VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Diplomová práce Petr Řeháček 2008
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce: Podnikatelský plán maloobchodu Zlatnictví Vypracoval: Petr Řeháček Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Krause, Ph.D.
P r o h l á š e n í Prohlašuji, že diplomovou práci na téma,,podnikatelský plán maloobchodu Zlatnictví jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Mostě dne 18. listopadu 2008-3 -
P o děkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Josefu Krausemu, Ph.D. za odborné vedení, rady a cenné připomínky, které mi při zpracování této diplomové práce poskytl. - 4 -
Obsah ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST... 9 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 9 1. 1 PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL A PODNIK... 9 1.1.1 Podnikání... 9 1.1.2 Podnikatel... 9 1.1.3 Podnik... 10 1. 2 PODNIKATELSKÝ PLÁN... 10 1.2.1 Struktura podnikatelského plánu... 11 2 PODNIKATELSKÁ ČINNOST... 13 2. 1 ROZHODNUTÍ BÝT PODNIKATELEM... 13 2.1.1 Podnikání nebo zaměstnanecký poměr... 13 2. 2 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ... 14 2.2.1 Kvantitativní vymezení... 14 2. 3 PODMÍNKY NUTNÉ K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI... 15 2. 4 VOLBA PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ... 16 2.4.1 Charakteristika právních forem podnikání... 17 2.4.2 Porovnání jednotlivých právních forem... 18 2.4.3 Náležitosti potřebné k získání živnostenského oprávnění... 20 2.4.4 Registrační místo a jednotný registrační formulář... 21 2. 5 PRÁVNÍ FORMA PODNIKÁNÍ OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ (OSVČ)... 21 2.5.1 Příjmy OSVČ... 21 2.5.2 Povinnosti OSVČ k VZP... 22 2.5.3 Povinnosti OSVČ k ČSSZ... 24 2. 6 ORGANIZACE POSKYTUJÍCÍ SLUŽBY PODNIKATELŮM... 25 2.6.1 Vládní organizace... 25 2.6.2 Nevládní organizace... 25 2. 7 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PLÁNU... 26 2.7.1 Vlastní zdroje financování... 26 2.7.2 Cizí zdroje financování... 26 2.7.3 Další možnosti financování... 28 2. 8 PŘEDMĚT ČINNOSTI... 28 2. 9 HISTORIE ZLATA... 29 2. 10 PUNCOVNÍ ÚŘAD... 30 2.10.1 Výrobní a odpovědnostní značky... 30 2.10.2 Charakteristika výrobních a odpovědnostních značek... 31 2.10.3 Puncovní značky... 31 3 VŠEOBECNÝ POPIS FIRMY... 34 3. 1 VEDENÍ SPOLEČNOSTI... 35 3. 2 PŘEDMĚT ČINNOST... 36 4 SORTIMENT ZBOŽÍ OBCHODU JEWELRY... 36 4. 1 POPIS... 36 4. 2 VÝKUP DRAHÝCH KOVŮ... 36 4. 3 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ... 37 4. 4 DODAVATELÉ... 37-5 -
4.4.1 Dodavatelé vybavení... 37 4.4.2 Dodavatelé zboží... 37 4. 5 PROPAGACE A REKLAMA... 38 4. 6 ZAJIŠTĚNÍ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB... 39 4.6.1 Provozovna... 39 4.6.2 Internetový obchod... 40 5 ANALÝZA TRHU... 41 5. 1 CELKOVÝ POPIS TRHU A OČEKÁVANÝ VÝVOJ VÝZNAMNÝCH FAKTORŮ... 41 5.1.1 Ekonomické faktory... 41 5.1.2 Sociální faktory... 42 5.1.3 Politicko-právní faktory... 42 5. 2 CÍLOVÝ TRH A JEHO ZÁKAZNÍCI... 43 5.2.1 Demografická charakteristika relevantního trhu... 43 5. 3 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI... 43 5. 4 POPTÁVKA PO ŠPERCÍCH Z DRAHÝCH KOVŮ... 44 6 ANALÝZA RIZIK A JEJICH ŘEŠENÍ... 44 6. 1 ZMĚNA PODMÍNEK ZE STRANY PRONAJÍMATELE... 44 6. 2 NOVÁ KONKURENCE V NÁKUPNÍM CENTRU A V JEHO OKOLÍ... 45 6. 3 NÍZKÝ ZISK... 45 6. 4 SNÍŽENÝ ZÁJEM O NÁKUP ŠPERKŮ Z DRAHÝCH KOVŮ... 45 7 OKOLÍ FIRMY... 45 7. 1 LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY... 45 7. 2 ANALÝZA KONKURENCE... 46 7.2.1 Klenoty Aurum... 47 7.2.2 Zlatnictví Prior... 47 7.2.3 Zlatnictví Smeraldo... 47 7.2.4 Zlatnictví IDAN... 47 8 SWOT ANALÝZA... 48 8. 1 SILNÉ STRÁNKY... 48 8. 2 SLABÉ STRÁNKY... 48 8. 3 PŘÍLEŽITOSTI... 49 8. 4 HROZBY... 49 9 FINANČNÍ PLÁN... 49 9. 1 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA... 52 9. 2 AKTIVA... 52 9.2.1 Dlouhodobý majetek... 52 9.2.2 Oběžný majetek... 52 9. 3 PASIVA... 53 9.3.1 Vlastní kapitál... 53 9.3.2 Cizí zdroje... 53 9. 4 VÝNOSY A NÁKLADY... 54 9.4.1 Výnosy... 54 9.4.2 Náklady... 54 9. 5 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT... 56 9. 6 CASH FLOW... 60 ZÁVĚR... 63-6 -
ÚVOD Určitě existuje velké množství lidí, kteří přemýšleli o podnikání, nebo dokonce chtějí či chtěli někdy podnikat, ovšem velká většina z nich do těchto rozbouřených, riskantních vod nakonec nikdy nevstoupí. Toto se odvíjí od řady faktorů osobních vlastností a dispozic zájemce o podnikání, vnějších vlivů a spoustě dalších. O založení svého vlastního podniku přemýšlím již velmi dlouho, i když jsem nápadů měl poměrně mnoho, nejreálnější se mi jeví právě firma, o které píši tento podnikatelský plán, a to maloobchod zlatnictví. Podnik by se zabýval prodejem zlatých a stříbrných šperků, porcelánu, broušeného skla a hodinek. Na místě se naskýtá určitě otázka, zda v současné době má toto podnikání ještě smysl? Na tuto bych ve své práci rád odpověděl ano, i přesto, že je konkurence v místě mnou zamýšlené podnikatelské činnosti v oblasti drahých šperků poměrně vysoká, ne už tak ale v sortimentu porcelánu a broušeného skla. Jejich ceny jsou značně přemrštěné a tento sortiment v některých podnicích bývá nedostačující. Mít vlastní firmu je šancí, jak se seberealizovat a zdokonalovat své schopnosti a dovednosti, získávat nové zkušenosti a naučit se organizovat a řídit tým lidí. Podnikání s sebou přináší nejen pozitiva, ale také negativa a rizika, a to nejen finanční, ale také vysoké nároky na osobu podnikatele, časové vytížení apod. Člověk, který je zaměstnancem nějaké firmy, pracuje denně kolem osmi hodin a jeho odpovědnost končí po odchodu ze zaměstnání, zatímco podnikatelova pracovní doba bývá velmi často mnohem delší a práci si,,nosí domů, stává se jeho,,nejbližším přítelem i noční můrou. A proto ne každý se