PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PAHOREK v k.ú. Vážany u Vyškova NA OBDOBÍ 2011-2020

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PAHOREK v k.ú. Vážany u Vyškova NA OBDOBÍ 2011-2020

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1. Základní identifikační údaje evidenční kód území: 1480 kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: přírodní památka Pahorek číslo předpisu: XIX-107/13 datum platnosti předpisu: 28. 6. 1990 datum účinnosti předpisu: 1. 7. 1990 vyhláška Okresní národní výbor Vyškov 1.2. Údaje o lokalizaci území kraj: Jihomoravský okres: Vyškov obec s rozšířenou působností: Vyškov obec s pověřeným obecním úřadem: Vyškov obec: Vážany katastrální území: Vážany u Vyškova (777307) Orientační mapa s vyznačením území je v příloze M1. 1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněná území Katastrální území: Vážany u Vyškova (777307) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí 1 Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1409/2 - trvalý travní porost - - 1273 1038 1274 1038 1275/1 1038 1286 265 1287 387 1306 238 1309 18 1322 1045 1323 1045 56017 56017 1324/1 1045 1 Čísla PK parcel byly získány z KÚ ve Vyškově, jedná se o části těchto parcel (dle zjednodušené evidence).

Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí 1 Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1409/3 1327/1 387 1327/2 387 1328 387 1329/1 387 1340/1 513 1341 513 1342 513 1343 513 1344 513 1345 513 1346 86 1347 60000 1349/1 86 1349/2 86 1349/3 86 1349/4 60000 1358/1 60000 1358/3 353 1359 265 1360 265 1361/4 265 1370/3 260 1373/1 154 1373/2 18 1374/1 154 1374/2 18 1375/2 18 1375/3 154 1388 31 1389 31 1390 31 1393 548 1406 31 - ostatní plocha jiná plocha - 1370/1 260 1375/2 18 1376/1 154 1376/2 18 1377/1 154 1377/2 18 1384 31 7420 7420 1388 31 2

Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí 1 Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1409/4 1389 31 1393 548 1396 548 1397 548 1404 473 1405 31 1409 18 - ostatní plocha ostatní komunikace - 1273 1038 1288/2 387 1307 238 1724 1724 1308 18 1409/5 - ostatní plocha ostatní komunikace - 1406 31 1409 18 1420/2 1062 1424 265 1437/2 265 1439 84 1448 84 8255 8255 1450 84 1409/8 - ostatní plocha jiná plocha - 1308 18 1325 10002 1327/3 387 1345 513 1346 86 1347 60000 5000 5000 1358/1 60000 st. 225 - zastavěná plocha a - 18 nádvoří 1424 265 337 337 1437/2 265 Celkem 78 753 Ochranné pásmo Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma je v příloze M2. 3

1.4. Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky zamokřená plocha vodní plochy rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty 5,6017 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 2,2399 zastavěné plochy a nádvoří 0,0337 plocha celkem 7,8753 neplodná půda ostatní způsoby využití 2,2399 1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: není chráněná krajinná oblast: není jiný typ chráněného území: není Natura 2000 ptačí oblast: není evropsky významná lokalita: není 1.6. Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7. Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Vyskytují se zde chráněné a ohrožené druhy rostlin, např. modřenec chocholatý a další. Významný je rovněž výskyt rosničky zelené. 4

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ - současný stav A. Ekosystémy název ekosystému Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce podíl plochy v ZCHÚ (%) 63 popis ekosystému Mírnější slunné svahy, které jsou v zájmovém území orientované na severozápad, nachází se hlavně na dílčích plochách 2 a 3. Půdy jsou zde středně hluboké až hluboké, nejčastěji na měkčích sedimentárních horninách křídy (tzv. bílé stráně), starších i mladších třetihor, na spraších a podsvahových diluviích. Jsou druhově bohaté, s větším množstvím širokolistých vytrvalých bylin. B. Druhy název druhu starček roketolistý (Senecio erucifolius) hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) třešeň křovitá (Cerasus fruticosa) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácný roztroušený ojediněle stupeň ohrožení SO C1 2 C3 C2 popis biotopu druhu Biotop se nachází v zájmovém území hlavně na ploše č.3. v západní části. Roste na suchých i mírně vlhkých trávnících, v lemech křovin a ve světlých lesích, většinou na vápník bohatých půdách, obvykle ve stupni pahorkatin, v horách jen zřídka. V zájmovém území se vyskytuje hlavně v jižní části plochy č.3. Roste na slunných kamenitých stráních, skalách, lesních lemech a kolem polních cest. V zájmovém území se nachází v křovitém lemu. Stupeň ohrožení: C1,C2,C3,C4 druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené a druhy vyžadující pozornost dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení cévnatých rostlin převzat z publikace Červený a černý seznam cévnatých rostlin České republiky (stavv roce 2000) (Procházka, F., 2001) 1, 2, 3 druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy č.ii. prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny KO - kriticky ohrožený, SO - silně ohrožený, O - ohrožený, NT - téměř ohrožený, LC- málo dotčený: podle vyhl.č. 395/1992 Sb. (Plesník et al., 2003). 1.8. Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Není překryv s žádnou EVL, PO nebo jiným ZCHÚ. 1.9. Cíl ochrany Udržení případně zlepšení současného stavu společenstev a na ně vázaných druhů. Minimalizovat negativní vlivy. 5

