Nejsevernější místa naší republiky.na státní hranici, poblíž Bukové hory, katastru osady Severní, která spadá pod Lobendavu, se nachází nejsevernější místo České republiky, které má zeměpisnou šířku 51 3 20" severní zeměpisné šířky. Šluknovský výběžek je také místem, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři. Baltské moře je od něj vzdušnou čarou 300 km. Z dalších zajímavých míst můžu odkázat na:http://www.turistika.cz/trasy/sluknovsko-okolo-velkeho-senova http://www.turistika.cz/mista/vlci-prameny-u-lobendavy http://www.turistika.cz/mista/toulky-sluknovskem-zeleny-kriz http://www.turistika.cz/mista/hrazeny-nejvyssi-vrchol-sluknovska http://www.turistika.cz/mista/cerny-rybnik-a-liliove-udoli-u-velkeho-senova http://www.turistika.cz/vylety/sluknovsko-zapomenuta-mista-drsneho-severu http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-sternberk-ceske-svycarsko Kyjovský hrad Zřícenina 50 54'38.56"N 14 27'14.95"E Kyjovský hrad je ve srovnání s ostatními hrádky v okolí nezvykle velký a jeho účel není dodnes jasný. Archeologický průzkum, provedený v 80. letech 20. století naznačil, že se jedná spíše o staré sídliště, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
které zaniklo ještě před svým dokončením. Možná, že je založili středověcí prospektoři, kteří se zde někdy v době kolem roku 1300 pokoušeli dolovat železnou rudu, a když poznali marnost svého úsilí, odešli jinam. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami nad kaňonem Křinice a širokou průrvou je rozděleno na hlavní ostroh a větší zarovnanou plošinu, považovanou dříve za Předhradí. Ta je na vnější straně ohraničena další mělkou skalní průrvou, v níž byly nalezeny pozůstatky staré pece. Zhruba uprostřed plošiny je čtvercová prohlubeň, která je někdy považována za cisternu, ale spíše jde o pozůstatek po nějaké stavbě. Skalní průrvou mezi plošinou a hlavním ostrohem sem z boční rokle vystupuje značená cesta a samotný ostroh je z průrvy přístupný vytesaným zalomeným schodištěm, které bylo zajištěno brankou. Z plošiny se do průrvy a ke schodišti scházelo protilehlou rozsedlinou. Na severním a západním okraji hlavního ostrohu jsou dodnes zachována čtyři podvalí, upravená ve skalních rozsedlinách, nad nimiž zřejmě stály dřevěné nebo hrázděné stavby. Nasvědčují tomu porůznu umístěná, často sotva znatelná lůžka trámů či přitesané stěny. Přístup na hrad dnes usnadňuje množství vytesaných schodů, jejichž značná část ale pochází až z přelomu 19. a 20. století, kdy byl hrad turisticky zpřístupňován. Takové schůdky vedou ve východním cípu skály k Vyhlídce. Na západním konci masivu lze z hradu sestoupit těsnou rozsedlinou k jehlanovitému vedlejšímu skalisku, vysunutému nad údolí. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kyjovsky-hrad Rozhledna Tanečnice Rozhledna 50 58'0.19"N 14 19'17.07"E Pokud se budete chtít vypravit za nejsevernější rozhlednou celých Čech, z Mikulášovic vás povede modře značená turistická značka na vrch Tanečnice. Zdaleka viditelný žulový kopec se nalézá u samých hranic se SRN, asi 3 kilometry západně od Mikulášovic. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, která pravila, že na tento vrch chodívala tančit a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka - tanečnice. Tato pověst však není nikde písemně doložena. Na vrcholu Tanečnice je pramen pitné vody a proto zde byla vykopána 25 m hluboká studna. Podle starých pramenů stála už ve 30. letech 19. století na vrcholu 597 m n. m. vysoké Tanečnice dřevěná vyměřovací věž. Starší obyvatelé Mikulášovic, pamatující výhled z ní, podnítili své spoluobčany k založení Okrašlovacího a horského spolku, který si jako hlavní úkol vytkl vybudování nové rozhledny. Spolek