Demografická studie. MČ Praha 17. Tomáš Soukup. leden Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL:

Transkript

1 Demografická studie MČ Praha 17 leden 2013 Tomáš Soukup Šmeralova Praha - Bubeneč IČ: TEL: info@vyzkumysoukup.cz

2 Obsah 1. Resumé hlavní zjištění Úvod, metodologie, cíl průzkumu Obyvatelstvo Celkový počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel v letech Struktura obyvatel Pohlaví a věk obyvatel Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb Pohyb obyvatel Rozprodej obecních bytů Socioekonomická situace obyvatel Vzdělání obyvatel Ekonomická aktivita obyvatel Bydlení Bytová výstavba Bytový fond a standardy bydlení Prognóza vývoje obyvatelstva Parametry prognózy Současná struktura obyvatel Plodnost Úmrtnost Migrace Výsledky prognózy Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách Shrnutí hlavních výsledků prognózy počtu obyvatel Analýza současného stavu veřejných služeb Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje Základní školy a reflexe budoucího vývoje Plánování kapacit ZŠ Zdravotnictví Zdravotnická zařízení na území MČ Praha Porovnání kapacit lékařů s celou ČR Sociální služby Poskytovatelé sociálních služeb Počet obyvatel vyžadující sociální služby Potřebnost sociálních služeb pro seniory Zpracovatel průzkumu leden

3 1. Resumé hlavní zjištění Na základě demografické prognózy a plánování kapacit MŠ a ZŠ se ukázala následující hlavní zjištění: Bydlení a věková struktura obyvatel Prodej bytů v obecním vlastnictví neměl výrazný vliv na demografickou strukturu obyvatel. Díky prodeji bytů se zvýšil počet vystěhovaných osob o cca 250 osob ročně, coţ představuje cca 1% všech obyvatel. Navíc věková struktura vystěhovaných a přistěhovaných byla obdobná. Děti a školství Ve srovnání s ostatními MČ, Hl. městem Prahou i ČR je v MČ Praha 17 výrazně niţší porodnost. Je to způsobenou nízkou úhrnnou plodností. V roce 2010 připadá v Řepích 1,3 dítěte na jednu ţenu ve věku let. V Praze to je 1,45 a v celé ČR 1,49. Nízká úhrnná plodnost je způsobena jak věkovou strukturou zde ţijících ţen (podprůměrný počet ţen ve věku let) tak i skutečností, ţe panelové domy pro řadu lidí představují startovní bydlení. Přes podprůměrnou úhrnnou plodnost se od roku 2007 zvyšuje počet narozených dětí. To bude mít dopad na poptávku po MŠ a ZŠ. Stávající kapacita MŠ by do budoucna měla být dostačující. Bude ovšem nutné zrušit přijímání dětí z jiných MČ či obcí. Stávající kapacita ZŠ bude do budoucna dostačující. Pokud bude 1. stupeň navštěvovat jako doposud 80 % zde bydlících dětí a druhý stupeň 67 % dětí, zůstane v ZŠ rezerva cca 500 míst. Pokud by místní ZŠ navštěvovaly všechny zde ţijící děti, bude poptávka a nabídka po ZŠ vyrovnaná. Do budoucna lze očekávat ţádosti okolních MČ a obcí ze Středočeského kraje o umoţnění školní docházky jejich dětem. Vzhledem k masivní výstavbě na počátku 21. století se za Prahu přestěhovalo velké mnoţství mladých lidí. Ti následně zakládali rodiny. V těchto obcích často neexistují dostatečné kapacity škol pro všechny zde ţijící děti. Sociální služby Podíl seniorů bydlících v Praze 17 je ve srovnání s Hl. městem Prahou i celou ČR podprůměrný. Do budoucna lze ovšem očekávat výraznou změnu. V Řepích bydlí nadprůměrný počet osob ve věku let, kteří se přistěhovali v 80. leden

4 letech 20. století do nového sídliště. Za 15 let se tak počet seniorů starších 65 let zdvojnásobí. Počet seniorů starších 80 let bude aţ do roku 2020 stagnovat. Poté lze očekávat výrazný nárůst. Na konci sledovaného období jich bude v Řepích podle prognózy ţít o cca 15% více neţ v roce Sledovaná prognóza končí v roce Pokud bychom se ovšem podívali dále do budoucna, lze očekávat, ţe v roce 2035 bude ţít v Řepích více neţ seniorů starších 80 let, tedy 2,5x více neţ v roce Je pozitivní, ţe MČ Praha 17 myslí i na preventivní sociální sluţby a kromě pečovatelské sluţby provozuje nízkoprahové zařízení pro mládeţ a odborné sociální poradenství. Poptávka po pečovatelské sluţbě a pobytových zařízeních se v příštích 15 letech zvýší o 67% Zdravotnictví Obyvatelé MČ Praha 17 mají zajištěnou dostupnou zdravotní péči v rámci Hl. m. Prahy. V porovnání s počtem lékařů v celé ČR působí v Řepích podprůměrný počet lékařů. V Řepích je podprůměrný počet praktických lékařů pro dospělé, pediatrů, stomatologů i gynekologů. Poznámka: Výše uvedené body nejsou seřazeny podle významnosti. leden

5 2. Úvod, metodologie, cíl průzkumu Zdroje dat Sociodemografická studie čerpá z více datových zdrojů. Primárním zdrojem dat o obyvatelstvu jsou statistiky vedené Českým statistickým úřadem, a to jak statistiky přirozené měny, tak předběţné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo na území České republiky v roce Informace o situace v MČ doplňujeme také údaji poskytnutými správním odborem MČ Praha Řepy. Ve studii dále čerpáme data z MŠMT, statistik ZŠ a MŠ a webových stránek MČ Praha Řepy. Poznámka: Data o obyvatelstvu, kterými disponuje ČSÚ, se týkají osob přihlášených k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Tyto údaje korigujeme výsledky ze Sčítání lidí, domů a bytů SLDB 2011 zjišťovalo jak nahlášené trvalé bydliště, tak i místo obvyklého pobytu (tedy fakticky bydlící v obci). Metody Zpracování sociodemografické analýzy MČ Praha Řepy vychází z demografické metodologie v kombinaci s metodami socioekonomické statistiky. Sociodemografická analýza vyuţívá k charakteristice MČ Praha přístupy: Řepy následující Struktury obyvatelstva Ze sociodemografického hlediska patří mezi nejdůleţitější znaky pohlaví a věk, dále také rodinný stav, vzdělání a socioekonomický status. Tyto charakteristiky významně ovlivňují výsledné (nejen) demografické chování obyvatel, proto je zkoumání struktury obyvatelstva jedním s ústředních témat analýzy. Demografické procesy Jednotlivé ţivotní události jako narození, úmrtí, sňatek, rozvod, ovdovění, migrace aj. jsou pro účely kvantitativních analýz sledovány jako hromadné jevy. Z hlediska minulého a budoucího vývoje leden

