MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2014 Bc. FILIP KARÁSEK

Mendelov univerzit v Brně Agronomická fkult Ústv výživy zvířt pícninářství Zkrmování pšenice Citrus u brojlerů Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Ev Mrkvicová, Ph.D. Vyprcovl: Bc. Filip Krásek Brno 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlšuji, že jsem práci Zkrmování pšenice Citrus u brojlerů vyprcovl smosttně veškeré použité prmeny informce uvádím v seznmu použité litertury. Souhlsím, by moje práce byl zveřejněn v souldu s 47b zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů v souldu s pltnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prcí. Jsem si vědom, že se n moji práci vzthuje zákon č. 121/2000 Sb., utorský zákon, že Mendelov univerzit v Brně má právo n uzvření licenční smlouvy užití této práce jko školního díl podle 60 odst. 1 utorského zákon. Dále se zvzuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díl jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stnovisko univerzity, že předmětná licenční smlouv není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, zvzuji se uhrdit přípdný příspěvek n úhrdu nákldů spojených se vznikem díl, to ž do jejich skutečné výše. V Brně dne:.. podpis

Výzkum popsný v této diplomové práci byl relizován v lbortořích podpořených z projektu SIX; registrční číslo CZ.1.05/2.1.00/03.0072, operční progrm Výzkum vývoj pro inovce.

PODĚKOVÁNÍ Předem této práce bych chtěl poděkovt vedoucí mé diplomové práce Mgr. Ing. Evě Mrkvicové Ph.D. z odborné vedení konzultce při zprcování mé diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovt všem svým kolegům, kteří se podíleli n relizci pokusu pní Mrtině Stňkové, prof. Ing. Renému Kizkovi, Ph.D., Lukáši Melichrovi dlším z provádění nlýz. V neposlední řdě můj velký dík ptří tké moji rodině z vytvoření příznivých podmínek pro mé studium.

ABSTRAKT Diplomová práce se zbývá zjištěním vhodnosti zřzení nově vyšlechtěné odrůdy pšenice Citrus, u které se uvádí vyšší obsh luteinu v zrnu do krmné dávky pro vykrmovné brojlery následně jejího vlivu n spotřebu krmiv, hmotnost přírůstky kuřt, konverzi krmiv, jtečnou výtěžnost ntioxidční ktivitu brojlerů. V krmných dietách u pokusných kohoutků hybridní kombince Ross 308 byl zřzen nová odrůd pšenice Citrus v podílu 30 % 60 % v krmné směsi, která byl porovnáván s kontrolní pšenicí, jejíž podíl v krmných dietách byl tké 30 % 60 %. Vliv pšenice Citrus u vykrmovných brojlerů nebyl průkzný, n prmetry užitkovosti všk průkznost vlivu pšenice Citrus (P < 0,05) byl zjištěn n ntioxidční ktivitu při použití metody volných rdikálů (FR). Klíčová slov: pšenice Citrus, výživ, brojler, ntioxidční ktivit

ABSTRACT This thesis dels with the finding of suitbility for inclusion in the newly bred vrieties of whet Citrus with is, in higher lutein content in grin to the rtion for fttening broilers. Influence on feed consumption, body weight gin, feed conversion rtio of broiler were observed. In the tril with mle chickens Ross 308 were fed diet with 30 % nd 60 % whet s compred with control whet. Effect of whet Citrus to fttened broilers ws not significnt, but the relevnce of the performnce prmeters influence whet Citrus (P <0.05) ws observed on the ntioxidnt ctivity using the method of free rdicls (FR). Keywords: whet Citrus, nutrition, broiler, ntioxidnt ctivity

OBSAH 1. ÚVOD... 9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 2.1 Výživové poždvky brojlerů... 11 2.1.1 Energie... 12 2.1.2 Dusíkté látky... 13 2.1.3 Minerální látky... 15 2.1.4 Vitmíny... 20 2.2 Působení neškrobových polyschridů... 25 2.3 Dosvdní pozntky o využití pšenice ve výživě brojlerových kuřt... 28 2.3.1 Různý obsh pšenice v krmných směsích ve výkrmu brojlerů... 29 2.3.2 Brevné pšenice... 29 2.3.3 Možnost zřzení celého zrn u vykrmovných brojlerů... 30 2.4 Antioxidční ktivit... 31 2.4.1 Metody stnovení obshu ntioxidčních látek... 33 3. CÍL PRÁCE... 35 4. MATERIÁL A METODIKA... 36 5. VÝSLEDKY A DISKUSE... 41 5.1 Vliv zkrmování různého zstoupení pšenice v krmné směsi... 41 5.2 Vliv zkrmování smosttné pšenice n ntioxidční ktivitu... 46 6. ZÁVĚR... 49 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 50 8. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 56 9. SEZNAM OBRÁZKŮ... 57

1. ÚVOD Chov drůbeže ptří ve světě mezi nejdynmičtěji se rozvíjející odvětví živočišné výroby. Vysoká dynmik rozvoje chovu je zpříčiněn tím, že hospodření není striktně vázáno n půdu nebo tké tím, že má přibližně pětkrát rychlejší reprodukční schopnost oproti skotu má vysokou intenzitu růstu. Šlechtění vysoce užitkových hybridů provádí řd světových společností změstnávjící špičkové šlechtitele, pordce přes výživu, genetiky veterináře podobně, tudíž vyšlechtění hybridi brojlerů ptří v intenzitě efektivnosti výkrmu ke světové špičce. I v českém zemědělství hrje chov drůbeže důležitou roli v oblsti živočišné produkce. Hlvním cílem v chovu drůbeže je produkce vysoce dietetického drůbežího ms vjec. Výkrm brojlerů je nejvýznmnějším odvětvím v produkci drůbežího ms. Drůbeží mso předstvuje zdroj plnohodnotných živin, je lehce strvitelné, tuk má příznivé složení vzhledem k nízkému obshu nsycených mstných kyselin vysokému podílu nensycených msných kyselin, tudíž je vhodné pro všechny věkové ktegorie. Drůbeží mso lze využít pro rychlou úprvu ptří mezi nejlevnější. Pro vysokou intenzitu růstu, nízké ztráty během výkrmu produkci kvlitního drůbežího ms, je nutné vykrmovným brojlerům poskytovt vedle dobrých podmínek chovu tké vyvážené krmné směsi n všechny potřebné živiny vyráběné z kvlitních surovin. V České republice je genofond drůbeže n světové úrovni, le právě nevyvážené krmné směsi jsou nejčstějším fktorem v omezení rentbility chovu, protože cen krmiv u nás tvoří v průměru 70% podíl z celkových nákldů n výrobu drůbežího ms (ZELENKA, 2013). V krmných směsích je pšenice (Triticum estivum L.) jednou z hlvních složek diet pro brojlery (STEENFELDT, 2001). Jejím zřzením zjistíme v krmných směsích velkou část potřebné energie dusíktých látek. Pro jejich vribilitu v obshu zrnu je všk nutné provést před sestvením krmné směsi jejich stnovení pomocí rozboru. Dřívější krmné směsi obshovly nižší procentické zstoupení pšenice, proto byly jsou prováděny pokusy se zřzením vyššího podílu pšenice v krmných dietách pro brojlery (ZE- LENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Vzhledem k těmto pokusům jsou v dnešní době již využívány i vyšší podíly pšenice v krmných dietách pro brojlery, ť bez použití nebo s použitím průmyslově vyráběných enzymů. Znlosti o zkrmování pšenice jsou v dnešní 9

době tk vysoké, že se dnes využívá v krmných směsích pro vykrmovné brojlery část použité pšenice v podobě celého zrn. Zřzení celého zrn do diet se provádí jk z důvodu zlepšení zdrvotních podmínek, tk hlvně pro snížení nákldů n výrobu krmných směsí (JEŽKOVÁ, 2012). V dnešní době je snh co nejvíce vyjít vstříc velké skupině konzumentů, kteří vyždují sytější brvu drůbežího ms, nebo produkci funkčních potrvin. Funkční potrviny obshují složky, které mjí v lidském orgnismu určitou fyziologickou zdrvotně prospěšnou funkci, npříkld uprvují hldinu cholesterolu, snižují ucpávání cév dlší (ČECH, 2006). Proto pro uspokojení této skupiny konzumentů jsou v posledních letech šlechtěny různé odrůdy brevných pšenic. Jednou z odrůd je tké pšenice Citrus, která má zvýšený obsh luteinu, tudíž má pozitivní vliv n brvu drůbeže může poskytovt konzumentům vyšší příjem těchto látek, tím přispívt ke zvýšení imunity ntioxidční ochrny orgnismu. Je všk nutné, by přidáním nových odrůd brevných pšenic do krmných diet vykrmovných brojlerů nebyl snížen intenzit růstu, tudíž byly jsou prováděny pokusy s vykrmovnými brojlery. 10

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Výživové poždvky brojlerů Hlvní složku nákldů n výkrm brojlerů předstvují nákldy n krmivo. Pro zjištění optimální užitkovosti je nutné směsi pro vykrmovné brojlery sestvit tk, by byl zjištěn vyvážený poměr energie, proteinů minokyselin. Mezi dlší komponenty, které se bilncují v krmné směsi pro brojlery, ptří minerální látky vitmíny (ANO- NYM 1, 2014). Z důvodu různé intenzity růstu během výkrmu, kdy n zčátku je intenzit růstu vysoká s přibývjícím věkem postupně klesá, je nutné zkrmovt více krmných směsí s odlišnými obshy živin. Nejen živinově dobře vyvážená krmná směs le tké použití kvlitních krmiv má vliv n rychlost růstu, spotřebu krmiv n jednotku přírůstku, le tké n jkost finálního produktu imunitní systém (ZELENKA, 2013). Z účelem zvýšení strvitelnosti živin v krmivech, jsou tké běžně využívány při výrobě krmných směsí enzymtické příprvky (ANONYM 1, 2014), zejmén u směsí s vysokým zstoupením pšenice se využívjí npříkld enzymy β-xylnázy nebo β-gluknázy, pro zvýšení využití fosforu se do krmných směsí přidávjí fytázy. U vylíhnutých kuřt po léčbě ntibiotiky se do krmných směsí přidávjí probiotik, z důvodu podpory rozvoje správné mikroflóry v trávicím trktu. Mldým kuřtům se podávjí tké ntikokcidik (ZELENKA, 2013). N záchovu potřebují vykrmovní brojleři více energie než dusíktých látek, nopk pro růst vyždují energii dusíkté látky v úzkém poměru. Se zvyšujícím se stáří kuřt vlivem zvětšování hmotnosti těl, tedy zvyšováním záchovné potřeby, je nutné tké rozšiřovt poměr živin v krmné dávce. Rozšiřování poměru živin během růstu je důležité i z důvodu zvyšující se metbolizovtelné energie přibližně si ž do sedmého týdne stáří, kdy doshuje mxim poté opět klesá strvitelnost dusíktých látek s přibývjícím věkem postupně tké klesá, což vyžduje rozšiřování poměru živin v krmných směsích. Tyto změny jsou zpříčiněny i tím, že během výkrmu dochází, ke zvyšování podílu tuku n přírůstcích vykrmovného brojler. Tedy v prxi při použití tří druhů krmných směsí se obvykle pohybuje poměr živin ve strtéru (BR1) 54,8, který se zkrmuje během prvních deseti dní, po něm následuje růstová směs (BR2) krmená od 11. do 24. dne výkrmu s poměrem živin 63,3 následně finišér (BR3) s poměrem živin 70,5, který se zkrmuje od 25. dne do konce výkrmu (ob- 11