vznikl v roce 1885 a už napřesrok se začalo s výstavbou. Šlo pouze o dřevěnou věž, její důmyslně vyztužená trámová konstrukce kotvená navíc čtyřmi silnými dráty, a také její úctyhodná výška (26 m) ji předurčovaly stát se turistickou atrakcí jak pro obyvatele Mikulášovic, tak i pro výletníky z nedaleké saské Sebnitz. Na vyhlídkovou plošinu vedlo celkem 128 schodů a ve čtvrtém celkem ze sedmi pater byla zřízena obvodová galerie. První návštěvníci na věž zavítali již na podzim roku 1886, slavnostní vysvěcení se však konalo až v květnu následujícího roku. Už během stavby rozhledny byla v jejím těsném sousedství postavena malá chatka, které se říkalo \\\\\\"Chaloupka strýčka Toma\\\\\\". Tento název se přenesl i na výletní restauraci, kterou si na vrcholu tanečnice zbudoval hostinský Wenzel Pilz. Dřevěná věž sloužila 17 let a na jaře roku 1903 byla silně poničena bouří. Rozhledna musela být uzavřena a brzy nato rozebrána. Vrchol tanečnice bez věže, to si obyvatelé sousedních obcí a především členové mikulášovického spolku neuměli představit. Vedení spolku okamžitě vyhlásilo architektonickou soutěž, z níž vítězně vyšel návrh místního stavitele Josefa Scholze. Jakmile se daly dohromady nezbytné prostředky, začalo se se stavebními pracemi. Rozhledna by postavena za peněžní podpory hraběte Františka Václava Salma Reifferscheidta. Základní kámen byl položen 10. července 1904 a za necelý rok, 28. května 1905, byla rozhledna slavnostně předána veřejnosti. Při otevíracím ceremoniálu byla věž zároveň pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Výška druhé stavby se přesně shoduje s výškou původní dřevěné rozhledny, provedení je však odlišné. Na masívní žulové podezdívce spočívá 16 m vysoká osmiboká konstrukce z cihel. Stylové provedení dnes narušují ocelové pásy, jimiž byla věž opásána při generální opravě provedené v 70. letech. Na vrchol věže vede 138 schodů. V letech 1978 až 1979 se vedle rozhledny postavila koliba restauračního typu, obě stavby stojí dodnes. Z rozhledny je překrásný kruhový rozhled do SRN, za pěkného počasí spatříme i Krkonoše a celé Českosaské Švýcarsko. Na Tanečnici se snadno dostaneme jak ze středních Mikulášovic (po zmíněné modré turistické trase), tak i z dolních Mikulášovic. Existuje však ještě další, strmější cesta, které se dříve říkalo \\\\\\"Bartmannova cesta\\\\\\", podle pana učitele Bartmanna, který učil na průmyslové škole v Mikulášovicích. Jak dokazují jeho zápisky, na Tanečnici chodil denně, za každého počasí a roční doby právě zmíněnou cestou. Učitel Bartmann napsal mnoho básní i povídek s různorodými tématy, od lyrických přírodních přes dějepisná až k beletrii ve spisovné němčině, ale i v místním nářečí. Třebaže pan učitel pocházel z Krkonoš, cítil se být zdejším. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-tanecnice Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Vlčí hora Kopec 50 56'18.56"N 14 27'57.32"E Při cestě z Rumburka půjdeme po turistické trase v oblasti, které říkám oblast tří rozhleden. Dorazíme nejprve na Rozhlednu Dymník, dále pokračujeme celkem příjemnou cestou až na rozhlednu Vlčí hora. Potom je možno nechat se převést vlakem do Mikulášovic od kud půjdeme dále až na rozhlednu Tanečnice. Ze všech rozhleden se ty ostatní dají krásně pozorovat a tudíž vidíme jak naše cesta a jakou krajinou vedla. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlci-hora--1 Krásný buk Zřícenina 50 55'33.92"N 14 28'21.36"E Hrad Krásný Buk stával asi 0,5 km západně od stejnojmenné osady, která je dnes součástí Krásné Lípy. Jeho sporé zbytky se dochovaly na nevýrazném zalesněném návrší, které vybíhá od osady Sněžná nad severní okraj údolí říčky Křinice a dříve se označovalo jako Zámecký Vrch. O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl být některý člen rodu Markvarticů, kteří kraj po roce 1263 nejspíše ovládali. Později získal Žitavsko a přilehlé části severních Čech Jindřich z Lipé, který byl jedním z nejmocnějších šlechticů a na počátku 14. století si zde vytvořil téměř samostatný stát. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází ale až z roku 1319, kdy Jindřich vyměnil své severočeské statky s Janem Lucemburským za majetek na Moravě, kam odcházel za svou milenkou, královskou vdovou Eliškou Rejčkou. Krásný Buk se brzy poté stal majetkem Vartenberků, kteří podnikali loupežné nájezdy do Lužice. Lužičané proto již v roce 1337 dobyli Tolštejn, a když nájezdy neustávaly, uspořádali odvetnou výpravu i proti Krásnému Buku, který 15. října 1339 dobyli a zničili. Protože noví majitelé přenesli centrum panství na opravený hrad Tolštejn, zůstal Krásný Buk v troskách a nebyl již nikdy obnoven. Hrad stál na nevelkém žulovém vršku, který byl od severu chráněn údajně čtyřmi valy s příkopy. Jejich větší část byla ale později rozorána, pouze na severním okraji lesa je dodnes patrný krátký zbytek předposledního příkopu. Za ním bylo předhradí, sahající až k poslednímu příkopu, který jako jediný kruhovitě obíhá celé hradní návrší ze všech stran. Široký a hluboký příkop byl vyhlouben ve svahu hradní kupy tak, aby na jeho vnějším okraji zůstal ještě mohutný val. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Kromě několika nepatrných zbytků zdí se na vrcholku dochovaly asi 2 m silné kamenné základy válcové věže, za níž na sníženém místě zřejmě stával původní dřevěný hradní palác. Při vykopávkách v roce 1850 byly na hradě vedle keramických střepů údajně nalezeny i podkovy, hroty šípů a husitský palcát. Na poli nedaleko zříceniny byla také nalezena úplně zvětralá a do dvou částí rozpadlá římská mince císaře Hadriána (117-138 po Kr.). Zdroj: http:// www. luzicke- hory. cz/ mista/ index. php?pg=zmkrbuc Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasny-buk Dům Českého Švýcarska Cyklisté vítáni 50 54'48.06"N 14 30'27.72"E Turistický cíl, adresa: Křinické nám. 10, Krásná Lípa Telefon: +420412383413,+420777819198, e-mail: informace@ceskesvycarsko.cz Kapacita: 100 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Informační/ rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Informační středisko Českého Švýcarska v Krásné Lípě je moc příjemné a zároveň i vhodné místo k načerpání vědomostí o Národním parku České Švýcarsko, stejně tak jako o jeho okolí. Naleznete zde spoustu materiálů, map, knížek, kalendářů, suvenýrů apod. a navíc je zde možnost použití internetu. Příjemní zaměstnanci Vám p... Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dum-ceskeho-svycarska Loreta v Rumburku Klášter 50 57'13.65"N 14 33'16.70"E Přijedeme-li vlakem, tak z nádraží v Rumburku se vypravíme směrem do centra, v námi hledaném objektu jsme za deset minut. Je na pravé straně, za parkem, trochu stíněn kostelem. V létě je loreta otevřena od úterý do soboty od deseti do sedmnácti hodin (v zimě do šestnácti). Nedělní prohlídka je umožňována jen skupinám po telefonické domluvě (604 555 922). Normální vstupné je třicet korun, zlevněné poloviční. Musím přiznat, že jsem ve slovníku cizích slov nejprve hledal význam slova loreta, abych věděl, co to vlastně propaguji. Toto je výsledek: 1. církevní stavba postavená jako napodobenina kaple v italském Loretu 2. nevěstka pařížského polosvěta Předpokládám, že našeho výletu se týká spíše první možnost. Už proto, že v průvodci píší, že v Rumburku jde o velmi přesnou kopii kaple z Loreta u Ancony. Místo kararského mramoru zde byl použit pískovec z okolních lomů. V průvodci rovněž píší, že jde o nejkrásnější pomník stavebního umění v severních Čechách. Vnitřek trochu trpí nedostatkem finančních prostředků, i nevěrce však zaujme černá Madona, kterou vysvětil papež Innocenc dvanáctý. Lépe vypadá exteriér s mnoha reliéfy (nejen) biblických příběhů. Ambity kolem lorety slouží k různým výstavám. Zajímavé byly například fotografie rumburského podzemí. Pokud chcete do Rumburka na celodenní výlet, asi nejvíce se nabízí výlet na nedalekou Rozhlednu Dymník. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/loreta-v-rumburku Kaple Farská kaple 50 54'15.76"N 14 29'4.23"E Farská kaple stojí pod lípou na lesním rozcestí v ohybu červeně značené cesty, vedoucí po východním svahu Širokého vrchu z Krásné Lípy do Rybniště. Nedaleko kapličky je upravený Farský pramen s dřevěnou stříškou, nově opravený roku 1994. Kaplička je spolu se studánkou zakreslena již na mapě Kinského panství z roku 1795. Její původní jméno "Pfaffenkapelle" (někdy nesprávně překládané jako Mnišská kaple) připomíná období rekatolizace po třicetileté válce, kdy byl v kraji nedostatek katolických kněží a obyvatelé Krásné Lípy museli v letech 1651-1724 chodit do kostela v Chřibské. Proto se cestě, vedoucí po východním svahu Širokého vrchu, v té době říkalo Kostelní nebo Farská cesta. Bíle omítnutá kamenná lesní kaplička s výklenky na obou stranách má červenou plechovou stříšku, na níž býval kdysi křížek. Kaplička byla opředena četnými pověstmi, z nichž většina je dnes již dávno zapomenuta. Roku 1899 byla zničena, ale již 5. srpna následujícího roku ji opět zrenovovali. Naposled byla kaplička opravena na podzim roku 1987. Ve východním výklenku je starý, téměř úplně zrezivělý plechový obrázek, znázorňující "Útěk svaté rodiny z Egypta", v západním výklenku je novější přemalba obrazu z roku 1988, doplněná stručným vysvětlujícím textem. Více si o Farské kapličce můžete přečíst v článku Karla Steina. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/farska-kaple Mikulášovice - kostel svatého Mikuláše Kostel 50 57'59.29"N 14 21'38.86"E Barokní kostel svatého Mikuláše se nachází uprostřed města, po pravé straně silnice směřující přes Vilémov do Dolní Poustevny. Jedná se o trojlodní stavbu, 50 metrů dlouhou, 20 širokou a 18 vysokou. První kostel stál v Mikulášovicích již v roce 1346 a ještě před tím zde měla být kaplička zasvěcená svatému Mikuláši. K původnímu, patrně dřevěnému kostelíku, se váže legenda o pohanském rytíři, kterému při lovu zastoupil cestu medvěd. Rytířův zbrojnoš se začal modlit o pomoc ke svatému Mikuláši a medvěd odešel aniž by rytíře napadl. Roku 1551 byla zahájena výstavba nového kostela z popudu pána ze Šlejnic a dědičného rychtáře Jakobiho. Roku 1555 byla stavba dokončena a kostel vysvěcen. Jelikož v kostele nebyly zvony, ohlašovaly se mše řehtačkou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Kostel byl malý, a tak když se po Třicetileté válce začalo dařit lépe, byla zahájena stavba velkého kostela. Základní stavební kámen byl položen 29. dubna 1694. Při stavebních pracích byl jedním z dělníků nalezen kameninový obraz Matky boží, který byl uložen do oltáře svatého Jana. Stavba, zahrnující přestavbu a rozšíření původního kostelíka, probíhala pod vedením zednického mistra Balzera Hilleho. V roce 1701 byla o 8 loktů zvýšena zeď věžičky původního kostela a o 30 loktů pak střecha. S poslední velkou přestavbou bylo započato v roce 1743. Stavbu vedl Zachariáš Hoffmann se synem Petrem a potýkali se při ní hlavně s finančními problémy. Nakonec na stavbu značnou sumou přispěl místní rodák, toho času zemský stavitel Hans Jacob Wähner z Prahy. Pod jeho vedením pak byla stavba dokončena a roku 1751 slavnostně vysvěcena. I