Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod Podnikatelské prostředí, kulturní specifika a obchodní zvyklosti v SAE (bakalářská práce) Autor: Pavla Mejstříková Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslava Zamykalová, CSc.
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne 10. 5. 2010 podpis studenta
Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce, doc. Ing. Miroslavě Zamykalové, CSc., za odborné vedení a cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat firmám E & I EMIRATES, CZECH GENERAL CONTRACTING MIDDLE EAST LLC, ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC a František Halama - Original Czech Art Glass za konzultace při psaní bakalářské práce a za sdělení jejich zkušeností z obchodu v SAE. Za rady a sdělení zkušeností ze ţivota v SAE děkuji i Mgr. Bronislavě Abdul Khalegové.
Obsah Úvod... 7 1 Představení země... 9 1.1 Rozloha, geografie a přírodní podmínky... 9 1.2 Administrativně-správní členění země... 10 1.3 Politický systém... 10 1.4 Obyvatelstvo... 12 1.4.1 Národnostní a náboţenské sloţení... 12 1.4.2 Pět pilířů islámu... 14 1.5 Úřední jazyk, další pouţívané jazyky a oficiální měna... 15 1.6 Místní zvyklosti... 15 1.6.1 Obchodní jednání... 15 1.6.2 Aspekt času... 16 1.6.3 Ramadán... 16 1.6.4 Pracovní návyky... 17 1.6.5 Smlouvání... 17 1.6.6 Oblečení... 17 1.6.7 Jídlo... 18 1.6.8 Tradice... 19 2 Ekonomická situace... 20 2.1 Základní makroekonomické údaje... 20 2.2 Průmysl... 20 2.3 Zemědělství... 22 2.4 Stavebnictví... 23 2.5 Sluţby... 23 2.6 Infrastruktura... 24 2.7 Dopad finanční krize na SAE... 27 2.8 Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních a účast na mnohostranných smlouvách a dohodách... 29
3 Zahraniční obchod... 30 3.1 Obchodní bilance... 30 3.2 Teritoriální struktura... 30 3.3 Komoditní struktura... 31 3.4 Dovozní podmínky a dokumenty... 31 3.5 Spolupráce s ČR... 32 3.5.1 Distribuční a prodejní kanály... 32 3.5.2 České investice do oblasti... 33 3.5.3 Český export do SAE... 34 3.5.4 Nové moţnosti pro ekonomickou spolupráci s ČR... 35 4 Investiční klima... 38 4.1 Podmínky vstupu kapitálu... 38 4.2 Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku... 40 4.3 Zóny bezcelního obchodu... 41 4.4 Přímé zahraniční investice v teritoriu... 42 4.5 Platební podmínky a morálka... 43 4.6 Rizika investování v teritoriu... 43 4.7 SWOT analýza... 44 5 Zkušenosti z podnikání v SAE... 46 5.1 E&I EMIRATES... 46 5.2 CZECH GENERAL CONTRACTING MIDDLE EAST LLC... 47 5.3 ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC... 48 5.4 František Halama - Original Czech Art Glass... 48 Závěr... 51 Literatura... 53 Seznam tabulek, obrázků a grafů... 55 Přílohy... 56
Seznam zkratek ADDCI ADNOC ADWEA AED CEPSA CIF ČR DEWA Dh. E & I EIU GASCO GCC HDP ILO IMF IPIC LNG MW MZV OMV OAPEC OPEC OSN PZI SAE SEZ tcf USD ZÚ Abu Dhabi Chamber of Commerce & Industry Abu Dhabi National Oil Copany Abu Dhabi Water and Electricity Authority Měna spojených arabských emirátů Společnost vyrábějící oleje pro osobní i nákladní vozy Cost, Insurance & Freight (druh dodací podmínky) Česká republika Dubai Electricity and Water Authority Dirham Emirates Electricical & Instrumentation Economic Intelligence Unit (firma provádějící průzkumy) Společnost zajišťující plynofikaci Gulf Cooperation Council Hrubý domácí produkt International Labour Organization International Monetary Fund International Petroleum Investment Company Zkapalněný zemní plyn Megawatt Ministerstvo zahraničních věcí Řetězec benzinových stanic Organization of Arab Petroleum Exporting Countries Organization of the Petroleum Exporting Countries Organizace spojených národů Přímé zahraniční investice Spojené arabské emiráty Specialized Economic Zones Kubická stopa Americký dolar Zastupitelský úřad
Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybrala Spojené arabské emiráty, které si získaly moje sympatie díky dynamickému pokroku a přibliţování se evropské kultuře. Nemalý podíl na tom měla i skutečnost, ţe znám Mgr. Bronislavu Abdul Khalegovou, která byla provdaná za občana SAE a proţila tam se střídavým pobytem v České republice 10 let (mezi lety 1983-1993). Ţivot jí tam i přes krásné prostředí, vstřícnou rodinu a úspěšného a vlivného manţela nevyhovoval, a tak se vrátila do České republiky. Díky tomu jsem ji mohla navštívit, konzultovat s ní získané informace a doplnit je o další zajímavosti. V teoretické části této práce jsou uvedené informace, které jsou k dispozici na internetovém portálu BusinessInfo.cz, v odborném tisku, v literatuře a v bulletinech Zastupitelského úřadu v Abu Dhabi. Pomocí expertní metody byly získány informace od zástupců českých firem v oblasti o tom, jak opravdu vypadá obchodní jednání a spolupráce s místními partnery. V závěru je porovnáno, zda informace ve zdrojích odpovídají zkušenostem českých podnikatelů. Pro získání informací jsem kontaktovala celkem 15 zástupců firem, které podle internetového portálu BusinessInfo.cz v SAE podnikají, nebo se o to alespoň pokoušely. Byly to firmy PRECIOSA GULF FZCO, E & I EMIRATES, Techno Line FZE, CONTEG MIDDLE EAST FZCO, KOPOS ELECTRO FZE, ERWIN FZC, CZECH GENERAL CONTRACTING MIDDLE EAST LLC, CONTACT CENTER INTERNATIONAL FZC, WATTEG GULF FZC, ATG CONSULTING & TRAINING SERVICES LLC, VITKOVICE GENERAL TRADING LLC, LASVIT FZCO, SANS SOUCI GENERAL TRADING LLC, ALES FZCO, SAURA DEVELOPMENT SOLUTIONS FZC a František Halama - Original Czech Art Glass. Odpověděli mi zástupci pouze šesti společností. Pan Jaroslav Kovařík ze společnosti WATTEG GULF FZC mě informoval, ţe se pobočku v SAE zaloţit nepodařilo, a paní Marcela Kubalová z Vítkovických ţelezáren mi v podstatě odmítla cokoliv sdělit. Výpovědi ostatních čtyř firem jsou uvedeny v poslední kapitole. V práci je záměrně vynechaný finanční sektor, protoţe se výrazně nemění a pro potřeby této práce není důleţitý. Cílem práce je spíš zhodnotit podnikatelské 7
