Úvod Stolní tenis je sport využívající nejrůznější rotace míčků. Z toho také vyplívá široká škála úderů, které závodní hráč musí zvládnout. V současné agresivní hře je jedním z nejpoužívanějších úderů topspin a jeho dokonalé zvládnutí je naprosto nezbytnou součástí herní techniky. Pokud přihlédneme k neustále se zvyšující profesionalizaci, která znamená naučení se téměř shodných pohybových prvků u jednotlivých hráčů, je na místě zabývat se každým detailem, který by vůči ostatním mohl zvýšit konkurenční výhodu. Jedním takovým dílčím prvkem je (může být) působení tlaku dolních končetin na podložku. Právě z dolních končetin totiž vychází velká část dynamiky úderové techniky, tolik potřebné především u razantních úderů, mezi které topspin také patří. Cílem práce je tedy??? Tato práce (tento text) by měl poskytnout/posloužit??? A právě z nohou. Z práce nohou, především z tlaku, který nohy předávají do podložky. Je jistě možné zahrát i úder pouze švihem ruky, ale pro dnešní stolní tenis vyžadující maximální razanci je správná práce nohou nevyhnutelná. Proto je následující text věnován analýze tlaku, kterým chodidla působí na podložku. rostoucí si vyžaduje z vlastní zkušenosti vím Právě proto je na něj v této práci zaměřena pozornost Divák vidí hrající ruku, ale práce nohou většině uniká. K práci jsme přizvali výběr juniorek ČR.
Technická stránka stolního tenisu. Ve stolním tenise hraje velmi důležitou úlohu spolupráce končetin, kdy správně provedený pohyb umožňuje efektivní využití koordinačního řetězce. Ten začíná při vyvinutí síly končetin proti podložce, pokračuje rotací trupu a pánve do hrající paže a končí švihem zápěstí, které naskládanou energii předává míči. Práce paží zajišťuje provádění úderů. Hýbner ((2002 Stolní tenis, malá zelená) uvádí nasledující výčet: Útočné podání uvádí míč do hry a provádí se rozmanitým rotacemi lift míč odehraný s nízkou horní rotací mírné intenzity. Objevuje se především u začátečníků, kteří nejsou ještě schopni zahrát razantní topspin. topspin razantní úder s velkou horní rotací flip (pacička) reaguje nad stolem na zkrácený míč. smeč závěrečný úder hraný vysoko nad sítí drajv úder s malou horní rotací, ale hraný velkou razancí díky položení trupu do úderu kontradrive protiútočný úder reagující na drive kontratopspin - v dnešní hře velmi častý úder následující po topspinu nebo již provedeném kontratopspinu soupeře Obranné slajs míč odehraný ze střední nebo vzdálenější hrací zóny střední silou udávající mírnou spodní rotaci čop vyznačuje se vysokou spodní rotací, která je míči udělena prudkým krátkým švihem zápěstí náraz míč téměř bez rotace, ale hraný spodním obloukem. Tzv. sražený míč blok lob úder umístěný nejlépe co nejblíže koncové čáře hraný horní rotací Další základní přímý úder/ pink stopbal
Rozdělení na obranné a útočné údery je třeba brát z jistým nadhledem. Hráč totiž může použít po vyšším podání útočný čop nebo může zahrát obranný lift (reakce na útočnou smeč). Z výčtu lze také některé údery označit za tzv. halfvolejové. To jsou takové, které se hrají těsně po odskoku. Typicky se jedná o stopbal. Dále pak o často užívaný kontratopspin hraný ze stolu nebo pink na krátko. Všechny zmíněné údery lze provádět bekhendem i forhendem. Hýbner (2002 Stolní tenis, malá zelená) do výčtu zařazuje i příjem podání. Jelikož se příjem provádí jedním z výše uvedených úderů, do výčtu jej nezařazuji. Podle dráhy letu míče: s krátkou drahou letu (těsně za síť) se střední drahou letu (do 2. třetiny stolu) s dlouhou drahou letu (těsně ke koncové čáře)??? Podle prostoru odehrání:??? základní zóna (0,5m -1m) střední zóna ( 1,5 2m) vzdálená zóna ( více než 2m) Hráčské kategorie ve stolním tenise: Do 11 let nejmladší Do 13 mladší Do 15 starší Do 18 dorost Na d18 muži Všechny kategorie hrají ženy i muži. POTAHY: (??http://www.doublefish.cz/bohnice/mladez/nakup.htm??) Sendvič široké nízké vroubky Tráva úzké vysoké vroubky
