VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Výživa dětí do dvou let

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Výživa dětí do dvou let Bakalářská práce Autor: Chadimová Iveta Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2013

Anotace: Bakalářská práce pojednává o výživovém poradenství u dětí do dvou let. V teoretické části se zabývá výživou novorozence a kojence, kojením, mateřským mlékem, jeho druhy a složením. Dále se zaměřuje na výživu batolat, umělou výživu a problémy související s jídlem. Hlavním cílem výzkumné části bylo zjistit, jak jsou ženy informované o výživě svých dětí do dvou let, zda preferují výživu připravenou doma nebo vyráběnou různými firmami. Klíčová slova: kojenec, kojení, mateřské mléko, batole, příkrmy, výživová doporučení Annotation: In the bachelor study I took an interest in nutrition counselling in children 2 years-old or younger. In the theoretical part I was interested in newborns and infants nutritious habits, breast-feeding, types and ingredients of mother s milk. I was also interested in toddler nutrition, artificial infant s food and children eating habits or problems. In the research work I focused on the women s knowledge about nutrition s facts in this group of young children. The questions were also asked if the mothers preferred homemade food or company prepared food. Key words: infant, breast-feeding, mother s milk, toddler, nutrition recommendations

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní PhDr. Vlastě Dvořákové za její odborné vedení a čas, který mi věnovala. Dále děkuji paní prim. MUDr. Aleně Machovcové, PhD, MBA za její cenné rady a informace. Můj velký dík patří také maminkám za vyplnění dotazníku, bez nichž by moje práce nemohla být napsána.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah ÚVOD... 9 1.1. Cíl práce... 11 1.2. Pracovní hypotézy... 11 2. Teoretická část... 12 2.1 Výživa novorozence a kojence... 12 2.1.1. Kojení... 12 2.1.2 Mateřské mléko... 13 2.1.3. Výhody mateřského mléka pro dítě... 14 2.1.4. Výhody kojení pro matku... 15 2.1.5 Složení mateřského mléka... 15 2.2. Fyziologické a psychologické aspekty výživy malých dětí... 18 2.2.1. Nervosvalová koordinace... 18 2.2.2. Trávení a vstřebávání potravin... 20 2.2.3. Funkce ledvin... 20 2.2.4. Obranyschopnost... 20 2.3. Výživová doporučení... 20 2.3.1. Živiny... 21 2.3.2 Výživové doporučené dávky u malých dětí... 21 2.4. Umělá kojenecká výživa... 22 2.4.1. Počáteční mléka... 22 2.4.2. Pokračovací mléka... 23 2.4.3. Příprava umělé výživy... 23 2.5. Výživa dětí od 6. měsíce do 1 roku života... 24 2.5.1 Zavádění příkrmů... 24 2.5.2. Výživa v 6. až 8. měsíci... 25 2.5.3. Výživa v 9. až 12. měsíci... 26

2.6. Výživa mezi 1. a 2. rokem... 27 2.6.1. Vhodné příkrmy... 27 2.6.2 Podávání příkrmů... 28 2.6.3. Začáteční příkrmy a pokračovací... 28 2.6.4. Dostupnost výživy... 29 2.6.5. Uchovávání jídel... 30 2.6.6. Vhodné potraviny pro přípravu nemléčných příkrmů... 30 2.6.7. Nevhodné potraviny pro děti s alergickými příznaky... 31 2.6.8. Nejužívanější ovoce a zelenina a její význam pro zdraví... 31 2.7. Problémy související s jídlem... 34 2.7.1. Průjem... 34 2.7.2. Zvracení a ublinkávání... 35 2.7.3. Zácpa... 36 2.7.4. Kojenecká kolika a nadýmání... 36 2.7.5. Alergie... 37 2.8. Postavení kojení v současnosti... 38 3. Praktická část... 39 3.1. Metodika výzkumného šetření... 39 3.1.1 Cíle a hypotézy... 39 3.2. Charakteristika vzorku respondentek... 40 3.3. Charakteristika výzkumného prostředí... 40 3.4. Průběh a popis výzkumu... 40 3.5. Vlastní výsledky výzkumu... 42 4. Diskuse... 58 4.1 Rekapitulace výsledků praktické části... 58 4.2 Hypotézy, jejich potvrzení nebo vyvrácení... 59 4.2.1. Hypotéza 1... 59

4.2.2. Hypotéza 2... 59 4.2.3 Hypotéza 3... 61 4.2.4 Hypotéza 4... 63 4.2.5 Hypotéza 5... 63 4.3. Ukončení diskuze... 64 5. Závěr... 65 6. Použitá literatura... 67 7. Seznam tabulek... 69 8. Seznam příloh... 70

ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Výživa dětí do dvou let, protože mě toto téma velice zajímá a dovoluje mi získat nové informace o výživě kojenců a batolat, které mohu uplatnit nejen ve svém budoucím zaměstnání, ale i ve svém osobním životě. Od narození dítěte je důležité vědět, že zdravá výživa přispívá nejen k jeho dalšímu růstu, ale i k psychosociálnímu vývoji. Proto by měly být budoucí maminky v této oblasti důkladně informovány a vzdělávány. O této problematice se v odborných kruzích trvale diskutuje, názory jsou různé a nové vědecké poznatky se plynule zavádějí do praxe. Dominující zůstává v posledních letech podpora a propagace kojení. Kojení je pro dítě do šesti měsíců ideálním způsobem výživy, protože je pro matku finančně nenáročné a v jeho průběhu vzniká silné citové pouto mezi matkou a dítětem. V současné době může kojit většina žen, ale bohužel existují v dnešní době maminky, které kojit nemohou (např. ze zdravotních důvodů) nebo nechtějí. V těchto případech se mateřské mléko nahrazuje kvalitně vyrobenými náhradami na bázi kravského mléka. Není to však výživa adekvátní kojení, protože je dokázáno klinickými studiemi, že pokud je dítě krmeno již od 2. měsíce umělou výživou, je ve vyšším věku více ohroženo cukrovkou, obezitou a dalšími chorobami. Velice se proto divím některým lidem, kteří jsou pobouřeni, když vidí kojící ženu na ulici. Kojení je přeci tak přirozené a krásné, není proto důvod, aby se žena schovávala nebo se dokonce styděla za to, že má její dítě hlad. Kolem šestého měsíce, přichází čas, kdy mateřské mléko nepostačuje pokrýt energetickou potřebu, proto je nutné začít zavádět příkrmy a pokračovat v kojení, dokud je to možné. Pro toto období je typické, že se dítě v noci budí častěji než obvykle a začíná mít kousací reflex. Matky v dnešní době získávají informace z mnoha zdrojů, jsou to například knihy, časopisy, webové stránky, lékař, ale i výživové poradny. Bohužel ne všechny zdroje jsou důvěryhodné a je jen na nás, který si zvolíme. Bakalářská práce se zabývá výživou v jednotlivých fázích kojeneckého a batolecího období a různými výživovými doporučeními. V první části se zabývá přednostmi kojení (pro dítě i pro matku), typy a složením mateřského mléka. 9

