MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ PRÁCE BRNO 2013 ING. PETRA HUDCOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Možnosti chemické regulace plevelů v podmínkách drobných pěstitelů Závěrečná práce Vedoucí práce: Ing. Vladimír Smutný, PhD. Vypracovala: Ing. Petra Hudcová Brno 2013

PODĚKOVÁNÍ: Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu závěrečné práce Ing. Vladimíru Smutnému, PhD. za cenné rady a čas, který mi věnoval.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Možnosti chemické regulace plevelů v podmínkách drobných pěstitelů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. dne: 30. 5. 2013 podpis studenta..

ABSTRAKT Cílem závěrečné práce bylo zhodnotit používání herbicidů u malospotřebitelů, sortiment přípravků na českém trhu a jejich cenová dostupnost. Dále jsem se zaměřila na sestavení doporučení regulace plevelů v nejčastějších plodinách. Z průzkumu vyplynulo, že cílová skupina používá herbicidy nejčastěji v bramborách, obilninách a v trávnících. Dále jsou používány neselektivní herbicidy k hubení plevelů na nezemědělské půdě. Výběr přípravků v malém balení je značně omezen, do některých plodin zcela chybí. Na základě získaných poznatků bylo sestaveno doporučení pro konkrétní plodiny na vybraných stanovištích, které může být použito jako modelové doporučení. Klíčová slova: Plevel, pesticid, herbicid ABSTRACT Aim of my final thesis was to recognized herbicides using of small customers, herbicide s assortment on Czech market and their prices. Then I have focused to compile recommendation of weed regulation in common crops. The results of the survey showed, that target group use herbicides the most often in potatoes, cereals and lawns. Non-selective herbicides are further used for weed regulationon non-farm land. Herbicide choice in small packaging is limited, herbicides to some crops are missing at all. On the basis of obtained data was compiled recommendation for concrete crops on selected locations, which should be used as a model recommendation. Key words: Weed, pesticide, herbicide

OBSAH 1. ÚVOD 11 2. CÍL PRÁCE 13 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 14 3.1. Vymezení pojmů 14 3.1.1. Plevele 14 3.1.2. Pesticidy 14 3.1.2.1. Zoocidy 15 3.1.2.2. Fungicidy 15 3.1.2.3. Herbicidy 15 3.2. Rozdělení herbicidů 16 3.2.1. Podle termínu aplikace 16 3.2.1.1. Před setím 16 3.2.1.2. Preemergentní aplikace 16 3.2.1.3. Postemergentní aplikace 16 3.2.2. Podle selektivity ke kulturní rostlině 16 3.2.2.1. Selektivní herbicidy 16 3.2.2.2. Neselektivní herbicidy 17 3.2.3. Podle způsobu aplikace 17 3.2.3.1. Plošná aplikace 17 3.2.3.2. Řádková aplikace 17 3.2.3.3. Ohnisková aplikace 17 3.2.3.4. Podlistová aplikace 17 3.2.3.5. Dělená aplikace 17 3.2.4. Podle převažujícího způsobu účinku 18 3.2.4.1. Dotykové herbicidy 18 3.2.4.2. Systemické herbicidy 18 3.2.4.3. Herbicidy sterilizující půdu 18 3.2.5. Podle orgánu, na který působí 18 3.2.5.1. Listové herbicidy 18 3.2.5.2. Půdní herbicidy 18 3.3. Způsoby účinku herbicidů 18 3.3.1. Stimulace růstu 18

3.3.2. Inhibice fotosyntézy 19 3.3.3. Inhibice syntézy aminokyselin 19 3.3.4. Inhibice růstu 19 3.3.5. Inhibice biosyntézy karotenoidů 19 3.4. Faktory ovlivňující účinek herbicidů 19 3.4.1. Teplota vzduchu 19 3.4.2. Rychlost větru 19 3.4.3. Půdní druh 20 3.4.4. Vlhkost půdy 20 3.4.5. Dešťové srážky 20 3.4.6. Intenzita světla 20 3.4.7. Růstová fáze plevelů 20 4. MATERIÁL A METODIKA 21 4.1. Vyhodnocení zkušeností zákazníků s používáním POR 21 4.2. Analýza trhu malospotřebitelských balení 26 4.3. Porovnání cen malospotřebitelských a profi balení 27 4.4. Zhodnocení spektra plevelů na vybraném stanovišti a zpracování doporučení 27 5. VÝSLEDKY A DISKUZE 28 5.1. Vyhodnocení dotazníků 28 5.2. Registrované herbicidy, dostupné v malém balení 38 5.3. Porovnání cen malo a velkospotřebitelských balení 42 5.3.1. Rozbor cen vybraných přípravků 42 5.4. Hodnocení druhového složení plevelů ve vybraných plodinách 49 5.4.1. Výskyt plevelů v bramborách 50 5.4.2. Výskyt plevelů v obilninách 50 5.4.2.1. Ječmen jarní 50 5.4.2.2. Pšenice ozimá 51 5.4.3. Výskat plevelů v trávníku 52 5.4.4. Nezemědělská půda 52 5.5. Herbicidní doporučení 53 5.5.1. Regulace plevelů v bramborách 53 5.5.2. Regulace plevelů v obilninách 53

5.5.3. Regulace plevelů v trávnících 54 5.5.4. Ničení plevelů na nezemědělské půdě 54 5.6. Diskuze 55 6. ZÁVĚR 57 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 58 8. SEZNAM TABULEK 60 PŘÍLOHY 62

1 ÚVOD Již od počátku své existence musel člověk řešit jeden zásadní problém zajištění výživy. První lidé byli lovci a sběrači. S rostoucí populací a změnami klimatu se lidé začali usazovat a pěstovat divoce rostoucí druhy, vhodné k výživě. Tyto druhy postupně zkulturňovali. Již v této době začal vznikat problém, protože u kulturních druhů se snižovala konkurenceschopnost vůči ostatním rostlinám a bylo je třeba chránit = likvidovat plevele. Boj proti plevelům se v průběhu historie vyvíjel. V prehistorické době byl spíše nahodilý a nemáme o něm příliš mnoho informací. O prvních cílených systémech ochrany můžeme hovořit až se zaváděním úhorové soustavy zhruba v období od 10 stol. n. l. Tehdy mohly mít plevele i kladný vliv, kdy zvláště jednoleté, statnější a bohatě olistěné plevele na úhoru plnily funkci zeleného hnojení a zároveň sloužily jako pastva pro domácí zvířata. Naopak na pozemcích mimo úhor mohly vytrvalé výběžkaté plevele způsobit při přemnožení dokonce hladomor. Ochrana proti plevelům byla v tomto období málo účinná, omezovala se v podstatě jen na agrotechnické zásahy, jako bylo např. vyvlačování oddenků pýru po orbě a jejich pálení. Zlom nastal v 19. století. S rozvojem nových vědních oborů, důsledným zaváděním nových agrotechnických postupů, jako byl čtyřhonný osevní postup, lepší zpracování půdy a soustavnou péčí o kulturní plodiny dochází ke snížení zaplevelení polí. Díky novým strojům a zařízením je prováděna hluboká orba, podmítka a kultivace během vegetace. S rozvojem agrochemie se kromě statkových hnojiv začínají využívat i průmyslová, což spolu s využitím kvalitních osiv způsobuje lepší zapojení porostů a tím zvýšení konkurenční schopnosti vůči plevelům. Bohužel během 2. světové války došlo k opětovnému rozšíření plevelů, které i přes veškerou snahu pociťujeme v některých oblastech dodnes. V dnešní době probíhá boj proti plevelům na dvou úrovních. Ve velkovýrobě dochází k ústupu od vhodného střídání plodin k pěstování ekonomicky zajímavých plodin, často i několik let po sobě. Spolu s minimalizačními technologiemi to má za následek rozvoj některých druhů plevelů, jejich zvyšující se toleranci k herbicidům a v konečném důsledku mnohem větší nároky na chemickou ochranu. Při souběžném snižování profitability zemědělství pak mají mnozí menší farmáři problém tuto situaci zvládnout, pro- 11

vádějí ochranu nedostatečně a tím jen přispívají ke zhoršování stavu. Naopak u zahrádkářů zatím převládá spíše mechanické hubení plevelů. Se zrychlujícím se tempem života a s měnícími se prioritami však už i tito lidé nejsou ochotni trávit celé hodiny pletím záhonů a stále častěji sahají po chemii. Zde však naráží na problém omezeného výběru přípravků, dostupných v malospotřebitelském balení. Tato balení jsou mnohdy i předražená vzhledem k malému počtu výrobců. Situace se ale se stoupající poptávkou zlepšuje, i přesto však herbicidy zůstanou ještě dlouho pouhým doplňkem klasické agrotechniky, což je pro kvalitu doma pěstovaných potravin jen dobře. 12