Houba/soft potah složený z pěnové houby potažené gumou, jejíž hladká část je vně a slouží k odehrávání míčků Antitopspin speciální typ softu s hladkým povrchem gumy HISTORIE (převzato čas. Stolní tenis???jaké číslo???) Stolní tenis vznikl koncem 19 století v Anglii, kde tenisté v zimním období hráli tenis v uzavřenýc prostorávh na stolech. Nejprve se hrávalo s pálkami z pergamenu, poté s pálkami korkovými nebo dřevěnými. Ke hře sloužily korkové nebo gumové míčky. Klasický celuloidový míček, jak jej známe dnes, byl poprvé na stolnětenisových stolech použit někdy v roce 1890, kdy jej z Ameriky přivezl James Gibb. Ten také roku 1899 zeregistroval sportovní hru s názvem Gossima, která se roku 1900 přejmenovala na Ping Pong. Ve stejném roce se konalo první velké soutěžní klání. Bylo to mistrovství Londýna. Zde se ještě hrálo s pálkami bez potahu nebo byly potaženy jen knihařským plátnem, kůží, nebo hladkou gumou. Až v roce 1902 byla poprvé použita guma vroubkovaná. To už se stolní tenis šířil Evropou dál do celého světa, narůstala hráčská základna a bylo proto nutné nově vznikající kluby, resp. jednotlivé svazy, sjednotit. Stalo se tak koncem roku 1926, kdy byla založena ITTF (International Table Tenis Federation), jejímž členem bylo od samého počátku také Československo. V prosinci téhož roku se v Londýně uskutečnilo první MS za účasti 7 zemí. V Asii se MS poprvé uskutečnilo v roce 1952 a Japonci zde přišli s novým potahem houbou, která na prvním ME v roce 1958 v Budapešti byla již nejpoužívanějším hracím materiálem. Objevovaly se však i jiné velmi netradiční materiály a proto v dalším roce ITTF přistoupilo k novým pravidlům, která vymezovala, jaké potahy smějí být používány. Po odehraných mistrovstvích světa i Evropy a po rostoucím zájmu o tento sport, bylo zařazení stolního tenisu do programu OH přirozeným krokem.poprvé se tak stalo v roce 1988 v Soulu. V posledních letech je stolní tenis, stejně jako ostatní sporty, zančně profesializován a také ekonomicky determinován. Proto kvůli divácké atraktivitě došlo v roce 2000 ke zvětšení míčku z 38mm na 40mm a o rok později ke změně počítání v setu do 11 výtězných míčů a střídání podání po dvou.
Historie topspinového úderu (převzato z Botkové) Údajně se první náznaky tohoto úderu oběvovaly již na samém počátku stolního tenisu, kdy je snad již Angličan James Gipp užíval při hře s vroubkovanou gumou. Tak o tom alespoň pojednává český historik stolního tenisu František Pivec. S takovým materiálem nebylo samozřejmě možné dosáhnout rotace blížící se té dnešní. Průlom začal až v 50. letech, kdy Japonci přišli s houbovým potahem. V zemi vycházejícího slunce se s ním také poprvé setkali maďarští reprezentanti Berczik a Rószás. Ti ho také přivezli do Evropy, novou úderovou techniku rychle zvládly a díky ní začali porážet hráče, kteří pro ně byly dříve nepřekonatelní. Se standardizací pálky se na scéně objevily další varianty topspinových úderů. Byly jimi topspin s nízkou dráhou letu a topspinový drajv. S dalším, a pro soupeře velmi obtížně odvracejícím, úderem přišel Maďar István Konzer, který k horní rotaci přidal ještě dávku rotace boční a stal tak na počátku nového typu topspinu. Postupem času obrana přecházela do střední až vzdálené zóny odkud se začali hrát kontratopspiny, jejichž účinku v počátcích nejvýrazněji využívali Jugoslávec Šurbek a Francouz Sekretin. Odtud