Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012



Podobné dokumenty
Trh s plynem Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb. Květen 2014

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Energetická [r]evoluce pro ČR

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

Aktualizace Státní energetické koncepce

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla - kogenerace

Budoucnost české energetiky II

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Teplárenství ve Státní energe/cké koncepci

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

Dopady dotační a ekologické politiky na postavení zemního plynu

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

významné projekty v ústeckém kraji

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Zveřejněno dne

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Žádosti o podporu v rámci prioritních os 2 a 3 jsou přijímány od 1. března 2010 do 30. dubna 2010.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Základní pojmy energetiky, Státní energetická koncepce, energetická legislativa

Ekologické hodnocení

Návrh strategie Plzeňské teplárenské pro období od roku 2017

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Dodávka tepla do bytové sféry v okresech dle druhu zdroje. Dodávka tepla do okresů dle druhu zdroje. (TJr/)

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Technologie přeměny Osnova předmětu 1) Úvod 2) Energetika

XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ. Rizikové faktory dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Státní energetická koncepce ČR

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

PATRES Školící program

Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Celkem 1 927,8 PJ. Ostatní OZE 86,2 PJ 4,3% Tuhá palia 847,8 PJ 42,5% Prvotní elektřina -33,1 PJ -1,7% Prvotní teplo 289,6 PJ 14,5%

Teplárenství v ČR. záruka ekologického využití paliv. Ing. Jiří Vecka výkonné pracoviště Teplárenského sdružení ČR. 26.

Efektivní využití energie

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU V TŘEBÍČI - historie a provedená opatření k naplnění zákona č. 415/2012

Role teplárenství v transformaci energetiky

Vícepalivový tepelný zdroj

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

OPŽP šance pro finance obcím

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Alternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.

Jaké budeme mít ceny elektřiny?

SMĚRNICE O PRŮMYSLOVÝCH EMISÍCH PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO TEPLÁRNY

Partyzánská 1/7 PRAHA

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

Co vyplývá ze SEK pro teplárenství

MODERNIZACE CZT MĚSTA KOPŘIVNICE. prezentace pro Teplárenské dny

Územní energetická koncepce Pardubického kraje. Ludmila Navrátilová, předsedkyně výkonné rady ETIK 03/2016

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

Program Čistá energie Praha 2018

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY. Zbyněk Bouda

Zkušenosti s provozem biomasových zdrojů v Třebíči

KONFERENCE - Energetické využití biomasy

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci XVII. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Obnovitelné zdroje energie a úspory úloha státu. do regulovaných cen. XIV. jarní konference AEM 2. a 3. března 2010 Poděbrady. Josef Fiřt předseda ERÚ

Náklady na dekarbonizaci energetiky

Představení OPŽP: Nový Program

Možnost čerpání dotací na vytápění biomasou z OP ŽP

Aktualizace energetické koncepce ČR

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

3. České energetické a ekologické fórum

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

nová příležitost pro teplárny

Přispějí vládou preferované technologie jádro a OZE k energetické bezpečnosti?

KONTEJNEROVÉ MIKRO-KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

Politika ochrany klimatu

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Firemní profil. technika v souladu s přírodou

Fotovoltaika z pohledu ERÚ

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

Naplnění energetické strategie ČR se neobejde bez intervencí

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

Potenciál OZE a jeho pozice v energetickém mixu v dlouhodobé perspektivě pohled MPO

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Aktuální problémy českého teplárenství

ENERGIE PRO BUDOUCNOST IX Doprava elektrické energie v souvislostech NÁVRH STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE MPO 2012

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA

Transkript:

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012

Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2

Emise TZL 2008 Denní nejvyšší koncentrace TZL v roce 2008 3

Emise TZL 15.11.2011 24h průměr koncentrace TZL 15.11.2011 4

Emise TZL projekce Předpokládané denní nejvyšší koncentrace TZL při náhradě spalování uhlí zemním plynem. 5

Cíl SEK č. 1 Důsledky nárůstu emisí CO2 jsou zpochybňovány nejen v ČR. Základním cílem SEK ČR je proto snížení emisí jemného prachu. Tohoto cíle lze dosáhnout poměrně rychle podporou jádra, úspor energie, efektivním využíváním plynu, dlouhodoběji i využíváním energie ze slunce a větru. Ve všech těchto případech lze snížit emise jemného prachu téměř o 100%. 6

Cíl SEK č. 2 Velká část zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla v ČR je z hlediska perspektivy málo účinných. Místo koncepce založené na domácích zdrojích je proto nutno vytvořit koncepci založenou na: - co nejširším mixu všech druhů energie - stimulaci výstavby nových vysoce účinných zdrojů - zlepšování účinnosti stávajících zdrojů. Hlavním problémem je situace v CZT. CZT je v ČR důležitou součástí energetického mixu. Rekonstrukce stávajících zdrojů, které jsou perspektivní, potřebná je SEK by měl řešit i otázku dopravy na základě vyváženého mixu více druhů energie. Celková spotřeba energie v dopravě v letech 1999 až 2009 narostla o více než 90%, úměrně narůstají i emise škodlivých látek. 7