Od šestého měsíce věku mateřské mléko nepokrývá energetickou potřebu dítěte. Pro toto období je typické, že se dítě v noci budí častěji než obvykle, proto se začínají zavádět tzv. dokrmy, které doplňují kojení. Příkrmům, je věnována druhá teoretické části, která se věnuje vlastním příkrmům, jejich zaváděním, druhy příkrmů, jejich složením, apod. V tomto úseku se zabývám otázkami typu: kdy se zavádí příkrmy, jakým způsobem je zavádět a jaké mají nejčastější složení. V praktické části se zjišťovala informovanost maminek o potravinách vyvolávajících alergii (např. vejce, ryby, bílkovina kravského mléka, citrusy, apod.), jejich zařazování do stravování, o nejvýznamnějších zdrojích vlákniny. Výzkumná část se z velké části zaměřuje na znalosti matek na téma kojení a výživa dětí. Otázky zjišťovaly vlastní dobu kojení, způsob získávání informací o správné výživě (od dětského lékaře, z knih, informačních brožur, internetu nebo od svých maminek). Dále bylo zkoumáno, které příkrmy byly použity jako první (jogurt, pribináček, tvaroh). Z výše uvedeného textu je patrné, že výživa dětí, zejména v raném věku, je velmi důležité téma a je třeba o něm více mluvit. Poslední věcí, kterou bych chtěla ve svém úvodu zmínit je velice kladný vztah k malým dětem, který vysvětluje volbu mého bakalářského tématu. 10

1.1. Cíl práce Jedním z hlavních cílů bakalářské práce bylo zjistit způsoby získávání informací o výživě u dětí do dvou let matkami. Nedílnou součástí bylo ověřit, zda nabyté informace důsledně uplatňují v praxi. Dalším cílem bylo zjistit, zda maminky dávají přednost stravě připravované doma nebo preferují výživu průmyslově vyráběnou. V neposlední řadě se zjišťovala informovanost matek o potencionálních rizicích v průmyslově připravované stravě. 1.2. Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Většina maminek je informována o výživě svých malých dětí. Hypotéza č. 2: Nejčastěji maminky připravují stravu samy doma. Hypotéza č. 3: Více než třetina maminek neví, co sledovat ve složení průmyslově vyráběné stravy. Hypotéza č. 4: Téměř všechny ženy získávají informace o správné výživě od svého lékaře. Hypotéza č. 5: Více než polovina maminek ví, jaké jsou nejvíce alergizující potraviny. 11

2. Teoretická část 2.1 Výživa novorozence a kojence Kojení je u novorozence a kojence přirozeným způsobem výživy. Pro mláďata všech savců včetně člověka je přirozeným zdrojem živin a vody mateřské mléko. Složení mateřského mléka je pro každý druh velice specifické, a proto jej nelze mezidruhově zaměnit bez rizika nebo případných komplikací (Hrstková, 2003). Všechny děti by měly být kojeny minimálně do 6. měsíce věku. Kojení je postupně doplňováno zaváděním tzv. příkrmů (nemléčné dávky), (Nevoral, 2003). 2.1.1. Kojení Kojení je ideálním způsobem výživy novorozence a kojence. Podle poslední závěrečné rezoluce Světové zdravotnické organizace (WHO) se kojení (dítě nedostává, kromě mateřského mléka, žádné jiné tekutiny) doporučuje do ukončeného šestého měsíce života s postupným zaváděním vhodných příkrmů do dvou let života dítěte a déle (Gregor, Paulová, 2005). S kojením by se mělo začít hned po porodu, nejlépe do jedné hodiny (Kudlová, Mydlilová, 2005). Přibližně 98 % maminek je schopno kojit své dítě. V praxi jich však kojí menší množství. Na vině je malá podpora, která je kojení věnována hlavně ze strany zdravotnického personálu a porodních asistentek, o nízkém stupni uvědomění žen i jejich blízkých a jejich malé důvěře ve vlastní schopnosti. Obrovskou roli hraje masivní propagace přípravků umělé mléčné výživy (Nevoral, 2003). U kojených dětí byl zjištěn nižší výskyt nádorových onemocnění, nízká alergická predispozice. Kojené děti snášejí mnohem lépe bolesti. V dospělém věku trpí nižším výskytem kardiovaskulárních onemocněním, jsou méně často obézní a mají nižší riziko výskytu cukrovky (Hrstková, 2003). Navíc vlastní kojení chrání děti před průjmovými onemocněními, infekcemi dýchacích cest a záněty středouší. U kojených dětí byl prokázán lepší duševní vývoj. V dospělosti mají silnější kosti a jsou méně často hospitalizovány (Ondrůšková, 2003). Mateřské mléko má optimální teplotu, jeho složení a poměr jednotlivých složek (bílkoviny, tuky, cukry) příznivě ovlivňuje mikroflóru trávicího traktu, indukci trávicích enzymů, podporuje imunitní systém a umožňuje rychlejší dozrávání nervové soustavy. Kojení má veliký psychologický význam ve vztahu matky a dítěte (Hrstková, 2003). 12

Laktační liga Laktační liga je organizace, která propaguje a podporuje kojení v České republice. První zakladatelkou a průkopnicí v podpoře kojení v České republice je MUDr. Anna Mydlilová. Náplní laktační ligy je poskytovat poradenské a konzultační činnosti pro kojící matky a zdravotnický personál. Druhou důležitou činností je proškolování laktačních poradců z řad zdravotníků a matek. Laktační poradce má vysvětlovat důvody pro kojení, podporovat a povzbuzovat matky v kojení, řešit případné problémy při kojení (Schneidrová, 2006). Laktační liga dále zakládá laktační centra, která se zaměřují na školení o výživě a péči o děti v různých věkových obdobích. Laktační liga vydává mnoho letáků, brožurek a příruček o kojení. Další propagace kojení je dostupná na internetových stránkách www.kojení. cz a www.mamita.cz (Laktační liga, 2012). Laktační poradenství Mezi první a základní kroky poradenství je zjistit a vyhodnotit současný způsob výživy dítěte. Dalším důležitým krokem je vyhodnotit růst dítěte. Na základě získaných informací se stanovuje případný problém, ve kterém se snaží pomoc matce nalézt vhodné řešení problému (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.1.2 Mateřské mléko Mateřské mléko je pro novorozence a kojence tou nejpřirozenější a nejhodnotnější výživou, která plně odpovídá jejich potřebám. Je to nejsnáze stravitelná strava, která chrání dítě před různými onemocněními tím, že vytváří vlastní imunitní systém bojující proti alergenům a různým původcům infekčních onemocnění trávicího traktu (žaludek, střeva), (Arndt, 2009). Mlezivo (kolostrum) je produkováno v prvních dnech po porodu, přibližně 1. -4. den od porodu. Mlezivo je tekutina obsahující vysoké množství bílkovin, především imunoglobulinů, tuků a poměrně nízký obsah cukrů. Kalorická hodnota u mleziva je vyšší než u následujícího tzv. přechodného a zralého mateřského mléka, jejichž sekrece přichází až po několika dnech (Hrstková, 2003). Přechodné mateřské mléko se začíná tvořit kolem 5. až 14. den po porodu. Tvoří přechod mezi mlezivem a zralým mateřským mlékem (Hrstková, 2003). Obsahuje 13

