Termodynamick# (Kelvinova)



Podobné dokumenty
Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Definice teploty:

Základní pojmy. T = ϑ + 273,15 [K], [ C] Termodynamická (Kelvinova) Definice teploty:

MĚŘENÍ TEPLOTY. Přehled technických teploměrů. Teploměry kapalinové. Teploměry tenzní. Rozdělení snímačů teploty: Ukázky aplikace termochromních barev

Senzory tepelných veličin

11/18/2012. Snímače ve VPM. Snímače ve VPM obsah prezentace. Snímače ve VPM. Konstrukce polovodičových měničů

Snímače teploty a tepelného množství

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí.

SNÍMAČE. - čidla, senzory snímají měří skutečnou hodnotu regulované veličiny (dávají informace o stavu technického zařízení).

Senzorika a senzorické soustavy

VCEFUNKN DC PSTROJ PRO PLYNOV SPOTEBIE

Senzory teploty. Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové

Teorie měření a regulace

Měření teploty dotykové teplotoměry

TEPLOTA Měření tepla a teploty: Rozdíl mezi teplotou a teplem. Teplota je projev hmoty - teplo = druh energie =

Teoretické základy vakuové techniky

TEPLOTA Měření tepla a teploty: Rozdíl mezi teplotou a teplem. Teplota je projev hmoty - teplo = druh energie =

Integrovaná střední škola, Kumburská 846, Nová Paka Automatizace Snímače teploty. Snímače teploty

Manuální, technická a elektrozručnost

Verze 2. Měření teploty - 1. Doplněná inovovaná přednáška. Pracoviště: Katedra textilních a jednoúčelových strojů TUL

Snımace teploty. VOS a SPS Kutna Hora

Dje BC a DA jsou izochorick: W BC =0 U BC = Q BC = 5 nr m (T C ; T B )=445J W DA =0 Q 0 DA = ;U DA = 5 nr m (T D ; T A ) = 180 J : e) Bhem jednoho cyk

METRA BLANSKO a.s. 03/2005. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdffactory

Diplomová práce. Soubor p ípravk pro výuku

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy. Odporové senzory

e, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice

Prostedky automatického ízení

Snímače tlaku a síly. Snímače síly

Základní pojmy. p= [Pa, N, m S. Definice tlaku: Síla působící kolmo na jednotku plochy. diference. tlaková. Přetlak. atmosférický tlak. Podtlak.

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

PROVOZ, DIAGNOSTIKA A ÚDRŽBA STROJŮ

EXPERIMENTÁLNÍ METODY 1.

"vinutý program" (tlumivky, odrušovací kondenzátory a filtry), ale i odporové trimry jsou

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

1. Co je elektrický proud? Elektrický proud je projev pohybu elektrického náboje. Vyjadujeme ho jako celkový náboj, který projde za jednotku asu.

DETEKTOR HORKÉHO KOVU DIS HMD UIVATELSKÁ PÍRUKA

EXPERIMENTÁLNÍ METODY

9. Měření teploty. P. Ripka A3B38SME přednáška 9

5. MĚŘENÍ TEPLOTY TERMOČLÁNKY

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY

Vaše uživatelský manuál ZANUSSI ZBX622SS

PEVODNÍKY ELEKTRICKÝCH VELIIN MT

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

LMK 382. Nerezová ponorná sonda. Keramický senzor. Nerezová ponorná sonda. Pesnost podle IEC 60770: standard: 0,35 % FSO varianta: 0,25 % FSO

RADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah

4. Zpracování signálu ze snímačů

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

Napájecí zdroje a stabilizátory ss nap?tí

TLAKOVÝ PEVODNÍK TMG N/JB

MĚŘENÍ TEPLOTY. Přehled technických teploměrů. Teploměry kapalinové. Teploměry tenzní. Rozdělení snímačů teploty: Ukázky aplikace termochromních barev

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

Historie. - elektrizace tením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec pitahuje železo. procházející proud vytváí magnetické pole

Y Q charakteristice se pipojují kivky výkonu

Senzory tlaku. df ds. p = F.. síla [N] S.. plocha [m 3 ] 1 atm = 100 kpa. - definice tlaku: 2 způsoby měření tlaku: změna rozměrů.