2 CÍL PRÁCE Cílem mé závěrečné práce bylo v prvé řadě provést analýzu trhu s herbicidy, dostupnými v malospotřebitelském balení. Dále byl pomocí dotazníků proveden průzkum mezi malospotřebiteli, jaké herbicidy v současné době používají a do jakých plodin. Na základě vyhodnocení těchto dotazníků a na základě porovnání cen malospotřebitelských a velkospotřebitelských balení a jejich dostupnosti jsem vytvořila doporučení pro použití těchto přípravků v zahrádkářské praxi. 13

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Vymezení pojmů 3.1.1 Plevele V současné době plevelem rozumíme všechny druhy rostlin, které rostou ve větším množství mezi kulturními rostlinami proti vůli pěstitele a které snižují výnos nebo jakost sklizených rostlinných produktů. Definice plevelů se však v průběhu historie měnila. V naší nejstarší souborné knize, pojednávající o plevelech (MEHLER, 1795) se můžeme dočíst: Slovem plevel rozumí zemědělec ony rostliny, které na újmu jím úmyslně pěstovaným, užitečným, zkroceným proti jeho a bez jeho námahy na polích divoce rostou, bují a do polí se šíří a dobrým rostlinám potravu odnímají a jejichž vyhubení mu způsobuje mnohé obtíže práce a výlohy. Další výstižnou definici nám poskytuje BÜRGERMEISTER (1838) : Obecně se rozumí pleveli všechny rostliny, které proti úmyslu zemědělcovu samy rostou na kultivované půdě. Z modernějších definic můžeme vybrat například (KLEČKA 1929, in Kohout a kol 1996): Plevelem je každá rostlina, která se vyskytuje na poli proti vůli pěstitelově vedle určité pěstované plodiny. KOTT (1947) pak ještě rozlišuje rostliny plevelné, tj. plané druhy, člověkem nezušlechtěné, rostoucí spolu s kulturními rostlinami a škodící jim (pýr, Pcháč oset oset, ) a rostliny zaplevelující tj. druhy pěstované, zušlechtěné, které jsou v porostu jako nežádoucí příměs, jako např. žito v pšenici. (KOHOUT a kol., 1996) DVOŘÁK, SMUTNÝ (2003) do pojmu plevelné rostliny zahrnují vlastní plevele, což jsou divoce rostoucí druhy, které nebyly člověkem cílevědomě pozměněny, nebo vytvořeny, a dále zaplevelující rostliny, tzn. běžně pěstované kulturní druhy, které se vyskytují v nevhodnou dobu na nevhodném místě. 3.1.2 Pesticidy V dnešní době jsou zemědělci nuceni používat různé chemické přípravky, aby byli schopni udržet produkci plodin a jejich kvalitu na takové úrovni, která je nutná k uspokojení potřeb rostoucí lidské populace. Před zhruba 60 lety se farmáři museli mnohem 14

více spoléhat na střídání plodin, používání odolných odrůd a mechanické ničení plevelů. Tato kontrola škodlivých činitelů byla nedostatečná a farmáři potřebovali rychlejší a spolehlivější metody boje proti nim. V dnešní době se škody, způsobené živočišnými škůdci, chorobami a konkurencí plevelů pohybují u hlavních plodin mezi 26 40%. Největší škody způsobují plevele (MATTHEWS, 2006). Pesticidy můžeme tedy charakterizovat jako jednoduché nebo kombinované přípravky, určené k hubení škůdců kulturních rostlin a hospodářských zvířat. Mohou zabraňovat vývinu škůdců a ničit je, nebo mohou působit na regulaci růstu rostlin, jejich vysušování a ztrátu olistění (NIKONOROW a kol., 1983). Pesticidy dále dělíme na: 3.1.2.1 Zoocidy: Zoocidy slouží k ochraně proti živočišným škůdcům. Mezi nejdůležitější patří insekticidy, které jsou určeny k ochraně proti hmyzu, škodícímu jak na zemědělských plodinách, ale také hospodářským zvířatům a člověku. Akaricidy hubí roztoče, nematocidy háďátka, moluskocidy slouží k boji s měkkýši a rodenticidy se používají proti hlodavcům. 3.1.2.2 Fungicidy Fungicidy se používají proti fytopatogenním houbám. Některé mají i baktericidní účinek. Používají se jako mořidla, postřiky a fungicidy pro ošetření půdy. 3.1.2.3 Herbicidy Herbicidy používáme k regulaci přemnožených rostlinných druhů na zemědělské i lesní půdě, nežádoucí zeleně v parcích, na cestách, hřištích apod. Nejčastěji jsou používány na orné půdě a nelze si bez nich už představit pěstování většiny plodin. Využití herbicidů skýtá mnoho výhod, jako např. úspora výrobních sil a nákladů, zvýšení výnosů a kvality produkce, možnost velkovýrobního pěstování plodin bez ruční práce (cukrovka, len, mák ), usnadnění sklizně atd. Na druhé straně má i své nevýhody, jako např. omezenou účinnost přípravků, plevelné druhy mohou získat rezistenci k nejčastěji používaným účinným látkám, v rostlinách nebo v půdě mohou zůstávat nežádoucí rezidua apod. (ZVÁRA a kol., 1998). 15

3.2 Rozdělení herbicidů 3.2.1 Podle termínu aplikace Doba aplikace podstatně ovlivňuje účinek jednotlivých herbicidů. Podle termínu postřiku rozlišujeme tyto způsoby aplikace: 3.2.1.1 Před setím Používá se hlavně u herbicidů, které je nutné zapravovat do půdy, jinak se velmi rychle odpaří nebo jsou rozkládány slunečním zářením. Zapravení se provádí obvykle vláčením před zasetím pěstované plodiny. Na kvalitě zapravení závisí účinek herbicidů. 3.2.1.2 Preemergentní aplikace Jde o aplikaci po zasetí kulturní plodiny, ale před jejím vzejitím. Pro dosažení plného účinku je třeba vytvoření neporušeného povrchového filmu tak, aby se každá vzcházející plevelná rostlina dostala do kontaktu s herbicidem. Důležité je zde kvalitní zpracování půdy, protože hroudy snižují výsledný efekt postřiku. 3.2.1.3 Postemergentní aplikace Ošetření se provádí na vzešlé plevele v porostu kulturní plodiny. Výhodou této aplikace je to, že můžeme cíleně ošetřovat podle aktuálního výskytu plevelů. Vlivem povětrnostních podmínek však nemusíme stihnout optimální termín aplikace. Plevele pak mohou přerůst a tím je účinek herbicidů nižší nebo musíme volit vyšší dávku, což je spojeno s vyšším rizikem poškození kulturních rostlin (KOHOUT a kol., 1996). 3.2.2 Podle selektivity ke kulturní plodině 3.2.2.1 Selektivní herbicidy Selektivní herbicidy jsou takové sloučeniny, které při správném použití ničí určité druhy plevelů nebo jejich biologické skupiny, aniž je poškozena kulturní rostlina, v jejímž porostu byl herbicid aplikován. 16

