ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEŠTINA
OBJEDNATEL: POŘIZOVATEL: ZPRACOVATEL: garant projektu: koncepce: spolupráce: dopravní infrastruktura: technická infrastruktura: vodní hospodářství: zásobování plynem a teplem: zásobování elektřinou: zábor ZPF, PUPFL ÚSES, krajina, zábor ZPF, PUPFL jazyková korektura: Obec Třeština Třeština 10, 789 73 Úsov František Laštůvka, starosta Obecní úřad Třeština Třeština 10, 789 73 Úsov Ing. arch. Jarmila Filipová technická pomoc KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15, 602 00 Brno, IČ: 47912481 doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Jiří Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD. Ing. arch. Jaroslava Stružková Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Bohuš Zoubek Ing. arch. Jonáš Ferenc Ing. arch. Kryštof Ferenc Ing. Josef Kocourek, Ph.D. Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Vítězslav Vaněk Ing. Karel Rychlý Ing. arch. Jiří Knesl Ageris, s. r. o. RNDr. Jiří Kocián Ing. arch. Zuzana Morávková datum: leden 2012 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
KNESL+KYNČL s.r.o. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: A. POJMY A ZKRATKY 1 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 9 1. Využívání území z hlediska širších vztahů 10 2. Soulad s Politikou územního rozvoje 14 3. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 15 4. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 19 C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ 23 1. Údaje o splnění zadání 24 D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ 33 1. Údaje o počtu listů a výkresů Územního plánu 34 2. Vymezení zastavěného území 35 3. Koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot 37 4. Urbanistická koncepce 46 5. Koncepce veřejné infrastruktury 50 6. Koncepce uspořádání krajiny 64 7. Podmínky využití ploch 72 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 73 9. Územní rezervy 73 10. Územní studie 73 11. Regulační plán 74 12. Etapizace 74 13. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb 76 14. Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení 76 15. Sdělení o zrušení územně plánovací dokumentace 76 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL 77 1. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) 78 2. Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu 85 ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
A. POJMY A ZKRATKY A. POJMY A ZKRATKY 1
KNESL+KYNČL s.r.o. (1) Pro účely Územního plánu Třeština (dále jen Územní plán) se zdola uvedeným pojmům a zkratkám rozumí takto: Alej: krajinný či sídelní prvek skládající se ze dvou stromořadí lemujících z obou stran komunikaci. Alternativní zdroje: na rozdíl od konvenčních zdrojů (plyn, uhlí apod.) obnovitelné. V Územním plánu míněny zejména solární zdroje a tepelná čerpadla. Bytový dům (BD): dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (viz vyhlášku 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). ČOV: čistička odpadních vod. ČS PHM: čerpací stanice pohonných hmot. DN: jmenovitý vnitřní průměr potrubí. DO: dotčený orgán ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dostatečný (např. profil ulice): výraz chápaný v Územním plánu v tom smyslu, aby v dotčeném prostoru (např. v profilu ulice) bylo možno umístit vše, co je stanoveno nebo zobrazeno v Územním plánu a aby tento prostor (např. chodník) měl alespoň minimální parametry určené zákony, vyhláškami nebo normami. Hřeben: horní hrana šikmé střechy, kde se stýkají většinou dvě střešní plochy. HD: hromadná doprava. Historická cestní síť: trasy historických cest, které se dochovaly v současné struktuře sídla. HPP: viz Hrubá podlažní plocha. Hrubá podlažní plocha: součet půdorysných ploch všech nadzemních podlaží dané stavby, včetně konstrukcí a komunikačních jader. IAD: individuální automobilová doprava. Informativní část (legendy výkresu): skupina jevů ve výkrese, která napomáhá jeho srozumitelnosti a nemá závazný charakter (např. železniční trať mimo řešené území). Izolační zeleň: zpravidla vzrostlá zeleň sloužící zejména k odclonění rušivých provozů od okolí z důvodů hygienických a estetických. Kompaktní zástavba: zástavba na jednolité stavební čáře bez odstupů mezi jednotlivými stavbami. KPÚ: komplexní pozemkové úpravy. K.ú.: katastrální území. Malá vodní elektrárna: vodní elektrárna s instalovaným výkonem do 10 MW. MK: místní komunikace. MŠ: mateřská škola. NBC: nadregionální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES). Nestavební využití / nestavební charakter: využití území nebo plochy především ve prospěch volné krajiny, tj. převážně bez výstavby objektů; dopravní stavby a stavby technické infrastruktury lze realizovat. Nepřiměřeně nezvýší dopravní zátěž: formulace vyjadřující v Územním plánu situaci, kdy dopravní zátěž nepřesáhne zákony, vyhláškami nebo normami stanovené limity. Dotčené pozemky, stavby a zařízení jsou dopravně napojeny a obsluhovány pouze po komunikační kostře. Nízkoenergetické a pasivní domy: domy v Územním plánu chápané ve smyslu ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. NRBK: nadregionální biokoridor územního systému ekologické stability (ÚSES). Objekt: v Územním plánu je totožný s pojmem budova. OP: ochranné pásmo; území, v němž jsou stanoveny zvláštní podmínky (např. ochranné pásmo kulturní památky, ochranné pásmo vodního zdroje apod.). 2 A. POJMY A ZKRATKY