menší množství imunoglobulinů a proteinů, zato má více mléčného cukru (laktóza), tuků a kalorií (Leifer, 2004). Zralé mateřské mléko se vytváří od 14. dne po porodu. Zralé mléko je namodralé barvy a na první pohled působí, že neobsahuje dostatečné množství živin (Leifer, 2004). Kalorická hodnota tohoto mléka je 68 kcal/100ml. Obsah uhlovodanů je stejný jako u přechodného mléka (Muntau, 2009). Tento druh mléka lze ještě rozdělit na tzv. mléko přední, které obsahuje více laktózy. Proto je toto mléko velmi dobré na zahnání žízně. Mléko zadní obsahuje velké množství tuků, proto slouží jako mléko sytící (Hrstková, 2003). Dítě by mělo být přiloženo k prsu bezpodmínečně v prvních 30 minutách po porodu. Předpokladem pro dobrý začátek kojení je něha, pocit bezpečí a úzký kontakt s dítětem (Sikorová, 2011). Skrze mateřské mléko, které se objevuje nejčastěji 3. až 4. den po porodu, dostává dítě dostatečné množství živin, jako jsou např.: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, minerály a stopové prvky. Poptávka kojeného dítěte po mateřském mléce současně určuje i množství vyprodukovaného mléka matkou. To znamená, že čím více matka dítě přikládá, tím více tvoří mateřského mléka (Arndt, 2009). Žádné průmyslově vyrobené mléko nemůže nahradit mléko mateřské, protože žádné jiné mléko se mu kvalitou nevyrovná. Podle stravy matky se mění jeho chuť a složení. Pokud se v životě objeví situace, že je matka pryč nebo nemůže kojit, je možnét mléko v malých dávka zmrazit (Arndt, 2009). Mateřské mléko je vždy dostupné, neobsahuje žádné choroboplodné zárodky a má ideální teplotu. Proto je mateřské mléko tak jedinečné a nenahraditelné (Arndt, 2009). 2.1.3. Výhody mateřského mléka pro dítě Kojení se doporučuje, protože snižuje riziko náhlého úmrtí dětí do jednoho roku. Mateřské mléko obsahuje velké množství obranných látek, které chrání dítě před různými průjmovými onemocněními nebo je mateřské mléko důležitou součástí při jejich léčbě. Dítě je dále chráněno před různými infekcemi a u nemocného dítěte mateřské mléko zmírňuje průběh nemocí. Záněty horních cest dýchacích a středouší nebývají také časté u kojených dětí. Kojené dítě bývá v dospělosti méně ohroženo civilizačními chorobami jako např. diabetes melitus, a alergie. Mateřské mléko preventivně působí proti obezitě a poruchami metabolismu tuků (hypercholesterolémie, 14

hypertriglycerigémie, dyslipidemie, apod.). Díky kojení v dětství se v dospělosti a ve stáří tolik nevyskytuje osteoporóza právě u kojených (Nevoral, Paulová, 2007). Kojení pozitivně působí na psychický a citový vývoj dítěte. Silné citové pouto se vytváří vzájemně mezi matkou a dítětem při tělesném kontaktu během kojení (Roztočil, 2008). Pokud dítě správně saje, přispívá to ke správnému růstu zubů a vývoji řečového ústrojí (Ondrůšková, 2003). 2.1.4. Výhody kojení pro matku Časné přiložení dítěte k prsu po porodu vede k zvýšené tvorbě prolaktinu a oxytocinu, které urychlují zavinování dělohy a následně snižují krevní ztráty po porodu. Kojení má pro matku preventivní vliv, zejména před rakovinou prsu a vaječníků. Kojení v kombinaci se správnou výživou (zvýšený příjem vápníku a fosforu) chrání matku před osteoporózou ve vyšším věku (Gregor, Paulová, 2003). Kojení současně přispívá k rychlejšímu návratu postavy do stavu před porodem. Mateřské mléko má i antikoncepční účinky. Během kojení vzniká mezi matkou a dítětem přirozená citová vazba a matka se snáze adaptuje na mateřskou roli. Mateřské mléko je finančně dostupnější než umělá výživa a nezatěžuje okolní prostředí. Kojení podporuje sebedůvěru a uspokojuje pocit obou rodičů (Nevoral, Paulová, 2007) 2.1.5 Složení mateřského mléka Mateřské mléko svým složením odpovídá nárokům novorozence a kojence. V prvních dnech se mateřské mléko výrazně mění, nejen v průběhu jednoho dne, ale i během kojení (Nevoral, 2003). Bílkoviny jsou v mateřském mléce obsaženy průměrně 0,9-1,3 g/100 ml, což odpovídá 7-10% energetické hodnoty. Základní bílkovinou mateřského mléka je laktalbumin. Poměr laktalbuminu a kaseinu je 80:20, někteří autoři udávají 60:40. Díky tomuto poměru je lehce stravitelné a tranzitní doba mléka v žaludku je krátká (Nevoral, 2003). Kravské mléko má v tomto ohledu obrácený poměr, což znamená, že je pro dítě hůře stravitelné. Další složkou mateřského mléka je lysozym, který má podobnou funkci jako imunoglobuliny (obrannou). Nejvíce je v mateřském mléce obsažen siga, který chrání trávicí trakt před různými infekcemi (např. kmeny Escherichia coli), (Hrstková, 2003). Pokud je obsah bílkovin v mateřském mléce nízký (nutričně využitelnou hodnotou je 15

0,8 g/100 ml), přesto postačuje k růstu kojených dětí a současně představuje nízkou zátěž na nezralé ledviny (Nevoral, 2003). Tuky jsou důležitým zdrojem energie. Množství tuků v mateřském mléce se mění v průběhu 24 hodin a dokonce výrazně se mění i v průběhu kojení. V mlezivu je obsah tuků 2 g/100 ml a postupně se zvyšuje na cca 3,8 4,5 g/100 ml ve zralém mléce. Obsah tuků v zadním mléce je 4x až 5x vyšší (4-6 %) než v mléce předním (1,5-2 %). Energetická hodnota mléka určuje množství vypitého mléka, které musí dítě vypít, aby bylo dostatečně nasycené. Tuky jsou složeny z 90 % jemnými kapičkami triglyceridů. Tuky jsou tvořené ze 42 % nasycenými mastnými kyselinami a z 57 % nenasycenými mastnými kyselinami. Nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem jsou důležité při myelinizaci, dalším rozvoji centrálně nervového systému a sítnice. V prvních měsících jsou tuky v mateřském mléce štěpeny lipázou, která je obsažena v mateřském mléce, protože sekrece pankreatické lipázy není u novorozence dostatečně vyvinutá. V mateřském mléce je současně velké množství cholesterolu, přibližně 2-3x více než je v kravském mléce. Cholesterol je nezbytný při rozvoji mozku, k spojení žlučových kyselin a hormonů (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003) Cukry jsou zdrojem energie a usnadňují vstřebávání železa a vápníku. Základním cukrem v mateřském mléce je laktóza (Zamarská, 2006). Dalšími cukry obsaženými v mateřském mléce jsou galaktóza, fruktóza a v nepatrném množství i oligosacharidy. Obsah laktózy se zvyšuje ze 4 % (v mlezivu) na 7 % (ve zralém mléce). Metabolizací se laktóza přeměňuje na glukózu a galaktózu, které jsou důležité při tvorbě galaktolipidů. Ty přispívají k rozvoji centrálního nervového systému (Nevoral, 2003). Galaktóza usnadňuje resorpci vápníku a železa ve střevě. Její dalším úkolem usnadnit růst Lactobacillus bifidus. Oligosacharidy svým vlivem znemožňují růst patogenních mikroorganizmů na střevním epitelu. Složení sacharidů ovlivňuje kyselost stolice. Důsledkem vysokého obsahu cukru je urychlená peristaltika a následný meteorismus (Hrstková, 2003). Vitamíny svým složením v mateřském mléce pokrývají zcela potřebu zralých novorozenců a kojenců. Jejich množství je ovlivněno výživou matky. Jestliže kolísá množství tuků v mateřském mléce, kolísá i množství vitamínů rozpustných v tucích (vitamíny A, E, D, K). Vitamínu A je v naší populaci dostatečné množství. V mlezivu je ho obsaženo 2 krát více než ve zralém mateřském mléce. O proti tomu je obsah 16