Investiční náklady a krytí špiček ve spotřebě elektřiny IN a spolehlivost krytí špiček ve spotřebě energie v zimě 7 000 6 000 Jádro Investice [USD/kW] 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 0% 5% Slunce Vítr 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 65% 70% 75% 80% Dostupnost v zimní systémové špičce Biomasa Plyn 85% 90% 95% 100% 8

Cíl SEK č. 3 -Jaderná energetika ano nebo ne? Jaderná energetika je jedním z významných druhů energie, minimalizuje emise Jádro přispívá ke zvýšení bezpečnosti dodávek (nezávislost na dovozu?) Jádro přispívá ke zvýšení cenové konkurence na trhu energií Lze jádro nahradit jinými energiemi nebo opatřeními za rozumných podmínek (nyní a po roce 2020)? Zřejmě ne, podíl uhlí je v ČR příliš vysoký, PPC jako systémové zdroje z cenového a bezpečnostního hlediska zatím nejsou ideálním řešením a OZE jako systémový zdroj nebudou konkurenceschopné a stabilní dříve než za 20 let JE přispívá ke zvýšení zaměstnanosti v ČR 9

Cíl SEK č. 3 -Jaderná energetika ano nebo ne? Ale: Fukušima vede k výraznému zvýšení investičních nákladů do nových JE Rozumný postoj k rozvoji JE je proto namístě nejen z bezpečnostních, ale i ekonomických důvodů. Závěr: Může být výroba z JE základem energetické koncepce? Bylo by to riskantní, nicméně dostavba Temelína a Dukovan je odůvodnitelná z hlediska ekologického i bezpečnostního JE by měla zůstat významnou součástí energetického mixu ČR 10

Cíl č. 4 - Způsob podpory OZE v ČR a jejich role Způsob podpory OZE byl doposud špatně řízený proces v neprospěch spotřebitelů. Došlo k selhání legislativních procesů. Ke zlepšení stavu ŽP nedošlo i přes vysoké dotace do OZE. Průmysl v ČR na rozdíl od jiných států EU nese velkou část nákladů na OZE. Další přesun nákladů na domácnosti ale již není možný z hlediska sociálního. Některé progresivní zdroje OZE mohou být konkurenceschopné tradičním energiím během několika let, pouze ale na lokální úrovni. Způsob podpory OZE by měl být přehodnocen, řešením je využívání OZE na lokální úrovni a omezení podpory OZE tak, aby se rozvoj OZE nezastavil. 11

Dlouhodobé trendy paliv Zdroj: BP Energy Outlook 2030 12

Závislost vybraných států EU na dovozu energií (podíl importu na hrubé domácí spotřebě energií 2010) 90% 80% 82% 70% 63% 60% 50% 49% 52% 58% 57% 53% 40% 40% 42% 37% 32% 30% 20% 13% 22% 26% 10% 0% Zdroj: eurostat 13

Závislost EU na dovozu energií (podíl importu na hrubé domácí spotřebě energií 2010) Legenda: <28% 28% -44% 44% -58% 58% -75% >75% Data nejsou k dispozici Zdroj: eurostat 14

Podíl spotřeby primárních energií ČR vs. SRN ČR SRN 1990 2000 2010 1990 2000 2010 Pevná paliva 63% 52% 40% Ropa 18% 19% 20% Zemní plyn 11% 18% 17% Jaderná energie 7% 8% 16% Obnovitelné zdroje 2% 3% 6% Pevná paliva 36% 25% 23% Ropa 36% 39% 34% Zemní plyn 15% 21% 22% Jaderná energie 11% 13% 11% Obnovitelné zdroje 1% 3% 10% Zdroj: eurostat 15

Vývoj podílu spotřeby primárních energií v ČR Varianta 2030 2010 Cíl 2030 (ENA) Vývoj Pevná paliva 41% 21% Ropa 21% 15% Zemní plyn 18% 23% Jaderná energie 16% 26% Obnovitelné zdroje 6% 15% 16

Porovnání výše emisí u zdrojů tepla (Uhlí x Zemní plyn) Uhlí Zemní plyn Poměrný rozdíl: (mg/m 3 ) (mg/m 3 ) uhlí / ZP TZL (PM 10) 50-100 5 10x - 20x SO 2 500-2000 35 14x - 57x NO x 400-600 100 4x - 6x Porovnání výše emisí při výrobě tepla z uhlí a z plynu na základě platných emisních limitů pro uhlí a limitů pro plyn, které bude EU uplatňovat po roce 2016. Plynové zdroje plní už v současnosti emisní limity, které budou platné až po roce 2016. Za předpokladu, že uhelné zdroje nepřekračují (nebudou překračovat) limity, jsou emise z plynových zdrojů 4x až 57x nižší než emise ze zdrojů uhelných. 17