PM: parkovací místo. Pohoda bydlení: souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Dále podrobněji viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005 116 (č. 850/2006 Sb. NSS). Pozemek bytového domu: stavební pozemek určený k umístění jednoho bytového domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek čerpací stanice pohonných hmot: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění čerpací stanice pohonných hmot a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících fungování čerpací stanice pohonných hmot. Pozemek rodinného domu: stavební pozemek určený k umístění jednoho rodinného domu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících bydlení. Podrobněji viz vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek veřejného prostranství: pozemek pro veřejné prostranství v souladu s 34 zákona č. 128/200 Sb., zákona o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, např. pozemek veřejné zeleně a parků, pozemek návsi, pozemek ulic apod. Pozemek veřejného prostranství je určený k umístění staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících fungování veřejného prostranství (např. stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury, dětská hřiště s případným oplocením a rovněž drobné stavby veřejné infrastruktury - např. telefonní budky, trafiky, přístřešky hromadné dopravy, altánky, veřejné WC, kapličky, boží muka). Pozemek veřejného prostranství slouží rovněž pro obsluhu okolních pozemků technickou infrastrukturou. Pro pozemky veřejných prostranství platí zejména 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek vodních toků a ploch: pozemek se soustředěním povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně všech s ním souvisejících staveb, terénních úprav a zařízení, případně revitalizačních opatření. Pozemek staveb a zařízení pro administrativu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro administrativu (např. bank, pojišťoven, podnikatelských inkubátorů, staveb pro vedení podniků) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících administrativu. Pozemek staveb a zařízení pro církve: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro církve a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících využití pro církevní činnosti. Pozemek staveb a zařízení pro kulturu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro kulturu (např. divadla, koncertní sály, muzea, galerie, výstavní pavilóny, kina, knihovny, archivy, botanické zahrady, hudební pavilony, amfiteátry, hvězdárny, planetária, klubovny, rozhledny) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících kulturu. Pozemek staveb a zařízení pro lesní hospodářství: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro lesní hospodářství (např. hájovny, krmelce, seníky) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících lesní hospodářství. Pozemek staveb a zařízení pro nerušivé služby: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro nerušivé služby (např. služby v cestovním ruchu, návrhářské a projekční služby, půjčovny, kadeřnictví, čistírny apod.) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících nerušivé služby. Stavba pro nerušivé služby svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje negativními účinky a vlivy provoz a užívání staveb i zařízení ve svém okolí a nezhoršuje nad přípustné, zpravidla hygienické A. POJMY A ZKRATKY 3
KNESL+KYNČL s.r.o. limity, životní prostředí souvisejícího území. Jde především o negativní účinky hlukové, účinky zhoršující dopravní zátěž na komunikační síti a účinky zhoršující kvalitu ovzduší a prostředí. Pozemek staveb a zařízení pro obchod: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro obchod (tj. staveb s prodejními plochami a jinými obchodními prostory charakteru služeb, např. samoobsluhy, nákupní střediska, obchodní domy, v souladu s vyhláškou č. 268/2009 Sb, o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících obchod. Pozemek staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro obranu a bezpečnost státu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících obranu a bezpečnost státu. Pozemek staveb a zařízení pro ochranu obyvatelstva: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro ochranu obyvatelstva a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících ochranu obyvatelstva. Pozemky staveb a zařízení pro sběr a třídění komunálního odpadu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro sběr a třídění komunálního odpadu) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících sběr a třídění komunálního odpadu. Pozemek staveb a zařízení pro skladování: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro skladování (tj. staveb určených ke skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování související se stavbami pro zemědělství) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících skladování. Pozemek staveb a zařízení pro sociální služby: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro sociální služby a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících sociální služby. Pozemek staveb a zařízení pro stravování: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro stravování (např. restaurace, motoresty, kavárny, cukrárny, pivnice, vinárny, bufety, jídelny apod.) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících stravování. Pozemek staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro tělovýchovu a sport a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících tělovýchovu a sport. Pozemek staveb a zařízení pro ubytování: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro ubytování a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících ubytování. Pro odstavná a parkovací stání na pozemku staveb pro ubytování platí stejná ustanovení jako pro pozemky staveb pro bydlení v souladu s 21, odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pozemek staveb a zařízení pro vědu a výzkum: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro vědu a výzkum (např. laboratoře, planetária, hvězdárny, vědecká centra, výzkumné ústavy, skleníky apod.) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících vědu a výzkum. Pozemek staveb a zařízení pro veřejnou správu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro veřejnou správu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících veřejnou správu. 4 A. POJMY A ZKRATKY
Pozemek staveb a zařízení pro výrobu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro výrobu (tj. staveb určených pro průmyslovou, řemeslnou či jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby výrobní služby) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících výrobu. Pozemek staveb a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (např. solární elektrárny, bioplynové stanice, větrné elektrárny) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Pozemek staveb a zařízení pro vzdělávání a výchovu: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro vzdělávání a výchovu a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících vzdělávání a výchovu. Pozemek staveb a zařízení pro zdravotnictví: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro zdravotnictví a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících zdravotnictví. Pozemek staveb a zařízení pro zemědělství: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) určený k umístění staveb pro zemědělství (např. stavby pro hospodářská zvířata, doprovodné stavby pro hospodářská zvířata, stavby pro skladování produktů rostlinné výroby, stavby pro skladování hnojiv) a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících zemědělství. Pozemek staveb a zařízení veřejného vybavení: stavební pozemek (jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) pro jednotlivé druhy staveb a zařízení veřejného vybavení a dále staveb, terénních úprav a zařízení nezbytných k bezpečnému užívání pozemku, bezprostředně souvisejících a podmiňujících veřejné vybavení. Pozemky související dopravní a technické infrastruktura: pozemky zajišťující obsluhu pozemků staveb a zařízení, které jsou v souladu s hlavním, přípustným, případně podmíněně přípustným využitím (např. obslužné cesty, obslužné parkování, elektrické stanice). Profil komunikace: v Územním plánu chápán jako výraz pro příčné uspořádání prostoru místní komunikace dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Proluka: nezastavěné místo vzniklé vybouráním některé části v souvislém zastavění nebo ponecháním volné parcely (případně parcel) v zastavěné řadě, včetně nezastavěného nároží. Prostor polosoukromý: prostor sdílený jasně definovanou skupinou uživatelů (obyvatel, návštěvníků apod.). Prostor soukromý: privátní prostor přináležející k jedné konkrétní jednotce (domu, bytu, výrobně apod.). Prostor veřejný: viz Veřejné prostranství. Příslušenství komunikací: zejména zařízení pro svislá dopravní značení, dopravní telematiku, případně výběr mýta, dále zařízení pro provozní informace, např. hlásiče náledí, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení, objekty a prostranství sloužící výkonu údržby komunikace včetně jejich připojení na komunikace, ploty. Pokud nejsou samostatnými objekty též chodníky, veřejné parkovací plochy, obratiště a odpočívky. Prvek mapového díla: grafické vyznačení některých skutečností (parcel, vrstevnic apod.), které slouží jako podklad při zpracování Územního plánu. PUPFL: pozemky určené k plnění funkcí lesa. PÚR ČR: Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2008). RBC: regionální biocentrum územního systému ekologické stability. RBK: regionální biokoridor územního systému ekologické stability. RD: viz Rodinný dům. Rodinný dům (RD): stavba pro bydlení v souladu s 2, písm. a), odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. RP: regulační plán. A. POJMY A ZKRATKY 5