vykle do 35. dne). Při prodlouženém výkrmu kohoutků do vyšší porážkové hmotnosti (nd 2,5kg) lze využít dokrmovou směs s poměrem živin 74,4 (ZELENKA, 2013). Během výkrmu tké dochází ke zvyšování spotřeby krmiv n jednotku přírůstku, neboť jk bylo již řečeno, s přibývjícím věkem se snižuje rychlost růstu, dále přírůstek je se zvyšujícím věkem bohtší n bílkoviny tuk tělesné tkáně během růstu musí být vlivem opotřebení obměňovány. Přestože v České republice je prováděn především společný výkrm kohoutků i slepiček, ve snze zvýšit efektivnost výroby se ve světě čsto přechází k oddělenému výkrmu podle pohlví. N oddělený výkrm se přechází z důvodů různé intenzity růstu složení přírůstků nebo odlišného nástupu pohlvního dospívání. Odlišnosti v intenzitě růstu se zčínjí projevovt od druhého týdne stáří kuřt. Zčátek odlišného krmení dle pohlví se doporučuje od věku deseti dní kuřt. Normy jsou sestveny jk pro společný výkrm, kde le normy jsou tvořeny podle potřeb kohoutků tedy slepičky jsou překrmovány živinmi, jsou normy tké tvořeny zvlášť pro výkrm kohoutků nebo slepiček. U vykrmovných kohoutků tk lze využít jejich vyšší intenzity růstu vykrmovt je tk do jejich vyššího stáří pokud si to spotřebitel přeje (ZELENKA, 2013). 2.1.1 Energie Vykrmovným brojlerům musíme zjistit v krmné dávce dosttek energie pro záchovu zjištění růstu. Mezi zdroje pokrývjící potřebu energie řdíme npříkld kukuřici, pšenici různé druhy tuků olejů (ANONYM 1, 2014). Dle ZELENKY ZEMA- NA (2006) je potřeb energie pro drůbež vyjdřován v hodnotách bilnčně metbolizovtelné energie oprvené n dusíkovou rovnováhu (ME N nebo MEn). Hodnoty jsou uváděny v kilojoulech (kj) nebo megjoulech (MJ). V některých publikcích jsou hodnoty metbolizovtelné energie uváděny v kloriích; 1 klorie (cl) odpovídá 4,1868 joule (J). Koncentrce energie je rozhodujícím prvkem n množství přijtého krmiv při neomezené nbídce. Brojler tedy příjme tkové množství krmné směsi, by uspokojil svou potřebu energie, tudíž musíme při sestvování krmné směsi zchovt stálý poměr mezi obshem ME N obshem živin v krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Energie v krmné směsi tedy musí být vybilncován tk, by v přijté krmné dávce n den byl pokryt potřeb brojlerů n záchovu růst. Při snižování koncentrce energie v krmné směsi příjme brojler větší množství krmné směsi, pokud má 12

dosttečnou kpcitu trávicího trktu. Pokud všk nemá dosttečně velkou kpcitu trávicího trktu, tk při nižší koncentrci energie v krmné směsi není možno plně využít jejich růstové schopnosti (ZELENKA ZEMAN, 2006). Nopk při snze připrvit krmnou směs s vysokou koncentrcí živin musíme zřdit mezi komponenty krmný tuk, neboť předstvuje nejkoncentrovnější zdroj energie, jeho metbolizovtelná energie je většinou vyšší než 36 MJ/kg, ztímco ME N obilních šrotů je pouze kolem 13 MJ/kg. Stálost tuků, tedy ochrn před jejich žluknutím, zjistíme přidáním ntioxidntů. Tuky jsou tké kvlitním zdrojem esenciálních mstných kyselin, jko jsou kyselin linolová či α-linolenová, tedy těch, které si brojler neumí syntetizovt. Kyselin linolová se do krmných směsí normuje, ve strtéru je její obsh 12,5 g/kg směsi., v růstové směsi je zstoupen 12,0 g/kg směsi ve finišéru je obsžen 10,0 g/kg směsi (ZELENKA, HE- GER, ZEMAN, 2007; ANONYM 2, 2014). A tké při zřzení tuků do výroby se snižuje pršnost při mnipulci usndňuje grnulování krmných směsí (ZELENKA, HE- GER, ZEMAN, 2007). Potřeb ME N je do 10. dne výkrmu stejná pro kohoutky i pro slepičky. V tomto období je záchovná potřeb nižší, zto přírůstky nrůstjí. Potřeb energie je uváděn 12,6 MJ/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Od 11. dne stáří se nároky n energii zvyšují vlivem rozvoje orgnismu, tedy stále se zvyšují přírůstky, ve kterých se zvyšuje podíl bílkovin tuku oproti snižujícímu se obshu vody, zvětšuje se i podíl záchovné potřeby brojlerů, nrůstá tké obsh energie v krmné směsi n 13,3 MJ/kg krmné směsi. Při přechodu n finišér od 25. dne stáří kuřt se zvyšuje podíl energie v krmné směsi jen neptrně, to n 13,4 MJ/kg krmné směsi z důvodu přibývjícího podílu tuku v přírůstcích, tudíž se zvyšují nároky brojlerů n energii. V prodlouženém výkrmu kohoutků se obsh energie v dokrmové směsi dále nemění (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Podle živinové specifikce návodu firmy Avigen se potřeb energie během společného výkrmu brojlerů téměř neliší (ANONYM 2, 2014). 2.1.2 Dusíkté látky Brojleři potřebují tké v krmné směsi dosttek dusíktých látek, by byl zjištěn potřeb všech esenciálních, poloesenciálních neesenciálních minokyselin, nebo látek potřebných pro jejich tvorbu. Aminokyseliny jsou v orgnismu využívány přednostně n záchovu, následuje využití pro tvorbu peří, přírůstek živé hmotnosti, poté n rozvoj prsní svloviny. Podle ideální bílkoviny lze stnovit poměr jednotlivých minokyselin 13

obsžených v krmné dávce. Poměr vychází z množství lysinu připdjícího v krmné směsi n jeden MJ ME N. S přibývjícím věkem, dochází ke snižování růstové intenzity, snižuje se tké obsh lysinu v ideální bílkovině dochází k zužování poměru mezi obshem lysinu většiny osttních minokyselin (ZELENKA, 2013). Pokud v krmné směsi jsou minokyseliny v přebytku, dochází k jejich využívání n tvorbu energie tuku. Při zjištění vyváženého zstoupení jednotlivých esenciálních minokyselin v krmné směsi lze následně ve směsi snížit obsh dusíktých látek. Tím dochází v orgnismu k nižšímu rozkldu ndbytečných minokyselin, následně se snižuje obsh dusíktých látek v trusu, tím se omezuje tké zátěž životního prostředí. Mezi esenciální minokyseliny řdíme lysin, threonin, tryptofn, histidin, fenyllnin, leucin, izoleucin, methionin, vlin rginin. Poloesenciální minokyseliny jsou tkové, které orgnismus syntetizuje, všk pouze z některé z esenciálních minokyselin. Mezi tkové minokyseliny řdíme cystein tyrosin, kdy cystein může vznikt z methioninu tyrosin z fenyllninu. Neesenciální minokyseliny mohou vznikt z jiných neesenciálních nebo esenciálních minokyselin. Do neesenciálních minokyselin řdíme lnin, serin, prolin, kyselin sprgová, sprgin, kyselin glutmová glutmin. Poměr přijtého dusíku v krmné směsi mezi esenciálními neesenciálními minokyselinmi by měl být přibližně 1:1 (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Do krmných směsí se prvidelně doplňuje metionin, lysin někdy tké threonin (ZELENKA, 2013). Brojleři získávjí bílkoviny npříkld v obilovinách či sóji. Hybridi Ross jsou citliví n obsh strvitelných minokyselin v přijímné krmné směsi. Pokud je podávné krmivo vyvážené n dusíkté látky, bude zjištěn příznivý růst tím tké ziskovost výkrmu (ANONYM 1, 2014). N zčátku výkrmu, je vyždován nejužší poměr mezi energií dusíktými látkmi. Nároky n dusíkté látky jsou v tomto období nejvyšší, to z důvodu rychlého růstu orgnismu, tedy pro výstvbu svlových tkání. Potřeb dusíktých látek ve strtérových směsích je 230 g/kg strtéru. Od 11. dne výkrmu, tedy při přechodu n růstovou směs, kdy dochází k rozšiřování poměru mezi energií dusíktými látkmi nstává snižování obshu dusíktých látek, kdy potřeb je již 210 g/kg růstové směsi. N přírůstcích se již výrzně zvyšuje podíl bílkovin, oproti prvním dnům výkrmu. V poslední fázi výkrmu od 25. dne ž dokonce výkrmu je obsh dusíktých látek v krmné směsi 190 g/kg finišéru, to z důvodu zvyšujícího se podílu záchovné potřeby. Pokud se provádí prodloužený výkrm kohoutků n vyšší porážkovou hmotnost, je obsh dusíktých látek dále snížen n 180 g/kg krmné směsi. Potřeb jednotlivých minokyselin je uveden v tbulce 1 14

(ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007; ANONYM 2, 2014). Podle živinové specifikce návodu firmy Avigen se potřeb dusíktých látek i minokyselin během společného výkrmu brojlerů téměř neliší (ANONYM 2, 2014). Při prodlouženém výkrmu kohoutků tedy od 43. dne stáří dochází u jednotlivých minokyselin k mlému snížení potřeby nebo se potřeb již nemění (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Tbulk 1 - Norm potřeby živin Normy 2007 Veškeré minokyseliny Dny společného výkrmu od 1. do 10. od 11. do 24. Avigen Normy 2007 Avigen od 25. dokonce výkrmu Normy Avigen 2007 lysin 14,1 14,3 12,2 12,4 10,4 10,9 methionin 5,3 5,1 4,6 4,5 4 4,1 methionin + cystein 10,3 10,7 9,1 9,5 7,9 8,6 threonin 9,4 9,4 8,3 9,3 7,2 7,4 tryptofn 2,4 2,4 2,1 2 1,8 1,8 rginin 14,6 14,5 12,8 12,7 11 11,3 Strvitelné minokyseliny lysin 12,5 12,7 10,9 11 9,3 9,7 methionin 5 4,7 4,4 4,2 3,8 3,8 methionin + cystein 9,3 9,4 8,2 8,4 7,1 7,6 threonin 7,9 8,3 7 7,3 6 6,5 tryptofn 2,1 2 1,8 1,8 1,6 1,6 rginin 13,1 13,1 11,5 11,4 10 10,2 (ZELENKA, 2007; ANONYM 2, 2014) 2.1.3 Minerální látky Do mkrominerálních látek, které se normují, pro brojlery řdíme vápník, fosfor, hořčík, drslík, sodík chlór. Z mikrominerálních látek se do krmných dávek normují mngn, zinek, železo, měď, jód selen (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Poždvky n obsh minerálních živin v krmných směsích se odvíjí od poždvků vykrmo- 15

vných brojlerů tké n využitelnosti smotných minerálních látek (ZELENKA, 2013). Pro vysokou užitkovost brojlerů je tedy nutné zjistit poždující množství těchto prvků jejich správné vyvážení v krmné dávce (ANONYM 1, 2014). Vápník (C) obsžený v krmných směsích ovlivňuje u brojlerů růst, příjem krmiv, vývoj kostí, funkci nervů, imunitní systém (ANONYM 1, 2014) je nezbytný při srážení krve (ZELENKA ZEMAN, 2006). Vápník jko i osttní komponenty krmné směsi je potřeb dodávt v optimálním množství trvle (ANONYM 1, 2014). Chybějící vápník, který se do krmných směsí nezjistí krmnými komponenty, z nichž je směs složen, se do směsí obvykle zjišťuje přidáním krmného vápence v různé zrnitosti nebo dihydrogenfosforečnnem vápentým, či hydrogenfosforečnnem vápentým, jimiž zjistíme dodání tké z části chybějící fosfor v krmné směsi. Při přebytku vápníku ve směsi, dochází ke snižování využití fosforu v orgnismu, dále se tké zvyšují poždvky n hořčík, železo, jód, mngn, zinek měď. Přebytek vápníku zhoršuje i strvitelnost tuků. Při přebytku vápníku v krmivu tedy dochází ke snížení příjmu krmiv, zpomlení růstu, nedosttečné minerlizci kostí ke zvýšení nebezpečí vzniku krvácenin ve svlovině (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). N zčátku výkrmu jsou nároky n vápník nejvyšší z důvodu rostoucí kostry brojlerů její minerlizce. Od zčátku výkrmu do 10. dne stáří je potřeb vápníku 10 g/kg strtérové směsi. Postupně při přechodu n následující krmné dávky se potřeb vápníku snižuje n 9 g/kg poté n 8,5 g/kg krmné směsi. I při prodloužení výkrmu u kohoutků je tké potřeb vápníku 8,5 g/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Podobné hodnoty jsou uváděny ve výživových nárocích firmy Avigen (ANONYM 2, 2014). Fosfor (P), stejně jko vápník je důležitý pro správný růst vývin kostí (ANO- NYM 1, 2014), dále se účstní energetických přeměn v orgnismu udržení cidobzické rovnováhy. Většin z celkového obshu fosforu v krmivech rostlinného původu je všk ve formě solí kyseliny fytové, ze kterých potřebný fosfor brojleři umí využít jen z mlé části. Pro zvýšení využití fosforu z krmiv rostlinného původu brojlery je dobré zřzení fytázy, která se průmyslově vyrábí. Využitelný fosfor z krmiv je v orgnismu resorbován, jeho resorpci příznivě ovlivňuje 1,25-dihydroxycholeklciferol. Při nedosttku fosforu v krmné směsi dochází ke snižování příjmu krmiv, jeho ndbytek tké způsobuje zhoršení užitkovosti. Jelikož metbolismus fosforu vápníku je velmi propo- 16