2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalizace Přírodní památka Pahorek leží v zemědělské krajině na jihozápadním okraji katastrálního území Vážany u Vyškova, cca 1 km jihozápadně od obce. Památka leží v nadmořské výšce 290 až 3100 m n.m. (49 14 S, 17 02 15 V). Popis území Jedná se o komplex polokulturních luk, keřových liniových společenstev a druhově bohatých bylinných lad. Je zde značná druhová diverzita rostlin, z nichž některé se v okolní krajině nevyskytují nebo jsou na ústupu. Na jihu lokalita navazuje na kulturní les (doubrava s příměsí borovice, javoru a jasanu). Mimo stepní rostlinné druhy (starček rokytolistý, modřenec hlavatý, hořeček brvitý) zde byl zaznamenán výskyt rosničky zelené, čmeláka zemního a čmeláka lesního, dále ještěrky obecné a užovky hladké. Liniová keřová společenstva jsou hnízdištěm drobného zpěvného ptactva. Péče o území je zaměřena na redukci náletových dřevin z přilehlého lesa, udržování liniových křovin v současném plošném rozsahu a odstraňování stařiny z travnatých ploch. Pro zabezpečení území proti splachům živin z okolních polí se počítá s vytvořením lemu z křovin na JV okraji území. Část plochy je pravidelně kosena a sklizená hmota je využívána myslivci pro zimní přikrmování zvěře v přilehlém lese. Biogeografické členění Lokalita je zařazena do Ždánicko-Litenčického bioregionu 3.1 (Culek, M. a kol.,1996). Bioregion leží ve středu jižní Moravy, je tvořen nízkou teplou pahorkatinou na měkkých vápnitých sedimentech, tvoří přechod mezi typickými částmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Dominuje zde 3. dubovo-bukový vegetační stupeň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh. Na jižních svazích a v nižších polohách se vyskytuje 2. bukovo-dubový stupeň, který odpovídá dubohabřinám. Nereprezentativní je severní část, která je tvořena jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty. Dle Quitta leží nižší území přírodní památky v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je teplé a mírně suché až mírně vlhké. Území přírodní památky zahrnuje zčásti termofytikum a leží ve fytogeografickém podokrese 21a Hanácká pahoraktina (jižní okraj Ždánicko-Litenčického bioregionu 3.1). Geomorfologie Lokalita je zařazena do geomorfologického celku Litenčické pahorkatiny, která se nachází na Moravě a ve Středomoravských Karpatech. Členitá pahorkatina je z paleogenních flyšových souvrství, zčásti překrytá spraší. Geologicky se jedná o vápnité jílovce a slínovce karpatského flyše překryté spraší, půda typu těžší hnědozemě. Pedologické poměry Hlavní substrátovou půdní složku tvoří kambisoly. Kambisoly jsou půdy komplikovanějšího reliéfu ležící na zalesněných stráních pohoří či v nížinách a horských kotlinách. Kambizem je vázána na silně členité reliéfy, nachází se ve svažitých podmínkách. Vyskytují se v mírném humidním klimatickém pásmu, a to především pod listnatými lesy. Vyznačují se kambickým hnědým metamorfovaným horizontem bez jílových povlaků. Co se týče zrnitosti jsou kambizemě nejčastěji hlinité. Kambizemě jsou velice rozmanité z hlediska trofismu (minerálního bohatství půdy, jež podmiňuje nasycenost či nenasycenost půd a tím i jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci), zrnitosti, chemických i fyzikálních vlastností a forem nadložního humusu. Kambizemě jsou převážně hluboké až velmi hluboké půdy a v jejich vlastnostech se odráží vliv půdotvorného substrátu a nadmořské výšky. S nadmořskou výškou stoupá hloubka půdy, zvyšuje se její kyprost, roste obsah humusu a hloubka prohumóznění. 6