když stavba celkově kopíruje stavební styl své doby a je zde značná podobnost s pražským kostel Svatého Salvatora, odvedl Wähner práci srovnatelnou s významnějšími staviteli tohoto období. Velkému požáru 20. září 1842 padla za oběť západní hranolovitá věž a s ní i čtyři původní zvony a věžní hodiny. Nové zvony, z nichž nejtěžší vážil více než 1,5 tuny, odlil roku 1845 zvonař Josef Pietschmann z Chomutova. Na věž byly vytaženy 30. listopadu 1863. V roce 1906 byl přelit jeden ze zvonů, neboť praskl. Za své vzaly zvony v průběhu 1. světové války, kdy byly sejmuty a roztaveny k výrobě zbraní. Již o Vánocích roku 1921 se však kostel díky spolku Velikonočních jezdců a pěvců ze Salmova dočkal pěti nových zvonů. 2. dubna 1942 však byly opět sejmuty, krátce vystaveny před kostelem a pak je stihl stejný osud jako zvony předchozí. V průběhu 2. světové války byla rovněž přestavěna hrobka na protiletecký kryt. Nových hodin se kostel dočkal roku 1986, kdy za přispění tehdejšího předsedy MěNV Josefa Hýbla nové hodiny pořídilo nákladem 170000 Kčs město. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulasovice-kostel-svateho-mikulase Mikulášovice - bývalá hvězdárna Dům, budova 50 57'57.54"N 14 21'37.17"E Nevelký secesní domek stojí uprostřed Mikulášovic přímo proti kostelu. Na první pohled zaujme kulatou věží s kopulí. Jde o bývalou lékárnu místního lékárníka Adolfa Krause, nadšeného amatérského astronoma. Ten při přestavbě domu v roce 1913 vybudoval i věž s hvězdárnou. Pozorování tu prováděl až do své smrti v roce 1939. V 60. letech 20. století vzalo za své jak vybavení lékárny, tak hvězdárny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulasovice-byvala-hvezdarna Jiříkov - kostel svatého Jiří Kostel 50 59'42.72"N 14 34'9.12"E Kostel svatého Jiří stojí na Návrší nad východním okrajem náměstí. Postaven Johannem Georgem Aichbauerem na náklady šluknovských Harrachů v letech 1724 28 na místě starší stavby. Roku 1890 původní cibulová věžní helmice, poškozené roku 1840 bleskem a 1868 bouří změněna na dnešní jehlancovou. Po druhé světové válce zchátral, kostel byl opraven koncem 20. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jirikov-kostel-svateho-jiri Kaple Mikulášovice - kaple Nejsvětější Trojice 50 57'27.30"N 14 24'33.76"E Kaple Nejsvětější Trojice se nachází u silnice z Brtníků do Mikulášovic, asi 400 metrů za odbočkou na Velký Šenov, po levé straně na místě zvaném U pěti lip. Dostupná je autem, na kole (vede tudy cyklostezka 3014) a pro ty, kterým nevadí chodit po silnici i pěšky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Na neobvyklém trojbokém půdorysu jí v letech 1741 až 1742 vystavěl Hans Jacob Wähner. Ten vystavěl v Mikulášovicích také kostel, existují domněnky, že stavba kaple mu byla proto svěřena na zkoušku. O její výstavbě se uvažovalo již v roce 1733, stavět jí měl Zachariáš Hoffman. Některé prameny nasvědčují tomu, že snad s výstavbou v roce 1736 opravdu započal a Wähner jí pak jen dokončil. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mikulasovice-kaple-nejsvetejsi-trojice Kaple Jáchym - zbytky kaple 51 1'42.10"N 14 20'29.58"E Kaple sv.jáchyma, resp. to co z ní zbylo se nachází přes kopec od kaple sv.anne - navštěvované a každoročně vyzdobené k Annenské pouti. Jáchym je naproti tomu pohroužen v lesní ticho. Kaple postavena r.1904 a stále vrhá do okolí lesk své bývalé krásy. Kdo se pozorně dívá najde i trosky Křížové cesty. Místo vybízející k zamyšlení. Sejdete- li po modré zpět z kopce dolů na rozcestí a vydáte se neznačenou lesní cestou k osadě Liščí narazíte po 300 m vpravo od cesty na ukrytý pomníček 6 padlých mužů z této vísky. Přes louku je pak hřbitovní kaple - tohle místo bylo