jen, je důležitý jejich správný vzájemný poměr v krmné dávce. V normách se uvádí fosfor využitelný, kdy jeho potřeb podobně jko potřeb vápníku je nejvyšší n zčátku výkrmu. Nároky brojlerů n zčátku výkrmu n fosfor jsou 5 g/kg krmné směsi, ztímco v následujících krmných směsí se snižuje postupně n 4,5 g/kg ž 4,2 g/kg krmné směsi, jehož množství zůstává i při prodlouženém výkrmu kohoutků (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007; ANONYM 2, 2014). Hořčík (Mg) v těle brojler je součástí nebo ktivuje řdu enzymů, které se podílí n glykolýze dále tké syntézy ATP, DNA, RNA, schridů, lipidů bílkovin. Ve většině přípdů není potřeb hořčík do krmné směsi přidávt z důvodů, že je ho dosttek v komponentech, ze kterých je krmná dávk složen. Při jeho nedosttku lze jko zdroj hořčíku použít dolomitický vápenec. Během celého výkrmu se nároky n hořčík nemění, brojleři vyždují po celý výkrm 0,5 g/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZE- MAN, 2007). Nproti tomu ve výživových poždvcích firmy Avigen je potřeb hořčíku po celý výkrm 0,5 5 g/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Sodík (N), drslík (K) chlór (Cl) jsou hlvními ionty zjišťující stálost cidobzické rovnováhy v orgnismu brojler. Je důležité dodržovt jejich poždovné zstoupení v krmné dávce, neboť npříkld sodík zjišťuje udržení chuti k přijímání krmiv jeho využití, dále se účstní n správné činnosti srdce, vývinu kostí, hospodření orgnismu s vodou dlších metbolických funkcích. Při jeho nedosttku dochází ke snížení užitkovosti. Pro doplnění chybějícího sodíku v krmné dávce lze využít krmnou sůl nebo hydrogenuhličitn sodný. Při ndbytku sodíku nebo chlóru dochází k vyššímu příjmu vody tím se následně zvyšuje vlhkost podestýlky. Chlór podobně jko sodík, lze tké doplňovt do krmné směsi pomocí krmné soli, z zdroj lze povžovt i hydrochlorid lysinu. Při ndbytku chlóru v krmné dávce může dojít ke vzniku cidózy orgnismu, ke zhoršení minerlizce kostí snižuje se využití některých vitmínů (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Drslík se účstní metbolismu schridů, svlových kontrkcí, udržení nitrobuněčného osmotického tlku stálosti cidobzické rovnováhy (ZELENKA ZEMAN, 2006). Jeho dlší funkcí je npříkld účst při vylučování kyseliny močové z orgnismu, která je hlvním dusíkovým metbolitem u brojlerů. Jeho nedosttek nebo ndbytek v krmné dávce tedy způsobuje zdrvotní problémy u brojlerů (ZELENKA, HEGER, 17

ZEMAN, 2007). Nároky brojlerů n sodík, drslík chlór se během výkrmu nemění, kde sodík je po celý výkrm zstoupen 1,6 g/kg krmné směsi, drslík 6,5 g/kg krmné směsi, chlór 1,6 2,2 g/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Ztímco ve výživových poždvcích firmy Avigen potřeb sodíku po celý výkrm je 1,6 2,3 g/kg krmné směsi, drslíku 4 10 g/kg krmné směsi chlór je téměř stejný 1,6 2,3 g/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Mngn (Mn) ovlivňuje řdu enzymů nebo je spoň jejich součástí. U brojlerů všk dochází k nízkému vstřebávání mngnu nepříznivě ho tké ovlivňuje vyšší obsh vápníku, fosforu želez v krmné směsi. Při jeho nedosttku v krmné dávce lze mngn doplnit npříkld pomocí uhličitnu mngntého nebo oxidu mngntého. Pokud je nedosttek mngnu v krmné směsi dochází u brojlerů ke vzniku perózy. Potřeb mngnu v krmné směsi se po celý výkrm nemění, nároky n mngn jsou 100 mg/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007), ztímco ve výživových nárocích firmy Avigen se uvádí hodnot 120 g/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Zinek (Zn) má řdu funkcí v těle, jko součást bílkovin je přítomen ve více než 160 enzymech, dále se účstní metbolismu schridů je ktivátorem inzulinu. Nároky n zinek se zvyšují, pokud je npříkld v krmné dávce vyšší obsh vápníku či mědi. Při jeho nedosttku lze zinek doplnit pomocí sírnu zinečntého nebo oxidu zinečntého. Pokud vznikne nedosttečné množství zinku v krmné dávce, dochází ke snižování chuti k příjmu krmiv, vznikjí záněty kůže, problémy s opeřením či pohybovým prátem. Potřeb zinku u brojlerů je do 24. dne výkrmu 100 mg/kg krmné směsi následně od 25. dne výkrmu jsou nároky n zinek 80 mg/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Ztímco ve výživových nárocích firmy Avigen je potřeb zinku po celý výkrm 100 mg/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Železo (Fe) je obsženo ve velkém množství enzymů tké bílkovinných přenšečů kyslíku v hemoglobinu, myoglobinu cytochromech. Jeho nedosttek lze doplnit pomocí krystlického sírnu železntého nebo fumrnu železntého (ZELENKA ZE- MAN, 2006). Při součsném nedosttku želez mědi dochází ke vzniku nemie. Nároky brojlerů n obsh želez v krmné směsi jsou po celý výkrm 80 mg/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007), ztímco ve výživném návodu firmy Avigen je jeho potřeb po celý výkrm pouze poloviční, tedy 40 mg/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). 18

Přítomnost mědi (Cu) v orgnismu je nenhrditelná v oblsti krvetvorby, z důvodu mobilizce želez jeho vzbě do hemu. Je obsžen v některých metloenzymech činnost řdy jiných enzymů ovlivňuje. Dále působí v tkáňovém dýchní má vliv n některé žlázy s vnitřní sekrecí. V krmné směsi je tedy nenhrditelný, nároky orgnismu n měď se zvyšují npříkld při ndbytku molybdenu v krmné dávce. Nedosttek lze doplnit pomocí sírnu měďntého. Při nedosttku mědi v krmné dávce dochází npříkld ke snížení pružnosti cév u brojlerů následným rupturám orty (ZELENKA ZEMAN, 2006). Nároky vykrmovných brojlerů n měď jsou během celého výkrmu stejné, do směsí je mícháno 8 mg mědi n kilogrm krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Firm Avigen všk uvádí ve výživových poždvcích pro hybrid Ross 308 16 mg mědi n kilogrm krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Jód (I) je součástí tyroxinu, což je hormon štítné žlázy, která je tké jeho zásobárnou. Deficit jódu lze doplnit jodidem drselným nebo jodidem sodným. Pokud je jód v nedosttku, dochází u brojlerů ke zvětšení štítné žlázy, kuřt rostou pomlu ukládjí v těle více tuku. Krmné směsi, které obshují strumigenně působící glukosinoláty, které jsou obsženy npříkld v řepkovém extrhovném šrotu, způsobí v orgnismu snížení využití jódu (ZELENKA ZEMAN, 2006). Vykrmovná kuřt mjí během celého výkrmu potřebu jódu 1 mg/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007), Avigen ve svých nárocích n výživu všk uvádí potřebu 1,25 mg/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Selen (Se) se účstní v orgnismu společně s vitmínem E ntioxidčního systému, kdy je obsžen v gluttionperoxidse (MURRAY, 2002). Při nedosttku dochází k jeho nrušení následně vzniká u brojlerů svlová dystrofie. Z rostlin je selen vstřebáván ktivně, ztímco z norgnických sloučenin se vstřebává psivně. V orgnismu může být po ktivním vstřebání selen uložen jko součást nových bílkovin nebo po psivním vstřebání použit pro vznik selenoproteinů. Nedosttek lze vyrovnt přimícháním seleničitnu sodného nebo selennu sodného do krmné směsi (ZELENKA ZEMAN, 2006). N počátku výkrmu mjí brojleři vyšší nároky n obsh selenu v krmné směsi tedy 0,2 mg/kg krmné směsi, od 25. dne výkrmu ž do konce výkrmu všk klesá jeho potřeb n 0,15 mg/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007), Avigen všk uvádí potřebu selenu o obshu 0,3 mg/kg krmné směsi po celý průběh výkrmu. 19

2.1.4 Vitmíny Do krmných směsí se vzhledem k vysokým poždvkům n růst pohodu vykrmovných brojlerů doplňují i vitmíny. Z hydrofobních vitmínů se doplňují, vitmín A, D 3, E, K 3, mezi hydrofilní vitmíny doplňovány do krmných směsí řdíme, vitmín B 1, B 2, B 6, B 12, biotin, kyselin nikotinová, kyselin listová, kyselin pntotenová cholin (ZELENKA ZEMAN, 2006). S genetickým pokrokem dochází u vykrmovných brojlerů ke zvyšování rychlosti růstu, tím klesá vzhledem ke stbilní potřebě n záchovu spotřeb krmiv n jednotku produkce. Tím dochází ke zvyšování nároků n koncentrci vitmínů v krmných směsích (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Při určování výše množství přidávných vitmínů do krmných směsí se musí tké zohlednit vedle poždvků brojlerů dlší fktory, jko jsou npříkld jejich stbilit při grnulování, délk skldování, či stresové vlivy v podmínkách velkochovu (ZELENKA ZEMAN, 2006). Do krmných směsí, kde obshově převládá pšenice, je potřeb oproti směsím s převžující kukuřicí vyšší přídvek vitmínu A, B 6, biotinu nproti tomu méně cholinu, kyseliny nikotinové kyseliny pntotenové. Hydrofobní vitmíny jsou nerozpustné ve vodě, k jejich rozpustnosti tedy dochází v tucích. Tto skupin vitmínů se ukládá v játrech, lze je tedy zvířtům podávt do zásoby je možnost jimi předávkovt. Různé formy vitmínu A D mjí různou biologickou účinnost, proto se množství těchto vitmínů udává v mezinárodních jednotkách (m.j.). Npříkld jedn mezinárodní jednotk vitmínu A má účinnost 0,3 μg retinolu nebo jedn m.j. vitmínu D 3 je stnoven, jko 0,025 μg choleklciferolu. Osttní vitmíny rozpustné v tucích jsou udávány v mg/kg krmné směsi. Hydrofilní vitmíny si nedokáže orgnismus téměř ukládt do zásoby, tudíž zde není tkové riziko předávkování vitmíny rozpustných ve vodě jko u vitmínů rozpustných v tucích. Všechny vitmíny skupiny B kromě cholinu mjí funkce koenzymů. (ZELENKA ZEMAN, 2006). Vitmín A je nenhrditelný při ochrně epitelů před rohovtěním je tedy význmným protiinfekčním vitmínem. Při jeho nedosttku dochází ke vzniku kertinizujících buněk místo buněk sekretujících mucin poškozenými epitely sliznic následně lehce prostupují choroboplodné zárodky do orgnismu (MURRAY, 2002). Při jeho nedosttku lze u brojlerů vidět npříkld výtoky z očí nosu, vysychání spojivek rohovky, kertinizce sliznic či nježené peří (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Mnohé 20