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu starček roketolistý (Senecio erucifolius) modřenec chocholatý (Muscari comosum) hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) kudlanka nábožná (Mantis religiosa) ještěrka obecná (Lacerta agilis) čmelák zemní (Bombus terrestris) čmelák lesní (Bombus sylvarum) rosnička zelená (Hyla arborea) užovka hladká (Coronella austriaca) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácný stupeň ohrožení SO C1 2 popis biotopu druhu Vzácně roste na vlhčích loukách. Vzájmovém území se nachází hlavně na ploše č.3 v západní části území. roztroušený C3 Roste na výslunných stráních, na sušších lukách, v lesostepích a vzácně i jako plevel vpolích. V zájmovém území ho najdeme převážně na celé ploše č.3. roztroušený C3 Roste na suchých i mírně vlhkých trávnících, v lemech křovin a ve světlých lesích, většinou na vápníkem bohatých půdách, obvykle ve stupni pahorkatin, v horách jen zřídka. Vzájmovém území se vyskytuje hlavně v jižní části plochy č.3. vzácná KO Xerofilní a termofilní druh, obývající travnaté VU stepní a lesostepní lokality, proto žije hlavně v jižní části plochy č.3. hojná SO Obývá sušší a teplejší lokality, setkáme se s ní NT na celém území PP kromě stromových porostů, protože preferují výslunné stráně a pastviny. hojný O Lze ho potkat na celém zájmovém území, protože jeho oblíbeným místem jsou rozkvetlé louky, pole a lesy, kde sbírá sladký nektar. hojný O Na zájmové lokalitě se nachází na většině území. Preferuje hlavně lesní světliny, ale také louky. vzácná SO Rosnička zelená je typickou šplhavou žábou, která se vyskytuje hlavně na ploše č.4, ve vlhčí části, ale může se vyskytovat na celém zájmovém území, protože tráví většinu života nízko nebo vysoko ve slunných křovinatých a stromovitých porostech, v listnatých hájích a močálech. hojná SO Žije na teplých stráních hlavně na území plochy č.3. Preferuje výslunné stráně porostlé keři, sutě a paseky i na krajích lesů, hlavně na exponovaných místech k jihu, výjimečně na vlhčích biotopech. Stupeň ohrožení: C1,C2,C3 druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení cévnatých rostlin převzat z publikace Červený a černý seznam cévnatých rostlin České republiky (stavy v roce 2000) (Procházka, F., 2001) 1, 2, 3 druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy č.ii. prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny KO - kriticky ohrožený, SO - silně ohrožený, O - ohrožený, NT - téměř ohrožený, LC- málo dotčený: podle vyhl.č. 395/1992 Sb. (Plesník et al., 2003). 7

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Lokalita byla vyhlášena v roce 1990 zřizovací vyhláškou č. XIX-107/13. V roce 2000 byl vypracován plán péče pro toto území na období 2001-2010, který určoval ochranu ZCHÚ. b) zemědělství Vzhledem k charakteru plochy lze předpokládat využití lokality jako louky a pastviny. Jako negativní lze hodnotit výstavbu myslivecké chaty a seníku ZD, kontaminaci biocidy při jejich aplikaci na okolní pole. Pozitivním vlivem bylo nepochybně pravidelné sklízení sena z ploch a pastva. c) myslivost Součástí území je myslivecké zařízení - bývalý ovčín, dnes myslivecká chata se seníkem. d) rekreace a sport Lokalita nemá rekreační ani sportovní využití. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Obec Vážany má schválený územní plán obce s účinností od 22.3. 2009. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Nejsou součástí PP. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Nejsou součástí PP. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích MZCHÚ Pahorek je rozsáhlé území, proto bylo nutné jej rozdělit na 6 dílčích ploch, na které se bude vztahovat konkrétní péče. Každá dílčí plocha je stručně charakterizována a v dalších kapitolách jsou uvedena navrhovaná opatření. Členění bylo vzhledem k přehlednosti převzato z plánu péče na období 2001-2010 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma a s vyznačenými dílčími plochami se nachází v příloze M2. Plocha 1: Remízek obklopený z větší části zemědělskou půdou tvořený zejména břízou a jasanem, méně bukem, smrkem, a ve větší části olší a jívou. V centrální části remízku se nachází plocha s monokulturou trnovníku akátu s podrostem bezu černého. Plocha 2: Travnatá plocha pravidelně kosená vlastníkem či nájemcem. Není vyloučeno příliš intenzivní využívání vzhledem ke značně nižší druhové diverzitě rostlin. 8

