ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK DIKTÁTY Robin je bystrý chlapec. Jeho babička bydlí na vesnici. Za chalupou teče bystřina a louky voní po bylinkách. Na poli tam volně pobíhá bílá kobylka Sisi. Děda pobývá často v lese a nosí ostře nabitou pušku. Někdy najde košík hříbků. Babička nám pak nabízí houbovou polévku. Doplňování. Rob n je b strý chlapec. Jeho bab čka b dlí na vesn ci. Za chalupou teče b střina a louky von po b linkách. Na poli tam volně pob há b lá kob lka Sisi. Děda pob vá často v lese a nosí ostře nab tou pu ku. Někdy najde koš k hří ků. Bab čka nám pak nab zí houbovou polé ku. 1. Babička Strouhalová měla malinkatý krámek na konci Dlouhé ulice. Chodilo se tudy dolů po schůdkách do parku. Nebyl to obchod s dveřmi a výkladní skříní. Byl to jen stolek a nad ním velikánský deštník. Nabízela jablka v ošatce, několik pytlíků s burskými oříšky, ve sklenici lízátka na hůlčičkách a ve skříňce pod skleněným víkem sladké bonbony. Před Vánocemi vyložila ještě čokoládové figurky a cukrové hvězdy. Kéž by u ní nakoupil sladkosti i Ježíšek. 2. Bab čka trouhalová měla mal nkatý krámek na konci louhé ulice. Chod lo se tudy dol po sch dkách do parku. Neb l to obcho s dveřmi a v kladní skř ní. B l to jen stolek a nad n m vel kánský deštn k. Nab zela jablka v ošatce, někol k p tlíků s bursk mi oříšk, ve sklenici l zátka na h lčičkách a ve skř ňce pod skleněn m v kem sla ké bonbon. Před ánocemi v ložila ještě čokoládové f gurky a cukrové hvězd. Kéž b u ní nakoup l sla kosti i ežíšek.

3. Libor má kolo značky Favorit. Má ho v úplném pořádku. Zná dobře dopravní značky. Před křižovatkou vždy ukáže rukou směr odbočení. Kolo čistí, maže a seřizuje. Není jako některé děti, které jezdí z kopce velkou rychlostí. Někdy pak ještě rychleji jedou do nemocnice. Těžké zranění je smutný konec hezkého dne. Libor má kolo značk avorit. Má ho v plném pořá ku. Zná dobře dopravn značk. Pře kř žova kou vždy ukáže rukou směr odbočen. Kolo č st, maže a seř zuje. Nen jako některé dět, které jezd z kopce velkou r chlost. Někd pak ještě r chlej jedou do nemocn ce. Tě ké zraněn je smutn konec he kého dne. 3. Moje maminka bude mít v listopadu svátek. Jmenuje se Liběna. Rozhodla jsem se, že jí koupím tři voňavá mýdla. V obchodě jsem se rozmýšlela, která nejvíce voní. Trvalo mi dlouho, než jsem se rozmyslela. Prodavačka mi mýdla hezky zabalila. Myslím, že bude mít radost. Tatínek ji vloni políbil a uvařil večeři. Letos nám slíbil všem štěně. Moje mam nka bude m t v l stopadu svátek. Jmenuje se L běna. Rozhodla jsem se, že jí koupím tř voňavá m dla. V obchodě jsem se rozm šlela, která nejvíce von. Trvalo m dlouho, než jsem se rozm slela. Prodavačka m m dla hezk zabal la. M slím, že bude m t radost. Tat nek ji vloni pol bil a uvař l večeř. Letos nám všem slíb l štěně.