byl už jen krůček ke kontratopspinům hranými halfvoleji, na jejichž počátku stál Švéd Mikael Appelgren. Později Švéd Appelgren zrychlil výměny topspiny a kontratopspiny hranými halfvolejem. Po něm je jeho krajané Waldner a Lindth efektně používali v dalších modifikacích. TOPSPIN Útočný úder s horní rotací. Množství rotace určuje rychlost a dráhu letu míče. Prakticky jdou zahrát čtyři druhy topspinů. Pomalý s velmi velkou horní rotací a vysokou dráhou letu, rychlý s velkou rotací a nízkou dráhou letu, sidespin, tedy topspin navíc zahráný s dávkou boční rotace, halfvolejový topspin hraný těsně po odskoku míče
Klasický topspin, jak se o něm pojednává v této práci, se dá hrát prakticky jenom softem. Dále v práci rozebíráme topspin hraný jako reakci na drive nebo topspin od soupeře. Technika, tedy i zatížení chodidel, je u topspinu hraného do míče se spodní rotací totiž odlišná. V práci se zaměřujeme na topspin zahraný těsně nad sítí odehrávaný v základní vzdálenosti. Navíc hraný forhendem. Biomechanické požadavky na takový úder jsou: Postavení nohou: Jelikož je práce zaměřena na forhendový topspin, podíváme se na tento úder podrobněji. Postavení a práce nohou Práce pánve a trupu Práce hrající a nehrající paže ANATOMIE nohy (převzato Přírodní péče o nohy, str24 kopčeno) Noha od kotníku dolů obsahuje 26 kostí, 33 kloubů, 112 vazů, složitou síť cév, šlach a vazů. Všechny tyto vzájemně spolupracující části umožňují udržovat rovnováhu a pohybovat se. Pata a klenba nohy působí jako tlumiče otřesů, zmírňují dopady a nárazy spojené s každým krokem. (převzato Stručná ency. lid. těla str 43 kopčeno) Kostra nohy je složena ze tří oddílů: Taurus kosti v oblasti kotníku Zde je uloženo 7 zánártních kostí. Jedna z nich, talus, tvoří s oběma bércovými kostmi, s fobií a fibulou kloub v dolní části bérce. Nejmohutnější zánártní kost vybíhá v patní hrbol a nazývá se calcaneus. Zbylých 5 menších tarsálních kostí se podílí na formování nožní klenby a nazývají se: kost člunkovitá (os naviculare) kost krychlová (os cuboides)
3 kosti klínové (os cuneiforme primum, secundum a tercium) Metataurus kosti mezi kotníkem a špičkou Obsahuje 5 nártních kostí, které jsou nejdůležitější částí nohy, protože při chůzi a běhu působí jako páka. Největší část nohy nese první metataurus. Nachází se na vnitřní straně nohy a je ze všech nártních kostí nejsilnější. Články prstců kosti ve špičce nohy Prstce se skládají z jednotlivých falang. U palce to jsou dva a u ostatních prstů 3 falangy. + nafotit obrázek!!!! Tlak při chůzi (Lidské tělo, Steve parker, str 45!!! nafotit obr.!!!) Při každém kroku se váha těla přenáší ze zadní části plosky na přední. Nejprve, když nohu pokládáme na zem, se vyvíjí tlak na oblast paty. pak tíha těla přechází na klenbu nohy, která se mírně zploští a pak znovu zvedne, aby energii a tlak přenesla na bříško chodidla, a nakonec na palec, který slouží k odrazu.
Lutonská obsah ÚVOD...5 1.1 Stavba a funkce nohy, typy chůze...7 1.4 Měření plantárního tlaku...12 1.4.1 Systémy pro měření...12 1.4.2 Principy senzorů...14 1.5 Příklady již provedených výzkumů na poli plantárního tlaku...15 1.5.1 Lékařské výzkumy...15 1.5.2 Výzkumy v oblasti sportu...17 1.5.3 Výzkum metod...19 Typy měření: Tyto systémy dělíme do tří hlavních skupin: plošiny na měření distribuce tlaku (viz obr. 4), vložky měřící tlak přímo v botách a podrážkové systémy. Z Lutonské Po vložení hesla přístroje měření plantárního tlaku do Googlu -EMED=plošiny na měření distribuce tlaku -přístrojem L.A.S.A.R vložky měřící tlak přímo v botách a podrážkové systémy statické měření tlaku chodidla http://www.pedikom.cz/vysetreni-nohou/