KNESL+KYNČL s.r.o. RS: regulační stanice. RURÚ: rozbor udržitelného rozvoje území, součást územně analytických podkladů. Římsa: horní hrana svislé konstrukce stavby zpravidla obíhající okolo celého jejího obvodu. Skupina 1 silničních vozidel: malé, střední a velké osobní automobily a karavany (viz ČSN 30 0024 Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Skupiny 2 a 3 silničních vozidel: malé, střední a velké nákladní automobily včetně autobusů (viz ČSN 30 0024 Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Skupina 3 silničních vozidel: tahače, přívěsy, návěsy, jízdní soupravy, kloubové a patrové autobusy, traktory a samojízdné pracovní stroje (viz ČSN 30 0024 Základní automobilové názvosloví. Druhy silničních vozidel. Definice základních pojmů). Součinitel vlivu stupně automobilizace (k a ): viz ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Součásti komunikací: zejména vozovky, krajnice, obruby, přidružené a přídavné pruhy, zastávkové pruhy a ostrůvky, jízdní pruhy a pásy pro cyklisty, mostní objekty včetně chodníků, revizních zařízení a ochranných štítů, lávky pro chodce a cyklisty, nadjezdy, podchody, opěrné a zárubní zdi, svahy násypů a zářezů, dělící pásy, příkopy a jiná odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky, dále zábradlí a svodidla, protihlukové stěny s valy, únikové zóny, dopravní ostrůvky a dělící pásy, zpomalovací prahy a jiná bezpečnostní opatření. Stavba pro ubytování: stavba ubytovacího zařízení v souladu s 2, písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Stavby a zařízení veřejného vybavení: stavby a zařízení občanského vybavení zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, tj. stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, pro sociální služby, pro zdravotnictví, pro kulturu, pro církve, pro veřejnou správu, pro ochranu obyvatelstva, pro veřejné pohřebnictví, případně pro tělovýchovu a sport. Stavby a zařízení technické infrastruktury řešené v souladu s koncepcí technické infrastruktury: stavby a zařízení zajišťující územní podmínky pro technickou infrastrukturu stanovené Územním plánem, zejména vymezené v Hlavním výkrese technická infrastruktura. Stavební čára: linie, na kterou je předepsáno umístit hlavní část průčelí stavby. Stavba nesmí svým půdorysem tuto linii směrem do veřejného prostranství přesahovat. Kompaktní stavební čára je definována jako plynulá linie s požadavkem řadové výstavby na její hraně, bez odstupu mezi jednotlivými domy. Jednolitá stavební čára je definována jako plynulá linie s možností i solitérní výstavby na její hraně, tj. s odstupy mezi jednotlivými domy. Stavební hranice: linie, kterou stavba směrem do veřejného prostranství nesmí svým půdorysem přesahovat, může však stát za ní. Stavební využití / stavební charakter: využití plochy nebo území ve prospěch objektů. Stavební zákon: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. STL: středotlaký plynovod. Stromořadí: charakterizováno jako liniová výsadba stromů, zpravidla jednoho druhu, často tvořící doprovod liniového prvku nebo stavby. Struktura zástavby: struktura daná rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými vztahy jednotlivých staveb na určitém území. ÚAP: Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Mohelnice. Uliční prostor: prostor zahrnující celý profil ulice, tj. od domu k domu. ÚP: Územní plán, podrobněji viz pojem Územní plán. ÚP 2001: předcházející územní plán zpracovaný firmou Alfa Projekt Olomouc v r. 1997, schválený zastupitelstvem obce v r. 2001). ÚPD: územně plánovací dokumentace. ÚS: územní studie, podrobněji viz pojem Územní studie. ÚSES: územní systém ekologické stability. 6 A. POJMY A ZKRATKY
Územní plán: tento územní plán tj. Územní plán Třeština. V užším slova smyslu se jedná o výrokovou část Územního plánu. Územní plán sídelního útvaru Třeština: předcházející územní plán zpracovaný firmou Alfa Projekt Olomouc v r. 1997, schválený zastupitelstvem obce v r. 2001). Územní studie: viz 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Veřejné prostranství: všechny ulice, náves, chodníky, veřejná zeleň, parky a další nezastřešené prostory veřejně přístupné každému, viz 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. V Územním plánu vymezená plocha veřejného prostranství zajišťuje prostupnost území bez omezení, tj. 24 hodin denně. VHD: veřejná hromadná doprava, tj. hromadná doprava zahrnutá do veřejné infrastruktury. Vyhláška č. 500/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2006 Sb.: Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Význam místní / lokální: charakteristika určující územní platnost daného prvku v tomto případě odpovídající významu a potřebám místa, mající význam pro dané místo (obec). Někdy též význam lokální. Význam nadmístní: charakteristika určující územní platnost daného prvku v tomto případě přesahující význam obce, mající význam pro přilehlý region, kraj či vyšší geografickou nebo správní jednotku. Vzrostlá zeleň: skupina vzrostlých stromů. Schvalovaná část (legendy výkresu): skupina jevů ve výkrese, která je součástí koncepce Územního plánu, respektive jeho výrokové části. Zastavitelné území: součet zastavěného území a zastavitelných ploch nebo také budoucí zastavěné území. ZČÚ: základní členění území. Zeleň izolační: viz Izolační zeleň. Zeleň vzrostlá: viz Vzrostlá zeleň. ZŠ: základní škola. ZÚR OK: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje; o zásadách územního rozvoje podrobněji viz zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. ZPF: zemědělský půdní fond. A. POJMY A ZKRATKY 7
KNESL+KYNČL s.r.o. 8 A. POJMY A ZKRATKY
B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 9