hřbitovem. Autor článku: Daniel Bosák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jachym-zbytky-kaple DOLNÍ POUSTEVNA přechod do Saska Hraniční přechod 50 58'57.29"N 14 17'12.95"E Dolní Poustevna ( Niedereinsiedel) je město, v západní části Šluknovského výběžku. navazuje na německé město Sebnitz a je ze dvou stran obklopeno německým územím. Vzhledem ktomu že je zde přechod do německa,skutečně je tady živo.najdeme tady pizerie,penziony,tržnice a restaurace. V blízkosti hraničního přechodu se nalézá barokní socha Piety z r.1748 V osadě Markéta poblíž Poustevny, založené r. 1667 a pojmenované podle hraběnky Margarety Slavatové je malebný kostelík Panny Marie z roku 1854.Ve městě se nalézá kostel Archanděla Michaela, z let 1854-55.V jižní části se nachází německý evangelický kostelíček. Okolí je turisticky vděčné. Prochází zde řada turistických tras i cyklotras a od roku 2001 je Poustevna součástí Tolštejnského panství. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-poustevna-prechod-do-saska Vlčí hora - Verunčina studánka Studánka 50 56'18.27"N 14 28'3.36"E Verunčina studánka, se nachází na jižním úpatí Vlčí Hory. Původní studánku z roku 1886 obnovil roku 1996 Klub českých turistů. Zároveň bylo v její blízkosti vybudováno odpočinkové místo z lavičkami. Studánka je přístupná po červeně značené odbočce z rozcestí Pod VLčí horou - jih. Voda je pitná. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlci-hora-veruncina-studanka Šluknov - Informační centrum Ostatní 51 0'16.88"N 14 27'19.40"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Zámecká 642, Šluknov tel. 412 332 711; 412 332 741 Provozní doba: Pondělí - pátek: 9,00-17,00 Sobota - neděle: 9,00-12,00 12,30-17,00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sluknov-informacni-centrum Osada Kopec - U svatého Antonína Ostatní 50 56'30.57"N 14 24'48.46"E U svatého Antonína je místo na samém okraji Np České Švýcarsko, kde stojí sloup se sochou svatého Antonína Paduánského, připomínající tragickou smrt mlynáře Johanna Zimmera. Na místo se dostaneme cestou z osady Kopec po modré turistické značce. Jak můžeme číst na sloupu, zemřel 6. července 1707, v 11 hodin. Dle ústní tradice zahynul při nehodě v blízkém kamenolomu. V roce 1945 přišla při kamenování soška o hlavu a ruku. Restaurátor Jan Pokorný ji v roce 1993 opravil, ale v roce 1998 byla ukradena a prodána do Německa. Nové sošky se sloup dočkal v roce 2002 a je dílem lidového umělce Matěje Svobody. Podíváme-li se od sochy proti proudu potoka, uvidíme pozůstatky Zimmerovy pily. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/osada-kopec-u-svateho-antonina vlakové nádraží Mikulášovice dolní Ostatní 50 59'3.19"N 14 20'12.95"E Tahle železniční stanice je důležitou severskou křižovatkou.vlaky jedou směr Rumburk přes Brtníky a Křečany a nebo do Poustevny k hraničnímu přechodu, či do Velkého Šenova a Šluknova. Nádraží slouží také pro nákladní dopravu. Pro turisty může být zajímavým výchozím bidem do okolí Mikulášovic,na vrchol tanečnice nebo do okolí Velkého Šenova. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vlakove-nadrazi-mikulasovice-dolni rozcestí Kyjovské údolí Rozcestí 50 54'59.22"N 14 26'22.09"E Turistický rozcestník v Kyjovském údolí při říčce Křinici.Možné varianty jsou na Doubici, Zadní Doubici a nebo Kyjov.Nedaleko Kyjovské skalní město Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-kyjovske-udoli rozcestí u Hadího pramene Rozcestí 50 54'39.74"N 14 23'36.46"E rozcestí na modré značce u krásného Hadího pramene pod vrcholem Pytlák(448m. n. m). 2km odtud Černá brána. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-u-hadiho-pramene Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8