Možnosti uplatnění a význam programu Fair trade v ČR

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie Možnosti uplatnění a význam programu Fair trade v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jan Winkler, Ph.D. Vypracovala: Vendula Špačková Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti uplatnění a význam programu Fair trade v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis bakaláře

PODĚKOVÁNÍ Děkuji svému vedoucímu práce panu Ing. Janu Winklerovi, Ph.D. za odbornou pomoc a vedení při zpracování bakalářské práce. Bakalářská práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá programem Fair trade v ČR. V teoretické části bakalářské práce je popsán pojem Fair trade, vývoj, principy a cíle Fair trade obchodování. Dále pak prospěšnost Fair trade programu, jeho perspektivy a možnosti Fair trade v ČR. V praktické části je vyhodnocen průzkum na základě písemných standardizovaných dotazníků. Na dotazník odpovědělo 207 respondentů. Klíčová slova: fair trade, káva, dotazník ABSTRACT This bachelor thesis deals with the Fair trade programme in the Czech Republic. The theoretical part is focused on the definition of the term Fair trade, its development, principles and objectives of the Fair trade business. Furthermore, it describes the benefits, perspectives and the potential of the Fair trade in the Czech Republic. The analytical part presents the evaluation of the written and standardized questionnaires. There were 207 respondents who participated on the research. Keywords: Fair trade, Coffee, Questionnaire

OBSAH 1 ÚVOD... 7 2 CÍL PRÁCE... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 3.1 Program Fair trade... 9 3.1.1 Vysvětlení pojmu Fair trade... 9 3.1.2 Principy Fair trade... 10 3.1.3 Vývoj a historie Fair trade... 10 3.2 Cíle Fair trade... 13 3.3 Značení Fair trade... 13 3.4 Produkty Fair trade... 15 3.4.1 Potraviny... 15 Káva... 16 Čaj... 18 Čokoláda a kakao... 19 Cukr... 20 3.4.2 Ostatní potraviny... 21 3.4.3 Řemeslné výrobky... 22 Umělecké a řemeslné výrobky... 22 Bavlna a textil... 23 3.5 Možnosti Fair trade v ČR... 24 3.5.1 Vývoj Fair trade v ČR... 24 3.5.2 Současná situace Fair trade v ČR... 24 3.5.3 Organizace Fair trade v ČR... 25 3.5.4 Prospěšnost a perspektivy Fair trade... 26 4 MATERIÁLY A METODIKA... 28 4.1 Metodika vyhodnocení názorů dotazovaných... 28 5 VÝSLEDKY... 32 5.1 Výsledky průzkumu formou dotazníků... 32 6 DISKUZE... 37 7 ZÁVĚR... 41 8 POUŽITÁ LITERATURA... 43

9 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ... 47 PŘÍLOHY... 48

1 ÚVOD Pojem rozvoj prošel od 50. let významným vývojem. V 80. letech se začala prosazovat představa udržitelného rozvoje na straně jedné a lidského rozvoje na straně druhé. Rozvoj vyjadřuje určitý proces zlepšení kvality lidského života. Tento proces zahrnuje sociální, kulturní, ekonomickou, politickou a environmentální dimenzi, a právě na těchto základech je postavena rozvojová spolupráce. Základy konceptu lidského rozvoje předložil indický ekonom Amartya Sen, který v roce 1998 získal Nobelovu cenu za ekonomii. Koncept lidského rozvoje klade důraz na lidské schopnosti a rozšiřování možností, jak mohou lidé prožít svůj život. Amartya Sen popsal tři zásadní úrovně, a to možnost žít dlouhý a zdravý život, možnost získávat vědění a možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života (Kaplan, Králová et al., 2007). Na podobných principech je právě založen program Fair trade, neboli spravedlivý obchod. Fair trade je organizované sociální hnutí, které prosazuje ekologické a pracovní standardy a cíle sociální politiky v oblastech rozvojových zemí. Strategie Fair trade spočívá převážně v pomoci vytvořit pro drobné výrobce z rozvojových zemí vyšší ekonomickou jistotu a tím tak vytvořit podmínky pro důstojný život. Činí tak přímou nabídkou konkrétních forem pracovních příležitostí a smluvních podmínek, které jsou pro ně přínosem. Fair trade obchodování se zaměřuje zejména na vývoz Fair trade produktů z rozvojových zemí, které bylo v roce 1999 popsáno v tzv. platformě FINE (Mohan, 2010). Fair trade program je klíčovou snahou o přetvoření globální ekonomiky. Jeho součástí je Fair trade certifikace, označení a sociální odpovědnost podniků. Program Fair trade je přijímán jako alternativní globalizace a obchodní úsilí o spravedlnost (Raynolds, Murray et al., 2007). Bakalářská práce se zabývá obchodováním Fair trade, tzn. formou spravedlivého obchodu pomoci lidem z rozvojových zemí. Práce je věnována zejména informovanosti o programu Fair trade v ČR, návykům v nakupování a výběru kávy a případným možnostem zvýšení prodeje Fair trade produktů. 7

2 CÍL PRÁCE Vypracovat literární rešerši o historii, současném stavu programu Fair trade Na základě vlastního šetření vyhodnotit informovanost o programu Fair trade v ČR Zhodnotit návyky v nakupování a výběru kávy ve vybraném okruhu respondentů Navrhnout možnosti zvýšení prodeje Fair trade kávy 8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Program Fair trade Definicí programu Fair trade je skutečně celá řada, avšak nejvýstižnější je definice, kterou odsouhlasili členové platformy FINE při setkání v létě roku 1999 : Fair trade je obchodování založené na úctě, dialogu a transparentnosti, jehož důsledkem má vzrůst spravedlnost v mezinárodním obchodě. Cílem Fair trade je nabízet lepší obchodní podmínky, chránit práva vyloučených a znevýhodněných pěstitelů a výrobců a tudíž přispívat k jejich udržitelnému rozvoji (Asociace pro FT, 2011). 3.1.1 Vysvětlení pojmu Fair trade Označení Fair trade lze do češtiny přeložit jako obchod spravedlivý či rovnoprávný. Užívá se mnoha označení v různých jazycích světa např. commercio quo e solidle - italsky, commerce équitable francouzsky, comercio justo španělsky, comércio justo portugalsky ect., avšak v současnosti se nejvíce ujímá označení Fair trade převzaté z anglického jazyka. Fair trade je způsob obchodu, jehož cílem je přímá a účinná podpora drobných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Taková podpora je založena na vytvoření obchodního partnerství mezi výrobcem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé. Tento obchod je alternativní k dnešnímu mezinárodnímu obchodu. Tito výrobci Fair trade jsou pak zvýhodněni díky spravedlivým obchodním podmínkám a také možnosti žít kvalitnější život, vymanit se z chudoby a plánovat budoucnost. Spotřebitelům pak Fair trade dává možnost zapojit se efektivně a účinně do snižování chudoby lidí v rozvojových zemích (NaZemi, 2011). Obchodování Fair trade má snahu osvojit si určité tržní strategie pro mobilizaci povědomí spotřebitelů o drobných výrobcích a pěstitelích ze zemí třetího světa a tím jim pomoci vybudovat vyšší ekonomickou jistotu (Mohan, 2010). 9