vitamínu D v mateřském mléce nízký proto se někdy doporučuje suplementace. Doporučená dávka je 400 IU. Také vitamínu K je daleko více v mlezivu než v zralém mateřském mléce. Tento vitamín po 14 dnech stabilizuje novorozeneckou střevní mikroflóru. Dále přispívá k prevenci krvácivých onemocnění (Nevoral, 2003). U vitamínů rozpustných ve vodě je množství těchto vitaminů zcela závislé na stravě kojící matky. Proto je velice důležité, aby matka přijímala větší množství zeleniny, ovoce, rybího masa atd. (Hrstková, 2003). Minerální látky a stopové prvky jsou nedílnou součástí mateřského mléka. Nejdůležitější prvky jsou sodík, vápník, železo, magnezium, fosfor, měď a fluor. V mateřském mléce je nižší obsah minerálních látek než v kravském mléce, tento poměr zcela odpovídá požadavkům dítěte (Nevoral, 2003). Pokud je v mateřském mléce nízký obsah sodíku, že jsou ledviny novorozence méně zatěžovány. V mateřském mléce je poměr vápníku a fosforu 2:1. Tento ideální poměr jim usnadňuje snadné vstřebávání a napomáhá lepšímu kostnatění. V trávicím traktu se nejlépe vstřebává železo, které dítě přijímá z mateřského mléka. Je důležité, aby matka dodržovala příjem železa nejen v době kojení ale i v těhotenství. Dítě je v 6. měsíci věku ohroženo hyposiderémií, která může přejít až do kojenecké anemie. Pokud matka dodržuje správný příjem železa, může těmto nemocem předejít. Zdravě kojené dítě má v těle dostatečné zásoby stopových prvků, takže se nemůže stát, že by jich mělo dítě nedostatek. Nejčastější stopové prvky, jsou měď, selen, kobalt, chrom, mangan a hliník. Ze stopových prvků se může objevit nedostatek jodu a zinku, což lze ovlivnit správně zvolenou stravou (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003). Jód je důležitý prvek, který se musí dodávat matce v pravidelných dávkách, a to od 200-250 ug/den (Kejvalová, 2005). Dalšími důležitými složkami obsaženými v mateřském mléce jsou hormony a enzymy. V mléce je obsaženo vysoké množství oxytocinu, prolaktinu, nadledvinkových steroidů, tyroxinu a dalších působců včetně růstových hormonů. V posledních letech byly objeveny další a další složky a jejich význam pro vývoj a růst dítěte. Mateřské mléko obsahuje četné množství enzymů proteolytických enzymů, peroxydázy, lysozymu, xanthioxydázy a dalších látek. Vstřebávání a trávení položek mateřského mléka podporují α-amyláza a lipáza, povzbuzována solemi žlučových kyselin (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003). 17

Ochranné látky jsou zastoupeny ¼ bílkovin v mateřském mléce. Nejvyšší koncentrace těchto látek je v mléce v prvních hodinách a dnech po porodu. Protože spotřeba mléka postupně stoupá, je novorozenec díky nim zabezpečen obrannými látkami po celé období kojení. Novorozenec během transplacentárního života získává imunoglobuliny a ochranné látky od matky, ty poté usnadňují novorozenci přechod do zevního prostředí a bezpečné osídlení baktériemi. Ochranné složky mají humorální i celulární povahu. Buněčnou povahu mají hlavně makrofágy, lymfocyty, granulocyty. Mezi humorální patří sekreční IgA. Sekreční IgA je rezistentní vůči proteolytickým enzymům, potahuje sliznici střeva a chrání ji proti patogenním látkám. Další položky, které jsou obsaženy v mléce, je velké množství oligosacharidů, které mají prebiotickou funkci. Mateřské mléko do svých složek zahrnuje mnoho faktorů, které mají antibakteriální a antivirové účinky (Frühauf, Nevoral, Paulová, 2003). Prebiotika jsou nestrávené složky vlákniny, které podporují růst bakterií a jsou prospěšné pro růst mikroflóry v tlustém střevě. Prebiotika mají příznivý vliv na zdraví jedince a jeho imunitní systém (Gregora, Paulová, 2005). Probiotika patří mezi nejčastější mléčné bakterie, jako jsou laktobacily a bifidobakterie. Bifidogenní bakterie příznivě ovlivňují funkci obranného systému jedince. Probiotické látky jsou běžnou součástí střevní mikroflóry (Gregora, Paulová, 2005). 2.2. Fyziologické a psychologické aspekty výživy malých dětí Potrava dodává dětem základní živiny, které jsou důležité pro jejich ideální růst a přirozenou funkci, ale je také složkou celé řady společenských interakcí. Nutriční chování je možné vidět jako skupinový jev, který se podílí na koordinaci vývoje motorického, kognitivního, sociálního a emocionálního (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.2.1. Nervosvalová koordinace Vývoj nervosvalového systému má obrovský vliv na varianty způsobu výživy u novorozenců a kojenců. Reflexy, které se vyvíjejí v různých stádiích vývoje, mohou dítěti buď usnadnit, nebo znemožnit zavádění různých typů stravy. Aby bylo hned po porodu možno kojit, je aktivován tzv. hledací reflex, který je spojen s natáčením hlavičky, otevírání pusinky a nasávací pohyby. Těmito pohyby jsou aktivovány tzv. 18