Plocha 3: Nejcennější partie PP s teplomilným trávníkem, keřovými liniovými společenstvy a jednotlivými ovocnými dřevinami a duby. Ohrožena je sukcesí dřevin - zejména jasanu a svídy krvavé, méně osiky, dále nedostatečnou frekvencí kosení a místní mírnou degradací porostů třtinou křovištní, na kontaktu horní hrany s polem i splachem biocidů. Plocha 4: Velmi problematická část PP. Jde o plochy kolem myslivecké chaty a seníku tvořené z větší části ruderální vegetací, z menší části trávníkem poznamenaným častým přejížděním vozidly a výsadbou nepůvodních druhů rostlin, zejména šeříku a okrasných bylin. Plocha 5: Plocha tvořená porostem dřevin druhově blízkým okolnímu lesu, je tvořená jasanem, osikou, javorem, dubem, s malou příměsí borovice a akátu. Plocha 6: V současné době je plocha intenzivně zemědělsky využívána. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V současné době je stav většiny částí lokality uspokojivý. Problémy jsou pouze u těchto dílčích ploch: 2. - dochází zde k intenzivnímu zemědělskému využívání 3. - výskyt třtiny křovištní 4. - nachází se zde myslivecká chata. Cílem péče je zlepšení, případně udržení stávajících cenných ploch v současném stavu, odstranění náletů a třtiny křovištní z trávníků. Nadále plochu pravidelně ošetřovat kosením. Ponechat bez zásahu pásy dřevin na okraji teras, které jsou hnízdištěm mnoha pěvců, a solitérní ovocné stromy a duby. Návrh postupného převedení dílčí plochy 6 na travinobylinné společenstvo. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Režim managementu lokality lze vést dostatečně citlivě tak, aby k zásadním kolizím ochranářských zájmů nedocházelo. Pokud by však taková situace v budoucnu nastala, je třeba chápat jako prioritu společenstva a druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany. 9

3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Nejsou součástí PP. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Nejsou součástí PP. c) péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky sečení travinno-bylinných společenstev 1x ročně 1/3 plochy 1x ročně 1/2 plochy, třetí rok klid křovinořez, příp. lehká mechanizace VIII -IX pokosenou rostlinnou hmotu odstranit z území PP, je možný i kombinovaný management spojený se spásáním Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky likvidace výmladků svídy, jasanu, osik, akátů, bezů. 1x za rok 1x za 2 roky křovinořez VII -IX Vyřezání vzrostlejších dřevin provádět mimo vegetační období a dřevní hmotu odstranit z plochy PP. Při všech pracích s motorovými nástroji zabránit úniku paliva a maziv. Zamezit rozšiřování dřevin do trávníků. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval likvidace vzrostlých akátů 1x během období 1x během období Prac. nástroj / hosp. zvíře motorová pila Kalendář pro management Upřesňující podmínky VII -IX Odstranění vzrostlých dřevin provádět mimo vegetační období a dřevní hmotu odstranit z plochy PP. Při všech pracích s motorovými nástroji zabránit úniku paliva a maziv. Zamezit rozšiřování dřevin do trávníků. 10