3.2.2.2 Neselektivní herbicidy Někdy jsou nazývány také totálními herbicidy, protože ničí všechny rostliny bez rozdílu. Používají se k hubení veškeré vegetace. Řada selektivních herbicidů se může při nesprávné aplikaci nebo dávkování stát neselektivními (DVOŘÁK, 1987). 3.2.3 Podle způsobu aplikace 3.2.3.1 Plošná aplikace Klasická aplikace herbicidů, používaná ve většině polních plodin, prováděná běžnými postřikovači. Účinek herbicidů je velkoplošný a při respektování všech zásad i spolehlivý. 3.2.3.2 Řádková aplikace Provádí se speciálními postřikovači přímo do řádky. Mezi řádky se kultivuje. Výhodou je úspora herbicidů Aplikační zařízení lze zkombinovat se secími stroji. 3.2.3.3 Ohnisková aplikace Používá se pouze při místním zaplevelení, a to zádovými nebo nesenými postřikovači. 3.2.3.4 Podlistová aplikace Nejrozšířenější byla v kukuřici. Při klasické aplikaci a vyšším porostu ulpívala většina herbicidu na listech kukuřice, proto bylo výhodnější aplikovat přípravek upravenými postřikovači pod listy. 3.2.3.5 Dělená aplikace Při postemergentní aplikaci můžeme základní dávku herbicidu rozdělit na 2 poloviční, aplikované v určitém časovém odstupu, abychom zasáhli postupně vzcházející plevele. Výhodou je rychlý účinek a tím nižší konkurenční působení plevelů na kulturní rostliny. Nevýhodou jsou 2 vstupy do porostu a nutnost pečlivějšího sledování porostu ve srovnání s klasickou aplikací (ZVÁRA a kol., 1998). 17

3.2.4 Podle převažujícího způsobu účinku 3.2.4.1 Dotykové herbicidy Působí v místě dotyku s rostlinným pletivem. Zasažené pletivo odumře, takže herbicid nemůže být dále rozváděn. Proto jsou zničeny jen ty části, které byly skutečně zasaženy. 3.2.4.2 Systemické herbicidy Účinná látka je rostlinou absorbována a rozváděna i do nezasažených částí. Translokace může probíhat xylémem (z kořenů do nadzemních částí) i floémem (z listů do podzemních částí). Tyto herbicidy jsou schopny ničit i vytrvalé plevele. 3.2.4.3 Herbicidy sterilizující půdu Tyto látky likvidují rozmnožovací orgány plevelů v půdě. Tento způsob se používá hlavně v zahradnictví. Tímto způsobem mohou být likvidovány i škůdci a patogenní houby (DVOŘÁK, 1987). 3.2.5 Podle orgánu, na který působí 3.2.5.1 Listové herbicidy Aplikují se během vegetace na list. Do této skupiny patří dotykové herbicidy a systemické herbicidy, rozváděné floémem. 3.2.5.2 Kořenové herbicidy Aplikují se na půdu a jsou přijímány kořeny. Z těch jsou pak rozváděny xylémem do zbytku rostliny (DVOŘÁK, 1987). 3.3 Způsoby účinku herbicidů 3.3.1 Stimulace růstu Herbicidy s auxinovou aktivitou, které stimulují enzymy zvyšující množení a zvětšování buněk. U plevelů dochází k nekoordinovanému růstu, stoupá turgor, neúměrně vzrůstá dýchání a rostlina pak odumírá. 18

3.3.2 Inhibice fotosyntézy Účinná látka se v asimilačních orgánech váže na bílkovinnou složku chloroplastů. Tím se tlumí tzv. Hillova reakce fotosyntetického elektronového přenosu. Úroveň fotosyntézy postupně klesá, až ustane. Takto působí např. triaziny, pyridazinony a substituované močoviny. 3.3.3 Inhibice syntézy aminokyselin Přípravky blokují syntézu esenciálních aminokyselin, nezbytných ke stavbě rostlinného těla. Sem můžeme zařadit např. deriváty kyseliny fosforečné. 3.3.4 Inhibice růstu Podstatou účinku je inhibice enzymu acetolaktátsyntázy, který řídí dělení buněk na vrcholových částech lodyh a kořenů (sulfonylmočoviny). Dělení a zvětšování buněk je také tlumeno nárůstem biosyntézy etylenu (chloracetanilidy). 3.3.5 Inhibice biosyntézy karotenoidů Tyto doplňkové pigmenty mají důležitý význam pro fotosyntetický aparát (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2003). 3.4 Faktory ovlivňující účinek herbicidů 3.4.1 Teplota vzduchu S rostoucí teplotou obecně vzrůstá účinnost herbicidů. Při vyšších teplotách (nad 22 C může dojít k popálení i kulturních plodin. U vytrvalých plevelů při vyšších teplotách nadzemní hmota rychleji odumírá a rozvádění látky po rostlině je menší, proto dochází k regeneraci podzemních orgánů. V některých případech působí fytotoxicky i nižší teploty, proto je dobré se před aplikací seznámit s vlastnostmi jednotlivých herbicidů. 3.4.2 Rychlost větru Při silnějším větru je postřiková jícha unášena a dochází k nepravidelné aplikaci nebo k zasažení okolních porostů. Při větru lze tedy porosty ošetřovat jen postřikovači k tomu upravenými. 19

3.4.3 Půdní druh Půdní druh má vliv především na účinek půdních herbicidů. Na lehkých písčitých půdách s malou sorpční kapacitou se herbicid snadno pohybuje a hrozí jeho vyplavování do podzemních vod. Herbicid má na těchto půdách vyšší fytotoxicitu vůči kulturním plodinám, proto volíme dávky spíše na nižší hranici. Naopak na těžkých půdách, kde je herbicid pevně vázán, můžeme volit vyšší hranici povolené dávky. 3.4.4 Vlhkost půdy V suché půdě herbicid hůře účinkuje, navíc se prodlužuje jeho poločas rozpadu, a proto se zvyšuje riziko reziduí pro následné plodiny. 3.4.5 Dešťové srážky V menším množství mohou ovlivnit účinek spíše kladně. U preemergentních aplikací napomohou k lepšímu rozptýlení herbicidů v povrchové vrstvě, u postemergentních aplikací dochází k lepšímu příjmu a transportu účinné látky po rostlině. Naopak prudké srážky těsně po aplikaci způsobí smytí látky z listů nebo proplavení půdního herbicidu do spodních vrstev ornice. Nevhodná je i aplikace listových herbicidů za rosy, kdy je přípravek ředěn a skapává z listů, čímž je silně snížena jeho účinnost. 3.4.6 Intenzita světla Ovlivňuje především herbicidy, působící na fotosyntézu. Při vysoké intenzitě světla mohou působit fytotoxicky na kulturní plodiny. Ve tmě nebo za silně zataženého počasí účinek těchto herbicidů klesá. 3.4.7 Růstová fáze plevelů Herbicidy je nutné aplikovat v době, kdy jsou plevele nejcitlivější. U jednoletých plevelů jsou obecně menší rostliny citlivější, než velké. U vytrvalých plevelů musí do výběžků, oddenků nebo kořenů proniknout dostatek účinné látky. Proto aplikujeme herbicidy na rostliny s dostatečně vyvinutou listovou plochou (KOHOUT a kol., 1996). 20

