POZNÁMKY K BldNOMII, EKOLOGII A FAUNISTICE NtKOLIKA DRUHÙ KRASCÙ ÈSSR

( POZNÁMKY K BldNOMII, EKOLOGII A FAUNISTICE NtKOLIKA DRUHÙ KRASCÙ ÈSSR DlE BEMERKUNGEN ZUR BIONOMIE, EKOLOGIE UND FAUNISTIK EINIGER BUPRESTIDAE -ARTEN DER TSCHECHOSLOWAKEI ( COLEOPTERA ) Vítìzslav Kubáò I Cílem tohoto pf-ísp~vku je seznámit entomologickou vef-ejnost 8e svými poznatky o životì a vývoji nìkolika druh~ krasc~ a zároveò upozornit na nìkteré nové lokality a nálezy krasc~ na~í fauny, pf-ièem! nález druhu Anthaxia funerula Illig. je nový pro Moravu. Bílému. Není-li jinak uvedeno v textu, leg., det. a coll. autor. Za pomoc pf-i stylizaci pf-ísp~vku a determinaci dìkuji RNDr. Sv.t. Sphenoptera - petriceki Obbg. -Slovakia mer., Kamenica nad Hronom 12. VII. 1974 více ex. amyk stepí na okraji lesa, Petr Pacholátko leg. ( Tento velmi vzácný krasec ae vyskytuje v nejjižnìjších. èáetech Slovenska. Je udáván/na hvozdièku prorostlém (Tunica prólifer81 Kunth). v jehož kof-enech se pravdìpodobnì vyvíjí. Ovalisia dives Guil. -Bohemia m. or., Humpolec 31. VII. 1975 1 ex. v letu, zde v IX. 1975 2 ex. larvy (RNDr. Svat. Bílý det.) v jí v~ (Salix caprea L.). Slovakia mer., H1ohove6c VI. -VII. více chytá~ na místnimi entomology na listech vrb, zde VI. 1977 5 ex. ex larva z vrby ( Salix viminalis L. ). Samièka tohoto druhu klade vajíèka do poranìných, nemocných, ale ~ i èerstvých vìtvi a kmínk~ vrb (Salix), dle r~zných autorù i bøíz (Be-' tula)" olší (Alnus), dle RNDr. Svat. Bílého i do muku (Sorbus aria Cr.) Druh má dvouletý vývoj.larva žije pod kùrou, její požerek postup- ~ nì zar~stá, neodumøe-li napadená vìtev vlivem vìt~ího poètu jedinc~ nabo vlivem spoleèného napadení èastého pr~vodce O. dives Guil., Agrilus virioie L. Odumøení v~ak v~t~inou nastává až druhým rokem nebo po dal~í generaci. Z požerku, po odstranìní kùry, je tedy znatelná jen vždy jeho èást, larva v~ak nevytváøí dlouhé chodby, ale plošnì vyžírá lýkovou èást a jen mìlce se zažírá do dl-eva. Požerek je vyplnìn jemnými pilinami.na podzim druhého roku larva zalézá do døeva,asi do hloubky 5 mm, pl-edhryže si výletový otvor na povrch dl-eva a pl-ezimuj~ jako. Zprávy ~eskoslovenské spol. entomologické ~SAV. Praha. 15. 1979 I 75 i

larva nebo praepupa; kuklí se na jaøe. Na povrchu vìtve je místo s kukelní komórkou znatelné zhnìdnutím, èasto zdufením i prasklinami. Po odstranìní kóry jsou postup~ zález do dteva i evál~ vý~etový otvor. oba ucpané pilinami a vzdálené od sebe 2-4 cm, viditelné v ploaném požerku velikosti nìkolika cm2.dojde-li k odumtení vìtve v prvním roce. la~a zasychá, jestli~e v druhém roce, l~rva okam~itì z~ézá do dteva a vytváf'í si kukelni komllrku.imágo se líhne asi za 14 dní po zakukleni a vykousává se ven. Lze jej zastihnout od konce kvìtna do srpna. Výletové otvory po opuatìní imága z ještì ~ijici vìtve se zacelí a jsou znatelné jen jako puklina ve svraatìlé kóøe. Imága nalétávaji za slunného poèasi na dtevo, usedeji èasto na listy. kde se i pál-í; je velmi hbitý letec. Melanophila picta ssp'. decastigma Fab. -Slovakia mer., Hlohovec 24.VI.1970 y!ce ex. na kmenech starých Vl'b (Salix).T. Spevár a P. Peka roviè leg. Anthaxia ~unerula!llig. -Moravia mer.. Znojmo 1.1976 1 ex. jsem nalezl v suché v~.tvi janovce (Sarothamnus scoparius L.); V.1976 a 1977 více ex. ex larva ze stejné lokality. Nový druh pro Moravu. Tento u nás velmi vzác~ druh ~ije na janovci (Sarothamnus). kru- "..;', èince (Genieta) a èilimníku (Cytisus). HláAen byl zatím jen se Sloven- ~ ska a pouze 2x, poprvé J. Hladilem od Èachtic 1. V. 1966 1 ex. jako ~~ f~ nový druh pro ~SSR, podruhé jej chytal Mik. Valenèík u Hlohovce (SoroA t~,, " 27. III. 1974 3 ex. na hlaváèk:u jarním (Adonis vernalis L.).Podle sda- "é len! autora nálezu z!iv~ch rostlin se na této lokalitì vyskytují Genista trinctoria L..Cytisus austriacus L., C. ratisbonensis Weinm.