MUDr. Jaroslav Kalivoda Jihoafrická republika průvodce Vladimír Kvasnička Nakladatelství 1 Vodnář Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Autor děkuje za pomoc při zajištění obrazové dokumentace zaměstnancům velvyslanectví JAR v České republice. 1. vydání, červen 2008 MUDr. Jaroslav Kalivoda, 2008 Vladimír Kvasnička, nakladatelství Vodnář, 2008 Vydal Vladimír Kvasnička, nakladatelství Vodnář Adresa: Košická 34, 101 00 Praha 10 E-mail: naklvodnar@volny. cz, http://www. vodnar.eu Použité fotografie byly použity s laskavým svolením South African Tourism Elektronické formáty připravil KOSMAS, www.kosmas.cz ISBN 978 80 86226 87 3 (váz.) ISBN 978-80-7439-077-7 (e-pub) ISBN 978-80-7439-078-4 (mobi) ISBN 978-80-7439-079-1 (pdf) 2
PŘEDMLUVA Tato kniha si neklade za cíl poskytnout encyklopedický přehled o navští vené zemi, ale snaží se poněkud jinou formou, než je na našem trhu běžné, podat informace o nejzajímavějších lokalitách Jihoafrické republiky pomocí zpracovaných tras. Kniha je řazena do kapitol zpracovávajících vždy ucelené okruhy po zajímavých lokalitách. Je pojata tak, aby dokázala individuálnímu turistovi pomoci při plánování zájezdu a k dobré orientaci v této zemi; nicméně i návštěvníkovi, který sem zavítá v rámci organizované turistiky se skupinou, může v mnohém posloužit. Autor knihy (foto archiv autora) 3
Oficiální název Jihoafrická republika JAR Hlavní město Pretoria VŠEOBECNÝ PŘEHLED Základní charakteristika země Jihoafrická republika se rozkládá mezi 22 o 35 jižní šířky a 17 o až 33 o východní délky. Rozlohou 1223 milionů km 2 je největším státem afrického kontinentu a zaujímá většinu jeho jižní části. Nejdelší vzdálenost ve směru sever jih od řeky Limpopo na severu země ke Střelkovému mysu je 2100 km a největší vzdálenost ve směru západ východ od Port Nolloth k Durbanu je 1500 km. Nejjižnějším místem Jihoafrické republiky je mys Agulhas, i když nejznámějším mysem je nepochybně obávaný mys Dobré naděje. Na jihozápadě omývá zemi Atlantický oceán, na jihovýchodě Indický oceán. 2798 km pobřeží omývají dva mořské proudy chladný Bengálský od Antarktidy, který zasahuje až k Angole, a teplý Mosambicko-angualský proud. Státní hranice Jihoafrické republiky má délku 4862 km a země hraničí s Namibií, Botswanou, Zimbabwe, Mosambikem a Swazijskem. V této oblasti prochází většina hranic řekami Orange, Molopo a Limpopo. Vnitrozemské království Lesotho tvoří horskou enklávu. Území Jihoafrické republiky leží v časovém pásmu GMT + 2 hodiny. Nejvyšší horou je Nejsuthi 3408 m, nejnižším bodem Atlantský oceán 0 m, tok nejdelší řeky Orange má délku 1860 km a největším městem je Johannesburg. Geograficky dělíme Jihoafrickou republiku do tří hlavních částí. Největší je nepochybně centrální náhorní plošina, která leží v nadmořské výšce 1200 1800 m. Má nepravidelný až kopcovitý reliéf povrchu s poměrně četným výskytem tzv. stolových hor (vznikly erupcí sopky pod ledovcem). Její terén se pozvolna mění, na západě přechází ve skalnatou polopoušť, což je například část oblasti Karoo. Severně klesá do nadmořské výšky asi 650 m nad mořem, do oblasti Kalahari, pouště známé kromě jiného typickými červenými dunami. Druhou částí je horský systém, který tuto plošinu obklopuje, kam patří například Dračí hory. Jeho poměrně strmé svahy jsou tvořeny usazeninami, jež díky tisíciletým erozím vytvořily překrásné scenerie. K této části lze přiřadit i Velký sráz spadající směrem k pobřeží. Poslední částí je pobřežní pás, představující velmi úrodnou 5