3.1.2 Principy Fair trade Obchodní činnost Fair trade je na první pohled obdobná běžnému konvenčnímu obchodu, avšak liší se hlavní myšlenkou. Vývoj výrobků, jejich produkce, přeprava, marketing - vše se shoduje s klasickým způsobem obchodování na trhu výrobků a služeb. Na konvenčním trhu je snaha podniků vyrábět a produkovat výrobky na trh s co možná nejnižší cenou, která jim dává možnost stát se konkurence schopnými a tak zajistit požadovaný zisk. Právě tímto konečným poselstvím se Fair trade odlišuje od konvenčního trhu, neboť je založen na principu platit za výrobky maximální možnou cenou (Chmelař, 2010). 3.1.3 Vývoj a historie Fair trade Program Fair trade má svůj původ již od poválečného období 20. století, kdy se v zemích USA a Evropy za pomoci církevních organizací začaly dovážet výrobky výrobců z tehdejších rozvojových zemí. Vznik hlavní myšlenky Fair trade pak datujeme na konec čtyřicátých let v USA. Hlavní aktivitu a pomoci iniciovaly v USA a Kanadě dvě protestantské církevní organizace a to Ten Thousand Villages a SERRV Sales Exchange for Refugee Rehabilitation Vocation. Jejich pomoc spočívala v prodeji výrobků dovážených z rozvojových zemí. Za první evropskou aktivitu na poli Fair trade považujeme pomoc britské organizace Oxfam UK, která pomohla Řecku v období krize. Britskému Oxfamu se tak podařilo na těchto základech stavět a vybudovat tak síť charitních obchodů. V těchto letech se také zasloužila nizozemská organizace S.O.S. Wereldhandel, která využívala ke své fair-tradové činnosti církevních kostelů (NaZemi, 2011). V roce 1964 vznikla nová koncepce na pomoc rozvojovým zemím, tudíž první významná podpora Fair trade a to na konferenci Spojených národů o obchodu a rozvoji. Deklarovala hlavní zájem na rozvoji tržních řešení před jednorázovými finančními injekcemi heslem Trade not aid v překladu Obchod namísto pomoci, či peněz (Asociace pro FT, 2012). V roce 1965 již výše zmíněná organizace Oxfam začala propagovat projekt Bridge, jehož cíl byl zajistit malý, avšak stálý zdroj příjmů jeho účastníkům. Program Bridge oslavoval úspěch a tak tedy vznikla první organizace pro alternativní obchod, 10

dovážející převážně řemeslné výrobky z rozvojových zemí. Řemeslnými výrobky jsou myšleny např. vyřezávané výrobky z Haiti, bambusové výrobky z Filipín, sandály z Indie, slaměné výrobky a keramiku z Mexika (NaZemi, 2011). O čtyři roky později, v Holandském Breukelenu, roku 1969 byl založen první obchodní trakt tzv. worldshop, ve kterém se prodávaly řemeslné výrobky produkované drobnými řemeslníky z rozvojových zemí. Toto byl první impuls pro desítky dalších podobných evropských obchodů, které vznikaly v následujících letech (Bucolo, 1999). Typickými organizacemi let sedmdesátých byly organizace Fair trade alternativního obchodu, které prezentovaly výrobky především ze zemí Latinské Ameriky a Afriky. Toto jednání dávalo důraz na politický postoj a solidaritu znevýhodněných výrobců a zemědělců. Naneštěstí koncem sedmdesátých let však přišla nečekaná krize pro alternativní obchodování. O sortiment řemeslných výrobků z rozvojových zemí mívali zákazníci čím dál menší zájem a nespočetně organizací stojících za Fair trade se potýkalo s ekonomickými a následně existenčními problémy (NaZemi, 2011). V roce 1986 se snažili mexičtí farmáři z Chiapas prolomit zoufalou ekonomickou situaci drobných pěstitelů v rozvojovém světě. Oslovili nizozemskou nevládní organizaci Solidaridad s prosbou o rozvojovou pomoc při prodeji jejich produkce kávy. Jejich požadavky spočívaly v převedení prodeje kávy prostřednictvím světových obchodů na prodej na evropském spotřebním trhu. Zásadními požadavky byly spravedlivé a rovnoprávné obchodní podmínky a odběr několikanásobně většího množství vypěstované kávy. Reakce Solidaridad byla pozitivní a otevřená vývoji nové Fair trade značky (NaZemi, 2011). V roce 1988 vznikla pod záštitou Solidaridad v Holandsku první značka Fair trade s názvem Max Havelaar podle literární postavy, která symbolizuje vzdor dělníků na koloniálních kávových plantážích vůči jejich vykořisťování. Výrobky označené tímto logem si během krátké doby získaly u odběratelů a zákazníků oblibu. Brzy začaly ostatní evropské země (Dánsko, Norsko, Francie, Švýcarsko a Belgie) přijímat na svůj trh tuto značku, nebo přišly s logem vlastním jako Transfair, nebo Fairtrade Mark (Jaffee, 2007). Od této chvíle se na trh dostávaly nejen výrobky řemeslné povahy, ale i zemědělské produkty (Jaffee, 2007). 11

Šíření certifikace a jednotného loga Fair trade se neustále vyvíjelo a postupovalo po celé Evropě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let zaznamenal Fair trade potřebu mezinárodní spolupráce a institucionalizace, tudíž bylo potřeba vytvořit jednotný koncept, který by se dokázal prosadit i na poli světové ekonomiky. V roce 1989 tak vznikla v Holandsku organizace IFAT International Fair Trade Association, nebo také International Federation for Alternative Trade, v dnešní době známá jako WFTO World Fair Trade Organisation. Členy International Fair Trade Association byly producentské organizace i Fair trade obchodníci z padesátipěti zemí světa (NaZemi, 2011). Roku 1990 bylo založeno sdružení dovozců v asociaci EFTA European Fair Trade Association, která sdružovala dvanáct největších evropských importérů. V roce 1994 vznikla organizace národních asociací Fair trade s názvem NEWS Network of European World Shops, která reprezentovala vysokým počtem obchodů ve třinácti zemích Evropy. Ve stejném roce pak vznikla i FTF Fair Trade Federation, která měla působnost v Severní Americe a byla obdobou International Federation for Alternative Trade (EFTA, 2009). Koncem 80. let se program Fair trade začal měnit i na kvalitativní úrovni. Vyvinul se zde zásadní princip fair-tradového labellingu neboli certifikace. Tato oficiální certifikace se začala šířit i do dalších zemí, a proto v roce 1997 byla založena organizace FLO - Fairtrade Labelling Organizations International. Hlavním úkolem FLO organizace je koordinace certifikace produktů, stanovení standardů, limitů a kritérií pro jednotlivé Fair trade výrobky a jejich monitoring (FLO,2011). V témže roce začala evropská značka Transfair působit i v Kanadě, USA a Japonsku (Chmelař, 2010). V roce 1999 vznikla nejvýznamnější platforma FINE, jejíž název je odvozen od organizací EFTA, IFAT a NEWS (Fairtrade Foundation, 2011). V roce 2002 organizace FLO spustila jednotnou certifikace FAIRTRADE ve všech zemích světa (FLO Int,2005). V roce 2009 se na celém světě prodalo více než 3,4 miliardy euro výrobků se známkou Fair trade (NaZemi, 2011). 12