Šroub M10 x 50 SN

Měření teploty 2 Pracoviště: Katedra textilních a jednoúčelových strojů TUL

Prostorové teplotní idlo

Železniční konstrukce II CN 04

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 3. Měření teplot

LMK 358H. Dlitelná nerezová ponorná sonda s komunikací HART. Keramický senzor. Nerezová ponorná sonda. Pesnost podle IEC 60770: standard: 0,1 % FSO

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Přehled, přesnost a citlivost teplotních senzorů v praxi

ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

2. Diody a usmrovae P N pechod

Vaše uživatelský manuál AEG-ELECTROLUX EOB6690K ELUX EURO

Změny délky s teplotou

CM-TCS.11, CM-TCS.12, TM-TCS.13 CM-TCS.21, CM-TCS.22, TM-TCS.23. Návod k obsluze a montáži. Teplotní monitorovací relé ady CM

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Použití. Výhody stavebnicový systém pro montáž snímačů ze sortimentu ZPA Nová Paka, a.s. ale i ostatních výrobců (normalizované. Technické parametry

ATMOS. Návod k obsluze. GSM modul AB atmos@atmos.cz

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)

širokopásmové zachycení veškerého teplotního

6. MĚŘENÍ PROUDU A NAPĚTÍ

LMK 351. Vestavná sonda. Keramický senzor. Vestavná sonda. Pesnost podle IEC 60770: standard: 0,35 % FSO varianta: 0,25 % FSO

Hlavní oblasti použití zobrazení m ených hodnot na 4místném LED displeji oto ný a konfigurovatelný modul displeje

Motory šetřící energii s vlastním chlazením a zvýšenou účinností

Teplotní a vlhkostní idla. Uživatelská píruka

o 2ks p ímých spojek (mezi moduly F-G), délka maximáln 60mm o 2ks p ímých spojek (mezi moduly D-F, E-G), délka mm

Asynchronní pevodník RS-232 /485 s automatickým ízením penosu a galvanickým oddlením rozhraní ELO E069. Uživatelský manuál

6.3. Technické údaje Hotjet s

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Měření teploty v budovách

Úloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Ocelov# drát, pr$m%rná vrstva pozinkování 50 mikron$ (ca 350 g/m2) s izolací pro skryté svody a spojení v p!echodech zdivo/beton-vzduch a zem%-vzduch.

Obsah. 1. Úvod Bezpenostní pokyny Popis ovládacích prvk a indikátor Specifikace... 8

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek

MODULY ŘADY CFOX ZÁKLADNÍ DOKUMENTACE MODULU C-FC-0024X

Efektivní hodnota proudu a nap tí

Laboratorní úloha KLS 1 Vliv souhlasného rušení na výsledek měření stejnosměrného napětí

MĚŘENÍ PROVOZNÍCH VELIČIN V CUKROVARNICTVÍ. Měření teploty MEASUREMENT OF PROCESS VARIABLES IN SUGAR INDUSTRY: TEMPERATURE MEASUREMENT

spol. s r. o. CENÍK 2009 ČÁST PJ 33 REGULÁTORY TLAKU A TEPLOTY, SNÍMAČE TEPLOTY, MĚŘICÍ ODPORY

SNÍMAČE TEPLOTY S KABELEM 06.13

Polovodičové diody. Polovodičové součástky s PN přechodem

Dimenzování potrubních rozvod

34OFD Rev. A / 1SCC390116M0201. Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze

T!denní programovateln! termostat CH150 / CH151 / CH152 CH / CH / CH152-16

Transkript:

Z&kladn pojmy Definice teploty: Fyzik#ln& & veli(ina vyjad*uj&c& & m&ru tepeln,ho stavu t.lesa Teplotn& & stupnice Termodynamick# (Kelvinova) stupnice je ur!ena dv$ma pevn&mi body: stupnice je ur!ena dv$ma pevn&mi body: absolutn) nula (ust+v+ termick& pohyb element+rn)ch!+stic)- 0 K trojn& bod vody (rovnov+-n& stav mezi skupenstv)mi) - 273,16K z+kladn) jednotkou je Kelvin [K] - 273,16-t+!+st termodynamick/ teploty trojn/ho bodu vody Mezin#rodn& & teplotn& & stupnice ITS-90 (International Temperatur Scale) vznik v roce 1927 (Celsiova), postupn$ upravov+na (naposledy 1990) definov+na 17 pevn&mi body (trojn/ body, body t+n), tuhnut)) Vz#jemn# # # souvislost teplotn&ch stupnic T = ϑ + 273,15 [K], [ C]