krajinu s nadmořskou výškou 0 600 m, k němuž lze přiřadit i valnou část Krugerova národního parku. Divoké pobřeží nabízí jen několik vhodných přírodních přístavů, je ze 42 % písčité, z 27 % skalnaté a zbytek tvoří jakousi volnou kombinaci. Státní zřízení a uspořádání země Jihoafrická republika je pluralitní federativní republika. Od ukončení apartheidu dne 27. 4. 1994 se vyvinula v demokratický stát, jehož první prozatímní ústava byla platná až do května roku 1996, kdy se konaly parlamentní a senátní volby, v nichž podle očekávání zvítězil Africký národní kongres (ANC), i když nezískal ústavodárnou většinu. Roku 1996 přijala Jihoafrická republika jednu z nejpokrokovějších demokratických ústav na světě, v níž jsou všem obyvatelům poprvé zaručena stejná práva. Prezident je volen Národním shromážděním. Strany, které dosáhly více než 10 % hlasů, jsou zastoupeny ve vládě, v současnosti tvořené ANC, Národní stranou a Inkatha. Pro vstup do parlamentu stačí politické straně získat 5 % hlasů. Parlament je dvoukomorový, národní shromáždění má 400 členů a senát 90 členů. Členové do národního shromáždění jsou voleni přímou volbou, členové senátu pak jsou poměrně zastoupeni po deseti za každou provincii, voleni jsou v provinčních volbách. Strana, která získá ve volbách více než 80 křesel, může určit exekutivního prezidenta. Země je rozdělena na 10 provincií, včetně Lesotha: Northern Cape, Western Cape, North West, Eastern Cape, Free State, Limpopo Province, Gauteng, Mpumalanga a KwaZulu-Natal. Každá provincie má vlastní vládu v čele s premiérem. Provinční vlády mají omezenou pravomoc a podléhají vládě centrální. Od roku 1910 jsou zde tři vládní města Pretoria, sídlo vlády, Kapské Město, sídlo parlamentu, a Bloemfontein, město soudu. Soudnictví je nezávislé, vychází z tradic anglosaského práva. Jihoafrická republika má v současné době 11 úředních jazyků. Jsou to angličtina, afrikánština, isindebele, Sepedi, Sesotho, isiswati, Xitsonga, Setswana, Tshivenda, isixhosa a isizulu. Převážná většina obyvatelstva však považuje za svůj mateřský jazyk afrikánštinu, která se vyvinula z kapské holandštiny a teprve roku 1925 byla uznána jako oficiální druhý jazyk v zemi. Všechny jazyky jsou v úředním styku rovnoprávné, pouze angličtina má určitou přednost a stejně jako například v Indii tvoří jakési jazykové pojítko této země. Policejní sbor představuje asi 120 000 policistů (z toho asi 50 % bělochů), policejní náčelník je jmenován ústřední vládou. Armáda má asi 230 000 vojáků národní obrany, složených částečně ze South African Defence Force a místních domobran. Jihoafrická republika je členem OSN, Commonwealthu a SADC. 6
Státní symboly Státní vlajka je podobná naší, ale tři pole jsou rozdělena zeleným pásem, nahoře červená, dole modrá, klín černý. Barvy samy o sobě nepředstavují žádné symboly. Symbol V, který můžete na vlajce spatřit, symbolizuje dva směry, tedy národy, které zemi formují a které se na vlajce obrazně spojí a pokračují dále v budování země v jedné společné linii. Poprvé byla použita v roce 1994. Státní znak tvoří čtyři pole, v levém horním žena se džbánem, vpravo běžící antilopy, dole vlevo pomerančovník a vpravo historický automobil, nad helmou uprostřed lví silueta a dole heslo Ve svornosti je síla ; znak je podpírán dvěmi antilopami. Znak pochází od krále Jiřího V. a platí od 17. 9. 