6 obyvatelstva v městské části jsou klíčovými procesy porodnost, úmrtnost a migrace. Ve studii je věnována pozornost také údajům charakterizujícím bydlení, školství a sociální oblast v MČ Praha Řepy, neboť právě na ně klade budoucí vývoj specifické poţadavky. Prognóza budoucího vývoje populace MČ Praha Řepy vyuţívá tzv. kohortněkomponentní metodu. Tento přístup je zaloţen na segmentaci populace do dílčích věkových skupin, které jsou vystaveny rozdílnému působení demografických procesů (porodnosti, úmrtnosti a migrace). Spočívá v posunu ţijících mezi věkovými skupinami, tedy v převodu počtu ţijících osob v dokončeném věku x na počet ţijících v dokončeném věku x+1 po 1 roce prognózy. Parametry modelu kohortně-komponentní metody představují věkově specifické míry plodnosti, koeficienty přeţití vypočítané z podrobných úmrtnostních tabulek odděleně pro muţe a ţeny, migrační saldo po jednotkách věku odděleně podle pohlaví a ukazatel feminity vyjadřující poměr narozených dívek ku celkovému počtu narozených dětí. Prognóza byla zpracována odděleně pro muže a ženy po jednotkách věku s výchozí věkovou strukturou k a s horizontem prognózy do roku Delší časové období v případě obce nepovažujeme za relevantní. leden

7 3. Obyvatelstvo 3.1. Celkový počet obyvatel K ţilo na území MČ Praha 17 celkem obyvatel. Tento početní údaj, pocházející z Českého statistického úřadu, zahrnuje jak osoby hlášené k trvalému pobytu, tak také cizince s povolením k dlouhodobému pobytu. Ze Sčítání lidu, bytů a domů z roku 2011 vyplývá, ţe v Řepích skutečně bydlí obyvatel, tedy o 613 osob méně (2 %), neţ zde má hlášené trvalé bydliště. Tab. 1: Celkový počet obyvatel MČ Praha - Řepy dle jednotlivých zdrojů Zdroj dat SLDB 2011, březen 2011 ČSÚ Celkový počet žijících obyvatel z toho s hlášeným bydlištěm Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, vlastní výpočet Pozn. Tučně zvýrazněné údaje představují skutečný stav dle statistiky. Údaje kurzívou představují dopočet na základě údajů SLDB Poznámka: Vzhledem ke skutečnosti, ţe MČ Praha 17 je financována na základě statistiky ČSÚ, budeme v dalších analýzách vycházet především z dat ČSÚ o obyvatelích s nahlášeným trvalým / dlouhodobým pobytem. leden

8 Vývoj počtu obyvatel v letech Celkový počet obyvatel vzrostl mezi roky 2001 a 2011 o jedinců (8 %). Nejvýraznější nárůst pozorujeme mezi lety 2004 aţ 2007, tedy v době výstavby nových bytových komplexů (viz kap. 5.1). Vzhledem ke skutečnosti, ţe jiţ další bytová výstavba není plánovaná (z důvodu neexistence volných pozemků), budoucí počet obyvatel bude spíše stagnovat. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem Registrovaný počet obyvatel Graf. č: Zdroj: ČSÚ * poznámka: Údaje z roku 2011 a 2010 jsou upraveny dle výsledků SLDB 2011 leden

9 3.2. Struktura obyvatel Pohlaví a věk obyvatel Počet mužů a žen je mezi obyvateli MČ Praha 17 vyrovnaný. Muţi tvoří 48,5 % obyvatel městské části. Ţeny v populaci obvykle tvoří většinu, především kvůli delší naději doţití. Graf 2: Věková struktura obyvatel MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, k Zdroj: ČSÚ leden

10 Věková a pohlavní struktura obyvatelstva MČ Prahy 17 má v porovnání s věkovou strukturou obyvatel Hlavního města Prahy tři základní odlišnosti (graf 2): Počet seniorů starších 65 let je v Řepích výrazně menší neţ v celé Praze. Nicméně lze očekávat, ţe obyvatelé, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech 20. století, brzy vstoupí do důchodového věku. Naopak nadprůměrný počet obyvatel Řep je ve věku let. Stejně tak ţije v Řepích nadprůměrný počet mladistvých mezi lety. Většinou se jedná o děti rodičů, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech 20. století. leden

11 Jak vyplývá z následující tabulky, MČ Praha 17 má v porovnání s hlavním městem i celou Českou republikou nižší podíl seniorů starších 65 let a vyšší podíl obyvatel v produktivním věku. Ve srovnání s Prahou i celou Českou republikou je tak populace Řep mladší. Na 100 dětí do 15 let zde připadá pouze 81 seniorů starších 65 let, zatímco celorepublikově a především pak v rámci celé Prahy tento poměr jiţ výrazně přesahuje 100. Jak ovšem vyplývá z demografické prognózy (kap. 6), populace Řep výrazně zestárne. V roce 2026 lze očekávat, ţe na 100 dětí do 15 let připadne 123 seniorů. Tab. 2: Srovnání věkového složení obyvatelstva, 2011 Region Obyvatelstvo ve věku % obyvatel ve věku Celkem 65 a a více více Index stáří MČ Praha % 76% 11% 80,9 Hl. m. Praha % 70% 17% 129,7 ČR % 69% 16% 110,4 Zdroj: ČSÚ, stav k leden

