Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence

Program Evropské Unie Transition Facility (Přechodový nástroj) pro Českou republiku Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence CZ2005/017/518.05.03.02.0002 VZ60008837 Manuál minimálních standardů kódování diagnóz podle MKN-10 Datum vydání: 11.01.2008, 17.03.2008 Tato zakázka je financována Evropskou komisí Zakázka je realizována STAPRO s. r. o., Pardubice, ČR 1 / 56

Obsah 1 Základní informace o dokumentu...4 1.1 Jak vznikl tento dokument?...4 1.2 Komu je dokument určen?...4 1.3 Jaký je vztah Manuálu k Instrukční příručce MKN-10?...5 1.4 Jaká je závaznost Manuálu?...5 2 Správná praxe kódování diagnóz...6 2.1 Postup při kódování podle MKN-10...6 2.1.1 Obsah II. dílu Instrukční příručka...6 2.1.2 Používání I. dílu - Tabelárního seznamu třímístných položek a jejich čtyřmístných podpoložek 7 2.1.3 Používání III. dílu - Abecedních seznamů třímístných položek a jejich čtyřmístných podpoložek 7 2.1.4 Zkratky a konvence I. a III. dílu MKN-10...8 2.1.5 Jednoduchý návod pro příležitostného uživatele MKN-10...10 2.1.6 Požadavky na volbu základní diagnózy...10 2.1.7 Požadavky na ostatní (vedlejší) diagnózy...11 2.1.8 Kategorizace diagnóz...12 2.2 Kam směřovat případné připomínky a dotazy?...12 3 Uspořádání dokumentu...13 4 Pravidla a odkazy na příklady...14 4.1 Pravidla vycházející z Instrukční příručky...14 4.1.1 Pravidlo - Nejisté diagnózy nebo příznaky...14 4.1.2 Pravidlo - Alternativní hlavní diagnózy...14 4.1.3 Pravidlo (IR-DRG) - Nejisté diagnózy nebo příznaky...14 4.1.4 Pravidlo - Vstupní příznak a rozpoznaná příčina...14 4.1.5 Pravidlo (IR-DRG)- Příznak a rozpoznaná příčina...14 4.1.6 Pravidlo - Kontakt se zdravotnickými službami z důvodů jiných než nemoc...15 4.1.7 Pravidlo - Mnohočetné stavy...15 4.1.8 Pravidlo (IR-DRG)- Mnohočetné stavy...15 4.1.9 Pravidlo - Kódování kombinovaných položek...16 4.1.10 Pravidlo - Stavy v důsledku vnějších příčin nemocnosti...16 4.1.11 Pravidlo - Kódování následků určitých stavů; kódování mnohočetných následků...16 4.1.12 Pravidlo - Kódování stavů, pro něž platí systém křížků a hvězdiček...17 4.1.13 Pravidlo - Další podvojné klasifikace (mimo systém křížek hvězdička)...17 4.1.14 Pravidlo - Kódování akutních a chronických stavů...18 4.1.15 Pravidlo - Kódování stavů a komplikací po výkonech...18 4.2 Pravidla vytvořená pro kódování v systému DRG...18 4.2.1 Pravidlo (IR-DRG)- Kódování chemoterapie a radioterapie...18 5 Příklady podle kapitol MKN-10...20 5.1 Kapitola 1. Některé infekční a parazitární nemoci (A00 B99)...20 5.2 Kapitola 2. Novotvary (C00 D48)...22 5.3 Kapitola 3. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50 D89) 24 5.4 Kapitola 4. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 E90)...25 5.5 Kapitola 5. Poruchy duševní a poruchy chování (F00 F99)...27 5.6 Kapitola 6. Nemoci nervové soustavy (G00 G99)...28 5.7 Kapitola 7. Nemoci oka a očních adnex (H00 H59)...30 5.8 Kapitola 8. Nemoci ucha a bradavkového výběžku (H60 H95)...31 5.9 Kapitola 9. Nemoci oběhové soustavy (I00 I99)...32 5.10 Kapitola 10. Nemoci dýchací soustavy (J00 J99)...33 5.11 Kapitola 11. Nemoci trávicí soustavy (K00 K93)...34 5.12 Kapitola 12. Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00 L99)...35 5.13 Kapitola 13. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00 M99)...36 5.14 Kapitola 14. Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00 N99)...39 5.15 Kapitola 15. Těhotenství, porod a šestinedělí (O00 O99)...41 5.16 Kapitola 16. Některé stavy vzniklé v perinatálním období (P00 P96)...43 5.17 Kapitola 17. Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality (Q00 Q99)...44 2 / 56

5.18 Kapitola 18. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00 R99) 45 5.19 Kapitola 19. Poranění otravy a některé jiné následky vnějších příčin (S00 T98)...46 5.20 Kapitola 20. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 Y98)...51 5.21 Kapitola 21. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (Z00 Z99) 54 Text celé Instrukční příručky MKN-10 můžete stáhnout na stránce Publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR: MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ Instrukční příručka Historie dokumentu: Verze Datum Změna 1_04 11.1.2008 Základní verze 1_05 16.1.2008 Oprava překlepů a hypertextových odkazů 1_06 17.3.2008 Doplnění případně úprava některých pravidel, zejména s ohledem na DRG Doplněný příklad: Polytrauma (č. 104) Doplnění 2.1.4 Zkratky a konvence I. a III. dílu MKN-10 1_07 5.4.2008 Doplněno: Manuál může být modifikován v průběhu projektu TA05 (str.4) 3 / 56

Manuál minimálních standardů kódování diagnóz podle MKN-10 může být modifikován v dalším průběhu projektu TA05 1 Základní informace o dokumentu 1.1 Jak vznikl tento dokument? Tento dokument vznikl v rámci projektu TA05 ( Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG, technická asistence), zaměřeného na vytvoření infrastruktury pro kontraktaci zdravotních služeb. Cílem dokumentu je poskytnout informaci o standardech kódování diagnóz pomocí klasifikace MKN-10 a tím - přispět ke sjednocení kódovací praxe a následně zvýšit kvalitu a využitelnost dat (pro DRG systém, pro analýzy výkonnosti apod.) - vytvořit pravidla, na základě nichž by bylo možné vytvářet další školící materiály a tím napomoci vzniku skupiny profesně zdatných kodérů - položit základy vytvoření thesauru příkladů - vytvořit dokument, uspořádaný podle principů, na základě kterých bude později možné Manuál rozvíjet a modifikovat. Manuál vznikl na základě vzoru existujících národních manuálů pro kódování zemí Velké Británie, Kanady a Irska a na základě identifikace některých reálných problémů v oblasti kódování, podchycených v českých nemocnicích. Lze předpokládat, že podobně jako v jiných zemích, kde národní manuály kódování vznikaly evidencí a řešením reálných problémů po dobu více let, i v českém prostředí bude vznikat rozsáhlejší Manuál postupně, za přispění podnětů z kódovací praxe. 1.2 Komu je dokument určen? V řadě zemí je obvyklé, že existuje národní (tedy národně specifický) Manuál pro kódování, který dále rozvádí nebo modifikuje pravidla kódování obsažená v MKN-10. V různých zemích je ovšem různá praxe v tom, kdo provádí klinické kódování. V některých zemích jsou to profesionální kodéři, tedy odborníci na kódování (v naprosté většině nelékaři a nezřídka i původně nezdravotníci). Manuály vytvářené pro tyto kodéry jsou koncipovány s ohledem na nelékařský (resp. nezdravotnický) původ kodérů a obsahují proto obvykle rozsáhlé části, kde jsou vysvětlené základní anatomické a klinické pojmy. Tento Manuál je jiného typu. Autoři vycházejí z dosavadní praxe českého zdravotnictví, kdy diagnózy kódují naprostou většinou ošetřující lékaři. Manuál proto předpokládá u kodérů znalost anatomických a klinických pojmů a zaměřuje se více na oblasti, které lékaři-kodéři buďto málo znají, nebo z nedostatku času a zájmu o korektní kódování ignorují. Častými nedostatky v kódování lékařů jsou - málo přesné (specifické) kódování - nepoužívání podvojného kódování 4 / 56

