Králové v r. 2006 = 9,5 zemřelých/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 10,36 a ČR 10,26). Porodnost je ve městě podstatně nižší, v roce 2005 dosáhla hodnota 8,86 na 1000 obyvatel středního stavu (okres Hradec Králové 9,70 narozených/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 9,86 narozených/1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 se narodilo 938 dětí a tím se počet porodů na 1000 obyvatel středního stavu zvýšil na hodnotu 9,9. Graf č. 7 Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech 1991-2006 14 12 10 8 6 4 2 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 potraty/1000 obyv.stř.stavu sňatky/1000 obyv.stř.stavu rozvody/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad Počet potratů v časové řadě od roku 1991 do roku 2004 mírně klesal (v roce 1991 1301, v roce 2004 pouze 505 potratů). V roce 2006 bylo ve městě zaznamenáno 510 potratů. Přepočteme-li potraty na 1000 obyvatel středního stavu, od roku 1991 (13 potratů/1000 obyv. středního stavu) se počet snížil na 5,4 potratů/1000 obyv. středního stavu (rok 2006). Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) stále převyšuje republikovou hodnotu. V roce 2006 činila hodnota potratového indexu 54,4. Sňatečnost v souladu s celorepublikovým trendem v průměru klesá, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 1999 (5 sňatků/1000 obyv. středního stavu), v roce 2006 se již díky silným demografickým ročníkům mírně zvýšila na hodnotu 5,5 sňatků/1000 obyvatel středního stavu. Méně příznivá je též rozvodovost v Hradci Králové, počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu ale v posledních letech mírně klesá. V r. 2000 byla míra rozvodovosti 3,9, v roce 2006 3,7. Také index rozvodovosti (počet rozvodů/100 sňatků) získává příznivější vývoj z hodnoty 71 v roce 2000 až na hodnotu 61,7 v roce 2005. Pro rok 2006 se tento index zvýšil na 68,3.

11 Graf č. 8 Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech 1991-2006 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 potratový index (počet potratů/100 narozených) rozvodový index (počet rozvodů/100 sňatků) Zdroj: Český statistický úřad 1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo hodnoty 7,9 (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 došlo ke snížení na 2,3. Migrační ztráta se výrazně podílí na celkové záporné měně obyvatelstva Hradec Králové. Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení. Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Migrační saldo bylo v roce 2006, podobně jako v předcházejících letech, záporné, konkrétně -216 osob, což je vyšší číslo než v roce 2005 (-169). Každoroční celkový úbytek obyvatel se tak pohybuje v řádech stovek osob (-176 osob v roce 2006).

12 Graf č. 9 Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu 1990-2006 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 migrační přír./1000 obyv.stř.stavu přistěhovalí/1000 obyv.stř.stavu vystěhovalí/1000 obyv.stř.stavu Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 10 Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991-2004 100% 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: Český statistický úřad 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 jiný důvod násled. rodin. příslušníka bytové důvody rozvod sňatek zdravotní důvody učení, studium přiblížení k pracovišti změna pracoviště

13 1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA Prognóza budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva města předpokládá trvalý úbytek obyvatelstva města a zároveň jeho demografické stárnutí, tedy výrazné změny ve věkové struktuře směrem krůstu podílu poproduktivní složky a snižování podílu dětské složky obyvatelstva. Tento vývoj se však nijak zásadně neliší od předpokládaného populačního vývoje dalších velkých měst a celé České republiky. Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 předpokládá s nárůstem počtu obyvatel města nad 60 let až o 10 %. Podíl obyvatel v produktivním věku se za 20 let pravděpodobně sníží o 8 %. Naopak podíl předproduktivní složky obyvatel bude klesat jen minimálně. Prognóza obyvatelstva města předpokládá v nadcházejících zhruba 20 letech postupné snižování počtu obyvatelstva, v roce 2030 počet obyvatel pravděpodobně klesne pod 90 000 (ovšem za předpokladu, že nedojde k zásadním změnám vmigračním pohybu nebo např. k administrativním změnám, ke změnám hranic města aj.) Graf č. 11 Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech 2010-2030 60 podíl věkové skupiny v % 50 40 30 20 10 0-14 15-59 60+ 0 2010 2015 2020 2025 2030 Zdroj: MmHK - Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