12 Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb Pro účely komunitního plánování jsme rozdělili obyvatele nikoli do 5letých věkových skupin, ale do skupin dle návaznosti veřejných sluţeb. Toto rozdělení je uţitečné zejména pro plánování dalšího rozvoje obce. Z tabulky 3 je patrné, ţe ve věku do 2 let ţije v Řepích 775 dětí. Ve věku 3 5 let (mateřská škola) činí počet dětí 683. Dětí školou povinných je 1 787, přičemţ dětí ve věku docházky na 1. stupeň ZŠ je téměř dětí a na 2. stupeň ZŠ, případně dojíţdějících na víceletá gymnázia do jiných částí Prahy, je 763 dětí. Seniorů nad 65 let v MČ Praha 17 ţije 2 492, z toho je více neţ 550 obyvatel starší 80 let. Tab. 3: Věkové složení obyvatelstva MČ Praha 17 dle návazných služeb, 2011 Věková skupina Veřejná služba Počet obyvatel trvale hlášení a s dlouhodobým pobytem mateřská škola stupeň ZŠ, dále zájmové aktivity a krouţky pro mladší ţáky stupeň ZŠ, víceletá gymnázia, dále zájmové aktivity a krouţky pro mládeţ SŠ, VŠ mateřská centra, návrat do práce pečovatelská sluţba intenzivní soc. sluţby pro seniory 556 Zdroj: ČSÚ, střední stav k 2011(červen) Statistická poznámka: Vzhledem k potřebě plánování kapacit ZŠ a MŠ počítáme s tzv. středním stavem obyvatel, tedy k polovině roku. Uvedený věk tedy prakticky představuje dosáhnutí dané věkové hranice na začátku školního roku. leden

13 období sňatky rozvody narození zemřelí přistěhova lí vystěhova lí přírůstek stěhování m celkový přírůstek stav Pohyb obyvatel Dle ČSÚ přibylo od konce roku 2001 do konce roku 2011 v obci obyvatel. Nárůst počtu obyvatel ovlivnilo nejvýrazněji stěhování. Přírůstek stěhováním započal díky bytové výstavbě okolo roku 2002 a vrcholí v roce 2007, kdy se stěhují obyvatelé areálu Bílý beránek. Poté je počet přistěhovaných a vystěhovaných víceméně vyrovnaný. Ve srovnání s jinými MČ je migrace v Řepích průměrná, ročně změní bydliště cca 5% obyvatel. Stejně jako v celé ČR se od roku 2005 zvyšuje porodnost. Rodí matky narozené v 70. letech 20. století. Ovšem ve srovnání se zbytkem ČR je úhrnná míra plodnosti v Řepích výrazně podprůměrná (1,3 dítěte na 1 matku v roce 2010, v celé ČR 1,49). Tab. 4: Pohyb obyvatel MČ Praha 17, Pozn.: Počet obyvatel k byl navázán na výsledky SLDB Zdroj: ČSÚ leden

14 Rozprodej obecních bytů V roce 2006 započal rozprodej obecních bytů. Zatímco na začátku roku 2006 vlastnila MČ bytů, ke konci roku 2012 jich bylo 986. Za šest let se tak rozprodalo více neţ 2300 bytů. To znamená, ţe cca ¼ bytového fondu na území MČ Praha 17 změnila majitele. Jednou z otázek v zadání bylo, jak se v závislosti na rozprodej bytů změnila struktura obyvatel Řep z pohledu věku a pohlaví. Rozprodej obecních bytů se projevil ve statistice migrace. Zatímco do roku 2005 se počet vystěhovalých pohyboval na úrovni 800 osob, od roku 2006 dosahuje hodnot osob. Tyto byty se s jistým zpoţděním znovu obsadily. Počet přistěhovalých víceméně odpovídá počtu vystěhovalých. Vzhledem ke skutečnosti, ţe poslední rozsáhlejší bytová výstavba proběhla v roce 2006, jedná se o obměnu obyvatel ve stávající zástavbě. Rozprodej obecních měl na demografickou strukturu obyvatel minimální vliv a to ze dvou důvodů: 1) Věková struktura vystěhovalých a přistěhovalých byla obdobná. Je to logické. Zájem stěhovat se mají buď svobodní (studenti), mladé páry či rodiny s mladými dětmi. 2) Rozprodej obecních bytů ovlivnil migraci v úrovni cca 250 osob ročně. To představuje 1% obyvatel Řep. Objem migrace z důvodu prodeje obecních bytů je minimální. leden

15 4. Socioekonomická situace obyvatel Vzdělání obyvatel MČ Praha 17 je obcí s vysokou vzdělanostní úrovní. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je zde 23 %, coţ je vyšší neţ v celé ČR. Na druhou stranu, ve srovnání s Hl. městem Prahou je podíl vysokoškoláků niţší. Niţší podíl vysokoškoláků neţ je průměr pro celou Prahu je ovlivněn dvěma aspekty. Zaprvé, vysokoškoláci preferují bydlení spíše mimo panelová sídliště. Zadruhé, v Řepích ţije nadprůměrný počet osob ve věku let. V této věkové skupině je obvykle podíl vysokoškoláků niţší neţ ve věkové skupině let. Tab. 5: Nejvyšší dosažené vzdělání, obyvatelé starší 15 let, 2011 Vzdělání MČ Praha 17 Hl. město Praha ČR bez vzdělání 0% 0% 1% základní vč. neukončeného 12% 11% 19% střední vč. vyučení (bez maturity) 24% 23% 35% úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné vč. nástavbového 41% 39% 33% vysokoškolské 23% 26% 13% Zdroj: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky) leden

16 Region Počet obyvatel dle SLDB Ekonomicky aktivní zaměstnaní nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní Míra ekonomické aktivity Míra nezaměstnanosti Ekonomická aktivita obyvatel Při SLBD v březnu 2011 bylo v MČ Praha 17 evidováno ekonomicky aktivních obyvatel, coţ představuje 55 % všech obyvatel 1. Z toho bylo osob zaměstnaných a 946 nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti činila 7,0 %, coţ je srovnatelné s celou Prahou a hluboko pod celorepublikovým průměrem (ČR 9,8 %). Tab. 6: Ekonomická aktivita obyvatel MČ Praha 17, Hl. m. Prahy a České republiky, březen 2011 z toho MČ Praha Řepy ,6% 7,0% Hl. M. Praha ,0% 6,9% ČR ,0% 9,8% Zdroj: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Poznámka: Údaje ze SLDB 2011 za Prahu, potaţmo Řepy, se rozcházejí s ostatními statistikami MPSV a ČSÚ. Zatímco podle SLDB 2011 je v Praze 6-7% nezaměstnanost, podle statistik MPSV pouze 4%, stejně tak i podle Výběrového šetření pracovních sil (ČSÚ). Je to způsobenou rozdílnou metodikou měření nezaměstnanosti. 1 Míra ekonomické aktivity je vyšší neţ v ČR především velkým podílem osob v produktivním věku a malým počtem dětí a seniorů starších 65 let. Do budoucna lze očekávat výrazné zestárnutí populace Řep. leden