~ a S~rothamnue ecoparius L. r Samièka klade vajíèka do odum!rajicích v~tv! a kmínkù. Má dvouletý vývoj. Larva!ere v lýkové èásti, po!erek je skoro rovný, dlouhý nìkolik centimetrd.doeahuje postup~ì A!l-ky asi 2 mm. Je ucpán jemnými. zrnitými pilinami, jako u vìt!iny pod kùrou!ijíc!ch Anthaxií, typicky polokruhovit~ yrstvených. Na podzim prvého roku nebo na jal-e druhého zalézá larva do dl-eva, kde si vytváf'í kukelni komllrku. Výletový otvor je totožný se zálezem. Kuklí se na jaøe druhého roku, imágo se líhne koncem léta, pøezimuje a prokousává se ven brzy na jaøe. Chrysobothris igniventris Rtt. -Bohemia occ., Plzeò ~ Bolevec VI. 1.977 ex. ex larva z kmfnku suché borovièky (Pinus silvestris L. ). Coroebus undatus Fab. -Bohemia centr.,nižbor VI. 1977 1 ex. ex larvai Bohemia centr., Dobl-!A VI. -VIII. 1977 v!ce ex. ex larv&, v obou pl-ípadech z kmenù dubù (Quercus). 76 ~~~:':..'::',,~

-- Samièka klade vajíèka do vyslunìných. vìt6inou okrajových, živých ku- kmenó dubl\ (Quercus). Druh má dvouletý vývoj. Larva vyžírá pod kùrou Po Složitý,klikatý. nìkolik dm. èasto ptes 1 metr dlouhý požerek, postupor, nì až 5 mm Airoký. Je ucpán jemnými, svìtle hnì.dými Pilinami,lehce poné~ noten do dteva. Ponìvadž larva žije v živých stromech, je po!erek pooce, stupnì zaléván mízou a zaróstá. zbývá však po nìm po odloupnuti kùry eva na kùte i ve dtevì tmavá. ztenìená stopa. Druhým rokem si larva v~'tváeni ti šikmo nahoru postavenou kukelni komùrku. a to bud zcela v borce, v le- tenaí kùte v~ak zasahuje až do lýkové èásti nebo i do døeva, jen málo- BOU,I kdy bývá zcela ve dtevì, pak jsou v~ak zález i výletový otvor, které un~ nejsou totožné, ucpány na povrchu døeva jemnými pilinami. Larva ptelm~ zimuje ve stádiu praepupy nebo kukly, imágo se líhne a záhy vykusuje v èervnu a v èervenci. opoždìnì i v srpnu. ~ije celé léto, nalétává na vec dtevo a listy dubó. ek. Agrilus guerini Lac. -Tento druh byl objeven jako nový pro naše ~. území v létì 1973 Ing. Mir. Kocourkem u Vyìkova na Moravì. 3em Na jaøe 1976 se mi podaøilo objevit u Vyškova na Moravì jivu (Sa- ~77 lix caprea L.). samostatnì rostouci mezi hospodáøskými budovami, skládajicí se z asi 12 odnoží v prómìru okolo 10 cm, napadenou také tímto ~u- druhem. ~tyti odnože byly již suché, což bylo zpùsobeno hlavnì housentn- k.mi drvoplenì obecného (Cosus cosus L.) a silným napadením vìtvi do Iko 4 cm tes.tíkem Oberea ocul;t; L.~atní, ještì živé odno!e byly tak- 'o~ té! napadeny tìmito druhy, v jednotlivých kmíncích jsem nalezl až 6 li- housenek drvoplenì a ve vìtvích již desítky starých výletových otvoró, ie- ale i 1- a dvouletých larev Oberea oculata L.Zde jsem také nalezl lar- ~.vu nus -Š;;., Agrilus s;p;;d;~ guerlni similis Lac. Z Laich.. ost;t~~~~~vádim Agrilus viridis ~ Xylotrechus a nesytk~ pantheri- A-~~~ IU- formicaeform~s Esp. Pro nedostatek jiných živných rostlin v širokém 0- -~~ -~- ::~ ~ ~ I ~í-;;~t;~o se zde z jednotlivých druhó více generací.také u ~ :~, lus guerini Lac. jsem objevil staré výletové otvory jak v zaschlých, ky ~v r~ucich odnožich,i larvy dvojího státí, a také zaschlá imága. ho I Druh má dvouletý vývoj. Samièka klade vajíèka do rózn/ch prómìró, Or, vìtví i kmene.od 1 cm do 10 cm, ale vždy do živé èásti stromu. 