Rozd(len sn ma#* teploty Sn&ma(e pro dotykov, m.*en& elektrick/ odporov/ kovov/ odporov/ polovodi!ov/ termoelektrick/ polovodi!ov/ s PN p0echodem (diodov/, tranzistorov/) dilata!n) tlakov/ speci+ln) Sn&ma(e pro bezdotykov, m.*en& monochromatick/ pyrometry p+smov/ pyrometry radia!n) pyrometry

Odporov- kovov- sn ma#e Princip zm.na elektrick,ho odporu kov/ v z#vislosti na teplot. D R = R 0 a DJ DR zm$na elektrick/ho odporu [ ][ ][ - 1 W, W, K ][, K ] a teplotn) koeficient odporu (a Pt = 0,0039, a Ni = 0,0062, a Cu = 0,00426 DJ zm$na teploty odpor p*i teplot. ϑ R 0 J = R 1 ( +a DJ ) vztah m+ platnost jen v mal/m rozsahu teplot pro p0esn+ m$0en) a v$t2) rozsahy plat): R J = R 0 [ 2 3 ( )] 1 +a DJ+b DJ +g DJ J- 100

Z#kladn& parametry R 0 - z+kladn) odpor - hodnota R!idla p0i teplot$ 0 C, tj. v bodu t+n) ledu R 100 - hodnota R!idla p0i teplot$ 100 C, tj. v bodu varu vody R J - hodnota R!idla p0i teplot$ J C Z&kladn vlastnosti W 100 - pom$r odpor4 p0i 100 a 0 C W 100 = R 100 / R 0 a - teplotn) sou!initel odporu odporov/ho materi+lu!idla α = (R 100 - R 0 )/ 100 R 0 Materi#l (idla platina nikl m$7 Vlastnosti!idel Materi#l 2idla Z#kladn& odpor R0 [ Ω ] Pom.r odpor/ W100 M.*ic& rozsah [ C] Pt 100 1,3850-200 a- 850 Ni 100 1,6180-60 a- 180 (250) Cu 100 1,4260-200 a- 200

Proveden odporov.ch #idel 2idla vinut# spir+lov$ sto!en& odporov& dr+tek Æ 0,01 a- 0,05mm vinut) je ulo-eno v kapil+r+ch v+lcov&ch keramick&ch nosn&ch t$l)sek navinuto na povrchu t$l)sek a p0eskleno keramick&m smaltem vyr+b) se s odporem R 0 = 100 a 500W 2idla vrstvov# vinut) nahrazeno odporovou vrstvou z Pt, Ni nanesenou na nosn/ desti!ce (substr+tu) z korundov/ keramiky tlustovrstv+ technologie nan+2en) Pt vrstvy ve form$ pasty na substr+t s)totiskem tepeln+ stabilizace vrstvy laserov/ nastaven) po-adovan/ hodnoty R 0 roz0ez+n) na jednotliv+!idla a p0ipevn$n) v&vod4 tenkovrstv+ technologie Pt vrstva se nan+2) napra2ov+n)m nebo napa0ov+n)m ve vakuu 2irok& sortiment hodnot R 0 = 100/200/500/1000/2000,...W vyr+b) se tak/ pro technologii SMT

P0esnost kovov.ch sn ma#* teploty T*&dy tolerance kovov/ odporov/ sn)ma!e se vyr+b$j) ve dvou t0)d+ch: t0)da A (u Pt pro rozsah -200 a- 650 C) t0)da B (u Pt pro rozsah -200 a- 800 C) toleran!n) pole se obvykle ud+v+ grafem Teplotn& z#vislost odporu matematick& v&raz tabulka grafick/ vyj+d0en) 1