Typ managementu likvidace třtiny křovištní Vhodný interval 3x ročně Minimální interval 2x ročně Prac. nástroj / hosp. zvíře křovinořez Kalendář pro management V.- IX. Upřesňující podmínky rostlinou hmotu odstranit z území PP Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře pastva 1x za 3 roky 1x za 4 roky ovce Kalendář pro management IV.- X. Upřesňující podmínky Pást v ohradníku, je možné spásat lokalitu postupně, po částech s tím, že každá část bude spásána minimálně 1x za 3 roky. Prostřídávat se sečí. d) péče o rostliny Je nezbytné provádět dva typy zásahů: redukci dřevin a péči o travní porosty. Při redukci dřevin je třeba věnovat přednostní pozornost expanzivnímu jasanu ztepilému (Fraxinus excelsior) a také invaznímu trnovníku akátu (Robiniapseudacacia), který se sice na lokalitě v malém množství vyskytuje, ale představuje potenciální riziko do budoucna. Dalšími dřevinami, které je nutné odstraňovat jsou především babyka (Acer campestre), borovice lesní (Pinus sylvestris), růže šípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), slivoň trnka (Prunus spinosa) a svída krvavá (Cornus sanguinea). Optimální péčí o trávníky je pastva. Při sečení se z porostu jednorázově odstraní většina biomasy, což podporuje růst konkurenčně slabších druhů a ve většině případů tak zajišťuje zachování druhové bohatosti společenstva. Na rozdíl od pastvy však nedochází ke zpětnému návratu živin. Z dlouhodobého hlediska tak dochází k ochuzování půdy a tím převládnutí na živiny nenáročných druhů. Pastvu je zde možné provádět několikerým způsobem a to na volno za dozoru pastevce, v oplůtcích, nebo v dlouhodobějším oplocení. Podpora populací rostlin, které jsou předmětem ochrany v území, se provádí také formou pravidelné seče a odstraňováním pokosené hmoty mimo území, s ohledem na období rozmnožování těchto rostlin (zralost semen), ale i s ohledem na populace ostatních rostlin a živočichů, zejména bezobratlých. Rostliny a dřeviny, jejichž přílišné šíření je na lokalitě nežádoucí (třtina, akát, svída, jasan, osika, kopřiva dvoudomá) je nutné redukovat intenzivní sečí, resp. vyřezáváním až do doby jejich zřetelného ústupu. V případě náhlého výskytu nepůvodních nebo expanzivních rostlin, především nepůvodních, je nutná jejich včasná likvidace vhodnými prostředky. e) péče o živočichy V případě vhodné péče o společenstva a o rostliny dojde k udržení, případně zlepšení stávajícího prostředí i pro živočichy. f) Péče o útvary neživé přírody Nejsou součástí PP. g) Zásady jiných způsobů využívání území Není jiný způsob využití území PP. 11

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Cílem plánovaných zásahů je zejména stabilizovat travino-bylinná společenstva potlačením třtiny křovištní, narušování drnu a pravidelným kosením či pastvou umožnit existenci a rozvoj populací chráněných a ohrožených druhů. Plocha 1: Rozloha je přibližně 0,75 ha. Je potřeba odstranit vzrostlé akáty, aby se do budoucna omezilo jejich stálému šíření do zbývající plochy, jako vhodný nástroj je možné použít motorovou pilu. Odstranění vzrostlých dřevin provádět mimo vegetační období a dřevní hmotu odstranit z plochy PP. Při všech pracích s motorovými nástroji zabránit úniku paliva a maziv. Dále je potřeba likvidovat výmladnost akátů a bezu černého přímo na místě plochy 1, kde je jejich výskyt, aby se v ní dále nerozšiřoval, a zabránit tak i jejich dalšímu šířeni do zbývajících dílčích ploch. Na odstranění je vhodné použít křovinořez, případě pokud jsou nálety většího průměru použít pilu. Větší řezy je vhodné ošetřit nátěrem Roundupu v koncentraci 15%. Ošetření je nutno provést do 8-9 hodin po prořezání kmínků. Plocha 2: Rozloha je cca 1,5 ha. Je nezbytné dohodnout s majitelem, který plochu využívá, limity pro její využívání kosení nebo spásání 1/3 plochy ročně (od července), každý rok jinou část území s vyloučením chemického ošetření a hnojení. Plocha 3: Rozloha je cca 4,0 ha. Hlavní druhem managementu je zde kosení nebo pastva. Lokalitu je nadále třeba udržovat a pravidelně kosit 1/3 území ročně, každý rok jinou část území. V případě kosení je třeba s ohledem na entomofaunu kosit území po částech, a to v termínu od poloviny srpna do konce vegetační doby. Kosení je třeba zajistit jednou ročně na 1/3 plochy pomocí běžné techniky. Pokosenou biomasu je nezbytné odklidit. Až 2/3 plochy přitom může zůstávat nepokosena, je však třeba dbát na to, aby další rok zůstala nepokosena zase jiná část porostu, aby došlo k postupnému pokosení celé plochy. Je možné kosit i každý rok polovinu plochy s tím, že třetí rok bude kosení vynecháno. V případě využití pastvy je vhodné prostřídat pastvu se sečením. Vždy musí zůstat část plochy nespasená. Vhodné je aplikovat ohradníkovou pastvu, kterou je možné prostorově regulovat, a tím pádem spásat jen část lokality. Za ideální situace (srážkově průměrná sezóna) by měla být pastva využívána mezi druhou polovinou dubna a koncem června, počet zvířat by se měl pohybovat v rozmezí 5-10 ovcí (orientační údaj) na hektar pasené plochy. Ročně by měla být spasena 1/3 plochy, nebo 1/2 plochy s tím, že třetí rok by byla pastva vynechána. V případě, že nebude možno zajistit pastvu, lze jako náhradní management volit pouze sečení. Pastvu je však třeba jednoznačně preferovat. Také lze oba způsoby managementu pastvy a sečení střídat. Dále by bylo vhodné 3x ročně pokosit plochy s výskytem třtiny křovištní do jejího ústupu či proředění. Potom lze četnost seče na místech svýskytem třtiny snížit. Odstranit výmladky svídy, jasanu a dalších náletů z plochy a následně zabránit novému výskytu pravidelným sečením. Plocha č.4: Rozloha je cca 0,8 ha. Kosit celou plochu minimálně 1x za dva roky lehkou mechanizací, aby došlo k postupné obnově travinno-bylinného společenstva s tím, že každý rok bude posekaná polovina plochy. V místech s výskytem třtiny kosit minimálně 2 x do roka, nejlépe 3 x do roka. Dále provést odstranění náletů křovinořezem, případně pilou a následně zabránit novému výskytu náletů pravidelným sečením. Mělo by se zabránit dalším novým zásahům do této plochy, ve které se nachází myslivecká chata. Nevysazovat nové nepůvodní rostliny a zamezit šíření ruderálních rostlin v méně udržovaných částech této plochy, jako je těsné okolí chaty a posezení. Plocha č.5: Tato plocha je tvořená souvislým porostem dřevin druhově blízkým okolnímu lesu, je tvořená hlavně jasanem, osikou, javorem, dubem, s malou příměsí borovice a akátu. Tato plocha by měla být nadále ponechána bez většího zásahu. Porost by se měl udržovat v současném rozsahu a mělo by se zamezit jeho rozšiřování do okolních trávníků. Z porostu by se měly odstranit pouze borovice a akáty, a to podle možnosti buď pilou, nebo křovinořezem a dále udržovat tento porost nadále bez jejich příměsi. 12