1910. V přechodném období byly platné dvě hymny Stem z roku 1918 od básníka a politika Cornelia Jakoba Langenhovena a Nkosi sikelel i Africa, jejíž první refrén pochází z roku 1897 od Enocha Mankayie Sontonga. První verze písně byla původně napsána jako hymna kmene Xhosa, ale postupem času ji přijali za svou všichni obyvatelé Jihoafrické republiky. Dne 20. dubna 1994 byly obě verze prohlášeny za národní hymnu a v roce 1996 byla vytvořena kratší verze, skládající se z obou dvou písní: Nkosi sikelel iafrika and Die Stem / The Call of South Africa: Nkosi sikelel iafrika Maluphakanyisw uphondo lwayo, Yizwa imithandazo yethu, Nkosi sikelela, thina lusapho lwayo. Morena boloka setjhaba sa heso, O fedise dintwa la matshwenyeho, O se boloke, O se boloke setjhaba sa heso, Setjhaba sa South Afrika South Afrika. Uit die blou van onse hemel, Uit die diepte van ons see, Oor ons ewige gebergtes, Waar die kranse antwoord gee. Sounds the call to come together, And united we shall stand, Let us live and strive for freedom, In South Africa our land. We, as proud citizens of our country South Africa invite you to come, to explore and to discover the wonders of our world for yourself! 7
Obyvatelstvo Počet obyvatel Jihoafrické republiky je 42 768 678, hustota osídlení je 34 osob, v hustě osídlených oblastech až 365 osob, v Sowetu až 2 miliony osob na km 2. Relativní podíl městského obyvatelstva je zhruba 50%. Průměrný věk ženy je 24 let a průměrný věk muže je 25 let. 80 % obyvatelstva se hlásí ke křesťanství, metodisté a luteráni tvoří asi 61 %, dále jsou zde reformisté, nezávislé africké církve, 120 000 židů, 500 000 muslimů a hindů. Afrikánci jsou téměř výlučně stoupenci holandské reformované církve. Je zde silný vliv místního tradičního náboženství, takže není divu, že řada lidí vyznává křesťanství v kombinaci s tradičním náboženstvím. Většina kostelů byla postavena díky vlivu misionářů v západním stylu a pochází ještě z dob koloniálních. Povinná školní docházka je od 7 do 16 let. Výuka na střední škole trvá 3 roky. V zemi jsou dvě univerzity, které mají 330 000 studentů. Četní příslušníci vzdělané populace jsou absolventy některé zahraniční univerzity. 86,5 % populace je gramotných. Vojenská služba se nastupuje ve věku 18 let. Etnické složení Jihoafrické republiky je velmi rozmanité černoši 76 % (skupiny Zulu 27,5 %, Xhosa 12,5 %, Severní Sotho 11 %, Jižní Sotho 8,5 %, Tswana 6 %, Tsonga 5 %, Swazi 4 %, malé komunity Ndbele, Lobedu, Venda), běloši 13 %, míšenci 8,5 %, Asiaté 2,5 %, je zde též židovská komunita. Z celkové populace 43 milionů obyvatel je tedy zhruba 35 milionů černochů, 5,5 milionu bělochů a zbytek tvoří ostatním národnosti. Z původních obyvatel Sanů-Křováků a Khoinů přežívají již jen zbytky. V roce 1989 přestaly platit základní rasové zákony, které dělily obyvatelstvo do čtyř rasových skupin bílí, černí, Indové a míšenci, a zakazovaly smíšená manželství. Černošské obyvatelstvo žilo do té doby v tzv. bantustanech, což vlastně byly jakési pseudostáty, jejichž pasy však platily pouze v Jihoafrické republice a zbytek světa je neuznával. Podle nich byli černí Afričané v tzv. bílých oblastech považováni za cizince. Bělošské obyvatelstvo se skládá ze dvou složek Afrikánců a anglicky hovořících Jihoafričanů. Předkové afrikánské (búrské) složky pocházejí především z Nizozemska a Francie. Anglicky hovořící Jihoafričané, hlavně Angličané, přicházeli do jižní Afriky na přelomu 18. a 19. století. Převážnou většinu jihoafrické populace tvoří černí Afričané, kteří se hrdě hlásí ke svým etnickým kořenů. Jejich předkové přišli do této oblasti před staletími ze střední Afriky, především z oblasti jezer. Dělí se do několika různých národnostních skupin, které se zabydlely v různých částech země. Oblast kmene Xhosa spadá pod provincii Eastern Cape. Zuluové pocházejí z oblasti KwaZulu-Natal, kmen Ndebele a Shangaans 8 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