2aschne ne -li vìtev èi strom v prvním roce života larvy,larva zahyne, zaschne-li I: v druhém roce, vìt~inou se vyvine, ale procento deformovaných nebo neec, vykousaných imág je vìtší.. ). Larva postupnì vyžírá až 1 m dlouhý požerek, nejprve pod kórou, ~ postupnì však ponoøený stále více do dteva,nejvýše však do hloubky asi v 5 mm. Požerek má tvar pravidelné klièky,úhel ohybu je zhruba 30 až 400!, vzdálenost mezi jednotlivými ohyby, z nichž jeden j.e vždy sttídavì do- 77

leva, druhý doprava, je v koneèn~ fázi J -4 cm. V tenìích vìtvích se klièka zachovává i na vìtším zaobleni,. postupuje po ploìe obvodu a na pod~ln~m ìtìpu se jeví pa obou okrajích jako øada stejnì vzdálených, oválných ploše~, prómìru postupnì do 1-2 mm. Koncem druhého roku si larva ve døevì vytváøí kukelní komùrku, šikmo nahoru. postavenou, s pøedhryzaným výletovým otvorem na povrch døeva, který není totožný se zálezem a je ucpán jemnými pilinami. Pøezimuje ve stádiu praepupy, zøídka kukly. Kuklí se na jaøe v kv~tnu, imágo se líhne bìhem èervn81 a vykousává se ven od konce èervna do konce èervence. Vypìstoval jsem 15 imág,z nichž pìt jich bylo pøedèasrjým seschnutím døeva napolo nebo úplnì nevykousaných,neboi døevo jsem vz~zaèátkem dubna a vývoj tedy trval jeìtì cel~ dva mìsíce. V pøípad~ líhnutí tohoto druhu je tedy tøeba brát døevo tìsnì pøed vykousáváním imág, nejl~pe koncem kvìtna a v èervnu. Star~ pbžerky druhu Agrilus guerini Lac.jsem objevil tak~ na ~nojemsku a u Prostìjova. Druh bude jistì rozìíøen v cel~m území republiky na vhodných, teplých, ale ne suchých, i podhorských lokalitách, je v~ak pro 8vój skrytý zpósob života, rozptýlenost a pozdní výskyt pøehlížen. Agrilus sinuatus 01. -Moravia centr., Vy~kov na Moravì VI. 1976 2 ex. ex larva z kmene ozdobn~ho hlohu (Crataegus). Tento druh se vyvíjí v rózných listnatých stromech, napø.v hru6ni (Pirus), jeøábu (Sorbus),hlavn~ v~ak v hlohu (Crataegus). V tomto jsem polerkya larvy nalezl u ~túrova,levic,na Pavlovských kopcích, u Znojma, zález e larvou pak t~ké v muku (Sorbus aria Cr.) nad Ráztoènem u Handlová ve vý~ce 600 m n. m. Èasto se vyskytuje ve spoleènosti nesytky Aegeria myopaeformis Bkh.. Podobnì jako pøede~lt druh se vyvíjí v živých èástech stromó, nedá se tudíž pìstovat v odøíznut~m døevì a pozorování je nutno provádìt pøímo v p~írodì. Druh jsem objevil na stejná lokalitì jako pøedeìlý, v.aleji ozdobných hlohó a jeøábó, a to jak ve vìtvích od pr~ìru 2 cm, tak v kmeni. Nesytka Aegeria myopaeformis Bkh. zde byla velmi hojná na hlohu (Crataegus), ale taká jeøábu (Sorbus aucuparia L.), ve kterám jsem vìak Agrilus sinuatus 01. na t~to lokalitì nepozoroval. vývoj je dvouletý. Ve vìtvích bývají v jed11om roce najednou nejvýìe 2-3 kusy v prqmìru do 4 cm, v kmeni váak i nìkolik larev vedle sebe, èasto s chodbami složitì navzájem propletenými. Požerek je st~!- davì pod kórou a ve døevì, avìak nehluboko, je nepravidelný,dlouhd asi 70 cm až 1 metr, mnohdy se i nìkolikrát vrací, ve vìtvích je však více mánì rovn$. V l~tì druh~ho roku larva zalézá hloubìji do døeva, vytvo~ 78 I