- nevykazování a nekódování komplikací zdravotní péče - chybná volba základní diagnózy 1.3 Jaký je vztah Manuálu k Instrukční příručce MKN-10? Instrukční příručka obsahuje pokyny ke - kódování mortality (kapitoly 4.1 až 4.3, strana 36-101) - kódování morbidity pro účely rozborů nemocnosti (kapitoly 4.4 až 4.5, strana 102-127) Tyto pokyny Instrukční příručky jsou závazné při vykazování pro NZIS (tzv. státní statistiku ) Manuál kódování - neobsahuje pokyny ke kódování mortality - obsahuje pokyny pro kódování morbidity, kde jsou ve shodě pravidla vykazování pro NZIS a pravidla vykazování pro DRG - může obsahovat případně pokyny pro kódování morbidity, kde pravidla vykazování pro DRG modifikují pravidla Instrukční příručky (vykazování pro NZIS). U těchto pravidel je vždy upozornění na to, že jde o odchylku od pravidel Instrukční příručky. 1.4 Jaká je závaznost Manuálu? Manuál představuje dokument, který z velké části rozvíjí instrukce obsažené ve 2. díle MKN-10 a jeho závaznost je tedy určena závazností klasifikace MKN-10 (všech tří dílů). Tam, kde Manuál přesahuje pravidla popsaná ve 2. díle MKN-10, je jeho přijetí dobrovolné a předpokládá dohodu dvou stran, poskytovatele péče na straně jedné a příjemce kódovaných dat (obvykle zdravotní pojišťovnu) na straně druhé. Sám o sobě tedy Manuál nemá žádnou závaznost. 5 / 56

2 Správná praxe kódování diagnóz Je třeba mít na paměti, že správná praxe kódování diagnóz nemůže být zdaleka zajištěna jen existencí a využitím Manuálu. Ke vzniku správné kódovací praxe je zapotřebí institucí a prostředků, na jejichž vznik se v České republice zatím čeká: - Centrální odborný výbor pro kódování - Systém soustavného vzdělávání kodérů (školících materiálů a akcí, certifikace apod.) - Systém auditů kódování (vyžaduje školené auditory a metodiky pro audity) - Možnost konzultovat sporné situace, navrhovat změny a doplňky pravidel apod. V následující části jsou popsány základní principy správného kódování diagnóz. 2.1 Postup při kódování podle MKN-10 Správné kódování diagnóz podle MKN-10 je založeno na využívání všech tří dílů, kterými jsou: I. díl - Tabelární seznam třímístných položek a jejich čtyřmístných podpoložek II. díl - Instrukční příručka, speciální tabelační seznamy nemocnosti a úmrtnosti, definice, pravidla pro terminologii III. díl - Abecední seznamy: - V I. oddílu jsou uvedeny všechny termíny uvedené v kapitolách I XIX a kapitole XXI - V II. oddílu jsou uvedeny zevní příčiny morbidity a mortality a další stavy klasifikované v kapitole XX - V III. oddílu je tabulka léků a chemikálií, představující doplněk pro kapitolu XIX kódy pro otravy a nežádoucí účinky, a kapitolu XX (obsahuje kódy značící otravu náhodnou, úmyslnou, sebepoškození, nezjištěného úmyslu, nebo jako nežádoucí účinek látky řádně podané a správně indikované) Základem správného kódování je znalost Instrukční příručky (tedy II. dílu) a vyvážené používání Tabelárního seznamu a Abecedních seznamů (tedy I. a III. dílu) 2.1.1 Obsah II. dílu Instrukční příručka Ve II. dílu je podrobný návod k používání I. a III. dílu a k používání klasifikace jako celku, podrobný popis konvencí. Dále jsou zde samostatné kapitoly pro kódování mortality a morbidity. Kapitola Statistická prezentace se již nevztahuje k vlastnímu kódování, ale k využití dat. 1. Základní struktura a principy klasifikace MKN (str.20-24) 2. Jak používat I. díl (str.25-32) - konvence používané v I. dílu (str.29-31) 3. Jak užívat III. díl (str.33-35) - konvence používané ve III. dílu (str. 34) 4. Úmrtnost pravidla kódování (str.36-101) 5. Morbidita (nemocnost) pravidla kódování (str.102-127) 6. Statistické prezentace (str.128) 6 / 56

V následující části jsou popsány nejzákladnější principy používání I. a III. dílu. 2.1.2 Používání I. dílu - Tabelárního seznamu třímístných položek a jejich čtyřmístných podpoložek První díl MKN-10 obsahuje vlastní klasifikaci. Je třeba zejména vědět, že 1. Detailní popis Tabelárního seznamu je uveden v kapitole 2.4. Instrukční příručky. 2. Používání pouze I. dílu vede často k chybnému kódování. Mimo to může být hledání správného kódu zbytečně zdlouhavé. Proto má být při jakékoliv nejistotě využit III. díl. 3. Tzv. patřičné termíny jsou uváděny především jako vodítko k obsahu rubriky a jejich seznam není vyčerpávající. 4. Zvláštní pozornost je třeba věnovat informaci NJ (nezařazeno jinde), která upozorňuje, že v jiných částech klasifikace jsou varianty položky, a to obvykle přesněji určené. Kód označení znakem NJ by měl být použit pouze pokud se ověří, že položku nelze zařadit pod kód, který lépe vystihuje stav. 2.1.3 Používání III. dílu - Abecedních seznamů třímístných položek a jejich čtyřmístných podpoložek Je třeba zejména vědět, že 1. Detailní popis Abecedních seznamů je uveden v kapitole 3.2 Instrukční příručky a dále v Úvodu ke III. dílu. 2. Abecední seznam byl měl být použit jako první, pokud jde o občasného uživatele MKN-10, nebo pokud se kódující pohybuje v oblasti, se kterou není dobře obeznámen, nebo pokud má pochybnosti o správnosti volby kódu za pomoci pouze I. dílu. 3. Abecední seznam obsahuje mnoho termínů, které nejsou v I. dílu. To neznamená, že by šlo vždy o preferované výrazy. 4. Pomlčka na čtvrtém místě (např.: O03.-) znamená, že kategorie je dále členěna a čtyřmístné položky lze nalézt v tabelárním seznamu. 5. Pokud položce patří křížek nebo hvězdička, udávají se oba kódy. 6. V Tabulce léků a chemikálií lze vyhledat látku (řádek) a způsob poškození (sloupec) v průsečíku je příslušný kód (viz příklad níže: úmyslné poškození Ibuprofenem: X60.-). 7 / 56