Polovodi#ov- odporov- sn ma#e Princip Zm$na odporu je zp4sobena teplotn) z+vislost) koncentrace nosi!4 n+boje Rozd.len& termistory negastory (termistor NTC - Negative Temperatur Coefficient) posistory (termistor PTC - Positive Temperatur Coefficient) monokrystalick/ Si sn)ma!e Porovn#n& charakteristik

Negastory R z+porn& teplotn) koeficient v&roba pr+2kovou technologi) ze sm$si oxid4 kov4 (Fe 2 O 3 +TiO 2, MnO+CoO 8..), p0)padn$ karbid4 (SiC) teplotn) rozsah : -50 a- 200 C, speci+ln) typy -250 a- 1000 C z+vislost odporu na teplot$ je exponenci+ln) æ ç 1 1 B - ç T T = è 1 0 1 R 0 e Teplotn) koeficient odporu a: ö ø R 1 odpor termistoru p0i teplot$ T 1 R 0 odpor termistoru p0i referen!n) teplot$ T 0 (obvykle 298,15 K, tj. 25 C) rozsah 1W - 1MW B[K] teplotn) 9konstanta: ; 1500K<B<7000K a= R D R D T =- B 0 T 2

Vlastnosti a pou2it negastor* teplotn& koeficient z#porn4 a o *#d vy66& ne8 u kov/ a = -0,03 a- -0,06 K -1 vhodn, pro m.*en& mal4ch zm.n teploty mal, rozm.ry (perli(kov4 termistor) bodov/ m$0en) mal+!asov+ konstanta neline#rn& z#vislost odporu na teplot. men6& (asov# st#lost po6kozen& p*i p*eh*#t& pou8it& pro m,n. n#ro(n, aplikace nap0. dvoustavov+ regulace

Pozistory kladn4 teplotn& sou(initel odporu odpor zpo!+tku m)rn$ kles+ od referen!n) (sp)nac)) teploty J J prudce (o 3 0+dy) nar4st+ [obr] pro vysok/ teploty op$t kles+ vyr#b& se z polykrystalick, feroelektrick, keramiky (BaTiO 3 ) z#vislost odporu na teplot. (v oblasti n#r/stu R) A J R = R J e R J odpor p0i referen!n) teplot$ J J A materi+lov+ konstanta (0,16K -1 ) J teplota J J referen!n) teplota (dle chem. slo-en) 60 a- 180 C) pou8it& m$0en) v ;zk/m rozsahu teplot dvoustavov/ sn)ma!e (signalizace p0ekro!en) p0)pustn/ teploty)

Polovodi#ov- monokrystalick- sn ma#e Princip ku8elov4 rozptyl nosi(/ proudu rozptyl nosi!4 je ;m$rn& jejich pohyblivosti pohyblivost nosi!4 je ;m$rn+ teplot$ Struktura sn&ma(e N#hradn& sch,ma R 1 R 2 materi+l - nevlastn) polovodi! N (Si) dva s/riov$ 0azen/ kontakty kov-polovodi! - nez+vislost na sm$ru proudu zp$tn& kontakt na spodn) stran$ spojuje vnit0n) odpory R 1 a R 2

Teplotn z&vislost odporu Z#vislost odporu na rozm.rech sn&ma(e za p0edpokladu, -e: d<<d a d<<h (viz struktura) plat): R = r d pr4m$r kontaktu d r m$rn& odpor Odpor nez#vis& na vn.j6&ch rozm.rech sn&ma(e Z#vislost odporu na teplot. p0ibli-n$ plat): R = R 0 + k(j -J 0 ) 2 teplotn& rozsah: -50 a8 150 :C jmenovit, hodnoty R 25 1; 2 kω α (*#dov.) 10-2 K -1 p*&klad KTY10