KNESL+KYNČL s.r.o. 1. VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Územní plán řeší správní území obce Třeštiny, které sestává z katastrálního území Třeština. Hranice řešeného území je zakreslena ve všech výkresech. 1.1. 1.2. Postavení obce v systému osídlení Obec Třeština je součástí správního obvodu ORP Mohelnice a bývalého okresu Šumperk. Leží na rozhraní správních území ORP Mohelnice a ORP Zábřeh. Leží 4 km severovýchodně od města Mohelnice na levém okraji nivy řeky Moravy. K obci přísluší i osada Háj situovaná severozápadně od jádrového sídla, která vznikla kolem historického mlýna (dnes vodní elektrárna Háj). Poloha obce je výhodná vzhledem k blízkosti města Mohelnice a také vzhledem k dobré dostupnosti rychlostní komunikace R35 (Olomouc Mohelnice, výhledově Mohelnice Hradec Králové). Dle údajů ČSÚ ze Sčítání lidu domů a bytů žilo k 26. 3. 2011 v Třeštině 363 obyvatel. V těsném sousedství obce (v k.ú. Mohelnice a k.ú. Moravičany) vznikla vlivem těžby štěrkopísku trojice rozsáhlých jezer. Tato oblast slouží k sezónní rekreaci, v severní části se štěrkopísek stále těží. Obec Třeština je členem Svazku obcí Třeština, Stavenice a Police založeného 17. 7. 2001. Předmětem činnosti svazku obcí je obecně koordinace a prosazování společných zájmů zejména v oblasti rozvoje občanské vybavenosti (veřejné vybavení, dopravní a technická infrastruktura), ochrany životního prostředí, rozvoje turistického ruchu, správy majetku obcí a poskytování služeb obyvatelstvu. Prvním cílem Svazku byla plynofikace obcí v roce 2003. Obec Třeština je členem svazku obcí Mikroregionu ochrany vodních zdrojů TŘESTAV založeného 21. 8. 2007. Členy tohoto svazku jsou obce Třeština a Stavenice. Současným cílem tohoto svazku je realizace systému odkanalizování obou obcí. Obec Třeština je také členem Svazku obcí Mikroregionu Mohelnicko založeného 11. 12. 2001, jehož cílem je koordinace postupů při řešení problémů týkajících se rozvoje samosprávy obcí, hospodářského, kulturního a sociálního života obcí, společné úsilí o zvýšení účelových dotací do oblasti mikroregionu, další společné aktivity (podpora zemědělského a nezemědělského podnikání, péče o památky a podpora). Členy Svazku jsou mimo Třeštinu i obce Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police a Stavenice. Širší vztahy dopravní infrastruktury Územní plán vytváří územní podmínky pro fungování dopravní infrastruktury v rámci území obce i v rámci jeho širších vazeb. Územní plán vytváří územní podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu, zvláště pro prostupnost území v návaznosti na volnou krajinu. Okolí obce nabízí díky nivě řeky Moravy nenáročné cyklistické trasy. Přes území obce prochází dálková cyklotrasa č. 51 Jeseník Mikulov (tzv. Moravská stezka). Obsluha obce veřejnou hromadnou je zajištěna dvěma autobusovými zastávkami. Kromě hlavní zastávky umístěné v centru obce (Třeština, náves) je to i zastávka Třeština, rozc., která leží mimo řešené území při silnici II/444 Mohelnice Úsov a je od jádra obce vzdálena cca 1 km. Území obsluhují autobusové linky Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, a to č. 930452 (Mohelnice Třeština, rozc. Třeština, náves Dubicko Lukavice Zvole), č. 930375 (Zábřeh Úsov Třeština, rozc. Mohelnice Loštice) a č. 930454 (Mohelnice Třeština, rozc. Úsov Rohle). Tyto linky zároveň zajišťují spojení obce s železniční stanicí v Mohelnici. Místní část Třeština-Háj není veřejnou hromadnou dopravou obsloužena. Nejbližší železniční stanice jsou v Mohelnici (na trati č. 270: Česká Třebová Přerov Bohumín) a v Troubelicích (na trati č. 290: Olomouc Šumperk). Územím obce prochází silnice III. třídy III/4447 (Stavenice Třeština Police), III/31540 (Hrabová Bohuslavice Třeština) a III/31544 (Třeština Dubicko). Těsně za hranicí obce prochází silnice II. třídy II/444 (Mohelnice Šternberk), která sídlo spojuje s hlavními silničními tahy R35 resp. I/35 (Olomouc Mohelnice Hradec Králové) a I/44 (Mohelnice Šumperk Jeseník Polsko). 10 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Obr. B.001: Širší vztahy poloha obce v rámci Olomouckého kraje (vyznačena červeným bodem) Obr. B.002: Širší vztahy poloha obce v rámci ORP Mohelnice (podkladová mapa: RZM 50, ČÚZK) B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 11
KNESL+KYNČL s.r.o. 1.3. 1.4. Širší vztahy technické infrastruktury Územní plán vytváří územní podmínky pro zásobování obce pitnou vodou při respektování širších vazeb na okolí. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Dubicko, resp. z vodojemu u úpravny vody Dubicko. Vodovodní přivaděč z Třeštiny pokračuje dále do obce Stavenice. Původní vlastní zdroj je z důvodu nekvalitní vody mimo provoz, včetně čerpací stanice a věžového vodojemu. Východní částí obce prochází navržený koridor pro vodovodní řad vymezený na základě územní studie Návrh vodovodu napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel (AgPOL s.r.o., září 2011). Koridor je navržen pro možnou realizaci obou variant vodovodních řadů, které jsou uvedeny v územní studii. Územní plán vytváří územní podmínky pro odkanalizování obce při respektování širších vazeb na okolí. Obec nemá vybudovanou kanalizaci pro odvádění splaškových odpadních vod. Společně s obcí Stavenice má navrženu tlakovou splaškovou kanalizaci ukončenou na ČOV v Třeštině u zemědělského areálu. Pro tento záměr je zpracována dokumentace pro stavební povolení, obce společně usilují o získání dotace na jeho realizaci. Územní plán vytváří územní podmínky pro zásobování obce elektřinou při respektování širších vazeb na okolí. Zásobování elektřinou je zajištěno z distribuční soustavy 22 kv, obec je napájena odbočkou z kmenového