5. Obloha se rychle zatahuje. Od pevniny se blíží temné mraky. Vítr zvedá vlny. Jen několik odvážných plavců zůstává ve vodě. Starý rybář Máca míří s loďkou na břeh. Dnes se vrací bez úlovku. Na palubu dopadají první dešťové kapky. Proudy vody už se valí do údolí. Déšť přinese prudké ochlazení. Obloha se r chle zatahuje. Od pevn n se blíž temné mrak. Vítr zvedá vln. Jen někol k odvážn ch pla c z stává ve vodě. Star r bář áca míř s lo kou na bře. Dnes se vrac bez lo ku. Na palubu dopadaj prvn dešťové kapk. Proud vod už se valí do dolí. Déš př nese pru ké ochlazen. 6. Babička vytáhla z tašky bílé, černě tečkované štěně. Bylo maličké, ale všichni věděli, že z něho vyroste čistokrevný dalmatin. Jmenoval se Domino. Pejsek měl hnědé oči, lesklé jako čerstvě vyloupnuté kaštánky. Stále vrtěl ocáskem a vypadal velice roztomile. Zlé to bylo s loužičkami. Každou chvilku jsme ho vynesli na zahrádku. Jestliže se to povedlo, moc jsme ho chválili. Někdy se to nepovedlo, ale nabít jsme mu nemohli. Poznal, že jsme se na něj zlobili. Chápal, že udělal chybu. Bab čka v táhla z tašky b lé, černě tečkované štěně. Bylo mal čké, ale vš chni věděli, že z něho v roste č stokrevn dalmatin. Jmenoval se Dom no. Pejsek měl hnědé oč, lesklé jako čerstvě v loupnuté kaštánk. Stále vrtěl ocáskem a v padal vel ce roztom le. Zlé to bylo s louž čkami. Každou chv lku jsme ho v_nesli na zahrádku. Jestliže se to povedlo, moc jsme ho chvál li. Někd se to nepovedlo, ale nab t jsme mu nemohli. Poznal, že jsme se na něj zlob li. Chápal, že udělal ch bu.

7. Novákovi mají maličký byteček, tři dcery, kočku Filoménu a fenku Zrzku. Eva má sice svůj koutek, ale v pokoji spí s Radkou a Soňou. Touží po pokojíčku se zrcadlem a skříněmi na šaty. Na stěně by visela kytara a obrázky zpěváků. U křesla by si postavila lampu, protože miluje čtení knih. Na poličky by vystavila všechny plyšáky. Někdy přemýšlí o vysouvací posteli pro kamarádku. Těší se, až rodiče postaví dům a holky si koupí i klavír. Náladu jí nezkazí ani to, že rodiče o stavbě domu nemluví. Novákovi maj mal čký b teček, tř dcer, kočku iloménu a fenku rzku. Eva má s ce sv j koutek, ale v pokoji sp s Ra kou a oňou. Touž po pokoj čku se zrcadlem a skř němi na šat. Na stěně b v sela k tara a obrá ky pěváků. U křesla b si postav la lampu, protože m luje čten kni. Na pol čky b v stavila všechny pl šáky. Někdy přem šlí o v souvací posteli pro kamará ku. Těší se, až rodiče postav dům a holky si koup i klav r. Náladu jí nezkaz ani to, že rodiče o sta bě domu nemluv. Naši známí koupili starý mlýn. Zavedli do něho elektřinu a plyn. Kolem mlýna plyne řeka. Mlýnské kolo se již netočí a neklape. Slyšet je jen zpěv ptáků. Děti si někdy hrají před mlýnem na mlynáře a sedláky, ktey přivážejí obilí. Děti ale umí mlít jen kávu nebo lískové oříšky, které rostou v blízkém okolí. Prohlížejí si staré zařízení v mlýnici. Naš známí koupili star ml n. Zavedli do něho elektř nu a pl n. Kolem ml na pl ne řeka. Ml nské kolo se j ž netoč a neklape. Sl šet je jen zp v ptáků. Dět si někd hraj před ml nem na ml náře a sedlák, kteř přivážej ob lí. *Děti ale umí ml t jen kávu nebo l skové oř šky, které rostou v bl zkém okolí. Prohl žejí si staré zař zení v ml nici. 8.