prostředí. V podstatě jediné z tohoto sektoru, o čem se v souvislosti s podnikáním v SAE zmíním, je neexistence většiny obvyklých daní a s tím spojené výhody. Úkolem první části první kapitoly je představit Spojené arabské emiráty z hlediska rozlohy a přírodních podmínek. Dále je zde rozepsáno administrativně-správní členění země a vysvětlen místní politický systém. Druhá část první kapitoly podává informaci o národnostním a náboţenském sloţení země. V poslední části první kapitoly je uvedená místní měna, úřední jazyk a důleţité místní zvyklosti. Ačkoli se tyto informace mohou zdát jako nedůleţité, kaţdý obchodník, který se chystá na jednání s obchodníky z SAE, by měl znát základní znaky místní kultury. Při obchodním jednání by totiţ mohla právě na tyto zvyklosti přijít řeč a arabští obchodníci by se mohli při neznalosti druhé strany urazit. Druhá kapitola je ryze ekonomická, coţ znamená, ţe představuje zemi z hlediska ekonomické situace, průmyslu, zemědělství, sluţeb, stavebnictví a infrastruktury. Dále je zde věnována krátká pasáţ dopadům finanční krize. Kapitola informuje také o tom, kterých organizací, regionálních smluv a seskupení se SAE účastní. Ve třetí kapitole je moţné podle tabulek a k nim uvedeným komentářům zjistit, jaká je obchodní bilance, komoditní a teritoriální struktura zahraničního obchodu SAE. Dále jsou zde uvedené důleţité dovozní podmínky a dokumenty. V této kapitole je zahrnuta také spolupráce a obchod s Českou republikou, takţe jsou uvedeny české investice a export do oblasti, prodejní a distribuční kanály a bilaterální smlouvy s SAE. Čtvrtá kapitola popisuje místní investiční prostředí. Zaměřuje se tedy na uvedení podmínek pro zaloţení společnosti či pobočky, uvádí bezcelní zóny a poskytuje informace o přímých zahraničních investicích do dané oblasti a o rizikách investování. V páté kapitole jsou uvedené zkušenosti zástupců českých firem při pronikání na trh, při poskytování sluţeb nebo při dováţení výrobků do oblasti. Na základě zkušeností je zde uvedeno několik uţitečných doporučení pro jednání s obchodními partnery z SAE. Za pomoci získaných informací je zde sestavena SWOT analýza pro přehledné členění silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb místního podnikatelského prostředí. Cílem této práce je rozhodnout po uváţení rizik, s přihlédnutím k výše uvedené SWOT analýze a pomocí zkušeností českých podnikatelů, zda jsou SAE vhodná oblast pro české investory a podnikatele. 8
1 Představení země 1.1 Rozloha, geografie a přírodní podmínky 1 SAE leţí v jihovýchodní části Arabského poloostrova (na obrázku 1). Rozlohou 83 600 km 2 (77 700 km 2 bez ostrovů) jsou SAE jen nepatrně větší neţ ČR. Na západě sousedí s Katarem, na jihozápadě se Saúdskou Arábií a na východě s Ománem. Hranice se Saúdskou Arábií (v poušti) nejsou z části přesně vymezeny. Obrázek 1 Arabský poloostrov Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300. Celý sever země tvoří přibliţně 600 km dlouhé pobřeţí Perského zálivu. Na východě omývají SAE v délce zhruba 100 km vody Ománského zálivu, patřícího k Arabskému moři a Indickému oceánu. Čtyři pětiny území zabírá poušť. Při pobřeţí se nacházejí desítky většinou neobydlených ostrovů. Průměrná hloubka moře činí sice 31 metrů, ale na většině míst Perského zálivu nedosahuje 10 metrů. Dlouhé písečné pláţe střídají mělčiny, mangrovové porosty a úzké zálivy, kolem nichţ často vznikala největší města. Na jihozápadě se utvářejí ohromné duny. V oblasti oáz Liwa, kde jejich výška přesahuje 100 metrů, přecházejí v písečné moře. Tato neobydlená pouštní oblast se rozšiřuje na jihu do Saúdské Arábie a nazývá se Rub al-khali. 1 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 5 a str. 8 9
1.2 Administrativně-správní členění země 2 SAE jsou federací sedmi emirátů: Abu Dhabi (český přepis Abú Zabí), Dubai (Dubaj), Sharjah (Šardţá), Ajman (Adţmán), Umm al-qaiwain (Umm al-kuvajn), Ras al-khaimah (Rás al-chajma) a Frujairah (Fudţajra). První z nich zaujímá téměř 87 % celkové rozlohy země. Sharjah, Ajman, Umm al-qaiwainm a Ras al-khaimah se často souhrnně označují jako Severní emiráty. Fujairah zaujímá největší část oblasti zvané Východní pobřeţí. Metropole jednotlivých emirátů se jmenují stejně jako emiráty. Hlavím městem celého státu je Abu Dhabi, druhým největším je Dubaj. Spojené arabské emiráty vznikly tak, ţe si původní kočovní beduíni rozdělili území a na těch pak rybařili, lovili perly, pěstovali plodiny a zakládali města. Dnešní vládnoucí rodiny jsou jejich potomci. 3 1.3 Politický systém 4 Spojené arabské emiráty vznikly 2. prosince 1971 po ukončení britské ochrany nad arabskými kmeny na pobřeţí Perského zálivu. Dnes Spojené arabské emiráty představují spojení tradičního rodového systému a islámské náboženské tradice s moderním tržním hospodářstvím, liberálním přístupem k cizincům a celkovou náboženskou tolerancí. Takové spojení je v arabském světě výjimečné. 5 Porovnám-li s SAE sousední státy (např. Saúdskou Arábii), souhlasím s tím, ţe zde opravdu funguje moderní trţní hospodářství a přístup k cizincům je mnohem volnější. První prezident šejk Zayed, otec dnešního prezidenta, byl negramotný. Přesto dokázal dle britského modelu sjednotit SAE, k čemuţ mu napovídal jeho zdravý selský rozum a napomáhalo mu islámské náboţenství, které přikazuje muslimům milovat svou zemi. 6 2 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 9 3 Informace od Mgr. Khalegové 4 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-vnitropoliticka-charakteristika/2/1001482/ 5 tamtéţ 6 Informace od Mgr. Khalegové 10