14 Graf č. 12 Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 30000 98 000 25000 96 000 počet obyvatel ve věku 20000 15000 10000 94 000 92 000 90 000 88 000 65+ 75+ 85+ celkem 5000 86 000 0 2004 2010 2015 2020 2025 2030 rok 84 000 Zdroj: ČSÚ a Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty jsou hluboce pod touto hranicí, okolo 1,2 1,3 dítěte na ženu. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající početní obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat. Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než ve vyspělejších zemích. S velkou pravděpodobností lze u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí. Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má vsoučasné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 74 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvyšování věku odchodu do důchodu.

15 1.4.2 Prognóza osídlení, migrace Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza hlavně v delším časovém výhledu není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace. Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst. V Hradci Králové, stejně jako ve většině dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy. Proces suburbanizace však není pro situaci pracovní síly v Hradci Králové rozhodující, neboť převážná část osob bydlících v zázemí města využívá široké spektrum infrastruktury města. Tzv. obyvatelstvo fakticky bydlící ve městě pracuje, studuje, dopravuje se městskou hromadnou dopravou, nakupuje ve městě a využívá široké spektrum možností k oddychu a zábavě (kulturní a sportovní zařízení). Jak už bylo výše uvedeno, je otázka migrace ovlivněna mnoha faktory. Na jedné straně atraktivitou města (pracovní příležitosti, možnosti bydlení, kvalita života) a na druhé straně aktivním jednáním jednotlivých občanů, jejich konkrétními rozhodnutími vázanými na řadu zvažovaných faktorů. Velká část těchto faktorů je ovlivnitelná ekonomicko-politickými opatřeními.

16 2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 1980 = 8,5 %, r. 1991 = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má téměř 20 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r. 1981 = 26,3 %, r. 1991 = 31,56 %, r. 2001 = 36,2 %). Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 40 44 (24 % z dané věkové kategorie) a 45-49 let (19,9 %). Graf č. 13 Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001 celkem 70 + 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 bez vzdělání základní vč. neukončené učňovské střední odborné učňovské s maturitou úplné střední vč. nástavbové vyšší odborné vysokoškolské nezjištěné 25-29 20-24 15-19 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: SLDB 2001

17 Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001 Věk.kategorie Obyvatelstvo bez vzdělání základní vč.neukonč. učňovské střední odborné učňovské s maturitou nezjiště- no 15-19 6 093 8 5 204 195 154 16 465 0 0 51 20-24 7 766 20 463 907 959 282 4 318 212 450 155 25-29 7 936 13 383 990 1 554 244 3 083 103 1 390 176 30-34 6 269 11 260 614 1 243 143 2 485 74 1 291 148 35-39 6 013 8 287 811 849 154 2 282 58 1 436 128 40-44 6 220 14 411 1 331 651 65 2 076 84 1 501 87 45-49 7 799 12 677 1 845 917 74 2 463 107 1 550 154 50-54 8 011 8 762 1 879 1 037 76 2 816 133 1 186 114 55-59 6 878 9 713 1 487 867 31 2 390 156 1 157 68 60-64 4 993 8 671 1 040 735 19 1 727 166 596 31 65-69 4 784 17 940 885 863 25 1 227 183 601 43 70 + 10 279 31 2 699 2 305 1 944 48 1 925 316 847 164 83 041 159 13 470 14 289 11 773 1 177 27 257 1 592 12 005 1 319 celkem 100,00% 0,19% 16,22% 17,21% 14,18% 1,42% 32,82% 1,92% 14,46% 1,59% Zdroj: SLDB 2001 v tom vyšší odborné úplné střed. vč.nástavbového vysokoškolské Vzdělanostní struktura obyvatelstva Hradce Králové je v republikovém srovnání příznivá a i do budoucna se očekává její zlepšování. To je dáno jednak přirozenou měnou obyvatelstva (starší občané mají v průměru nižší vzdělání než mladší lidé) a dále pak ve společenském povědomí stále rostoucím důrazem na hodnotu vzdělání, který vede k tomu, že stále více mladých lidí studuje. Celkově se tak prodlužuje průměrná délka školní docházky. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tvoří v Hradci Králové zhruba 15 % (údaj ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, sleduje se obyvatelstvo starší 15 let) a nadále vykazuje plynulý růst. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je v Hradci Králové výrazně vyšší než v celé České republice, kde tvoří necelých 9 %. Ještě výraznější rozdíl je při srovnání s Královéhradeckým krajem, kde vysokoškoláci tvoří 7,5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v Hradci Králové téměř srovnatelný s hlavním městem Prahou, která má nejvyšší podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním 18,8 %. Spolu s osobami s vyšším odborným vzděláním pak tato kategorie tvoří celou pětinu obyvatelstva Hradce Králové. Zhruba třetina obyvatelstva má nejvyšší dosažené vzdělání ukončené maturitou, další třetina jsou pak lidé vyučení. Zbylých 17 % tvoří lidé s ukončeným či neukončeným základním vzděláním.