reflexy sací a polykací. Pokud vložíme do úst novorozence či kojence polotuhý nebo tuhý kousek stravy, jazykem ho vytlačí, v průběhu 4. -6. měsíce věku tento reflex vymizí. Až teprve po tomto období může novorozenec v ústech poposunout tužší kousek dozadu a poté ho spolknout. Novorozenec k příjmu a zpracování stravy v ústech používá sání, žmoulání a žvýkání. Pokud matka dobře umístí prs do úst novorozence, dítě při sání z prsu dásněmi stlačí dvorec a bradavku, čímž protahuje bradavku do zadní části ústní dutiny. Tím vzniká podtlak, který dásněmi posunuje mléko k prsní bradavce, pomocí jazyka se bradavka pohybuje směrem k patru, a vytlačuje mléko do úst dítěte. Jiným mechanizmem je sání z lahve, kdy pomocí lícních svalů dítěte pomáhá vytékání mléka z lahve, takže dítě nemusí používat k sání dásně. Děti bychom neměly učit sát dvěma různými způsoby. Může se stát, že dítě začne záhy preferovat sání z lahve, protože je to pro něj jednodušší příjem potravy a sání z prsu může odmítat (Kudlová, Mydlilová, 2005). Soubor pohybů, které jsou potřeba při spolknutí kašovité nebo tuhé stravy, je odlišný. Během 5. měsíce života dítěte se objevují pohyby dolní čelisti směrem nahoru a dolů, nazývající se žmoulání. Tato série pohybů umožňuje dítěti pozřít malé množství tuhé stravy bez ohledu na to, jestli dítě má nebo nemá zoubky. V období, kdy se začínají prořezávat zoubky (kolem 7-9. měsíce), se objevují první pravidelné žvýkací pohyby. Mezi 8. a 12. měsíci se objevují pohyby jazyka do strany, které pomáhají poposunout sousto ke stoličkám. Další důležité období je mezi 12. a 18. měsíci, kdy se rozvíjí úplné rotační žvýkání umožňující zpracovat vláknitou stravu jako je maso, určité druhy zeleniny a ovoce. Carruthová a Skinner provedli výzkum ohledně vývojových vztahů a spojitost celé řady pojmů, které souvisí s kojením a jeho přechodem na pevnou stravu. Tímto výzkumem sledovali vývoj určitých sekvencí. Je to např. že dítě může sedět na klíně, uchopit lžičku, pokud dostane hlad, dokáže používat jazyk k posouvání stravy do zadní části úst. Tyto sekvenci se objevují mezi 5. až 7. měsícem. Patologicky se některé z těchto sekvencí u některých dětí vůbec nevyvinou. Možností vysvětlení je několik, jednak matky omezují samostatnost dítěte při objevování nových činností. U malých dětí je důležité naopak prosazovat samostatnost při zkoumání souvislostí spojených s příjmem potravy a objevování vhodných postupů. Vývoj nervosvalového systému u dítěte označuje minimální věk, kdy je malé dítě fyzicky připraveno přijímat stravu určitého druhu, ale to neznamená, že by jí mělo vždy dostávat. Pokud začínáme zavádět nové potraviny, které mají novou strukturu, je důležité si uvědomit, že existují 19

sensitivní perioda a kritický věk. Senzitivní perioda označuje optimální období, ve kterém se naučí novým způsobům chování. Kritický věk je věk, při jehož dovršení se už nemůže danému chování naučit. České studie prokázaly, že do jednoho roku života jsou již děti schopny sníst tuhou stavu, připravovanou podle rodinných zvyků (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.2.2. Trávení a vstřebávání potravin V průběhu 12 měsíců života se trávicí funkce velmi rozvíjejí. V období, kdy je doporučeno zavádět příkrmy, což je po ukončeném 4. měsíci, je trávicí systém natolik způsobilý, že dokáže absorbovat škroby, bílkovinu a tuky z nemléčných příkrmů. Novorozenci a kojenci mají velice nízkou kapacitu žaludku (30ml/kg), proto bychom měly věnovat velkou pozornost frekvenci krmení, ale také množství dodávané energie ve stravě (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.2.3. Funkce ledvin V období, kdy se začínají zavádět příkrmy, jsou již ledviny plně funkční a není potřeba upravovat rady o příkrmech podle věku speciálně z tohoto ohledu (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.2.4. Obranyschopnost Obranný mechanizmus jedince zajišťuje vývoj a uchovávání účinné slizniční bariery. U novorozenců a kojenců je slizniční bariéra nezralá, a proto je snáze zranitelná. Je nutno jí chránit jak před střevními patogeny, tak i potravinovými bílkovinami. V mateřském mléce je obsaženo obrovské množství ochranných a stimulačních faktorů, které snižují riziko poškození sliznice stravou a jejími antigeny a mikroby. Tyto faktory nenajdeme v žádné náhražce mateřského mléka (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.3. Výživová doporučení Výživové doporučené dávky jsou nastaveny tak, aby pokryly potřebné množství všech živin nezbytných pro jednotlivce v daných populačních skupinách obyvatelstva. Příjem energie určujeme podle běžné potřeby. Funguje pouze jako ukazatel pro určitou skupinu, nikdy pro jednotlivce. Na základě nových poznatků byly v mnoha zemích na 20

přelomu tisíciletí zrevidovány výživové doporučené dávky pro malé děti (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.3.1. Živiny Nutriční hodnota stravy je určená obsahem energie a šesti typů živin: bílkovin, lipidů, cukrů, vitamínů, minerálních látek a vody. Jednotný titul pro vitamíny a minerální látky je mikronutrienty. Vitamíny, můžeme dále rozdělit, podle toho jestli jsou rozpustné v tucích nebo ve vodě. V tucích jsou rozpustné vitamíny D, E, K, A. Ve vodě jsou rozpustné vitamín C a vitamíny skupiny B, např.: B1 thiamin, B2 riboflavin, kyselina pantotenová, kyselina listová, biotin, atd. Podle množství, které potřebujeme, dělíme minerální látky na minerály a stopové prvky. Mezi důležité minerály řadíme vápník, fosfor, sodík, draslík, magnesium a chlor. Doporučený denní příjem odpovídá stovkám miligramů až gramů. Mezi základní stopové prvky patří železo, zinek, měď, selen, jod, mangan, chrom, molybden a fluor. Denní příjem se u stopových prvků určuje v miligramech nebo v mikrogramech. Vláknina patří do skupiny sacharidů, která se nachází převážně v rostlinné stravě (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.3.2 Výživové doporučené dávky u malých dětí Pro určení výživově doporučené dávky u malých dětí se nejčastěji používá přibližný výpočet hodnot mezi hodnotami pro mládež a hodnotami pro novorozence a kojence založenými na struktuře mateřského mléka. Další metoda je postavena na složitých výpočtech, které jsou zřízeny na měření změn struktury tkání během růstu a na klasifikaci ukládání a ztrátě živin. Požadavek některých živin u malých dětí je určený jako dostatečný příjem nebo dostatečné rozmezí příjmu. Tento záznam je podřízený stravovacím návykům zkoumané skupiny, což jsou v tomto případě děti (Kudlová, Mydlilová, 2005). Hlavním cílem této části je prodiskutovat potřebu bílkovin. Dnes už víme, že v minulosti doporučované dávky proteinů jsou přehnané, proto byly v současné době sníženy. Nicméně otázky ohledně množství bílkovin u malých dětí nejsou stále uspokojivě vyřešeny, proto komise pro potraviny EU požaduje další výzkumy v tomto ohledu. Dlouhodobý příjem stravy s vysokým obsahem bílkovin, nepřináší obvykle žádný prospěch. Právě naopak, může mít nepříznivé účinky. Vysoké procentuální 21