vedení VN 22 kv č. 92 Mohelnice Ráječek, které je napájeno z rozvodny 110/22 kv Ráječek. Územní plán vytváří územní podmínky pro zásobování obce zemním plynem při respektování širších vazeb na okolí. Obec je plně plynofikována, plyn je přiváděn středotlakým plynovodem přicházejícím podél silnice III/4447 z obce Police. Zdrojem je regulační stanice VTL/STL umístěná na západním okraji obce Police. Územní plán vytváří územní podmínky pro elektronické komunikace při respektování širších vazeb na okolí. Řešeným území prochází páteřní telekomunikační kabely společnosti Telefónica O2. Mohelnice Třeština Úsov. Širší krajinné vztahy Morfologie krajiny Území obce Třeštiny se rozkládá na levém břehu meandrujícího koryta řeky Moravy v nejjižnější třetině geomorfologického celku Mohelnické brázdy. Krajina v okolí Třeštiny je charakteristická pro údolní říční nivu. Plochý, pouze mírně zvlněný terén se východním směrem mírně zvedá. Dále na východ od obce Police přechází v Hanušovickou vrchovinu, kterou je Mohelnická brázda na východě ohraničena. Vodní toky a plochy, včetně protipovodňových opatření Hlavním tokem v území je řeka Morava, která tvoří velkou část západního okraje řešeného území. Mezi dvěma meandry řeky Moravy je vybudován vodní kanál, na kterém se nachází vodní elektrárna Háj (památkově chráněný objekt národní kulturní památka). Významnou část území odvodňuje Lužní potok. Po východním okraji řešeného území protéká potok Rohelnice, který se Lužního potoka pod obcí vlévá. Velká část řešeného území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvarter řeky Moravy. Od osady Háj až po silnici do Mohelnice je vybudována odsazená protipovodňová levobřežní hráz, která chrání území obce (nikoliv ale na Q100). Systém protipovodňových opatření je v Územním plánu doplněn dle požadavků ZÚR OK a na základě podrobnějších studií o hráz průtočného poldru, ohrázování zastavěného území obce a propojení hrází u osady Háj. Územní systém ekologické stability Řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES v územním plánu primárně vychází z řešení ZÚR OK v platném znění a respektuje požadavky a úkoly stanovené v bodech 71 a 72 textové části ZÚR. Schematická zobrazení nadregionálního biokoridoru K 89 podél řeky Moravy a vloženého regionálního biocentra 428 obsažená ve výkresové části ZÚR jsou zpřesněna v souladu s celkovou podrobností řešení Územního plánu. Pro zpřesněné vymezení dílčích skladebných částí NRBK je dle své míry přesnosti a závaznosti částečně využito vymezení v komplexních pozemkových úpravách Třeština a částečně schematické zobrazení v ÚAP. Nadmístní systém ÚSES je doplněn o lokální úroveň ÚSES, a to zejména na základě uskutečněných KPÚ Třeština a navazujících realizovaných výsadeb. 12 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
R35a ŠUMPERK ZÁBŘEH MOHELNICE TŘEŠTINA UNIČOV R43 R35 LITOVEL OLOMOUC ŠTERNBERK R35 D47 1. TRANZITNÍ KORIDOR PROSTĚJOV 3. TRANZITNÍ KORIDOR 2. TRANZITNÍ KORIDOR R55 PŘEROV HRANICE R46 D1 D1 R49 Obr. B.003: Poloha obce v souvislosti s nadmístními koridory dopravní infrastruktury Obr. B.004: Geomorfologie krajiny (poloha obce vyznačena červeným bodem) B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 13
KNESL+KYNČL s.r.o. 2. 2.1. 2.2. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR Vláda České republiky schválila dne 20. 7. 2009 Politiku územního rozvoje České republiky 2008. V Politice územního rozvoje České republiky 2008 byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Řešené území obce Třeština (ORP Mohelnice) je v okrajové části svého území součástí Rozvojové osy OS8 Hradec Králové/Pardubice Olomouc. Z úkolů stanovených pro územní plánování v rámci OS 8, nevyplývají pro řešené území obce Třeština žádné požadavky na řešení nebo zapracování. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byla Rozvojová osa OS8 dále zpřesněna správní území obce Třeština není její součástí. Ze schválené Politiky územního rozvoje České republiky vyplývají, kromě požadavků stanovených Stavebním zákonem, zejména tyto obecné republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje (dle Zadání ÚP Třeština): Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Řešení Územního plánu (1) Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008. (2) Územní plán vytváří vhodné podmínky pro udržitelný rozvoj území (viz bod 3. výrokové části Územního plánu), a to zejména pro rozvoj bydlení, podnikatelských aktivit, rekreace a nezastavěné krajiny; přitom dosahuje komplexního řešení, kdy jsou tyto základní urbanistické funkce navzájem v harmonickém stavu. (3) Územní plán nastavuje podmínky pro zachování jedinečného rázu urbanistické struktury území a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Územní plán stanovuje urbanistickou koncepci (viz bod 4. výrokové části Územního plánu), koncepci veřejné infrastruktury (viz bod 5. výrokové části Územního plánu) a koncepci uspořádání krajiny (viz bod 6. výrokové části Územního plánu), které chrání a rozvíjí plošné a prostorové využití území. 14 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
3. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy dne 22. 2. 2008. Zastupitelstvo Olomouckého kraje vydalo Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy dne 22. 4. 2011. Zpracovatelem ZÚR OK i jejich Aktualizace č. 1 je Ing. arch. Jaroslav Haluza a kol., Hynaisova 3, Ostrava- Mariánské hory. Požadavky Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje a jejich řešení v Územním plánu jsou uvedeny v dalších kapitolách, v řazení dle struktury textu výroku ZÚR OK. 3.1. Priority územního plánování Olomouckého kraje dle ZÚR OK (kap. A.1.) ZÚR OK vymezují cíle a stanovují priority v oblasti soudržnosti společenství obyvatel, v oblasti hospodářského rozvoje a v oblasti ochrany životního prostředí. Řešení Územního plánu: (1) Územní plán naplňuje cíle a priority vymezené v ZÚR OK, v kapitole A.1. 3.2. 3.3. Rozvojové oblasti a rozvojové osy dle ZÚR OK (kap. A.2.) Území obce Třeština není součástí žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy, ZÚR OK nestanovují v této kapitole žádné požadavky. Území sousedního města Mohelnice je součástí rozvojové oblasti RO 2 Šumperk Zábřeh Mohelnice. Řešení Územního plánu: (1) Územní plán vytváří vhodné podmínky pro rozvoj obce také s ohledem na blízkost sousedního města Mohelnice, které je součástí rozvojové oblasti RO 2. Specifické oblasti dle ZÚR OK (kap. A.3.) Území obce Třeština je dle ZÚR OK součástí specifické oblasti s vysokou koncentrací stávající a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin označené ST1, ve které platí následující zásady (upřesněné v 1. aktualizace ZÚR OK): V této vysoce krajinářsky a urbanisticky exponované oblasti se připouští zahájit do budoucna přípravu otvírky dalšího ložiska (podle geografického umístění k realizovaným stavbám a plošnému záboru) za podmínky postupného dotěžování, ukončení a zahlazení těžby v těženém ložisku. Otvírku zahájit v souladu s postupem dle Územní studie využití oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ST1-ST6 (štěrkopísky) na území Olomouckého kraje (v textu označovaná také jen územní studie štěrkopísků ) za splnění všech zákonných podmínek a požadavků a respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a na lokalitách, které zejména nenesou rizika střetů zájmů s významnými ochrannými pásmy zdrojů podzemních vod a které budou situované mimo významné přírodní atributy a aktivní záplavovou oblast s dopravním řešením expedice suroviny mimo dotčené obce. Řešení Územního plánu: (1) Územní plán nepočítá s těžbou nerostů na území obce Třeština v území specifické oblasti ST1 a nevytváří pro ni podmínky, což není v rozporu se ZÚR OK. Oblast ST1 je v řešeném území částečně dotčena existencí prvku ochrany přírody soustavy NATURA 2000 EVL Litovelské Pomoraví, územím CHOPAV Kvartér řeky Moravy a vyskytují se zde zemědělské půdy II. třídy ochrany (podrobněji viz kap. D 6.7. Odůvodnění ÚP). B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 15
KNESL+KYNČL s.r.o. 3.4. Plochy a koridory nadmístního významu dle ZÚR OK (kap. A.4.) ZÚR OK vymezují na území obce Třeština koridor pro vodovodní řad nadmístního významu propojení skupinového vodovodu Mohelnice se skupinovým vodovodem Litovel návrhem vodovodního řadu, který přivádí vodu z rezervních vodních zdrojů Leština, Zvole a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle. Konkrétní řešení vedení vodovodních řadů bylo prověřeno v územní studii VP1 Návrh vodovodu napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel (AgPOL, 2011),. Tato studie uvažuje se dvěmi variantami řešení, trasa Třeština Litovel je uvažována buď přes Mohelnici nebo přes Úsov. ZÚR OK stanovují zásady k ochraně jednotlivých prvků ÚSES nadregionální a regionální úrovně (NRBK 89, RBC 428) a dále stanovují podmínky pro způsob jejich zapracování do územně plánovací dokumentace. Řešení Územního plánu: (1) Územní plán na základě řešení rozvojových ploch v Třeštině zpřesňuje trasování vodovodního řadu propojujícího úpravnu vody Dubicko a Litovel a vymezuje koridory pro obě varianty navržené v územní studii VP1 (jak směrem k Mohelnici, tak směrem k Úsovu). (2) Územní plán zpřesňuje vymezení prvků nadregionální a regionální úrovně ÚSES (NRBK 89 a RBC 428), řešení ÚSES v Územním plánu splňuje zásady stanovené v ZÚR OK, v kapitole A.4.3. 3.5. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot dle ZÚR OK (kap. A.5.) ZÚR OK stanovují zásady koncepce ochrany přírodních hodnot. ZÚR OK stanovují zásady pro zajištění ochrany nerostných surovin a minimalizaci dopadů exploatace ložisek na krajinný ráz a životního prostředí. ZÚR OK stanovují povinnost respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území. Řešení Územního plánu: (1) Územní plán respektuje zásady ochrany a rozvoje hodnot uvedené v ZÚR OK, v kapitole A.5. (2) Územní plán respektuje zásady pro zajištění ochrany nerostných surovin uvedené v ZÚR OK, v kapitole A.5.2. Evidovaná ložiska nerostných surovin nejsou dotčena navrženým rozvojem obce, s těžbou nerostných surovin na území obce Územní plán nepočítá. 3.6. Cílové charakteristiky krajiny dle ZÚR OK (kap. A.6.) Území Olomouckého kraje je rozděleno na krajinné celky. Řešené území spadá do oblasti C. Mohelnická brázda, ve které je nutné chránit a podporovat rozvoj jejích rozhodujících atributů udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory). ZÚR OK vymezují krajinné osy podél významných vodních toků (v řešeném území sem patří Morava) a popisuje jejich význam při rozvoji sídel (osy osídlení) a jejich vliv na orientaci krajinných struktur okolní krajiny (osy přírodní). Řešení Územního plánu: (1) Územní plán respektuje zásady ochrany a rozvoje hodnot uvedené v ZÚR OK, v kapitole A.6. 