příznky lze pozorovt tké při vzniku hypervitminózy vitmínu A. Vitmín A je tké důležitý v oblsti reprodukce (MURRAY, 2002), protože je obsžen v zárodečném epitelu ve vječníku ve vrltech. Jeho nedosttek v krmné dávce způsobuje poruchy reprodukce. Provitmínem vitmínu A je β-kroten. Konverze β-krotenu všk u brojlerů se pohybuje v průměru si z 30 % (ZELENKA ZEMAN, 2006). Potřeb vitmínu A se během růstu brojlerů snižuje, ve strtéru jsou nároky nejvyšší, kdy je nutno dodt 14 000 mezinárodních jednotek. V následujících směsích se nároky snižují n 12 000 m.j. 11 000 m. j. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). V normách pro hybrid Ross 308 je potřeb vitmínu A nižší, kdy n zčátku výkrmu je potřeb 12 000 m.j. poté od 11. dne výkrmu ž do konce výkrmu 10 000 m. j. (ANONYM 2, 2014). Vitmín D je nezstupitelný při hospodření s vápníkem fosforem v těle brojler (MURRAY, 2002). Jeho nedosttek v krmné směsi způsobuje poruchy metbolismu těchto mkroprvků následně vznikjí onemocnění vykrmovných brojlerů (ZELEN- KA ZEMAN, 2006) jko npříkld rchitid, tibiální dyschondroplzie či osteomlcie (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Nopk při jeho ndbytku dochází k vyplvování vápníku z kostních rezerv k následnému ukládání v důležitých orgánech, cévách srdci, plících ledvinách, čímž zbrňuje jejich činnosti (ZELENKA ZEMAN, 2006). Jeho potřeb je od zčátku výkrmu do 24. dne výkrmu 5 000 m.j. následně od 25. dne výkrmu ž do konce je potřeb 4 000 m.j. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007; ANONYM 2, 2014). Vitmín E, je povžován z hlvní ntioxidnt (MURRAY, 2002) podílí se tedy n zvýšení imunitních rekcí orgnismu, n stbilitě buněčných membrán zlepšuje využívání vitmínů A D (ZELENKA ZEMAN, 2006). Při jeho nedosttku může docházet ke vzniku enceflomlácií, exsudtivní ditéze či nutriční svlové dystrofii (ZE- LENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Uvedené onemocnění vznikjí zejmén u brojlerů s vysokou schopností růstu s velmi intenzivním metbolismem (ZELENKA ZEMAN, 2006). Potřeb vitmínu E během výkrmu brojlerů klesá, ve strtérové směsi jeho obsh činní 80 mg/kg krmné směsi, v růstové směsi je snížen n obsh 60 mg/kg krmné směsi ve finišéru je ho pouhých 50 mg/kg krmné směsi (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). V nárocích pro hybrid Ross 308 jsou všk rozdílné hodnoty potřeby vitmínu E, 21

kdy ve strtéru je obsžen 75 mg/kg krmné směsi následně ž do konce výkrmu je potřeb snížen n 50 mg/kg krmné směsi (ANONYM 2, 2014). Vitmín K působí jko ktlyzátor při tvorbě protrombinu, který je nezbytný při procesu srážení krve. U drůbeže je částečně syntetizován pomocí mikroorgnismů trávicího trktu, zbytek je nutný doplnit pomocí podávných krmiv. Při nedosttku vitmínu K dochází k tvorbě podkožních krvácenin (ZELENKA ZEMAN, 2006). Potřeb vitmínu K má snižující tendenci, neboť do desátého dne výkrmu je v krmné směsi zstoupen 4 mg/kg krmné směsi (k. s.), v růstové směsi je zstoupen 3 mg/kg k. s. ve finišéru jsou pouze 2 mg/kg k. s. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Rozdílné potřeby jsou uvedeny v nárocích n výživu hybrid Ross 308, kde obsh vitmínu K je do 24. dne výkrmu 3 mg/kg k. s. po zbytek výkrmu 2 mg/kg k. s. (ANONYM 2, 2014). Vitmín B 1 (thimin) se účstní n metbolismu glycidů, při jeho nedosttku dochází k hromdění kyseliny pyrohroznové v krvi, čímž vznikjí nervové poruchy (ZE- LENKA ZEMAN, 2006). Jeho potřeb je do 10. dne výkrmu 3 mg/kg k. s. od 11. dne stáří ž do konce výkrmu je obsh thiminu snížen n 2 mg/kg k. s. (ZELEN- KA, HEGER, ZEMAN, 2007; ANONYM 2, 2014). Součástí flvinových enzymů, nezbytných pro tkáňové dýchání je vitmín B 2 (riboflvin). Jeho brv je nžloutlá ž žlutoornžová s nhořklou příchutí. Při jeho nedosttku se trvle zkroutí prsty dovnitř dochází k nrušení růstu (ZELENKA ZEMAN, 2006). Během výkrmu jeho potřeb postupně klesá. Ve strtérové směsi je obsžen 8 mg/kg k. s., v růstové směsi je obsh snížen n 6 mg/kg k. s. ve finišéru je obsh snížen n 5 mg/kg k. s. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007; ANONYM 2, 2014). Kyselin nikotinová (nicin) se účstní n metbolismu glycidů, tuků bílkovin, tím že slouží pro přenos vodíkových iontů. Drůbež je schopná tento vitmín syntetizovt z tryptofnu. Při jeho nedosttku dochází u brojlerů k zánětům dutiny zobákové, zostávání v růstu, výskyt dehydrtce způsobené probíhjícími průjmy u mldých kuřt vznikjí záněty kůže (ZELENKA ZEMAN, 2006). Potřeb nicinu je do 24. dne výkrmu 60 mg/kg k. s. po zbytek výkrmu se jeho potřeb snižuje n 40 mg/kg k. s. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Stejné potřeby jsou uvedeny tké u kukuřičného typu krmné směsi firmy Avigen, ztímco u pšeničného typu krmné směsi je vždy o 5 mg/kg k. s. nižší potřeb (ANONYM 2, 2014). 22

Kyselin pntotenová působí v koenzymu A, kde reguluje přeměnu kyseliny octové v citrátovém cyklu. Její nedosttek lze doplnit pomocí pntotennu vápentého. Při krenci kyseliny pntotenové vznikjí zdrvotní potíže jko npříkld záněty kůže, výtok z očí, zrohovtění koutků zobáku, očních víček snižuje se růstová schopnost vykrmovných brojlerů (ZELENKA ZEMAN, 2006). Dle norem ZELENKY, HEGERA ZEMANA (2007) je potřeb kyseliny pntotenové do 24. dne výkrmu 16 mg/kg k. s. zbývjící období výkrmu je její potřeb snížen n 15 mg/kg krmné směsi. Ztímco v nárocích n výživu hybrid Ross 308 je u směsí pšeničného typu potřeb 13 mg/kg k. s. po celý výkrm u směsí kukuřičného typu 15 mg/kg k. s. (ANONYM 2, 2014). U přeměny minokyselin syntéze bílkovin je důležitý vitmín B 6. Působí tké jko koenzym dekrboxyláz trnsmináz. Jeho nedosttek zpříčiňuje, npříkld snižování chuti k přijímání krmiv, dochází k zstvení růstu nervovým degrdcím (ZELEN- KA ZEMAN, 2006). Potřeb vitmínu B 6 se v jednotlivých etpách výkrmu snižuje to od 5 mg/kg k. s. ve strtérové směsi, přes 4 mg/kg k. s. v růstové směsi ž n obsh 3 mg/kg k. s. ve finišéru (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Stejné potřeby jsou uváděny tké v nárocích n výživu hybrid Ross 308 u pšeničného typu směsí, ztímco u kukuřičného typu směsí je potřeb vždy o 1 mg/kg k. s. nižší (ANONYM 2, 2014). Biotin působí jko koenzym krboxyláz je nepostrdtelný tké při přeměně glycidů tuků nebo jko ochrn před vznikem perózy. Nedosttek biotinu se projevuje záněty spodní plochy prstů, v okolí zobáku vzniku již jmenovné perózy (ZELENKA ZEMAN, 2006). Nároky n obsh biotinu v krmných směsích je do 24. dne výkrmu 0,18 mg/kg k. s. pro zbylé období výkrmu, je jeho potřeb snížen n 0,05 mg/kg k. s. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Oproti potřebám hybrid Ross 308, kde jsou nároky do 24. dne výkrmu 0,2 mg/kg k. s. následně po zbytek výkrmu jen 0,1 mg/kg k. s. (ANONYM 2, 2014). Kyselin listová se účstní ntioxidčního systému orgnismu hrje tké nezbytnou roli při syntéze minových nukleových kyselin. Její doplnění do krmné směsi zjišťuje ochrnu před vznikem némie (ZELENKA ZEMAN, 2006). N počátku výkrmu je potřeb kyseliny listové 2 mg/kg k. s., při přechodu n růstovou směs se spotřeb snižuje n 1,8 mg/kg k. s. ve finišéru je obsh snížen n 1,5 mg/kg k. s. (ZE- LENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Obdobné nároky jsou tké uvedeny ve výživových potřebách hybrid Ross 308 (ANONYM 2, 2014). 23

Význm vitmínu B 12 spočívá v podpoře zrání prodlužování životnosti červených krvinek využívání bílkovin. Při jeho nedosttku dochází ke vzniku némie (ZELEN- KA ZEMAN, 2006). Potřeb vitmínu B 12 je nízká, přesto musí být v krmných směsích obsžen. Do 24 dní výkrmu se dodává do krmných směsí v obshu 0,02 mg/kg k. s. po zbylé období výkrmu jen 0,015 mg/kg k. s. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). U hybrid Ross 308 je potřeb ještě nižší to do 24. dne výkrmu 0,016 mg/kg k. s. po zbytek výkrmu je jeho potřeb 0,01 mg/kg k. s. (ANONYM 2, 2014). Cholin tvoří zákld pro stvbu cetylcholinu, který je účinnější než smotný cholin. Dále je součástí membrán fosfolipidů. Cholin je nutné přidávt tké do krmných směsí, které obshují vyšší obsh tuků, neboť umožňuje využití mstných kyselin v játrech tk je chrání před tukovou degenercí. I když si dospělá drůbež dokáže část potřebného cholinu vytvořit sm, je zpotřebí jeho doplnění do krmných dávek. K tomu lze využít cholinchlorid. Při nedosttku cholinu v krmné směsi dochází ke vzniku perózy. Jelikož je tento vitmín silně hygroskopický gresivní, je nutné, ho nezřzovt do premixů, le skldovt ho smosttně (ZELENKA ZEMAN, 2006). Potřeb cholinu je v kždém typu směsí během výkrmu jiná. Ve strtéru je obsžen 1 800 mg/kg k. s., v růstové směsi je obsh cholinu snížen n 1 600 mg/kg k. s. finišér obshuje jen 1 400 mg/kg k. s. (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). V nárocích n výživu hybrid Ross 308 všk jsou obshy cholinu v krmných směsích nižší, kdy strtér obshuje 1 600 mg/kg k. s., růstová směs 1 500 mg/kg k. s. finišér 1 400 mg/kg k. s. (ANO- NYM 2, 2014). Lze pozorovt odlišné potřeby určitých živin, které se doplňují do krmných směsí vyráběných pro celý výkrm. Vysvětlením může být, že potřeby sestveny v normách od ZELENKY, HEGRA ZEMANA (2007) jsou udělány jko obecné pro výkrm různých hybridů, ztímco nutriční poždvky firmy Avigen jsou určeny přímo pro výkrm hybrid Ross 308. V nárocích lze tké vypozorovt, že živiny, u kterých se mění jejich potřeb, jsou nároky n tyto živiny nejvyšší n počátku výkrmu to ž do 24. dne výkrmu kuřt. Je to z důvodu zvyšujícího se přírůstku následně se snižujícími se přírůstky klesá tké potřeb vykrmovných brojlerů n obsh živin v krmných směsích. 24