17 5. Bydlení 5.1. Bytová výstavba V letech bylo v MČ Praha 17 vystavěno celkem 921 bytů, coţ činí cca 10% bytového fondu sečteného v SLDB Bytová výstavba probíhala prakticky pouze v letech Poté z důvodu nedostatku volných pozemků prakticky ustala. Celkově převaţují nové byty v bytových domech (87%) Tab. 7: Bytová výstavba v MČ Praha 17 v letech Rok Dokončené byty celkem V bytových domech V rodinných domech bytová výstavba - přehled nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy řadové RD Fialka, Bytový dům Ţalanského (vedle Penny), Bytový dům Karlovarská, Bytový dům Slánská (Triangl) Obytný areál Bělohorské zahrady Čistovická Obytný areál Bílý Beránek Skuteckého, Zrzavého Zdroj: ČSÚ, MČ Praha 17 leden

18 5.2. Bytový fond a standardy bydlení Podle výsledků SLBD bylo v březnu 2011 v MČ Praha 17 sečteno domů, z toho domů trvale obydlených a 67 domů neobydlených. Podíl rodinných domů dosahuje 62 %, bytové domy tvoří více neţ 1/3. Ve srovnání s Hlavním městem Prahou je v Řepích podíl bytových a rodinných domů obdobný. Tab. 8a: Domy podle obydlenosti a druhu domu, MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, 2011 Domy celkem Obydlené Neobydlené Z obydlených podle druhu domu (v %) Rodinné domy Bytové domy MČ Praha % 38% Hl. m. Praha % 36% Zdroj: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky) Jak je patrné z tabulky 8b, většina bytového fondu pochází z 80 let 20. století, kdy bylo postaveno 234 bytových domů. Tab. 8b: Domy podle období výstavby či rekonstrukce domu Domy celkem Rodinné Bytové 1919 a dříve Zdroj: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky) leden

19 V SLDB 2011 bylo sečteno celkem obydlených bytů. Výrazně převaţuje nájemní bydlení (48% bytů). Částečně je toto číslo způsobeno vysokým počtem bytů v obecním vlastnictví. Při celkovém počtu obyvatel MČ Prahy 17 v březnu 2011 připadá na jeden obydlený byt v průměru 2,4 osob. Průměrná bytová domácnost je tak srovnatelná s Hl. m. Prahou. Tab. 9: Obydlené byty a právní důvod užívání bytu, MČ Praha 17 a Hl. m. Praha, 2011 z toho právní důvod užívaní bytu (v %) Obydlené byty celkem ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní MČ Praha % 35% 48% 9% Hl. m. Praha % 33% 39% 15% Zdroj: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (finální výsledky) leden

20 6. Prognóza vývoje obyvatelstva Prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatel představuje nezbytné podklady pro plánování dostupnosti veřejných sluţeb, a to především v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a sociálních sluţeb. Budoucí vývoj počtu a struktury obyvatelstva v zásadě závisí na čtyřech faktorech: - současné struktuře obyvatel podle věku a pohlaví - porodnosti - úmrtnosti - migraci Zvláště migrace je na lokální úrovni velmi významná, ale obtíţně predikovatelná proměnná. Z tohoto důvodu následující prognostické modely zahrnují rozvojové plány obce v oblasti výstavby konzultované se zadavatelem prognózy. Statistické upozornění: Je třeba upozornit, ţe prognóza je platná pouze za podmínky, ţe nastanou předpokládané trendy popsané níţe. Z tohoto důvodu počítáme s variantními řešeními zohledňující různé modely budoucí výstavby na území obce, jak z hlediska počtu nových bytů, tak z hlediska časování jejich výstavby. leden

21 6.1. Parametry prognózy Současná struktura obyvatel Prognóza vychází ze struktury obyvatel podle pohlaví a jednotek věku k evidované Českým statistickým úřadem. Prognóza tak pracuje s obyvatelstvem, které má trvalý či dlouhodobý pobyt na území MČ Praha 17 (tedy včetně cizinců). Počet obyvatel s hlášeným trvalým bydlištěm či dlouhodobým pobytem je o cca 3% vyšší neţ počet zde skutečně ţijících obyvatel. Tento rozdíl se ale prakticky neliší podle věku obyvatel. Vzhledem ke skutečnosti, ţe MČ Praha 17 je financována za základě počtu obyvatel s hlášeným trvalým /dlouhodobým pobytem, budeme budoucí vývoj prognózovat na základě hlášených obyvatel. leden

22 Plodnost Budoucí úroveň plodnosti vyjádřená úhrnnou plodností a plodnost ţen v závislosti na jejich věku (tj. míry plodnosti podle věku) jsou základním parametrem vstupujícím do prognostických výpočtů. V posledních několika letech jsme svědky zvyšování úrovně plodnosti a nárůstu počtu narozených dětí. Je to způsobeno především tím, ţe ţeny, které posunuly rození dětí do vyššího věku, začaly zakládat rodiny a postupně realizují také plodnost vyššího pořadí a rodí se jim tak především druhé, v omezené míře však také třetí a další děti. V současné době je průměrný věk matek při porodu 29,7 let v ČR a 31,8 let v Praze, u prvorodiček 27,8 let v ČR a 30,5 v Praze (ČSÚ). Situace v MČ Praha 17 I v MČ Praha 17 jsme svědky nárůstu počtu narozených dětí. Přesto úhrnná plodnost činí 1,3 dítěte na matku. Jedná se o výrazně podprůměrnou plodnost jak ve srovnání s celou ČR (1,49 dětí) tak ve srovnání Hl. m. Prahou (1,45 dětí). Nízká úhrnná plodnost je způsobena souběhem několika aspektů: 1) V Řepích ţije nadprůměrný počet ţen ve věku let a zároveň let. Tyto ţeny se sice započítávají do míry plodnosti, ale ve skutečnosti rodí podprůměrně. Naopak nejvíce rodí ţeny ve věku let, kterých ale ţije v Řepích podprůměrně. 2) Bydlení v panelových domech představuje pro část obyvatel tzv. startovní byty. Mezitím si pořizují bydlení na kraji Prahy či za Prahou. Rodinu pak často zakládají aţ v novém bydlení. Této skutečnosti odpovídá i vysoký podíl nájemních bytů. leden