2.1.4 Zkratky a konvence I. a III. dílu MKN-10 Je potřeba znát význam dvou zkratek: NS - blíže nespecifikovaný; kóduje se pouze pokud nelze vybrat specifický kód NJ -...nezařazený jinde ve smyslu nezařaditelný jinam ; v názvu třímístných položek znamená, že v jiných částech klasifikace se objevují položky, které znamenají specifičtější variantu zařazení. Tato konvence není snadno aplikovatelná pro příležitostného kodéra, protože informace neobsahuje žádný návod, kde ony specifičtější varianty hledat. V každém případě by měl být použit III. díl klasifikace. Instrukční příručka dále popisuje konvence (str.29-31, 34). Popis je dosti obsáhlý a ne snadno zapamatovatelný (navíc nejsou konvence v českém vydání MKN-10 vždy dodrženy). Pokud neřešíte nějaký speciální problém a pokud jste lékaři, porozumíte patrně většině konvencí intuitivně; v každém případě, ale musíte znát konvence vztahující se k použití spojky a, kulatých závorek () a podvojné klasifikace (založené na označní křížek-hvězdička i mimo systém křížek-hvězdička). Spojka a v titulu Spojka a se používá místo a/nebo. Někdy je to samozřejmé - Např.: K717 Toxická nemoc jater s fibrózou a cirhózou jater Jindy je třeba dát pozor na toto pravidlo Např.: S697 Mnohočetná poranění zápěstí a ruky Kulaté závorky ( ) Vysvětlení je nejlepší příkladem. Např.: v I10 Hypertenze (arteriální) (benigní) (esenciální) (maligní) (primární) (systémová) znamená, že I10 je kódem pro "Hypertenzi" bez bližšího určení, případně blíže určenou kterýmkoliv z pojmů uvedených v závorkách. 8 / 56

Podvojná klasifikace Podvojná klasifikace je v Instrukční příručce vysvětlena dost komplikovaně. Pokud věc zjednodušíme, můžeme říci, že podvojná klasifikace znamená, že stav, který je často v klinické dokumentaci popsán jednou položkou, kódujeme dvěma kódy, přičemž je stanoveno pravidlo určující, který z těchto dvou kódů je primární (bude na pozici hlavní diagnózy, pokud bude stav hlavní diagnózou) Seznamte s typickými situacemi podvojného kódování v níže uvedené tabulce a také s pravidly a příklady v další části Manuálu: Tabulka: Typické situace vhodné pro podvojnou klasifikaci Kód na místě primární diagnózy (často značený křížkem) Kód na místě vedlejší diagnózy (často značený hvězdičkou) Poznámka Infekce (její etiologie) Maligní nádor Nádory (s funkční aktivitou) Jiná (neinfekční a nenádorová onemocnění) Stavy způsobené toxickým agens Povaha úrazu, otravy nebo jiné nepříznivého účinku Infekce (její lokalizace, manifestace) Některé komplikace (Např. D63.0 Anémie při onemocněních novotvary; M90.72 Fraktura humeru při novotvaru) Povaha funkční aktivity Manifestace (Např. artritida, polyneuropatie, parkinsonismus) Kód z kapitoly XX., k určení tohoto agens Kód z kapitoly XX., kde je určena příčina (Např. W06 Pád s postele) Obvykle jsou kódy označené + a * Pouze pokud je důvod informace o agens sbírat Pouze pokud je důvod informace o příčině sbírat MKN-10 dává v řadě případů návod k podvojnému kódování tím, že označuje kód základního onemocnění křížkem a kód manifestace hvězdičkou. Při klasickém kódování morbidity nesmí být kód, označený v MKN-10 hvězdičkou, na místě hlavní diagnózy. 9 / 56

2.1.5 Jednoduchý návod pro příležitostného uživatele MKN-10 1. Najděte vhodný úsek v Abecedním seznamu; vedoucím pojmem (hlavním termínem) je obvykle substantivum. 2. Nechte se vést poznámkami uvedenými pod vedoucím pojmem a také odkazy ("viz" a "viz též"). 3. Ověřte si správnost vybraného kódového čísla v tabelárním seznamu. 4. V tabelárním seznamu prověřte údaje o patřičných a nepatřičných termínech uvedenými pod kapitolou, blokem nebo položkou. 5. Určete definitivní kód. 6. Zvažte využití podvojného kódování. 7. Zvažte využití doplňkového kódu o zevní příčině úrazu nebo jiné události uvedených v kapitole XX, podívejte se do II. oddílu Abecedního seznamu. 8. Zvažte využití doplňkového kódu o léku nebo chemikálii a vyhledejte kód ve III. oddílu Abecedního seznamu. 2.1.6 Požadavky na volbu základní diagnózy Vedle správného přiřazení kódu diagnóze je v některých situacích nutné vybrat jeden stav jako hlavní. Hlavními důvody výběru jednoho stavu jsou: - analýzy morbidity založené na jednom stavu (výkaz pro NZIS) - výkaznictví pro zdravotní pojišťovny a DRG systém (jehož vstupem je jedna hlavní a různý počet vedlejších diagnóz) V současné době jsou k dispozici tyto definice ze dvou zdrojů: - Základní diagnóza (hlavní stav) podle Instrukční příručky MKN-10 - Definice Základní diagnózy (pobytu na pracovišti/oddělení) podle metodiky NZIS - Základní diagnóza - za celý pobyt v nemocnici podle metodiky NZIS Základní diagnóza (hlavní stav) podle Instrukční příručky MKN-10 Stav, jehož se má použít pro účely rozboru nemocnosti založené na jediném stavu (singlecondition morbidity analysis), je hlavní stav léčený nebo vyšetřovaný (zkoumaný) v průběhu relevantního časového úseku zdravotní péče. Hlavní (základní) stav je definován jako stav diagnostikovaný na konci období zdravotní péče, primárně odpovědný za potřebu nemocného léčit se nebo být vyšetřován. Existuje-li více než jeden takový stav, má se vybrat ten, který se považuje za nejvíce zodpovědný za největší čerpání prostředků. Pokud se nedospělo k diagnóze, má se jako hlavní stav vybrat hlavní příznak, patologický nález nebo obtíž (viz str. 102 Instrukční příručky). Definice Základní diagnózy podle metodiky NZIS (Výkaz hospitalizace) Základní diagnóza je definována jako stav diagnostikovaný (vyhodnocený po všech vyšetřeních) při ukončení pobytu na oddělení, který byl primárně odpovědný za potřebu hospitalizace (tj. léčby nebo vyšetřování) na daném oddělení. Existuje-li více než jeden takový primární stav, má se vybrat ten, který se považuje za nejvíce zodpovědný za čerpání 10 / 56