3.2 Cíle Fair trade Podle platformy FINE, která je sdružující pro mezinárodní a evropské organizace zabývající se programem Fair trade, jsou cíle následující (Asociace pro FT, 2011): 1) Placení spravedlivé ceny za výrobky od drobných výrobců a stanovení limitní ceny výrobků, pod kterou pak dohody mezi pěstiteli a obchodníky nesmějí klesnout. Vylepšení ekonomické a životní situace výrobců zpřístupněním jejich výrobků na trh a podpora Fair trade organizací. 2) Zákaz dětské práce, která ovlivňuje právo na vzdělání a zdravotní stav dítěte a převážně tak jeho tělesný i duševní vývoj. Podpora a ochrana rozvoje znevýhodněných pěstitelů a výrobců, obzvláště žen a domorodých skupin a národů. 3) Tvorba transparentního obchodního vztahu, který je založen na vzájemném dialogu a respektu obou stran. Obstarání důstojných a bezpečných pracovních podmínek pracovníkům na plantážích či v dalších podnicích a zajistit jim mzdu plně pokrývající jejich náklady na živobytí. 4) Rozvoj komunit, vedení kampaní za provozování změn v konvenčním mezinárodním obchodování a podpora rozvoje zejména v oblasti sociální. 5) Podpora udržitelného rozvoje pěstitelských a výrobních postupů, které zachovávají ekosystémy pro další generace. Ochrana životního prostředí, zákaz užívání škodlivých agrochemikálií a geneticky upravených plodin. Ochrana lidských práv a zdraví pěstitelů a spotřebitelů. 3.3 Značení Fair trade Fair trade produkty v zásadě poznáte dle ochranné známky Fairtrade, která se vyskytuje přímo na obalech výrobků. Tato známka poskytuje spotřebitelům určité informace o výrobku a to zejména tím, že splňuje stanovené sociální, ekologické a ekonomické požadavky spravedlivého obchodu. Certifikační známka je všeobecně registrovaná jako ochranná obchodní známka a jejím výhradním vlastníkem je mezinárodní organizace FLO Fairtrade Labelling Organizations International. FLO auditoři jsou vysoce kvalifikovaní a jejich sídlem je právě ta zem či region, ve které 13

jsou schopni se seznámit s místními kulturami, jazyky a právními systémy v plné míře. Každý z těchto auditorů je vystaven každoročním zkouškám kvalifikace. V České republice je správou ochranné Fair trade známky zmocněna Asociace pro Fair trade a zaregistrována je u Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze. V současné době nesou označení Fair trade tisíce produktů a dostupné jsou ve více než padesáti zemích po celém světě (Asociace pro FT, 2011). Fair trade výrobek lze také poznat podle značky obchodní organizace. V Evropě můžeme najít již několik desítek důvěryhodných obchodních společností využívajících principů spravedlivého obchodování, avšak u některých svých produktů obchodní známku Fair trade nutně nevyužívají. Obchodní známka Fair trade má silnou morální a finanční hodnotu (NaZemi, 2011). Obchodní společnosti využívající principů Fair trade, nikoli však vždy ochrannou známku: 1) EZA Entwicklungszusammen Rozvojová spolupráce - Rakousko 14

2) Equosolide Fair trade - Itálie 3) El puente Most - Německo 4) Oxfam Fair Trade Velká Británie 5) Fair Trade original - Holandsko 6) GEPA The fair trade company - Německo 3.4 Produkty Fair trade 3.4.1 Potraviny V České republice je široká nabídka Fair trade certifikovaných výrobků od kávy počínaje, přes čaj, cukr, koření, kakao, banány, ovocné džusy, ořechy, rýži až po víno. Veškeré tyto produkty jsou dostupné ve specializovaných Fair trade obchodech, 15

prodejnách s bio výrobky, obchodech se zdravou výživou či supermarketech (Asociace pro FT, 2011). Káva Poprvé byla káva uvedena mezi výrobky Fair trade v roce 1973 v Holandsku organizace FTO Fair Trade Organisatie. Dalšími kroky ji pak následovaly i ostatní firmy a organizace a velký vzrůst nabídky a poptávky po kávě vykazovala zvláště po roce 1989, kdy byl zaveden labelling (ICO, 2011). Pěstování kávy poskytuje živobytí více než sto milionům lidí a je na něm závislých přibližně dvacetpět milionů pěstitelů kávy z více než osmdesáti zemí celého světa. Těmi nejvýznamnějšími producenty kávy jsou v současné době Brazílie, Vietnam, Indonésie a Kolumbie, dále pak Mexiko, Kostarika, Itálie, Guatemala, Uganda a Salvador. Zpracovatelský trh kontroluje pouze několik nadnárodních společností zejména Kraft Foods, Nestlé, Procter & Gamble, Sara Lee a Starbucks (NaZemi, 2011). První nejobchodovatelnější komoditou je ropa, tou druhou je káva. Je to nejcennější zemědělská komodita na evropském i světovém trhu (Špačková, 2002). Kávu získáváme z plodů keře či nízkého stromku kávovníku. Kávovník řadíme do rodu Coffea čeleď Rubiaceae mořenovité a zapadá sem kolem šedesáti druhů tohoto stromu (Nowak, Schulzová, 1998). Aby kávovník plodil kvalitní zrna, je zapotřebí, aby při jeho pěstování byly splněny určité podmínky. Je potřeba, aby se průměrná teplota v oblasti, kde roste, pohybovala mezi patnácti až maximálně třiceti stupni Celsia. Podnebí by mělo být vlhké a půda kyselejší. Kávovníku vyhovují spíše zastíněná místa, nemá rád přímé slunce, a proto se v některých zemích světa pěstuje ve vyšších polohách vedle zastíněných lesů a pralesů. Káva vypěstovaná v takových podmínkách je kvalitnější. Plody kávovníku, které se nazývají kávovníkové třešně, dozrávají v takovém prostředí pomaleji, což má vliv na tvorbu chuťových vlastností (Mamacoffee, 2011). Nejvíce využívaný kávovník k pěstování kávy se nazývá kávovník arabský, který má několik svých odrůd např. typica, bourbon, caturra. Dále pak kávovník robusta a kávovník liberijský (Svět kávy, 2011). 16