M(0ic obvody odporov.ch sn ma#* Po8adavky kladen, na vyhodnocovac& obvody minimalizace vlivu proudu sn)ma!em minimalizace vlivu odporu p0)vod4 k senzoru analogov+ nebo!)slicov+ linearizace Vliv m.*ic&ho proudu pr4chodem proudu doch+z) k oteplen) senzoru chybu lze vyj+d0it vztahem: R I 2 D J= D [W.K -1 ] zat$-ovac) konstanta - p0)kon D pot0ebn& k oh0+t) senzoru o 1K maxim+ln) m$0ic) proud DJ I dov = R D DJ maxim+ln) dovolen+ chyba R maxim+ln) odpor senzoru v dan/m rozsahu u senzoru Pt100 s max. povolenou chybou 0,1<C - I dov < 1mA u termistor4 (R 0+dov$ kw - I dov 0+dov$ mikroamp/ry

M*stkov- metody m(0en Dvouvodi(ov, p*ipojen& (idla R J!idlo R Cu odpor p0)vod4 R J justa!n) odpor vliv odporu p0)vod4 je kompenzov+n justa!n)m odporem justa!n) odpor slou-) k p0esn/mu dolad$n) rozsahu m$0en) odpory p0)vod4 R cu z+vis) zpravidla na teplot$ - chyba m$0en) kompenzace vlivu teploty na p0)vodn) vodi!e- 3 nebo 4 vodi!ov/ zapojen)

Aktivn m*stky M/stek zapojen4 v s&ti OZ p0)klad zapojen) zvol)me-li R 1 =R 2 =R, R 3 =R, R 3 =R JZ vyj+d0)me-li R J = R JZ +DR J pak plat): ϑ Z U V = A U st =R 2 R ϑ

4ty0vodi#ov- zapojen s proud. zdrojem eliminace vlivu odporu p*&vodn&ch vodi(/ zesilova( s velk4m R i eliminace nap.t& na po(#tku rozsahu U = I st.r ϑz U V =A.(Ist.Rϑ - U) = A. I st. R ϑ

Proveden odporov.ch kovov.ch sn ma#* Proveden& j&mkov,, prostorov, M.*ic& vlo8ky odporov4ch sn&ma(/ teploty sn)ma!e jsou vybaveny v&m$nn&mi m$0ic)mi vlo-kami vlo-ky obsahuj) jedno, dv$, v&jime!n$ i t0i!idla p0)ruba a keramick+ svorkovnice dvouvodi!ov& p0evodn)k do hlavice sn)ma!e teploty M.*ic& vlo8ky se obvykle vyr#b.j& ve variant#ch: konstrukce s (neohebn&m) stonkem vnit0n) veden) je zasunut/ v keramick/!ty0kapil+0e!idlo je voln$ ulo-eno v kovov/ stonkov/ trubce m$0ic) vlo-ka se zv&2enou mechanickou odolnost) odoln$j2)!idlo voln& prostor uvnit0 stonkov&ch trubek vypln$n keramick&m pr+2kem m$0ic) vlo-ka s vysokou mechanickou odolnost) odoln/!idlo s ohebn&m stonkem stonek zhotoven ze zvl+2> odoln/ho pl+2>ov/ho kabelu

Monokrystalick- PN sn ma#e teploty Princip teplotn) z+vislost nap$t) PN p0echodu v propustn/m sm$ru lze odvodit, -e zm$na nap$t) DU D / DT = -(2,0 a- 2,5) mv/k teplotn) z+vislost PN diody: Materi#l k0em)k galiumarsenid

Tranzistorov- PN senzory princip teplotn) z+vislost p0echodu BE v propustn/m sm$ru vyhodnocovac& obvod ze sch/matu lze odvodit vztah: U =- U - V BE U st 2R R V 1

Termoelektrick- sn ma#e teploty Princip vznik termoelektrick/ho nap$t) (Seebeck4v jev) materi+l kovy (r4zn/), polovodi!e v&po!et nap$t) pro mal& rozd)l teplot: U= 12 (ϑ m - ϑ s ) [mv, mv/k, K] µ 12 termoelektrick& koeficient Kovy 0+dov$ 10 1 mv/k Polovodi!e v)ce ne- 100 mv/k Materi#l termo(l#nk/ p+ry materi+l4 jsou ve sv$t$ normalizov+ny termo!l+nky se zna!) dle IEC velk&mi p)smeny statick/ charakteristiky vybran&ch termo!l+nk4 p0)klad konstruk!n)ho uspo0+d+n)