zdrojů (prostředků). Pokud se nedospělo k diagnóze, má se jako základní stav vybrat hlavní příznak, patologický nález nebo obtíž. Jako základní onemocnění nelze kódovat ta onemocnění a stavy, které nastaly v průběhu hospitalizace. Při použití podvojné klasifikace v MKN-10 není přípustné - použít pro kódování základního onemocnění diagnózu označenou hvězdičkou - použít diagnózu z kapitoly XX - Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti klasifikace MKN-10 (V01 - Y98), pouze výjimečně u pacientů, u kterých jako diagnózy nebo potíže (problémy, stavy) jsou uvedeny okolnosti jiné než nemoc nebo poranění zařaditelné do položek A00 - T98, se uvádějí kódy z kapitoly XXI - Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami klasifikace MKN-10 (Z00 - Z99). Zdravá osoba doprovázející nemocného má kód základní diagnózy Z76.3. Základní diagnóza - za celý pobyt v nemocnici podle metodiky NZIS (Výkaz hospitalizace) Tato položka platí pro všechny hospitalizace ukončené na jakémkoli lůžkovém oddělení od 1. 1. 2007. Základní diagnóza je definována jako stav diagnostikovaný, tj. vyhodnocený, po všech vyšetřeních na konci akutní lůžkové péče, který byl primárně odpovědný za potřebu hospitalizace v daném zařízení. Existuje-li více než jeden takový primární stav, je třeba vybrat ten, který se považuje za nejvíce zodpovědný za čerpání zdrojů (prostředků). Pokud se nedospělo k diagnóze, má se jako základní stav vybrat hlavní příznak, patologický nález nebo obtíž. Jako základní onemocnění nelze kódovat ta onemocnění a stavy, které nastaly v průběhu hospitalizace. Uvádí se zde diagnóza, která byla použita jako základní diagnóza ve vstupní větě pro Grouper. Komentář Definice základní diagnózy se liší v definici NZIS a v definici metodiky VZP (která používá definici Instrukční příručky). Rozdíl je v možnosti nebo nemožnosti vykázat jako základní diagnózu stav/onemocnění, který vznikl (nastal) v průběhu hospitalizace. 2.1.7 Požadavky na ostatní (vedlejší) diagnózy Další diagnózy podle metodiky NZIS (Výkaz hospitalizace) Na prvním místě se podle MKN-10 uvede diagnóza onemocnění, které nejvíce ohrožuje zdraví či život nemocného, pokud již není uvedena jako základní diagnóza, a byla léčena společně se základní diagnózou. Dále se uvádějí kódy dalších onemocnění, které komplikují, tj. ovlivňují či odůvodňují frekvenci, trvání, objem a strukturu poskytnuté a vykázané péče. Komentář: Směrnice bere v úvahu pořadí ostatních diagnóz! Další diagnózy podle Instrukční příručky 11 / 56

Stavy, které se vztahují k dřívějšímu období, a které nemají vliv na současnou chorobu, se nemají zaznamenávat. Vedlejší diagnózy pro vykazování v rámci DRG Jako vedlejší diagnózy se vykazují (kódují) onemocnění nebo potíže existující současně s hlavní diagnózou nebo se vyvíjející až během epizody léčebné péče, které mají prokazatelně vliv na péci o pacienta v průběhu dané epizody péče a ovlivňují léčbu pacienta takovým způsobem, že je potřebný kterýkoliv z uvedených faktoru v signifikantní míře: 1. Klinické vyšetření 2. Terapeutický zásah nebo léčba 3. Diagnostické výkony 4. Zvýšená ošetřovatelská péče a/nebo monitorování Přítomnost jednoho nebo více uvedených faktoru většinou vede k prodloužení hospitalizace. 2.1.8 Kategorizace diagnóz S ohledem na výše uvedené směrnice lze diagnózy rozdělit do kategorií zobrazených v následující tabulce: Kategorie Definice (zkráceno) Poznámka Základní diagnóza Stav (vyhodnocený na konci pobytu) primárně odpovědný za potřebu léčit se. Pokud existuje více takových stavů, označí se jako hlavní ten, který je nejvíce zodpovědný za čerpání prostředků. Definice Instrukční příručky, použitá v metodice VZP. Nevylučuje stavy vzniklé v průběhu pobytu. Ostatní diagnózy aktivní Komorbidity a komplikace podle kriterií pro DRG Ostatní diagnózy neaktivní Stav (vyhodnocený na konci pobytu) primárně odpovědný za potřebu hospitalizace. Vylučuje stavy vzniklé v průběhu pobytu. Diagnózy (jiné než diagnóza základní), které vyžádaly léčebné, diagnostické, ošetřovatelské, monitorovací úsilí, nebo vedly k prodloužení hospitalizace alespoň o jeden den. Diagnózy jiné než základní a nesplňující podmínky pro Ostatní diagnózy aktivní Definice podle Výkazu hospitalizace NZIS. Vykazují se pro NZIS. Vykazují se podle metodiky VZP (včetně metodiky DRG). Nevykazují se ani pro NZIS, ani podle metodiky VZP, nicméně patří ke klinickým charakteristikám pacienta. 2.2 Kam směřovat případné připomínky a dotazy? Připomínky k obsahu a uspořádání manuálu, dotazy na správné kódování ve sporných případech a podněty ke změně pravidel adresujte na:... 1 1 Buď zde bude vložena adresa, na kterou bude možné adresovat dotazy, nebo bude odstavec vynechán. 12 / 56

3 Uspořádání dokumentu Manuál má jako dvě hlavní části: - Pravidla pro kódování diagnóz, - Příklady kódování diagnóz seřazené podle jednotlivých kapitol MKN-10, přičemž mezi pravidly a příklady existují vazby (odkazy) a k jednotlivým příkladům mohou existovat podrobnější vysvětlení. V Manuálu jsou obsažena hlavní pravidla pro kódování morbidity, obsažená v Instrukční příručce MKN-10, takže čtenář nemusí, pokud nepotřebuje jít do detailů Instrukční příručky, používat oba tyto dokumenty (to neplatí pro pravidla pro kódování mortality; tato pravidla jsou obsažena jen v Instrukční příručce). 13 / 56

4 Pravidla a odkazy na příklady 4.1 Pravidla vycházející z Instrukční příručky 4.1.1 Pravidlo - Nejisté diagnózy nebo příznaky Pokud nebyla na konci určitého období zdravotní péče stanovena jednoznačná diagnóza, má se zaznamenat a kódovat příznak, abnormální či patologický nález nebo obtíž. Tento přístup má přednost před označením diagnózy "suspektní" (podezření z...) a jejím kódováním, byla-li taková diagnóza zvažována, ale nestanovena jednoznačně. Vybrané příklady: 93 Příklad: Pacient s přechodnou izolovanou elevací AST (aspartát-aminotransferáza), kde se nepodařilo zjistit příčinu. 92 Příklad: Pacient přichází pro febrilie, přes pečlivé vyšetření nebyla nalezena příčina stavu 4.1.2 Pravidlo - Alternativní hlavní diagnózy Jestliže je příznak nebo znak uveden jako "hlavní stav" s poukazem na to, že může být důsledkem jednoho nebo druhého stavu, má se vybrat příznak jako "hlavní stav". 97 Příklad: Pacientka přichází pro bolesti břicha, zjištěna endometrióza střeva a divertikulóza střeva 4.1.3 Pravidlo (IR-DRG) - Nejisté diagnózy nebo příznaky Suspektní diagnózu lze kódovat (namísto příznaku), jestliže pro tuto diagnózu byla poskytnuta během hospitalizace léčba (diagnostika, monitoring). Nelze však z těchto důvodů kódovat diagnózu, která byla vyloučena. 4.1.4 Pravidlo - Vstupní příznak a rozpoznaná příčina Jestliže jsou příznak (obvykle zařaditelný do Kapitoly XVIII), nebo obtíž zařaditelná do Kapitoly XXI zjevně vstupním příznakem nebo obtíží rozpoznaného diagnostikovaného stavu, má se rozpoznaný stav vyhodnotit jako "hlavní stav". Vybrané příklady: 47 Příklad: Pacient přichází pro bolesti hlavy, zjištěna akutní sinusitis (frontální) 96 Příklad: Pacient s akutní bolestí břicha přichází na chirurgickou ambulanci, diagnostikována akutní apendicitida, při operaci nalezen absces peritonea 4.1.5 Pravidlo (IR-DRG)- Příznak a rozpoznaná příčina Příznaky nebo obtíže, které jsou způsobeny rozpoznaným stavem se mohou uvádět na místě vedlejší diagnózy, pokud splňují kriteria pro komorbiditu či komplikaci. 14 / 56