z oblasti Mpumalanga, jižní část kmene Sotho (Pedi) z provincie Free State a severní část kmene z provincie Limpopo. Kmen Tswana pochází z North-West Province, kmen Venda z provincie Limpopo a většina obyvatel kmene Swazi žije v oblasti KwaZulu-Natal a Mpumalanga, na hranicích se Swazijskem. V obydlených oblastech se mnoho kmenů adaptovalo na západní způsob života, i když v odlehlých oblastech se stále ještě dodržují a ctí tradiční zvyky a tradice. Nejvíce lpí na tradičním způsobu života Sanové. Národnostní skupiny Sanové (Křováci): V současnosti zůstává z prastaré velké populace těchto prvních obyvatel jen několik posledních komunit žijících tradičním životem. Obývají odlehlé oblasti, jako je například Kalahari. Jakýmsi osídleným skansenem této národnosti je Kagga Kamma, asi 260 km severně od Kapského Města v horách Cedarberg. Zde se v rezervaci Sanové živí lovem a prodejem ručně vyráběných suvenýrů. Shromaždiště kmene je pro turisty přístupné, jinak je však běžný život kmene před zraky turistů skryt a zvědavost zde není vítána. Další malá komunita žije v rámci Xulu & Khwe Bushman Cultural Project v Kimberley. Památka na kdysi bohaté osídlení této oblasti příslušníky Sanů jsou kresby vyryté a nakreslené na mnoha skalách a stěnách jeskyní. Asi nejkrásnější ukázky této jeskynní kultury se nacházejí v rezervaci Khahlamba-Drakensberg Nature Reserve v provincii KwaZulu-Natal. Khoinové: Další tradiční obyvatelé této oblasti byli později přišedší pastevci, kteří žili v polygamní obci s jedním vůdcem. Jejich kruhové, dřevěné či spletené chatky se daly lehce složit, a tak tento kmen kočoval se svými stády podle přírodních podmínek. Khoinové byli první domorodí usedlíci, s nimiž se Holanďané setkali. Podle mlaskavé výslovnosti je Holanďané je nazvali Hottentots, neboť jejich výslovnost připomíná koktání. Holandští farmáři začali postupně zabírat zdejší půdu a populace Khoinů byla skoro vyhubena epidemií neštovic. Poslední skupina Nama nyní obývá část oblasti Namaqualand a žije poblíž hranic s Namibií. Zulu: Příslušníci tohoto kmene se odlišují od ostatních především vyšším vzrůstem a krásnými postavami, právem je též lze nazvat nejkrásnějšími Afričany. Velmi zajímavá je vysoká vzdělanost příslušníků tohoto kmene, který dosud vykazuje významnou soudržnost. Tento kmen je dále znám svou statečností, kterou projevil v četných válkách pod vedením proslulého Shaky (1788 1828), který byl nazýván Černým Napoleon Afriky. Dnes tvoří Zuluové největší kmen s počtem více než 8 milionů příslušníků. Jejich tradiční vesnice jsou složeny z kruhových chatek (tzv. kraal). Vdané ženy nosí klobouky ve tvaru hluboké mísy, často zdobené korálky, které ukazují jejich postavení. Muži nosí zástěrky 9