Kávovník arabský (Coffea arabica) dorůstá do výšky třech metrů a za příznivých podmínek plodí už třetím rokem po vysazení. Přiměřené výnosy lze očekávat již od šestého roku po výsadbě. Rodí po dobu dvacetpět až třicetpět let dle odrůdy, klimatických a půdních podmínek. Optimální nadmořská výška pro pěstování je od 600 m do 1200 m. Podíl kávovníku arabského na světové produkci kávy je 75 %, avšak pouze jedna pětina z vypěstovaného množství jsou velmi kvalitní velká zrna. Zbytek vykazuje určité vady zrn, a tudíž spadá do nižších tříd (Rohwer, 2000). Kávovník robusta (Coffea robusta canephora) je původem z tropických deštných lesů v povodí řeky Kongo. Poskytuje první úrodu již druhým rokem po vysazení a plody uzrávají v průběhu celého roku. Je vysoce odolný proti nižším teplotám. Pěstuje se ve výškách 500 m až 900 m. Oproti kávovníku arabskému jeho zrna obsahují dvakrát až třikrát větší množství kofeinu, i přestože jsou menší a nedosahují takové chuťové kvality. V některých zemích Afriky a jihovýchodních oblastech Asie dávají pěstování tohoto druhu přednost pro jeho skromné nároky na jakost půdy a vyšší úrodnost. V současné době sklizeň kávy kávovníku robusta představuje zhruba 25 % světového podílu produkce, který neustále stoupá (Svět kávy, 2011). Kávovník liberijský (Coffea liberica) je původem z tropických deštných lesů západní Afriky. Dnes se pěstuje pouze v malém množství především v Kamerunu, Libérii a na území Pobřeží slonoviny. Jeho zrna jsou velká, nahořklá a používají se výhradně do kávových směsí (Valíček, 2002). Systém Fair trade zaručuje družstvům drobných pěstitelů kávy cenu, která skutečně pokrývá jejich životní náklady a náklady na produkci. Klade důraz na důstojné, bezpečné a zdraví uchovávající a neohrožující pracovní podmínky a zamezuje zneužívání dětské práce. Omezuje používání agrochemických prostředků. Podporuje rozvoj místních komunit např. pomocí sociálních prémií Fair trade, které se družstvům vyplácejí soustavně s výkupní cenou, tzn., že pěstitelé si sami demokratickým způsobem rozhodují o použití těchto prostředků v prospěch celé své komunity. V programu Fair trade je zaručena jistota, že pěstitelé kávy dostanou za kávu zaplacenu odpovídající odměnu a jejich družstvo udržuje dlouhodobé obchodní 17

vztahy s dovozci, aby tak nedocházelo k vykořisťování pěstitelů ze stran místních překupníků (NaZemi, 2011). Nejprodávanější zrnkové a rozpustné kávy různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi společnost pro Fair trade (2011): 1) Káva Forestal Bio pocházející z horských oblastí Kostariky a část jejího výdělku jde do fondu pro udržení biodiverzity flóry a fauny v oblastech tropického deštného pralesa a suchých pralesů v Kostarice. 2) Káva Kalinda Haiti Arabica kvalitní káva dovážená z horských oblastní Haiti. 3) Káva La Cortadora Arabica Bio horská bio a Fair trade káva ze středoamerického Salvadoru. 4) Káva Nuevo Futuro Bio Arabica bio káva dovážená z kolumbijských hor. 5) Káva Tanzanie Bio rozpustná bio káva vyráběná v továrně Tanica v Bukobě u Viktoriina jezera v Tanzanii. 6) Káva Tatawelo vysoce kvalitní káva arabica od indiánských komunit z horských oblastí Chiapasu v Mexiku a sousedící části Guatemaly. Čaj Stejně jako káva je zařazen i čaj mezi typické produkty kolonií a skoro celá polovina vypěstované úrody je exportována. Obchodováno je ve velkém množství se třemi typy čaje a to s čajem černým fermentovaných, zeleným nefermentovaných a Oolongem polofermentovaným (ČSOP, 2012). Nejvíce čaje se vyprodukuje v Číně a Indii, dohromady tyto státy vydají asi 65 % veškerého čaje na světě. Dále pak Srí Lanka, Keňa a Turecko. Čaj se pěstuje na čajových plantážích nebo také na čajových zahradách. V Indii a na Srí Lance přetrvává systém vlastnictví a to takový, že majitel čajových zahrad vlastní zpravidla i všechnu půdu kolem čajové plantáže a domy zaměstnanců na ní pracujících. Již z koloniálních dob k tomuto vlastnictví patří také dědičný nárok na práci v čajové zahradě. V Africe je pěstování poněkud rozdílné, neboť čaj pěstují převážně drobní zemědělci pracující na vlastních pozemcích (NaZemi, 2011). 18

Systém Fair trade zaručuje stejné pracovní podmínky, důstojné živobytí pro zemědělce, omezování agrochemie, podporování místních komunit jak na kávových, tak i na čajových plantážích (NaZemi, 2011). Nejprodávanější čaje různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi společnost pro Fair trade (2011): 1) Čaj černý Assam Banaspaty Bio sypaný bio čaj z assámské plantáže Banaspaty ve východní Indii. 2) Čaj černý English Breakfast Bio klasický černý bio čaj z Darjeelingu v Indii. 3) Čaj Pekoe černý se zázvorem Bio černý sypaný cejlonský čaj s kousky zázvoru. 4) Čaj zelený s jasmínem Bio Al Gelsomino zelený čaj z Darjeelingu v bio kvalitě s jasmínem. Čokoláda a kakao Kakao je typickým koloniálním produktem a jeho pěstování a produkce se téměř kryje s exportem. Nejvíce kakaa pochází ze západní Afriky, ostatní převážně z jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. Počátky objevení kakaa se spojují s datem objevení Ameriky Španěly. Hernán Cortés byl chutí kakaa natolik nadšen, že přivezl kakaové boby do Evropy. Hořká chuť kakaa v Evropě nesklidila velký úspěch. Ten se ale dostavil v 17. století, kdy se začalo kakao sladit. Slazené kakao se tak stalo národním španělským nápojem a postupně se rozšířilo do celé Evropy. S rostoucí spotřebou se začal rozvíjet rozsáhlý průmysl, který odebíral kakao z plantáží Střední a Jižní Ameriky, Indonésie a Afriky (Bionebio, 2010). Pěstování kakaa je spjato se zneužíváním a využíváním dětí k práci při sběru kakaových bobů. Podle studie Mezinárodního ústavu pro tropické zemědělství pracuje na západě Afriky asi dvěstěpadesát tisíc dětí, odkud pochází zhruba 70 % světové produkce kakaa. V tomto případě jsou omezena práva dětí na přístup ke vzdělání a do budoucna přicházejí o možnost nalézt kvalifikované a lépe placené zaměstnání (NaZemi, 2011). Neúplné a nedůsledně sepsané zákony na ochranu životního prostředí a zdraví pracovníků v zemědělství, případně jejich úmyslné nedodržování, umožňují v řadě 19