může stát podnikatelem. Důležitým faktorem je také výběr kvalitních a schopných zaměstnanců, přesné definování sortimentu nabídky zboží či služeb a v neposlední řadě také kvalitně zpracovaný finanční plán. Podnikatelský plán je velmi důležitý dokument, který nám může velmi dobře posloužit v těchto oblastech, navést podnikatele správnou cestou a nastínit vývoj důležitých faktorů podniku. Cílem této práce je zjistit podmínky a povinnosti nutné pro zahájení a rozvoj podnikatelské činnosti v České republice a zejména pak získat a utřídit veškeré poznatky o sestavení podnikatelského plánu včetně posouzení jeho realizovatelnosti a životaschopnosti. Abych splnil cíle, práci jsem rozdělil na dvě části teoretickou a praktickou. V první části bych se chtěl věnovat obecně charakteristikám podnikání a podnikatelského plánu. Popíši zde také volbu právní formy podnikání, včetně důležitých termínů a souvisejících plateb, možnosti financování podnikatelského záměru, organizace poskytující služby podnikatelům a také něco málo o historii zlata a puncovním úřadu. - 7 -
V praktické části se zaměřím na tvorbu konkrétního podnikatelského plánu. Budu analyzovat tržní prostředí, abych poznal potenciální zákazníky, potřeby a jejich kupní rozhodování, konkurenci, abych znal jejich slabé stránky a hrozby a využíval jich proti nim, a také potenciální rizika, která by mohla ohrozit mé podnikání. V závěru práce uvedu celkové shrnutí práce, seznam použité literatura a přílohy. - 8 -
TEORETICKÁ ČÁST V této části se zabývám teoreticky všemi důležitými aspekty týkajícími se založení podniku, oprávněními a podmínkami, právy a povinnostmi pro zahájení činnosti. Uvažuji zde také o rozhodnutí býti podnikatelem, a o kladech a záporech, které s sebou nesporně přináší. Neméně důležitou částí je kapitola, týkající se podnikatelského plánu - jeho zpracování, formální stránky a obsahu. Součástí této kapitoly je i otázka charakteru činnosti, volby právní formy podnikání, možnosti získání peněžních prostředků a výčet organizací, které napomáhají podnikatelským subjektům. 1 Vymezení základních pojmů 1. 1 Podnikání, podnikatel a podnik 1.1.1 Podnikání Pojetí podnikání v současnosti vysvětluje spousta různých definic, jejichž podstata je velmi podobná a k jejich obecným rysům patří, cílevědomá činnost, organizování a řízení transformačních procesů, přidaná hodnota, rizika neúspěchu. Jedna z definic: Podnikání je cílevědomá lidská činnosti prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku 1. 1.1.2 Podnikatel I v případě osoby podnikatele je možné nalézt řadu společných rysů, jako je zajištění finančních prostředků důležitých pro podnikání, umění nalézat příležitosti, klást si nové cíle, sebedůvěra, vytrvalost a podstupování rizikům. Podnikatelem se podle obchodního zákoníku rozumí: 1) osoba zapsaná do obchodního rejstříku 2) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění 3) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 4) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 1 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6-9 -
1.1.3 Podnik Můžeme definovat 2 jako určitý soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání nebo také jako uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit. Podnik lze rozlišovat 3 dle způsobu vlastnictví (soukromé a státní), činností (výrobní, obchodní, dopravní, služeb, apod.), jeho právní formy (podnik jednotlivce, osobní a kapitálové společnosti) a také podle jejich velikosti (malé, střední a velké). 1. 2 Podnikatelský plán Co to vůbec podnikatelský plán je? Jelikož většina začínajících podnikatelů nedisponuje potřebnými finančními prostředky, slouží mu právě podnikatelský plán jako dokument, pomocí něhož lze oslovit potenciálního finančního investora či banku v případě, že si bude chtít půjčit na rozvoj své podnikatelské myšlenky. Pokud takovýto dokument podnikatel předloží bance či nějakému investorovi, znamená to, že na projektu důkladně pracoval, analyzoval různé detaily, zná pozitiva, negativa, výnosy i náklady podnikatelského záměru. Tyto subjekty pak z něj mohou získat informace jakým směrem se bude daná firma ubírat, na co se konkrétně hodlá zaměřit a především charakter její činnosti. Podle Vebera s Srpové 4 se bude jednat o text, který by měl popisovat všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti či fungováním existující firmy tedy o vás, vašich záměrech (kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme), konkurenci atd. Nehraje zde roli, zda jde o nerealizovanou myšlenku, či o firmu, která již několik let funguje a potřebuje kapitál na další růst. Dalším úkolem podnikatelského plánu je zaměření se na budoucí vývoj podniku. Plní také kontrolní funkce ve smyslu dosahování předem definovaných cílů. Komu slouží podnikatelský plán? Je určen především samotnému podnikateli. Mělo by být samozřejmostí, aby podnikatel měl jasně vytyčené cíle, uvědomoval si veškerá rizika, bariéry a úskalí podnikání. Podnikatelský plán může také predikovat vývoj finančních toků, zjišťovat tvorbu a potřebu finančních prostředků. Nejdůležitější vlastností plánu je vyjádření se k reálnosti podnikatelského záměru. Podnikatelský plán se také zabývá základními cíli podniku a jeho současným vývojem, konkurencí a vývojem trhu, lidskými zdroji apod. 2 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 16 3 SYNEK, M. a kol., Podniková ekonomika. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7, str. 449 4 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 67-10 -