z kůže, kožešinové pásky na pažích a kotnících, ochranný štít a kopí. Jejich způsob života můžete poznat buď v Heia Safari Ranch poblíž Johannesburgu, nebo v DumaZulu Traditional Vilage v provincii KwaZulu-Natal, kde jsou kromě ukázek tradiční kultury předváděny též nejrůznější obřady a tance. Repliku vesnice Zuluů můžete navštívit v Shakalandu nebo Kwabhekithungu poblíž Eshowe, kde též nabízejí ubytování v tradičních domcích kmene Zulu. Poblíž Ulundi se nachází Umgungunhlovu, rekonstrukce hlavního města krále Dingane. Xhosa: Tento kmen, též původem ze severu, obývá nejjižnější oblasti Jihoafrické republiky. Tradiční obydlí jsou kulatá, krytá doškovou střechou. Ženy kmene si zdobí tvář žlutou barvou, další zajímavostí je, že kouří typické dlouhé dýmky. Na hlavách nosí obrovské turbany a časté jsou také šperky ze dřeva a šňůr. Jejich náhrdelníky určují společenské postavení a jsou vyrobené z především drátů. Lidé tohoto kmene jsou známi svou přátelskou povahou. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v provincii Eastern Cape, například v Shamwari Game Reserve mezi Porth Elizabeth a Grahamstownem můžete navštívit tradiční vesnici Lendaba. Ndebele: Tento kmen je znám díky svým domům zdobenými různobarevnými geometrickými obrazci. Stejně pestrá jsou i oblečení zdejších žen. Vdané ženy nosí jako ozdobu těžké bronzové náramky na krku, pažích i na nohách. Tento kmen žije převážně v severovýchodní části provincie Mpumalanga poblíž Pretorie a také v oblasti Middelburg, Gauteng. S tradicí tohoto kmene se můžete setkat ve skansenech Botshabelo Open Air Museum and Historical Village, 13 km severně od Middelburgu, nebo v AmaNdebele Traditional Village and Museum, severně od Bronkhortspruitu. Sotho: Tento kmen se dělí na severní a jižní větev. Asi 300 000 příslušníků kmene Jižní Sotho obývá především oblast Free State na hranicích s Lesothem. Typické pro tento kmen jsou kuželovité tkané klobouky a barevné přikrývky, které se nosí jako oděv. Domy tohoto kmene jsou kamenné a bývají zdobeny jemnými vzory a barvami. Se životem tohoto kmene se můžete seznámit v Basotho Cultural Village poblíž městečka Harrismith, asi 30 km východně od národního parku Golden Gate. Ke kmeni Severní Sotho se hlásí přibližně 2,8 milionů lidí, kteří obývají severní část oblasti Tzanee v provincii Limpopo. Proslavila je legenda Modjadji o královně deště, kterou ve své knize Ona zvěčnil H. Rider Haggard. Se životem tohoto kmene se můžete blíže seznámit v Bakone Malapa nedaleko Pietersbergu. Tswana: Domy tohoto nevelkého kmene jsou kulaté a zdobí je geometrické vzory, vyryté podobně jako sgrafita do ještě mokrých zdí před ztuhnutím omítky. S jejich životem a tradicemi se můžete seznámit v Lotlamoreng Dam and Cultural Village poblíž Mafikengu. 10
Venda: K příslušnosti k tomuto kmeni se hlásí přibližně 600 000 osob, které žijí na severu provincie Limpopo a jsou blízkými příbuznými kmene Shona ze Zimbabwe. Historie tohoto kmene se prolíná s arabskými tradicemi a odtud pocházejí i jejich typické rysy obličeje. V minulosti byli příslušníci tohoto kmene známí tradičním zpracováním železa a mědi a dodnes se zde tato tradice udržuje. S jejich výrobky se můžete setkat na tradičních trzích, ale asi nejlépe je navštívit Ditike Craft Centre, západně od Thohoyandou. Shangaan: Tento kmen je spřízněn s kmenem Tsonga z Mosambiku. Dnes žijí příslušníci tohoto kmene poblíž Krugerova národního parku, k příslušnosti ke kmeni se hlásí asi 750 000 osob. Tradičním způsobem obživy tohoto kmene byl vždy lov ryb. Pro tento kmen jsou typická obydlí krytá vysokými kuželovitými doškovými střechami. Příslušníci kmene nosí jako součást svého oděvu dlouhý pruh barevné látky svázaný na ramenech. Zdobí se též širokými korálkovými náhrdelníky a těžkými kovovými náramky. Zajímavé jsou jejich obřady dospívání, kdy jsou při obřadní ceremonii dotyčnému vypalovány na tělo tradiční ornamenty. S tímto kmenem se můžete seznámit nejlépe v Tsonga Kraal nedaleko Phalaborwa v Northern