Plocha č.6: V současné době je plocha intenzivně zemědělsky využívána. Plocha by se měla v budoucnu přestat nadále zemědělsky využívat a postupně by se měla převést na travino-bylinné společenstvo a to buďto postupnou přirozenou sukcesí, která bude pravidelně kosena, aby se zabránilo rozšíření ruderálních druhů, nebo přímé využití semen se sousedních dílčích ploch, plochy 2 a 3. Nelesní pozemky Jednorázové zásahy Ve všech travino-bylinných společenstev musí být zlikvidovány výmladky svídy, jasanu, osik, akátů a bezů. Výmladky budou likvidovány vyřezáváním. K tomu bude použit křovinořez. Likvidace vzrostlých akátů na ploše 1. Likvidace akátů a borovic na ploše 5. Vzrostlé akáty a borovice budou odstraněny motorovou pilou. Vyřezání vzrostlejších dřevin bude provedeno mimo vegetační období a vyřezaná dřevní hmota bude odstraněna z plochy PP. Pravidelné zásahy Kosení travino-bylinných společenstev, spásání. Lokalitu je třeba udržovat pravidelně kosením, nebo spásáním 1/3 území ročně, každý rok jinou část území s tím, že 2/3 plochy přitom může zůstávat nepokosena, ale během 3 let musí dojít k postupnému pokosení či spasení celé plochy. Na ploše 4 musí být kosená každý rok polovina území. Likvidace třtiny křovištní, výmladků svídy, jasanu, osik, akátů a bezů křovinořezem, nebo lehkou mechanizací a pravidelným sečením. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Omezit možnosti kontaminace z okolních zemědělsky využívaných ploch, pokud možno vyloučením chemického ošetření a hnojení. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu označeno dle příslušné vyhlášky. Území je označeno šesti tabulemi se státním znakem. Vhodné by bylo doplnit informační tabule o předmětu ochrany u vstupu do území. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou potřeba. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou potřeba. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Umístit informační tabuli s popisem předmětu ochrany. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provést botanický a zoologický průzkum ZCHÚ. 13