9. Již pravěký člověk poznal, že život není snadný. Aby se najedl, musel lovit, chytat bělice a vyhrabávat kořínky. Měl k tomu dvě holé ruce. Na noc si zalezl do nějaké jeskyně. Měl však mozek, kterým mohl myslet. Měl ruce, kterými mohl vyrábět věci. Vyrobil si nástroje pro lov, chytání ryb a stavbu obydlí. Objevil, že se může ohřát u ohně a ve vodě umýt. Z divokých zvířat získával kožešiny na oblečení. Brzy ho napadlo, jak vyrobit kola. Vymýšlel a vynalézal dál, a proto máme mnoho užitečných věcí. Již prav ký člov k poznal, že ž vot nen snadn. Ab se najedl, musel lov t, ch tat b lice a v hrabávat koř nky. Měl k tomu dv holé ruce. Na noc si zalezl do nějaké jesk ně. Měl však mozek, kter m mohl m slet. Měl ruce, kter mi mohl v rábět v ci. V rob l si nástroje pro lo, ch tání ry a sta bu ob dlí. Ob vil, že se m že ohřát u ohně a ve vodě um t. Z d vokých zv řat z skával kožeš ny na oblečen. Brz ho napadlo, jak v robit kola. V m šlel a v nalézal dál, a proto máme mnoho už tečn ch věc. 10. Mnozí lidé si myslí, že toho k životu potřebují mnoho. Jiným musí stačit málo. Každý však by měl někde bydlet, mít svůj domov. Neměli bychom plýtvat nezbytnými potravinami a vůbec kupovat zbytečné věci. V zimě je třeba, aby bylo v bytě teplo. Dříve se topilo hlavně uhlím. Nyní se používá hlavně plyn a elektřina. Důležité je mít čistý vzduch a vodu. Ani vodou bychom neměli plýtvat. Mnozí l dé si m slí, že toho k ž_votu potřebují mnoho. Jin m musí stač t málo. Každ však b měl někde b dlet, m t svůj domov. Neměli b chom pl tvat nezb tnými potravinami a vůbec kupovat zb tečné věci. V zimě je třeba, aby b lo v b tě teplo. Dříve se topilo hlavně uhlím. Nyní se používá hlavně pl n a elektř na. Důležité je m t č stý vzduch a vodu. Ani vodou b chom neměli pl tvat.

11. Děda Ruda z Líbeznic často vzpomíná na své dětství. My děti ho rády posloucháme. Dovídáme se od něj o starých obyčejích. Minule nám vyprávěl, jak k nim chodil Mikuláš. To bylo těšení i obav. Doprovázel ho čert a anděl. Čert vždycky neomylně věděl, které dítě se provinilo. I děda zpytoval v tomto období svědomí a někdy dokonce odpykával trest. Největší strach měl z řetězu a pytle. Nějaká sladká odměna zbyla i na ty nejzlobivější děti. Děda Ruda z L beznic často vzpom ná na své dětství. M_ dět ho rád posloucháme. Dov dáme se od něj o starých ob čejích. M nule nám v právěl, jak k nim chod l M kuláš. To b lo těšení i obav. Doprovázel ho čert a anděl. Čert vžd cky neom lně věděl, které dítě se prov nilo. I děda zp toval v tomto období svědomí a někdy dokonce odp kával trest. Největší strach měl z řetězu a p tle. Nějaká sladká odměna zb la i na ty nejzlob vější děti. Moje milá paní se jmenuje Kamila. Její holčička mě chtěla umýt v umyvadle. Tak jsem milou Emičku pěkně škrábla. Pomyslela jsem si, že ještě hodně hloupá. Tiše se plížím po zahradě. Jsou tam roztomilí ptáčci, které chytat nesmím. Prostě je jen tak míjím. Na zahradě jsou také hlemýždi, ale ti jsou mi ukradení. My kočky nesnášíme hmyz, hlavně klíšťata. Někdy se zmýlím a chytnu plyšového myšáka místo bílé myšky. To si pak slibuji, že už budu lízat jen mlíčko. 12. Moje m lá pan se jmenuje am ila. Jej holč čka mě chtěla um t v um vadle. Tak jsem m lou m čku p kně škrábla. Pom slela jsem s, že ještě hodně hloupá. T še se pl žím po zahradě. Jsou tam roztom lí ptáčc, které ch tat nesm ím. Prostě je jen tak m jím. Na zahradě jsou také hlem ždi, ale t jsou m ukraden. M kočk nesnáš me hm z, hlavně kl šťata. Někdy se zm lím a ch tnu pl šového m šáka m sto b lé m šky. To si pak sl buji, že už budu l zat jen ml čko.