18 Graf č. 14 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání Vysoké školy 15 % Základní školy 17 % Vyšší odborné školy 5 % Střední školy 32 % Odborné školy a učiliště 31 % Zdroj: SLDB 2001

19 2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ Na území města působí celkem 23 středních a vyšších odborných škol, odborných učilišť a učilišť. V Hradci Králové jsou studentům a učňům k dispozici vedle 4 gymnázií a 2 obchodních akademií také střední průmyslové školy (stavební, strojní), střední odborné školy a učiliště (např. aplikované kybernetiky, veterinární, hudebních nástrojů a nábytku, zahradnictví, obchodní, služeb aj.). Ve školním roce 2005/2006 studovalo na středních a vyšších odborných školách celkem 10 348 studentů. V tomto roce vyšlo ze škol 2 349 studentů a učňů, z toho 400 bylo absolventů gymnázií a 145 bylo absolventů vyšších odborných škol. Tabulka č. 4 Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Škola Počet studentů Počet absolventů Gymnázium Boženy Němcové 611 121 Gymnázium J. K. Tyla 594 142 První soukromé jazykové gymn. Hradec Králové, s.r.o. 296 55 Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína 539 82 Střední průmyslová škola 654 173 Střední průmyslová škola stavební 581 128 Střední odborná škola veterinární 354 74 Střední škola aplikované kybernetiky, s.r.o. 397 94 Obchodní akademie 344 87 Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola 969 193 VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o. 240 76 Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o. 312 90 Evangelická akademie - VOŠ biblická 7 4 Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o. 200 32 SOŠ a SOU, Hradební 1029 1 112 235 SOŠ a SOU, Vocelova 1338 629 165 SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku 423 113 Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o. 398 66 SOU obchodní, Velká 567 121 SOU služeb, Dlouhá 582 144 OU, U a Praktická škola, 17. listopadu 413 126 Speciální školy, Hradecká 17 3 Speciální škola pro sluchově postižené 109 25 Celkem 10 348 2 349 Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství

20 Tabulka č. 5 Přehled studovaných oborů na středních odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Škola Střední průmyslová škola Střední průmyslová škola stavební Obor studia Počet studentů Počet absolventů Strojírenství 169 47 Strojník požár. techniky 0 24 Automatizační technika 114 29 Slabopr. elektrotechnika 242 59 Technické lyceum 91 0 Provozní technika 15 14 Podnikání v tech. povolání 23 0 Stavebnictví 420 102 Technická zař.budov 103 26 Geodézie-geodézie 56 0 Stavebnictví 2 0 Střední odborná škola veterinární Veterinární prevence 354 74 Střední škola aplikované kybernetiky, s.r.o. Obchodní akademie Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o. Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o. Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o. SOŠ a SOU, Hradební 1029 SOŠ a SOU, Vocelova 1338 SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Výpočetní technika 209 56 Virtuální grafika 135 38 Výpočetní technika 53 0 Obchodní akademie 311 87 Ekonomické lyceum 33 0 Všeobecná sestra 260 72 Zdravotnický asistent 188 0 Zubní technik 63 0 Zdravotní laborant 92 27 Laboratorní asistent 32 0 Farmaceutický laborant 62 29 Zdravotnické lyceum 32 0 Podnikatel pro obchod a služby 146 40 Obchodní akademie 96 24 Ekonomické lyceum 114 26 Zahradnictví 200 32 Elektronické poč.syst. 171 25 Knihov. a inf. syst. a služ. 60 0 Metody a tech. inf. práce 57 0 Elektrotechnika 15 0 Silniční doprava 105 0 Silnič.doprava-prov.a údr. voz. 0 18 Provoz a ekonomika dopravy 57 0 Nábytkářství 47 20 Konstrukce a tvorba nábytku 49 0 Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o. Hotelnictví a turismus 158 23 Speciální škola pro sluchově postižené Předškolní a minošk. ped. 46 8 Celkem 4 380 900 Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství

21 Tabulka č. 6 Přehled studovaných oborů na vyšších odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006 Škola Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola Obor studia Počet Počet studentů absolventů Dipl. všeobecná sestra 52 20 Dipl. dětská sestra 26 0 Dipl. farmaceutický asistent 33 0 Dipl. fyzioterapeut 28 26 Dipl. zdravotní laborant 25 0 Dipl. zubní technik 32 19 Dipl. radiologický asistent 44 0 VOŠ a SOŠ podnikatelská, s.r.o. Podnikatel pro obchod a služby 94 36 Soukromá OA a VOŠ cestovního ruchu, s.r.o. Cestovní ruch 102 40 Evangelická akademie - VOŠ biblická Katech.-pastorační činnost 7 4 Celkem 443 145 Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství Nejvíce studentů vyšších odborných škol v Hradci Králové studuje zdravotnické obory. Pro analýzu pracovní síly v Hradci Králové jsou relevantní údaje o školách nejen v samotném městě, ale také v širším okolí. Následující tabulka nabízí strukturu studovaných oborů v okrese Hradec Králové. Část studentů mimohradeckých škol totiž po ukončení vzdělání bude tvořit potenciální pracovní sílu ve městě 2. 2 Dojížďka za studiem ovšem může směřovat i do škol mimo okres Hradec Králové. Tedy ani tento přehled škol v celém okrese není z věcného hlediska kompletní. Nutno zmínit např. snadno dosažitelné Pardubice, které nabízejí také širokou škálu středních škol a učilišť.

22 Tabulka č. 7 Oborová struktura sekundárního školství v okrese Hradec Králové, měřeno na 1. ročník maturitních a nematuritních oborů, školní rok 2005/2006 Skup. oborů Maturita v oboru Vyučení v oboru 23 Strojírenství a strojírenská výroba 123 192 26 Elektrotechnika, telekomun. a výp. technika 220 112 29 Potravinářství a potravinářská výroba 0 102 31 Textilní výroba a oděvnictví 0 9 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 33 52 34 Polygrafie 0 29 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 143 88 37 Doprava a spoje 28 0 39 Speciální a interdisciplinární tech. obory 30 0 41 Zemědělství a lesnictví 34 57 43 Veterinářství a veterinární prevence 87 0 53 Zdravotnictví 117 0 63 Ekonomika a administrativa 145 0 64 Podnikání v oborech, v odvětví 29 0 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 39 189 66 Obchod 27 74 68 Právo, právní a veřejnoprávní činnost 30 0 69 Osobní a provozní služby 30 134 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 30 0 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 40 0 78 Obecně odborná příprava 129 9 79 Gymnázia 444 0 82 Umění a užité umění 80 6 Celkem 1 838 1 053 Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství Nejvíce středoškolských studentů se v okrese Hradec Králové vzdělává na gymnáziích, dále v oborech elektrotechnika, ekonomika, stavebnictví, strojírenství a zdravotnictví. Silně je také zastoupena skupina oborů, která spadá do obecně odborné přípravy (technická, ekonomická a zdravotnická lycea). Z učebních oborů jsou nejčastěji studovanými obory gastronomie a turismus, dále strojírenství, osobní a provozní služby, elektrotechnika a potravinářství. Ve školním roce 2005/2005 studovalo v prvních ročnících maturitních oborů v okrese Králové celkem 1 838 studentů, v nematuritních oborech 1 053.