Province. Přistěhovalci: Začínají pronikat na dnešní území Jihoafrické republiky po roce 1652, a to zejména do oblasti dnešního Kapska. Z Evropanů se jednalo především o Němce, Francouze, Holanďany a Brity. Evropský původ má asi 6 milionů zdejších obyvatel. Později sem byli z Madagaskaru, Jávy a Bali importováni otroci, a to až do doby, kdy sem jako levná pracovní síla přijíždí velká komunita především z Indie, jejíž příslušníci byli najati na práci na cukrových plantážích. Prvními přistěhovalci však byli Holanďané, kteří se zde usadili především jako zaměstnanci holandské Východoindické společnosti. V roce 1652 se Jan van Riebeeck spolu s devadesáti muži, ženami a dětmi vylodil v zátoce Table Bay u dnešního Kapského Města a založil zde osadu, která sloužila pro zásobování holandských lodí na cestě do Indonésie. Vliv Holanďanů se projevil na zdejší rázovité architektuře zvané Cape Dutch. Je charakteristická doškovými střechami, bílými zdmi, vysokými štíty a dlouhými balkony a verandami. Život prvních osídlenců připomíná bývalá námořní pevnost The Castle of Good Hope, která byla v Kapském Městě postavena roku 1679. S touto architekturou se můžete setkat v oblasti vinic. Krásné ukázky najdete například ve druhém nejstarším městě Kapska Stellenbosch. Němci se sem dostávají též jako zaměstnanci Východoindické společnosti. Během 16. a 17. století se v oblasti Kapska usídlilo okolo 14 000 německých přistěhovalců. Část z nich sem přichází jako vojáci určení k ochraně obyvatel v oblasti Eastern Cape před nájezdy kmene Xhosa. Valná řada Němců též působila v misiích, při nichž vznikaly první školy. 11
Historie a současnost německých přistěhovalců připomíná Monument for German Settlers v East Londonu, stále zde přetrvává řada německých škol, komunit i misií, například v Genadendalu a Wuppertalu. V roce 1688, kdy na africký kontinent vkročilo 153 francouzských hugenotů prchajících z Francie, kteří se usídlili v oblasti dnešního Franschhoeku (Francouzský roh), začíná historie Francouzů v této zemi. Zároveň s nimi je datován rozvoj vinařství v této oblasti. Jejich muzeum a památník se nacházejí ve Franschhoeku, jejich historii připomínají též vinné sklepy v Bellinghamu, Boschendalu a l Ormarins, Clos Cabriere. Potomci původních přistěhovalců z Evropy, bez ohledu na národnost, se po určité době prosazují jako praví obyvatelé této země, a tak vzniká označení Afrikánci, které se blíží národnostní příslušnosti. Dodnes jsou Afrikánci velmi silně spjati se zemí a považují ji za svůj domov. Jejich historii a nelehký život připomíná Voortrekker Monument poblíž Pretorie, dále Paul Kruger House a z mnoha jiných i Voortrekker Museum v Pietermaritzburgu. Přírodní poměry Povrch Jihoafrické republiky je velmi rozmanitý. Z vnitrozemské náhorní planiny o průměrné nadmořské výšce 1200 1500 m klesá území na severu a severozápadně ke Kalahari s typickou pouštní krajinou, na severovýchodě k nížině Limpopo s charakteristikou buše. Na východě a jihovýchodě náhorní plošiny se táhnou Dračí hory, tvořené quarzity, dolomitem, diabasem a žulou, které dosahují nadmořské výšky přes 3000 m, s typickým vysokohorským klimatem a nejvyšší horou Champagne Caste (3377 m). Na vzdálenosti 250 km je zde jediný průsmyk. Nejvyšších poloh dosahuje centrální náhorní plošina na okraji natalských Dračích hor a nejnižších na severozápadě v oblastech písečné pouště Kalahari. Vnitřní náhorní planina patří do mezozoika a je tvořena především horninami magmatického původu. Více než 40 % území