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Likvidace vzrostlých akátů a borovic ---------- 30.000,- Likvidace výmladků svídy, jasanu, osik, akátů, bezů ---------- 20.000,- Informační tabule o předmětu ochrany ZCHÚ ---------- 10.000,- Botanický a zoologický průzkum ---------- 40.000,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------- 100.000,- Opakované zásahy Likvidace třtiny křovištní (20x během daného období) 3.000,- 60.000,- Likvidace výmladků svídy, jasanu, osik, akátů, bezů (min.4x během daného období v místech, kde 2.000,- 8.000,- neprobíhá sečení) Kosení travinno-bylinných společenstev cca 4 ha (4x během období 1/3 plochy) - při střídavém 25.000,- 100.000,- managementu s pasením Spásání cca 4 ha (23.000,- Kč/ha) *), (6x během období 1/3 plochy) - při střídavém managementu 30.000,- 180.000,- se sečením Častější kosení omezených ploch cca 0,8 ha (10x polovina plochy ročně) 10.000,- 100.000,- Opakované zásahy celkem (Kč) 70.000,- 448.000,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 541.000,- *) Odhad nákladů vychází z cen ve směrnici MŽP č. 3/2009 poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v letech 2009-2011 4.2 Použité podklady a zdroje informací BALATKA, J. a kol.(1971): Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000, Brno, GGÚ ČSAV BUDAY. T. (1996): Geologická Mapa ČR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1:200 000, list Polná. ČGU Brno. CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha. DEMEK, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR Hory a nížiny, Academia Praha. CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. KOPŘIVA, J. (2000): Plán péče PP Pahorek na období 2001 2010 MICHLÍČEK, E. a kol. (1986): Hydrogeologické rajóny ČSR, sv. 2, Povodí Moravy a Odry, Geotest, Brno. MORAVEC, J. (1994): Fytocenologie, Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Academia, Praha. Olmer M. a kol. (2005): Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. QUITT,E. (1979): Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000, Brno, GGÚ ČSAV. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103 121, Academia, Praha. VLČEK a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR Vodní toky a nádrže, Academia Praha. webové stránky ČÚZK (český úřad zeměměřičský a katastrální): www.cuzk.cz webové stránky Portálu veřejné správy České republiky: http://geoportal.cenia.cz webové stránky obce Vážany u Vyškova 14

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny EVL evropsky významná lokalita IUNC Světový svaz ochrany přírody PP přírodní památka PO ptačí oblast ZCHÚ zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval(a): Mgr. Markéta Klusková Křenová 58 602 00 Brno V Brně dne: 27.11.2010 Podpis.................... razítko................... 4.5 Vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Potvrzení o provedení odborné oponentury zpracovaného návrhu péče o přírodní památku Pahorek na období 2011-2020. V Brně dne................. Podpis.................... razítko................... 4.6 Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče o přírodní památku Pahorek na období 2011-2020. V Brně dne................ Podpis.................... razítko................... 15

OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ...1 1.1. Základní identifikační údaje...1 1.2. Údaje o lokalizaci území...1 1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí...1 1.4. Výměra území a jeho ochranného pásma...4 1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími...4 1.6. Kategorie IUCN...4 1.7. Předmět ochrany ZCHÚ...4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu...4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ - současný stav...5 1.8. Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu...5 1.9. Cíl ochrany...5 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY...6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti...8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy...8 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch...8 2.4.1Základní údaje o lesích...8 2.4.2Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích...8 2.4.3Základní údaje o útvarech neživé přírody...8 2.4.4Základní údaje o nelesních pozemcích...8 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup...9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize...9 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ...10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ...10 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností...13 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu...13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území...13 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností...13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území...13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území...13 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE...14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)...14 4.2 Použité podklady a zdroje informací...14 4.3 Seznam používaných zkratek...15 4.4 Plán péče zpracoval(a): Mgr. Markéta Klusková...15 4.5 Vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny ČR...15 4.6 Schválení orgánem ochrany přírody...15 OBSAH...16 PŘÍLOHY...16 PŘÍLOHY Příloha T2: Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Ortofoto mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Katastrální mapa se zakreslenou hranicí ZCHÚ a s vyznačenými dílčími plochami 16