Podle ústavy z roku 1971 stojí v čele SAE prezident, kterého volí na pětileté funkční období ze svého středu sedmičlenná Nejvyšší rada vládců (zákonodárný orgán), sloţený z vládců všech emirátů. Prezidentem je od listopadu 2004 Jeho Výsost šejch Khalifa bin Zayed Al Nahyan, vládce emirátu Abu Dhabi, který nastoupil po smrti svého otce. Obrázek 2 Jeho Výsost šejch Kalifa bin Zayed Al Nahyan Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 18 Prezident je zároveň předsedou Nejvyšší rady. Podmínkou přijetí důleţitých rozhodnutí v Nejvyšší radě je souhlas nejméně 5 členů rady a vţdy souhlasné vyjádření vládců emirátů Abu Dhabi a Dubaj. Ústava v podstatě zakotvuje právo veta těchto dvou politicky a ekonomicky nejsilnějších emirátů v rozhodování o záleţitostech státu. Výkonným orgánem federace je vláda, jmenovaná prezidentem na základě doporučení ministerského předsedy. Poradním orgánem je Federální národní rada, sloţená ze 40-ti zástupců všech 7 emirátů. Jeho praktický význam je ale velmi omezený. Důleţitou mimoústavní, dnes uţ značně archaickou součástí systému státní správy, jsou lidová shromáţdění jednotlivých emirátů (madţlisy), které za účasti vládců emirátů projednávají otázky spadající do místní kompetence. V posledních letech zřizované výkonné rady jsou poradním orgánem vládců emirátů a dohlíţejí na realizaci jejich rozhodnutí. Institut voleb v SAE neexistuje, jmenování do úřadu se děje dekretem vládce nebo korunního prince a je dodnes ovlivňováno kmenovou nebo rodovou příslušností. V SAE není povolena činnost ţádné politické strany ani odborové organizace. Podle mého názoru je správné, ţe v SAE neexistuje moţnost voleb ani různé politické strany a odbory. Myslím si, ţe právě díky tomu v zemi vše funguje a SAE díky tomu 11
zaţívají hospodářský růst (vyjma posledních dvou let, kdy do některých oblastí zasáhla světová finanční krize). Vedoucí úlohu ve všech oblastech ţivota společnosti hraje 7 vládnoucích rodin, z nichţ nejsilnější ekonomické a politické postavení má rodina Nahayanů, vládnoucí emirátu Abu Dhabi, a rodina Maktoumů, vládnoucí emirátu Dubaj. Z dosavadního vývoje je také zřejmé, ţe i při jednotné politice zajišťované Nejvyšší radou vládců, jsou v některých otázkách zřejmé konkrétní přístupy jednotlivých emirátů, přihlíţející k vlastním specifickým podmínkám. Z ostatních emirátů je znatelná role rodiny Al Qassemi, vládnoucí emirátu Sharjah, a to zejména v kulturní, vzdělávací a osvětové oblasti, v níţ stále existuje značný vliv islámského náboţenství. Vnitropolitická situace v SAE je stabilní. Zvláštností je mimořádně silná diferenciace společnosti na místní Araby a cizince. Hospodářská prosperita je lákadlem tisíců legálních i ilegálních migrantů především z Indie, Pákistánu, Iránu, Sýrie, Egypta, Bangladéše a Filipín, kteří do SAE přijíţdějí za prací. Vláda SAE si tuto situaci uvědomuje a jedno z přijímaných opatření je tzv. emiratizace, tj. úkol zvyšovat počet míst obsazených Emirátčany ve vybraných odvětvích (bankovnictví, pojišťovnictví, finance) a soukromém sektoru, na úkor ostatních národností. Avšak s ohledem na nároky a kvalifikaci místních obyvatel není vţdy moţné pro ně zajistit řídící a dostatečně honorované pozice. Součástí emiratizace je rovněţ snaha vytvořit pro místní obyvatele takové podmínky, které by vzbudily jejich zájem o zapojení do středního a malého podnikání v soukromém sektoru a sníţily převaţující tlak na snahu po zaměstnání ve státním sektoru. Stanovené cíle emiratizace se však nedaří uskutečňovat v celé šíři. 1.4 Obyvatelstvo 1.4.1 Národnostní a náboženské složení Roku 1995 měly SAE pouze 2,4 mil. obyvatel, roku 2009 jiţ 5,5 mil. (poslední odhad EIU z března 2009). Koncem 60. let se obyvatelstvo počítalo dokonce jen na desítky tisíc. Do počtu obyvatel jsou zahrnuti cizinci, kteří přišli za prací a mají povolení 12
k dlouhodobému pobytu. Ti dnes tvoří 80 % populace. Celkový počet pracovních míst ke konci roku 2003 se odhadoval na 2,3 mil., z toho místní zaujímali jen 8 %. 7 Graf 1 Národnostní složení 12% Cizinci z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Filipín a Srí Lanky Íránci 18% 45% Arabové (Egypt, Súdán, Libanon, Sýrie, Palestina) Britové, Francouzi, Američané, Australané Emiráťané Ostatní 3% 5% 17% Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ze Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt Státním náboženstvím je islám, většina obyvatelstva se hlásí k sunnitské větvi, cca 20 % se hlásí k větvi šíitské. SAE jsou společně s Kuvajtem jedinými státy celé oblasti, kde je povoleno kromě islámu vyznávat i další náboženství (hinduismus, křesťanství) a Abu Dhabi je sídlem katolického biskupa pro celou oblast arabského poloostrova. Náboženská tolerance však platí pouze pro vyznání, nikoliv pro aktivní šíření jiného než islámského náboženství. 8 Posvátným dnem je pátek, úřady mají zavřeno a obchody otevírají většinou aţ odpoledne. Většinou se muslimové modlí v mešitě, často ale pokleknou v parku či 7 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 19 a BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001482/#sec5 8 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001482/#sec6 13
na ulicích. Jak je vidět na obrázku 2, před modlením se umyjí a zují si boty. Do mešit mohou vstoupit zpravidla jen muslimové, muţi a ţeny se zde modlí odděleně. 9 Obrázek 3 Muži při modlení Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300. 1.4.2 Pět pilířů islámu 10 Tyto pilíře představují pět základních náboţenských povinností: Vyznání víry (šaháda) uznání jediného boha, Alláha. Modlitba (salát) muslim se musí modlit pětkrát denně. Čas modlitby určuje postavení slunce. Začíná se před úsvitem, pokračuje mezi polednem a odpolednem, třetí modlitba je mezi odpolednem a západem slunce, čtvrtou je třeba stihnout mezi západem slunce a tmou a poslední přichází večer. Charita či almuţna (zakát) darovat alespoň 2,5 % výdělku chudým a potřebným. Půst (saum) během Ramadánu se povaţuje za důkaz lásky a poslušnosti Bohu a má posilovat a utuţovat vůli nad fyzickými potřebami a touhami. Po celý měsíc nesmějí od východu do západu slunce muslimové jíst, pít, kouřit a oddávat se sexu. Výjimky se vztahují na nemocné, staré lidi a těhotné ţeny. Pouť (hadţdţ) muslim by ji měl do Mekky vykonat alespoň jednou za ţivot. Začíná ve dvanáctém měsíci, poutníci nosí jen prostá roucha, která stírají rozdíly mezi chudými a bohatými. Rituál v Mekce vyţaduje sedmkrát obejít posvátný kámen Kaba a, který 9 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 23 10 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 23-24 14