23 2.3 VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE Hradec Králové je významným univerzitním městem, působištěm šesti fakult celkem tří univerzit. Je sídlem Univerzity Hradec Králové, dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze Lékařské a Farmaceutické fakulty a jedné fakulty Univerzity obrany sídlící v Brně Fakulty vojenského zdravotnictví. Vysoké školy zajišťují nejen výuku v široké škále bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů a v programech celoživotního vzdělávání, ale jsou spolu s dalšími spolupracujícími institucemi také centry vědeckovýzkumné činnosti. Město Hradec Králové se může pyšnit vynikající tradicí lékařských studií, která je umocněná přítomností fakultní nemocnice. Již déle než 60 let, tedy od roku 1945 zde působí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, v roce 1951 pak vznikla Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, dnešní Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Již 30 let ve městě působí Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, jedna ze dvou farmaceutických fakult v České republice. Vedle vzdělávací činnosti jsou tyto fakulty také významnými centry vědecké práce, spolu s dalšími institucemi a firmami působícími v této oblasti. Je to především Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště Akademie věd a společnosti PRO.MED.CS nebo Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové. 2.3.1 Univerzita Hradec Králové Univerzita Hradec Králové patří mezi mladé univerzity, jejichž vznik umožnily společenské změny po roce 1989. V současnosti tvoří svazek univerzity tři fakulty pedagogická, informatiky a managementu a humanitních studií, které navštěvuje kolem sedmi tisíc studentů. Přes svoji relativně krátkou existenci se univerzita může opírat o dlouholetou tradici vzdělávání ve městě i v regionu. Ve smyslu svého poslání univerzita dlouhodobě rozšiřuje spektrum své vzdělávací nabídky od původně úzce specializovaných oborů učitelské přípravy po současný široký vějíř 25 akreditovaných studijních programů a 88 akreditovaných studijních oborů. Pedagogická fakulta Vzniku Pedagogické fakulty, nejstaršího a největšího subjektu Univerzity Hradec Králové, předcházela dlouhá éra existence odborných ústavů pečujících o rozvoj vzdělanosti obyvatelstva. Nyní tvoří fakultu devatenáct kateder a ústavů, které zabezpečují vysokoškolskou přípravu v oborech sahajících od učitelství, přes umělecké disciplíny, sociální obory, až po technická a přírodovědná studia. Posláním Pedagogické fakulty je vzdělávání podle akreditovaných učitelských i neučitelských studijních programů v oblasti humanitní, pedagogické, sociální, přírodovědné, technické, tělovýchovné a umělecké. Absolventům je podle typu studijního programu udělován titul bakalář, magistr nebo doktor. Kromě toho může být na základě rigorózního řízení udělen titul doktor filozofie. Na fakultě studuje více jak 4 500 studentů zapsaných v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech, a to v prezenční i v kombinované formě studia. Kromě toho na fakultě studuje přibližně 1 700 účastníků různých forem celoživotního vzdělávání. Realizované programy jsou určeny jak k získání nebo k rozšíření pedagogické způsobilosti, tak ke všeobecnému vzdělávání účastníků. Jedním z nejúspěšnějších programů celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UHK je Univerzita třetího věku. Počty přijímaných studentů z celé České republiky neustále rostou, zájem však ve většině oborů překračuje kapacitní možnosti.