4.1.6 Pravidlo - Kontakt se zdravotnickými službami z důvodů jiných než nemoc Jestliže se zdravotní služby poskytují osobě, která není (aktuálně) nemocná (nebo její nemoc není bezprostředním důvodem k čerpání těchto služeb), pak se okolnosti vyvolávající potřebu poskytovat služby mají zaznamenávat jako "hlavní stav". Jsou to na příklad: sledování (monitorování) dříve léčených stavů imunizace (očkování) antikoncepční péče, předporodní a poporodní péče dohled na osoby v rizikových situacích z hlediska osobní nebo rodinné anamnézy (depistáž) vyšetřování zdravých osob, např. pro účely pojišťovnictví nebo z důvodů profesionálních vyhledání zdravotnicky zaměřeného poradenství vyhledání porady osobami se sociálními problémy konsultace na popud třetí strany Kapitola XXI (Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami) poskytuje široký výběr položek (Z00-Z99) pro zařazení těchto okolností. Vybrané příklady: 121 Příklad: Pacient s alergií na penicilin přichází k očkování proti tetanu 125 Příklad: Pacient po totální endoprotéze kyčle pro artrózu čekající na přijetí do rehabilitačního ústavu 4.1.7 Pravidlo - Mnohočetné stavy Jestliže se období zdravotní péče týká několika příbuzných stavů (např. vícečetných poranění, mnohočetných následků dřívější nemoci nebo poranění, nebo mnohočetných stavů při onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]), má se stav, který je zřejmě těžší a náročnější na prostředky než ostatní, zaznamenat jako "hlavní", zbývající pak jako "ostatní stavy". Pokud ale žádný ze stavů nepřevažuje, lze jako "hlavní stav" zaznamenat výrazy jako "mnohočetné zlomeniny", "mnohočetné poranění hlavy", nebo "onemocnění HIV vedoucí k mnohočetným infekcím", s následným uvedením výčtu těchto stavů. Vybrané příklady: 8 Příklad: Pacient s HIV je přijat pro cytomegalovou pneumonii, kandidovou meningitidu a hepatitidu C 117 Příklad: Pacient přivezený pro mnohočetná bodná zranění břicha způsobená neznámým útočníkem v restauraci 4.1.8 Pravidlo (IR-DRG)- Mnohočetné stavy Pro správné zařazení do MDC 25 Polytrauma je nutné při kódování vyhnout se užívání kódů, které by znamenaly současné poranění dvou z následujících oblastí: lebka, páteř/pánev, hrudník, břišní orgány, pánevní orgány, ledvina, horní končetina, dolní končetina. Kódy, které by mohly vést k nesprávnému zařazení mimo MDC 25 (Polytrauma) jsou např.: - T044 Rozdrcení více částí HK s DK - T056 Traumatická amputace HK a DK, libovolná kombinace - T027 Zlomeniny postihující hrudník s dolní částí zad a pánve s končetinou(-ami) 15 / 56

Vybrané příklady: 102 Příklad: Pacient s rupturou sleziny, zlomeninou femuru a otřesem mozku po autonehodě 104 Příklad: Pacient s frakturou dialýzy humeru a fibuly způsobenými při sjezdovém lyžování, fraktura humeru řešena osteosyntézou 4.1.9 Pravidlo - Kódování kombinovaných položek MKN nabízí některé položky, kde mohou být jediným kódem vyjádřeny dva stavy nebo jeden stav a přidružený sekundární proces. Takové kombinované položky mají být užity pro hlavní stav, kde je zaznamenán příslušný údaj. Abecední seznam ukazuje, kde jsou takové kombinace použity, pomocí údaje "s" připojeného bezprostředně za hlavním (vedoucím) výrazem. Dva nebo více stavů zaznamenaných jako "hlavní stav" může být spojeno, jestliže jeden z nich může být považován za přívlastkové bližší určení druhého. Vybrané příklady: 46 Příklad: Pacient s chronickým renálním selháním na podkladě arteriální hypertenze 66 Příklad: Pacientka přichází pro patologickou frakturu femuru při osteoporóze 88 Příklad: Pacient s vrozeným hydrocefalem a spinou bifidou 4.1.10 Pravidlo - Stavy v důsledku vnějších příčin nemocnosti Jestliže se zaznamená stav jako poranění, otrava nebo jiný následek vnější příčiny, je správné popsat plně jak povahu stavu (často, ale ne vždy z kapitoly XIX), tak okolnosti, které ho vyvolaly (z kapitoly XX). Vybrané příklady: 101 Příklad: Pacient s otevřenou Collesovou zlomeninou způsobenou pádem na zmrzlém chodníku 108 Příklad: Pacient po předávkování heroinem při pokusu o sebevraždu na toaletách nočního klubu 4.1.11 Pravidlo - Kódování následků určitých stavů; kódování mnohočetných následků Jestliže se období zdravotní péče týká léčby nebo vyšetřování reziduálního stavu (následků) nemoci, která již není přítomna, má být následek popsán a kódován, spolu s jasným údajem o tom, že původní choroba toho času již není přítomna. Preferovaný kód pro "hlavní stav" je kód pro povahu následků samotných. Kód pro "Následky (čeho)..." je uveden jako volitelný přídatný kód. Vybrané příklady: 31 Příklad: Pacient s poúrazovou epilepsií typu grand mal 62 Příklad: Pacient s artrózou loketního kloubu, fraktura humeru před 5 lety Tam, kde existuje několik různých, velmi charakteristických (přesně určených) následků, z nichž žádný nepřevažuje co do závažnosti a čerpání prostředků na léčbu, je přípustné, aby byla položka "Následky (čeho)..." zaznamenána a kódována jako "hlavní stav". 32 Příklad: Pacient s pravostrannou chabou hemiplegií, dysfázií a dyslexií po cévní mozkové příhodě před 3 lety 16 / 56

4.1.12 Pravidlo - Kódování stavů, pro něž platí systém křížků a hvězdiček Pokud je to vhodné, má se používat jak křížkových tak hvězdičkových kódů pro hlavní stav v klinické dokumentaci, neboť tyto kódy vyznačují různé přístupy k hodnocení téhož stavu. Na místě hlavní diagnózy je kódována diagnóza s křížkem. Vybrané příklady: 33 Příklad: Pacient přichází pro uremickou neuropatii 64 Příklad: Pacient s výhřezem meziobratlové ploténky L1-2 s útlakem míšních kořenů 84 Příklad: Dítě narozené v nemocnici s mekoniovým ileem 4.1.13 Pravidlo - Další podvojné klasifikace (mimo systém křížek hvězdička) Při určitých situacích, jiných než je systém křížků a hvězdiček, je povoleno použít v MKN-10 dva kódy k plnému vystižení určitého stavu. Indicií může být poznámka v tabulce "Použijte dodatkový kód, pokud je třeba..." Pro lokální infekce, zařazené podle postiženého tělesného systému v příslušné kapitole, je možno doplnit z kapitoly I kód určující infekční agens, neboť tato informace se v názvu položky neobjevuje. Blok položek B95-B97 pro tento účel je zařazen v kapitole I. Vybrané příklady: 29 Příklad: Pacient s meningitidou způsobenou Pseudomonas Aeruginosa 57 Příklad: Pacient s flegmónou trupu způsobenou Staphylococcus aureus 83 Příklad: Pacientka ve 28.týdnu gravidity s virovou hepatitidou C Pro nádory s funkční aktivitou. K položce z kapitoly II je třeba přidat vhodný kód z kapitoly IV k upřesnění typu funkční aktivity. 10 Příklad: Pacient přichází pro tumor pankreatu, projevující se zvýšenou hladinou glukagonu Pro položky zařazené do F00-F09 (Organické duševní poruchy včetně symptomatických) v kapitole V mohou být doplněny z ostatních kapitol kódy označující základní chorobu, úraz nebo jiné postižení mozku. 24 Příklad: Pacient s demencí u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem Pro stavy zaviněné toxickým agens může být doplněn kód z kapitoly XX k určení tohoto agens. 109 Příklad: Pacient po inhalaci chlorovodíku při nehodě v továrně Pro určení úrazu, otravy nebo jiného nepříznivého účinku lze použít dva kódy, a to: z kapitoly XIX, která popisuje povahu úrazu, a z kapitoly XX, kde je určena příčina, přičemž druhý jmenovaný kód je doplňkový. Vybrané příklady: 103 Příklad: Pacient po amputaci obou nohou nad koleny způsobené autobusem 107 Příklad: Pacient s nekrotickými omrzlinami prstů ruky po horské túře 17 / 56