2.2 Působení neškrobových polyschridů N stvbě buněčné stěny řdy semen využívných ve výživě hospodářských zvířt se z podsttné části tké podílí skupin stvebních polyschridů, do kterých řdíme npř. celulosu, β-glukny, rbinoxylny dlší, které jsou pro zvíře pouze omezeně strvitelné, nebo nestrvitelné. Běžně jsou tké nzývány jko neškrobové polyschridy (NSP), (KALAČ MÍKA, 1997). Stvební polyschridy předstvují mkromolekulární polymery monoschridů, jsou součástí vlákniny jsou nvzájem spojovány glykosidickou vzbou, tedy přes tom kyslíku. Vzb je tvořen polocetlovým hydroxylem jednoho monoschridu (n uhlíku s číslem 1) některou lkoholickou skupinou druhého monoschridu. Vzby jsou uváděny čísly tomů uhlíku, mezi nimiž došlo k vzbě (1 2, 1 4 tp.) prostorovou orientcí polocetlového hydroxylu (α- či β-). Npříkld stvební jednotk hlvního řetězce β-gluknů je znčen β-d-glukos, s glykosidickými vzbmi 1 3, 1 4 nemá žádné vedlejší řetězce obrázek 1, ztímco npříkld stvební jednotk hlvního řetězce rbinoxylnů je znčen β-d-xylos, s glykosidickou vzbou 1 4, mjí vedlejší řetězec rbinosu obrázek 2. Různé složení neškrobových polyschridů zjišťuje odlišné fyzikální vlstnosti jko npříkld různou rozpustnost ve vodě schopnost vázt vodu proto některé neškrobové polyschridy se ve vodě rozpouští, velká část všk nikoli (Mc DOUGALL kol., 1996). Obrázek 1 - Výseč ze struktury β-(1 3)(1 4)-D-gluknu (KALAČ MÍKA, 1997) 25

Obrázek 2 - Výseč ze struktury rbinoxylnu (KALAČ MÍKA, 1997) Jednotlivé neškrobové polyschridy v buněčných stěnách jsou vzájemně poutány mezi sebou dlšími složkmi jko npříkld bílkovinmi ligninem. Buněčné uspořádání je vysoce orgnizovné. Kždá složk je vzájemně poután slbými vodíkovými můstky, dále jsou přithovány pevnějšími kovlentními vzbmi. Velká část polyschridů reguje s vodou vznikjí tk viskózní roztoky. Viskozit roztoků je závislá n různých fktorech, jko npříkld n velikosti molekul, obsh polyschridu, jestli je řetězec přímý nebo rozvětvený dlší. Pokud výskyt je nízký, způsobují polyschridy zvyšování viskozity přímou rekcí s vodou, při vyšším výskytu polyschridů vzniká síť. U rozpustných polyschridů ve vodě, je možno při rychle rostoucí viskozitě docházet ž ke vzniku gelu (KALAČ MÍKA, 1997). Množství složení vlákniny v obilí je ovlivněno genetickými přírodními fktory, větší vliv všk mjí genetické fktory (GEBRUERS kol., 2010; SHEWRY, FREE- MAN kol., 2010). SHEWRY, PIIRONEN kol. (2010) zjistili, že rbinoxylny β- glukny mjí vysokou dědičnost, proto je vhodné s nimi dále prcovt ve šlechtění rostlin. Nvzdory vysoké dědičnosti má tké význmný vliv počsí během vegetce n množství složení vlákniny v obilovinách. K nárůstu obshu rbinoxylnů dochází z teplého slunečného počsí ve fázi tvorby obilek. Ztímco deštivé počsí během zrání obsh rbinoxilnu snižuje (GEBRUERS kol., 2010). Stejný vliv má průběh počsí během zrání obilí n obsh β-gluknů (SWANSTON, kol., 1997). Mezi dlší fktory jk ovlivnit obsh neškrobových polyschridů v obilovinách řdíme npříkld techno- 26

logické úprvy npř. tepelné úprvy (JEROCH, DÄNICKE, 1995), dále plikce enzymových preprátů (npř. endo-β-gluknáz, endoxylnáz, rbinofurnosidáz), (BRENES kol., 1993; MARQUARDT kol., 1994). U drůbeže snižují neškrobové polyschridy využitelnost živin. Nopk vláknin potrvin ve výživě lidí je posuzován příznivě jko fktor podílející se n snížení hldiny cholesterolu v krvi (LIATIS kol., 2009), omezení rizik výskytu rkoviny tlustého střev (MALKKI VIRTANEN, 2001), prevence obezity, cukrovky či zácpy (MARQUARD kol., 1996). Mír účinků neškrobových polyschridů je závislá jk n zvířeti, tk i n složení krmné směsi. U zvířete hrje velkou roli věk, kdy mláďt jsou více citlivá než dospělá zvířt, dále zdrvotní stv složení mikroflóry střevního trktu drůbeže (SMITS ANNISON, 1996). Jedn z příčin ntinutričních účinků neškrobových polyschridů u zvířt se povžuje zvýšení objemu viskozity tráveniny ve střevech rozpuštěnými neškrobovými polyschridy. Dochází tím k omezení pohyblivosti tráveniny, trávicích enzymů, le tké emulgujících žlučových kyselin, což způsobuje omezení jejich styku s tráveninou zhoršují se podmínky pro vstřebávání živin, pro kontkt s povrchem střevní mukózy dochází k zlepení střevních klků. Neškrobové polyschridy mohou tké tvořit komplexy s trávicími enzymy, tím snižují ktivitu enzymů. Celkově se snižuje využitelnost živin, nejvýrzněji všk nsycených tuků lipofilních vitmínů. Při zvýšeném zstoupení neškrobových polyschridů v krmné dávce u drůbeže dochází tké ke sníženému příjmu krmiv vlivem zhoršené využitelnosti živin i k poklesu hmotnostních přírůstků. Při příjmu tkových krmiv dochází u drůbeže tké ke zvýšené spotřebě vody, vlivem zhoršené využitelnosti živin ke zvětšování trávicího trktu dále ke zvýšení obshu vody v trávenině trusu. Tyto fktory následně způsobují zhoršení stvu podestýlky mikroklimtu v hle. Velký význm z pohledu ntinutiričních účinků mjí β-glukny rbinoxylny jejichž zstoupení v krmivech je le proměnlivé (MARQUARD kol., 1996). Výskyt β-gluknů je chrkteristický pro ječmen některé genotypy pšenice, ztímco pro žito, triticle pšenici je typický zvýšený obsh rbinoxylnů. Npříkld celkový obsh NSP v pšenici je 11,4 %, z nichž je 2,4 % rozpustných neškrobových polyschridů mezi hlvní složky NSP ptří β-glukny 0,5 %, rbinoxylny 6,1 % celulos 2,0 %. Ztímco celkový obsh NSP v ječmeni je 16,7 %, z nichž je 4,5 % rozpustných neškrobových polyschridů mezi hlvní složky NSP ptří β-glukny 7,6 %, rbinoxylny 3,3 % celulos 3,9 % (AMAN GRAHAM, 1987; SMITS ANNISON, 1996). 27

Zvýšení viskozity tráveniny v trávicím trktu vyvolává tké zvýšenou sekreci střevní mukózy, tím dochází ke zvýšení odporu vůči trnsportu nepolárních živin přes vodní vrstvu n povrchu epitelu zvětšením její šířky nebo v kombinci se změnou chemických vlstností slizovité vrstvy. Může docházet tké k morfologickým změnám klků mikroklků. U kuřt brzy po vylíhnutí, u nichž probíhá kolonizce epitelu tenkého střev, dochází při vysokém obshu neškrobových polyschridů k rozvoji bkterií, které v tenkém střevě ve zvýšené míře zkvšují schridy n těkvé mstné kyseliny. Zvýšená produkce těkvých mstných kyselin v tenkém střevě všk působí nepříznivě n užitkovost i kondici drůbeže (CHOCT kol., 1996). Nerozpustné neškrobové polyschridy se částečně tké podílí n zvýšeném zdržování vody v trávenině, což způsobuje zvětšení objemu tráveniny následnému urychlení průchodu tráveniny střevním trktem. Tím mohou částečně nerozpustné neškrobové polyschridy snižovt nepříznivé vlivy rozpustných neškrobových polyschridů (SMITS ANNISON, 1996). Jelikož neškrobové polyschridy mjí výše uvedené účinky u brojlerů, doporučuje ZELENKA, HE- GER, ZEMAN (2007) zstoupení pšenice v krmné směsi do 20 25 %, při doplnění krmné směsi enzymy, lze zvýšit podíl pšenice ž n 50 %. 2.3 Dosvdní pozntky o využití pšenice ve výživě brojlerových kuřt Pěstování pšenice (Triticum estivum L.) v České republice, je velice rozšířené, ptří tedy mezi nejčstěji pěstovnou obilninu. V krmných směsích je zstoupení pšenice různé, jejím zřzením uhrdíme velkou část energie dusíktých látek v krmných směsích. Minimální sušin, kterou by mělo pšeničné zrno mít, je 86 % měrná hmotnost by měl být 720 kg/m3 (VYSKOČIL, kol., 2008). Výživná hodnot pšenice je ovlivňován nejen geneticky le i grotechnickými environmentálními vlivy (JEDLIČKA, 2012). Tudíž obsh dusíktých látek v zrnu pšenice je vribilní, obvykle mezi 11 % ž 14 % (VYSKOČIL, kol., 2008). Hlvním zdrojem energie v dietách pro brojlery je škrob. V Evropě jko zdroj škrobu je využíván n prvním místě pšenice, le její strvitelnost má tké vysokou vribilitu s ohledem n použité kultivry pšenice, které se používjí v pšeničné dietě pro brojlery (STEENFELDT, 2001; PIRGOZLIEV kol. 2003; JEDLIČKA, 2012). Diety, které obshují vysoký podíl pšenice, mohou být nevyhovující vzhledem k různému chemickému složení energetické hodnotě zrn (STE- ENFELDT, 2001; PIRGOZLIEV kol., 2003). Tké podle CLASSEN kol. (1995) 28

STEENFELDT (2001), různé odrůdy pšenice se mohou lišit v obshu proteinu, škrobu vlákniny, jkož i strvitelností živin hodnotou zdánlivě metbolizovtelné energie pro drůbež. Je tedy nutné pro správné určení potřebného množství pšenice do krmných směsí stnovovt obsh živin v pšenici vlstním rozborem (STEENFELDT, 2001; VY- SKOČIL kol. 2008). 2.3.1 Různý obsh pšenice v krmných směsích ve výkrmu brojlerů Pšenici je možno zřdit do krmných dávek pro všechny druhy ktegorie zvířt, to i s jejím vyšším zstoupením v krmných dávkách (VYSKOČIL, kol., 2008). V některých publikcích se uvádí doporučené zstoupení pšeničného zrn v krmných směsích pro drůbež do 20 25 % bez použití enzymů, pokud je to všk rentbilní, lze zřdit do krmných směsí i 50 % pšenice, při použití průmyslově vyráběných enzymů. Pokud všk je vysoké zstoupení pšenice v krmných směsích pro vykrmovné brojlery, dochází k tvorbě nálepů v okolí kloky, ke vzniku vlhké podestýlky je tké jedním z fktorů zpříčiňující vznik nekrotické enteritidy. Při jemně šrotovné pšenici, která je předkládán vykrmovným brojlerům v sypké formě, vznikjí u kuřt nálepy n zobácích dochází ž k jejich deformcím (ZELENKA, HEGER, ZEMAN, 2007). Při výrobě krmných směsí pro brojlery se tké nezřzuje čerstvě sklizená pšenice z důvodu její zhoršené strvitelnosti, která se následně projevuje n snížení užitkovosti. Zhoršená strvitelnost čerstvě sklizené pšenice je zpříčiněn s velkou prvděpodobností vysokým obshem neškrobových polyschridů, který se během dvou ž čtyř týdnů posklizňového dozrávání snižuje (VYSKOČIL, kol., 2008). 2.3.2 Brevné pšenice Ve výživě drůbeže le i jiných hospodářských zvířt se běžně využívjí bílé zrn pšenice seté. V posledních letech všk dochází tké ke šlechtění brevných odrůd pšenice, jejíž zrn mjí červené, purpurové (odrůd Purple), modré (odrůd Skorpion) či žluté (odrůdy Citrus Luteus) zbrvení (TROJAN kol., 2010). Obě žluté odrůdy vyšlechtil Prof. Dr. WILHELM JAHN-DESSBACH z Německ, zástupcem v České republice jsou Hnácká osiv s. r. o. Ozimá pšenice Citrus je pozdní ž velmi pozdní žluto moučná odrůd s vyšším obshem luteinu, s kvlitní potrvinářskou jkostí (A). Výnos této odrůdy je nižší oproti klsickým odrůdám pšenice, lze ji všk pěstovt ve všech oblstech, kde se pěstuje pšenice (VACULOVÁ, 2013). V rozboru ÚKZÚZ byl stno- 29