4 MATERIÁL A METODIKA V rámci své práce jsem se snažila vytvořit doporučení na boj proti plevelům pro malospotřebitele. Nejprve jsem pomocí dotazníků zjistila, jaké chemické prostředky a proti čemu cílová skupina používá, poté jsem provedla analýzu trhu dostupných přípravků a porovnání cen malo a velkospotřebitelských balení. V praktické části jsem pak provedla vyhodnocení spektra plevelů na vybraném stanovišti. Na základě takto získaných informací jsem pak zpracovala doporučení pro vybrané kultury. 4.1 Vyhodnocení zkušeností zákazníků s používáním přípravků na ochranu rostlin Od účastníků odborného semináře Českého zahrádkářského svazu na Krajském úřadu v Olomouci dne 16. 2. 2013, dále pak na výroční schůzi zahrádkářského svazu v Přerově dne 15. 3. 2013 a od náhodně vybraných návštěvníků podzimní a jarní výstavy Floria 2013 v Kroměříži jsem pomocí dotazníků získávala informace o tom, s jakými přípravky na ochranu rostlin pracují a zda je vůbec používají. K tomuto účelu jsem sestavila dotazník s následujícími otázkami. V úvodu bylo třeba zjistit, co vlastně dotázaní pěstují. 1. Plodiny, které pěstuji: a) zeleninu b) ovocné stromy a keře c) trvalý lesní porost d) polní plodiny (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice) e) vinnou révu f) balkonové květiny g) pokojové rostliny h) citrusy i) bonsaje j) jiné (uveďte prosím, jaké). 21

Další otázka byla zaměřena na osobu respondenta a na to, zda je profesionální zahradník, nebo zda je zahrada jen jeho koníčkem. 2. Zahradu využívám pro: a) Svoji osobní potřebu a pro rodinu je to můj koníček b) Jsem vedoucí zahradnictví - je to mé zaměstnání c) Nemám zahradu, pole a jiné pozemky Dále mě zajímalo, jakou volí možnost nákupu těchto přípravků na dnešním trhu. Zda preferuje prodej v internetových e-shopech či ve specializovaných prodejnách. 3. Přípravky na ochranu rostlin většinou nakupuji: a) v menších obchodech např.: zahrádkářské potřeby b) v supermarketech zaměřených na dům a zahradu např.: OBI, Baumax, Hornbach c) v internetových obchodech d) na zahrádkářských výstavách V dnešní době je mnoho možností k získání informaci o přípravcích na ochranu rostlin. Je jen na spotřebiteli, kterou možnost využije a zda se nechá nebo nenechá ovlivnit reklamou. 4. Informace o péči o rostliny získávám: a) Z TV pořadu Receptáře nejen na neděli b) Z TV pořadu Rady ptáka Loskutáka c) V obchodě, kde nakupuji přípravky na ochranu rostlin d) Na internetu v registru přípravků na ochranu rostlin na webových stránkách SRS e) Jdu za odborníkem - rostlinolékařem na SRS f) Využívám jiné možnosti (Napište prosím tiskacím písmem)... V páté otázce jsem se zaměřila na konkrétní plodiny, které ošetřují. 22

5. Přípravky na ochranu rostlin aplikuji na tyto plodiny: a) mrkev h) hrách n) cibule u) kedlubny b) petržel ch) fazol o) česnek v) brambory c) celer i)rajčata p) pór w) mák d) červenou řepu j) okurky q) salát x) vodnici e) ředkvičku k) papriky r) špenát y) patizony f) ředkev bílou l) cuketu s) zelí g) ředkev černou m) meloun vodní t) kapustu V dalších 5 otázkách jsem udělala průzkum, zda vůbec ošetřují rostliny proti houbovým chorobám a škůdcům rostlin a co konkrétně ošetřují. 6. Mezi mé oblíbené fungicidní přípravky patří: a) Acrobat MZ WG h) Champion 50 WP n) Previcur Energy b) Aliette 80 WG ch) Infinito o) Proplant c) Baycor 25 WP i) Kocide 2000 p) Ridomil Gold MZ d) Clarinet 20 SC j) Kumulus WG q) Rovral Aquaflow e) Curzate Gold k) Kuprikol 50 r) Score 250 EC f) Dithane DG Neotec l) Merpan 80 WG s) Sylit 400 SC g) Falcon 460 EC m) Revus t) Talent Jiné přípravky: Přípravky na ochranu rostlin nejčastěji aplikuji proti chorobám : (prosím vyjmenujte).. 7. Ošetřuji proti strupovitosti jabloní: a) Každý rok 1-2 krát za sezónu b) Každý rok 3-4 krát za sezónu c) Každý rok 5-6 krát za sezónu d) Neošetřuji proti strupovitosti 23

8. Jarní postřik aplikuji proti škůdcům: a) každý rok b) letos použiji poprvé c) neprovádím postřik 9. Aplikuji nejčastěji tyto insekticidy: a) Actara 25 WG f) Mospilan 20 SP j) Careo příppravky b) Bulldock 25 EC g) Chess 50 WG k)nd - Neudosan c) Calypso 480 SC h) Nurelle D l) Rock Efekt d)decis Mega ch) Piromor 50 WG m) Steward e) Karate Zeon 5 CS i) Spin Tor n) Vertimec 1,8 EC o) jiné přípravky:.... V poslední části se zaměřuji na používání herbicidů v zemědělské a zahrádkářské praxi obecně. 10. Používám přípravky proti plevelům na svém pozemku (zahradě) a) ano b) ne Malopěstitelé používají převážně neselektivní herbicidy. 11. Používám neselektivní (totální) přípravky proti plevelům na svém pozemku (zahradě). a) ano b) ne 12. Neselektivní přípravky (typu Roundup, Kaput, Touchdown, Clinic,Glyfos, Dominátor, apod.) aplikuji na tyto plochy (odpověď s více možnostmi): a) cesty, chodníky, b) chodníky, 24

c) dvůr, d) pod ploty, e) před výsadbou např.: brambor, f) mezi stromy, e) výdrol po sklizni plodin (např. obilnin,... ) g) ke sjednocení sklizňové zralosti desikace (např. u řepky, brambor). V dalším kroku jsem se snažila zjistit, které konkrétní přípravky respondenti používají. 13. Používám herbicidy: a) Dominátor h) Puma Extra n)touchdown Quattro b) Bofix ch) Sencor 70 WG o) Starane 250 EC c) Agritox i) Targa Super 5EC p) Lontre l 300 d) Agil 100 EC j) Roundup Aktiv q) Dicote x e) ND - Finalsan k)travin r) Agrofit combi f) Kaput l) Mech Stop g) Mustang m) Me chožrout s) jiné přípravky:...a které plevele likvidují 14. Selektivní herbicidy používám na: a)hluchavka nachová e)merlík bílý i) penízek rolní m) svízel přítulu b)ježatka kuří noha f)mleč rolní j) pcháč oset n) svlačec rolní c)lebeda rozkladitá g)pampeliška lékařská k) ptačinec žabinec d)laskavec ohnutý h)pěťour maloúborný l) pýr plazivý Vzhledem k možnosti vzniku rezistence k přípravkům je důležité jejich střídání. Bohužel malopěstitelé tuto zásadu často nedodržují. 15. Při aplikaci: a) Střídám přípravky měním účinné látky b)ne, aplikuji stále jeden přípravek neměním účinné látky 25