24 Fakulta informatiky a managementu Fakulta informatiky a managementu nabízí studium v bakalářských (Aplikovaná informatika, Informační management, Finanční management, Management cestovního ruchu a Sportovní management), magisterských (Informační management) a doktorandských studijních programech (Systémové inženýrství a informatika), a to jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Na fakultě studuje více než 1 800 studentů. Úspěšně se rozvíjí mezinárodní spolupráce - v rámci získaných grantů měli a mají pracovníci a studenti možnost krátkodobých studijních pobytů na univerzitách ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Nizozemí, Řecku, Německu, Rakousku, Irsku a Portugalsku. Institut dalšího vzdělání, který je součástí fakulty pořádá celou řadu zajímavých kurzů a školení pro instituce, firmy i jednotlivce. Fakulta humanitních studií Fakulta humanitních studií Univerzity Hradec Králové vznikla k 1. září 2005 oddělením od Pedagogické fakulty a je tak nejmladší a nejmenší fakultou univerzity. Do svého svazku Fakulta humanitních studií převzala Ústav filosofie, politických a společenských věd, Archeologické centrum a někdejší Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Posledně jmenované pracoviště se současně k datu vzniku Fakulty humanitních studiíí rozdělilo na pracoviště dvě, a to na Historický ústav a na Katedru pomocných věd historických a archivnictví. Na Fakultě humanitních studií lze studovat v bakalářském (Politologie, Historické vědy), magisterském (Historické vědy) i doktorském studijním programu Historické vědy obor české a československé dějiny). 2.3.2 Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Lékařská fakulta v Hradci Králové je nejstarší vysoká škola ve východních Čechách. Byla založena v roce 1945, zpočátku jako fakultní pobočka pražské Fakulty všeobecného lékařství, později se stala samostatnou fakultou Univerzity Karlovy. Fakulta zajišťuje v bakalářském programu obor Ošetřovatelství pro další vzdělávání zdravotních sester, v magisterských programech výuku lékařů a stomatologů a v doktorském studiu výchovu vědeckých pracovníků. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmaceutická fakulta v Hradci Králové byla založena v roce 1969. Na fakultě lze studovat bakalářský studijní program Zdravotnická bioanalytika (prezenční a kombinovaná forma studia), magisterský studijní program Farmacie a Zdravotnická bioanalytika. V rámci rigorózního řízení je fakulta oprávněna udělovat v oboru Farmacie akademický titul doktor farmacie a v oboru Zdravotnické bioanalytiky akademický titul doktor přírodních věd. Pro doktorské studium nabízí fakulta studijní programy Farmacie, Biochemie a Organická chemie. Absolvent Farmaceutické fakulty získává během studia komplexní znalosti o přípravě, výrobě a hodnocení léčiv a léčivých přípravků, metabolismu, účincích a užití léčiv a léčivých přípravků, o působnosti toxických látek a o právních a jiných aspektech souvisejících s farmaceutickou praxí. Fakulta rovněž zřizuje některé další formy vzdělávání. V současné době k nim patří zájmový specializační program celoživotního vzdělávání Léčivé rostliny a přípravný kurz pro zájemce o studium na fakultě.

25 2.3.3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Fakulta vojenského zdravotnictví se sídlem v Hradci Králové je od roku 2004 součástí Univerzity obrany v Brně. Historie přípravy vojenských lékařů a farmaceutů v Hradci Králové sahá do roku 1951, kdy vznikla Vojenská lékařská akademie na bázi existující Lékařské fakulty UK, která v Hradci Králové působila od roku 1945. V roce 1958 byla přetvořena do organizační podoby Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu J. E. Purkyně. V této podobě působila až do roku 1988, kdy se vrátila k původnímu názvu, který výstižněji postihoval škálu jejich hlavních činností. Transformací do podoby Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v roce 2004 se náplň dosavadní činnosti školy nemění. Svoji vědeckopedagogickou činnost zaměřuje zejména na moderní přípravu lékařů, farmaceutů a zdravotnických manažerů pro ozbrojené síly České republiky. V rámci bakalářského studijního programu připravuje odborníky v oboru Vojenský zdravotnický management. V magisterském studijním programu nabízí obory Vojenské všeobecné lékařství a Vojenská farmacie. Tříletý doktorský vědní program se uskutečňuje v oborech Vojenská hygiena, Vojenská chirurgie, Vojenská radiobiologie, Vojenské vnitřní lékařství, Epidemiologie, Lékařská mikrobiologie, Toxikologie a Molekulární patologie. Královéhradecká Fakulta vojenského zdravotnictví plní důležité poslání ve strukturách NATO a podílí se na řešení medicínských výzkumných úkolů. Na vysoké úrovni jsou kontakty školy s partnerskými zahraničními pracovišti. Do vojenskoodborné výuky jsou průběžně zaváděny standardy platné v rámci NATO. Dohodou je zakotvena spolupráce s Akademií sanitní a zdravotní služby Bundeswehru v Mnichově, Lékařskou školou v Lyonu, s polskou Lékařskou akademií v Lodži a s obdobnými vojenskými pracovišti v Evropě a USA. Ve vysokoškolské výchově spolupracuje s Univerzitou Karlovou v Praze Lékařskou fakultou a Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové. Samozřejmostí je spolupráce s dalšími fakultami Univerzity obrany v Brně. Cílem školy je být i v budoucnosti moderní vysokoškolskou institucí, rozšiřovat spolupráci ve vědecké a pedagogické oblasti s obdobnými pracovišti doma i v zahraničí.