západoafrických a latinskoamerických zemí používání chemických prostředků prakticky bez jakéhokoliv omezení v kvalitě a množství. Kakaovník se tak stal nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou 20. století. Na tento popud vzniklo, v bolivijské Amazonii, družstvo El Ceibo, které sdružuje malé pěstitele z třicetiosmi družstev regionu Alto Beni. El Ceibo uvedlo, díky Fair trade, do provozu továrnu na zpracování kakaových bobů. Zde se zpracovávají ekologicky pěstované kakaové boby na kakaové máslo, prášek a čokoládu značky Ceibolito. Kakao této značky získalo již několik cen za kvalitu (NaZemi, 2011). Nejprodávanější kakaové a čokoládové výrobky různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi společnost pro Fair trade (2011): 1) Čokoládová tyčinka Fairetta Pobřeží slonoviny 2) Čokoládové vajíčko s Fair trade překvapením Dominikánská republika 3) Čokoláda Divine Ghana 4) Čokolády Xoco Peru 5) Čokolády Zotter Nikaragua 6) Kakao Bio Bolívie 7) Kakaový Chocolé Bio nápoj Dominikánská republika 8) Kakaový nápoj s chilli Ciokaribi Peperoncino - Mauritius Cukr Největší vývozci cukru jsou ve světě Brazílie, Thajsko a Evropská unie. Vývozci ovlivňují trh s cukrem, ale mnohem větší dopad má cena cukru na světových trzích pro menší země, které jsou na exportu cukru závislé. Mezi tyto země patří Belize, Dominikánská republika, Guyana, Fidži, Kuba a Mauritius. Evropská unie preferuje přístup, kdy některé země musí platit vysoká cla na dovoz cukru a některé jsou podřízeny bezcelním kvótám na dovoz cukru. K těm zemím, které nepodléhají clu, patří Mauritius a Guyana (Štěrba, 2004). Bio třtinový Fair trade cukr Camari pochází z ekologické produkce v Ekvádoru. Tento cukr pochází od tří skupin producentů a to od asociace pěstitelů cukrové třtiny Vilojolema v Ingapi, skupiny pěstitelů v Santa Terese v Pacto a družstva pěstitelů El Paraíso v Pacto. Zemědělci těchto zemí se spojili a společně hospodaří na ploše 20

stopatnácti hektarů půdy. Vyrobený cukr se pak přes projekt Camari vyváží. Camari je program nadace Fondo Ecuatoriano Populorum Progressio, která podporuje venkovské komunity v Ekvádoru. Camari je členem mezinárodní asociace IFAT (NaZemi, 2011). 3.4.2 Ostatní potraviny Banány V České republice si prozatím Fair trade banány koupit nemůžeme, ale s pomocí kampaně férové banány se možná budoucnost stane skutečností. Od 80. let minulého století byly do programu Fair trade zapojeny i banány a v roce 1996 pak byly na trh uvedeny s ochrannou známkou Fair trade. Obchodování s férovými banány spadá pod čtyři zásadní organizace a to Banana Link Velká Británie, NaZemi Česká republika, BanaFair Německo, Peuples Soldaire Francie. Všechny tyto organizace jsou členy EUROBANU European Banana and Agro-Industrial Action Network. Hlavním cílem je trvalá udržitelná a férová produkce banánů. Organizace Peuples Solidaires je také členem ActionAid International (NaZemi, 2011). Ananas Již od roku 1998 se neustále zvyšuje produkce ananasů. Částečný přínos na tom má popularita nových druhů ananasů jako je Gold. Velké množství ananasů je vypěstováno v Latinské Americe na rozsáhlých plantážích, které patří velkým nadnárodním firmám, ale díky vyšší poptávce se dostali na světový trh i drobní pěstitelé ovoce. Jedním takovým podnikem je Del Monte nebo Dole. Dále pak sdružení Asoproagroin, které vzniklo v roce 2002 jako sdružení čtyřicetisedmi malých zemědělců ananasů a pomerančů z kostarických regionů Chorotega a Huetar Norte. Cílem tohoto sdružení bylo získat lepší dovednosti, zlepšit způsoby pěstování ananasů, obhospodařování půdy a dostat své produkty na světový trh. Nyní má sdružení 160 členů a Fair trade ananasy a bio ananasy vyváží do celé Evropy. Organizace Asoproagroin dnes poskytuje finanční injekce malým pěstitelům ananasů, pomáhá s certifikací a ekologickým pěstováním (NaZemi, 2011). 21

Mango Existuje sdružení Manga Brasil, které zahrnuje kolem osmdesáti malých farmářů hospodařících v okolí vesnice Manicoba. Z této oblasti pochází více jak polovina veškeré produkce manga na světovém i evropském trhu (NaZemi, 2011). 3.4.3 Řemeslné výrobky Umělecké a řemeslné výrobky Umělecké a řemeslné výrobky nemohou mít oficiální značku Fair trade, neboť je velice obtížné stanovit u nich závazná kritéria. Zárukou, že výrobky, které jsou prezentovány jako Fair trade je to, že jsou dováženy Fair trade organizacemi. Řešení tohoto problému můžeme najít aspoň z části v systému Sustainable Fair Trade Management. Jde o systém takový, který dává certifikaci Fair trade na řemeslné výrobky těm organizacím, která je vyrábí a která je schopna ve své dokumentaci prokázat, že stanovila spravedlivé ceny a že jejich kalkulace a pracovní podmínky zaměstnanců jsou v souladu s principy Fair trade. Přidělený certifikát pak vypadá následovně: FAIR TRADE CERTIFIED BY WORLD FAIR TRADE ORGANIZATION. První takový certifikát získala firma ASHA (Jeden Svět, 2011). Každá země ovšem problémy se značením řeší i jinými způsoby. Např. v USA se používá značení Union-made, které garantuje, že oděvní část byla vyrobena v podniku, kde existují svobodné odbory (Union Label, 2010). Švýcarsko naproti tomu preferuje systém značení zvaný Confidence in Textiles, který je založen na dvou souborech standardů. Prvním standardem je Öko-tex standard 100, který zajišťuje zdravotní nezávadnost oblečení a tím druhým je Öko-tex standard 1000, který ujišťuje spotřebitele o snížení negativních vlivů oděvní výroby na životní prostředí (Oekotex, 2011). Nejprodávanější umělecké a řemeslné výrobky různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi společnost pro Fair trade (2011): 1) Hračka textilní ježek Srí Lanka 22

2) Volejbalový míč z přírodního kaučuku certifikované FSC a vyrobený za Fair trade podmínek Pákistán 3) Mýdlo Ajanta Indie 4) Hračka bavlněná opice od komunit z Fair trade organizace MESH Indie Bavlna a textil Pro výrobu textilu je nejdůležitější rostlinou bavlník, která je nejvíce chemicky ošetřovanou plodinou světa. Bavlna je pěstována především v rozvojových zemích světa. Jelikož i v tomto odvětví se nedodržování zákonů a mezinárodních pravidel při nakládání s chemikáliemi objevuje, dochází k časté kontaminaci půdy, vody, ale i k otravám lidí, popáleninám či nádorovým onemocněním. Proto je pěstování bavlny s certifikací Fair trade šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale obzvláště k lidem, zajišťujícím pěstitelský chod na bavlníkových plantážích (NaZemi, 2011). Výroba textilu se čím dál více přesouvá do rozvojových zemí. Většinu každodenního běžného oblečení tak vyrábějí zaměstnanci velkých textilních podniků a továren, ve kterých není kladen důraz na dodržování pracovních a mnohdy i lidských práv. Zaměstnanci jsou nuceni k mnohahodinovým neplaceným přesčasům, nedostávají ochranné pracovní pomůcky, pracují často bez smluvního ujednání, bez pojištění či nároku na zákonnou dovolenou. Program Fair trade nám zaručuje, že textilní výrobky označené fair-tradovou značkou, jsou od podniků, kteří pro své zaměstnance utváří uspokojivé pracovní podmínky a platí za jejich práci odpovídající mzdu (NaZemi, 2011). Fair trade textilní organizace MESH, která vznikla v Indii, získala v roce 2000 mezinárodní ocenění Helen Keller Award pro svoji podporu handicapovaným a lidem zasaženým leprou. MESH obchoduje s více než čtyřiceti skupinami řemeslníků po celé Indii, ale také z Fair trade organizacemi ze Severní Ameriky a Evropy (NaZemi, 2011). Nejprodávanější textilní a bavlněné výrobky různých fair-tradových organizací jak uvádí NaZemi společnost pro Fair trade (2011): 1) Mikina z bio a Fair trade bavlny Indie 2) Hedvábná barevná šála z Fair trade organizace MESH Indie 23