4.1.14 Pravidlo - Kódování akutních a chronických stavů Tam, kde je hlavní stav uveden jako zároveň akutní (subakutní) a chronický, a MKN disponuje zvláštními položkami nebo podpoložkami pro každý z nich, ale nikoliv pro jejich kombinaci, použije se položka pro akutní stav jako preferovaný hlavní stav. Vybrané příklady: 51 Příklad: Pacient s chronickým zánětem hltanu přichází pro streptokokovou angínu 50 Příklad: Pacient přichází pro akutní exacerbaci chronické obstruktivní plicní nemoci 4.1.15 Pravidlo - Kódování stavů a komplikací po výkonech V kapitole XIX jsou k dispozici položky (T80-T88) pro určité komplikace chirurgických a jiných výkonů, např. infekce chirurgické rány, mechanické komplikace implantovaných zařízení, šok atd. Vybrané příklady: 112 Příklad: Pacient se stafylokokovou infekcí předloktí po infúzi 113 Příklad: Pacient po cholecystektomii, při které byla zapomenuta rouška v dutině břišní Většina kapitol věnovaných tělesným systémům zahrnuje také položky pro stavy, které se vyskytují jednak jako následky určitých postupů a technik nebo jako důsledek odstranění orgánu, např. postmastektomický syndrom lymfatického edému, postiradiační hypothyreóza. 23 Příklad: Pacient s hypotyreózu po subtotální strumektomii pro netoxickou strumu Některé stavy (např. pneumonie, embolie plicnice), které mohou vzniknout v pooperačním období a nepovažují se za zvláštní samostatné jednotky, se proto kódují obvyklým způsobem, ale může být použit též volitelný přídatný kód z položek Y83-Y84 jako doklad vztahu k operaci. Vybrané příklady: 78 Příklad: Pacientka po lékařském potratu, provedeném v 18.týdnu gravidity pro Downův syndrom plodu. Výkon komplikován plicní embolií 118 Příklad: Pacient s mediastinitidou způsobenou St. aureus po operaci aortokoronárního bypassu Jestliže jsou pooperační stavy a komplikace uvedeny jako hlavní stav, má přihlédnutí k modifikujícím a upřesňujícím údajům v Abecedním seznamu zásadní význam pro volbu správného kódu. 4.2 Pravidla vytvořená pro kódování v systému DRG 4.2.1 Pravidlo (IR-DRG)- Kódování chemoterapie a radioterapie Je-li účelem hospitalizace provedení chemoterapie nebo radioterapie pro maligní novotvar, stanovte chemoterapii Z51.1 nebo radioterapii Z51.0 jako hlavní diagnózu. 13 Příklad: Pacientka s karcinomem děložního čípku přichází k radioterapii 18 / 56

Jestliže je během hospitalizace provedeno chirurgické odstranění nádoru následované chemoterapií nebo radioterapií, stanovte maligní novotvar jako hlavní diagnózu, následovanou kódy pro chemoterapii a/nebo radioterapii. 14 Příklad: Pacientka s karcinomem ovária přichází k operaci, po které následuje chemoterapie Jestliže je pacient hospitalizován k provedení chemoterapeutického nebo radioterapeutického cyklu a během hospitalizace dojde ke komplikacím jako nekontrolovatelná nausea a zvracení a/nebo dehydratace, uveďte jako hlavní diagnózu chemoterapii Z51.1 nebo radioterapii Z51.0 následovanou uvedenými komplikacemi. 123 Příklad: Pacient s Hodgkinovým tumorem v remisi přichází pro chemoterapeutický cyklus, který je komplikován zvracením 19 / 56

5 Příklady podle kapitol MKN-10 5.1 Kapitola 1. Některé infekční a parazitární nemoci (A00 B99) Obecná pravidla kódování infekcí 1) Pokud je známo infekční agens a není specifikováno místo postižení, popíše se infekce pouze vyvolávajícím organizmem 1. Příklad: Pacient přijatý s haemophilovou infekcí A49 Bakteriální infekce neurčené lokalizace Správný kód: A49.2 Infekce, původce: Haemophilus influenzae, NS Hlavní stav: A49.2 2) Pokud je známo pouze místo postižení infekcí a není známo infekční agens, popíše se pouze místo 2. Příklad: Pacient přijatý pro bronchopneumonii J18 Pneumonie, původce NS Správný kód: J18.0 Bronchopneumonie, NS Hlavní stav: J18.0 3) Pokud je známo infekční agens i místo postižení kódujeme obojí a. Pravidlo křížek - hvězdička 3. Příklad: Pacient přichází pro meningokokovou meningitidu A39 Meningokoková infekce Správný kód: A39.0+ Meningokoková meningitida Správný kód: G01* Meningitis při bakteriálních nemocích zařazených jinde Hlavní stav: A39.0+ Vedlejší stav: G01* b. Kód kombinuje zároveň původce i místo infekce 4. Příklad: Pacient s konjunktivitidou způsobenou Neisseria gonorae A54 Gonokoková infekce Správný kód: A54.3 Gonokoková infekce oka 20 / 56

Hlavní stav: A54.3 c. Použijeme oba kódy (agens i místo): hlavní stav kódujeme dle místa postižení 5. Příklad: Pacientka s vaginitidou po porodu způsobenou E.coli O86 Jiné puerperální infekce Správný kód: O86.1 Jiné infekce genitálního traktu po porodu B96 Jiná bakteriální agens, jako příčina nemoci zařazené do jiných kapitol Správný kód: B96.2 Escherichia coli, jako příčina nemoci zařazené do jiných kapitol Hlavní stav: O86.1 Vedlejší stav: B96.2 HIV B20-B24 Pro popis případu použijeme buď jeden kód (specificky vystihne daný stav) 6. Příklad: Pacient s HIV přichází pro pneumonii vyvolanou Pneumocystis carini B20 Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) projevující se infekčními a parazitárními nemocemi Správný kód: B20.6 Onemocnění HIV s pneumonii způsobenou Pneumocystis carini Hlavní stav: B20.6 Nebo dva kódy první určuje infekční agens a druhý oblast, která je postižena 7. Příklad: Pacient s HIV přichází pro pneumonii vyvolanou Candidou albikans B20 Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) projevující se infekčními a parazitárními nemocemi Správný kód: B20.6 Onemocnění HIV s projevy kandidózy B37 Kandidóza Správný kód: B37.1 Plicní kandidóza Hlavní stav: B20.6 Vedlejší stav: B37.1 Pokud má pacient více infekcí, kódujeme mnohočetný stav 21 / 56