Někteří podnikatelé ho dokonce ve zjednodušené formě dávají svým zaměstnancům, aby poznali základní cíle podniku a jakým směrem se podnik bude ubírat. V případě zájmu o rizikový kapitál či půjčku, je podnikatelský plán naprostou nezbytností. Každý podnikatelský plán by měl respektovat určité zásady: 5 srozumitelnost podnikatelský plán by měl být jednoduchý a přehledný, pravdivost a reálnost uváděná data a údaje musí být reálné, logičnost skutečnosti uvedené v plánu by si neměly odporovat a měly by na sebe navazovat, respektování rizika identifikace rizik, jejich respektování a práce s nimi zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu, stručnost závěry uvedené v plánu by měly být stručné s vystižením podstatných faktů. 1.2.1 Struktura podnikatelského plánu Vzhledem k velkému množství existujících firem je takřka nemožné, aby existovala nějaká pevná struktura tvorby podnikatelského plánu. Naproti tomu existují části, které by měl plán obsahovat bez ohledu na druh podnikání. Dle Hisricha a Peterse 6 se bude lišit propracovanost a hloubka podnikatelského plánu u podnikatelského subjektu, který např. zavádí na trh nový výrobek a subjektu, jež se bude zabývat nákupem a prodejem zboží. Plán bude jiný i v případě nové firmy a firmy s několikaletou historií. Podnikatelský plán může mít např. tuto strukturu: obsah, shrnutí, všeobecný popis firmy, klíčové osobnosti, produkty, okolí firmy, prodej, výroba, jakost, personální otázky, finanční plán a přílohy. 7 Shrnutí jedná se o shrnutí nejdůležitějších bodů a nemělo by být chápáno jako úvod. Úkolem je zaujmout investora a vzbudit v něm zájem přečíst si celý podnikatelský plán. Shrnutí by mělo obsahovat podnikatelský záměr, faktory úspěchu, potřebu kapitálu, cíle firmy a cesty k jejich dosažení. Všeobecný popis firmy pojetí této části se bude lišit u existujících firem a u firem zatím neexistujících. U firem, které zatím nebyly založeny, bude uvedeno datum založení, sídlo firmy, majitelé, předmět činnosti a produkt a také důvod či motivace k založení. U firem již existujících budeme uvádět, zda došlo k nějakým podstatným 5 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 98 6 HISRICH, R., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-07-6, str. 109 7 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 97-11 -
změnám, jako např. vstup strategického investora, změna právní formy, změna produktového portfolia apod. Klíčové osobnosti v této kapitole je vhodné uvést dosažené vzdělání a praktické zkušenosti vedoucích pracovníků. Je dobré vyzdvihnout schopnosti, jež jsou podstatné pro realizaci daného podnikatelského záměru. Výrobky nebo služby v případě, že budeme nabízet výrobky, je třeba je důkladně popsat, zda se jedná o nové výrobky, či výrobky, které již jsou na trhu nabízeny, zmínit také jejich vlastnosti a účel. Důležité je uvést, zda jsou výrobky podporovány nějakými doplňkovými službami apod. U služby by mělo být uvedeno, v čem spočívá, jaký je její účel a jak funguje. Okolí firmy podnik je obklopen prostředím, které na něj působí a ovlivňuje jej, proto by měl toto prostředí analyzovat, sledovat jeho trendy a snažit se je využít pro úspěšný rozvoj své firmy. Jedná se zejména o ekonomické činitele (ekonomická situace země a její vývoj, tempa růstu ekonomiky, inflační tendence, nezaměstnanost, úroveň příjmů, struktura výdajů ve státním rozpočtu, daňové a celní podmínky, úrokové sazby aj.), technologické činitele (technologický rozvoj v zemi, zavádění nových technologií, tempo technologických změn, inovační potenciál země aj.), přírodní faktory (podnebí, přírodní zdroje, jejich výše a exploatace, životní prostředí), politickou situaci a její předpokládaný vývoj, legislativní podmínky. 8 Neméně důležitým úkolem je sledování konkurence a snaha zjistit jejich silné a slabé stránky. Prodej prodej zahrnuje ty činnosti, které mají úzký vztah k trhu, tj. analýzu trhu, plánování obratu, prodeje, distribuci produktu i opatření podporující prodej, jako je reklama, účast na veletrzích a práce s prospekty. Ani ty nejlepší produkty se neprodají samy. 9 Personální otázky tato část se liší velikostí jednotlivých firem. Vhodné je uvést zde, jak bude firma personálně zabezpečena, jaké nároky budou kladeny na zaměstnance a také situaci nabídky na místním trhu. Finanční plán jedná se o přeměnu podnikatelského záměru do finanční podoby. Je vizitkou reálnosti podnikatelského záměru. Všechny výstupy finančního plánu musí být reálně podloženy. Není předem definováno jak dlouhé by mělo být plánovací 8 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 102 9 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 103-12 -
období, ale minimální obdobím do kterého plán musí být vytvořen je období zisku, tedy kladného Cash flow. 2 Podnikatelská činnost 2. 1 Rozhodnutí být podnikatelem Ve spojitosti s podnikáním si většina lidí vybaví pracovní nezávislost, velké množství volného času, peněz a spoustu dalších věcí, ovšem skutečnost bývá velmi často jiná a tvrdší. Ne nadarmo se říká,,bez práce nejsou koláče, v podnikání platí dvojnásob. Rozhodnutí o tom, zda podnikat či ne, by mělo vycházet z aktuální situace zájemce o podnikání, zda má zaměstnání a jisté pracovní místo, případně má zaměstnání, které ho ale nenaplňuje, nebo zaměstnání ztratil. Dalším faktorem ovlivňujícím podnikatelskou činnost je okolí, jež obklopuje podnikatele, jeho rodina a přátele. Vliv může také mít kultura 10 daného státu, ve kterém chce podnikatel provozovat svoji činnost. Je jasné, že prostředí, jež se snaží plně podporovat začínající podnikatele, je spojeno s mnohem větším množstvím vzniku nových podniků, než kultura, kde tato činnost neexistuje. 2.1.1 Podnikání nebo zaměstnanecký poměr Rozhodnutí, zda být zaměstnancem či podnikatelem, je velmi důležité a nese s sebou celou řadu rizik a problémů. Podnikatel má větší pravomoce, rozhodovací zodpovědnost, naproti tomu jsou na něj kladeny určité nároky a povinnosti, jako např. vést účetnictví, dodržovat zákony, odvádět daně a další. Jak jsem již zmiňoval výše, podnikatel musí počítat s delší pracovní dobou než u klasického zaměstnaneckého poměru, která většinou nabízí pravidelnou osmihodinovou pracovní dobu. Zaměstnanecký poměr je také spojen s menší odpovědností a řadou sociálních výhod (zaměstnanecké stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, mobilní telefon, firemní vozidla apod.). Důvodů pro podnikání dle Vebera a Srpové 11 existuje celá řada. K těm nejtypičtějším patří: sebezáchovný přístup k podnikání, romantický přístup k podnikání, 10 HISRICH, R., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1996. ISBN 80-85865-07-6 11 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 54-13 -