podle víry postavil prorok Abrahám, a také sedmkrát projít mezi vrcholky Safa a Marwa, jak to učinila Abrahámova ţena, kdyţ hledala vodu. 1.5 Úřední jazyk, další používané jazyky a oficiální měna Úředním jazykem je arabština, uţívání angličtiny je běţné v obchodních stycích a pouţívá se i při komunikaci mezi rozdílnými etnickými komunitami. Rozšířený je také jazyk hindu, malayam, farsi a urdu vzhledem ke značnému počtu expatriotů z Indie, Pákistánu a Iránu. 11 Oficiální měnou je dirham (AED), zkratka Dh. Dělí se na 100 fils. Lze jej vyměnit teoreticky za jakoukoliv světovou měnu. 12 1.6 Místní zvyklosti 13 1.6.1 Obchodní jednání Arabská kultura je řazena mezi kultury skupinově orientované, kontaktní, s nepřímým způsobem vyjadřování, se smyslem pro konformitu a zachování tváře. 14 Pro zdejší svět je typické, ţe jednání trvají výrazně déle, neţ je obvyklé v evropských zeměpisných šířkách. Je nutno nejdříve vybudovat vzájemnou důvěru a přátelské kontakty s místní stranou. V neverbální komunikaci je nutné být opatrný, aby při sezení s nohou přes nohu na nikoho nemířila špička boty. Nesmí být ani vidět podráţka boty. Za neslušné se povaţuje také ukazování prstem a příliš autoritativní gestikulace. 15 Mělo by být patrné, ţe našeho obchodního partnera bereme jako sobě rovného. Není třeba chovat se ani nadřazeně, ani příliš podbízivě. Nevhodné jsou různé příměry a srovnání, které poukazují na některé nedostatky místního systému. Je lepší se orientovat spíše na pozitivní hodnocení konkrétních kvalit. Jsou preferována spíše týmová jednání. 11 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001482/#sec7 12 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 51 13 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001482/#sec11 14 ZAMYKALOVÁ, str. 152 15 RIEGERT, str. 156 15
Nejvhodnější dobou pro plánované setkání je, vzhledem k denní skladbě modliteb, dopoledne. Je výhodné vést jednání v arabštině, případně v angličtině. Odmítnutí je vůči hostovi povaţováno za neslušné, a tak i kdyţ partner nebude mít o nabízený výrobek či sluţbu zájem, nedá to ze zdvořilosti přímo najevo. Na začátku i na konci je vhodné poděkovat za přijetí a ujistit druhou stranu o významu, jaký setkání přikládáme. V případě obchodního oběda či jednání s místními obchodníky v hotelových restauracích nebo obchodních centrech je vţdy vhodnější abstinovat a dát tím najevo respekt vůči hodnotám partnera. Pokud se jedná o oficiální příleţitost, obchodní oběd či recepci, je poměrně rozšířený západní styl. 1.6.2 Aspekt času Dochvilnost rozhodně nepatří mezi zdejší ctnosti. Je dobré tento fakt přijmout hned po příletu a nenechat se příliš strhnout emocemi, při čekání na kohokoliv či cokoliv. Projevy netrpělivosti rozhodně nepřidají na váţnosti či důleţitosti. Naopak v očích místních lidí vytváří o takovém člověku spíše negativní povědomí. Vše řídí Alláh a vše záleţí na jeho vůli, neboli ins allah, určitý ekvivalent k českému dá-li Bůh. Pokud k setkání z jakéhokoliv důvodu nedojde, pak to nebyla Alláhova vůle. Nicméně místní obchodníci dobře vědí, ţe časovému faktoru je v ostatních zemích připisován jiný význam, a není proto vhodné, aby to byli cizinci, kdo se opozdí. Mohlo by to být vnímáno jako projev neúcty či nedostatek zájmu o dotyčnou osobu či obchod. 1.6.3 Ramadán Jedná se o období, kdy dochází ke značnému poklesu všech, tedy i obchodních aktivit. Obchody a restaurace mají v průběhu dne zavřeno, úřady mají otevřeno pouze několik hodin denně, obvykle od 9.00 do 13.00 hodin. Navíc i od cizinců je poţadováno, aby se na veřejnosti zdrţeli konzumace jídla, nápojů a kouření. Omezení neplatí pro děti, těhotné ţeny a nemocné. V restauracích velkých hotelů je moţno dostat jídlo i během dne a nově i alkoholické nápoje po západu slunce. Rozhodně se nedoporučuje situovat důleţité schůzky a jednání do tohoto období. 16
1.6.4 Pracovní návyky Pojetí pracovní doby, zvláště pak jejího začátku, je poněkud volnější, takţe je lepší s tím dopředu počítat. Volným dnem je pátek, pro státní instituce a některé soukromé firmy i sobota. Neděle je normálním pracovním dnem. Pracovní morálka a tempo jsou pochopitelně limitovány celkovou ţivotní filozofií. V poslední době lze však zaznamenat určitý pokrok například ve státní správě. Na základě tlaku vyvíjeného přímo z vládnoucích kruhů dochází v úřadech k určité eliminaci dlouhých front a nevysvětlitelných absencí úředníků. Obdobně jako je ve španělštině známe slovo maňana, i zde je moţné se setkat s existencí hojně pouţívaného ekvivalentu bukra. Český překlad zítra nelze chápat doslova, přesnější interpretace je asi nebo moţná. 1.6.5 Smlouvání Pro arabské obchodníky je typická téměř bytostná potřeba smlouvání. Smlouvá se všude a o všechno. V případě budoucího kontraktu se smlouvá o podmínky dodání, o záruční a pozáruční servis a pochopitelně o cenu. Není vhodné však cenu navyšovat příliš, aby u místní strany nevznikl pocit, ţe nejsou dostatečně respektováni. Je to však běţná praktika místních obchodníků, kteří cenu výrobku nadhodnotí vţdy a pak čekají, nakolik je pro obchodní partnery cena akceptovatelná. Nezbývá neţ přistoupit na smlouvání. Je to hra nervů a silnější vítězí. Pokud se partner vzdá moc brzy či snadno přistoupí na cenu nebo podmínky druhé strany, můţe na něj být nahlíţeno jako na slabého partnera, který se nechá lehce přesvědčit. 1.6.6 Oblečení Oblečení hraje stejně jako všude na světě důleţitou úlohu. Pro oficiální příleţitosti jsou vyţadovány pro ţenu dlouhé šaty s rukávy, nebo kostým, který by měl zakrývat i ramena a paţe. U muţů je obvyklý oblek a kravata. SAE jsou, co se týče práv ţen, méně rigidní zemí, na rozdíl od Kuvajtu nebo Saúdské Arábie. Ţeny zde mohou chodit samy, bez doprovodu muţů. Místní muţi, obchodníky nevyjímaje, se oblékají do splývavých bílých hábitů (dišdaš), sahajícím aţ ke kotníkům. Pod ním nenosí klasické spodní prádlo, ale krátkou sukni (wizra). Při slavnostních příleţitostech si na sebe oblékají ještě lehký průhledný plášť (bišt). Pokrývku hlavy tvoří bílý šátek (gutra), některé národnosti (např. 17