Jihoafrické republiky leží v nadmořské výšce nad 1210 m. Nevysoký Witwatersrandský hřeben na severovýchodě od sebe odděluje řeky Limpopo, největší tok směřující do Indického oceánu s délkou 1600 km, a Vaal, přítok řeky Orange, tekoucí z Dračích hor k Atlantiku o délce toku 2400 km, která je zároveň nejdelší řekou Jihoafrické republiky. Oblast Witwatersrandu je nejlidnatější oblastí země s městy jako Johannesburg a hlavním městem Pretorie. Tato oblast je tvořena geologicky nejstaršími horninami na světě a je proslulá neskutečným přírodním bohatstvím, především diamanty a zlatem. Další pohoří v oblasti Kapska tvoří několik skupin například Tsitsikamma se známým lesním porostem. Výška zde kolísá mezi 1500 až 12
Tsisikamma National Park Foto South African Tourism 2000 m n. m., s nejvyšší horou Seweweekspoort (2326 m) a nejznámější Stolovou horou (1087 m). V oblasti provincie KwaZulu-Natal je jediná skutečná pobřežní nížina v zemi, široká asi 60 km. Úzký nížinný pás odděluje od mořského pobřeží také hory kapského vrásového pohoří. Krásu přírody dotvářejí četné zářezy a vodopády, kterými je země pověstná. Klima Podnebí je zde je rozmanité díky mnohotvárnosti povrchu, počínaje typickým pouštním v oblasti Kalahari přes vysokohorské a typickým pobřežním konče. Roční teploty jsou 10 13 C v červenci a až 22,5 C v lednu. Nejvyšší průměrná teplota je v okolí Durbanu 21,4 C, nejnižší teploty se pohybují kolem 0 C. Většina území Jihoafrické republiky leží v subtropickém pásmu, na východě s větším zastoupením srážek než na západě, kde je podnebí suché. 13
Pobřeží má podnebí až středomořského charakteru, vnitrozemí naopak suché kontinentální. Sever zasahuje do tropů. Chladný Bengálský proud z jihu na sever podél západního pobřeží významně omezuje vznik srážek a způsobuje, že na sever zasahuje výběžek pouště Namib. Jihovýchodní pobřeží omývá teplý Agulhasský proud, který přináší časté a vydatné deště. V přímořských oblastech jsou charakteristické silné větry, zejména na jihu a jihozápadě. Léto trvá od října do března. Hlavní letní dešťové období zde probíhá asi od listopadu do dubna. Zima začíná v dubnu a končí v září, zimní měsíce bývají relativně chladné. V tomto období je na srážky obzvláště bohatý jihozápad země, někdy zde dokonce stejně jako v Dračích horách sněží. Na východním pobřeží je zima velmi mírná až teplá. Roční průměr srážek v Jihoafrické republice je 464 mm, směrem od jihovýchodu k severozápadu srážek ubývá. Zhruba na 5 % povrchu Jihoafrické republiky spadne více než 1000 mm ročně. Více než polovina území je suchá až polosuchá, 65 % území má méně než 500 mm a 21 % méně než 200 mm srážek ročně, což je minimum pro zemědělskou činnost. Tyto vyprahlé oblasti se nacházejí zejména na severu a západě země. Krátké, ale vydatné bouřkové deště jsou běžné na východě země, především v oblastech Krugerova národního parku a Dračích hor. Kapský poloostrov a Kapské Město mají zimní deště velmi podobné dešťům ve Středomoří. Úzký pobřežní pás na jihu země, okolo Garden Road, má poměrně dostatek srážek po celý rok. Vlhkost vzduchu dosahuje až 80 %. Obzvláště vysoká vlhkost vzduchu je v subtropické pobřežní oblasti KwaZulu-Natal, kde se v létě vyšplhají teploty až na 40 C. Většina vnitrozemí má vysokou vlhkost vzduchu, až k podhůří, kde jsou velmi časté prudké srážky a mlhy. Další zajímavostí je, že letní mlhy, které přináší Atlantický oceán, pronikají v noci až 50 km do vnitrozemí, kde přes den vymizí. Délka slunečního svitu je zde vůči evropským