podnikání zkusmo, podnikatel rozsévač, rentiérské podnikání, podnikání vyslanců, exkluzivní podnikání, expanzivní podnikání, podnikání jako poslání, tiché podnikání. 2. 2 Malé a střední podnikání Malé a střední podniky se nejvyšší měrou podílejí na ekonomickém růstu a tvorbě nových pracovních příležitostí a nejen proto jsou považovány za páteř světového hospodářství. Více než 99,5 % evropských podniků spadá do kategorie malých a středních a zaměstnává takřka 80 milionů lidí. V průběhu několika desetiletí došlo zejména v EU k poměrně velkému rozvoji malých a středních podniků. Zatímco dříve se podniky soustředily na místní, typické aktivity, které byly zaměřeny především na uspokojení lokální či regionální poptávky. V současné době dochází k rozvíjení tohoto sektoru na nové trhy a nové oblasti podnikání. 2.2.1 Kvantitativní vymezení Pro kvantitativní vymezení malých a středních podniků bych použil statistické pojetí a rozdělení dle doporučení komise EU 12. Nejprve tedy ke statistickému pojetí, jež bylo od roku 1997 harmonizováno s typologií statistického úřadu EU dělí podniky na: malé do 20 zaměstnanců, střední do 100 zaměstnanců, velké 100 a více zaměstnanců. Dle doporučení komise EU rozlišujeme podniky podle čtyř kritérií a to, počet zaměstnanců, roční tržby, hodnota aktiv a nezávislost. Třídění podniků pomocí těchto kritérií je následující: mikrofirma do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil. EUR, malá firma do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR, 12 doporučení Evropské komise 2003/361/EC z 6.5. 2003-14 -
střední firma do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR. 13 2. 3 Podmínky nutné k provozování živnosti Povinností každého podnikatele je splňovat všeobecné a případně i zvláštní podmínky k provozování živnosti. Podle zákona 14 se všeobecnými podmínkami rozumí: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost (prokazuje se výpisem z rejstříku trestů), potvrzení o tom, že fyzická osoba nemá nesplacené závazky vůči územním finančním orgánům státu, tedy Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Zvláštními podmínkami k provozování živnosti se rozumí odborná nebo jiná způsobilost, pokud ji zákon vyžaduje. Bývá tomu tak u živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti je upravena živnostenským zákonem a prokazuje se: výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, nebo diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. 13 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 19 14 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání - 15 -
Podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky k provozování živnosti, má povinnost určit si odpovědného zástupce. Je to fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která plní zodpovědnost za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky a musí splňovat jak všeobecné, tak i zvláštní podmínky pro provozování živnosti. K tomu aby podnikatel mohl v případě splnění těchto základních podmínek zahájit svou činnost, nesmí u něj zároveň nastat překážky provozování živnosti, vztahující se k dřívějším aktivitám podnikatelského subjektu. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba v případě, že: byl prohlášen konkurz na její majetek, nebo byl konkurz ukončen, avšak po dobu 3 let po ukončení konkurzu v situaci, kdy majetek úpadce nepostačoval k úhradě nákladů konkurzu, vůči ní byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu z důvodu nedostatku majetku, jí byl udělen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování živnosti ve stejném nebo příbuzném oboru. Od novely živnostenského zákona 15, platné od 30. října 2007 se nepovažuje za překážku provozování živnosti situace, kdy fyzická osoba, která podniká nebo podnikala na území České republiky, má nesplněné závazky vůči České správě sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, má daňové nedoplatky nebo nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění. 2. 4 Volba právní formy podnikání Každý subjekt, který se rozhodne podnikat, by měl velmi dobře zvážit, jaká forma podnikání je pro něj ta nejvýhodnější. Toto rozhodnutí by se mělo odvíjet od toho, zda chce podnikat jako fyzická či právnická osoba, v jakém oboru a také kolika finančními prostředky disponuje. I přesto, že právní forma podnikání není nezvratný proces, její následné řešení s sebou nese další výdaje, zbytečné a zdlouhavé komplikace. Ke kritériím, jimiž by se měl budoucí podnikatel před zahájením své činnosti zabývat, patří zejména: 16 15 Zákon č. 130/2008 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Tento zákon má poměrně zásadní vliv na zjednodušení živnostenského zákona. 16 SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika 3. vydání. Příbram: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X, str. 25-29 - 16 -