26 Tabulka č. 8 Přehled bakalářských a magisterských studijních oborů na vysokých školách působících v Hradci Králové Pedagogická fakulta Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managmentu Univerzita Hradec Králové Fakulta humanitních studií Univerzita Hradec Králové Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzita obrany Bakalářské studijní programy Biologie Fyzika Politologie Sociální politika a sociální práce Historické vědy Mediální a komunikační studia Filologie Speciální pedagogika Specializace v pedagogice Magisterské/navazující magisterské studijní programy Učitelství pro základní školy Učitelství pro střední školy Vychovatelství Sociální politika a sociální práce Speciální pedagogika Specializace v pedagogice Bakalářské studijní programy Aplikovaná informatika Ekonomika a management Systémové inženýrství a informatika Magisterské/navazující magisterské studijní programy Aplikovaná informatika Systémové inženýrství a informatika Bakalářské studijní programy Politologie Historické vědy Technická podpora humanitních věd Magisterské/navazující magisterské studijní programy Historické vědy Bakalářské studijní programy Ošetřovatelství Magisterské/navazující magisterské studijní programy Všeobecné lékařství Zubní lékařství Bakalářské studijní programy Zdravotnická bioanalytika Magisterské/navazující magisterské studijní programy Farmacie Zdravotnická bioanalytika Bakalářské studijní programy Vojenský zdravotnický management Magisterské/navazující magisterské studijní programy Vojenské všeobecné lékařství Vojenské zubní lékařství Vojenská farmacie Zdroj: Vědeckovýzkumná a rozvojová základna v Hradci Králové, 2006

27 3 ZAMĚSTNANOST 3.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY Ekonomická aktivita patří mezi významné charakteristiky populace města. Lze ji sledovat dle odvětví, dle zaměstnaneckého poměru, dle věkové struktury obyvatel atd. V Hradci Králové bylo dle výsledků Sčítání lidu domů a bytů (SLDB) v roce 2001 celkem 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho 47 610 pracujících, tj. 49 % z obyvatel, což představuje vyšší ekonomickou aktivitu obyvatelstva v krajském i republikovém měřítku. Tabulka č. 9 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity OBYVATELSTVO CELKEM 97 155 EKONOMICKY AKTIVNÍ CELKEM 50 630 V TOM ZAMĚSTNANÍ 47 610 Z TOHO PRACUJ. DŮCHODCI ŽENY NA MAT. DOV. 2 885 556 NEZAMĚSTNANÍ 3 020 EKONOMICKY NEAKTIVNÍ CELKEM 45 411 Z TOHO NEPRACUJ. DŮCHODCI 21 858 ŽÁCI, STUDENTI, UČNI 16 220 OSOBY S NEZJIŠTĚNOU EKONOMICKOU AKTIVITOU 1 114 Zdroj: SLDB 2001 Graf č. 15 Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001 100% 80% obyvatelstvo celkem 60% 40% 20% 0% 0-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70 + nezjištěno pracující celkem nezaměstnaní věková ekonomicky kategorie neaktivní nezjištěná ekonomická aktivita Zdroj: SLDB 2001