zemím významně vyšší, například Kapské Město má v průměru 8,6 hodin slunečního svitu denně. Tento nadbytek je způsoben vysokým tlakem šířícím se od obou oceánů. V porovnání s jinými zeměmi ve stejných zeměpisných šířkách je zde velmi krátký soumrak a západ slunce. Díky poloze na jižní polokouli je v Jihoafrické republice opačné roční období, než je na severní polokouli. Hospodářství Jihoafrická republika je jediným industrializovaným státem Afriky, má nejvyšší hrubý domácí produkt v Africe, což představuje 356,7 miliardy amerických dolarů, v přepočtu na jednoho obyvatele 10 700 amerických dolarů, nicméně je nutno dodat, že se jedná o zemi značných kontrastů. 14 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Kolem 65 % hrubého domácího produktu pochází z oblasti kolem Pretorie, Witwatersrandu a Johannesburgu. Ekonomika Jihoafrické republiky je založena na principu svobodného tržního hospodářství, jsou zde zajímavé příležitosti pro zahraniční investory. Hlavními odvětvími ekonomiky jsou průmysl a zemědělství, Jihoafrická republika má významné zásoby nerostného bohatství. Mohutný vývoj probíhá především v oblasti malých živnostníků. V této době stále ještě pokračuje privatizace státních monopolních podniků. Míra inflace je korigována důslednou finanční politikou státní Jihoafrické rezervní banky. Inflace se drží kolem 10 %, zahraniční dluh představuje 25 miliard USD. 45 % obyvatelstva žije v bídě. Chybějí 3 miliony domů, další 3 miliony bytů nemají elektrický proud, elektřinu nemá 86 % černošských škol a 17 000 klinik. 12 milionů lidí nemá přístup k pitné vodě a 21 milionů lidí žádné hygienické zázemí. Systém sociální péče zahrnuje důchody a rodinné přídavky a péči o přestárlé a handicapované občany stejně jako o mládež. Existuje i podpora při ztrátě zaměstnání. Určitou brzdou hospodářského rozvoje se ukázal nedávno přijatý zákon o garantované minimální mzdě, který sice na jedné straně zajišťuje pro zaměstnané nekvalifikované osoby dostatečný zdroj obživy, na druhé straně je však příčinou rostoucí nezaměstnanosti, která je nyní asi 35 %. Vzhledem k nejistým poměrům politického vývoje a vysoké kriminalitě došlo i k exodu majetnějších vrstev obyvatelstva. Hlavní přínos představuje nerostné bohatství a jeho využití, což je asi 60 % devizového přínosu a 9 % státního produktu. Hlavním přírodním bohatstvím jsou uhlí, železná ruda, zlato, stříbro, platina, diamanty, bauxit, železo, chrom, antimon, kobalt, mangan, vanadium, nikl, uran, zinek, zirkon, uhlí a fosfáty. Asi nejvýznamnějším nalezištěm je pánev Witwatersrand s obrovskými zásobami zlata, stříbra, pyritů a uranu, kde se nachází přibližně 98 % zásob jihoafrického zlata. Bushveld v provincii Mpumalanga a Northern Province představují více než polovinu světové produkce chromu. Naleziště v Transvaalu představují více než 80 % světových rezerv manganu, je zde rovněž významný nález železné rudy. Nejvíce zásob uhlí a antracitu mají provincie Mpumalanga a KwaZulu- -Natal, oblast v okolí Phalaborwa, která je vulkanického původu, má bohatá ložiska mědi, titanu, fosfátů, železných rud a zirkonu. Bohatá ložiska zinku, mědi a olova jsou v Severním Kapsku. Ve vulkanických oblastech Jihoafrické republiky jsou významná naleziště diamantů, asi nejpověstnější je oblast Kimberley. Zemědělství zaměstnává méně než 10 % práceschopného obyvatelstva a na tvorbě HDP se podílí jen velmi málo. Tři čtvrtiny rozlohy se využívají pro zemědělskou činnost, ale z toho jen 12 % území je vhodných pro 15