Perspektiva využití plynu v ČR Perspektiva velkých zdrojů (PPC) je omezena emisemi CO 2 a dosud ne zcela stabilním prostředím pro tvorbu cen plynu, avšak realizovatelnost projektů PPC je bez zásadních administrativních či technických obtíží, často i v předstihu Výstavba systémových elektrárenských zdrojů o výkonu stovek MW zůstane doménou moderních uhelných a jaderných zdrojů Výstavba nových, vysoce účinných zdrojů (kogenerace, mikrokogenerace) jakožto náhrada dožívajících uhelných i plynových kotelen (výroba tepla) Rekonstrukce stávajících teplárenských zdrojů, zejména pak střední a menší velikosti (kombinovaná výroba), vč. možnosti parciální decentralizace SCZT formou menších plynových KVET zejména pak jako forma vymístění dopravních ztrát a náhrada nízkoúčinné kondenzační výroby elektřiny v teplárnách Střední plynové zdroje (řád desítek MW) pro poskytování podpůrných služeb dle potřeby elektrizační soustavy 18

Příklad rekonstrukce teplárny na vysoce účinný zdroj s využitím plynu v ČR Zemní plyn by neměl být prezentován jako substituent hnědého uhlí spalovaného vúčinných a ekologických systémech, může však podstatným způsobem přispět při modernizaci menších a středních systémů CZT, u kterých jsou náklady na ekologizaci zdroje při spalování uhlí neúměrně vysoké. Maximální potenciál zemního plynu uplatnitelný vtéto oblasti je 800 mil. 1 mld. m 3 /rok Optimální řešení náhrady hnědého uhlí motorovou plynovou kogenerací lze hledat především ve zdrojích s teplovodními, resp. horkovodními soustavami CZT. Při vhodně dimenzovaném zdroji se cena tepla bez DPH na patě objektů pohybuje vúrovni 500 CZK/GJ, což je na úrovni obvyklých cen tepla vyrobeného z uhlí. 19

Případová studie rekonstrukce uhelného zdroje CZT Varianta 1: Výroba vparních plynových kotlích; parní protitlakáturbína k výrobě elektřiny a dodávka do stávajících parních rozvodů. Varianta 2: Výroba středotlaké páry vplynové spalovací turbíně a její distribuce stávajícími parními rozvody. Varianta 3: Paroplynový cyklus Varianta 4: Dodávka teplé vody z kogenerační jednotky s plynovými motory a špičkové plynové kotelny do rekonstruovaných teplovodních rozvodů. 20

Srovnání variant dle výstupní ceny tepla KVET - jediná technologie s klesajícími měrnými INV náklady. Tedy ve výsledku lze říci: Vyšší míra (skutečné!) ekologie za stejné nebo nižší ceny tepla pro konečného spotřebitele!! 21

Faktory, které ovlivní spotřebu uhlí 22

Faktory, které ovlivní spotřebu ropy 23

Faktory, které ovlivní spotřebu energie z OZE 24

Faktory, které ovlivní spotřebu zemního plynu 25

Závěr k SEK Důsledky nárůstu emisí CO2 jsou zpochybňovány nejen v ČR. Cílem SEK ČR by mělo být snížení emisí jemného prachu, to je hlavní problém ŽP ČR. Dotace by měly být omezeny a přidělovány pouze tehdy když výsledkem je zlepšení životního prostředí, zvýšení konkurence na trhu energií nebo zvýšení bezpečnosti Způsob podpory OZE by měl být přehodnocen, řešením je využívání OZE na lokální úrovni a omezení podpory OZE tak, aby se rozvoj OZE nezastavil. Po údobích kdy dominoval jeden druh energie je současným trendem nejen v ČR ale i globálně co nejširší mix všech druhů energie. 26

Závěr k SEK Principy uvedené v aktualizované SEK jsou již v souladu s hlavními principy EU (pokud bereme v úvahu, že podíl jádra je v pravomoci každého státu) Návrh SEK reaguje na současný stav energetiky ČR a stav životního prostředí. Základním principem SEK je vyvážený mix všech druhů energie včetně jaderné energie a návrh na stimulaci výstavby nových vysoce účinných zdrojů Jiné alternativy mohou představovat např. vyšší tlak na úspory energie (za cenu vyšších dotací), masivní výstavba PPC jako systémových zdrojů, zachování vysokého podílu uhlí nebo zachování podpory OZE. Jsou další alternativy? 27