8. Příklad: Pacient s HIV je přijat pro cytomegalovou pneumonii, kandidovou meningitidu a hepatitidu C J17 Zánět plic pneumonie při nemocech zařazených jinde Správný kód: J17.1* Pneumonie při cytomegalové nemoci B25 Cytomegalovirová nemoc Správný kód: B.25+ Cytomegalovirová pneumonie G02 Meningitis při jiných infekčních a parazitárních nemocech zařazených jinde Správný kód: G02.1* Meningitis při kandidóze B37 Kandidóza Správný kód: B37.5+ Kandidová meningitida B17 Jiná akutní virová hepatitida Správný kód: B17.1 Akutní hepatitida C B20 Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) projevující se infekčními a parazitárními nemocemi Správný kód: B20.7 Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) s mnohočetnými infekcemi Hlavní stav: B20.7 Vedlejší stavy: B.25+, B37.5+, B17.1, J17.1*, G02.1* V případech maligních nádorů u pacientů s HIV, kódujeme jako hlavní stav HIV 9. Příklad: Pacient s HIV přichází s Kaposiho sarkomem kůže B21 Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) projevující zhoubnými novotvary Správný kód: B21.0 Onemocnění HIV s projevy Kaposiho sarkomu C46 Kaposiho sarkom Správný kód: C46.1 Kaposiho sarkom kůže Hlavní stav: B21.0 Vedlejší stav: C46.1 5.2 Kapitola 2. Novotvary (C00 D48) Rozdělení novotvarů: 1) Primární malignity C00 C76, C80 C97 2) Sekundární malignity C77 C79 3) Malignity in situ D00 D09 4) Benigní tumory D10 D36 5) Novotvary nejistého nebo neznámého chování D37 D48 Anatomické kódy: jsou součástí MKN-10 Morfologické kódy: nejsou součástí této metodiky Pokud je nádor hormonálně aktivní, přidáme kód z kapitoly 4. 22 / 56

10. Příklad: Pacient přichází pro tumor pankreatu, projevující se zvýšenou hladinou glukagonu C25 Zhoubný novotvar slinivky břišní Správný kód: C25.4 Zhoubný novotvar endokrinní části slinivky břišní E16 Jiné poruchy vnitřní sekrece slinivky břišní Správný kód: E16.3 Zvýšená sekrece glukagonu Hlavní stav: C25.4 Vedlejší stav: E16.3 V případě postižení tumorem pacienta s HIV, kódujeme přednostně HIV infekci 11. Příklad: Pacient s HIV přichází s Kaposiho sarkomem mízních uzlin B21 Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) projevující zhoubnými novotvary Správný kód: B21.0 Onemocnění HIV s projevy Kaposiho sarkomu C46 Kaposiho sarkom Správný kód: C46.1 Kaposiho sarkom mízních uzlin Hlavní stav: B21.0 Vedlejší stav: C46.3 Pokud není znám primární tumor, metastatické postižení kódujeme jako vedlejší stav 12. Příklad: Pacient s mnohočetnými ložisky v játrech, nezjištěn primární nádor Správný kód: C80 Zhoubný novotvar bez určení lokalizace C78 Sekundární zhoubný novotvar dýchací a trávicí soustavy Správný kód: C78.7 Sekundární zhoubný novotvar jater Hlavní stav: C80 Vedlejší stav: C78.7 Přichází-li pacient k radioterapii či chemoterapii, kódujeme hlavní stav Z kódem 13. Příklad: Pacientka s karcinomem děložního čípku přichází k radioterapii Z51 Jiná lékařská péče Správný kód: Z51.0 Radioterapeutická série C53 Zhoubný novotvar hrdla děložního Správný kód: C53.8 Zhoubný novotvar hrdla děložního léze přesahující hrdlo děložní Hlavní stav: Z51.0 Vedlejší stav: C53.8 Přichází-li pacient k operaci nádoru, po které následuje chemoterapie či radioterapie, kódujeme jako hlavní stav nádor 23 / 56

14. Příklad: Pacientka s karcinomem ovária přichází k operaci, po které následuje chemoterapie Správný kód: C56 Zhoubný novotvar vaječníku Z51 Jiná lékařská péče Správný kód: Z51.1 Chemoterapeutický cyklus pro novotvar Hlavní stav: C56 Vedlejší stav: Z51.1 Pokud přichází pacient pro obtíže vyvolané sekundárním tumorem, primární nádor kódujeme Z kódem (anamnestický údaj). 15. Příklad: Pacient s metastatickým postižením páteře přichází k léčbě chronické bolesti. Před 5 lety byl operován pro karcinom prostaty C79 Sekundární zhoubný novotvar jiných lokalizací Správný kód: C79.5 Sekundární zhoubný novotvar kosti a kostní dřeně R52 Bolest nezařazená jinde Správný kód: R52.1 Chronická neztišitelná bolest Z85 Zhoubný novotvar v osobní anamnéze Správný kód: Z85.4 Zhoubný novotvar pohlavních orgánů v osobní anamnéze Hlavní stav: C79.5 Vedlejší stavy: R52.1, Z85.2 5.3 Kapitola 3. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50 D89) Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 16. Příklad: Pacientka s karcinomem ovaria přichází pro anémii Správný kód: C56+ Zhoubný novotvar vaječníku D63* Anémie při chronických onemocněních uvedených jinde Správný kód: D63.0* Anémie při onemocněních novotvary Hlavní stav: C56+ Vedlejší stav: D63.0* Kódujeme maximálně specificky, tj. na 4 místa 17. Příklad: Pacient se sarkoidózou plic a mízních uzlin D86 Sarkoidóza Správný kód: D86.2 Sarkoidóza plic se sarkoidózou mízních uzlin Hlavní stav: D86.2 24 / 56

Pokud je to možné, kódujeme též příčinu stavu 18. Příklad: Pacient s aplastickou anémií vyvolanou Chloramfenikolem D61 Jiné plastické anémie Správný kód: D61.1 Aplastická anémie vyvolaná léky Možno též kódovat příčinu stavu (viz kapitola 20): Y40 Systémová antibiotika Správný kód: Y40.2 Chloramfenikolová skupina Hlavní stav: D61.1 Vedlejší stav: Y40.2 5.4 Kapitola 4. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00 E90) Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 19. Příklad: Pacient s diabetes mellitus I.typu přichází pro diabetickou nefropatii E10 Diabetes mellitus závislý na insulinu Správný kód: E10.2+ Diabetes mellitus závislý na insulinu s ledvinovými komplikacemi N08 Glomerulární poruchy při nemocech zařazených jinde Správný kód: N08.3* Glomerulární poruchy při diabetes mellitus Hlavní stav: E10.2+ Vedlejší stav: N08.3* 20. Příklad: Pacient s diabetes mellitus II.typu přichází pro necitlivost dolních končetin E11 Diabetes mellitus nezávislý na insulinu Správný kód: E11.4+ Diabetes mellitus nezávislý na insulinu s neurologickými komplikacemi G63 Polyneuropatie při nemocech zařazených jinde Správný kód: G63.2* Diabetická polyneuropatie Hlavní stav: E11.4+ Vedlejší stav: G63.2* 25 / 56