3) Zástěry a utěrky od komunit z organizace MESH Indie 3.5 Možnosti Fair trade v ČR 3.5.1 Vývoj Fair trade v ČR V první polovině devadesátých let se v České republice začaly objevovat první pokusy o uplatnění konceptu Fair trade. Po prvním decentním snažení se konečně na přelomu století začaly objevovat první organizace na plno se věnující propagaci a obchodování s produkty z rozvojových zemí. Roku 1994 byl založen první Fair trade obchod Jeden svět, který byl původně charitativního účelu. Až v roce 2003 vznikla první česká Fair trade organizace a to Společnost pro Fair Trade, která však od roku 2011 přijala jméno NaZemi a v témže roce se začala věnovati Fair trade i Ekumenická akademie Praha. Roku 2004 se Fair trade organizace sdružily do Asociace pro fair trade a téhož roku proběhl import prvních Fair trade potravin do České republiky. V roce 2008 vznikla v Praze první licencovaná pražírna fairtradové kávy a v roce 2009 se Asociace pro Fair Trade formálně i přímo začlenila do mezinárodní Fair trade struktury (NaZemi, 2011). 3.5.2 Současná situace Fair trade v ČR Myšlenka spravedlivého obchodu s výrobci ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky je v českém prostředí poměrně mladá, i přesto, že první Obchod Jednoho Světa byl otevřen v Praze na Korunní ulici před více než dvanácti lety (Veronica, 2011). Jedním z nově zavedených trendů v České republice je vytváření privátních Fair trade značek ze strany největších supermarketů. Druhým navazujícím trendem je pak částečné či dokonce úplné přijetí Fair trade principů ze strany nadnárodních výrobců potravin, jako jsou např. Nestlé, Tchibo, Cadbury, Dole, Pfanner či kavárny řetězce Starbucks (NaZemi, 2011). Řetězce, které se do Fair trade programů zapojily v posledních dvou letech, jsou např. Drogerie DM, Marks&Spencer, Interspar, Makro, Globus a Tesco. Fair trade výrobky jsou rovněž dostupné ve specializovaných internetových e-shopech či jako součást širšího sortimentu virtuálních obchodů. Kromě kamenných a internetových prodejen zvyšuje popularitu také uvedení Fair trade výrobků v restauracích Eurest. 24

Společnost Eurest je od roku 1991 největší cateringovou společností v České republice (Asociace pro FT, 2012). I přes aktivitu velkoobchodních řetězců neustále rostou také malé specializované obchody s názvem NaZemi, které provozuje stejnojmenná fair-tradová organizace. Tím přispívá k větší a rychlejší dostupnosti Fair trade sortimentu zboží v České republice. Obchody NaZemi se nachází v Praze, Brně, Olomouci, Pardubicích, Poličce a Trutnově. V těchto obchodech se soustřeďuje široký sortiment Fair trade potravinových i řemeslných výrobků z celého světa. Výrobky jsou dováženy od mnoha evropských importérů např. od Commercio Alternativo (Itálie), Gepa (Německo), El Puente (Rakousko), EZA (Rakousko), Lobodis (Francie), Eine Welt Handel (Rakousko), TraidCraft (Velká Británie). Mimo tyto produkty jsou zde výrobky dovážené přímo organizací NaZemi od indické Fair trade organizace MESH. Zvláštností je, že v žádném z těchto obchodů nepracují zaměstnanci, nýbrž neplacení dobrovolníci (NaZemi, 2011). Díky velkému zájmu o Fair trade kávu vznikla v roce 2008 v České republice první pražírna kávy se jménem Mamacoffee, která byla i první pražírnou ve střední Evropě. Mamacoffe je také od roku 2009 prvním přímým dovozcem Fair trade čajů a kávy do České republiky. Společnost Mamacoffee však provozuje i celou řadu fairtradových kaváren (Mamacoffee, 2012). 3.5.3 Organizace Fair trade v ČR V současné době působí na území České republiky pět organizací, které se zabývají Fair trade obchodováním. Jsou to NaZemi společnost pro Fair trade, Excellent, s.r.o., Fair Trade Centrum, s.r.o., Jeden Svět, o.p.s. a Ekumenická akademie Praha. Všechny tyto organizace jsou pod ochranou Asociace pro Fair trade. Další organizace, které přispívají, nebo se věnují obchodování Fair trade jsou různá střediska ekologické výchovy, ekologické poradny, rozvojové a vzdělávací organizace a příspěvkové organizace pracující s dobrovolníky (Veronica, 2012). Společnost NaZemi jejím posláním je vytvářet pro obyvatele rozvojových zemí příležitosti, které jim umožní lepší finanční zázemí a důstojné životní podmínky v rámci udržitelného rozvoje, vést českou veřejnost ke globální odpovědnosti a solidaritě a prosazovat ekologicky odpovědný přístup k výrobě, obchodu a spotřebě zboží. 25

NaZemi spolupracuje např. s Českým fórem pro rozvojovou spolupráci a se Zeleným kruhem, účastní se kampaně Česko proti chudobě a kampaně Business a lidská práva a spolupracuje na projektu World Banana Forum (NaZemi, 2011). Excellent, s.r.o. od 1. 8. 2011 se stala firma Excellent součástí belgické společnosti Miko Káva, s.r.o., která napomáhá pěstitelům kávy, ale také přispívá k ochraně deštných pralesů (Excellent, 2012). Fair Trade Centrum, s.r.o. organizace, která se orientuje na odebírání produktů značek Gepa, Schweitzer, Lobodis, Neuteboom, El Puente, Comercio Alternativo, ale především Eine Welt Handel AG. Tato firma dodává jak potraviny, tak výrobky řemeslné povahy na úrovních maloobchodních i velkoobchodních. Motto firmy je Žít a nechat žít (FT Centrum, 2012). Jeden Svět, o.p.s. nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1994 pražskými sbory Českobratrské církve evangelické jako nadace. Roku 2001 se stal Jeden Svět obecně prospěšnou společností. Jeden Svět pracuje na základě dobrovolnosti a jejím cílem je pomáhat chudým a handicapovaným lidem v zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Společnost se orientuje jak na prodej řemeslných výrobků, tak potravin (Jeden Svět, 2012). Ekumenická akademie Praha nevládní nezisková organizace, která se zabývá vzděláváním a informováním společnosti o Fair trade obchodování. Pořádá studijní pobyty, semináře a vzdělávací konference. Obsahově se zaměřuje na otázky kultury, politiky, vztahů církve a společnosti, sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje. Ekumenická akademie je členem Ekumenické asociace akademií a laických center v Evropě (EAALCE), evropské sítě European Network on Debt and Development (EURODAD), zakládajícím členem Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS), Asociace pro Fair Trade etc. (EA Praha, 2012). 3.5.4 Prospěšnost a perspektivy Fair trade Růst mezinárodního obchodu a globalizace se všeobecně považuje za nástroj podpory rozvoje ekonomiky a ekonomické prosperity po celém světě, ale také přitahuje kritiku odpůrců globalizace, kteří tento růst považují za příčinu určitých sociálních problémů. Aby se tyto sociální problémy neprohlubovaly, ale spíše eliminovaly, aktivisté Fair trade začali propagovat Fair trade obchodování. Zásadním 26