Příloha T2 Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a 2.4.4 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení č.1 Plocha č.1 0,78 Remízek je obklopený z větší části zemědělskou půdou, je tvořený zejména břízou a jasanem, méně bukem, smrkem a ve větší části olší a jívou. V centrální části remízku se nachází plocha s monokulturou trnovníku akátu s podrostem bezu černého. č.2 Plocha č.2 0,70 Travnatá plocha je pravidelně kosená vlastníkem či nájemcem. Není vyloučeno příliš intenzivní využívání vzhledem ke značně nižší druhové diverzitě rostlin. Likvidace vzrostlých akátů - jako vhodný nástroj je možné použít motorovou pilu. Likvidace výmladků akátů a bezů - na odstranění je vhodné použít křovinořez, případě pokud jsou nálety většího průměru použít pilu. Větší řezy je vhodné ošetřit nátěrem Roundupu v koncentraci 15%. Sečení travino-bylinných společenstev - je nezbytné dohodnout s majitelem, který plochu využívá, limity pro její využívání kosení 1/3 jednou ročně (od července) s vyloučením chemického ošetření a hnojení. Pastva - ročně by měla být spasena 1/3 plochy. Za ideální situace (srážkově průměrná sezóna) by měla být pastva využívána mezi druhou polovinou dubna a koncem června, počet zvířat by se měl pohybovat v rozmezí 5-10 ovcí (orientační údaj) na hektar pasené plochy. interval provádění 1 VII. IX. 1 x během období 1 VII. IX. 1 x za rok 1 VIII. IX. 1 x ročně 1/3 plochy 1 IV. - X. 1 x ročně 1/3 plochy

označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče č.3 Plocha č.3 4,37 Hlavním druhem managementu je zde kosení nebo pastva. Lokalitu je třeba nadále udržovat a pravidelně kosit nebo spásat 1/3 území ročně, každý rok jinou část území s ohledem na entomofaunu, a to v termínu od poloviny srpna do konce vegetační doby. č.4 Plocha č.4 0,78 Jde o plochy kolem myslivecké chaty a seníku tvořené z větší části ruderální vegetací, z menší části trávníkem poznamenaným častým přejížděním vozidly a výsadbou nepůvodních druhů rostlin, zejména šeříku a okrasných bylin. doporučený zásah naléhavost termín provedení Sečení travino-bylinných společenstev - je nezbytné dohodnout s majitelem, který plochu využívá, limity pro její využívání kosení 1/3 jednou ročně (od července) s vyloučením chemického ošetření a hnojení. Pastva - ročně by měla být spasena 1/3 plochy. Za ideální situace (srážkově průměrná sezóna) by měla být pastva využívána mezi druhou polovinou dubna a koncem června, počet zvířat by se měl pohybovat v rozmezí 5-10 ovcí (orientační údaj) na hektar pasené plochy. Likvidace třtiny křovištní - bylo vhodné 3x ročně pokosit plochy s výskytem třtiny křovištní do jejího ústupu či proředění. Potom lze četnost seče na místech s výskytem třtiny snížit. Sečení travino-bylinných společenstev - celou plochu minimálně 1x za dva roky posekat lehkou mechanizací, aby došlo k postupné obnově travino-bylinného společenstva stím, že každý rok bude posekána polovina plochy. interval provádění 1 VIII. IX. 1 x ročně 1/3 plochy 1 IV.- X. 1 x ročně 1/3 plochy 1 V. - IX. 3 x ročně 1 VIII. IX. 1 x za 2 roky 2

označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče č.5 Plocha č.5 0,70 Tato plocha je tvořená souvislým porostem dřevin druhově blízkým okolnímu lesu, je tvořená hlavně jasanem, osikou, javorem a dubem, s malou příměsí borovice a akátu. Tato plocha by měla být nadále ponechána bez většího zásahu. Porost by se měl udržovat v současném rozsahu a mělo by se zamezit jeho rozšiřování do okolních trávníků. č.6 Plocha č.6 0,47 V současné době je plocha intenzivně zemědělsky využívána. doporučený zásah naléhavost termín provedení Likvidace vzrostlých borovic a akátů - z porostu by se měly odstranit pouze borovice a akáty, a to podle možnosti buď pilou, nebo křovinořezem a dále udržovat tento porost nadále bez jejich příměsi. Převést na travino-bylinné společenstvo - plocha by se měla v budoucnu přestat nadále zemědělsky využívat a postupně by se měla převést na travino-bylinné společenstvo, a to buď postupnou přirozenou sukcesí, která bude pravidelně kosena, aby se zabránilo rozšíření ruderálních druhů, nebo přímým využitím semen ze sousedních dílčích ploch, tj. plochy 2 a 3. Celou plochu sekat lehkou mechanizací, aby došlo k postupné obnově travino-bylinného společenstva s tím, že každý rok bude posekána polovina plochy. interval provádění 1 VII. IX. 1 x během období 1 VIII. IX. 1 x za 2 roky naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku. 3