Další důležitou zásadou je také správné používání přípravků. Je proto nutné se řídit etiketou (příbalovým letákem). 16. Vždy před použitím: a) přečtu si příbalový leták, b) nečtu příbalový leták, Poslední tři otázky už měly spíše doplňující charakter. 17. Jsem každoročním návštěvníkem výstavy: ( podtrhněte prosím) a) FLORA OLOMOUC - JARO - LÉTO - PODZIM b) FLORIA (Věžky, Kroměříž) - JARO - LÉTO - PODZIM c) ZAHRADA ČECH LITOMĚŘICE d) Zelený svět Brno e) Jiné.. 18. Přípravky ekologické (bio) : a) vyzkoušel (a) jsem, účinek se dostavil b) vyzkoušel (a) jsem, bez účinku c) nezkoušel (a) jsem 19. Uveďte, které přípravky v maloobchodním balení (hobby balení) na trhu postrádáte:..... 4.2 Analýza trhu malospotřebitelských balení Dále bylo třeba zjistit, jaké registrované přípravky jsou pro zahrádkáře vlastně dostupné. V Registru přípravků na ochranu rostlin, veřejně přístupném na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy jsem si našla, které přípravky jsou registrované i v malospotřebitelském balení. Možnosti nákupu jsem pak srovnávala v nabídce jednot- 26

livých obchodů v ČR, a to jak internetových, tak specializovaných zahrádkářských prodejen a distribučních skladů. 4.3 Porovnání cen malospotřebitelských a profi balení. V první řadě je nutné si definovat, co je to profi balení a co je malospotřebitelské balení. Tyto pojmy vymezuje zákon 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. Dále bylo třeba zjistit ceny velkých a malých balení. Ceny musíme přepočítat na jednotku plochy (m 2 ) a poté je porovnáme. 4.4 Zhodnocení spektra plevelů na vybraném stanovišti a zpracování doporučení. Posledním údajem, který jsem potřebovala k tomu, abych mohla udělat použitelné doporučení, bylo spektrum plevelů na daném stanovišti, proti kterým budeme ošetřovat. Na ploše 50x50 cm jsem zjistila druhové zastoupení plevelů a jejich množství. Měření jsem opakovala na 4 náhodně vybraných místech v jednom porostu. Ze součtu měření jsem určila % zastoupení plevelných druhů. Ze získaných údajů jsem pak zpracovala doporučení na hubení vyskytujících se plevelů. Limitujícím faktorem byl nejen sortiment dostupných registrovaných přípravků, ale i jejich cena. Zajímavé bylo i srovnání možností maloodběratelů a velkoodběratelů. 27

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Vyhodnocení dotazníků Celkem bylo vyplněno a zpracováno 134 dotazníků. Pro větší přehlednost jsem ze získaných informací sestavila grafy s procentickým zastoupením jednotlivých odpovědí. U otázek, kde bylo možné použít více odpovědí, pak může celkový součet přesáhnout 100% a grafy jsou sloupcové. U ostatních otázek jsem použila grafy výsečové. 1. PĚSTOVANÉ PLODINY 80 75% 70 60 61% 50 40 30 20 10 12% 27% 39% 33% 21% 18% 15% 0 Graf č.1: Zastoupení plodin V první otázce získáváme přehled o tom, co pěstitelé mají na svých polích a zahradách. Největší zastoupení mají tradiční skupiny plodin, jako je zelenina (61 %), ovocné stromy (74 %) a vinná réva (39%), ale najdeme zde i polní plodiny, jako jsou obilniny a olejniny. Ke zpříjemnění domácích interiérů jsou často pěstovány pokojové květiny (21 %), exteriér domů zdobí květiny vysázené v truhlících na balkonech či na terasách. Okrasné květiny jsou však spíše doménou žen než mužů. Okrajově se zahrádkáři zaměřují na pěstování citrusů, bonsají a dalších netradičních druhů. Někteří se zabývají údržbou lesních porostů (15%), které nabyli na základě restitucí po roce 1990. 28

2. ZAHRADU,POLE VYUŽÍVÁM PRO: 29% 4% Svoji osobní potřebu a pro svou rodinu - je to můj koníček. Jsem profesionální pěstitel ( zahradník, agronom, ) 67% Nemám zahradu Graf č. 2: Způsob využití pozemku Z grafu č. 2 můžeme vyčíst složení respondentů. Největší část tvořili zahrádkáři, přibližně 1/3 profesionální zahradníci a 4% lidé, kteří nevlastní zahradu a pěstují spíše okrasné rostliny. 3. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN VĚTŠINOU KUPUJI: 21% v menších obchodech ( např.: zahrádkářské potřeby) 7 % 54% v supermarketech zaměřených na dům a zahradu ( např.: OBI, Baumax, Hornbach) v internetových obchodech 18% na zahrádkářských výstavách Graf č. 3: Místo nákupu přípravků Lidé překvapivě nakupují přípravky na ochranu rostlin v menších obchodech (54 % dotázaných), i když ty mnohdy nemohou konkurovat cenou ani otevírací dobou velkým supermarketům a už vůbec ne internetu. Lze to vysvětlit tím, že prodavači v malých specializovaných prodejnách jsou schopni lépe poradit při výběru přípravku proti kon- 29

krétnímu škodlivému činiteli. Velkou oblibu si získal také nákup přípravků na zahrádkářských výstavách (21 % respondentů). Lidé jsou zde ochotnější utrácet, a mnohdy se jdou už za účelem nákupu nejen chemie, ale i dalších zahrádkářských potřeb. Na těchto akcích lze také nalézt nejucelenější sortiment na jednom místě. 28% 4. INFORMACE ZÍSKÁVÁM 8% 3 % 10% 11% 40 % Z TV z Recetáře Z TV pořadu PTÁKA Loskutáka V Obchodě, kde nakupuji POR Na internetu na webových stránkách v registru SRS Jdu se poradit za odborníkem - poradcem POR, na SRS Graf č. 4: Zdroje informací o prostředcích na ochranu rostlin Fenomén internetu už pronikl i k zahrádkářům. Jde o nejoblíbenější a nejkomplexnější zdroj informací a informace o přípravcích zde hledá 40% dotázaných. Starší generace ale stále spoléhá na radu odborníků, a to jak ze státní rostlinolékařské správy, tak i z odborných firem, zabývajících se prodejem a distribucí přípravků na ochranu rostlin (28%). Další možnosti získávání informací jsou využívány 11% respondentů a méně. 80 70 60 50 40 30 20 10 0 10 6 13 9 5. PLODINY, OŠETŘOVANÉ PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN 70 53 63 0 9 64 44 7 35 5 13 8 22 5 23 10 0 7 0 0 Celer cuketa hrách meloun vodní okurka salátová, papriky rajčata Ředkev bílou ředkvičku brambory cibule červenou řepu česnek fazol kedlubny mák mrkev patizony petržel pór Ředkev černou salát špenát vodnici zelí 12 % Graf č. 5: Struktura ošetřovaných plodin 30

V grafu č. 5 respondenti odpovídali na otázku, jaké konkrétní plodiny chemicky ošetřují. Tak jak už bylo řečeno u grafu 1, více jak 50% respondentů ošetřuje nejčastější druhy zelenin, jako jsou okurky (70%), papriky (53%), rajčata (63%) a brambory (64%). Naopak druhy jako ředkev, vodnice či špenát se neošetřují vůbec. Bylo zde možno zaškrtnout více možností, proto celkový součet přesahuje 100%. 6. OBLÍBENÉ FUNGICIDNÍ PŘÍPRAVKY Talent Sylit 400 SC Skore 250 EC Rovral AquaFlow Ridomil Gold MZ Revus Proplant Previcur Energy Merpan 80 WG Kuprikol 50 Kumulus WG Kocide 2000 Infinito Champion 50 WP Falcon 460 EC Dithane DG Neotec Discus Curzate Gold Clarinet 20 SC Baycor 25 WP Aliette 80 WG Acrobat MZ WG 8% 36% 5% 41% 59% 8% 5% 34% 22% 11% 9 % 3% 59% 39% 51% 47% 9 % 17% 45% 24% 61% 79% 0 20 40 60 80 Graf č. 6: Spektrum fungicidů Také spektru fungicidů dominují přípravky proti houbovým chorobám výše jmenovaných plodin. Stále nejoblíbenější je relativně starý přípravek Kuprikol (79%), pravdě- 31