Saúdové, Palestinci) preferují šátek červenobílý, který je přidrţován na hlavě pomocí dvojitého černého krouţku (agal). Nejčastější obuví jsou sandály (naal). Muţské oblečení je na obrázku 4. Ţeny chodí zahaleny do černých hábitů (abaya), pod kterými ale většinou nosí luxusní značkové oblečení. Hlavu včetně vlasů, nosu a obočí zakrývá černý šátek (shella), někdy kombinovaný s maskou (nekap nebo burqa). Jediné, co lze spatřit z místní ţeny, jsou tmavé oči. Ţenské oblečení ukazuje obrázek 3. Obrázek 4 Sváteční ženské oblečení Obrázek 5 Typické mužské oblečení Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300. V menších městech je lepší chodit ve volných kalhotách a košili s dlouhými rukávy. Nejsou vhodné krátké sukně a rukávy ani přiléhavé oblečení. Na některých pláţích (např. na Východním pobřeţí) je zakázáno koupání v plavkách, smí se pouze v oblečení. V SAE by na veřejnosti osoby nemuslimského vyznání neměly jejich oblek nosit, povaţuje se to za projev neúcty. 16 1.6.7 Jídlo 17 Muslimové mají zapovězeno vepřové maso a alkohol. Zelenina nechybí takřka v ţádném receptu. Velmi oblíbené jsou salátové okurky, lilek, rajčata a mrkev. Maso se často upravuje roţněním. Oblíbený je kebab v chlebu pita, kafta (válečky ze skopového masa). Arabské jídlo začíná bohatým předkrmem (mezze), který sestává z mnoha mističek s nejrůznějšími specialitami: humus (kaše z cizrny), kibbe (masové 16 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 37 17 Tamtéţ, str. 48-49 18
kuličky z mletého jehněčího), tabbuleh (salát z kuskusu), baba ganush (pomazánka z lilku), kussa mahshi (plněné cukíny), arak enab (plněné vinné listy), falafel (zeleninové karbanátky). Jako pečivo nesmí chybět pita. K místním jídlům patří khuzi (plněné jehně), mašbus (rizoto), harís (vařená kaše z pšenice a jehněčího), biryani (maso či ryba s indickou rýţí), šurba adrie (čočková polévka). Arabské zákusky se vyznačují extrémní sladkostí, nejčastěji obsahují med a ořechy. 1.6.8 Tradice 18 Za základní hodnoty je považována důstojnost, čest a pověst. Důležité je vyvolat dobrý dojem u ostatních lidí. Oddanost rodině má přednost před osobními potřebami a sociální třída a rodinné zázemí jsou určujícími faktory společenského postavení. 19 O arabské kultuře je známé, ţe na první místo staví rodinu. Pro cizince či obchodní partnery by ale měla zůstat skrytá (to se týká hlavně manţelek a dcer), proto nedoporučuji obchodníkům, aby se při jednání s místními jednateli ptali na rodinu. Mimořádný a všestranný význam má datlová palma. Je schopná růst i na úpatí vysokých dun uprostřed pouště. Datle se ve velkém exportují především do muslimských zemí, zvlášť velký zájem o ně bývá během Ramadánu. Tradiční zvířata jsou velbloudi. Ti slouţili jak k jízdě, tak k přepravě nákladu. Dnes bývají šlechtěni pro velice populární dostihy. Domestikace velbloudů koncem druhého tisíciletí př. n. l. přinesla do jihovýchodní Arábie revoluční změnu, otevřela nové moţnosti dopravy a obchodu. Jednu z nejdůleţitějších činností obyvatel perského zálivu představoval po tisíce let lov perel. Pobřeţní města Abu Dhabi, Dubai či Ras al-khaimah díky lovu perel bohatla. Koncem 19. století se lov perel stal doménou podnikatelů. Prodávali je přímo či přes místní kupce indickým obchodníkům. Ve 40. letech trh zkolaboval. Tradicemi jsou i rybolov, stavba lodí a sokolnictví. 18 Spojené arabské emiráty, Freytag a Berndt, str. 12-31 19 ZAMYKALOVÁ, str. 143 19
2 Ekonomická situace 20 2.1 Základní makroekonomické údaje V tabulce 1 jsou uvedeny důleţité makroekonomické údaje za posledních pět let. Z údajů je patrný růst nominálního HDP (hrubý domácí produkt). U reálného HDP můţeme naopak pozorovat pokles. Velmi poklesla roční míra inflace. Export se drţí na podobných částkách s velkým výkyvem v roce 2008, kdy značně vzrostl. Tabulka 1 Základní makroekonomické údaje 2005-2009 Údaj 2005 2006 2007 2008* 2009* Nominální HDP v běţ. cen. (mld. USD) 137,90 175,20 206,40 254,30 244,50 Reálný růst HDP (v %) 16,80 14,90 6,00 7,00-4,00 Průměrná roční míra inflace (%) 12,5* 13,5* 11,1* 15,80 1,50 Počet obyvatel (v mil.) 4,6* 4,9* 5,3* 5,60 5,50 Export v cenách FOB (mld. USD) 117,20 145,60 178,60 239,20 174,00 Import v cenách FOB (mld. USD) 74,50 88,00 132,10 176,20 141,00 Bilance běžného účtu (mld. USD) 27,60 36,50 19,60 22,30 2,50 Celkové rezervy deviz (mld. USD) 21,00 27,60 77,20 31,70 22,70 Celkový zahraniční dluh (mld. USD) 56,1* 78,5* 110,1* 134,60 131,60 Směnný kurz (AED : 1 USD) 3,67 3,67 3,67 3,67 3,67 Zdroj: Economist Intelligence Unit Country Report UAE 9/2009 *) = odhad EIU ze září 2009 2.2 Průmysl Nejdůleţitějším sektorem je těţba ropy a zemního plynu a na ně navazující petrochemický průmysl. Podle údajů Oil and Gas Journal tvoří odhadované zásoby ropy 98 mld. barelů téměř 8 % světových zásob. Většina zásob (aţ 94 %) se nachází na území nebo pobřeţních vodách emirátu Abu Dhabi. Na obrázku 5 je ukázka ropné rafinerie. Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC) je nejvýznamnějším producentem a distributorem ropných produktů s velkými rafineriemi v Ruwais a Umn al-nar. Další rafinerie jsou v Jebel Ali (dubajský ENOC), Fujairah (Metro Oil) a Sharjah (Sharjah Oil Refining Company). Minoritní podíl na těţbě a zpracování ropy mají zahraniční 20 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-2-1]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001482/ 20
společnosti, např. ExxonMobil nebo Japan Oil Development Company. Naopak státní IPIC (International Petroleum Investment Company) vlastní 50 % v Hyundai Oil Refinery Company v Jiţní Koreji, 20 % v rakouském OMV a 10 % ve španělské firmě CEPSA. Obrázek 6 Ropné rafinerie Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300. Největšími odběrateli ropy jsou země východní Asie především Japonsko, které kryje aţ 90 % své spotřeby dovozem ropy z SAE, Jiţní Korea a Thajsko. Zásoby zemního plynu 212 bilionů kubických stop (tcf) jsou 5. největší na světě po Rusku, Íránu, Kataru a Saúdské Arábii. Toto mnoţství by i při stoupající spotřebě mělo vystačit na 150-170 let. Zemní plyn se nyní vyuţívá především jako palivo v tepelných elektrárnách a desalinačních jednotkách a část se zkapalňuje. Těţbu a zpracování plynu monopolně zajišťuje státní společnost GASCO (Abu Dhabi Gas Industries Limited), která byla zaloţena v roce 1978 jako joint-venture mezi státním podnikem ADNOC vlastnícím 68 % společnosti, Shell (15 %), Total (15 %) a Partex (2 %). Cílem firmy bylo průmyslově vyuţít zemní plyn, který se dostává na povrch při těţbě ropy a který byl v minulosti vyuţíván pouze ke zpětnému čerpání do vrtů pro zachování tlaku nebo jako odpad rovnou spalován. Dnes je GASCO jedním z největších zpracovatelů zemního plynu na světě, denně vyrábí m.j. 18 tis. tun zkapalněného zemního plynu (LNG). Tři velké průmyslové komplexy (Habshan-Bab, Asab, Bu Hasa) v pouštní oblasti Liwa jsou propojeny produktovody v celkové délce 2 300 km s hlavním distribučním a zpracovatelským centrem na pobřeţí Perského zálivu v Ruwais. Podle posledních dostupných údajů činí roční těţba zemního plynu v SAE 1,672 tcf. Místní zemní plyn je obtíţně zpracovatelný pro vysoký podíl příměsí (především síry), 21