Kompenzace e teploty srovn&vac ho konce Druhy kompenzac& kompenza(n& veden& kompenza(n& krabice kompenzace termostatem izotermick# svorkovnice Kompenza(n& veden& prodlou-en) termo!l+nku um)st$n) srovn+vac)ho konce do prost0ed) s mal&mi zm$nami teploty prodlu-ovac) veden) ze stejn/ho materi+lu jako termo!l+nek pou-it) na men2) vzd+lenosti

Kompenza#n krabice do s/rie s termo!l+nkem um)st$n odporov& m4stek v jedn/ v$tvi m4stku je teplotn$ z+visl& odpor (Cu) v&stupn) nap$t) m4stku se superponuje k nap$t) termo!l+nku

Izotermick& svorkovnice ve svorkovnici je um)st$n teplotn$ z+visl& odpor teplotn) kompenzace je 0e2ena softwarov$ pou-)v+ se u!)slicov&ch m$0ic)ch a 0)dic)ch syst/m4

Dilata#n sn ma#e teploty Princip zm$na d/lky nebo objemu l+tky v reakci na m$0enou teplotu Rozd.len& kovov/ ty!ov/ bimetalov/ kapalinov/

Kovov- sn ma#e teploty Ty(ov4 teplom.r Princip D/lkov+ rozta-nost kovov/ ty!inky (trubi!ky): [ 1 + ( J- )] l = l J J 0? 0 l J d/lka p0i m$0en/ teplot$ Proveden&: trubice - velk& sou!initel µ (mosaz) ty! - mal/µ(invar, k0emen) Vlastnosti mal+ citlivost (p0evody) m$0) pr4m$rnou teplotu (po cel/ d/lce) Pou8it& jednoduch/ obvody dvoupoloh. regulace l 0 d/lka p0i vzta-n/ teplot$ a sou!initel d/lkov/ rozta-nosti

Kovov- sn ma#e teploty Bimetalov4 teplom.r Princip nestejn+ teplotn) rozta-nost dvou r4zn&ch kov4 je tvo0en dv$ma p+sky po cel/ d/lce spojen&mi (napl+tov+n), sva0en)) v&chylka voln/ho konce z+vis) na teplot$: y 2 l = k ; a k sou!initel prohnut) bimetalu [K -1 ] l d/lka [mm] Vlastnosti a tlou2>ka [mm] citlivost!idla je d+na jeho d/lkou a tlou2>kou!asto se st+!) do spir+ly nebo do 2roubovice pou-it) cca do 400 C J

Kapalinov- sn ma#e teploty Princip teplotn) z+vislost objemov/ rozta-nosti kapalin [ +b ( J- )] V = V 0 1 J J 0 V J objem p0i m$0en/ teplot$ Proveden& j)mka s m$rnou kapalinou rtu> (-38 a- 365 C) etylalkohol (-100 a- 60 C) pentan (-190 a- 15 C) cejchovan+ kapil+ra kontakty pro automatick/ vyhodnocen) teploty V 0 objem p0i vzta-n/ teplot$ b sou!initel objemov/ rozta-nosti elektrody

Tlakov- sn ma#e teploty Princip teplotn) z+vislost zm$ny tlaku m$rn/ l+tky v uzav0en/m prostoru Slo8en& sn&ma(e 1 stonek n+dobka s m$rnou l+tkou 2 kapil+ra tenk+ trubi!ka spojuj)c) stonek s vyhodnocovac)m za0)zen)m 3 tlakom$rn&!len membr+na, vlnovec, Bourdonova trubice

Tlakov- sn ma#e teploty N#pl< stonku kapalinov, sn&ma(e glycer)n (-20 a- 290 C), xylen (-40 a- 400 C), metylalkohol (-20 a- 290 C) kompenzace teploty kapil+ry @ bimetal do vyhodnocovac)ho za0)zen) @ kompenza!n) kapil+ra plynov, sn&ma(e N 2, H 2, CO 2 nevy-aduj) teplotn) kompenzaci parotla(n, sn&ma(e!+st stonku je vypln$na t$kavou l+tkou m$0) se tlak par metylchlorid (-18 a- 75 C), etyl/ter (35 a- 190 C), toluen (120 a- 300 C) velk+ citlivost a p0esnost