podobně kvůli širokému spektru chorob, proti kterým jde použít a možná i díky určitému konzervatismu malospotřebitelů. I dalších více zastoupené přípravky se používají hlavně na plíseň bramborovou a okurkovou. Jedná se o Acrobat MZ WG (61%), Ridomil Gold MZ (59%), Champion 50 WP (59%) a Dithane DG Neotec (51%). Na choroby ovocných stromů a révy vinné je nejrozšířenější Discus se 47%. 7. OŠETŘENÍ FUNGICIDY PROTI CHOROBÁM rzi na obilninách 76 padlí na obilninách 49 spála meruněk 24 monolióza meruněk 20 phoma lingam braničnatka plevová 26 41 % strupovitost jabloní 64 plíseň okurková 45 plíseň bramborová 89 0 20 40 60 80 100 Graf č. 7: Spektrum ošetřovaných chorob V tomto grafu se kromě zahrádkářů, ošetřujících zeleninu a ovocné stromy, projevila i téměř třetina respondentů, kteří pěstují i polní plodiny (viz graf č. 1). K nejčastěji ošetřovaným chorobám na zelenině patří plíseň bramborová (89%) a okurková (45%), na ovocných stromech jednoznačně strupovitost jabloní (64%) a na obilovinách rzi (76%) a padlí travní (49%). 8. POČET OŠETŘENÍ PROTI STRUPOVITOSTI JABLONÍ: 39% 29% 1-2 krát za rok 3-4 krát za rok 4% 28% 5-6 krát za rok Graf č. 8: Ošetření proti strupovitosti jabloní 32

Jabloně patří mezi nejvíce zastoupené stromy na našich zahradách, strupovitost je pak jejich hospodářsky nejvýznamnější choroba. 61% respondentů ošetřuje proti této chorobě alespoň 1x. 10. JARNÍ POSTŘIK APLIKUJI PROTI ŠKŮDCŮM: 16% Každý rok 18% Letos poprvé 66% Neprovádím postřik Graf č. 10: Četnost jarního postřiku proti škůdcům Přezimující škůdci na ovocných stromech stále nabývají na významu. V letošním roce už proti nim ošetřovalo 84% respondentů. 11. APLIKACE INSEKTICIDY Vertimec 1,8 EC 22% Steward 3% Rock Efekt 11% ND Neudosan 2% Careo přípravky 10% SpinTor 25% Pirimor 50 WG Nurelle D 21% 40% % aplikace insekticidů " Chess 50 WG 8% Mospilan 20 SP 53% Karate Zeon 5 CS 35% Decis Mega 19% Calypso 480 SC 19% Actara 25 WG 3% 0 10 20 30 40 50 60 Graf č. 11: Aplikace insekticidů 33

Z používaných insekticidů převažují neonikotinoidy (51 %) a pyrethroidy, vzhledem ke své oblíbenosti, širokému spektru účinku a cenové dostupnosti. U pěstitelů okrasných květin v interiérech si v poslední době získaly oblibu hnojiva s insekticidním účinkem, jako jsou například Careo tyčinky (10%). Novinkou je biopřípravek proti mšicím ND Neudosan, jehož účinnými látkami jsou v přírodě odbouratelné draselné soli přírodních mastných kyselin. 12. POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ PROTI PLEVELŮM 30% ANO NE 70% Graf č. 12: Četnost použití herbicidů Další část dotazníku byla věnována používání herbicidů. 70% dotázaných přípravky proti plevelům používá. 13. OŠETŘUJI NESELEKTIVNÍM HERBICIDEM: 27% ANO 73 % NE 27% 73% Graf č. 13: Použití neselektivních herbicidů Mezi nejčastěji používané herbicidy mezi malopěstiteli jsou neselektivní herbicidy, které používá 73% dotázaných. 34

14.PLOCHY OŠETŘOVANÉ TOTÁLNÍMI HERBICIDY: 4% 8% 9% 7% Chodníky Dvůr Pod ploty 6% 2% 37% Před výsadbou brambor stavby odstavné plochy 17% 10% mezi stromy desikace řepky Graf č. 14:Spektrum použití totálních herbicidů Tento typ herbicidů je využíván převážně na nezemědělskou půdu (62 %), ale najde své uplatnění i na odplevelení pozemků před výsadbou (17%) či na desikaci nestejnoměrně dozrávajících polních plodin (4%). 8% respondentů využívá neselektivní herbicidy k údržbě ploch mezi stromy. 15. APLIKACE HERBICIDŮ Travin Touchdown Quattro Targa Super 5 EC Starane 250 EC Sencor 70 WG Roundup Aktiv Puma Extra ND Finalsan Mustang Mechožrout Mech stop Lontrel 300 Kaput Dominátor Dicotex Bofix Agrofit Combi Agritox 50 SL Agil 100 EC 3 5 7 7 11 13 15 13 13 11 18 19 18 16 25 28 27 28 42 0 10 20 30 40 50 % OBLÍBENOSTI APLIKACE HERBICIDU Graf č. 15: Oblíbenost herbicidů 35

Oblíbenost herbicidů je dána ošetřovanými kulturami. Nejčastěji používaný Sencor 70 WG je používán do brambor (42%), do trávníků je určen Bofix (28%) a do zelenin Agil 100 EC (25%). Zastoupení nad 25% už pak dosáhly pouze neselektivní herbicidy s účinnou látkou glyphosate-ipa, jejichž použití bylo popsáno výše. 5% dotázaných používá do trávníků speciální hnojivo s herbicidním účinkem Travin. Nejméně rozšířený je mezi malospotřebiteli přípravek Puma Extra. Je to pravděpodobně dáno jeho vysokou cenou a specifickým použitím k hubení jednoděložných plevelů v obilninách. 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 28 55 16. APLIKACE HERBICIDŮ PROTI PLEVELŮM: 40 67 51 40 40 78 59 89 42 64 72 % Graf č. 16: Spektrum plevelů, proti kterým se nejčastěji ošetřuje Nejčastěji jsou podle průzkumu herbicidy použity k regulaci vytrvalých plevelů, jako je pýr plazivý (89%) a pcháč oset (78%), i jednoletých plevelů, jako je svízel přítula (72%) a merlík bílý (67%). V této otázce bylo opět možno označit více možností, takže součet všech možností přesahuje 100%. 25% 17. Střídání účinných látek střídám přípravky - měním účinné látky 75% Graf č. 17: Střídání účinných látek 36

Základním opatřením proti vzniku rezistence je střídání účinných látek. Je dobře, že tuto zásadu dodržuje i 75% malopěstitelů. 18. KONTROLA REGISTRACE PŘÍPRAVKU 8% 46% 46% Přečtu si příbalový leták Nečtu, znám přípravek Bez Odpovědi Graf č. 18: Seznámení se s příbalovým letákem Tak, jako je povinností výrobce opatřit přípravek platnou etiketou nebo příbalovým letákem, je zase povinností uživatele seznámit se s těmito informacemi a chovat se podle nich. Zásady použití se mohou v jednotlivých letech měnit, bohužel téměř polovina respondentů spoléhá na to, že přípravek zná a příbalový leták nečte (46%). 80 70 73% 19. NÁVŠTĚVA VÝSTAV 60 50 40 30 20 10 0 Flora Olomouc 19% 4% Floria Věžky Zahrada Čech Litoměřice 1% Zelený Svět Brno 22% Oblastní výstavy ČZS 7% Jiné 2% Zahraniční Výstavy Něměcko, Itálie,... Graf č. 19: Oblíbenost odborných výstav 37