zastoupení aminokyselin vede k průjmům, acidóze a zvýšené tvorbě amoniaku a močoviny v krvi. Je vyšší riziko vzniku hypernatrémie. Děti s vyšším obsahem proteinů mají větší riziko vzniku obezity v dospělém věku (Kudlová, Myslilová, 2005). 2.4. Umělá kojenecká výživa Umělou kojeneckou výživu lze rozdělit na tři fáze, které na sebe postupně navazují. Každá z těchto fází trvá přibližně 4-6 měsíců. První fáze je vyhrazena pro mateřské mléko. Pokud dítě není živeno výhradně mateřským mlékem, měla by být použita náhražka mateřského mléka počáteční mléka. Pokud chceme, aby dítě správně prospívalo, mělo by být kojeno do 6. měsíce. Správně kojené dítě by mělo denně přijmout 150-180ml/ kg/ den, což odpovídá 1/6 jeho hmotnosti. Maximální množství přijatého mléka by měl být 1 litr mléka denně. Druhá fáze je tzv. přechodná. V této fázi je mateřské mléko doplňováno kašovitou stravou. Třetí fáze je charakterizována smíšenou stravou. Smíšená strava je strava dospělých. Aby byla postupně zaváděná do jídelníčku dítěte, musí být upravená. V druhém období prvního roku můžeme zařadit i tzv. pokračovací mléka. Tato mléka jsou určeny pro děti od 4. měsíce do 36. měsíce (Hrodek, Vavřinec, 2002). 2.4.1. Počáteční mléka Počáteční mléko je určeno pro kojence od 4. do 12. měsíce (Hrstková, 2003). Základní složkou je kravské mléko, které se svým složením nejvíce podobá mléku lidskému. Toto mléko se musí pro kojence upravovat. V tomto mléce se musí upravovat bílkoviny, sacharidy i lipidy. Pokračovací mléka by měla obsahovat laktózu, která je stravitelnější pro nedonošené děti. Velkou snahou je dodat těmto mlékům dostatečné množství prebiotik a probiotik. Živočišné tuky jsou nahrazeny rostlinnými, které jsou důležité pro rozvoj mozku, pro lepší rozvoj obranyschopnosti střevní sliznice a konečně i tukovém hospodaření. Některá mléka obsahují i nukleotidy. Tyto látky mají příznivý vliv na funkci různých biologických dějů v rostoucím organizmu. Mají také kladný vliv na imunitní systém, růst a vývoj trávicího traktu. Počáteční mléko obsahuje další složky, jako jsou vitamíny, minerály, antioxidanty, stopové prvky, a jiné látky, které jsou obsaženy v mateřském mléce. Bohužel tyto složky jsou v kravském mléce obsaženy v malém množství a při tom jsou pro vývoj dítěte nezbytné (Gregora, Paulová, 2005). Pro děti s alergií na kravské mléko nebo s galaktosémií existují na trhu počáteční mléka 22

ze sóji. Speciální počáteční mléka jsou určeny pro nedonošené děti, s nízkou porodní váhou a výrobky k obohacení mateřského mléka (Sedlářová, 2008). V obchodním řetězci jsou tyto výrobky označeny číslem 1 nebo start. Pokud mléka mají vyšší sytivý účinek, jsou označeny forte. Tyto mléka obsahují maltodextriny a mají hustší konzistenci. Ale bohužel mohou být i příčinou častých bolestí břicha a nadýmání (Kejvalová, 2005). V dnešní době jsou na trhu dostupné např.: Nutrilon 1 PREMIUM (Nutricia), Nutrilon 1 FORTE (Nutricia), Hamilon 1 start (Nutricia), Hamilon 1 forte (Nutricia), Milumil 1 (Milupa), Sunar baby (Heinz), Beba 1 (Nestlé), (Hanreich, 2000). 2.4.2. Pokračovací mléka Pokračovací mléka se začínají u dětí zavádět od ukončeného 4. měsíce do 36. měsíce života. Tyto mléka se mohou podávat pouze u dětí, u kterých již byly zavedeny příkrmy. V mléce mohou být přídavky jiných sacharidů a nesmějí obsahovat lepek. Pokračovací mléka pro starší kojence a batolata jsou obohaceny o železo, jód a zinek. Dalšími důležitými složkami jsou vitamíny A, D, C a E. V těchto mlékách je nižší obsah bílkovin. Tyto výrobky jsou uvedeny jako mléka pro starší kojence a batolata. Pokračovací mléka je doporučeno zavádět do jídelníčku od ukončeného jednoho roku života (Nevoral, 2003). V obchodním řetězci jsou tyto výrobky označeny číslem 2 (Kejvalová, 2005). V dnešní době jsou na trhu prodávány: Nutrilon 2 FOLLOW- ON (Nutricia), Hamilon 2 standard (Nutricia), Milumil 2 (Milupa), Milumil 2R (Milupa), Sunar plus (Heinz), Beba 2 (Nestlé), (Hanreich, 2000). 2.4.3. Příprava umělé výživy V nemocnicích se kojenecká mléka vyrábějí v mléčné kuchyni, kde se dodržují přísná hygienická opatření. Mléčná kuchyň se dělí na část přípravnou, samotná mléčná kuchyňka a vedlejší místnost. V přípravné části se umývají lahve a čistí zeleninu, v samotné mléčné kuchyňce se připravuje a dávkuje strava, ve vedlejších místnostech jsou umístěny např. sklad, sociální zařízení, apod. (Sedlářová, 2008). Při přípravě umělé výživy by se měla maminka držet návodem na obalu. Je třeba převařená voda, lépe voda určená pro kojence, kde je omezeno množství dusičnanů. Perlivá voda není vhodná pro přípravu kojenecké stravy, u dítěte může vyvolat bolesti břicha nebo nadýmání. Převařenou vodu necháme vychladit na teplotu kolem 45 C. Mléko by se 23

nemělo rozdělávat v horké vodě, protože se v ní hůře rozpouští. Navíc mléka, která obsahují probiotika, se při vyšší teplotě znehodnotí. Nezbytnou zásadou je dodržování základních hygienických zásad, před každým použitím je nutné lahev, savičku, nádobí a ostatní věci vyvařit. Starší nebo popraskané savičky není vhodné používat, v prasklinách se mohou usazovat bakterie. Pravidelně je nutné savičku po dvou měsících vyměňovat. Dudlík nikdy neolizujme. Mléko vždy před použitím ohřejeme a poté ho zchladíme na tělesnou teplotu dítěte. Teplotu mléka zjistíme tím, že si pár kapek kápneme na své předloktí. Teplota mléka musí být optimální. Z hygienických důvodů se mléko nesmí ohřívat přímo na teplotu těla, nebo ohřívat přímo v lahvi, z které dítě předtím pilo. Mléko je pro bakterie živná půda, které se v ideální teplotě množí a rostou. Umělé mléko by se nikdy nemělo ohřívat v mikrovlnné troubě. Nejideálnější je ohřívat mléko ve vodní lázni. K ohřívání mléka je možné použít i termostat. Abychom v noci zkrátili přípravu mléka, je možno převařenou vodu přelít do termosky, tato varianta se může používat výhradně jen pro tento účel. Jestliže je v savičce větší otvor, dítě hltavě polyká stravu ale i vzduch, který může vyvolat dítěti bolesti břicha a nadýmání. To samé může vzniknout, pokud dítě pije zbylou pěnu z mléka (Gregora, Paulová, 2003). 2.5. Výživa dětí od 6. měsíce do 1 roku života Do jednoho roku života je růst, výživa a energetické potřeby velice flexibilní. V kojeneckém věku je nezbytný přísun energie a živin, který má pozdější dopad na výživu vývoj dítěte. Základem zdraví je výživa v prvních 12 měsících (Kejvalová, 2005). 2.5.1 Zavádění příkrmů Pokud dítě přijímá nějakou jinou stravu než mléko, říká se jí příkrm. První příkrmy začínáme zavádět u kojených dětí do ukončeného 4. měsíce, a u dětí, které jsou na umělé výživě ve 4. až 6. měsíci. V druhé polovině jednoho roku začínají dítěti vyrůstat první zoubky a tím se tvoří více slin. Uspokojivě jsou už vyvinuty svaly jazyka i úst a dítě pak vše rádo žmoulá a kousá. Také umí dát najevo, co mu chutná a co ne. Pokud dítě ve svém okolí uvidí někoho, kdo jí, aktivně se začíná se o toto zajímat a natahuje ruce. Je sice pravda, že mateřské mléko stále stačí pokrýt potřeby růstu a chrání před různými nemocemi, ale je potřeba začít zavádět první příkrmy. Pokud dítěti podáváme 24