ven průměrný obsh luteinu v pšenici Citrus i Luteus 0,34 mg/100g, ztímco u běžné odrůdy Akteur, která je řzen mezi elitní odrůdy byl stnoven průměrný obsh luteinu 0,16 mg/100g. Je tedy zřejmé, že vzorky žlutomoučných odrůd pšenice ozimé Citrus jrní Luteus obshují dvkrát více luteinu než pozdní odrůd elitní Akteur (ANO- NYM 4). Různá zbrvení pšenice zjišťují tvořící se pigmenty ze skupiny nthokynů (purpurové modré) nebo krotenoidů (žluté) v různých oblstech obilky - perikrpu, leuronové vrstvě nebo endospermu. Tyto pigmenty se v bílých obilkách netvoří. Pšenice, která má zvýšený obsh přírodních brviv, lze využívt tké k výrobě funkčních potrvin, které by měly kromě výživné hodnoty příznivý účinek v oblsti ntioxidční ktivity (TROJAN kol., 2010). Suroviny bohté n ntioxidnty typu ntokynů, flvonoidů krotenoidů mjí vliv v prevenci proti výskytu terosklerózy, ischemické choroby srdeční, zánětlivých procesů, tké zlepšují funkci zrku pozitivně ovlivňují ochrnné procesy v orgnismu (LACHMAN kol., 2003). 2.3.3 Možnost zřzení celého zrn u vykrmovných brojlerů Pro snížení nákldů n výrobu krmných směsí zvýšení efektivnosti jk po stránce zootechnické (JEŽKOVÁ, 2012), (zlepšení kvlity podestýlky nebo zdrvotního stvu vykrmovných brojlerů), (ZELENKA, 2013), tk i ekonomické, je dobré zřzovt během výkrmu celá zrn pšenice do krmných směsí (JEŽKOVÁ, 2012). Kromě toho zřzením celého zrn pšenice do diet vykrmovných brojlerů se vychází vstříc poždvkům velké skupiny zákzníků, kteří proszují více přírodní krmný systém u brojlerů (PLAVNIK kol., 2002). Podle profesor ZELENKY (2013), je dobré se zkrmováním celého zrn pšenice zčít od věku 7 dní, při dosžení hmotnosti kuřt lespoň 160 grmů v zstoupení 1 5 % v krmné směsi. Dosáhne se tím zvětšení svlntého žludku ž o 50 %, tké zvýšení produkce kyseliny chlorovodíkové, čímž se zlepšuje odolnost kuřt proti nežádoucím mikroorgnismům v trávicím trktu. Během výkrmu následuje postupné zvyšování podílu celého zrn pšenice z krmné směsi ž n 25 35 % krmné směsi. Při tomto zstoupení všk musíme krmnou směs živinově vyvážit. Během celého výkrmu pk podíl, celého zrn pšenice v dietě, se pohybuje kolem 17 24 %. JEŽKOVÁ (2012) všk s příkrmem celého zrn pšenice u vykrmovných kuřt zčíná už od 5. dne stáří kuřt. 30

Podíl pšeničného zrn od zřzení do krmné směsi, tedy od pátého dne stáří kuřt tvoří 3 % z krmné dávky. Během výkrmu následně tké zvyšují podíl pšeničného zrn tk, že z celý výkrm se obsh celého pšeničného zrn pohybuje v rozmezí 16 18 %. ENG- BER (2004) zjistili, že zkrmovné směsi doplněné z 23 % celou pšenicí zlepší využití krmiv. Zvýšení hmotnosti žludku po zřzení celého zrn pšenice do krmné dávky, jk uvádí profesor ZELENKA (2013), bylo zjištěno i v dlších studiích (FORBES CO- VASA, 1995; GABRIEL kol., 2003). Tké výsledky studie SUNA (2013) uvádí, že přidáním 15% 30 % celé pšenice do směsi brojlerů se zvýšil hmotnost žludku. Vyšší rozvoj žludku může odstrnit potřebu dlšího fyziologického přizpůsobení dolní části trávicího trktu, (SVIHUS kol., 2004), což může přispět ke zlepšení konverze krmiv během výkrmu brojlerů (SUN, 2013). Kromě rozvoje žludku byly v některých studiích tké prokázány změny struktury funkce střev (BANFIELD, 1999; GABRIEL kol., 2003) Prospěšné účinky této metody krmení byly zjištěny ve změně střevní mikroflóry. ENGBERG kol. (2004) zznmenli ve střevě nárůst počtu některých druhů Lctobcillus, snížení počtů Escherichi coli či nižší počet ptogenů, jko jsou Slmonell spp. nebo Clostridium perfringens, který je odpovědný z nekrotické enteritidy. Celkově lze tedy říci, že je možné přidt ž 30 % celé pšenice do diety brojlerů, čímž se sníží nákldy n krmivo zlepší se zdrvotní stv brojlerů, jko npříkld snížení výskytu scitu syndromu náhlé smrti během výkrmu brojlerů s d libitním přístupem ke krmivu (SUN, 2013). 2.4 Antioxidční ktivit Někteří utoři uvádí ntioxidční ktivitu jko ntioxidční sttus. Z ntioxidnty se povžují látky, které působí redukčně, tedy volným rdikálům předávjí elektron, tk brání jejich působení (RACEK, 2003). Některé látky působící jko ntioxidnty se při redukci volných rdikálů smy oxidují musí být poté opět regenerovány, by byl zchován jejich funkce (GUTTERIDGE, 1996). Existuje nespočet ntioxidntů, řd z nich je produkován v buňkách (cytoplzmě mitochondriích), by bylo zbráněno škodlivým účinkům rektivních forem kyslíku (DOWNS kol., 2002). Jsou tedy povžovány z ochrnné prostředky, snižující oxidční poškození způsobené volnými rdi- 31

kály kyslíku v orgnismu tké zpomlují řdu chronických onemocnění peroxidci lipidů (FRANKEL kol., 1993; GÜLÇIN kol., 2003). Zstvují, nebo zpožďují oxidci jiných molekul tím, že zbrání zhájení, nebo rozvoj oxidční řetězové rekce (VELIOGLU kol., 2001). Antioxidční ochrnné systémy lze rozdělit n primární sekundární, kdy primární systémy regují přímo s volnými rdikály vytvářené z kyslíku, ztímco sekundární systémy odstrňují rdikály, které pochází z různých metbolických přeměn (CASALINO kol., 2002). Obsh všech látek s ntioxidčním účinkem v orgnismu se nzývá ntioxidční kpcit (RACEK, 2003), ztímco ntioxidční ktivit je nopk vzájemné porovnání ntioxidčních účinků u různých směsí (SERRANO kol., 2007). V rostlinách se tvoří řd ntioxidntů, mezi něž ptří krotenoidy, polyfenoly, enzymy s ntioxidční ktivitou, které zjišťují ochrnu buněk před oxidčním poškozením (EDVARDSEN, OKLAND, 2006). Fenolické sloučeniny mjí ntioxidční, ntikrcinogenní, protizánětlivé dlší vlstnosti tké ovlivňují npříkld vzhled, vůni oxidční stbilitu potrvinářských výrobků (MIDDLETON, KANDASWAMI, 1993; DE VRIE, 1997). Do enzymů s ntioxidční ktivitou jsou řzeny npříkld superoxiddismutáz (SOD), gluttihionperoxidáz ktláz (RACEK, 2003). Npříkld ktláz (KAT) štěpí peroxid vodíku, to i při vyšších koncentrcích, n vodu kyslík. Působení tohoto enzymu probíhá především v mitochondriích peroxizomech heptocytů tké v cytoplzmě erytrocytů, kde zjišťuje ochrnu proti poškození peroxidem vodíku (RACEK, 2003; LANGER, 2005). Krotenoidy jsou lipofilní pigmenty tvořící se v rostlinách, do nichž řdíme npříkld β-kroten, lykopen, ptřící do skupiny krotenoidů zvné kroteny, dále lutein, zexntin ptřící do xntofylů (CLEVIDENCE BIERI, 1993). Krotenoidy jsou rozpustné v tucích, jsou tudíž bsorbovány do orgnismu psivní difúzí přes stěnu tenkého střev do lymfy (DURING kol., 2005) odkud putují do jter (PARKER, 1996). β-kroten je velice známý krotenoid, jehož důležitá role v ntioxidčním systému, je v likvidci volných rdikálů. Svým působením podporuje buněčnou komunikci podle jeho koncentrce v plzmě tké ovlivňuje vstřebávání lipidů v orgnismu (RA- CEK, 2003). Do krotenoidů ptří tké již zmíněný lutein, který svým působením vedle 32

ochrny pokožky očí před ultrfilovým zářením se účstní v orgnismu v oblsti ochrny před volnými rdikály. Volným rdikálem se oznčuje jkýkoli tom, molekul či ion, který je schopný smosttně existovt obshuje jeden nebo více nepárových elektronů v elektronovém oblu (RACEK, 2003; KANĎÁR, ŽÁKOVÁ, 2007). Nepárové elektrony způsobují rektivitu rdikál se snží chybějící elektron doplnit. Doplnění chybějícího elektronu volného rdikálu lze při setkání s jiným rdikálem, nebo v čstějších přípdech vytržením elektronu z jiné molekuly, která se následně stává rdikálem. Způsob vytrhnutí elektronu z jiné molekuly se stále opkuje, tudíž vzniká řetězová rekce, která způsobuje poškození velkého množství molekul. Řetězová rekce je ukončen, pokud se setkjí dv rdikály. Oxidční účinek volných rdikálů je zložen n odnímání elektronů různým molekulám (RACEK, 2003). Pokud není vysoká koncentrce volných rdikálů v orgnismu, pk je tento proces příznivý, neboť hrjí určitou roli ve vnitrobuněčných oxido-redukčních rekcích tké při genových trnskripcích. Pokud je všk jejich koncentrce vysoká, může docházet k poškození důležitých molekul DNA, bílkovin, lipidů i schridů (ZELENKA ZE- MAN, 2006), vzniká tzv. oxidční stres (VALKO, kol., 2006). Nejčstěji se vyskytujícím druhem rdikálů v živých orgnismech jsou volné rdikály kyslíku (O2 ) následují volné rdikály dusíku (NO ), (VALKO, kol., 2006). Mezi volné rdikály lze tké zřdit tomy přechodných kovů, jko npříkld Fe, Cu, Mn, pokud obshují nepárové elektrony. To pk způsobuje, že regují s volnými rdikály kyslíku (RACEK, 2003). 2.4.1 Metody stnovení obshu ntioxidčních látek Celková ntioxidční kpcit předstvuje množství všech ntioxidčních látek přítomných v plzmě. Existují metody pro její stnovení, všk jednotlivé metody vykzují rozdílné výsledky. Mezi metody pro stnovení celkové ntioxidční kpcity ptří npříkld metody DPPH, FR FRAP. Metod DPPH (2,2difenyl-1-picrylhydrzylu) zhášení rdikálového ktiontu V této metodě se využívá schopnosti volného rdikálu regovt s donory vodíku. Používá se sloučenin DPPH, která v metnolovém roztoku je v brevné rdikálové 33

formě. DPPH vykzuje silnou bsorpci v UV/VIS spektru. Pokud probíhá redukce DP- PH ntioxidntem nebo rdikálem, proběhne odbrvení roztoku, které se následně měří pomocí spektrofotometru při 517 nm (BRAND-WILLIAMS kol., 1995; RE kol., 1999; MORISCO kol., 2000). Metod Volných rdikálů (FR) Metod je zložen n schopnosti chlorofylinu, což je sodnoměďntá sůl chlorofylu, pohlcovt předávt elektrony při součsné stbilní změně bsorpčního mxim. Proto, by vše proběhlo, je nutné zjistit lklické prostředí přídvek ktlyzátoru. Určení množství nměřených hodnot bsorbncí je možné po klibrci, která je zložen n schopnosti iontů želez v lklickém prostředí přecházet z dvojmocných n trojmocné formy (VOTRUBA kol., 1999). Metod FRAP - (ferric reducing ntioxidnt power) - hodnocení redoxních vlstností Tto metod probíhá v prostředí pufru, kde kromě vzorku (stndrdu), se přidává roztok hexkynoželezitnu drselného chloridu železitého. Obsžené látky s odpovídjícím redukčním potenciálem redukují železitou sůl n železntou, t následně reguje s hexkynoželezitnem vznikne modré zbrvení. Vzniklé modré zbrvení se měří n spektroftometru při 700 nm. Jko stndrt se může použít roztok obshující kyselinu gllovou epiktechin (MORISCO kol., 2000). 34

3. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zjistit vhodnost zřzení pšenice Citrus, u které se uvádí vyšší obsh luteinu, do krmné dávky brojlerových kuřt. V práci jsme sledovli vliv zřzení dvou hldin pšenic v krmné směsi 30 % 60 %, n hmotnost kuřt jejich přírůstky, jtečnou výtěžnost konverzi krmiv. Od 43. dne věku jsme u brojlerových kuřt přešli n monodietu (100 %) pšenice z účelem stnovení ntioxidčního sttusu v krmné dávce. 35

4. MATERIÁL A METODIKA Pro experiment byl použit brojlerová kuřt hybridní kombince Ross 308, která byl nkoupen v podniku Sušárn Pohořelice, z frmy v Morvské Nové Vsi. Pokus byl prováděn v pokusných stájích Mendelovy univerzity v Brně. Do pokusu bylo zřzeno 156 sexovných kohoutků ve stáří 15. dní. První den byl u kohoutků zjištěn jejich hmotnost, byli oznčeni individuálně křídelními známkmi následně byli rozděleni do klecí o rozměrech 85 x 100 cm. Kuřt měl v kleci k dispozici 3 kpátkové npáječky krmítko o délce hrny 96 cm. Kohoutci byli rozděleni do čtyř skupin po 39 kusech, z nichž dvě skupiny byly kontrolní dvě skupiny byly pokusné. Kohoutci během pokusu, který probíhl od 15. do 42. dne stáří, přijímli vodu netvrovné krmné směsi d libitum. Podávání krmiv bylo prováděno vždy ve stejnou dobu. U směsí byl kždý den zznmenáván spotřeb následně po skončení pokusu byl z denních spotřeb vypočítán npříkld konverze krmiv n kilogrm přírůstku. Kohoutci v pokusných klecích přijímli kompletní krmné směsi, které obshovly 30 % 60 % pšenice Citrus, která obshovl zvýšený obsh luteinu. Kohoutci v kontrolních klecích přijímli kompletní krmné směsi s 30 % 60 % podílem kontrolní pšenice. Složení krmných směsí je uvedeno v tbulce 2 tbulce 3, živinové složení krmných směsí je uvedeno v tbulce 4. Během pokusu byl kždý třetí den zznmenáván vážením nárůst hmotnosti u kohoutků. Teplot vlhkost byl zznmenáván dtlogerem znčky Comet. Denně byl odstrňován trus, čištěny npáječky sledován zdrvotní stv brojlerů. Během pokusu nebyl žádný úhyn nevyskytl se žádná infekce. Kuřt byl poržen ve věku 42 dní. Před porážkou byl zznmenán váh živých kuřt po usmrcení jsme provedli vážení jtečně oprcovných těl. Následně jsme vypočítli jtečnou výtěžnost brojlerů. U dvnácti kuřt z kždé skupiny, u kterých byl živá hmotnost nejbližší k průměrné hmotnosti ve skupině, jsme z prsou obou vykostěných stehen odstrnili kůži s podkožním tukem. Odstrnil se tké veškerý viditelný tuk. Prs stehn jsme následně zvážili vypočetli procentický podíl prsní stehenní svloviny z živé hmotnosti kuřete. 36

Tbulk 2 - Složení krmné směsi BR2 (g/kg) Komponenty Citrus 60 Kontrol 60 Citrus 30 Kontrol 30 Kukuřice 9 % NL 56 56 348 348 Kukuřičný škrob 12 12 - - SEŠ <3,5% VL 242 242 273 273 Slunečnicový olej 50 50 40 40 Mletý vápenec VJM 35% C 3 3 3 3 Monoklcium fosfát 24% P 6 6 6 6 Lysin 78% 1 1 - - Premix VBR2* 30 30 30 30 Pšenice CITRUS 600-300 - Pšenice směs KONTROLA - 300-300 *lysin 60,0 g; methionin 75,0 g;threonin 34,0g; vápník 200,0 g; fosfor 65,0 g; sodík 42,0 g; měď 500,0 mg;železo 2500,0 mg; zinek 3400,0 mg; mngn 4000,0 mg;koblt 7 mg;jod 30,0 mg;selen 6,0mg;tokoferol 450000,0 mg; klciferol 166700,0 m.j.;tokoferol 1500,0mg;vit K350,0 mg;b1 140,0 mg;b2 230,0 mg;b6 200,0 mg;b12 1000,0 mg;biotin 7,0 mg;nicimid 1200,0 mg; kys. listová 57,0mg, pntothenn vápentý 450,0 mg; cholinchlorid 6000,0 mg; slinomycinát sodný 2333,0 mg Tbulk 3 - Složení krmné směsi BR3 (g/kg) Komponenty Citrus 60 Kontrol 60 Citrus 30 Kontrol 30 Kukuřice 9 % NL 56 56 348 348 Kukuřičný škrob 12 12 - - SEŠ <3,5% VL 242 242 273 273 Slunečnicový olej 50 50 40 40 Mletý vápenec VJM 35% C 3 3 3 3 Monoklcium fosfát 24% P 6 6 6 6 Lysin 78% 1 1 - - Premix VBR3* 30 30 30 30 Pšenice CITRUS 600-300 - Pšenice směs KONTROLA - 300-300 *lysin 60,0 g; methionin 75,0 g;threonin 34,0g; vápník 185,0 g; fosfor 55,0 g; sodík 46,0 g; měď 500,0 mg;železo 2500,0 mg; zinek 3700,0 mg; mngn 4000,0 mg;koblt 7 mg;jod 30,0 mg;selen 12,0mg;tokoferol 450000,0 mg; klciferol 166700,0 m.j.;tokoferol 1500,0mg;vit K350,0 mg;b1 140,0 mg;b2 230,0 mg;b6 200,0 mg;b12 960,0 mg;biotin 6,0 mg;nicimid 1200,0 mg; kys. listová 57,0mg, pntothenn vápentý 4450,0 mg; cholinchlorid 6000,0 mg 37

Tbulk 4 - Živinové složení krmných směsí Složení Jednotky Citrus 60 Kontrol 60 Citrus 30 Kontrol 30 Sušin g/kg 921,8 919,1 924 924 Brutto energie MJ/kg 16,848 16,9002 16,8768 17,0717 N - látky g/kg 211,8 221,2 214,1 217,8 Tuk g/kg 63,8 60,8 66,3 66,2 Vláknin g/kg 28,2 29,4 28,4 33,4 Popel g/kg 55,1 54,4 54,7 54,3 Součsně během pokusu bylo vykrmováno 80 ks kohoutků, kteří byli následně po dosžení věku 42 dní zřzeni do pokusu n zjištění vlivu zkrmování pšenice Citrus n ntioxidční ktivitu u brojlerů. Pokus trvl od 43. dne do 57. dne stáří kohoutků. Kohoutci byli rozděleni n dvě skupiny po 40 kusech. Od 15. do 42. dne stáří, byli krmeni kompletní krmnou směsí, kde pokusná skupin přijíml kompletní krmnou směs, zde byl zstoupen z 30 % pšenice Citrus, kontrolní skupin přijíml kompletní krmnou směs se zstoupením 30 % kontrolní pšenice více tbulk 3. Tbulk 5 - Obsh živin v pšenicích (g/kg) Složení Citrus Kontrol Sušin* 907,2 902,8 Brutto energie 15,728 15,7844 N - látky 128 127 Tuk 9,4 12,4 Vláknin 36,3 27 Popel 16,7 16,6 *Původní sušin 38

Od 43. do 57. dne stáří přijíml pokusná skupin pouze pšenici Citrus kontrolní skupin pouze kontrolní pšenici, které přijímli v netvrovné formě. Pro kontrolní skupinu byl připrven kontrolní směs, která se skládl z dvou pšenic s rozdílným obshem dusíktých látek, která byl smíchán v poměru, který zjistil stejný obsh dusíktých látek ve směsi dvou pšenic, jký byl v pšenici Citrus. Poměr byl vypočten podle křížového prvidl. Obě skupiny tedy měli pšeničný šrot se stejným obshem dusíktých látek to 13,26 %. Kohoutci byli krmeni d libitum, dále měli neomezený přístup k pitné vodě. Spotřeb krmiv byl zznmenáván kždý den, následně byly hodnoty využity npříkld k výpočtu konverze krmiv n kilogrm přírůstku. Živinové složení pšenic, je uvedeno v tbulce 5. Hmotnost kohoutků byl zjišťován vážením jednou z tři dny. Teplot vlhkost byl zznmenáván dtlogerem Comet. Denně byl odstrňován trus, čištěny npáječky sledován zdrvotní stv brojlerů. Během pokusu nebyl žádný úhyn nevyskytl se žádná infekce. V den porážky jsme vážením zznmenli hmotnost živých kuřt. Po usmrcení vykuchání jsme opět zvážili jtečně oprcovné tělo následně byly hodnoty využity pro výpočet jtečné výtěžnosti. Po usmrcení vykuchání byl odebrán u všech brojlerů část jter, která byl následně předán n ústv Chemie biochemie Mendelovy univerzity v Brně, kde byly provedeny nlýzy k zjištění vlivu zkrmování pšenice Citrus n ntioxidční ktivitu u brojlerů. Postup příprvy vzorků byl následovný: Játr byl dán do kádinky, ke kterým byl přidán tekutý dusík, následně byl homogenizován. Z tkto uprvených jter bylo nváženo 0,2 g vzorku do eppendorfky. Poté byl přidán 1 ml čerstvě připrveného fosfátového pufru ph 7 (NH2PO4-9.078 g/l +N2HPO4 11.876g/l) byl do vzorku vložen ultrzvuková jehl po dobu 2 minut, kde proběhlo rozbití buněk. Eppendorfky se vzorkem byly následně třepány 15 minut n Wortexu poté byly centrifugovány 30 minut při 4 ºC 25 000 otáček z minutu v přístroji IKA. Po centrifugci byl odebrán superntnt do nové eppendorfky, ke kterému byl přidán fosfátový pufr ph 7, následně byl vzorek denturován pomocí termoboxu při 99º po dobu 20 minut. Po denturci byl opět odebrán superntnt, který byl následně využit k nlýze pomocí přístroje Autolb. 39

Sttistické vyhodnocení všech dt bylo provedeno v progrmu MS Excel Sttistik 10 z použití jednofktorové nlýzy vrince s následnou kontrolou Sheffeho testu P< 0,05 byl povžován, jko sttisticky význmný rozdíl. 40

5. VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Vliv zkrmování různého zstoupení pšenice v krmné směsi Během výkrmu docházelo ke stálému zvyšování spotřeby krmiv, jk je uvedeno v tbulce 6. Nejvyšší spotřeb během celého výkrmu byl u pokusné skupiny Citrus 60, u skupiny Citrus 30 byly vždy o něco nižší spotřeby krmiv, i když rozdíly nebyly průkzné. U kontrolních skupin byly do 30. dne výkrmu vyšší přírůstky u kontrolní skupiny 60 oproti kontrolní skupině 30, všk od 33. dne výkrmu jsou vyšší spotřeby krmiv u kontrolní skupiny 30. N konci výkrmu byl nejvyšší spotřeb krmiv u pokusné skupiny kuřt Citrus 60, ztímco nejnižší spotřeby n konci výkrmu bylo dosženo u pokusné skupiny Citrus 30. V mnuálu hybrid Ross 308 jsou podobné průměrné spotřeby krmiv jko u pokusných skupin, ztímco kontrolní skupiny mjí výrzněji nižší spotřebu oproti mnuálu pro hybrid Ross 308 (ANONYM 3, 2002). Tbulk 6 - Spotřeb krmiv v rámci výkrmu Skupin Dny vážení Spotřeb krmiv z tři dny (g) Skupin Dny vážení Spotřeb krmiv z tři dny (g) 18 245,82 18 215,08 21 308,21 21 280,51 24 371,79 24 346,67 27 414,87 27 399,49 Citrus 60 30 494,49 Citrus 30 30 465,08 33 537,95 33 511,79 36 563,59 36 538,97 39 559,49 39 564,10 42 581,54 42 562,56 18 229,21 18 213,72 21 291,28 21 272,22 24 356,41 24 332,78 27 403,59 27 392,78 Kontrol 60 30 470,82 Kontrol 30 30 482,61 33 527,69 33 512,22 36 524,62 36 535,56 39 553,33 39 577,78 42 564,62 42 568,89 *spotřeb krmiv k dnému dni vážení zhrnuje spotřebu krmiv z tři předchozí dny 41

Spotřeb krmiv měl téměř po celý výkrm zvyšující se tendenci korespondovl se zvyšujícími se hmotnostmi kuřt, grf 1. Přesto, že byly rozdíly ve spotřebě mezi pokusnými kontrolními skupinmi kuřt, tyto rozdíly byly všk neprůkzné. V prvních dnech byl spotřeb krmiv v jednotlivých dnech nižší oproti spotřebám, které uvádí mnuál hybrid Ross 308, důvodem je z největší prvděpodobností nvykání brojlerů n nový prostor vytváření nové hierrchie v klecích. Od 21. dne výkrmu byl všk spotřeb n kus den u skupiny Citrus 60 vyšší oproti mnuálu hybrid Ross 308, pokusná skupin Citrus 30 všk vykzovl spotřebu podobou spotřebě v mnuálu Ross 308. Ztímco obě kontrolní skupiny měly většinu dní výkrmu nižší spotřebu (ANONYM 3, 2002). Grf 1 - Průměrná denní spotřeb krmiv n kus den Během výkrmu byl nejvyšší spotřeb krmiv, grf 2 u pokusné skupiny Citrus 60 to 4,14 kg z výkrm, v mnuálu hybrid Ross 308 činí spotřeb krmiv z stejné období 4,002 kg (ANONYM 3, 2002), tudíž je spotřeb u skupiny kuřt Citrus 60 vyšší tím 42

Spotžeb krmiv (kg) 1 jsou i vyšší nákldy z spotřebu krmiv. Pokusná skupin Citrus 30 i obě kontrolní skupiny spotřebovly méně krmiv během pokusu oproti mnuálu hybrid Ross 308, tudíž jsou rentbilnější (ANONYM 3, 2002). Přestože spotřeby krmiv během výkrmu jsou různé, ne všk ntolik, proto zde není průkznost. Grf 2 - Celková spotřeb krmiv z výkrm 4,25 4,20 4,15 4,10 4,05 4,00 3,95 3,90 3,85 3,80 3,75 3,70 4,14 3,98 3,94 3,95 Citrus 60 Kontrol 60 Citrus 30 Kontrol 30 Konverze krmiv z celý výkrm uvedená v tbulce 7 byl nejvyšší u kuřt v kontrolních skupinách to 1,41 kg n kilogrm přírůstku. V pokusné skupině Citrus 60, byl konverze krmiv z výkrm 1,4 kg n kilogrm přírůstku, ztímco nejnižší konverze krmiv z výkrm byl zjištěn v pokusné skupině Citrus 30. V konverzi krmiv nebyly zjištěny průkzné rozdíly. Tké v pokusu SUNA (2013), kde byl v průměru 50% podíl pšenice v krmné dietě, zjistili celkovou konverzi z výkrm téměř totožnou s konverzí pokusné skupiny Citrus 60. 43

Hmotnost (g) Tbulk 7 - Celková konverze v rámci výkrmu Skupin Celková konverze z výkrm (kg) Citrus 60 1,4 Kontrol 60 1,41 Citrus 30 1,37 Kontrol 30 1,41 Průměrná hmotnost vykrmovných kuřt, která je uveden v grfu 3 se během výkrmu stále zvyšovl. Nejvyšší průměrné hmotnosti během celého výkrmu doshovli vykrmovní brojleři v pokusné skupině Citrus 60 n konci výkrmu byl průměrná hmotnost brojlerů v této skupině 2 952,74 ± 49,7988 g n kus, ztímco nejnižších přírůstků doshovl skupin kontrolní 30, kdy n konci výkrmu byl průměrná hmotnost v této skupině 2 797,00 ± 63,5674 g n kus. Mezi hodnotmi všk nebyl zjištěn průkznost. Ztímco v pokusu SUN (2013), doshovl průměrná hmotnost n konci výkrmu hodnoty 2 884 g n kus. Nopk v ANONYM 3 (2002), je hodnot hmotnosti n konci výkrmu nižší. Grf 3 - Průměrná hmotnost kuřt po třech dnech 3500 3000 60 Citrus 60 Kontrol 30 Citrus 30 Kontrol 2500 2000 1500 1000 500 0 18 21 24 27 30 33 36 39 42 Dny vážení 44

Průměrný třídenní přírůstek u kuřt je uveden v tbulce 8. Nejvyšší přírůstky byly doshovány ž n 39. den vážení v pokusné skupině Citrus 60, ztímco nejnižší třídenní přírůstky byly zjištěny ve skupině kontrolní 30, i přesto všk nebyl zjištěn průkznost. Během výkrmu měly přírůstky stále zvyšující se tendenci, kromě 39. dne vážení, možnou příčinou je zvýšená teplot v pokusné místnosti. V mnuálu určenému hybridovi Ross 308 jsou přírůstky nižší oproti vykrmovným brojlerům (ANONYM 3, 2002). Tbulk 8 - Průměrný třídenní přírůstek 1) Dny vážení Citrus 60 Kontrol 60 Citrus 30 Kontrol 30 18 143,44 139,18 129,33 127,00 21 208,05 201,38 194,51 187,42 24 263,31 240,97 240,82 228,06 27 272,92 271,00 268,72 259,44 30 299,33 275,41 268,82 269,22 33 346,23 310,21 326,49 306,56 36 341,64 305,41 345,49 313,64 39 282,36 306,87 294,87 334,28 42 414,92 391,44 405,59 403,78 1) průměr ± střední chyb průměru V tbulce 9 jsou uvedeny hodnoty výtěžnosti usmrcených kuřt u nichž nebyl zjištěn průkznost. Nejvyšší jtečná výtěžnost byl zjištěn v pokusné skupině 60, kdy průměrná hodnot jtečně oprcovného těl byl 71,49 %. Nopk nejnižší hodnot byl zjištěn ve skupině kontrol 30 to 70,39 %. Výsledky nemjí le žádnou průkznost. V ANONYM 3 (2002) pokusu SUNA (2013) je všk uváděn vyšší výtěžnost jtečně uprveného těl oproti výtěžnostem zjištěným v tomto pokusu. Výtěžnost prsní svloviny je nejvyšší u pokusné skupiny Citrus 60, která činí 23,15 ± 0,2861 %, ztímco nejnižší výtěžnost prsní svloviny byl zjištěn u kontrolní 45

skupiny 30 s hodnotou 22,77 ± 0,3778 %. SUN (2013) i v mnuálu hybrid Ross 308 se všk uvádí nižší podíl prsní svloviny oproti výtěžnostem v nšem pokusu (ANO- NYM 3, 2002). Výtěžnost stehenní svloviny byl v pokusu nejvyšší u pokusné skupiny Citrus 60 s hodnotou 15,88 ± 0,2515 %, ztímco nejnižší hodnot byl zjištěn u skupiny kontrol 30 to 14,80 ± 0,47470 %. V mnuálu pro hybrid Ross 308 se všk uvádí vyšší podíl stehenní svloviny (ANONYM 3, 2002). Tbulk 9 - Procentická výtěžnost kuřt 1) Skupin Jtečná výtěžnost (%) Prsní svlovin (%) Stehenní svlovin (%) Citrus 60 71,49 ± 0,4293 23,15 ± 0,2861 15,88 ± 0,2515 Kontrol 60 71,11 ± 0,3177 22,88 ± 0,3579 15,79 ± 0,4937 Citrus 30 70,39 ± 0,3210 22,86 ± 0,4595 15,30 ± 0,4892 Kontrol 30 70,79 ± 0,2612 22,77 ± 0,3778 14,80 ± 0,4747 1) průměr ± střední chyb průměru; n=12 5.2 Vliv zkrmování smosttné pšenice n ntioxidční ktivitu V pokusu stnovení vlivu odrůdy pšenice Citrus n ntioxidční ktivitu, kdy se zkrmovl v pokusné skupině pšenice Citrus kontrolní skupině Kontrolní pšenice v 100% zstoupení, nebyl přidán jkýkoli jiný komponent z důvodu, by nebyl ovlivněn ntioxidční ktivit. Byl zznmenáván pro porovnání s pokusem vhodnosti zkrmování pšenice Citrus spotřeb krmiv z tři dny n kus, která je uveden v grfu 4, celková spotřeb krmiv během výkrmu uveden v grfu 5 po usmrcení vykuchání jsme provedli stnovení výtěžnosti jtečně uprveného těl kuřete uvedené v grfu 6. Získné výsledky ukázly, že spotřeb krmiv z tři dny n kus byl nižší oproti spotře- 46

Spotřeb krmiv (kg) Spotřeb krmiv (g) bě n konci výkrmu v pokusu zjištění vhodnosti zkrmování pšenice Citrus u brojlerů. I když byl tento pokus oproti pokusu předešlému relizován krtší dobu, je celková spotřeb tké nižší. Výtěžnost jtečně uprveného těl byl oproti předešlému pokusu jk u pokusné skupiny Citrus, tk i u kontrolní skupiny tké nižší. Grf 4 - Spotřeb krmiv z tři dny n kus 530 520 510 500 490 480 470 460 450 440 45 48 51 54 57 Dny vážení Citrus Kontrol Grf 5 - Celková spotřeb krmiv z výkrm 2,55 2,54 2,53 2,52 2,51 Citrus Kontrol 2,50 2,53 2,49 2,51 2,48 2,47 47

Výtěžnost (%) Grf 6 - Výtěžnost jtečně uprveného těl (JUT) v (%) 71,2 71,12 71 70,8 70,6 70,4 70,45 Citrus Kontrol 70,2 70 Citrus Kontrol Posouzením tří metod vlivu ntioxidční ktivity z jter kuřt, byl zjištěn průkznost mezi nově vyšlechtěnou odrůdou pšenice Citrus kontrolní pšenicí při použití metody FR neboli metody volných rdikálů tbulk 10. Tbulk 10 - Metody zjištění ntioxidční ktivity Metody Jednotky Citrus Kontrol DPPH % inhibice 20,06 ± 1,1394 19,12 ± 1,0021 FR GAE* mg/l 983,12 ± 69,0725 833,29 ± 44,0325 b FRAP GAE* mg/l 57,61 ± 2,1646 60,95 ± 1,1130 1) průměr ± střední chyb průměru; n=40 Průměry ve stejné tkáni oznčené různými písmeny se liší: b průkzně (P<0,05) *GAE ekvivlent kyseliny gllové 48