Jak už bylo uvedeno výše, hodně zahrádkářů nakupuje nebo jen získává informace na odborných výstavách. Nejznámější a nejnavštěvovanější je Flora Olomouc (73% respondentů). 20. EKOLOGICKÉ PŘÍPRAVKY 26 % 3 % 25% Vyzkoušel(a) jsem, účinek se dostavil Vyzkoušel(a) jsem, bez účinku na plevele Nevyzkoušel(a) jsem 46 % Bez Odpovědi Graf č. 20: Četnost použití ekologických přípravků Alternativou k chemickým přípravkům jsou ekologické přípravky např. na bázi olejů s přídavky dalších přírodních látek. U těchto látek je však dosahována nižší úspěšnost aplikací a jsou zatím spíše doplňkové. 5.2 Registrované herbicidy, dostupné v malém balení Z předchozího průzkumu vidíme, že oblíbenost herbicidů mezi zahrádkáři a malými zemědělci neustále roste. I když jsou stále nejvíce zastoupeny neselektivní přípravky, vzrůstá i procento použití selektivních přípravků do hlavních plodin. Např. do brambor už je používá více jak 40% dotázaných. Je to spojeno se změnou životního stylu, priorit ve využívání volného času a snadnější dostupností informací. tabulka 1. Seznam obchodních herbicidů v maloobchodním balení SELEKTIVNÍ HERBICIDY Jednoděložné rostliny propachizafop Agil 100 EC quizalofop-p-ethyl Targa Super 5 EC fenoxaprop-p-ethyl, mefenpyr-diethyl Puma Extra 38

tabulka 1. pokračování MCPA Agritox 50 SL dicamba Banvel 480 SL, Trávníkové hnojivo dicamba, MCPA, 2,4-D, mecoprop-p Dicotex, Progazon, Ranger clopyralid, fluroxypyr, MCPA Bofix SELEKTIVNÍ HERBICIDY Dvouděložné rostliny clopyralid Lontrel 300, Cliophar 300 SL 2,4-D, florasulam Mustang metribuzin Sencor 70 WG fluroxypyr Starane 250 EC, Tomigan 250 EC clopyralid, fluroxypyr Travin triclopyr Garlon 4 EC quinoclamine Mogeton 25 WP clopyralid, fluroxypyr Travin, Agrofit combi, Plevel stop NESELKTIVNÍ HERBICIDY Všechny vzešlé rostliny Glyphosate Clinic, Dominátor, Glyfos,Kaput, Kaput hobby, Roundup Expres, Roundup Aktiv, Roundup Bioaktiv, Roundup express 6 h, Touchdown Quattro, Totální plevel stop 39

V tabulce 1. je uveden seznam přípravků, dostupných v malospotřebitelském balení. Pod různými obchodními názvy zde najdeme přípravky se stejnými účinnými látkami, které se v podstatě liší jen cenou. Jako příklad lze uvést glyfosáty, kdy nejznámější Roundup je zároveň z této skupiny i nejdražší, platíme tzv. za značku. Výrobou malých balení přípravků na ochranu rostlin se zabývá pouze několik specializovaných firem. Je to dáno jednak menší poptávkou po tomto druhu balení, a dále také náročností schvalovacího procesu pro získání oprávnění pro tuto výrobu. tabulka 2. Možnost použití herbicidů v jednotlivých plodinách Brukvovitá zelenina zelí Agil 100EC, Targa Super 5 EC Cibulová zel. komposty cibule česnek Agil 100EC, Starane 250 EC, Targa Super 5 EC, Tomigan 250 EC Targa Super 5 EC, Clinic, Touchdown Quattro kořeninová z. kmín Starane 250 EC, Targa Super 5 EC Kořenová zelenina louky a pastviny Luskoviny Nezemědělská půda Okrasné rostliny červená řepa, mrkev, petržel Targa Super 5 EC bob, čočka, soja Targa Super 5 EC hrách, fazol peluška technické plochy nežádoucí dřeviny Agritox 50 SL, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC, Garlon 4 EC, Agil 100EC, Targa Super 5 EC, Dominátor, Agil 100EC, Dominátor, Clinic, Touchdown Quattro, Roundup Express, Dominátor, Gladiátor, Touchdown Quattro, Clinic,Kaput, Roundup Aktiv, Dominátor, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC Obilniny Okopaniny ječmen jarní; ječmen ozimý kukuřice oves setý pšenice ozimá; pšenice jarní žito cukrovka a krmná řepa brambory Agritox 50 SL,Banvel 480 SL, Clinic, Puma Extra, Mustang, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC Agritox 50 SL, Banvel 480 SL, Clinic, Puma Extra, Starane 250 EC,Starane 250 EC, Tomigan 250 EC Agritox 50 SL, Banvel 480 SL,Clinic, Puma Extra, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC Agritox 50 SL, Banvel 480 SL, Clinic, Puma Extra, Mustang, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC Agritox 50 SL, Banvel 480 SL, Clinic, Puma Extra, Mustang, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC Targa Super 5 EC Sencor 70 WG, Targa Super 5 EC 40

tabulka 2. pokračování len mák Olejniny slunečnice řepka olejná Bobuloviny (jahody) Jádroviny Ovocné dřeviny Peckoviny Vinná réva Dominátor, Starane 250 EC, Agil 100EC, Targa Super 5 EC, Clinic, Kaput, Roundup Aktiv, Dominátor, Gladiátor Agil 100EC, Cliophar 300 SL, Targa Super 5 EC, Lontrel 400 Clinic, Cliophar 300 SL, Starane 250 EC,Targa Super 5 EC, Tomigan 250 EC, Dominátor, Garlon 4 EC, Lontrel 400 Clinic; Cliophar 300 SL, Touchdown Quattro, Roundup Aktiv,Targa Super 5 EC, Garlon 4 EC, Lontrel 400 Agritox 50 SL; Clinic, Touchdown Quattro, Roundup Aktiv,Targa Super 5 EC, Targa Super 5 EC, Dominátor,Garlon 4 EC jetel Agil 100EC, Agritox 50 SL; Targa Super 5 EC Pícniny svazenka, vojtěška Agil 100EC Plodová zelenina Trávníky Lesní kultury trávy - semenné porosty Paprika Rajče, Bofix, Puma Extra, Targa Super 5 EC Targa Super 5 EC Sencor 70 WG, Targa Super 5 EC Banvel 480 SL, Bofix, Cliophar 300 SL, Dicotex, Travin, Roundup Aktiv, Progazon, Starane 250 EC, Tomigan 250 EC, Lontrel 400 Clinic, Dominátor, Garlon 4 EC V tabulce 2. vidíme registrované přípravky do jednotlivých plodin. Registrace přípravku je pro výrobce velmi nákladná, proto do plodin, pěstovaných na menší výměře, je registrováno podstatně méně přípravků, než do plodin více pěstovaných. Je zřejmé, že v popředí zájmu výrobců jsou pěstitelé obilnin, ovocných dřevin a trávníků. Tyto kultury jsou nejvíce pěstovány a většinou se ošetřují několikrát za sezónu, proto je registrace pro firmy ekonomická. Plevele v ostatních plodinách zatím malopěstitelé likvidují spíše mechanicky. 41