způsob a rozsah ručení omezené, kdy podnikatel ručí za závazky pouze do výše nesplaceného vkladu, u neomezeného ručení podnikatel ručí za závazky podniku celým svým majetkem, oprávnění k řízení jedná se o to, kdo společnost bude řídit a kdo ji bude zastupovat navenek, počet zakladatelů volba, zda hodlá podnikatel podnikat sám nebo se společníkem či společníky, nároky na počáteční kapitál liší se u právních forem podnikání, některé z nich mají zákonem stanovenou výši minimálního vkladu, administrativní náročnost nároky na založení a výdaje s tím spojené, účast na zisku (ztrátě) podstatnou roli zde hraje míra rizika, kdy větší riziko je spojeno s větším ziskem, ale také ztrátou, finanční možnosti zejména se jedná o zvyšování vlastního kapitálu a možnostem přístupu ke kapitálu cizímu, daňové zatížení je velmi důležitou položkou při volbě právní formy (přímé a nepřímé daně), zveřejňovací povinnost povinnost zveřejňovat údaje z účetní závěrky. 2.4.1 Charakteristika právních forem podnikání V České republice jsou jednotlivé typy právních forem podnikání upraveny obchodním 17 a živnostenským zákonem 18. Tyto zákony rozdělují podnikatelské subjekty na fyzické a právnické osoby. Fyzickou osobou se rozumí: osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění (vlastníci živnostenského listu nebo koncesní listiny), osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba podnikající na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu, soukromě hospodařící zemědělec zapsaný v evidenci. Právnickou osobou se rozumí sdružení osob nebo majetku, provádějící svoji činnost na území České republiky s povinností být zapsán v obchodním rejstříku. Konkrétně se jedná o osobní společnosti, kam patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, 17 Zákon č. 513/1991 Sb. 18 Zákon č. 455/1991 Sb. - 17 -
kapitálové společnosti, jako jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost a dále také družstva. Hlavním předpokladem u osobní společnosti, je osobní účast podnikatele na řízení společnosti a neomezené ručení za její závazky. K druhům této formy podnikání patří: veřejná obchodní společnost, v. o. s. je společností, která sdružuje minimálně dvě osoby, ručící za své závazky nerozdílně celým svým majetkem. komanditní společnost, k. s. tento druh právní formy je výjimečný tím, že rozlišuje dva druhy společníků, a to komplementáře a komanditisty, jejichž práva a povinnosti se odlišují. Komplementář je oprávněn vedením společnosti, ale jeho ručení je neomezené, jinými slovy ručí za závazky společnosti i svým osobním majetkem. Naproti tomu komanditista ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Jedinou podmínkou u kapitálové společnosti je povinnost vkladu, jehož výše se liší druhem společnosti. V tomto případě je ručení buď omezené, nebo žádné. Kapitálovou společností je: společnost s ručením omezeným, s. r. o. v ČR je nejrozšířenějším formou obchodní společnosti. Může založit 1-50 společníků, kteří ručí za své závazky maximálně do výše svého nesplaceného vkladu. Minimální zapisovaný vklad činí 200.000 Kč, a minimální výše vkladu jednoho společníka je 20.000 Kč. Orgány společnosti jsou valná hromada, statutární orgán a případně také dozorčí rada. Povinností je vytvářet rezervní fond. akciová společnost, a. s. - je společnost, která má také povinnost vkladu základního kapitálu, jež je rozdělen mezi určitý počet akcií o stanovené jmenovité hodnotě. Akciovou společnost je možné založit jednou právnickou osobou nebo dvěma a více fyzickými osobami. Základní kapitál společnosti bez veřejné nabídky akcií musí tvořit minimálně 2 mil. Kč a v případě upisování akcií 20 mil. Kč. Orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. 2.4.2 Porovnání jednotlivých právních forem Zde bych chtěl uvést především výhody a nevýhody dvou forem podnikání, o kterých jsem vzhledem ke svému podnikatelskému záměru uvažoval, a to podnikání fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění nebo společnosti s ručením omezeným. - 18 -
Jako první bych zmínil podnikání fyzické osoby na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. K hlavním výhodám patří zejména 19 : nízké výdaje nutné k založení, neexistence nutnosti počátečního kapitálu, snadné založení, přerušení nebo ukončení živnosti, možnost volby mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím, možnost stanovení daně paušální částkou, zdanění zisku progresivní daní, možnost zahájení podnikatelské činnost ihned po ohlášení. Jako nevýhody můžeme chápat 20 : riziko plynoucí z neomezené výše ručení majetkem podnikatele, omezený přístup k bankovním úvěrům (méně výhodné podmínky, než u větších společností), značné nároky na osobu podnikatele. Druhou porovnávanou formou je společnost s ručením omezeným. Výhody se týkají především 21 : omezeného ručení společníků za závazky společnosti, možnosti nepeněžitého vkladu, uplatnění slevy na dani společnosti, zákaz konkurence pro jednatele s možností i pro další společníky. K nevýhodám patří 22 : nutnost základního kapitálu, náročnější způsob založení a chod společnosti, zisk se zdaňuje daní z příjmu právnických osob a podíly společníků dále srážkovou daní. 19 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 76 20 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 76 21 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 79 22 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 80-19 -