23 Graf 3: Míry plodnosti podle věku, MČ Praha 17 v porovnání s Hl. m. Prahou a ČR, 2010 Pro prognózu budoucího vývoje plodnosti v MČ Praha 17 pouţíváme výchozí profil plodnosti v Hl. m. Praze upravenou o niţší plodnost ţen ve věku let. Předpokládáme, ţe úroveň úhrnné plodnosti bude v příštích letech stagnovat či pozvolna růst. Nízká varianta prognózy počítá se stagnující úhrnnou plodností. Střední varianta prognózy počítá s nárůstem plodnosti na 1,44 dětí na 1 matku v roce 2025 a vysoká varianta na 1,58 dětí. Předpokládáme také, ţe se nadále bude mírně zvyšovat věk matek při narození dítěte, ovšem výrazně pomaleji neţ na přelomu 90. let 22. století a nového tisíciletí. Tab. 10: Předpokládaný vývoj úhrnné plodnosti, MČ Praha 17 rok Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta ,30 1,30 1, ,34 1,30 1, ,39 1,30 1, ,44 1,30 1,58 leden

24 Úmrtnost Pro odhad úmrtnosti vycházíme z podrobných úmrtnostních tabulek pro muţe a ţeny za období vypočítaných pro Hlavní město Prahu. Tab. 11: Střední délka života při narození, Hl. m. Praha v roce rok muži ženy ,5 81,7 Zdroj: ČSÚ Migrace Nejdůleţitější, ale současně také nejproblematičtější je odhad budoucí migrace. Migraci v zásadě ovlivňují dva zdroje. Prvním zdrojem je bytová výstavba. V MČ Praha 17 proběhla poslední větší výstavba mezi roky Díky těmto novým bytům se do Řep přistěhovalo cca osob (saldo migrace). Podle slov zástupců obce není další bytová výstavba plánovaná a to z důvodu neexistence vhodných volných pozemků. Druhým zdrojem migrace je prodej bytů a stěhování v rámci stávající zástavby. Kaţdý rok se vystěhovalo a přistěhovalo cca osob. Tato migrace byla posílena rozprodejem obecních bytů. Zatímco na počátku roku 2006 spravovala MČ obecních bytů, ke konci roku 2012 jich bylo jiţ pouze 986. U této migrace se mírně liší věková struktura vystěhovalých a přistěhovalých. Častěji se vystěhovávají lidé ve věku let spolu s dětmi. Ti obvykle odchází do rodinných domů na kraji Prahy. Naopak se do MČ Praha 17 stěhují lidé ve věku let kvůli startovním bytům. leden

25 Tab. 12: Migrace a její zdroje období přistěhovalí vystěhovalí migrační saldo bytová výstavba Zdroj migrace nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy nástavba na panelové domy řadové RD Fialka, Bytový dům Ţalanského (vedle Penny), Bytový dům Karlovarská, Bytový dům Slánská (Triangl) Obytný areál Bělohorské zahrady Čistovická Obytný areál Bílý Beránek Skuteckého, Zrzavého začátek prodeje obecních bytů Zdroj: ČSÚ, ÚMČ Praha 17 leden

26 Vzhledem k této situaci byly vytvořeny 3 prognostické modely, které ilustrují předpokládaný vývoj počtu a struktury obyvatel v závislosti na různé úrovni migrace. 1) Střední varianta prognózy počítá, ţe se jiţ ţádné nové byty v Praze 17 nepostaví. Zároveň předpokládáme, ţe zájem o bydlení v Řepích zůstane obdobný jako v posledních 10 letech. V této variantě pak počítáme se saldem migrace 50 osob ročně 2. 2) Nízká varianta prognózy počítá, ţe poklesne zájem o bydlení v Praze 17. Lidé budou preferovat bydlení v rodinných domech a mimo panelová sídliště. Dlouhodobě se vystěhuje více lidí neţ se jich přistěhuje. Celkově tato varianta počítá se záporným saldem migrace -100 osob ročně. 3) Vysoká varianta prognózy počítá, ţe vzroste zájem o bydlení v MČ Praha 17. Poptávka po bydlení způsobí přístavbu dalších pater na jiţ existujících domech. Celkově tak tato varianta počítá s kladným saldem migrace 150 osob ročně. Vzhledem k mírně odlišné věkové struktuře přistěhovaných a vystěhovaných u všech variant počítáme, ţe se přistěhuje a vystěhuje dalších 900 osob ročně. 2 Kladné saldo migrace je způsobené obsazováním bytů po zemřelých občanech. leden

27 Přírůstek stěhováním Graf 4: Přírůstek stěhováním pozorovaný v letech a prognózovaný podle 3 uvažovaných variant 600 skutečný přírůstek migrací střední varianta nízká varianta vysoká varianta Odhad budoucího přírůstku obyvatel díky migraci se pohybuje mezi aţ osobami do roku leden

28 Počet obyvatel 6.2. Výsledky prognózy Na základě výše uvedených parametrů byl proveden modelový výpočet vývoje počtu a struktury obyvatel MČ Praha 17. Pokud se naplní výše uvedené předpoklady, lze očekávat, ţe celkový počet obyvatel MČ Praha 17 se v příštích 15 letech bude pohybovat mezi tis. osob. Graf 5: Vývoj počtu obyvatel MČ Praha 17 dle 3 prognostických modelů nízká varianta vysoká varianta střední varianta reálný stav Popis modelů: Nízká varianta počítá se stejnou mírou porodnosti jako v roce 2010 (1,3 dítěte na ţenu) a zároveň předpokládá, ţe bydlení v MČ Praha 17 ztratí na atraktivitě (saldo migrace bude -100 osob ročně). Střední varianta počítá s mírně rostoucí mírou porodnosti (1,45 dětí na ţenu v roce 2026) a zároveň předpokládá stagnující zájem o bydlení na Praze 17 (saldo migrace bude 50 osob ročně). Vysoká varianta počítá s rostoucí mírou porodnosti (1,6 dětí na ţenu v roce 2026) a zároveň předpokládá vysoký zájem o bydlení v Řepích (saldo migrace bude 150 osob ročně). Zdůvodnění parametrů prognózy naleznete v předchozí kapitole. leden