5.3 Porovnání cen malo a velkospotřebitelských balení O tom, zda se u přípravku jedná o malospotřebitelské nebo profi balení rozhoduje registrace SRS. Pro neprofesionální použití nejsou povoleny přípravky, klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické (podle chemického zákona). Samostatně nakládat s přípravky v profi balení může jen osoba, která je držitelem Osvědčení pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin II. nebo III. stupně. Pro malospotřebitelská balení není potřeba osvědčení. Pro účely této práce můžeme považovat balení s obsahem 1 litr a více za profi balení. Ceny jednotlivých přípravků se samozřejmě liší. Srovnáme-li však vývoj ceny na jednotku plochy v závislosti na velikost balení, můžeme vypozorovat společné znaky. Logicky nejdražší jsou přípravky v nejmenším balení. Se zvětšujícím se obsahem se snižuje cena ošetření na m 2. Pád jednotkových cen je zpočátku relativně prudký, u větších balení (většinou 250 ml a více) se ale zpomaluje. Pro porovnání jsme použili průměry několika nejvýznamnějších internetových i kamenných obchodů. U menších balení je cena na internetu nižší, ne však o tolik, aby rozdíl pokryl náklady na dopravu. U větších balení, pokud jsou na internetu vůbec nabízena, je cena přibližně na stejné úrovni, jako ve specializovaných obchodech. Vezmeme-li v úvahu ještě bonus v podobě poradenské služby, nelze se divit, že malospotřebitelé nakupují přípravky na ochranu rostlin převážně právě v menších specializovaných obchodech, eventuelně v kutilských supermarketech (OBI, Baumax) a ne na internetu. 5.3.1. Rozbor cen vybraných přípravků tabulka 3: Agil 100 EC Balení ml: 7,5 45 90 5000 dávka v ml/100m 2 8 15 8 15 8 15 8 15 balení na m 2 94 50 563 300 1 125 600 62 500 33 333 cena balení e-shop 76 124 X X cena balení obchod 72 121 178 5994 Ø cena /m 2 e-shop 0,81 1,52 0,22 0,41 X X X X Ø cena /m 2 obchod 0,77 1,44 0,22 0,40 0,16 0,30 0,10 0,18 Přípravek Agil 100 EC je určen k hubení jednoděložných plevelů. Na internetu ho lze zakoupit pouze ve dvou nejmenších baleních, a to v průměru dokonce za vyšší cenu, 42

než v obchodech. Nejmenším balení lze doporučit pouze při ošetření několika m 2, protože cena ošetření na jednotku plochy je více jak 3x dražší, než u ostatních balení. Cena na m 2 u ostatních 2 malých balení je téměř stejná, při nákupu se musíme rozhodnout podle ošetřované plochy. U velkého balení je cena na m 2 asi poloviční, ale jde o balení na několik ha, k jehož nákupu je již třeba osvědčení pro práci s přípravky na ochranu rostlin. Cena celého balení překračuje rovněž 5000 a proto je pro malopěstitele nevhodné. tabulka 4: Agritox 50 SL Balení ml: 50 10000 dávka 15ml/100m 2 15ml/100m 2 balení na m 2 333 66667 cena balení e-shop 227 x cena balení obchod 226 1992 Ø cena /m 2 e-shop 0,68 x Ø cena /m 2 obchod 0,68 0,03 Přípravek Agritox 50 SL se používá k hubení dvouděložných plevelů v obilninách. Na trhu jsou dostupná pouze 2 balení, a to 50 ml pro malospotřebitele a 10 lt pro velkoodběratele. Cena ošetření na m 2 se sice diametrálně liší, přesto se malopěstitelům nákup velkého balení vzhledem k jeho velikosti nevyplatí a spíše bych doporučila použít jiný přípravek s podobným účinkem. tabulka 5: Bofix Balení: 50 100 250 500 1 000 dávka ml/100m 2 40 40 40 40 40 balení na m 2 125 250 625 1250 2500 cena balení e-shop 114 196 447 836 1572 cena balení obchod 129 215 496 855 1679 Ø cena /m 2 e-shop 0,91 0,78 0,72 0,67 0,63 Ø cena /m 2 obchod 1,03 0,86 0,79 0,68 0,67 Bofix hubí jednoleté a vytrvalé plevele v trávnících. Cenový rozdíl mezi cenami na internetu a v obchodech pokryje přepravní náklady až u 1 lt balení, doporučit se však dá pouze nákup u renomovaných a vyzkoušených e-shopů, abychom se vyhnuli nákupu 43

padělků. U ostatních balení doporučujeme nákup spíše ve specializovaných prodejnách. Cena ošetření 1m 2 je významněji vyšší pouze u nejmenšího balení a je lépe nakoupit takové množství, jaké potřebujeme na ošetření v daném roce a nemuseli jsme přípravek skladovat přes zimu. Tabulka 6: Dicotex balení ml: 100 250 500 1000 dávka ml/100m 2 100 100 100 100 balení na m 2 100 250 500 1 000 cena balení e-shop cena balení obchod Ø cena /m 2 e-shop Ø cena /m 2 obchod 104 269 384 690 109 264 396 714 1,04 1,08 0,77 0,69 1,09 1,06 0,79 0,71 Dicotex je jedním z mála přípravků, vyráběných pouze pro malospotřebitele. Proto je i při poměrně velké dávce na m 2 k dispozici maximálně balení 1 lt. Ceny jsou v podstatě stejné na internetu i v obchodech a lze je rozdělit do dvou skupin. U obou menších balení vychází ošetření na jednotku plochy asi o 15% dráž, než u dalších dvou balení. Je třeba se proto opět rozhodovat podle ošetřované plochy. tabulka 7: Dominátor Balení ml: 50 100 250 500 1000 20 000 dávka ml/100m 2 cena balení e-shop 30 50 30 50 30 50 30 50 30 50 30 50 160 100 330 200 830 500 1650 1000 3 330 2000 66 667 40 000 62 78 146 196 315 x cena balení obchod 64 82 149 188 244 3 720 Ø cena /m 2 e-shop 0,39 0,62 0,24 0,39 0,18 0,29 0,12 0,20 0,09 0,16 x x Ø cena /m 2 obchod 0,40 0,64 0,25 0,41 0,18 0,30 0,11 0,19 0,07 0,12 0,06 0,09 44

Dominátor je neselektivní herbicid ze skupiny glyfosátů. Cena v e-shopech v podstatě kopíruje ceny v obchodech, u litrového balení je dokonce vyšší. Cena ošetření 1m 2 klesá s rostoucím balením, u menších balení (50, 100, 250 ml) rychleji, než u větších. tabulka 8:Lontrel 300 Balení ml: 10 50 250 1 000 5 000 dávka ml/100m 2 4 4 4 4 4 balení na m 2 250 1 250 6 250 25 000 125 000 cena balení e-shop 75 250 1040 X X cena balení obchod 83 272 966 4346 18754 Ø cena /m 2 e-shop 0,30 0,20 0,17 X X Ø cena /m 2 obchod 0,33 0,22 0,15 0,17 0,15 Lontrel 300 slouží k hubení jednoletých i vytrvalých dvouděložných plevelů. Bývá označován jako specialista na pcháč oset. Internetové obchody nabízí pouze balení 10, 50, 250 ml. Větší balení jsou vzhledem k ceně a ošetřované ploše koupit pouze u specializovaných prodejců. Cena ošetření 1m 2 je nejvyšší u nejmenšího balení, od velikosti balení 250 ml se v podstatě nemění. Jedná se o přípravek, používaný spíše k ohniskové, než plošné aplikaci, je proto při nákupu třeba zvážit nejen celkovou velikost plochy dané kultury, ale i skutečné zaplevelení. tabulka 9: Mustang Balení ml: 250 1000 5000 dávka ml/100m 2 5 5 5 balení na m 2 5000 20000 100000 cena balení e-shop 388 x x cena balení obchod 378 1071 4643 Ø cena /m 2 e-shop 0,08 x x Ø cena /m 2 obchod 0,08 0,05 0,05 Mustang je herbicid, určený k hubení dvouděložných plevelů v obilninách. Na internetu můžeme koupit jen 250 ml balení, a to ještě dokonce dráž, než ve specializovaných prodejnách. Vzhledem k úzké specializaci tohoto produktu je určen spíše malým farmářům, než zahrádkářům. Cena na m 2 je u malého balení 1,5x vyšší, než u obou větších, je proto opět nutné zvážit velikost ošetřované plochy. 45