argumentem předloženým proti běžnému konvenčnímu mezinárodnímu obchodu je vysoký nedostatek transparentnosti a informovanosti v mezinárodních komoditních řetězcích (Mohan, 2010). Fair trade je obchodní partnerství, nikoliv charita. Cílem Fair trade je přímá a účinná podpora znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí, čehož se snaží docílit především poskytováním spravedlivých obchodních podmínek pro zapojené výrobce a pěstitele, kladením důrazu na dodržování základních norem pracovního práva a ochrany životního prostředí, zvyšováním informovanosti spotřebitelů o situaci drobných řemeslníků a zemědělců v rozvojových zemích. To, že produkty Fair trade jsou cenově srovnatelné s běžnými výrobky je způsobeno tím, že zákazník platí nejen garantovanou kvalitu, ekologicky šetrnější výrobu, ale podporuje i sociální a ekonomický rozvoj zemědělců v rozvojových zemích. Doplňkové prémie totiž umožňují výstavbu vzdělávacích zařízení, nemocničních zařízení či zařízení na úpravu pitné vody ve vesnicích. Největší výhodou Fair trade však představuje garantovaná cena a jistota výdělku lidem ze zemí třetího světa (Kuldová, 2011). Jedním z nových trendů v oblasti Fair trade, který teprve nedávno dorazil do České republiky je vytváření soukromých Fair trade značek ze strany největších supermarketů, jako je například Tesco. Druhým je pak částečné přijetí Fair trade principů ze strany nadnárodních zpracovatelů potravin, jako jsou například Nestlé, Tchibo, Pfanner, Starbucks etc. (NaZemi, 2010). Důležitým aspektem pro budoucnost Fair trade je převážně princip environmentální udržitelnosti. Škodlivé agrochemikálie případně geneticky upravené plodiny jsou v případě Fair trade produktů naprosto vyloučeny. Fair trade obchodování podporuje výrobní a pěstitelské postupy, které umožňují zachovat udržitelný rozvoj a ekosystémy pro budoucnost a budoucí generace nedotčené a nezpůsobují tak negativní efekty na zdraví jak spotřebitelů, tak pěstitelů (Želetava, 2012). 27

4 MATERIÁLY A METODIKA 4.1 Metodika vyhodnocení názorů dotazovaných Průzkumem provedeným pomocí dotazníků se zjišťovalo povědomí veřejnosti o programu Fair trade. Dotazník byl určen pro širokou veřejnost nezávisle na věku, zaměstnání či pohlaví. Dotazník se skládá ze 17 otázek a dotazující odpovídal výběrem jedné či více odpovědí. Mezi respondenty byl dotazník rozeslán pomocí elektronické pošty, ve větší míře však v tištěné podobě. Celkový počet dotazovaných je 207 osob. Kompletní dotazník je zobrazen v příloze Obrázek č. 1. První čtyři otázky byly zaměřeny na základní a osobní údaje respondentů, tedy pohlaví, věk, velikost trvalého bydliště a povolání. 1) Vaše pohlaví muž žena 2) Váš věk (do kolonky prosím vepište číslicí) 3) Kde bydlíte na vesnici ve městě v krajském městě 4) Vaše povolání pracující student pracující i student nezaměstnaný Další otázky (5 8) byly zaměřeny na spotřebu a koupi kávy. Zda je dotazovaný konzumentem kávy, kde si kávu dopřeje, kolik je ochoten za šálek kávy utratit peněz a podle čeho při nákupu kávu vybírá. 28

5) Pijete kávu? ano, každý den ano, 1-3x týdně ne, vůbec 6) Kde kávu běžně pijete? doma v zaměstnání v kavárně v restauracích kdekoliv z automatu nikde 7) Kolik jste ochotni za šálek kávy utratit? do 28 Kč 29 35 Kč 36 - a více Kč 8) Podle čeho kávu při nákupu vybíráte? podle ceny podle obalu podle reklamy podle značky podle země původu Další dvě otázky (9, 10) se zaměřují na zjištění, zda se respondent zajímá o situaci v rozvojových zemích a pokud ano, zda na ni finančně přispívá. 9) Zajímá Vás situace v zemích třetího světa? ano ne 10) Přispíváte na situaci v zemích třetího světa? ano pomocí Fair trade ano pomocí nadací nepřispívám 29

Následující dvě otázky (11, 12) byly určeny ke zjištění, zda se dotazovaný setkal s programem Fair trade a kde se s tímto pojmem setkal. 11) Setkali jste se s programem "Fair trade"? ano myslím, že jsem to už slyšel(a) ne 12) Kde jste se setkali s pojmem "Fair trade"? rodina škola přátele internetové zdroje rádio tisk Okruh otázek (13 16) se věnuje Fair trade produktům s hlavním úkolem zhodnocení poptávky po Fair trade produktech a jejich odbytu. Tedy zda vůbec respondent kupuje produkty Fair trade a pokud ano, pak kde je nejraději kupuje. Jaký výrobek či produkt Fair trade kupuje nejčastěji a z jakého důvodu právě Fair trade výrobky kupuje. 13) Kupujete někdy "Fair trade" produkty? ano, pravidelně ano, občas nevím, nevšiml(a) jsem si ne 14) Kde kupujete výrobky "Fair trade"? "Fair trade" prodejny drogerie, obchody a obchodní centra (DM, Tesco, Interspar) obchody se zdravou výživou kavárny, čajovny atd. internetový obchod 30

15) Jaký výrobek "Fair trade" kupujete nejčastěji? kávu čaj čokoládu a sladkosti třtinový cukr koření ostatní potraviny (sušené ovoce, ořechy, oleje) ostatní výrobky (řemeslné výrobky, ozdoby) možná kupuji, nevím nekupuji 16) Proč kupujete produkty "Fair trade"? považuji je za kvalitní považuji je za zdravější chci pomáhat zemím třetího světa jiné důvody nevím, zda je kupuji nekupuji Poslední (17) otázka byla věnována osobnímu názoru dotazovaného, kdy mým cílem bylo nechat respondenta vstřebat veškeré předchozí otázky, a dle svého úsudku odpovědět, zda je informovanost o Fair trade v České republice dostačující, či nikoliv. 17) Myslíte si, že je informovanost o "Fair trade" v ČR dostačující? ano, velmi dobrá informovanost ano, ale přidal(a) bych více reklam ne, nedostačující 31