proto SAE vlastní těţbu doplňují importem z Kataru. Od ledna 2007 je zemní plyn z Qatar`s North Field veden ke primárnímu zpracování do Ras Laffan a suchý plyn pak transportován 370 km dlouhým podmořským plynovodem do terminálu Taweelah v Abu Dhabi a odtud do dalších míst v SAE. První plynovod na Arabském poloostrově, který překračuje státní hranici, byl otevřen roku 2004 z Ománu do emirátu Fujairah. V roce 2007 byl napojen na plynovod Dolphin. Těţba ropy a zemního plynu se podílí cca 35 % na tvorbě HDP (pro srovnání v sousední Saúdské Arábii činí podíl 63 %). Export místní ropy má jedno slabé místo a tím je Hormuzský průliv. Obří tankery touto úţinou přepravují kromě místní ropy denně celkem 16-17 mil bpd, coţ je zhruba 20 % celosvětových dodávek. Jakékoliv komplikace v tomto citlivém místě, např. íránská námořní blokáda, by znamenaly váţný problém pro světovou ekonomiku. Země GCC (Gulf Cooperation Council) proto dlouhodobě zvaţují výstavbu ropovodu, který by se vyhnul jak Hormuzskému průlivu, tak Rudému moři. Na poslední konferenci ropných ministrů zemí GCC byla ale předloţena a schválena studie, která konstatuje technickou neproveditelnost takového plánu. Hlavním důvodem je politická nestabilita regionu a vzájemné vztahy zemí, přes které by ropovod nutně musel procházet. Státy Perského zálivu proto nadále budou spoléhat na silnou vojenskou přítomnost USA a dalších zemí v mezinárodních vodách v blízkosti průlivu, která by měla zajistit okamţitý zásah a obnovení volného pohybu tankerů v případě problému. 2.3 Zemědělství Rozvoj zemědělství je omezován nepříznivými klimatickými podmínkami a jeho podíl na HDP je velmi nízký (cca 3 %). I přes nepříznivé klimatické podmínky (vysoké teploty, pouštní a hornatý typ krajiny, salinita půdy) je zemědělská výroba podporována jak nevratnými vládními investicemi do zakládání nových farem a lesů, tak dotacemi jejich činnosti, resp. údrţby zeleně. Celkem 80 % zemědělsky vyuţitelné půdy je zavlaţováno moderními systémy. V současnosti SAE produkují cca 80 % domácí spotřeby mléka a mléčných produktů, (zbytek se dováţí převáţně ze Saúdské Arábie) a přibliţně 25 % masa a drůbeţe. Osobním přáním bývalého prezidenta SAE šejcha Zayeda bylo zazelenění rozsáhlých neúrodných ploch země. Dosud jiţ bylo zúrodněno více neţ 150 tisíc hektarů pouště, 22
vysázeno přes 180 mil. okrasných a lesních stromů a 25 mil. datlových palem. Sklizeň okolo 760 tisíc tun datlí ročně řadí SAE mezi jejich nejvýznamnější pěstitele na světě. Velmi dynamicky se rozvíjí výroba mléka a mléčných výrobků, s produkcí okolo 300 mil. kusů vajec jsou SAE soběstačné. Soběstačné jsou také v produkci všech druhů zeleniny, datlí a v rybolovu. 2.4 Stavebnictví Stavební sektor je asi nejvíce zasaţen současnou ekonomickou krizí. Podle odhadů je více neţ polovina stavebních projektů v hodnotě téměř 600 mld. USD zastavena, pracovní tempo na většině staveb bylo sníţeno na jednu směnu a některé rozestavěné komplexy nebudou s největší pravděpodobností nikdy dokončeny. Zvlášť napjatá je situace v Dubaji, kde od září 2008 klesly ceny realit o 30 % a nově postavené rezidenční i kancelářské objekty přesto zůstávají prázdné. Na obrázku 8 je nejznámější a zřejmě i nejdraţší hotel Burj Al Arab v Dubaji. Obrázek 7 Hotel Burj Al Arab Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 89 2.5 Služby Dostatek slunce, nesmírně levné nákupy, pláţe, tenis, golf, vodní sporty a zajištěná osobní bezpečnost jsou klíčové faktory, jeţ činí z SAE vyhledávané místo odpočinku. 21 21 Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 39 23
Rostoucí počet zakládaných místních i smíšených společností, výstavba hotelů, restaurací a turistických zařízení vytváří mnoho pracovních příležitostí. 22 Sluţby a především turistický ruch zaznamenaly v posledních letech výrazný rozvoj, který je ale v současných ekonomických podmínkách velmi zpomalen. Obsazenost hotelů poklesla z loňských téměř 100 % na 79 % a tento trend se neustále zhoršuje. Sniţuje se i objem zboţí, který prochází místními přístavy, a problémy s vytíţeností letadel mají i aerolinky Emirates a Etihad. Na obrázku 7 jsou turisticky lákavé ostrovy ve tvaru palmy a měsíce. Obrázek 8 Uměle vytvořené ostrovy Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 106 2.6 Infrastruktura Základními znaky současné dopravní infrastruktury je 6 mezinárodních letišť (po jednom v pěti emirátech, šesté ve městě Al Ain v emirátu Abu Dhabi), 7 námořních přístavů a cca 3 500 km silnic a dálnic. Příklady dálnice a silnice jsou na obrázcích 10 a 11. V noci osvětlené šestiproudé dálnice spojují hlavní města jednotlivých emirátů. Vybudován je jiţ i obchvat Dubaje spojující Jebel Ali se severním emirátem Ra s al-khaimah (Emirates Road). V Dubaji byla v roce 2006 zahájena výstavba metra, resp. městské dráhy typu německého S-Bahn. Dubaj bude prvním městem v zemích Zálivu, které bude mít tramvajovou dopravu. V první fázi, která by měla být zprovozněna v dubnu 2011, bude vybudováno 11 km kolejí a 13 stanic, ve druhé fázi budou přidány 4 km a dalších 6 stanic. 22 Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 39 24