29 Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách Pokud se splní podmínky definované v předchozí kapitole, lze do roku 2026 očekávat následující zásadní demografické změny. Počet dětí ve věku 0-2 roky do roku 2015 mírně poroste. Poté lze očekávat stagnaci a od roku 2020 výrazný pokles. Počet narozených dětí bude do značné míry záviset na úhrnné plodnosti (která je v Řepích výrazně podprůměrná i ve srovnání s Hl. městem Prahou 3 ). Druhým aspektem ovlivňující porodnost a tím pádem i počet obyvatel ve věku 0-2 roky je migrace. Případný pokles zájmu o bydlení v Řepích se nejvíce projeví u věkové skupiny let, tedy potencionálních rodiček. Graf 6: Vývoj počtu dětí ve věku 0-2 roky podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel let nízká varianta střední varianta vysoká varianta V roce 2010 dosáhla úhrnná plodnost v MČ Praha 17 1,3 dětí na 1 matku. V celé Praze to bylo 1,45 dětí a např. ve Středočeském kraji 1,62 dětí na matku. leden

30 Počet dětí ve věku 3-5 let, tj. potenciálních ţáků mateřských škol, aţ do roku Zatímco v roce 2011 ţilo v Řepích necelých 700 dětí ve věku 3-5 let, v roce 2017 to bude cca 850. Po roce 2017 lze očekávat stagnaci počtu dětí aţ mírný pokles. V případě přetrvávající nízké porodnosti a odstěhovávání z MČ Praha 17 lze po roce 2017 očekávat výrazný pokles počtu předškolních dětí. Graf 7: Vývoj počtu dětí ve věku 3-5 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 3-5 let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

31 Počet dětí ve věku prvního stupně základní školní docházky postupně poroste aţ do roku Za 8 let se počet dětí ve věku 6-10 let zvýší o cca 300. Tento nárůst je způsoben porodností z let , kdy rodily tzv. Husákovy děti. Ze základní školy budou postupně odcházet děti z početně slabších ročníků a do prvních tříd budou naopak nastupovat děti z početně silnějších ročníků posledních let. Graf 8: Vývoj počtu dětí ve věku 6-10 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 6-10 let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

32 Počet dětí ve věku druhého stupně ZŠ bude v první polovině sledovaného období spíše stagnovat. Nárůst lze očekávat aţ po roce Graf 9: Vývoj počtu obyvatel let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

33 Budoucí vývoj počtu obyvatel ve věku od 15 let do 25 let v horizontu příštích 15 let výrazně klesne. Je to způsobeno stárnutím dětí narozených v Řepích na konci 80. let 20. století. Do nové výstavby se tehdy nastěhovaly mladé páry, které následně rodily děti. Graf 10: Vývoj počtu obyvatel let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

34 Počty obyvatel ve věku let budou zpočátku stagnovat, poté lze očekávat výrazný pokles způsobený stárnutím obyvatel, kteří se do Řep přistěhovali po roce Tato věková skupina je nejvíce ovlivněna budoucí migrací. V případě, ţe bydlení na Praze 17 bude atraktivní (dobrá adresa), lze očekávat, ţe se počet obyvatel ve věku let bude pohybovat kolem 6-7 tisíci. Pokud ale zájem o bydlení v Řepích klesne, lze očekávat i výrazný pokles obyvatel v této věkové skupině (aţ na 4 tis.). Graf 11: Vývoj počtu obyvatel let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

35 U věkové skupiny let lze očekávat setrvalý stav. Graf 12: Vývoj počtu obyvatel let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

36 Počet seniorů intenzivně poroste. Ze stávajících cca 2500 osob starších 65 let jich bude v roce 2026 na Praze 17 bydlet téměř 5 tisíc. Počet seniorů se tak v podstatě zdvojnásobí. Je to způsobeno stárnutím obyvatel, kteří se do Řep přistěhovali v 80. letech minulého století. Vysoký nárůst počtu seniorů bude mít významný vliv na poţadavky v oblasti zdravotnictví, sociálních sluţeb a bezbariérovosti. Graf 13: Vývoj počtu obyvatel let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: let nízká varianta střední varianta vysoká varianta leden

37 Graf 14: Vývoj počtu obyvatel starších 80 let podle 3 prognostických modelů Prognóza vývoje počtu obyvatel: 80 a více let nízká varianta střední varianta vysoká varianta Křivky jednotlivých variant u seniorů se neliší, neb míra úmrtnosti byla započítána pro všechny varianty stejná. Míra úmrtnosti odpovídá roku 2010 pro kraj Hl. město Praha. leden

38 Shrnutí hlavních výsledků prognózy počtu obyvatel Výše popsané změny a trendy budou mít s největší pravděpodobností závaţné dopady, které charakterizujeme ve druhém sloupci tabulky: Tab. 13: Očekávané demografické trendy v MČ Praha 17 a pravděpodobné dopady věková skupina demografický trend všichni setrvalý stav roky 3-5 let 6-14 let nejdříve mírný nárůst, po roce 2020 pokles. Pokud zůstane úhrnná plodnost stejná jako v roce 2010, lze očekávat výrazný pokles nárůst počtu dětí aţ do roku 2017 ve všech variantách, vysoké počty dětí aţ do roku 2021, poté stagnace aţ mírný pokles pozvolný mírný nárůst počtu dětí školou povinných. Zatímco v roce 2012 jich bylo cca 1800, v roce 2020 jich bude cca pravděpodobné dopady - stagnující poptávka po sluţbách pro rodiny s nejmenšími dětmi - zvýšení poptávky po mateřských školách - nutnost odmítat přespolní děti - vyuţití kapacity ZŠ místními dětmi - nutnost odmítat přespolní děti - poptávka pro volnočasových aktivitách, krouţcích a sportovním vyţití pro školní děti let výrazný pokles počtu mladistvých - - pokles poptávky o zábavu pro mladistvé let let setrvalý stav, poté početní pokles v důsledku stárnutí generace, která se přistěhovala do Řep po roce 2000 stagnace počtu osob v této věkové skupině let aţ zdvojnásobení počtu seniorů 80 a více let Poznámka: po roce 2020 výrazný nárůst - setrvávající poptávka po sluţbách pro rodiny s dětmi (mateřská centra, nekuřácké restaurace, hlídání dětí aj.) - - výrazné zvýšení poptávky především po terénních sociálních sluţbách - poptávka po zdravotních sluţbách - rostoucí poptávka po terénních i pobytových sociálních sluţbách - poptávka po zdravotních sluţbách - rostoucí poţadavky kladené na dostupnost veřejných míst a bezbariérovost Výše uvedenou tabulku povaţujeme za naprosto stěţejní. Identifikované trendy mají reálný základ v dopadu současných trendů (nárůst poptávky po MŠ a ZŠ, stárnutí populace). leden