Kódujeme aktuální stav nemoci, můžeme kódovat též vyvolávající příčinu 21. Příklad: Pacient s diabetes mellitus II.typu přichází pro hypoglykémii vyvolanou léčbou metforminem E16 Jiné poruchy vnitřní sekrece slinivky břišní Správný kód: E16.0 Hypoglykémie bez komatu způsobená léčivy E11 Diabetes mellitus nezávislý na insulinu Správný kód: E11.9 Diabetes mellitus nezávislý na insulinu bez komplikací Může být dodán též kód příčiny (viz kapitola 20): Y42 Hormony a jejich syntetické náhrady a antagonisté nezařazené jinde Správný kód: Y42.3 Insulin a perorální antidiabetická léčiva Hlavní stav: E16.0 Vedlejší stav: E11.9, Y42.3 Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 22. Příklad: Pacient s Mekoniovým ileem E84 Cystická fibróza Správný kód: E84.1+ Cystická fibróza se střevními projevy Správný kód: P75* Mekoniový ileus Hlavní stav: E84.1+ Vedlejší stav: P75* 23. Příklad: Pacient s hypotyreózu po subtotální strumektomii pro netoxickou strumu E89 Metabolické a endokrinní poruchy po operačních a jiných zákrocích Správný kód: E89.0 Hypotyreóza po operačních a jiných zákrocích Z86 Některé jiné nemoci v osobní anamnéze Správný kód: Z86.3 Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek v osobní anamnéze Hlavní stav: E89.0 Vedlejší stav: Z86.3 26 / 56

5.5 Kapitola 5. Poruchy duševní a poruchy chování (F00 F99) Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 24. Příklad: Pacient s demencí u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem G30 Alzheimerova nemoc Správný kód: G30.1 Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem F00* Demence u Alzheimerovy nemoci Správný kód: F00.1* Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem Hlavní stav: G30.1 Vedlejší stav: F00.1* Kódujeme maximálně specificky 25. Příklad: Pacient s atypickou schizofrenií F20 Schizofrenie Správný kód: F20.3 Atypická schizofrenie Hlavní stav: F20.3 26. Příklad: Pacient s bipolární afektivní poruchou přichází pro těžkou depresi F31 Bipolární afektivní porucha Správný kód: F31.4 Bipolární afektivní porucha, současná fáze těžká deprese bez psychotických symptomů Hlavní stav: F31.4 Pokud je to vhodné, upřesníme diagnózu kódem příznaku (viz kapitola 18) 27. Příklad: Pacient přijatý pro bolesti na prsou, vyloučena fyzická příčina obtíží F48 Jiné neurotické poruchy Správný kód: F48.0 Neurastenie R07 Bolest v hrdle a na hrudi Správný kód: R07.3 Bolest přední hrudní stěny Hlavní stav: F48.0 Vedlejší stav: R07.3 27 / 56

Pro přesnější vyjádření stavu pacienta použijeme dva kódy 28. Příklad: Pacient s autismem, IQ 60 F84 Pervazivní vývojové poruchy Správný kód: F84.0 Autistická porucha F70 Lehká mentální retardace Správný kód: F70.1 Lehká mentální retardace s významnou poruchou chování Hlavní stav: F84.0 Vedlejší stav: F70.1 5.6 Kapitola 6. Nemoci nervové soustavy (G00 G99) Je-li u neuroinfekcí známo infekční agens i místo postižení, kódujeme obojí 29. Příklad: Pacient s meningitidou způsobenou Pseudomonas Aeruginosa G00 Bakteriální zánět mozku a mozkových plen bakteriální meningitida, nezařaditelná jinam Správný kód: G00.8 Jiná bakteriální meningitida B96 Jiná bakteriální agens, jako příčina nemoci zařazené do jiných kapitol Správný kód: B96.5 Pseudomonas Aeruginosa, jako příčina nemoci zařazené do jiných kapitol Hlavní stav: G00.8 Vedlejší stav: B96.5 Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 30. Příklad: Pacient s demencí u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem G30 Alzheimerova nemoc Správný kód: G30.0 Alzheimerova nemoc s časným začátkem F00* Demence u Alzheimerovy nemoci Správný kód: F00.0* Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem Hlavní stav: G30.0 Vedlejší stav: F00.0* Pokud jsou známé důvody stavu, kódujeme je 31. Příklad: Pacient s poúrazovou epilepsií typu grand mal G40 Epilepsie Správný kód: G40.6 Záchvaty grand mal, NS T90 Následky poranění hlavy Správný kód: T90.9 Následky neurčeného poranění hlavy Hlavní stav: G40.6 Vedlejší stav: T90.9 28 / 56

Pro přesnější vyjádření stavu pacienta použijeme více kódů, hlavní stav 32. Příklad: Pacient s pravostrannou chabou hemiplegií, dysfázií a dyslexií po cévní mozkové příhodě před 3 lety G81 Hemiplegie Správný kód: G81.0 Chabá hemiplegie R47 Poruchy řeči nezařazené jinde Správný kód: R47.0 Dysfázie, afázie R48 Dyslexie a jiné znakové poruchy nezařazené jinde Správný kód: R48.0 Dyslexie a alexie I69 Následky cévních nemocí mozku Správný kód: I69.4 Následky cévních nemocí mozku neurčené jako krvácení či mozkový infarkt Hlavní stav: I69.4 Vedlejší stav: G81.0, R47.0, R48.0 Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 33. Příklad: Pacient přichází pro uremickou neuropatii G63 Polyneuropatie při nemocech zařazených jinde Správný kód: G63.8* Uremická neuropatie N18 Chronické selhání ledvin Správný kód: N18.8+ Jiné chronické selhání ledvin Hlavní stav: N18.8+ Vedlejší stav: G63.8* 34. Příklad: Pacient s hydrocefalem při ependymomu mozkové komory G94 Jiné poruchy mozku při nemocech zařazených jinde Správný kód: G94.1* Hydrocefalus při novotvarech C71 Zhoubný novotvar mozku Správný kód: C71.5 Zhoubný novotvar mozkové komory Hlavní stav: C71.5+ Vedlejší stav: G94.1* 29 / 56

5.7 Kapitola 7. Nemoci oka a očních adnex (H00 H59) Kódujeme maximálně specificky a můžeme kódovat příčinu stavu 35. Příklad: Pacient s kataraktou pravého oka, způsobenou poleptáním v továrně H26 Jiná katarakta Správný kód: H26.1 Traumatická katarakta T 26 Popálenina a poleptání omezené na oko a očí adnexa Správný kód: T26.3 Poleptání jiných částí oka a očních adnex Možno též kódovat příčinu - nepovinně (viz kapitola 20) X49 Náhodná otrava jinými a neurčenými chemikáliemi a škodlivými látkami a expozice jejich působení Správný kód: X49.6 (6 na čtvrtém místě značí průmyslovou výrobu) Hlavní stav: H26.1 Vedlejší stavy: T26.3, X49.6 Dodržujeme pravidlo hvězdička křížek 36. Příklad: Pacient s diabetes mellitus II.typu přichází pro diabetickou retinopatii H36* Onemocnění sítnice při nemocech zařazených jinde Správný kód: H36.0* Diabetická retinopatie E11 Diabetes mellitus nezávislý na insulinu Správný kód: E11.3+ Diabetes mellitus nezávislý na insulinu s očními komplikacemi Hlavní stav: E11.3+ Vedlejší stav: H36.0* Kódujeme příčinu stavu, je-li to možné 37. Příklad: Pacient se sekundárním glaukomem, způsobeným kortikoidními očními kapkami H40 Glaukom Správný kód: H40.6 Sekundární glaukom po léčivech Možno též kódovat příčinu - nepovinně (viz kapitola 20): Y56 Lokální prostředky působící primárně na kůži a sliznici a léčiva oční, ušní, nosní, krční a zubní Správný kód: Y56.5 Oční léčiva a přípravky Hlavní stav: H40.6 Vedlejší stav: Y56.5 30 / 56