Obrázek 9 Dálnice Sheikh Zayed Road Obrázek 10 Moderní silnice na horu Jebel Hafit u Al Ainu Zdroj: Spojené arabské emiráty, Historie, budoucnost, kultura, sport. 2. vydání. Praha: Freytag a Berndt, 2008. Foto: Jan Draţan, Jaromír Cagaš. ISBN 978-80-77316-206-1, str. 92 a str. 41 SAE chtějí změnit ustálené tranzitování letů Amerika Asie/Afrika z Evropy ve svůj prospěch, proto jsou vynakládány ohromné investice do aerolinek a rozšíření kapacity letišť v Dubaji (na obrázku 9) a Abu Dhabi. Práce začala na výstavbě třetího letiště v Jebel Ali (Dubai World Central), které bude mít 6 souběţných přistávacích drah a kapacitu větší neţ londýnské letiště Heathrow a chicagské O Hara dohromady. Celkový plán investic dosahuje hodnoty 38 mld. USD a projektovaná kapacita je 190 mil. cestujících/rok. Největším leteckým dopravcem v arabském světě jsou nyní dubajské Emirates Airlines. Emirát Abu Dhabi vystoupil z letecké společnosti Gulf Air a místo toho rozvíjí své vlastní aerolinky Etihad Airways. Dalšími místními aerolinkami jsou RAK Airlines a Air Arabia. Obrázek 11 Dubajské letiště Zdroj: SAUNDERS, David: Dubaj, The Arabian Dream. London: TransGlobe publishing, 2003. 1. vydání. ISBN 0954508300. SAE mají 1,2 milionů instalovaných pevných telefonních linek, coţ představuje penetraci cca 27,3 %. Na 100 obyvatel připadá 85 mobilních telefonů, coţ je dokonce víc, 25
neţ v USA nebo vyspělých státech Evropy. Telekomunikační infrastruktura je na vysoké technické úrovni a umoţňuje komerční vyuţití GPRS, EDGE a 3G. Nevýhodou jsou poměrně vysoké tarify stanovené operátory pevných i mobilních linek - firmou Etisalat a du. Hlavním akcionářem obou společností je stát, takţe se jedná o jakýsi duopol. V mezinárodní síti působí s cílem zlepšit informovanost obchodníků, investorů a firem Obchodní a průmyslová komora Abu Dhabi. 23 Počet uţivatelů internetu se v posledních letech výrazně zvyšoval. Od roku 2000 funguje ADSL a rozšiřují se i internetové kavárny. Výhradním poskytovatelem internetu je Emirates Internet Media (známější jako e-company). Internetové stránky, jejichţ obsah se neslučuje s náboţenskými, kulturními, politickými a morálními hodnotami SAE, jsou zablokovány. Na internetovém portálu BusinessInfo.cz stojí informace, ţe Skype je také zablokovaný. Podle slov Mgr. Bronislavy Abdul Khalegové je ale přístupný, protoţe jí odtud přes Skype volá její dcera. Na území působí několik místních televizních stanic, nejznámější jsou Abu Dhabi TV a EDTV Emirates Dubai TV. Placená kabelová televize poskytovaná Etisalatem pod hlavičkou E-Vision existuje od roku 2000. V lednu 2001 byla v Dubaji otevřena zóna volného obchodu Dubai Media City, která poskytuje základnu pro média pokrývající celý region Blízkého a Středního východu. Sídlo zde má více neţ 600 zahraničních společností včetně regionálního zastoupení CNN, Reuters, Bertelsmann, CNBC, MBC. Naprostá většina elektrické energie je získávána v tepelných elektrárnách spalujících zemní plyn. Současná instalovaná kapacita výroby elektrické energie SAE je zhruba 16 220 MW, z toho Abu Dhabi 8 570 MW, Dubaj 4 700 MW, Sharjah 1 750 MW a federální kapacity pokrývající spotřebu v ostatních emirátech 1 200 MW. Rostoucí počet obyvatel a diverzifikovaný rozvoj průmyslu přináší nároky na podstatné zvyšování výroby elektrické energie. 23 Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 17 26
2.7 Dopad finanční krize na SAE 24 Krize se v SAE začala projevovat aţ v roce 2009, kdy došlo ke zpomalení hospodářského růstu, coţ znamenalo nedostatek finančních prostředků na financování některých nových projektů infrastruktury. Klíčové mediální projekty však ohroţeny nejsou, některé další ale budou odloţeny. To platí hlavně pro Dubaj, která je krizí postiţena mnohem více neţ Abu Dhabi. Podle informací francouzského zastupitelského úřadu, poklesl v říjnu roku 2008 meziroční obrat v přístavu Jebel Ali o 10 %, sníţil se zájem o cestování do SAE a na prodej je stále více nemovitostí, kterých se zbavují lokální i zahraniční majitelé. Dubaj má nebezpečnou strukturu krátkodobého dluhu veřejného rozpočtu ve výši cca 70-80 mld. USD. Pravdivá a úplná analýza ekonomiky SAE je velmi omezována skutečností, ţe jednotlivé emiráty poskytují minimum informací o svých financích a centrální statistický úřad zatím neexistuje. Přesto si lze z vyjádření státních představitelů v médiích a komentářů nezávislých agentur, ze kterých ZÚ (Zastupitelský úřad) vyuţívá především Economist Intelligence Unit, Business Monitor International a Credit Suisse, vytvořit obrázek toho, co se v Dubaji nyní děje. Podíl ropného průmyslu na HDP Dubaje se sníţil jiţ v roce 2005 pod 5 % a hlavní podporou růstu se stal sektor sluţeb, který tvoří příjmovou sloţku HDP téměř ze tří čtvrtin. Sektor sluţeb v dubajském případě zastupuje především turistika, transport, obchod, finanční sluţby, stavebnictví a reality. Všechny tyto oblasti si vyţádaly značné náklady do vybudování základní infrastruktury, která ještě není zdaleka dokončena viz např. projekt nového letiště, metro, umělé ostrovy, zábavní park Dubailand a mnoho dalších. Na budování této základny si dubajské společnosti majoritně vlastněné vládnoucí rodinou Al Maktoumů půjčily většinou v zahraničí. Dluh i s úroky předpokládaly splácet průběţně ze zisků, které budou generovat. Tak to šlo hladce zhruba do poloviny roku 2008, kdy Dubaj naplno zasáhla světová krize. Doslova z měsíce na měsíc zkolaboval realitní trh, ze kterého se stáhli zahraniční i domácí investoři, a tím byl zastaven příliv 24 Dopad finanční krize na SAE. Ekonomický Bulletin ZÚ Abu Dhabi 11/2008. Str. 2 a Dopad světové krize na ekonomiku emirátu Dubaj. BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/spojene-arabske-emiraty/dopad-krize-na-ekonomiku-emiratu-dubaj/1001482/52865/ 27
zálohových plateb pro developery. Stavební aktivita je nyní výrazně omezena, více neţ polovina plánovaných i rozestavěných projektů je zastavena, firmy napojené na stavebnictví a realitní trh masivně propouštějí zahraniční zaměstnance. Výrazně se sníţil počet turistů, nikdy v posledních letech nebyly hotely tak prázdné, aby musely sniţovat ceny během turistické sezóny a lákat hosty na různé slevy. Úbytek trţeb pocítila i letecká společnost Emirates Airlines, která posílá část svých zaměstnanců na půlroční neplacenou dovolenou a odkládá nákup nových letadel. Minimálně o 10 % se sníţila mezinárodní přeprava zboţí a z důvodu udrţení konkurenceschopnosti musel provozovatel přístavů (DP WORLD) odvolat dříve avizované zvýšení poplatků. V únoru roku 2009 měla velké problémy s refinancováním své zahraniční půjčky 3,4 mld. USD BORSE DUBAI, koncem března refinancovala svoji půjčku 2,2 mld. USD DEWA (Dubai Electricity and Water Authority). DCA (Dubai Civil Aviation) prodlouţila v dubnu svoji půjčku 1 mld. USD za obdobných podmínek. To vše nezůstalo bez povšimnutí v zahraničí začátkem měsíce dubna sníţila agentura Moody's rating společnostem EMAAR z A1 na A2 a DUBAI HOLDING z A3 na B1, u dalších čtyř změnila výhled na negativní. A další varovné zprávy přicházejí téměř kaţdý týden. Dne 25. 