39 7. Analýza současného stavu veřejných služeb 7.1. Mateřské školy a reflexe budoucího vývoje Na území MČ Praha 17 se nacházejí 4 mateřské školy zřizované MČ (+ detašované pracoviště). Stávající maximální kapacita MŠ činí 843 dětí. Tab. č: 14 Kapacita školských zařízení MČ Praha 17 Zařízení Název Kapacita MŠ Mateřská škola SOCHÁŇOVA 230 MŠ Mateřská škola BENDOVA 245 MŠ Mateřská škola LAUDOVA se speciálními třídami 264 MŠ Mateřská škola PASTELKA 104 Zdroj: Databáze MŠMT, únor 2013 leden

40 Důleţitým parametrem pro odhad potřebné budoucí kapacity MŠ je zjistit stávající zájem o MŠ. Zájem o MŠ definujeme jako počet dětí navštěvujících MŠ (sloupec b) a počet nepřijatých dětí, které splnily poţadovaná kritéria (sloupec e). Sloupec f ukazuje celkový počet zájemců o MŠ (uspokojených i neuspokojených) v jednotlivých letech. Podělíme-li počet zájemců o MŠ počtem dětí ve věku 3-5 let s trvalým pobytem na Praze 17, zjistíme, ţe MŠ navštěvuje či má zájem navštěvovat cca 118% dětí ţijících v Řepích 4. Vyšší počet dětí v MŠ neţ počet zde bydlících dětí je způsoben třemi aspekty: 1) pravděpodobně někteří rodiče deklarují trvalý pobyt (např. nájemní smlouvou), ale ve skutečnosti zde nebydlí ani zde nemají nahlášené trvalé bydliště, 2) do místních MŠ chodí i přespolní děti, 3) část dětí má odklad a nenastoupí na ZŠ v 6 letech. Tab. 15: Zájem o MŠ školní rok a b c d e f g Počet dětí podíl nepřijatých v daném celková zájemců o nově nepřijatých dětí, které zájem o MŠ věku kapacita MŠ na přijatých celkem splnili celkem (b+e) bydlících MŠ počtu dětí podmínky v Pha 17 (f/a) % % % Zdroj: MČ Praha 17 Poznámka: K prokázání bydliště na Praze 17 pro účely přijímacího řízení do MŠ údajně stačí předloţení nájemní smlouvy. Jak ukazují statistiky, část zájemců o MŠ deklaruje bydlení v Řepích, ale ve skutečnosti zde nebydlí. Doporučujeme proto přihlíţet skutečně pouze k nahlášenému trvalému pobytu. 4 Ve skutečnosti je tento podíl o něco niţší a to ze dvou důvodů: 1) MŠ navštěvují i šestileté děti, které nenastoupily do ZŠ. Pro výpočet potřebné kapacity MŠ v budoucnu není toto zkreslení podstatné, neboť lze očekávat, ţe bude konstantní. 2) MŠ v Řepích navštěvují i děti ze Zličína a v minulosti i z Hostivic. leden

41 Jak je patrné z grafu 15, stávající kapacita MŠ by měla být v případě nízké a střední varianty dostatečná po celé stávající období. V případě vysoké varianty bude po roce 2017 chybět cca 80 míst. Graf 15: Porovnání maximální kapacity MŠ a prognózovaného vývoje dětí ve věku docházky do MŠ podle 3 prognostických modelů nízká varianta vysoká varianta střední varianta maximální kapacita veřejných MŠ Poznámka: V grafu je uvedena celková kapacita všech MŠ a odhad počtu dětí ve věku 3-5 let ţijících v MČ Praha 17. Kapacita MŠ by měla být u střední varianty dostačující pouze v případě, že MŠ nebudou nabírat děti, které nemají v MČ trvalé bydliště a děti mladší 3 let. leden

42 7.2. Základní školy a reflexe budoucího vývoje V Praze 17 působí dvě základní školy. Jejich celková maximální kapacita činí ţáků. Ve školním roce 2012/13 navštěvuje ZŠ ţáků, přičemţ do první aţ páté třídy chodí 829 dětí. Tab. č: 16 Kapacita školských zařízení MČ Praha 17 Zařízení Název Kapacita ZŠ Základní škola genpor. Františka Peřiny 1250 ZŠ Základní škola Jana Wericha 1150 ZUŠ Základní umělecká škola Blatiny ZŠ Základní škola pro ţáky se specifickými poruchami učení (není zřizovaná MČ) 144 Zdroj: Databáze MŠMT, únor 2013 leden

43 Tab. 17: Počty žáků v jednotlivých ročnících počet žáků ZŠ počet dětí v Pha 17 v daném věku školní rok 2010/11 školní rok 2011/12 školní rok 2012/ třída třída třída třída třída třída třída třída třída stupeň celkem stupeň celkem Celkem Zdroj: MČ Praha 17, ČSÚ Poznámka: Z analýzy počtu ţáků a počtu dětí bydlících v Praze 17 vyplývá, ţe první stupeň zdejších ZŠ navštěvuje cca 80% dětí ve věku 6-10 let ţijících v této MČ 5. Druhý stupeň pak navštěvuje cca 67% zdejších dětí. Ostatní děti chodí na jiných škol. Tento poměr pouţijeme při plánování potřebných kapacit školy v budoucnu. 5 Pro srovnání, v jiných MČ navštěvuje 1. stupeň místní ZŠ v průměru 90% tamních dětí. V Řepích to je pouze 80%. Část rodičů preferuje posílat děti do škol v jiných částech Prahy (např. do Dejvic). leden

44 Plánování kapacit ZŠ Níţe uvádíme výsledky analýzy poptávky po ZŠ na základě jednotlivých variant demografické prognózy. Počítáme, ţe do místní ZŠ bude chodit 80% dětí ve věku 6-10 let a 67% dětí ve věku let. Ve výsledku ovšem nelze zohlednit počet ţáků v jednotlivých třídách. Kapacita školy tak bude muset být o něco vyšší. Ukazuje se, ţe stávající kapacita ţáků bude dostačující po celé sledované období. Kapacita by měla být víceméně dostačující i v případě, ţe by do místních ZŠ chodily všechny zdejší děti. Tab. 18: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ střední varianta školní rok dětí ve věku 6-10 let dětí ve věku let koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň) koeficient návštěvy místní ZŠ (2. stupeň) potřebná kapacita 1. stupeň potřebná kapacita 2. stupeň potřebná kapacita celkem % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% Zdroj: vlastní výpočet Poznámka: Předpokládaná kapacita školy je vypočítána na základě vývoje počtu obyvatel v dané věkové skupině a neměnného koeficientu. V potřebné kapacitě není zohledněna ani rezerva ani různý počet žáků v jednotlivých ročnících. Ve skutečnosti tedy bude potřeba větších kapacit. leden