I I se ti si svislou kukelní komórku s ptedhryzaným.jemnými pilinami ucpaným. na výletovým otvorem pod kórou a ptezimuje ve stavu larvy nebo praepupy.h. V kvìtnu ptí~tího roku se kuklí.imágo se líhne koncem kvìtna a v èervsi nu.prokousává se ven od poloviny èerv~ Larvy v zaschlých vìtvích ods umírají.procento nevykousaných imág v pøípadì odeschnutí dteva ve stá-se diu praepupy je asi 50~. V teplých èástech státu je vývoj posunut asiy. o 14 dní dtíve.n~ Agrilus curti Obbg. ~ Moravia mer.. Znojmo VI. -VII. 1976 více ex. ex larva z kmínku janovce (Sarothamnus vulg~ria Wimm.). R1Wr. Bílý~- Svet. det.t- Tento druh se vyvíjí v kmíncích a v~tvích živých keto janovce~í (Sarothamnus). kruèinky (Genista) a èilimníku (Cytisus) v teplých po-~. lohách celáho státu. vývoj je dvouletý. požerek nepravidelný. asi 60 cm dlouhý. nejpr-)- ve vedoucí shora doló.v koøenových èástech se larva obrací a postupuje-zpìt. kde si druhým rokem vytvátí kukelní komórku ve dtevì. vìtšinou le tìsnì. ale nìkdy. i nìkolik desítek cm nad zemí. s ptedhryzaným. ucpa-l- ným výletovým otvorem. Ptezimuje jako praepupa. Kuklí se na jate.imágo se líhne koncem èervna nebo zaèátkem èervence.vykousává se v èervenci. 6 Jedná se o pozdní druh. ale vývoj dokonèí i v ptípadì odeschnutí rostliny v druhám roce vývoje. nebo larva je již na jaøe ve stadiu prae-i pupy a k~a tìchto rostlin je pomìrnì mìkká i po s~echnutí. V menších m rostlinách jsem nacházel jen jednu larvu. ve vzro~tlých kei-ících. v-km o prómìru asi 4 cm. i více. až pìt larev. Rostlina také hostí více generací. není pravidlem. že jedna generace zaptíèiní odeschnutí-rostlin. a ~, Závìr ddaje v èlánku jsem se snažil podat co nejv~rnìji. vzhledem ke, svým osobním pozorováním. a co nejsrozumitelnìji. Není však vylouèeno. I že nìkterá údaje nebudou platit obecnì (délky požerku. jejich postave-1 ní a hloubka ponotení do døeva.p esná èasová období vzniku a délky trvání jednotlivých stádií hmyzu). a to hlrvnì u jiných živných rostlin a na jiných' lokalitách. Byl b~ch rád. kdyby mój ptíspìvek byl chápán jako vodítko k dalšímu bádání v oblasti života našich krasco. které má stále je~tì mnoho mezer. 79

- I J Zusammenfass-ung - Autor des Beitrages legt seine neuen Erkenntnisen aus der Bionomie,Ekologie und Faunistik einiger Buprestidae-Arten vor. Weiter fuhrt er ihre heuen oder interessqnten Lokalitaten ein. Die Befindung der Art Anthaxia funerula 111. ist neu fùr die Mahren. -Literatura 1 J B ì j -Bij e n k o G.J.,1965 : Opredìlitìl nasekomych jevropìjskoj èasti SSSR, Žestkokrylyje i vììrokrylyje, "Nadka",Moskva-Leningrad. Hla d i 1 J.,1973 : Pøíspìvek k faunistice Coleopter Moravy a Slovenska, Beitrag zur Faunistik der Kafer Mahrens und Slowakei,.~právy Èsl.s~ol.ent., 9., 2-4: 73-74. K u báò V.,1978 : Pøíspìvek k faunistice nakolika.krascu Moravy ~ Slovenska, Beitrag zur Faunistik einiger Buprestidae-Arten der Mahren und Slowakei, Zprávy Cs.spol.ent., 14., 1: 21-24. 1 e i b n e r S.,1969 : Z biologie krasce Sphenoptera substriata Kryn., Aus der Bilogie des Prachtkìfers Sphenoptera substriata Kryn.,Zp,rá- 1 vy Ès.apol.ent., 5.,4: 89-91. J R e i t t e r E.,1911 : Fauna Germanic8, Kafer,III: 181-186. R i c h t e r A.,1949 : Zlatki.Fauna SSSR, l3, 2. Akademija nauk SSSR, Moskva. R o u b a 1 J.,1930: Katalog Coleopter Slovenska a Podkarpatska, 2.. Bratislava. \1 : JI ft '..., I Adresa autora ( Anschrift des Autora) : Ing. Vít~zs18V Kubáò, ul.ès.armády 1378,742 58 Pøíbor, okres N.Jièín. 80 \ ~ I