11. 2009 oznámil největší státní holding Dubai World platební neschopnost a poţádal své věřitele o minimálně půlroční odklad splátek svých závazků, které se odhadují na 59 mld. USD. Tím byla poškozena pověst Dubaje jako centra financí, obchodu a investic do nemovitostí a turistiky. Zahraničním investorům vadí způsob oznámení, nejasná legislativa a absolutní nedostatek transparentnosti. Dle spekulací však k státnímu bankrotu nedojde, protoţe federální vláda Abu Dhabi nepřipustí, aby tak došlo k pádu celých SAE. Abu Dhabi tak do Dubaje pošlou finanční injekci v podobě odkupu vybraných státních společností. 25 Češi ţijící v Dubaji, které oslovily Hospodářské noviny v prosinci roku 2009, tvrdí, ţe situace ve městě je naprosto klidná. Emiráty spolu sice soupeří a v minulosti se často předháněly, kdo dokáže dát přepych a bohatství lépe najevo, v Dubaji ale jen málokdo pochybuje o pomoci sousedů, hlavně mocného a na ropu bohatého Abu Dhabi. Lidé normálně chodí do práce, nakupují, ukládají peníze do bank. Ten hlavní úder už totiž 25 Komentář k finančním problémům Dubai World. Bulletin ZÚ Abu Dhabi 1/2010, Velvyslanectví ČR. Str. 3. 28
mají za sebou. Dostavil se zhruba před rokem, kdy v Dubaji začaly v důsledku globální recese padat ceny nemovitostí. Ty dlouhou dobu stoupaly, ale nyní jsou skoro na polovině své loňské úrovně. 26 2.8 Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních a účast na mnohostranných smlouvách a dohodách SAE jsou členem většiny významných mezinárodních organizací a regionálních seskupení (OSN, Liga arabských států, OPEC, OAPEC, IMF, ILO). Zúčastňují se jejich jednání, usilují o shodu se stanovisky ostatních států Zálivu a jejich zahraničně politické postoje jsou nekonfliktní. Z regionálních seskupení je významná Rada pro spolupráci v Zálivu (Gulf Cooperation Council - GCC - Saúdská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Omán), která vznikla původně jako politická odpověď států Perského zálivu na válku mezi Íránem a Irákem. V průběhu 90. let se Rada začala postupně transformovat z volné vojenské aliance na ekonomické společenství, které by mělo (podle vzoru EU) přispět ke sjednocování ekonomického prostoru a k rychlejšímu hospodářskému rozvoji svých členů. SAE jsou od roku 1996 členem WTO. 26 Češi v zadlužené Dubaji: Někteří prodělali, ale jinak prý klídek a pohoda. On-line zprávy Hospodářských novin. [on-line]. [cit. 2010-3-17]. Dostupné z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-39292930-v-dubaji-podnika-rada-cechu-prvni-potize-pocitili-uz-pred rokem 29
3 Zahraniční obchod 3.1 Obchodní bilance SAE tradičně vykazují aktivní bilanci zahraničního obchodu. Výsledky jsou však závislé na ceně ropy, která představuje rozhodující položku zahraničního obchodu země. 27 V tabulce 2 se potvrzuje výše uvedená citace. Obchodní bilance za posledních 5 let je aktivní. Tabulka 2 Obchodní bilance za roky 2005 2009 (v mld. USD) UKAZATEL 2005 2006 2007 2008 2009 Vývoz 117,2 145,5 178,6 239,2 174,0 Dovoz 74,5 88,0 132,1 176,2 141,0 Saldo 42,7 57,5 46,5 63,0 33,0 Zdroj : Economist Intelligence Unit Country Report UAE 9/2009 3.2 Teritoriální struktura Tabulka 3 uvádí hlavní teritoria, do kterých SAE dováţí a ze kterých vyváţí. Hlavními odběrateli největší vývozní poloţky (ropy) jsou země Asie (přes 94 % objemu). Největšího odběratele představuje Japonsko, o zbývající objem se dělí Oceánie a Afrika, podíl ostatních kontinentů (Evropa, Amerika) je zanedbatelný. V importu je nejdůleţitějším obchodním partnerem SAE blok zemí EU, který zajišťuje přibliţně třetinu dovozních potřeb. Z těch je v tabulce uvedeno pouze Německo. 28 Tabulka 3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2007 (v %) Vývoz do podíl Dovoz z podíl Japonsko 28,4 Čína 18,7 Jiţní Korea 12,2 Indie 14,6 Thajsko 6,2 USA 12,8 Indie 5,7 Německo 8,7 Zdroj: BusinessInfo.cz 27 Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 27 28 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zahranicni-obchod-zeme/6/1001482/#sec2 30
3.3 Komoditní struktura Přesné údaje o komoditní struktuře nejsou k dispozici, ale podle odhadů EIU tvoří vývoz SAE z 34 % ropa, 30 % ostatní zboží a služby a zbytek je re-export. V dovozu převažují stroje a zařízení, dopravní prostředky, zlato, diamanty a drahé kovy. 29 3.4 Dovozní podmínky a dokumenty Dováţené zboţí podléhá 5 % clu (od cla byly osvobozeny např. dovozy pro vládnoucí rodinu, ministerstva a vládní instituce), při výpočtu cla se vychází z deklarované CIF hodnoty zboţí. Celní sazbě 50 % podléhají alkoholické nápoje; 100% clu podléhají cigarety a tabákové výrobky. Od cla je osvobozen dovoz do svobodných celních pásem. V kaţdém emirátu funguje samostatná celní správa, osvědčení o původu zboţí nutné k vývozu vystavuje Obchodní a průmyslová komora v daném emirátu. Pro dovoz alkoholických nápojů, munice a vybraných farmaceutických produktů jsou vyţadovány zvláštní licence. Dovoz hovězího a drůbeţího masa a masných výrobků musí být vybaven vedle zdravotního certifikátu osvědčením o provedení rituální poráţky, které vystavuje islámské centrum v zemi původu. 30 Podle praktických zkušeností českých firem, které do SAE pravidelně zboţí z ČR dováţejí, jsou pro celní účely potřeba následující dokumenty: 31 originální balicí list 2x originální faktura 2x ověřená kopie faktury a originální osvědčení o původu 2x, osvědčení stačí Hospodářskou komorou ČR originální transportní dokument 29 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zahranicni-obchod-zeme/6/1001482/#sec3 30 Spojené arabské emiráty, Teritoriální informace pro exportéry a investory. Centrum vnějších ekonomických vztahů. Str. 29 31 BusinessInfo.cz. [on-line]. [cit. 2010-1-2]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/spojene-arabske-emiraty-zahranicni-obchod-zeme/6/1001482/#sec4 31