jinou stravu než mléko, začíná tím období tzv. smíšené stravy. V tomto období začíná pro kojené dítě doba odstavování. Dítě, které není kojené, neboli je uměle živené, může dostávat nemléčné příkrmy o něco dříve, obvykle od ukončeného 4. měsíce věku. Kojení do šestého měsíce je pro novorozence nejlepším způsobem výživy. Pokud je dítě kojené mateřským mlékem, to by mělo pokrývat všechny potřeby kojence a dítě by nemělo přijímat žádné jiné tekutiny. To samé platí i u uměle živených dětí. Výjimkou jsou situace, kdy je dítě nemocné, má horečku, ztrátu chuti k jídlu a silně se potí. V letním období můžeme chybějící tekutiny doplňovat opakovaným přikládáním k prsu, třeba i každou hodinu. Kolem 8. až 9. měsíce, kdy se začínají zavádět maso-zeleninové příkrmy, můžeme podat dítěti trochu kojenecké vody, čaje nebo ovocné šťávy. Tyto tekutiny podáváme hrníčkem s pítkem, aby uhasilo žízeň, ale ne, aby přestalo sát z prsu. Pokud dítě tekutiny odmítá, není dobré ho nutit. Tekutiny by se dále neměly přislazovat (Gregora, Paulová, 2005). Vhodné potraviny Zeleninové příkrmy jsou nejideálnějším začátkem pro dítě. Není vhodné začínat sladkými pokrmy, které jsou návykové, a později by dítě mohlo odmítat nesladkou stravu. Začíná se jedním druhem zeleniny, je to často vařená mrkev nebo brambor, až teprve po dalších 2-4 dnech se přidává další druh, jako je např. cuketa, dýně, fenykl, špenát, kapusta, květák. Pokud se u dítěte objeví potravinová nesnášenlivost, lze snadněji poznat, která zelenina jí vyvolala. Jestli-že si dítě dobře zvykne na zeleninu, pomalu se do jídelníčku zavádějí důkladně uvařené a jemně nasekané libové maso (kuře, jehněčí, králík). Zpočátku se podává pouze 1 polévkovou lžíci na dávku. Stejným způsobem se zařazuje do jídelníčku ovoce. Ideální jsou banány a jablka. Další druhy se přidávají v rozmezí několika dní (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.5.2. Výživa v 6. až 8. měsíci Pokud dítě přijímá častěji příkrmy, může se stát, že bude vyžadovat kojení méně často. Matky by stále měly mít na paměti, že mateřské mléko je nadále důležitou součástí jeho stravy. Hned jak se dítě naučí používat lžičku, začínáme do jídelníčku zařazovat další nové druhy zeleniny, ovoce a další jiné potraviny. Zavádíme kaše z více druhů ovoce a zeleniny. Do jídelníčku zavádíme více druhů masa a ve větších porcích. Důležitou 25

součástí stravy jsou játra a vnitřnosti. Jednou týdně by se mělo do jídelníčku zařadit vařený vaječný žloutek. Jako dochucovadlo ovocného pyré je dobré požít neslazený bílý jogurt. Příkrmy podáváme ve formě hustých kaší. Stravu spíše rozmačkáváme. Dítěti necháváme volnost při zkoumání nových chutí. Pokud krmení přesáhne 15 30 min., přiložíme dítě k prsu. Dítě povzbuzujeme a k jídlu nikdy nenutíme (Kudlová, Mydlilová, 2005). Strava se zatím nesolí a ani nesladí. Do jídelníčku se nezařazují neupravené kravské mléko a do jednoho roku také tvaroh (obsahuje velké množství bílkovin). Pokud je dítě správně kojené, nemusí do 10. měsíce přijímat žádné tekutiny, kromě mateřského mléka. Je nebezpečné podávat dítěti jakékoliv malé tvrdé kousky potravy, které se špatně rozpouští slinami. U dětí do 4 let je největší nebezpečí vdechnutí při jídle. Proto jsou nevhodné oříšky, kousky syrové mrkve, hroznové bobule nebo tvrdé bonbóny (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.5.3. Výživa v 9. až 12. měsíci V tomto období stále platí, že by se mělo kojit, dokud to dítě vyžaduje. Kojení lze rozdělit do modelů. V prvním modelu maminka několikrát kojí v průběhu noci, ráno v průběhu celého dne. Příkrmy dítěti podáváme 3krát denně. Druhý model je skoro stejný, s tím rozdílem, že mateřské mléko nedostává během dne. Příkrmy dostává 5krát denně. To ale může k omezení frekvence kojení, tedy nižšímu příjmu mateřského mléka. Mezi hlavní složky stravy patří obilniny, ovoce a zelenina, maso, kuřecí maso, žloutek a mléčné výrobky mimo tvaroh. Je dobré podávat i luštěniny. V 10. měsíci se začínají zavádět k mateřskému mléku další tekutiny. Postačí jedna sklenička kojenecké vody denně. Dále můžeme v 10. měsíci zařadit k přípravě pokrmů kravské mléko. Ale pozor, nízkotučné mléko není vhodné pro děti do dvou let. Mezi další tekutiny můžeme zařadit ovocné šťávy, ale v omezeném množství (120 150 ml denně). Okolo jednoho roku života může dítě normálně přijímat běžnou stravu. Musíme se ovšem vyvarovat solené a kořeněné stravě. Strava by měla být spíše nakrájená než rozmačkaná. Potraviny nabízíme do rukou. Pokud dítěti strava nechutná, můžeme změnit konzistenci (z dušeného a vařeného na syrové). Dítě učíme jíst lžičkou a vsedě. Stravu podávám 26