2.4.3 Náležitosti potřebné k získání živnostenského oprávnění Nejprve je důležité ověřit si, zda činnost, kterou chci provádět, vykazuje znaky živnosti a v případě, že ano, do které skupiny živností spadá a zda splňuji podmínky pro provozování této živnosti. Dalším krokem je vyplnění formuláře Ohlášení živnosti nebo Žádosti o koncesi. V mém případě se jedná o Ohlášení živnosti. Tyto formuláře spadají do jednotného registračního formuláře, jehož prostřednictvím je také možné činit oznámení i vůči jiným úřadům, jako je správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, finanční úřad a úřad práce. Existují dva druhy těchto formulářů a to pro fyzickou a právnickou osobu. Podnikatel je poté odevzdá na příslušném živnostenském úřadě dle místa trvalého bydliště u fyzické osoby či sídla v případě právnické osoby. K formuláři ohlášení živnosti musí ohlašovatel dále přiložit: potvrzení o tom, že podnikatel nemá žádné závazky vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení (nesmí být starší 3 měsíců), výpis z rejstříku trestů (nesmí být starší 3 měsíců, 50 Kč), v případě právnické osoby výpis z obchodního rejstříku, u fyzické osoby v případě je-li v něm zapsána, potvrzení o zaplacení správního poplatku za ohlašovanou živnost či žádost o koncesi (poplatek za každý živnostenský list činí 1.000 Kč, v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činí tento poplatek 10.000 Kč). Vyžaduje-li to povaha živnosti, je nezbytné, aby podnikatel předložil doklad o odborné způsobilosti či prokázal svého odpovědného zástupce, jenž splňuje předepsané podmínky. Jestliže místo podnikání není totožné s místem bydliště ohlašovatele, je tento povinen předložit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor. Podnikatel má dále povinnost přihlásit se do evidence úřadů: Česká správa sociálního zabezpečení oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění, Zdravotní pojišťovna oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, Finanční úřad zde je nutné přihlásit se k registraci daně z příjmu, DPH, silniční dani a dani z nemovitosti. V případě ohlašování živnosti fyzickou osobou je možné zahájit podnikání ihned ode dne ohlášení živnosti. Stejně tak je tomu u právnických osob, které jsou zapsány do obchodního rejstříku. - 20 -
2.4.4 Registrační místo a jednotný registrační formulář Od 1. srpna 2006 vznikla možnost ohlášení živnosti pomocí jednotného registračního formuláře, na jednom centrálním registračním místě, tedy obecním živnostenském úřade a nově od 1. července 2008 také na pobočkách Czechpointu. Povinností živnostenského úřadu pak je, předat tyto informace příslušným kompetentním úřadům, jako jsou Finanční úřad a Česká správa sociálního zabezpečení. Formulář k ohlášení podnikání, ať již pro fyzické či právnické podnikatelské subjekty by měl být k dispozici buď ve fyzické podobě na všech úřadech, nebo v podobě elektronické na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. 2. 5 Právní forma podnikání Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) V České republice je za osobu samostatně výdělečně činnou považována fyzická osoba, která má příjmy z podnikání nebo z jiné samostatně výdělečné činnosti. Např. se jedná o živnostníka, samostatného zemědělce, soudního znalce apod. 2.5.1 Příjmy OSVČ Příjmy z podnikání se pro tento účel dle 7 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, rozumí: příjmy ze živnosti, příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti se podle 7 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., rozumí: příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, - 21 -
příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních předpisů, příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. 2.5.2 Povinnosti OSVČ k VZP 2.5.2.1 Oznamovací povinnost Nejpozději do 8 dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti. Odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně měsíčně zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Pokud zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost povinna tuto skutečnost doložit příslušné zdravotní pojišťovně, a to do 30. června kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Tuto povinnost je možno splnit např. předložením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňuje daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládá ji na finanční úřad. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočtenou z dosažených příjmů je povinna doplatit do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Na vyžádání zdravotní pojišťovny je povinna předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného. V případě opravy v daňovém přiznání je povinna do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla ve zdaňovaném období pojištěna, opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. - 22 -
Pokud osoba samostatně výdělečně činná změní zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu. 2.5.2.2 Vyměřovací základ Rozhodným obdobím u OSVČ je kalendářní rok. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Od roku 2006 činí vyměřovací základ u osoby samostatně výdělečně činné 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z dosaženého vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění není možné uplatnění víceletého rozhodného období. Pro OSVČ to tedy znamená, že do ročního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného zdravotního pojištění zahrnuje pouze příjmy dosažené v příslušném kalendářním roce a od těchto příjmů odečítá výdaje uskutečněné v tomto roce. Ztráty z jednoho kalendářního roku nelze uplatnit v jiném roce. Pro rok 2008 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 034 880 Kč a maximální výše zálohy na pojistné činí 11 643 Kč. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. U osob samostatně výdělečně činných nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a to v době, kdy nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani jeden den nebo byla po celý měsíc: osobou, za kterou platí pojistné stát, uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, osobou, která celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, osobou, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a platila pojistné z tohoto zaměstnání, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, stanoveného pro zaměstnance. - 23 -