28 Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno ve věkových kategoriích 45-49 a 50-54 let (téměř 7 000 obyvatel v obou kategoriích). Graf č. 16 Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r. 2001 70 + 65-69 60-64 55-59 věková kategorie 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 0-14 z toho pracující obyvatelstvo celkem 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000 počet Zdroj: SLDB 2001 Hodnotíme-li obyvatele dle zaměstnaneckého poměru, 4,1 % obyvatel jsou zaměstnavatelé, 78,8 % zaměstnanci a 11,9 % je samostatně výdělečně činných. Nejvyšší zastoupení zaměstnavatelů je v aktivním věku mužů 40-49 let, zaměstnanci jsou nejčetnější ve starších věkových kategoriích nad 50 let. 3.2 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ Pohyb obyvatelstva za prací uvnitř města a hlavně z a do města v rámci regionu je významným prostorovým procesem. Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký, neboť Hradec Králové je významným meziregionálním střediskem, které samozřejmě koncentruje řadu pracovních příležitostí. Z Hradce Králové vyjíždí za prací pouze 7,6 % z počtu pracujících do jiné obce (v Královéhradeckém kraji 32,5 % a v okrese Hradec Králové 24,8 %).

29 Tabulka č. 10 Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 2001 z toho Územní jednotka Obyvatelstvo celkem pracující celkem z počtu pracujících pracoviště v jiné obci ČR abs. % abs. % ČR CELKEM 10 230 060 4 766 463 46,6 1 434 336 30,1 Královéhradecký kraj 550 724 262 014 47,6 85 280 32,5 okres Hradec Králové 160 558 76 921 47,9 19 091 24,8 HRADEC KRÁLOVÉ 97 155 47 610 49,0 3 631 7,6 Zdroj: SLDB 2001 Nižší dojížďka za prací je zpravidla vždy u sídel, která mají charakter střediska (jádra) a která tedy plní nerůznější střediskové funkce. Z obcí sousedících s Hradcem Králové dojíždí do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště 74,1 % ekonomicky aktivních, u převážné většiny z nich lze předpokládat, že za prací dojíždějí právě do Hradce Králové, což je umožněno také dobrou dopravní dostupností (často i prostřednictvím městské hromadné dopravy). Z následující tabulky je patrné, že se podíl pracujících za poslední desetiletí snížil o 7 %. Naopak podíl vyjíždějících z Hradce Králové se o něco zvýšil. Tabulka č. 11 Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 2001 ROKY 1991 2001 PODÍL PRACUJÍCÍCH Z OBYVATELSTVA 54,7% 47,3% PODÍL VYJÍŽDĚJÍCÍCH ZA PRACÍ 9,4% 9,7% Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001 Většina obyvatel Hradce Králové nemusí do zaměstnání dojíždět do jiné obce (36 154 pracujících). Nejvíce ekonomicky aktivních vyjíždí za prací do jiného kraje (3 161). Vzhledem k blízkosti a snadné dosažitelnosti Pardubic, lze předpokládat, že většina dojíždějících pracuje právě v tomto krajském městě. Mimo město Hradec Králové vyjíždí do školy 1 033 žáků.

30 Tabulka č. 12 Vyjíždějící do zaměstnání a škol mimo Hradec Králové VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ 42 659 Z TOHO V RÁMCI OBCE 36 154 V RÁMCI OKRESU 1 207 V RÁMCI KRAJE 968 DO JINÉHO KRAJE 3 161 ŽÁCI VYJÍŽDĚJÍCÍ DENNĚ MIMO OBEC 1 033 Zdroj: SLDB 2001 Pohyb obyvatel za prací prochází určitými změnami, bohužel je však souhrnně statisticky sledován pouze při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), tedy jednou za 10 let. Je ovlivněn atraktivitou města, strukturou pracovních příležitostí v něm, ale na druhé straně i charakteristikami obcí v zázemí města a strukturou jejich obyvatel.