z hluboké misky, která by měla být nerozbitná. Tekutiny již podáváme z nerozbitného hrnečku, nikoliv z kojenecké lahve. (Kudlová, Mydlilová, 2005). Strava se stále nesolí ani nekoření. Sladké potraviny, jako jsou sušenky, čokoláda, šlehačka a zmrzlina nejsou vůbec vhodné, stejně jako uzeniny, paštiky a tučné maso. Tyto uzeniny lze nahradit libovou dušenou šunkou. Obecně nejsou vhodné nízkotučné potraviny (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.6. Výživa mezi 1. a 2. rokem Dítě si ve 12. měsících umí určit dle své chuti druh a množství jídla. Dále se učí pojmenovávat chutě např. citron je kyselý, koláč je sladký. V tomto období si začíná vytvářet základy správné výživy, základy stolování. Dítě již umí jíst samo, hledá neustále nové chuťové zážitky, opouští kaše a ovocné pyré. U stolu se chce dítě chovat jako dospělý. Rodiče by měli trvat na určitých zásadách. Hlavní zásady Dítě si musí uvědomit, že jídlo je potěšení, nikoli příkaz. Během jídla by rodiče neměly své děti trestat, mělo by se nechat jíst svým tempem a netrvat na snězení celé porce. Pokud dítě nechce jíst, měli bychom jeho volbu akceptovat. U dítěte by se neměly přehánět pochvaly ohledně jídla. Lehké ozdoby na talíři dítě vždy potěší (Hrstková, 2003). 2.6.1. Vhodné příkrmy Dítě již v tomto období jí normálně rodinnou stravu. Podává se co největší počet potravin, tak nedochází k nedostatku živin. Začíná se denně podávat obilniny, jako jsou chleba, kaše, pečivo, rýže. Obilniny jsou obrovským zdrojem energie ve formě škrobů a neobsahují žádné tuky. Dalším ideálním zdrojem energie ve formě škrobů jsou brambory. Brambory dále obsahují velké množství vitamínu C. Ovoce a zeleninu podáváme 5x denně, ideální je ke každému jídlu. Pravidelně podáváme maso, ryby, vajíčka a luštěniny. Největším zdrojem železa jsou játra a červené maso. Množství masa by mělo odpovídat 3 polévkovým lžícím. Denně zařazujeme do jídelníčku mléčné výrobky. V tomto období můžeme podávat tvaroh. Pokrmy můžeme pomalu solit, ale v malém množství. Ideálními tekutinami jsou kojenecká voda, dětské čaje nebo je 27

možné podat v omezeném množství (vysoký obsah sodíku nebo hořčíku) minerální vodu (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.6.2 Podávání příkrmů K podávání příkrmů je ideální plastová lžička, která je nehluboká a nemá ostré hrany. Pokud příkrmy připravujeme do lahve, nemělo by to dítěti dělat problémy. V tomto případě musíme udělat do dudlíku větší otvor. Kojené děti ale nemusíme učit na lahev. Můžeme přejít z prsu přímo na lžičku a po nějaké době na hrneček. Pokud kojenému dítěti podáváme příkrmy lžičkou, je to jistota úspěšného pokračování v kojení. Při podávání příkrmů, pokládáme lžičku hlouběji do pusinky, protože ne všechny děti si umějí poposunout do úst a spolknout. Proto musíme kašovité příkrmy podávat v malém množství do zadní poloviny jazyka. Podávání příkrmů není vždy jednoduché. Ze začátku může dítě příkrmy zavrhovat. Proto musíme být trpěliví. Pokud dítě spolkne první dvě lžičky, je to známka úspěchu. Po tomto úspěchu musíme dítě ještě dokrmit kojením nebo umělým mlékem. Zeleninu při přípravě nemixujeme, raději jí namačkáme vidličkou nebo propasírujeme. Zpočátku se dětem lépe přijímá propasírovaná strava. Pokud si dítě zvykne na příliš rozmixovanou stravu, může se stát, že nám později bude odmítat tužší stravu. Při jídle si dítě osvojuje svou zručnost a dovednost. Postupem času se učí pít z hrnečku s pítkem. Pokud dítě určité jídlo odmítá, buďme trpěliví a nenuťme je (Gregor, Paulová, 2005). Z počátku se může stát, že řadu dní dává přednost jednomu jídlu, nebo naopak může jeden den přijímat jídlo bez problémů a druhý den ho odmítá. V tomto případě pokračujeme v nabízení příkrmů s různou chutí, konzistencí a teplotou (Kudlová, Mydlilová, 2005). 2.6.3. Začáteční příkrmy a pokračovací Do prvních příkrmů počítáme zeleninové polévky z jednoho druhu zeleniny, které podáváme v malých dávkách po lžičkách. Před poledním kojením podáváme mrkvové pyré nebo můžeme trochu mrkve zamíchat do mléka. Po dalších 3 4 dnech přidáváme další druhy zeleniny, jako jsou brambory, květák, brokolice. Mezi různými příkrmy dodržujeme časový odstup, abychom rozpoznaly případnou nesnášenlivost. Maso obsahuje velké množství železa, bílkovin a mastných kyselin. Proto maso kombinujeme s vyzkoušenou zeleninou. Po ukončení 3. týdne nahrazujeme polední dávku mléka nemléčným příkrmem. Z počátku podáváme 20g vařeného, libového masa, po 7. měsíci 28

podáváme až 35g masa. Občas je dobré maso nahradit slepičím žloutkem nebo je možno podat dvakrát týdně zeleninovou polévku zahuštěnou vajíčkem. U dítěte si musíme dát pozor na vaječný bílek, který není u dětí do jednoho roku vhodný. Večerní porce můžeme nahradit ovocným pyré nebo obilnou kaší. Dítěti do 6. měsíců nelze podávat kaše, které obsahují lepek. Jako jsou moučné výrobky, krupicová kaše a obilné kaše s lepkem. Do této doby není střevní sliznice schopna vstřebávat lepek. To může vést k dlouhodobému onemocnění nazývanému celiakie. Lepek neobsahuje rýže. Rýžové kaše (nemléčné) můžeme u kojenců zavádět dříve při léčbě průjmu. Do jednoho roku není vhodné podávat kravské mléko a mléčné výrobky, jako jsou lipánky nebo tvarohy. Tyto výrobky nejsou vhodné pro svůj vysoký obsah bílkovin. Kravské mléko může vyvolávat různé alergie. Jídelníček od 8. do 9. měsíce doplňujeme o jogurt s ovocem. Nemléčné příkrmy nepřisolujeme, nekořeníme, nepřislazujeme. Slané příkrmy zatěžují ledviny kojence. Nesladíme ani ovocné příkrmy, pro dítě by to byl nadbytečný zdroj energie. Sladké příkrmy také zvyšují riziko kazivosti zubů. Mimo jiné si dítě rychle zvyká na sladké a neslazené pokrmy by potom mohli odmítat. Do jídelníčku nezařazujeme žádné umělé konzervační prostředky, umělá sladidla, kečupy, hořčice. Okolo 9. 10. měsíce začínáme zavádět do jídelníčku syrovou zeleninu, větší kousky masa, abychom posílili žvýkací svaly. V tomto období zavádíme pestřejší těstoviny, jako jsou špagety, vaječné nudle a makarony. Dítě by mělo denně vypít přes 500 ml mléka. Toto pravidlo platí pro děti do ukončeného 2. roku života. Stolování v rodinném kruhu začíná mezi 10. a 12. měsíci Až do jednoho roku života je nevhodná kořeněná, slaná a slazená, stejně jako kravské mléko a tvaroh (Gregora, Paulová, 2003). 2.6.4. Dostupnost výživy V obchodním řetězci existuje obrovské množství hotových příkrmů ve formě přesnídávek, polévek a instantních kaší. Kvalita těchto výrobků je velice přísně kontrolovaná (Gregora, Paulová, 2005). Maminky se velice často ptají, jestli je lepší připravovat jídlo doma, nebo nakupovat již připravené příkrmy ve skleničce. Malé děti ocení spíše čerstvě připravené jídlo. Ale i přes to doma připravovaná jídla představují dvě velká rizika. Prvním velkým rizikem je hygiena a druhým rizikem je množství obsažených škodlivin, které nejsou při domácí přípravě kontrolovány. Potraviny, které koupíme normálně na trhu, obsahují více škodlivých látek ve srovnání s příkrmy ve 29