2.5.2.3 Penále a pokuty V případě, že pojistné nebo záloha na pojistné nebylo splaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li splaceno v nižší částce, je osoba samostatně výdělečně činná povinna platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém daná skutečnost trvala. 2.5.3 Povinnosti OSVČ k ČSSZ Hlavní povinností OSVČ v rámci sociálního zabezpečení je platba pojistného na důchodové pojištění, platba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také každoroční podávání přehledu o příjmech a výdajích. 2.5.3.1 Oznamovací povinnost OSVČ je dále povinna oznámit den: ukončení samostatné výdělečné činnosti, zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, zahájení či znovuzahájení činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, od kterého nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku, přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), přestala vykonávat vojenskou (civilní) službu, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost. Platbu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - 24 -
2. 6 Organizace poskytující služby podnikatelům Malé a střední podniky hrají důležitou roli při tvorbě nových pracovních příležitostí a jsou velmi důležitým faktorem ekonomického a sociálního rozvoje. A proto je potřeba, aby jejich vznik a rozvoj byl podporován jak ze strany vládních tak i nevládních organizací. 2.6.1 Vládní organizace Především Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jsou vládní instituce, které podpořily vznik různých institucí, poskytující poradenské a jiné služby podnikatelům. Jednou z těchto institucí je CzechInvest, což je agentura, podporující restrukturalizaci průmyslu ČR a také zjednodušování podnikatelského prostředí. CzechTrade je instituce sloužící k podpoře obchodu s cílem zvyšování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. Mezi další vládní instituce patří např. Národní vzdělávací fond, Centrum pro regionální rozvoj, Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra. 2.6.2 Nevládní organizace Představuje různé druhy organizací, poskytující malým a středním podnikům široké spektrum služeb a podpor. Hospodářská a agrární komora jsou organizace, jejichž úkolem je prosazovat zájmy podnikatelů před státními orgány, poskytování informací apod. K dalším nevládním organizacím patří např. Centrum pro evropskou integraci (CEBRE), Unie malých a středních podniků ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a Asociace pro poradenství v podnikání, Podnikatelské inkubátory, Vědecko-technické parky a další komerční subjekty specializující se na podporu podnikání. - 25 -
2. 7 Možnosti financování podnikatelského plánu Potřeba kapitálu je určena zejména předmětem a charakterem podnikatelské činnosti, jehož velikost se určitě bude lišit u výrobní firmy a např. firmy poskytující poradenství. 2.7.1 Vlastní zdroje financování Spousta firem a podnikatelů má v počátcích svého podnikání problém s potřebnou výší vlastních zdrojů. Ty obvykle nepokryjí veškeré výdaje a náklady při rozvoji podnikání, ovšem měly by být základem pro financování podniku. V dílčích kapitolách jsem uvedl jednotlivé druhy vlastních zdrojů financování 23. 2.7.1.1 Vklady vlastníků Téměř žádná podnikatelská činnost se neobejde bez počátečního vkladu jednotlivých společníků. Nehledě na to, že u některých společností je tato povinnost dána zákonem. 2.7.1.2 Odpisy Odpisy představují peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku. K hlavní funkci odpisů patří přenesení ceny dlouhodobého majetku do nákladů, a tím postupně zajišťovat jeho obnovu. Odpisy jsou pro podnik výhodnějším zdrojem než zisk, jelikož nepodléhají zdanění. V praxi se můžeme setkat s daňovými a účetními odpisy. Daňové odpisy podléhají zákonu o dani z příjmu (rovnoměrné, zrychlené). Účetní si podniky stanovují samostatně. 2.7.1.3 Zisk Je jedním ze základních cílů podnikání. K výhodám použití zisku jako možného zdroje financování může patřit skutečnost, že nedochází ke zvyšování závazků a s tím souvisejícího rizika. Nevýhodou je např. to, že zisk je z hlediska času nestabilní veličinou. 2.7.2 Cizí zdroje financování Cizí kapitál je dluhem podniku, který bude muset být, ať už dříve, či později splacen. V případě použití cizího kapitálu existuje celá řada důvodů pro jeho užívání, ale také proti jeho užívání, z nichž k těm nejzákladnějším patří: Pro použití: 23 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 107-26 -
Nedostatek vlastních finančních prostředků Podnikatel se nechce s nikým podílet na řízení společnosti Cizí kapitál většinou zvyšuje rentabilitu podnikání (pokud vydělává víc, než je jeho cena) 24 Proti použití: Nižší finanční stabilita podniku Ztráta kontroly v řízení podniku 2.7.2.1 Obchodní úvěry Jedná se o úvěry, které poskytují dodavatelé nebo odběratelé ve formě různých odkladů plateb apod. 2.7.2.2 Bankovní úvěry Cenou za poskytnutí bankovních úvěrů je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním (zejména bankovní poplatky). Cenu bankovních úvěrů ovlivňuje zejména bonita klienta a doba splatnosti kapitálu. Krátkodobý kapitál bývá zpravidla levnější než dlouhodobý, protože v delším časovém horizontu roste riziko věřitelů a za větší riziko je požadován větší výnos. 25 2.7.2.3 Dluhopisy Dluhopis je cenný papír, který zavazuje emitenta splacením dlužné částky a vyplacením úroků či odměn. 2.7.2.4 Tiché společenství Jedná se o další druh financování, kdy tichý společník za určitý vklad, který do společnosti vloží, získává podíl na zisku a také na chodu společnosti. Tichým společníkem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba. 2.7.2.5 Rizikový kapitál Je financování rizikovějších projektů s větším výnosem. Investor vkládá své prostředky do společnosti formou zvýšení základního kapitálu a očekává tak budoucí zhodnocení finančních prostředků. Typy rizikového kapitálu: předstartovní kapitál, startovní financování, 24 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 109 25 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2409-6, str. 109-27 -