5 VÝSLEDKY 5.1 Výsledky průzkumu formou dotazníků V tabulkách uvedených níže jsou znázorněny odpovědi respondentů na první, třetí a čtvrtou otázku. Tyto otázky jsou spíše osobního charakteru. Otázka č. 2 zodpovídá průměrný věk respondentů a to u žen a mužů zvlášť. Ženy mají průměrný věk 21 let a muži 21,4 let. Celkový počet dotazovaných je 207 osob. tabulka č. 1 odpovědi na otázku 1. Vaše pohlaví Pohlaví Počet Procenta muž 88 42,51 žena 119 57,49 celkem 207 100 tabulka č. 2 odpovědi na otázku 3. Kde bydlíte Kde bydlíte Počet (%) na vesnici 119 57,49 ve městě 75 36,23 v krajském městě 13 6,28 celkem 207 100 tabulka č. 3 odpovědi na otázku 4. Vaše povolání Muži Ženy Vaše povolání Počet (%) Počet (%) pracující 4 4,55 3 2,52 student 77 87,50 95 79,83 pracující i student 7 8,14 21 17,65 Odpovědi na otázky, které se zaměřují na konzumaci kávy a její pořizování, jsou uvedeny v tabulkách č. 4 7. 32

tabulka č. 4 odpovědi na otázku 5. Pijete kávu Muži Ženy Konzumace kávy Počet (%) Počet (%) ano, každý den 15 17,05 25 21,19 ano, 1-3x týdně 31 35,23 57 48,31 ne, vůbec 40 45,45 36 30,51 tabulka č. 5 odpovědi na otázku 6. Kde kávu běžně pijete? Muži Ženy Místo konzumace kávy Počet (%) Počet (%) doma 38 30,40 70 38,46 v zaměstnání 9 7,20 13 7,14 v kavárně 19 15,20 32 17,58 v restauracích 9 7,20 11 6,04 kdekoliv z automatu 11 8,80 22 12,09 nikde 39 31,20 34 18,68 tabulka č. 6 odpovědi na otázku 7. Kolik jste ochotni za šálek kávy utratit? Muži Ženy Cena za šálek kávy Počet (%) Počet (%) do 28 Kč 38 55,88 41 40,20 29-35 Kč 18 26,47 46 45,10 36 - a více Kč 12 17,65 15 14,71 tabulka č. 7 odpovědi na otázku 8. Podle čeho kávu při nákupu vybíráte? Muži Ženy Kritéria výběru kávy při nákupu Počet (%) Počet (%) podle ceny 20 26,32 23 21,50 podle obalu 0 0,00 4 3,74 podle reklamy 1 1,32 4 3,74 podle značky 45 59,21 64 59,81 podle země původu 10 13,16 12 11,21 33

Otázky č. 9 a č. 10 jsou znázorněny v tabulkách č. 8 a č. 9, které číselně vyjadřují zájem a ochotu přispívat lidem z rozvojových zemí. tabulka č. 8 odpovědi na otázku 9. Zajímá Vás situace v zemích třetího světa? Muži Ženy Zájem o situaci v zemích třetího světa Počet (%) Počet (%) ano 43 49,43 81 69,23 ne 44 50,57 36 30,77 tabulka č. 9 odpovědi na otázku 10. Přispíváte na situaci v zemích třetího světa? Muži Ženy Příspěvky na situaci v rozvojových zemích Počet (%) Počet (%) ano pomocí Fair trade 4 4,55 12 9,84 ano pomocí nadací 5 5,68 15 12,30 nepřispívám 79 89,77 95 77,87 V tabulkách č. 10 a č. 11 jsou uvedeny otázky č. 11 a č. 12, které se týkají programu Fair trade obecně a to, zda se respondenti setkali s programem Fair trade a kde se tak stalo. tabulka č. 10 odpovědi na otázku 11. Setkali jste se s programem "Fair trade"? Muži Ženy Setkání s programem "Fair trade" Počet (%) Počet (%) ano 17 19,32 37 31,36 myslím, že jsem to už slyšel(a) 26 29,55 25 21,19 ne 45 51,14 56 47,46 34

tabulka č. 11 odpovědi na otázku 12. Kde jste se setkali s pojmem "Fair trade"? Muži Ženy Místo setkání s programem "Fair trade" Počet (%) Počet (%) rodina 0 0,00 3 3,00 škola 27 50,00 44 44,00 přátele 4 7,41 14 14,00 internetové zdroje 15 27,78 25 25,00 rádio 6 11,11 2 2,00 tisk 2 3,70 12 12,00 Odpovědi na otázky (č. 13 16) zaměřující se na produkty a výrobky Fair trade jsou znázorněny v tabulkách č. 12 15. Tabulka č. 12 se týká nákupu produktů Fair trade, tabulka č. 13 místa nákupu produktů Fair trade, tabulka č. 14 je zaměřena na nejčastěji nakupovaný výrobek Fair trade a poslední tabulka č. 15 na důvody, které hrají roli při výběru produktů Fair trade. tabulka č. 12 odpovědi na otázku 13. Kupujete někdy "Fair trade" produkty? Muži Ženy Nákup respondentů produkty "Fair trade" Počet (%) Počet (%) ano, pravidelně 1 1,15 2 1,68 ano, občas 8 9,20 20 16,81 nevím, nevšiml(a) jsem si 36 41,38 48 40,34 ne 42 48,28 49 41,18 tabulka č. 13 odpovědi na otázku 14. Kde kupujete výrobky "Fair trade"? Muži Ženy Místo nákupu produktů "Fair trade" Počet (%) Počet (%) "Fair trade" prodejny 4 19,05 6 15,38 drogerie, obchody a obchodní centra (DM, Tesco, Interspar) 11 52,38 17 43,59 obchody se zdravou výživou 1 4,76 8 20,51 kavárny, čajovny atd. 4 19,05 5 12,82 internetový obchod 1 4,76 3 7,69 35

tabulka č. 14 odpovědi na otázku 15. Jaký výrobek "Fair trade" kupujete nejčastěji? Muži Ženy Nejčastěji nakupovaný výrobek "Fair trade" Počet (%) Počet (%) kávu 2 2,22 1 0,83 čaj 5 5,56 6 4,96 čokoládu a sladkosti 6 6,67 14 11,57 třtinový cukr 1 1,11 3 2,48 koření 3 3,33 1 0,83 ostatní potraviny (sušené ovoce, ořechy, oleje) 1 1,11 5 4,13 ostatní výrobky (řemeslné výrobky, ozdoby) 0 0,00 1 0,83 možná kupuji, nevím 27 30,00 36 29,75 nekupuji 45 50,00 54 44,63 tabulka č. 15 odpovědi na otázku 16. Proč kupujete produkty "Fair trade"? Muži Ženy Důvody nákupu "Fair trade" výrobků Počet (%) Počet (%) považuji je za kvalitní 5 5,62 10 8,13 považuji je za zdravější 2 2,25 3 2,44 chci pomáhat zemím třetího světa 5 5,62 15 12,20 jiné důvody 1 1,12 4 3,25 nevím, zda je kupuji 29 32,58 38 30,89 nekupuji 47 52,81 53 43,09 Tabulka č. 16 je velice důležitá, neboť v číslech ukazuje odpovědi na otázku č. 17, zdali je informovanost o Fair trade v České republice dostačující. tabulka č. 16 odpovědi na otázku 17. Myslíte si, že je informovanost o "FT" v ČR dostačující? Muži Ženy Informovanost o "Fair trade" v ČR Počet (%) Počet (%) ano, velmi dobrá informovanost 2 2,30 1 0,85 ano, ale přidal(a) bych více reklam 6 6,90 10 8,47 ne, nedostačující 79 90,80 107 90,68 36