45 Tab. 19: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ nízká varianta školní rok dětí ve věku 6-10 let dětí ve věku let koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň) koeficient návštěvy místní ZŠ (2. stupeň) potřebná kapacita 1. stupeň potřebná kapacita 2. stupeň potřebná kapacita celkem % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% Zdroj: vlastní výpočet leden

46 Tab. 20: Předpokládaná potřebná kapacita ZŠ vysoká varianta školní rok dětí ve věku 6-10 let dětí ve věku let koeficient návštěvy místní ZŠ (1. stupeň) koeficient návštěvy místní ZŠ (2. stupeň) potřebná kapacita 1. stupeň potřebná kapacita 2. stupeň potřebná kapacita celkem % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% % 67% Zdroj: vlastní výpočet Poznámka: Kapacita ZŠ na území Prahy 17 by měla být dostatečná i v případě vysoké varianty demografické prognózy. Nedostačující by byla pouze v případě, kdy by místní ZŠ navštěvovalo 100% zde bydlících dětí. leden

47 Graf 16: Potřebná minimální kapacita ZŠ dle jednotlivých variant v porovnání se současnou a maximální kapacitou stávající ZŠ* potřebná kapacita nízká varianta potřebná kapacita vysoká varianta současná kapacita ZŠ potřebná kapacita střední varianta počet dětí v Pha 17 střední varianta Poznámka: Do budoucna lze očekávat poptávku o místní ZŠ ze strany okolních obcí/městských částí na kraji Prahy. Suburbanizace vedla k velké migraci především mladých rodin do okolí Prahy. Následná vysoká porodnost generace tzv. Husákových dětí vedla k velkému počtu narozených dětí. Lze předpokládat, ţe okolní obce nebudou schopny tuto poptávku uspokojit a budou se ji snaţit zajistit posíláním dětí do škol v jiných obcích / MČ. Vedení MČ Prahy 17 s největší pravděpodobností bude ţádáno o zpřístupnění kapacity zdejších škol pro mimopraţské ţáky. leden

48 8. Zdravotnictví Obyvatelé MČ Praha 17 mohou díky dobré dopravní dostupnosti vyuţívat zdravotní sluţby v celém hlavním městě. V Hl. m. Praze ke konci roku 2010 poskytovalo ambulantní péči lékařů a zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí (přepočtené počty včetně smluvních). Na 10 tisíc obyvatel Prahy tak připadá v ambulantní péči 56 lékařů, coţ je vysoko nad celorepublikovým průměrem (v ČR 31) (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2010). Ve správním obvodě Praha 17 bylo v roce 2010 evidováno celkem 47,5 lékařů, 14,2 zubních lékařů a 11,1 farmaceutů. (ÚZIS: Zdravotnická ročenka Hl. m. Praha 2010 a Zdravotnictví Hl. m. Prahy 2010). V porovnání s ČR i v porovnání s hlavním městem se jedná o podprůměrný počet lékařů i zubařů Zdravotnická zařízení na území MČ Praha 17 Ve zdravotnických zařízeních v MČ Praha 17 Řepy působí tito lékaři: 7x praktický lékař pro dospělé 1x oční lékař 8x praktický lékař pro děti a 1x ORL dorost (1 lékař má zároveň 2x lékaři ortodoncie specializaci alergolog) 1x lékař ortopedie 1x alergolog 1x psychiatr 1x diabetolog 1x rehabilitační lékař 1x diabetolog, endokrinologie 1x RTG lékař 3x gynekolog 2x plicní lékař 2x chirurg 1x urolog 3x internista 8x stomatolog 2x koţní lékař 2x dětský stomatolog 1x neurolog Na území MČ Praha Zličín jsou tito lékaři: 1x praktický lékař pro děti a dorost 2x praktický lékař pro dospělé 2x rehabilitační lékař 1x gynekolog 1x stomatolog leden

49 Na území MČ Praha Řepy se nachází ještě tato nelékařská zařízení: odběrová laboratoř 1x ordinace logopeda zubní laboratoř 2x ordinace klinického psychologa Pohotovost je zajišťována Fakultní nemocnicí v Motole (je zde pohotovost pro děti, pohotovost pro dospělé a zubní dětská pohotovost - kaţdá je zajištěna ve všední dny od 19 do 06 hod., o sobotách, nedělích a svátcích nepřetrţitě). Zubní pohotovost pro dospělé je zajištěna Městskou poliklinikou Praha (Spálená 12), v pracovní dny od 19 do 06 hod, o sobotách, nedělích a svátcích nepřetrţitě). Lékárna s pohotovostní sluţbou je ve Fakultní nemocnici v Motole. V MČ Praha Řepy jsou 3 lékárny. leden

50 8.2. Porovnání kapacit lékařů s celou ČR Tab. 21: Odhad počtu lékařů na velikost obce lékařů na obyvatel v ČR v roce 2010 skutečný počet lékařů v MČ Praha 17 přepočtený počet lékařů na velikost obce obyvatel obyvatel obyvatel Praktický lékař pro dospělé Praktické lékař pro děti 5,0 7 11,5 12,5 13,5 2,0 8 4,6 5,0 5,4 Stomatolog 7, ,1 17,5 18,9 Gynekolog 2,4 3 5,5 6,0 6,5 Ortoped 1,1 1 2,5 2,8 3,0 Rehabilitace 1,0 1 2,3 2,5 2,7 Oční 1,2 1 2,8 3,0 3,2 ORL 0,9 1 2,1 2,3 2,4 Diabetolog 0,4 2 0,9 1,0 1,1 Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Zdravotnická ročenka 2010, přepočet Výzkumy Soukup Přepočítáme-li vybavenost obce lékaři dle průměru v ČR, zjistíme, ţe v současné době je situace v MČ Praha 17 podprůměrná. V porovnání s celorepublikovým průměrem působí v Řepích podprůměrný počet praktických lékařů pro dospělé i pro děti, nedostatek stomatologů i gynekologů. Je ovšem nutné připomenout, ţe velká část obyvatel jezdí za prací do centra Prahy (či jiných částí). Specializované lékaře (např. stomatolog či gynekolog) tak mohou preferovat v lokalitě svého zaměstnání. leden