financování počátečního rozvoje, rozvojové financování, financování akvizic, profinancování dluhů, záchranný kapitál. 2.7.3 Další možnosti financování 2.7.3.1 Leasing Jedná se o finanční produkt, kterým je možné financovat nákup dlouhodobého, movitého i nemovitého majetku. Firma tak získá majetek nehledě na to, zda zaplatila celou část ceny zařízení. V praxi existuje několik druhů leasingu, kdy po skončení nájemní smlouvy dochází k navrácení zařízení pronajímateli nebo k obnovení nájemních smluv či koupí najatého zařízení. 2.7.3.2 Faktoring a Forfaiting Faktoring je forma financování, založená na odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Forfaiting je metoda financování, která pracuje na stejném principu jako faktoring, pouze v tomto případě se jedná o odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek. 2. 8 Předmět činnosti Ve spojitosti s uvažováním charakteru činnosti je důležité koncentrovat potřebný rozsah informací o potenciálním okruhu zákazníků, jejich kvalitě (odhad solventnosti), možnosti expanze na nové trhy, ale také zhodnocení kvality konkurence a jejího postavení na trhu, geografickou polohu apod. Významné jsou otázky týkající se vazeb na dodavatele, jejich výběrem, dle nabízených obchodních podmínek a kvalitou služeb, což má také určitou souvislost na určení sídla podniku. Vhodná lokalizace firmy je velmi důležitým a zejména pak dlouhodobým faktorem její úspěšnosti a výkonnosti. Při rozhodování o umístění podniku zpravidla podnikatel zvažuje tzv. faktory lokalizace 26 : rozsah a kvalitu zdrojů pracovních sil jakož i náklady spojené s využíváním pracovníků, přístup k surovinovým zdrojům a popřípadě s nimi spojené dopravní náklady, nejbližší zdroje energie a možnosti dopravních spojení, možnosti odbytu, 26 SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika 3. vydání. Příbram: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X, str. 22-28 -
případné možnosti využití investičních pobídek v souvislosti s podporou státu, daňové úlevy v dané lokalitě, ekologie a ochrana životního prostředí. 2. 9 Historie zlata Zlato ovlivňovalo osudy lidí a národů, obchod a vývoj peněžních systémů od dávných dob, bylo symbolem moci, vzbuzovalo vášně. Příběh posedlosti začíná magickou, náboženskou a uměleckou rolí zlata, pokračuje ražením mincí a přeměnou na peníze, vrcholí zlatým standardem. 27 Zlato je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký kov. Vůbec poprvé se začalo používat pro výrobu dekorativních předmětů a šperků. Zlato bylo velmi dlouhou dobu považováno za jeden z nejcennějších drahých kovů. Jeho hodnota byla používána ke stanovení standardu mnoha měn (zlatý standard) a sloužilo jako měnová záruka při emisi bankovek. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal a zcela tuto funkci ztratil až v roce 1971. Při obchodování se zlatem se často označuje hmotnost zlata v trojských uncích, což je stará váhová jednotka odpovídající 31,103 g. V současné době je zlato také poměrně hodně využíváno v elektronice, především pro jeho elektronickou vodivost a odolnost vůči korozi. Představuje jistotu a dlouhodobou stabilitu. Zlato je trvalá hodnota, která chrání jmění před inflací i v hospodářsky složité době. Je garantem likvidity. Obchoduje se s ním na celém světě 24 hodin denně. Uchovává vysoké hodnoty v malých množstvích. Znamená pro svou stálou dílčí prodejnost trvalou flexibilitu. Je nezávislé na vládních systémech i na kapitálové hodnotě firem. Zlato je téměř nezničitelné. 28 27 Podle dokumentu Zlaté slity a zlaté mince. Dostupný z WWW: <http://www.zlate-cihly.cz/zlato_jako_investice.htm > 28 Podle dokumentu Zlaté slity a zlaté mince. Dostupný z WWW: <http://www.zlate-cihly.cz/zlato_jako_investice.htm > - 29 -
2. 10 Puncovní úřad Puncovnictví, jež vzniklo v roce 1806, patří k jedné z nejstarších činností sloužících k ochraně spotřebitele. U nás zaujalo velmi dobré postavení ve společnosti. Ustálo i všechny společenské, politické a válečné otřesy, jimiž si země v historii prošla. Samozřejmě v ostatních zemích se vyvíjelo jiným způsobem, ať už v závislosti na hospodářském či právě politickém vývoji. Orgán, který vykonává správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů se nazývá Puncovní úřad. Je zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, z něhož také vyplývají jeho oprávnění a povinnosti. Hmotná úprava puncovnictví se nachází v zákoně č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, jež se také nazývá,,puncovní zákon, a prováděcí vyhlášce FMH č. 540/1992 Sb., kterou se provádí puncovní zákon. Povinností Puncovního úřadu je: vykonávat puncovní kontrolu a související činnosti, provádět puncovní inspekci u výrobců a obchodníků s výrobky z drahých kovů a za zjištěné závady ukládat sankce, ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů, nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv, provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům českých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů, plnit další úkoly dle puncovního zákona nebo zvláštních předpisů. Puncovní úřad je členem Asociace evropských puncovních úřadů, zastupuje Českou republiku v Konvenci pro zkoušení a označování zboží z drahých kovů a také v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů. 2.10.1 Výrobní a odpovědnostní značky Punc je značka, kterou na šperk vyráží instituce nezávislá na obchodníkovi či výrobci a zajišťuje jím tak že výrobek má deklarovanou ryzost. V České republice je touto institucí již zmiňovaný Puncovní úřad. Z puncu můžeme zjistit různé informace mimo to, že byl daný výrobek opuncován a shledán správným co do ryzosti, také údaje o použitém kovu, jeho ryzosti a období, kdy byl vyražen. - 30 -