3.7. Veřejně prospěšné stavby a opatření dle ZÚR OK (kap. A.7.) ZÚR OK vymezují v řešeném území tyto veřejně prospěšné stavby a opatření: V2: propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel; založení prvků územního systému ekologické stability nadregionální biokoridor NRBK 89 a regionální biocentrum RBC 428 tak, jak jsou vymezeny ve výkresu B.8. 16 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Řešení Územního plánu: (1) Územní plán přebírá a zpřesňuje všechny veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření vymezená v ZÚR OK (viz bod 8 výrokové části ÚP). 3.8. Požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dle ZÚR OK (kap. A.8.) ZÚR OK stanovují respektovat v územních plánech požadavky k zajištění provedení opatření ke snižování ohrožení území povodněmi. Řešeného území se dotýká především: soubor staveb a opatření v údolí Mohelnické brázdy (v území významném pro situování protipovodňových opatření vymezeném ve výkresech B.4. a B.6.)., navržených dle Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje z 03/2007 a z Posouzení lokalit suchých nádrží Jeřmaň VP2 a Mohelnice VP3 z 12/2009 s cílem vytvoření rozšířených inundačních území pro řízené odlehčování povodňových průtoků do území i za stávajícími ochrannými hrázemi, mimo zastavěná území. Řešení Územního plánu: (1) Územní plán respektuje požadavky stanovené v ZÚR OK v kap. A.8. pro koordinaci protipovodňové ochrany území a vymezuje rozvojové plochy pro realizaci protipovodňových opatření, která jsou navržena na základě výše uvedených studií. Podrobněji viz kap. D 6.4. Odůvodnění ÚP. 3.9. Vymezení ploch a koridorů pro zpracování územních studií dle ZÚR OK (kap. A.9.) ZÚR OK v řešeném území vymezují náseldující plochy a koridory, v nichž je uloženo prověření změn jejich využití územní studií jako podmínka pro rozhodování: VP1 návrh vodovodu napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel. Ve vymezeném koridoru platí omezení nepovolovat změny v koridoru, které znemožní vyhledání optimální trasy pro vedení vodovodu. Řešení Územního plánu: (1) Územní studie VP1 již byla zpracována ( Návrh vodovodu napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny se skupinovým vodovodem Litovel; AgPOL, 2011). Územní plán přebírá její řešení, které pouze drobně upravuje v závislosti na navrženém rozvoji území obce, a vymezuje koridor pro obě varianty propojení vodovodů navržené v této studii. B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 17
Obr. B.005: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2011), výřez Koordinačního výkresu D01 18 B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ KNESL+KYNČL s.r.o.
4. 4.1. SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Hlavním cílem Územního plánu obce, potažmo územního plánování jako takového, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot. Samotný Územní plán je nástrojem samosprávy obce a má jí být pomocníkem při rozhodování v konkrétních příkladech, ať už se jedná o strategické kroky rozvoje či drobnou dennodenní operativu. Níže jsou uvedeny cíle a úkoly územního plánování tak, jak jsou vyjmenovány v 18 a 19 Stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), k nim je doplněn tučným písmem komentář jejich naplnění v Územním plánu Třeština. Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. > Územní plán vytváří vhodné podmínky pro zajištění rozvoje obce, a to především vymezením dostatečných rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci, veřejnou infrastrukturu a podnikání na straně jedné a stabilizovaných a rozvojových ploch určených pro rozvoj a ochranu krajiny a zeleně na straně druhé. Navržená řešení zajišťují podmínky pro komplexní rozvoj obce v budoucích cca 20 až 30 letech. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. > Řešení Územního plánu vychází ze stávajícího stavu území, který je rozvíjen tak, aby byly potvrzeny jeho kvality a případně korigovány jeho slabé stránky. Jednotlivé typy ploch jsou navrhovány ve vhodném umístění vzhledem ke stávajícímu využití území i ve vztahu k ostatním navrženým plochám. Rozvoj soukromých zájmů (představovány především prostřednictvím rozvojových ploch pro bydlení a podnikatelské aktivity) je doprovázen dostatečným rozvojem veřejné infrastruktury (veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně, dopravní a technické infrastruktury). Požadavky na prostorové řešení budoucí zástavby jsou definovány tak, aby nebyly dotčeny stávající dominanty území a nebyl narušen krajinný ráz. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. > Bez požadavků pro Územní plán. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. > Územní plán definuje základní hodnoty území, které určuje k ochraně a rozvoji. Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zajišťuje hospodárné využití zastavěného území i zastavitelných ploch a také ochranu nezastavěného území. Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá umístění obce v systému osídlení, zároveň ale s potřebnou rezervou tak, aby nebylo jejich případné využití blokováno majetkovými vztahy či problémy s jejich zainvestováním. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 19